20. 4. 2001
ID: 5945

Právní moc a vykonatelnost

Právní moc rozhodnutí upravenou v §§ 159 a nasl. občanského soudního řádu lze definovat jako určitou vlastnost soudního rozhodnutí, která spočívá v tom, že má závazné účinky na právní vztahy o nichž se toto rozhodnutí vyslovuje. Cílem tohoto institutu je v souladu s požadavkem právní jistoty nastolit ohledně upravovaných právních vztahů stav, který je závazný a nezměnitelný.



Právní moc rozhodnutí upravenou v §§ 159 a nasl. občanského soudního řádu lze definovat jako určitou vlastnost soudního rozhodnutí, která spočívá v tom, že má závazné účinky na právní vztahy o nichž se toto rozhodnutí vyslovuje. Cílem tohoto institutu je v souladu s požadavkem právní jistoty nastolit ohledně upravovaných právních vztahů stav, který je závazný a nezměnitelný. Pokud tedy soudní rozhodnutí vyvolává výše zmíněné účinky na upravované právní vztahy, je rozhodnutím pravomocným.
Základní požadavkem stanovený zákonem pro to, aby rozhodnutí mohlo nabýt právní moci, je jeho doručení všem osobám, kterým měl být doručen a nemožnost jej napadnout řádným opravným prostředkem. V tomto případě hovoříme o formální právní moci, kdy jde o procesní stav nezměnitelnosti rozhodnutí. Rozsudek nabývá právní moci: dnem doručení tam, kde odvolání není přípustné; dnem následujícím po uplynutí odvolací lhůty, kde odvolání nebylo podáno či nebylo podáno řádně či včas; dnem doručení rozsudku odvolacího soudu, kde odvolání bylo podáno. Materiální právní moc znamená, že o věci nemůže být znovu jednáno a rozhodováno a je tedy překážkou bránící novému projednání věci.
Rozsudek je vykonatelný jakmile uplyne lhůta určená k plnění v něm stanovené povinnosti. Smyslem vykonatelnosti rozsudku je možnost donutit účastníka ke splnění povinností, které jsou mu v rozsudku uloženy a to i proti jeho vůli a pomocí donucovacích prostředků. Podle § 160 občanského soudního řádu povinnost uloženou soudem v rozsudku je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, jde-li o vyklizení bytu pak do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Odsoudil-li soud povinného k opětujícímu se plnění v budoucnu splatných dávek, je třeba je plnit, jakmile se podle rozsudku stanou splatnými. Pokud soud uložil pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit
byt až po zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady nebo přístřeší.
Počátek pariční lhůty tj. lhůty k plnění je u rozsudku a usnesení stanoven rozdílně. Zatímco u rozsudku počíná pariční lhůta pravidelně běžet od právní moci rozsudku, tak u usnesení počíná lhůta k plnění běžet již od doručení usnesení. Výjimkou jsou rozsudky předběžně vykonatelné, jejichž cílem je poskytnout zvýšenou ochranu určitým právním vztahům. V případě že by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy, může soud ve výroku rozsudku na návrh vyslovit předběžnou vykonatelnost rozsudku. Tato možnost je vyhrazena rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz