Soudní rozhodnutí

Pojem “škoda” a “poškodit” má v právním jazyce přesně vyjádřený stabilizovaný obsah, který zahrnuje zásahy do původního stavu věci, nikoli však postupnou ztrátu hodnoty věci způsobenou jejím užíváním.

Jestliže odvolací soud zastavil odvolací řízení podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř., aniž mu soud prvního stupně předložil účastníkem včas podané doplnění odvolání, je řízení postiženo vadou uvedenou ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.

Neobsahuje-li žaloba žádná tvrzení, z nichž by vyplývala povaha požadovaného úroku z prodlení a způsob určení jeho výše, pak ve věci nemůže být vydán rozsudek pro zmeškání

Ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu umožňuje komukoliv zadržet osobu přistiženou nejen při trestném činu, ale navíc i "bezprostředně poté". Není proto rozhodné, zda ze strany útočníka útok skončil či nikoliv.

Nesprávným postupem v průběhu řízení, v jehož důsledku je účastníku odňata možnost jednat před soudem ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) je i nevyhovění žádosti o odročení ze strany právního zástupce účastníka v případě jeho nemoci a jednání v jeho nepřítomnosti.

Není-li přímo v právním předpise obsažen výčet kogentních ustanovení, je třeba na kogentnost či dispozitivnost usuzovat s ohledem na související ustanovení právního předpisu, popř. právního řádu.

Za nezpochybněného skutkového stavu, kdy žalovaný na adrese uvedené ve výpovědi z nájmu obývá pouze jediný byt, a jen ohledně tohoto bytu je v nájemním vztahu k žalobci, záměna pojmu “poschodí” a “podlaží” v textu výpovědi nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nestačí jen porušení ustanovení zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, ale je třeba prokázat, že pachatel podstatně ohrozil obecný zájem tím ...

O změnu rozhodnutí ve smyslu § 238a odst. 1 o.s.ř. jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům rozhodnutími jsou podle závěrů těchto rozhodnutí odlišná

Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou. Nemá-li však doručenka znaky veřejné listiny, soud je pak povinen sám prověřit správnost tvrzení účastníka, zpochybňujícího řádné doručení

Nesplní-li odvolací soud svoji přezkumnou povinnost, vyplývající z ustanovení § 254 odst. 1 tr.ř. v souvislosti s úplností provedeného dokazování ...

Soud je povinen v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. provést i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než navrhli účastníci

Je-li uzavírána nájemní smlouva k pozemku za účelem postavení stavby, musejí účastníci vycházet z dočasnosti takové stavby, na pozemku umístěném

Má-li nájemce více bytů a nebylo by možné po něm spravedlivě požadovat aby užíval pouze byt jeden, pak přivolení k výpovědi z nájmu bytu ve smyslu § 711 odst. 1 písm. g) obč. zák. je možné i ...

Stěžovatelská společnost si stěžovala, že dodatečné vyměření důchodové daně a penále národními orgány porušilo její právo podle článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod

Úvodem je nutné především konstatovat, že jak společné jmění manželů, tak bezpodílové spoluvlastnictví manželů, jsou klíčové instituty manželského majetkového práva, představující komplex majetkových vztahů manželů

Podle § 5a odst. 4 zákona č. 248/1992 Sb., nesmějí investiční společnosti, nestanoví-li zákon jinak, poskytovat z obhospodařovaného majetku půjčky, úvěry nebo dary ani jej používat k zajištění vlastních závazků nebo závazků třetích osob

Zákon č. 255/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích přinesl poměrně značnou změnu stávající právní úpravy, jedná se zejména o následující skutečnosti

Otázka místní příslušnosti přičemž podle ustanovení § 85 odst. 3 o.s.ř. je obecným soudem státu soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo

Odvolací soud zaujal v projednávané věci právní názor, že pro posouzení charakteru předmětného bytu jako bytu podle § 8 zákona č. 102/1992 Sb. je rozhodující okolnost, zda žalobkyně byla ke dni účinnosti citovaného zákona nájemkyní tohoto bytu