Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně, určitě a srozumitelně označí (tak, aby to bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit) povinnost, která má být…
Byl-li žalobkyni zabaven majetek z důvodu veřejného zájmu v situaci, kdy neprovozuje typicky rizikové aktivity, má nárok jen na symbolickou výši náhrady, uplatnila svá práva před uplynutím restituční tečky a naplňuje účel zákona o půdě, kterým je veřejný zájem na péči o zemědělskou půdu a na hospodářském rozvoji venkova, došlo tak k porušení…
Dospěl-li odvolací soud k závěru, že nebyly předloženy listiny prokazující výši závazku každého žalovaného a dosud předložené listiny obsahující výši těchto závazků jsou nevěrohodné, a žalobkyni s tímto svým názorem prostřednictvím poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neseznámil, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné…
Povinnost zaplatit smluvní pokutu a její promlčení se řídí zásadně odlišnými pravidly než je tomu u povinnosti zaplatit úroky z prodlení.
Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska…
Nenároková složka platu má bez rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání povahu pouze fakultativního plnění; jestliže však zaměstnavatel vydá v souladu s obecně závazným právním předpisem, v souladu s kolektivní smlouvou, popřípadě v souladu s vnitřním platovým předpisem rozhodnutí o jejím přiznání a její výši, je povinen tuto složku platu…
Synallagmatický závazkový právní vztah ve smyslu § 560 věty prvé obč. zák. vznikne jen v případě, že si účastníci podle smlouvy mají poskytnout vzájemná plnění současně, tj. ke stejnému okamžiku.
Žalobu o vydání majetku z dědictví podle ustanovení § 485 obč. zák. může podat s úspěchem jen ten, kdo nebyl účastníkem řízení o dědictví. Uplatnění žaloby ve smyslu ustanovení § 485 obč.zák. není opodstatněné před pravomocným skončením dědického řízení.
Pobyt účastníka řízení v zahraničí v době, kdy bylo nařízeno jednání soudu je důležitým důvodem pro neúčast na jednání ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a důvodem pro odročení jednání. Důvodem pro odročení jednání je rovněž případ, kdy účastník (jeho právní zástupce) svou žádost o odročení jednání zdůvodní časovou kolizí s jiným soudním sporem…
Zákonný důsledek plynoucí z ustanovení § 32 odst. 6 zákona o myslivosti musí být promítnut do znění stanov, resp. do realizace přijetí členů – majitelů honebních pozemků – aby tak bylo možno dostát požadavkům zákona. Ten má v této souvislosti přednost před formálními předpisy o hlasování o přijetí za člena honebního…
Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska…
Pokračování v trestném činu je vyloučeno, jestliže některé dílčí útoky jsou spáchány ve formě pachatelství či spolupachatelství a některé ve formě účastenství, protože u účastenství naplnil organizátor, návodce nebo pomocník jinou skutkovou podstatu trestného činu. V takovém případě ani není možné škody (příp. prospěch)…
Při uplatnění návrhu některého ze způsobů zadostiučinění, kterým může být ve smyslu ustanovení § 13 obč. zák. zmírněna nemajetková újma vzniklá na osobnosti fyzické osoby, je třeba zvolit takovou formu, která se bude jevit účinnou a neoprávněnému zásahu přiměřenou. Tato zásada znamená, že požadovaná forma satisfakce musí odpovídat mimo jiné obsahu…
Hmotněprávní úprava institutu odporovatelnosti podle ustanovení § 42a obč. zák. umožňuje žalovanému založit svoji obranu proti odpůrčí žalobě na tvrzeních a důkazech, že vymahatelná pohledávka žalujícího věřitele vůči dlužníkovi zanikla.
Žaloba o odstranění stavby je přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je tato stavba označena v připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je identifikována jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké stavby se žaloba týká. Kategoricky a obecně formulovaný požadavek soudu by, ve svých důsledcích, žalobci bránil v uplatnění…
Pro posouzení otázky, zda lze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby nadále zaměstnával zaměstnance, u něhož je dán výpovědní důvod spočívající v nadbytečnosti zaměstnance, jsou rozhodující konkrétní okolnosti, za nichž k organizační změně u zaměstnavatele, mající za následek nadbytečnost zaměstnance, došlo, s přihlédnutím k tomu, jaký dopad…
Pokud je v řízení uplatněn nárok na náhradu škody, sestávající z několika dílčích nároků, jež mají samostatný skutkový základ, podmínkou pro vydání mezitímního rozsudku v takovém případě navíc je, aby splnění všech předpokladů odpovědnosti státu za škodu bylo zjištěno ve vztahu ke každému jednotlivému nároku, byť jsou uplatněny v jednom řízení; v…
Odstoupení od smlouvy podle ustanovení § 14 zákona o konkursu a vyrovnání je možné jen tehdy, nebyla-li v době prohlášení konkursu smlouva o vzájemném plnění splněna žádnou smluvní stranou.
Skutečnost, že je někdo uveden ve smlouvě jako zástupce ve věcech technických, zakládá jeho pověření určitou činností ve smyslu § 15 obch. zák. a takto pověřená osoba je zmocněna ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Ačkoliv tedy obecně nebude mít taková osoba oprávnění měnit uzavřenou smlouvu, musí soud u jednotlivých…
Nedostatek podpisu výstavce cizí směnky na směnce v době, kdy aval učinil rukojemské prohlášení, nemá vliv na existenci směnečného závazku avala.
Je-li povinno nahradit škodu více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část škody rovněž podle míry svého zavinění. Namítá-li zaměstnanec, po němž je požadována náhrada škody,...
Soud neodmítne přihlášku pohledávky podanou věřitelem zůstavitele postupem podle ustanovení § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s. tehdy, jestliže ji věřitel podal opožděně jen proto, že...
Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány...
V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen...
Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za...
