Námitka, že bezdůvodnými průtahy v řízení bylo porušeno ústavní právo na spravedlivý proces, nemá místo při hodnocení správnosti právního posouzení věci dovolacím soudem a o nápravu v tomto směru se lze pokusit jinými právními prostředky.
Předpoklady pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně nejsou dány mimo jiné tehdy, jestliže právní posouzení věci soudem prvního stupně je nesprávné a její správné právní posouzení vyžaduje další skutková zjištění, která odvolací soud sám nemůže učinit. Tak je tomu nejen v případě, kdy je zapotřebí rozsáhlejšího doplnění…
Z ustanovení § 547 obecného občanského zákoníku vyplývá konstrukce tzv. ležící pozůstalosti, spočívající v tom, že po dobu delace (od smrti zůstavitele do přijetí dědictví povolanou osobou) se na pozůstalost hledí tak, jakoby by byla v držení zemřelého.
Zaměstnanec může oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (§ 61 odst. 1 a 3 zák. práce), kdykoliv poté, co mu zaměstnavatel dal neplatnou výpověď nebo co s ním neplatně okamžitě zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, nejpozději však do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě zaměstnance na určení…
Postup podle ustanovení § 107 odst.1 o.s.ř. se neuplatní tehdy, jestliže za řízení byla zrušena organizační složka státu, která za účastníka řízení - stát (Českou republiku) v řízení vystupovala podle ustanovení § 21a odst.1 o.s.ř. Soud v takovém případě objasní, která z organizačních složek státu se stala ve věci příslušnou vystupovat za stát, a…
Posouzení, zda k zástavě vzniklo za podmínek uvedených v ustanovení § 151d odst.1 obč. zák. zástavní právo, nepředstavuje zkoumání platnosti zástavní smlouvy. Je-li zástavní smlouva platným právním úkonem, ustanovení § 151d odst.1 obč. zák. se při vzniku zástavního práva neuplatní. V případě, že zástavní smlouva je neplatná proto, že zástavce…
Není správný závěr, že k naplnění znaku úpadku, spočívajícího v tom, že dlužník k úhradě splatných závazků více věřitelů po delší dobu „není schopen“, postačuje, aby dlužník neprokázal (nedoložil, neosvědčil) opak (neosvědčil, že je v případě potřeby schopen těmto splatným závazkům dostát).
Smyslem § 4a odst. 2 až 5 zákona o půdě je uspokojit co nejširší práva osob, které byly v minulosti zbaveny zemědělských nemovitostí, přičemž s ohledem na dlouhou dobu, jež mezitím uplynula,je třeba přihlédnout k tomu, že řada listin o vlastnictví byla zničena či ztracena. V případech, kdy listina zakládající vlastnické právo může být předložena…
Pro aplikaci ustanovení § 2a zákona č.172/1991 Sb. není rozhodující, zda předmětný pozemek do vlastnictví obce přešel, ale zda byly naplněny speciální podmínky, s nimiž tento zvláštní předpis spojuje přechod vlastnického práva státu na obec.
Odpovědnost za škodu podle ust. § 421 obč. zák. (jež odpovídá ust. § 237 obč. zák. před novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb.) je odpovědností objektivní bez zřetele na zavinění. Odpovědným subjektem je tu ten, kdo věc převzal, zatímco oprávněným subjektem je ten, kdo věc předal (od koho byla věc převzata), a to i když není jejím vlastníkem.
Jestliže vlastníkem pozemku, charakterizovaným jako místní komunikace, je fyzická osoba, může se jeho vlastníkem stát obec jen za předpokladu legální změny vlastnictví, tedy nabytím tohoto pozemku v souladu se zákonem. Pokud se tak nestalo, pak ani skutečnost, že příslušný pozemek jako místní komunikace začal sloužit, sloužil či slouží, nemůže…
Faktické užívání věci je realizací užívacího práva; majetkovou hodnotu má však samo užívací právo, které je na základě nájemní smlouvy přenecháváno. Na tom nic nemění skutečnost, že na základě absolutně neplatné nájemní smlouvy nemůže být užívací právo platně přenecháno, neboť pronajímatel pod dojmem platnosti nájemní smlouvy užívací právo k věci…
Pokud oba účastníci smlouvy o nájmu nebytových prostor dlouhodobě akceptovali stav zcela odlišný od jejich písemné smlouvy ohledně způsobu a splatnosti nájemného a pronajimatel dal následně výpověď nájemci z důvodu porušení způsobu a splatnosti nájemného ujednaných účastníky v jejich písemně uzavřené nájemní smlouvě, jedná se u pronajímatele o…
Prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstaviteli, tedy i na majetek nově objevený.
Označil-li žalobce organizační složku státu, která nebyla příslušná za stát jednat, nešlo o vadu podání (§ 43 o. s. ř.) ani o nedostatek podmínky řízení (§ 104 o. s. ř.), neboť ustanovení § 21a odst. 1 o. s. ř. kogentně stanoví, kdo vystupuje v řízení za stát, takže soud je povinen z úřední povinnosti správnou organizační složku zjistit a začít s…
Není v pravomoci soudu rozhodovat o povolování staveb, o námitkách vznesených ve stavebním řízení může soud rozhodnout jen tehdy, jde-li o námitku, jejíž řešení není v pravomoci stavebního úřadu, a tento úřad odkáže účastníka na soud. Samotná skutečnost, že stavební úřad podle § 137 odst. 3 stavebního zákona odkázal účastníka na soud, nezakládá…
Za nemajetkovou újmu, způsobenou osobnosti fyzické osoby provozem motorového vozidla, odpovídá provozovatel motorového vozidla.
Protože obsah listiny se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění, může odvolací soud, aniž důkaz listinou znovu při odvolacím jednání provedl, tento důkaz jinak hodnotit a dojít tak i k jiným skutkovým závěrům než soud prvního stupně. Uvedený postup ovšem předpokládá, že soud prvního stupně zákonem předepsaným způsobem důkaz listinou…
Povinnost pronajímatele zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojený s užíváním bytu (§ 687 odst. 1 ObčZ) a povinnost nájemce platit nájemné (§ 696 ObčZ), nemají povahu vzájemných závazků; nelze proto vzájemně vázat plnění povinností pronajímatele na plnění povinností nájemce.
Z hlediska počátku běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný dozvěděl o skutkových okolnostech, z nichž lze odvodit vznik bezdůvodného obohacení a to, kdo jej získal. Jde-li o bezdůvodné obohacení získané plněním z absolutně neplatné smlouvy, je tedy (vedle vědomosti o osobě povinné) rozhodné, kdy se oprávněný dozvěděl…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
