epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 11. 2002
    ID: 19933

    Oznámení o svolání valné hromady společnosti

    Oznámení o svolání valné hromady společnosti v Obchodním věstníku obecně vhodným způsobem uveřejnění není; může jím být pouze za předpokladu, že složení akcionářů konkrétní společnost je takové, že Obchodní věstník je pro všechny běžně dostupným periodikem.

    Oznámení o svolání valné hromady společnosti v Obchodním věstníku obecně vhodným způsobem uveřejnění není; může jím být pouze za předpokladu, že složení akcionářů konkrétní společnost je takové, že Obchodní věstník je pro všechny běžně dostupným periodikem.


    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 131/2002, ze dne 20.8.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele A. H., o neplatnost usnesení valné hromady K. Ch. nad C., a.s., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 33 Cm 218/2000, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2001, čj. 7 Cmo 372/2001-175 tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2001, čj. 7 Cmo 372/2001-175 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2001, čj. 33 Cm 218/2000 – 144, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


    Z odůvodnění:


    Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2001, čj. 33 Cm 218/2000 - 144, kterým tento soud zamítl návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady K. Ch. n. C., a.s. (dále jen „společnost“), konané dne 4.5.2000. Návrhu na připuštění dovolání odvolací soud nevyhověl.


    V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud uvedl, že podle ustanovení § 184 odst. 4 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) je představenstvo povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určeným zákonem a stanovami. U společnosti s akciemi na jméno uveřejňuje představenstvo pozvánku tak, že ji zašle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů, nejméně 30 dní před konáním valné hromady. U společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo v této lhůtě oznámení o konání valné hromady vhodným způsobem určeným stanovami, jinak nejméně ve dvou celostátně distribuovaných denících.


    Podle stanov společnosti mělo být oznámení o konání valné hromady uveřejněno v Obchodním věstníku nebo v jiné celostátně distribuované periodické tiskovině. V daném případě společnost nechala oznámení uveřejnit v Obchodním věstníku.


    Společností použitý způsob publikace oznámení o konání valné hromady nebyl protiprávní, neodporoval ustanovení § 184 odst. 4 obch. zák. Jeho vhodnost byla jistě na úrovni vhodnosti zákonného způsobu publikace oznámení. Obchodní věstník je týdenník a je rozšiřován (podle údajů v tiráži tiskoviny) několika společnostmi, mimo jiné společnostmi holdingu PNS, a.s. a Českou poštou, s.p. a prodáván na území celé republiky. Pro akcionáře je jistě snazší jednou týdně nahlédnout do Obchodního věstníku, než denně nahlížet do několika deníků. Je to příznivější i cenově. Obchodní věstník přijde týdně na 40,- Kč, deníky (5 titulů) přijdou týdně zhruba na 240,- Kč. První způsob je pro akcionáře několikrát levnější i v případě, že by si nechal Obchodní věstník zasílat. Z uvedeného vyplývá, že společností použitý způsob publikace oznámení o konání valné hromady je pro akcionáře méně časově i finančně náročný, než zákonný způsob. Protože nejde o způsob méně vhodný než zákonný, nejde o způsob, jež by odporoval zákonu.


    Podle odvolacího soudu není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ani výhrada navrhovatele, že účetní závěrka na rok 1999 nemohla být platně schválena, neboť nebyla v kompletní podobě k dispozici na valné hromadě (chyběla příloha).


    K této námitce vzal soud prvního stupně za prokázané, že oznámení o konání valné hromady bylo uveřejněno včetně jejího programu, „způsobu prezence a prezentace akcionářů s určením rozhodného dne, hlavními údaji roční účetní závěrky roku 1999 a upozorněním, že úplná roční účetní závěrka je pro akcionáře k nahlédnutí v sídle společnosti od 23.3.2000, v Obchodním věstníku č. 13/2000.“ Valné hromady se zúčastnili akcionáři držící akcie na majitele představující 61,8 % podíl na základním jmění. Usnesení o schválení účetní závěrky bylo schváleno 90,5 % přítomných akcionářů, proti hlasovalo 6,7 % akcionářů a zdrželo se 2,8 % akcionářů.


    Druhý tvrzený důvod neplatnosti usnesení valné hromady neshledal odvolací soud důvodným, neboť navrhovatel před valnou hromadou možnost nahlédnout do účetní závěrky nevyužil, žádné věcné dotazy ani přednesy neměl, omezil se pouze na prezentaci předem připraveného formálního protestu. Svým vystoupením však ostatní akcionáře „o své pravdě“ nepřesvědčil a účetní závěrka byla schválena.


    Soud prvního stupně zjištění či skutkový závěr o tom, že na napadané valné hromadě nebyla k dispozici kompletní účetní závěrka, neučinil, přičemž proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně navrhovatel nic nenamítal a další dokazování nenavrhoval.


    Pro připuštění dovolání neshledal dovolací soud důvody.


    Proti rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel v otevřené lhůtě dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení § 239 odst. 2, co do důvodů na ustanovení § 241 odst. 3 písm. b), c) a d) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).


    V dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s publikovanou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně s usnesením ze dne 24.9.2001, sp. zn. 29 Odo 88/2001. Dovolatel tvrdí, že nepovažuje v souladu se shora uvedeným usnesením Nejvyššího soudu svolání valné hromady způsobem určeným stanovami za vhodný způsob svolání a používá argumentaci uvedenou v tomto usnesení. Uvádí též, že podle stanov společnosti mělo být oznámení o svolání valné hromady uveřejněno v Obchodním věstníku nebo v jedné celostátně distribuované periodické tiskovině. Stanovy tedy neposkytují ani nejmenší vodítko, která tiskovina bude použita. Uvedené ustanovení stanov je tedy v tom směru neplatné pro svou neurčitost.


    Závažné právní následky nezákonného postupu společnosti spatřuje dovolatel v tom, že z hlediska posouzení účasti akcionářů na napadané valné hromadě lze učinit závěr, že z účasti byli vyřazeni právě menšinoví akcionáři. Valné hromady se účastnil akcionář s 56 % podílem na základním jmění, jehož hlasy představovaly 90,5 % přítomných hlasů a několik drobných akcionářů. Hledisko závažných právních následků však soudy obou stupňů neposuzovaly.


    Dále pak dovolatel namítá, že akcionářům byly rozdány pouze výroční zprávy společnosti, kde úplně chyběla příloha a rozvaha a výkaz zisků a ztrát byly uvedeny pouze ve zkrácené formě.


    Dovolatel tvrdí, že když před valnou hromadou navštívil společnost, byla mu poskytnuta rovněž pouze výroční zpráva a ani během valné hromady nebyl jiný materiál k dispozici. Tyto skutečnosti dovolatel prokázal zápisem z valné hromady a rovněž svědeckými výpověďmi dalších akcionářů, oba soudy však k těmto důkazům nepřihlédly. Jejich rozhodnutí tedy vychází skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatel rovněž uvádí, že jediný akcionář, který hlasoval pro schválení účetní závěrky, byl majoritní akcionář. Tvrzení společnosti, že na valné hromadě byla k dispozici kompletní účetní závěrka, o kterou však nikdo z akcionářů neprojevil zájem, považuje dovolatel za zcela nevěrohodné.


    Závěry odvolacího soudu o tom, že neunesl důkazní břemeno jsou podle názoru dovolatele nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, když na jednom místě odůvodnění se uvádí, že v odvolání vytkl navrhovatel soudu prvního stupně, že se vůbec nezabýval skutečností, která byla prokázána, totiž absencí návrhu roční účetní závěrky na valné hromadě a o dva odstavce dál v rozporu s vlastním zjištěním uzavírá, že odvolatel proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně nic nenamítal a nenavrhoval další dokazování. Z toho vyplývá, že je řízení postiženo jinou vadou ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.


    Společnost ve vyjádření k dovolání uvedla, že zvolený způsob uveřejnění oznámení o konání valné hromady nepovažuje za nezákonný. Dovolatel v průběhu valné hromady nenavrhoval změnu stanov společnosti pokud jde o způsob svolání valné hromady, a to přesto, že změna stanov byla jedním z bodů programu. Ohledně nedostatků účetní závěrky zopakovala vysvětlení uplatněné v odvolacím řízení. Společnost dále uvedla, že žalobce vedl s podepsanými členy představenstva „několikerá jednání, z nichž vyplynulo, že jeho cílem (když jedná v písemně uzavřené shodě s několika dalšími akcionáři), je tímto způsobem prosadit odkoupení drženého akcionářského podílu majoritním akcionářem, či přinutit majoritního akcionáře k prodeji svého podílu.“ Společnost navrhuje zamítnutí dovolání.


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001).


    Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 13. zákona 30/2000 Sb., kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a pro řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy.


    Dovolání je přípustné podle § 239 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k datu konání valné hromady posuzoval Nejvyšší soud věc podle obchodního zákoníku ve znění platném před 1.1.2001.


    Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 239 odst. 2 o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.


    O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná, jestliže je v rozhodnutí řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v projednávané věci. Přitom musí jít o otázku, která dosud není řešena v rozhodovací praxi vyšších soudů (anebo v ní není řešena jednotně) a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu, popřípadě o případ, kdy napadené rozhodnutí řeší určitou právní otázku v rozporu s publikovanou judikaturou. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.


    Mimo předpokladu včasného návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání (který byl v dané věci naplněn) může být dovolání ve smyslu citovaného ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.


    Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) především v řešení otázky, zda je oznámení o svolání valné hromady v Obchodním věstníku vhodným způsobem uveřejnění ve smyslu ustanovení § 184 odst. 4 obch. zák. Tuto otázku již Nejvyšší soud vyřešil v dovolatelem odkazovaném usnesení ze dne 24.9.2001, sp. zn. 29 Odo 88/2001, uveřejněném v časopisu Právní rozhledy č. 2/2002, s. 95, když uzavřel, že uveřejnění oznámení v Obchodním věstníku obecně vhodným způsobem uveřejnění není; může jím být pouze za předpokladu, že složení akcionářů konkrétní společnost je takové, že Obchodní věstník je pro všechny běžně dostupným periodikem. Na tomto svém závěru nemá dovolací soud důvodu ničeho měnit.


    Pro úplnost je ještě třeba uvést, že závěr odvolacího soudu o tom, že způsob uveřejnění upravený ve stanovách společnosti je z hlediska vynaložení námahy a nákladů pro akcionáře výhodnější, než způsob zákonný, je nesprávný. Odvolací soud totiž přehlédl, že jestliže stanovy společnosti určují, že oznámení o konání valné hromady musí být uveřejněno v Obchodním věstníku nebo v jiné celostátně distribuované periodické tiskovině, tj. dává společnosti bez jakéhokoli omezení na výběr z těchto dvou způsobů, znamená to, že akcionář bude muset sledovat jak Obchodní věstník, tak všechny periodicky distribuované celostátní tiskoviny, takže odvolacím soudem vyčíslené náklady a rovněž časová náročnost takového sledování se sčítají.


    Pro další dovolatelem předestřené právní otázky Nejvyšší soud přípustnost dovolání neshledal. Námitkou dovolatele o nedostatcích skutkového zjištění v projednávané věci se Nejvyšší soud - za situace, kdy přípustnost dovolání byla založena podle ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř. - zabývat nemohl. Námitku dovolatele týkající se nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti rozsudku odvolacího soudu nepovažuje dovolací soud za důvodnou. Závěr odvolacího soudu ohledně skutkových zjištění o kompletnosti účetní závěrky, kterou měli akcionáři k dispozici a důkazním břemenu dovolatele je jasný a srozumitelný; správností skutkových zjištění, jak shora uvedeno, se dovolací soud zabývat nemohl.


    Podle ustanovení § 200e odst. 1 a 3 ve vazbě na ustanovení § 9 od st. 4 písm. j) o. s. ř. se ve věcech vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady rozhoduje usnesením. Rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu má proto povahu usnesení, i když tak není označeno a proto také dovolací soud rozhodl ve věci usnesením. Uvedený nedostatek označení však není takovou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci, ani jím účastníkům řízení nebyla odňata možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o.s. ř. a nezakládá ani jiný z důvodů zmatečnosti podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř.


    Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně podle § 243b odst. 1, části věty za středníkem a odst. 2, věty druhé, o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, věta první, o. s. ř.).


    V dalším řízení se budou oba soudy zabývat též tvrzením společnosti o zneužití práva navrhovatelem, neboť touto námitkou se Nejvyšší soud zabývat nemohl, když na ní nebylo založeno napadené rozhodnutí.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (jav)
    21. 11. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Ochrana pověsti právnických osob (exkluzivně pro předplatitele)
    • Směnka (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bytové družstvo
    • Podíl v obchodní korporaci (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Valná hromada
    • Obchodní podíl a vrácení daru
    • Valná hromada (exkluzivně pro předplatitele)
    • Akciová společnost (exkluzivně pro předplatitele)
    • Blankosměnka, umoření (exkluzivně pro předplatitele)
    • Zpráva o vztazích (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • LEAGLEONE: Digitální plná moc
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.