Pozvánka na valnou hromadu společnosti

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Odo 1429/2006, ze dne 28.1.2008)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky E., s. r. o., zastoupené JUDr. M. B., advokátkou, o zápis změn v obchodním rejstříku, za účasti Ing. J. M., zastoupeného JUDr. J. P., advokátem, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. C 24729, o dovolání Ing. J. M., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2006, č. j. 8 Cmo 63/2006 – 233, tak, že dovolání se zamítá.

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. září 2005, č. j. F 5118/2004, F 9646/2004, C 24729/9 – 211, kterým tento soud rozhodl o výmazu jednatele společnosti E., s. r. o. (dále jen „společnost“) Ing. J. M. z obchodního rejstříku se dnem zániku funkce 18. března 2004.

V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně učiněnými z pozvánek na valnou hromadu, z plných mocí udělených ke svolání valné hromady a k zastupování na valné hromadě, z notářského zápisu o osvědčení průběhu valné hromady konané dne 18. března 2004 NZ 228/2004, N 258/2004 a z knihy odeslané pošty a společenské smlouvy.

Odvolací soud doplnil dokazování čtením společenské smlouvy ve znění ze dne 8. července 2003 bodů X., 10.2. – 10.5. a zjistil, že podle bodu X., 10.2. – 10.5. společenské smlouvy je nejvyšším orgánem společnosti valná hromada. Jednání valné hromady se účastní společníci nebo jejich zástupci na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů za podmínky, že byla řádně  svolána. Každému ze společníků náleží jeden hlas na každých 1.000,- Kč vkladu. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů všech společníků. Pokud s tím všichni společníci souhlasí, může se zúčastnit hlasování i na valné hromadě nepřítomný společník, a to pomocí prostředků sdělovací techniky. V taxativně stanovených případech, kdy je pro přijetí rozhodnutí valné hromady dle obchodního zákoníku nutné rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů, rozhoduje valná hromada počtem dvou třetin hlasů všech společníků.

Odvolací soud konstatoval, že do působnosti valné hromady patří mimo jiné i odvolání jednatelů společnosti [§ 125 odst. 1 písm. f) obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“)]. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů (§ 127 odst. 1 obch. zák.). Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků,  nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů (§ 127 odst. 3 obch. zák.). Termín a program jednání valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně patnáct dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 129 odst. 1 obch. zák.).

Valnou hromadu společnosti – pokračoval odvolací soud – svolávají jednatelé. V projednávané věci svolal valnou hromadu na základě plné moci udělené jednatelem společnosti advokát, a to písemnou pozvánkou zaslanou na poslední známou adresu všem společníkům. Přitom na společnosti se podílejí tři společníci, kteří disponují celkem 200 hlasy. Valné hromady se zúčastnily dvě společnice, které řádně udělily plnou moc k zastupování na valné hromadě, v zastoupení. Vzhledem k tomu, že podle společenské smlouvy je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, byla valná hromada usnášeníschopná, neboť byly zastoupeny dvě společnice, které celkem disponují 160 hlasy z celkového počtu 200 hlasů všech společníků. Vzhledem k tomu, že obě společnice hlasovaly pro odvolání jednatele Ing. M. z funkce jednatele společnosti, bylo usnesení valné hromady o odvolání jednatele společnosti přijato v souladu se zákonem i společenskou smlouvou.

K námitce odvolatele, že pouhé odeslání pozvánky na valnou hromadu na adresu společníka není postačující, nebyla-li pozvánka doručena, odvolací soud uzavřel, že postačí, dostane-li se pozvánka do sféry dispozice společníka tím, že mu bude zaslána na adresu jeho bydliště, kterou společnosti sdělil. Nelze přičíst k tíži společnosti, že společník si pozvánku na valnou hromadu nevyzvedl a k jednání valné hromady se nedostavil. Takové jednání společníka není schopna společnost ovlivnit, a není schopna ani donutit společníka, aby se dostavil k jednání valné hromady. Právo hlasování na valné hromadě a jeho využití je plně v dispozici společníka. Nedostavil-li se na jednání valné hromady o své vůli, zbavil se tím možnosti podílet se na rozhodování valné hromady společnosti.

Námitku nevěrohodnosti zápisu valné hromady shledal odvolací soud nedůvodnou.

Proti usnesení odvolacího soudu podal Ing. J. M. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Otázku zásadního právního významu spatřuje v posouzení, zda pozvánka na valnou hromadu musí být společníku v zákonem stanovené lhůtě doručena. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c)  o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. 

Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda je společnost povinna pozvánku na valnou hromadu společníku řádně odeslat, či zda musí být pozvánka společníku v zákonem stanovené lhůtě doručena.

V ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák. se určuje, že nestanoví-li společenská smlouva jinak, oznámí se termín a program valné hromady společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou.

Jak patrno z uvedeného, obchodní zákoník výslovně neurčuje, zda společnost splní povinnost vyplývající z  ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák. již odesláním pozvánky, anebo zda je povinna zajistit její doručení. Proto Nejvyšší soud posuzoval uvedené ustanovení za použití teleologického a logického výkladu.

Účelem uvedeného ustanovení nepochybně je zajistit, aby byli společníci s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se bude valná hromada konat a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na ní. K tomu účelu musí společnost učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila. Odeslala-li společnost (jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně), pozvánku na valnou hromadu konanou dne 18. března 2004, společníkům doporučeným dopisem na jejich poslední známou adresu dne 27. února 2004, a pozvánka nebyla dovolateli doručena z příčin, jež nespočívají na straně společnosti, nelze podle mínění Nejvyššího soudu společnosti vytýkat nesplnění povinnosti uložené v ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák. Nebylo by ostatně logické, jak správně uvedl odvolací soud, činit společnost za situace, kdy tak nestanoví zákon, odpovědnou za něco, co nemůže vlastním chováním ovlivnit, např. za to, že si společník z důvodů na jeho straně řádně odeslanou pozvánku včas nepřevzal.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř. zamítl.