Prominutí zmeškání lhůty

(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 3383/2013, ze dne 17.6.2014)

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce L. B., zastoupeného JUDr. V.D., advokátem se sídlem v P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v P., o prominutí zmeškání lhůty, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 289/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2013, č. j. 58 Co 245/2013 - 78, tak, že dovolání se zamítá.

Z odůvodnění :

Usnesením ze dne 3. 10. 2012, č. j. 41 C 289/2011 – 70, Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o opravě záhlaví rozsudku téhož soudu ze dne 7. 6. 2012, č. j. 41 C 289/2011-47, tak, že označení věci správně zní „o zaplacení částky 21 000,- Kč“ (výrok I), a zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2012, č. j. 41 C 289/2011 – 47 (výrok II).

Soud prvního stupně uvedl, že rozsudek byl žalobci doručen dne 29. 6. 2012, dne 19. 7. 2012 podal žalobce prostřednictví zástupce odvolání proti tomuto rozsudku a zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty, které odůvodnil tím, že při nahlížení do advokátního spisu předsedou občanského sdružení, které poskytuje advokátní kanceláři pomoc při dohledávání dokladů k jednotlivým kauzám, došlo k založení advokátního spisu do složky předsedy občanského sdružení, který, jakmile nedopatření zjistil, spis dodal advokátní kanceláři a ta podala odvolání.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že důvod, pro který žalobce zmeškal lhůtu k podání odvolání, nelze považovat za omluvitelný ve smyslu § 58 občanského soudního řádu, neboť je na odpovědnosti žalobce a jeho zástupce, jakým způsobem řídí svou agendu, a pokud účastník nebo jeho zástupce nevěnuje dostatečnou pozornost běhu zákonných lhůt, jedná se pouze o nedbalý postup a nikoliv o omluvitelný důvod zmeškání lhůty.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2013 č. j. 58 Co 245/2013-78, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že se záhlaví rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 6. 2012, č. j. 41 C 289/2011-47, opravuje tak, že označení věci správně zní „o zaplacení částky 21 000,- Kč s příslušenstvím“, a ve výroku II o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty usnesení potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že odnětí spisu z dispozice zástupce žalobce nelze považovat za omluvitelný důvod zmeškání lhůty k podání odvolání. Konstatoval, že důvod zmeškání musí vyplývat z objektivních okolností, nezávislých na vůli účastníka, např. nemoc, zpoždění dopravních prostředků, technická závada v komunikaci apod. V daném případě si překážku vytvořil zástupce žalobce neopatrnou manipulací se spisy a nelze ji považovat za nešťastnou náhodu, ale za nedostatečně pečlivé nakládání se spisovým materiálem.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, a to výslovně v rozsahu potvrzujícího výroku, podal žalobce dovolání. Namítá, že právní závěr odvolacího soudu, že odnětí spisu z dispozice zástupce žalobce nelze považovat za omluvitelný důvod zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku, je nesprávný a tato otázka nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena. Připomněl, že jak právní zástupce, tak předseda občanského sdružení věřitelů JIA k. s., vykonávají činnost pro poškozené pouze z přesvědčení, že poškození mají na odškodnění právní a morální nárok, a k zastupování je přistupováno svědomitě a pečlivě. Napadený rozsudek byl žalobci doručen k rukám právního zástupce dne 29. 6. 2012 a posledním dnem lhůty k podání odvolání byl den 16. 7. 2012. Předmětný spis, do něhož předseda občanského sdružení nahlížel z evidenčních důvodů, byl omylem založen do složky požadavků, které si předseda sdružení odvážel z advokátní kanceláře. Právní zástupce proto objektivně odvolání podat nemohl. Dle názoru dovolatele dopadá § 58 občanského soudního řádu i na případy, kdy v důsledku omylu došlo ke zmeškání lhůty, pakliže tento omyl není důsledkem určité lhostejnosti apod. V daném případě byl omyl způsoben naopak při snaze o to, aby bylo učiněno co nejvíce pro ochranu práv poškozených – účastníků řízení. Má za to, že se jedná o důvod omluvitelný a lze jej subsumovat pod § 58 občanského soudního řádu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení (nesprávně uvádí rozsudek) Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2013, č. j. 58 Co 245/2013-78, zrušil v dovoláním napadeném rozsahu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

V dané věci může být dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.)

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky § 241 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné, neboť otázku, zda skutečnosti uplatňované žalobcem lze považovat za omluvitelný důvod zmeškání lhůty ve smyslu § 58 o. s. ř., nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že vycházel z úpravy § 58 o. s. ř., účinné ke dni rozhodování odvolacího soudu, jež však ani po 1. 1. 2013 nedoznala změny.

Podle ustanovení § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů od odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.

Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že jedním z předpokladů prominutí zmeškání lhůty je to, že důvod zmeškání je na straně účastníka (jeho zástupce) omluvitelný. Omluvitelným může být nejen důvod vyplývající z objektivních okolností, ale i zaviněné jednání nebo opomenutí, pokud je lze považovat s ohledem na okolnosti konkrétního případu za omluvitelné. Je nutno mít ale na zřeteli, že jde o opatření výjimečné, protože zasahuje do právní jistoty ostatních účastníků řízení.

V projednávané věci soudy obou stupňů při posuzování důvodnosti návrhu žalobce na prominutí zmeškání lhůty vycházely ze skutkového stavu, který nebyl nikým zpochybněn, tj. že dne 19. 7. 2012 podal žalobce prostřednictvím zástupce odvolání proti rozsudku, který mu byl doručen dne 29. 6. 2012 a zároveň s tímto úkonem podal návrh na prominutí zmeškání lhůty. Ten odůvodnil tím, že při nahlížení do advokátního spisu předsedou občanského sdružení věřitelů JIA k. s., které poskytuje advokátní kanceláři pomoc při dohledávání podkladů, Ing. O. B. došlo k založení advokátního spisu do jeho složky a došlo tím k „odnětí spisu z dispozice zástupce žalobce“.

V projednávané věci je nepochybné, že důvod zmeškání lhůty k podání odvolání nevyplývá z objektivních okolností, ale nastal v důsledku nedostatečně pečlivého nakládání s advokátním spisem a opomenutí evidence a sledování běhu odvolací lhůty. Zástupce mohl zabránit „odnětí spisu z jeho dispozice“ kontrolou toho, zda spisy předané k nahlížení byly řádně vráceny. Uvedený důvod proto nelze považovat za omluvitelný ve smyslu ustanovení § 58 o. s. ř.

Z vyložených důvodů je zřejmé, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu nelze z hlediska právního posouzení věci pokládat za nesprávné. Proto Nejvyšší soud České republiky, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), podané dovolání žalobce zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.).

( zdroj: www.nsoud.cz )

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz