správní právo

Tím, kdo je smluvní stranou pojistné smlouvy o pojištění cizího rizika, je pojistník. Uzavřením smlouvy o pojištění cizího rizika chrání svůj zájem. Pojistník je proto zpravidla zároveň oprávněným, tj. osobou, která má, nastane-li pojistná událost, právo na výplatu pojistného plnění. Pojištěný je subjektem pojistného vztahu, nikoli však stranou…

Ač v obecné rovině platí, že blankosměnka se stává skutečnou směnkou až jejím vyplněním (a odtud teprve vznikají – byť se zpětnými účinky – skutečná práva směnečná), v situaci, kdy majitel listiny nevyužije právo doplnit do blankosměnky pouze údaj, ohledně něhož se může uplatnit některá ze zákonem upravených „náhrad“ (srov. pro směnku vlastní…

Smyslem ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb. je založení odpovědnosti státu i v případech rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc, tedy takových rozhodnutí, jejichž výkon je způsobilý přivodit vznik škody ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci. Jde-li o rozhodnutí ve formě usnesení, vychází zákon z toho, že…

Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště této pobočky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným…

Usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, je také rozhodnutím „insolvenčního soudu“ vydaným „v insolvenčním řízení“; dovolání (insolvenčního) dlužníka podané proti takovému usnesení nepodléhá poplatkové povinnosti, neboť…

Pokud bylo usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v odvolacím řízení, je titulem pro odpovědnost za újmu podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví je nutno vykládat tak, že se použije i na situaci, kdy se v samostatném řízení žalobce domáhá informací o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví…

Odměna za zastupování nepatří k nákladům řízení vždy, ale pouze v případech, které občanský soudní řád výslovně stanoví. Mezi tyto případy nepatří zastoupení podle § 26 o. s. ř., ani zastoupení obecným zmocněncem podle § 27 o. s. ř., nelze tedy mezi tyto případy zařadit ani zastoupení zástupcem vykonávajícím jinak profesi daňového…

Pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu (pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z důvodu náhrady škody) nelze zajistit směnkou. Nemožnost zajistit tuto pohledávku z pracovněprávního vztahu směnkou nečiní směnku neplatnou, zakládá však námitku nepřípustného důvodu směnky z důvodu neplatnosti směnečné smlouvy, ve…

Podle § 155 odst. 1 věty druhé části za středníkem o. s. ř., jež se přiměřeně užije též na usnesení (§ 167 odst. 2 o. s. ř.), rozhoduje-li soud ve věci samé, může rozhodnout pouze o základu náhrady nákladů řízení a její konkrétní výši určit následně v samostatném usnesení. Takto může soud postupovat v případě, kdy v době konečného rozhodnutí nelze…

Existence skutečností, které opravňují pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, případně které umožňují závěr, že jde o pojistnou událost, z níž podle § 14 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě nevzniká právo na pojistné plnění, musí být prokázána, což se projeví v jednoznačně formulovaném…

Je-li zástavní právo podle § 72 zákona o správě daní a poplatků zřízeno k zajištění konkrétní daňové pohledávky, vztahuje se na její příslušenství i tehdy, jestliže právo na toto příslušenství správci daně v době zřízení zástavního práva ještě nevzniklo.

Při aplikaci ustanovení § 1 vyhlášky o odměně ve znění účinném do 31. prosince 2012 je třeba vycházet z výkladu, podle něhož je při zpeněžení zajištěného i nezajištěného majetku v konkursu zahrnuta do základu pro výpočet odměny i částka připadající na odměnu insolvenčního správce.

V případě škody způsobené v rámci trestního řízení jedná jménem státu Ministerstvo spravedlnosti. Trestním řízením je třeba rozumět nejen fázi řízení před soudem, ale i jednotlivé fáze trestního řízení. Ministerstvo spravedlnosti proto jedná za stát i ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení…

Nejsou-li splněny formální podmínky, za nichž lze (s úspěchem) podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu, není odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu účelný. Splnění podmínek pro podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu je třeba zkoumat v každém případě, tj. i tehdy, hrozí-li navrhovateli závažná újma, či lze-li usuzovat, že jeho návrh na…

Rozhodujícím hlediskem pro posouzení otázky, ve kterých případech je ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, nutné právo k části pozemku vyvlastnit (formou odnětí vlastnického práva), a kdy naopak postačí…

Účelnost nákladů za v řízení předložený znalecký posudek podle § 31 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb lze nalézt i u poškozeného pouze v rozsahu částky, kterou by zřetelně neodlišně, být v pozici zadavatele znaleckého posudku, uhradil stát na základě procesního právního předpisu.

Pracovní poměr, který se zakládá jmenováním, může vzniknout jedině na základě vůle zaměstnavatele jmenovat a vůle zaměstnance se jmenováním souhlasit. Totéž lze vztáhnout i na situaci, kdy ke jmenování na vedoucí pracovní místo dojde po vzniku pracovního poměru; v takovém případě se však jmenování na vedoucí pracovní místo – jak vyplývá z…

Přestože je postup soudu při vyhlašování výběrového řízení na justiční čekatele a podmínky jejich výběru jsou upraveny právním předpisem, nejedná se při realizaci výběrového řízení na justiční čekatele o uplatnění státní moci a aplikaci vrchnostenského postavení vůči uchazečům o tuto pracovní pozici. Stát zde vystupuje jako budoucí zaměstnavatel…

Povinnost rozdělit (tj. i vyplatit) rozvrhovanou podstatu připadá na soudního exekutora, který rozvrh provádí, a to ať už s rozdělovanou podstatou fakticky disponuje či nikoliv (skutečnost, že soudní exekutor nedisponuje s částí rozdělované podstaty, neospravedlňuje jeho případné prodlení se splněním povinnosti rozvrhnout a vyplatit rozdělovanou…