Pokud dojde ke spáchání trestné činnosti při níž nebyl nikdo poškozen, nelze institutu narovnání k vyřízení věci užít, protože zde není osoba poškozeného, která by jednak s narovnáním vyslovila souhlas a jednak převzala od obviněného příslušné odškodnění, byť by ostatní v zákoně stanovené podmínky byly splňovány. Stejně tak při určení příjemce…
Vzhledem k tomu, že zproštění obžaloby má stejné důsledky jako zrušení sdělení obvinění, posuzuje se nárok na náhradu škody způsobené sdělením obvinění podle § 5 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. jako škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, vydaným v trestním řízení.
Závěr o tom, zda je v trestní věci u obviněné osoby zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě (§ 4, § 5 tr. zák.), je sice závěrem právním, ovšem tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování stejně, jako závěr o objektivních znacích…
Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr.
Neoprávněná výhoda ve smyslu trestného činu zkrácení daně může spočívat i v tom, že pachatel dosáhl v rozporu se zákonem snížení své daňové povinnosti vůči státu a měl tak k dispozici finanční prostředky, které by jinak musel použít k platbě daní.
Pokud napadená osoba drží věc, jíž se pachatel má v úmyslu zmocnit, musí tento pachatel překonat její odpor věc dobrovolně nevydat, a tak za tímto účelem musí použít nutný stupeň násilí, které sice navenek působí pouze vůči věci, ale současně zasahuje i proti konkrétní osobě, jež věc drží a nemá vůli ji vydat. Ani výjimečně malá intenzita násilí…
Aby šlo o naplnění zákonného znaku "poruší podle zákona mu uloženou povinnost spravovat cizí majetek" ve smyslu § 255 odst. 1 tr. zák., musí pachatel porušit povinnost, kterou má ze zákona upravujícího nikoli pracovní kázeň, nýbrž správu majetku nějakého subjektu odlišného od pachatele, resp. která mu byla na podkladě takového zákona uložena. Z…
Hotelový pokoj lze pokládat za místo, kde dochází k dalšímu veřejnému šíření vysílaného díla. Hotelový pokoj se sice liší od dalších typicky veřejně přístupných míst jako jsou čekárny, kavárny atd. v tom směru, že uživatelem hotelového pokoje je konkrétní osoba (osoby) a v době jejího ubytování je přístup ostatním osobám do něj prakticky vyloučen…
Za situace, kdy osoba v jejíž prospěch byl poskytnut úvěr, nemusela předkládat poskytovateli úvěru žádné doklady o účelu použití prostředků získaných z úvěru, nelze dojít k závěru, že tímto jednáním poskytovatele uvedla v omyl.
Z práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze vyvodit jako důsledek zastavení trestního stíhání. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy samo o sobě nepodmiňuje závěr o možnosti (nebo dokonce nutnosti) zastavit trestní stíhání podle § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. Nepřiměřenost délky řízení je…
Sama skutečnost, že konkrétní osoba je známá jako veřejný činitel neznamená, že případné deliktní jednání takové osoby lze posuzovat bez dalšího jako jednání veřejného činitele, stejně tak jako není rozhodující subjektivní představa poškozených, že v postavení veřejného činitele vůči nim takováto osoba…
Zvýhodnění věřitele spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka, který není schopen plnit své splatné závazky, plnění neodpovídajícího zásadě poměrného a rovnoměrného uspokojení, a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Zvýhodnění věřitele v tomto smyslu nevyžaduje, aby byl takový věřitel na úkor ostatních uspokojen zcela; postačí…
Zkrácená daň, zkrácené pojistné na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvek na sociální politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zák. nejsou majetkovou škodou, kterou by bylo možno uplatnit v adhezním řízení. Nárok na zaplacení těchto plateb nevzniká v jednání, které má znaky trestného činu podle § 147 tr. zák., a tento nárok…
Trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák, je jakékoli neoprávněné a podstatné rušení užívacího práva oprávněné osoby, a to nikoli pouze znemožnění přístupu zamčením nebo jiným uzavřením.
Objektem trestného činu výtržnictví je občanské soužití. Předmětem ochrany tedy primárně nejsou individuální zájmy jednotlivých občanů (např. jejich zdraví, majetek, čest apod.), nýbrž šířeji pojatý komplex vztahů, jimiž je uspořádána koexistence v určité lokalitě. Z této povahy chráněného zájmu vyplývá, že má-li být nějaké jednání pokládáno za…
Týrání je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří; přitom trvalost je nutno posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání, nevyžaduje se, aby šlo o jednání soustavné. Nevyžaduje se ani, aby u svěřené osoby vznikly následky na…
V otázce dodržení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze nalézt obecný model řešení, neboť každý konkrétní případ musí být hodnocen individuálně v závislosti na jeho okolnostech. Nápravu porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě zastavením trestního stíhání sice nelze absolutně vyloučit, ale na takové rozhodnutí je třeba…
Trestného činu podplácení podle § 161 tr. zák. se dopustí ten, kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. Osobou, které je úplatek poskytnut, nabídnut nebo slíben, může být jednak osoba obstarávající věci obecného zájmu, ale též prostředník mezi pachatelem a touto osobou, nejde však o osobu…
Ani zjištění, že plátce měl případně potřebné částky k dispozici, tj., že příslušné částky z hrubých mezd svým zaměstnancům srazil a neodvedl je příslušným institucím, ještě nestačí k závěru, že pachatel naplnil zákonné znaky trestného činu podle § 147 odst. 1 tr. zák., nebot´ tento trestný čin je činem úmyslným. Úmysl pachatele musí směřovat k…
Dojde-li ke zproštění obžaloby z důvodu podle § 226 písm. b) tr. řádu, je tím splněn jeden z předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím - nezákonnost rozhodnutí.
Ustanovení § 1033 odst. 2 o. z. lze aplikovat jen v případě, že žadatel o nezbytnou cestu přišel v důsledku dělení pozemku o právo umožňující mu spojení s veřejnou cestou a jen ve...
Z účastenství nepominutelného dědice podle § 113 z. ř. s. nevyplývá oprávnění zpochybňovat zjištěná aktiva ani pasiva pozůstalosti, nýbrž může toliko vznášet námitky a...
Je-li povinno nahradit škodu více zaměstnanců, hradí každý poměrnou část škody rovněž podle míry svého zavinění. Namítá-li zaměstnanec, po němž je požadována náhrada škody,...
Soud neodmítne přihlášku pohledávky podanou věřitelem zůstavitele postupem podle ustanovení § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s. tehdy, jestliže ji věřitel podal opožděně jen proto, že...
Jakkoli (obecně) platí, že přezkumné jednání se má v insolvenčním řízení konat zásadně jen jedno, s tím, že všechny přihlášené pohledávky by měly zásadně být přezkoumány...
