epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2002
    ID: 17581

    Vstup na sousedící pozemek



    Vstupem na sousedící pozemek ve smyslu § 127 odst. 3 ObčZ je třeba rozumět nejen samotné vstoupení, tedy překročení hranice sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu tohoto ustanovení je tedy i pobyt po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování vlastního pozemku.




    Vstupem na sousedící pozemek ve smyslu § 127 odst. 3 ObčZ je třeba rozumět nejen samotné vstoupení, tedy překročení hranice sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu tohoto ustanovení je tedy i pobyt po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování vlastního pozemku. Nelze jím ale rozumět trvalé právo průchodu nebo dokonce trvalé právo průjezdu motorovými nebo nemotorovými vozidly.


    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 2019/2000, ze dne 29.4.2002)


    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců: A/ K. P. a B/ M. P., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1/ J. B. a 2/ J. B., zastoupeným advokátem, o umožnění přístupu na nemovitost, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 5 C 222/97, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 6. ledna 2000, čj. 15 Co 626/99-41, tak, že dovolání odmítl.


    Z odůvodnění:


    Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka Tábor jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. ledna 2000, čj. 15 Co 626/99-41, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Táboře (dále „soud prvního stupně„) ze dne 21. května 1998, čj. 5 C 222/97-23, kterým byl zamítnut „návrh, aby odpůrci byli povinni zdržet se všeho, čím by navrhovatelům bránili v přístupu za účelem údržby a obhospodařování domu čp. 26 a hospodářského objektu na st. p. č. 12 a parc. č. 76/1 louky v kat. úz. K. u S. přes část parc. č. 77 a 79 v kat. úz. K. u S. o pruhu šíře 3 m přiléhající k st. p. č. 12 a parc. č. 76/1 v kat. úz. K. u S.“. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.


    Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky domu čp. 26, hospodářského objektu, stavební parcely č. 12 a pozemkové parcely č. 76/1 ve shora uvedeném katastrálním území, přiléhajících na západní straně k pozemkovým parcelám č. 77 a č. 79, vše v katastrálním území shora uvedeném, které byly s domem čp. 25 vráceny žalovaným v restitučním řízení. Žalobci v souladu se stavebním povolením z 5. 2. 1985 přestavěli příjezdová vrata z jižní na západní stranu domu čp. 26 s tím, že jako přístupovou cestu k těmto vratům běžně používali pruh pozemku žalovaných. Žalovaní však s přecházením a přejížděním přes jejich pozemek nesouhlasí a žalobcům v tom brání. To žalobci chápou jako omezování využívání jejich nemovitostí, a proto se domáhají ochrany podle § 127 odst. 3 a § 3 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“). Soud prvního stupně uzavřel, že § 127 odst. 3 ObčZ se vztahuje jen na případy jednorázových či krátkodobých zásahů do vlastnického práva druhé osoby, např. při sklizni ovoce, opravě zdi apod., nikoliv však na případy každodenního využívání předmětného pozemku buď k chůzi, či k jízdě autem.


    Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, která jen doplnil o zjištění, že právní předchůdce žalovaných s užíváním pozemku žalobci souhlasil. S právními závěry soudu prvního stupně se ztotožnil s tím, že odpovídají konstantní judikatuře. Konstatoval, že požadavek žalobců na každodenní a opakované používání pozemku žalovaných jako příjezdové komunikace k jejich nemovitostem neodpovídá dikci § 127 odst. 3 ObčZ, podle něhož by bylo možno postupovat pouze v případech nezbytných jak z hlediska časového, tak obsahového. I když si žalobci danou situaci nepřivodili svojí vinou a stavební úpravy provedli v dobré víře a v souladu s tehdy platnými předpisy, nemění to nic na správnosti závěrů soudu prvního stupně. Zákon nepřipouští, aby soud v dané věci zřídil věcné břemeno a do úvahy nepřipadá ani aplikace § 3 odst. 1 ObčZ. Dovolání proti svému rozhodnutí odvolací soud nepřipustil, neboť je po právní stránce neshledal zásadně právně významným, když výklad ustanovení § 127 odst. 3 ObčZ byl v minulosti soudy vyšších stupňů proveden a judikatura v tomto směru je konstantní.


    Proti rozsudku odvolacího soudu žalobci podávají dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení § 239 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ„), a uplatňují dovolací důvody podle § 241 odst. 3 písm. b) a d) OSŘ. Poukazují na to, že soud nerozhodl o celém předmětu sporu, což mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Petitem žalobního návrhu se domáhali přístupu k domu čp. 26 a hospodářskému objektu na st. p. č. 12 a dále přístupu na st. p. č. 12 a na parcelu č. 76/1, přičemž ve výroku rozsudku není st. p. č. 12 jako samostatná nemovitost uvedena. Pokud jde o druhý dovolací důvod, namítají, že soud ohledně ustanovení § 127 odst. 3 a § 3 ObčZ provedl pouze formální a pozitivistické hodnocení věci a vycházel toliko ze zákona, nehodnotil však věc v kontextu s celým právním řádem a v souladu s přirozenoprávními principy. Odkazují na § 853, § 127 odst. 3, § 3 odst. 1, a dále na § 126 a § 127 odst. 1 věta první ObčZ. Namítají, že v dané situaci se neocitli vlastní vinou, přestavbu svých nemovitostí provedli v souladu se zákonem a se souhlasem užívat části předmětných pozemků jako cestu. Tuto situaci zavinil Okresní pozemkový úřad v T., který opomenul zabývat se restituční věcí žalovaných z hlediska § 9 odst. 5 zákona 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvádějí, že na hospodářskou část jejich nemovitostí, kam je pravidelný přístup nutný, není jiný přístup a příjezd možný. Poukazují na zdravotní stav prvního žalobce, na skutečnost, že jsou důchodci a na vynaložení všech úspor na přestavbu budov, sloužících k trvalému bydlení. Navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.


    Ve vyjádření k dovolání žalovaní zejména uvádějí, že dovolání je nepřípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.


    Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů, platných k 31. 12. 2000 (část dvanáctá, hlava první, bod 17. zákona 30/2000 Sb.), tedy podle OSŘ ve znění před novelou provedenou tímto zákonem a zjistil, že dovolání není přípustné.


    Podle § 236 odst. l OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání podle § 239 odst. 2 OSŘ, o které dovolatel přípustnost opírá, může být připuštěno jen pro řešení právních otázek, a to v případě, jde-li o rozhodnutí zásadního významu. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná, je-li v něm řešena právní otázka, významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci, ale obecně významná pro rozhodování soudů. Jde zpravidla o případy, kdy tato otázka není řešena jednotně v rozhodovací praxi vyšších soudů, například v publikovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, nebo ve stanovisku Nejvyššího soudu České republiky anebo v rozhodnutí nižšího soudu, které bylo za účelem sjednocení judikatury publikováno ve sbírce soudních rozhodnutí. Naopak za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí (viz rozhodnutí publikované pod č. C 23 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck).


    V dané věci soudy v nalézacím řízení rozhodovaly v souladu s publikovanou judikaturou, ve které byly vysloveny právní závěry, které jsou stále platné. Podle ustanovení § 127 odst. 3 ObčZ jsou vlastníci sousedících pozemků povinni umožnit vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedních pozemků a staveb (viz R 50/1985, str. 519-520, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vstupem je třeba rozumět nejen samotné vstoupení, tedy překročení hranice sousedova pozemku, ale též pobyt na něm, omezený účelem vstupu, tj. podmínkami uvedenými v citovaném ustanovení. Vstupem na sousedův pozemek ve smyslu tohoto ustanovení je tedy i pobyt po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování vlastního pozemku. Nelze jím tedy rozumět trvalé právo průchodu nebo dokonce trvalé právo průjezdu motorovými nebo nemotorovými vozidly (R 3/1988 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


    Odvolací soud též správně poznamenal, že platné právo mu neumožňuje přístup ke stavbě zřídit; v době rozhodování odvolacího soudu totiž ještě neplatil § 151o odst. 3 ObčZ, který za určitých okolností zřízení takového práva dovoluje. Nárok na zřízení práva ostatně nebyl ani uplatněn. Skutečnost, že žalobci nemohou své nemovitosti řádně užívat, nebyla důvodem k nepřiměřeně extenzivnímu výkladu § 127 odst. 3 ObčZ, zejména když právní řád (např. zákon 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů) měl prostředky k řešení obdobných situací.


    Přípustnost dovolání podle § 239 OSŘ tedy není dána; jiné důvody přípustnosti dovolatelé netvrdili a dovolací soud je ani nezjistil. Dovolání žalobců proto bylo jako nepřípustné odmítnuto (§ 243b odst. 4 a § 218 odst. l písm. c/ OSŘ).




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz (jav)
    26. 6. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Vyvlastnění
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Společenství vlastníků jednotek (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odmítnutí dovolání
    • Odměna advokáta
    • Náklady řízení
    • Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.