Sdělení Ministerstva zahraničních věcí

268

SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí




      Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. listopadu 1996 byla v Praze podepsána Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.


      S Pravidly Rozhodčí komise celní unie vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval.


      Pravidla na základě svého článku 11 odst. 4 vstoupila v platnost dnem 8. srpna 1997.


      České znění Pravidel se vyhlašuje současně.





PRAVIDLA


Rozhodčí komise celní unie


mezi Českou republikou a Slovenskou republikou






      Česká republika a Slovenská republika, na základě ustanovení článku 36 odst. 4 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 29. října 1992, se dohodly takto:

Článek 1

      1.  Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen ,,pravidla") se použijí pro řešení sporů vyplývajících ze Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen ,,Smlouva"), zejména pro určení, zda a jak Smluvní strana porušila tuto Smlouvu.

      2.  Tato pravidla se vztahují zejména na rozhodování otázek týkajících se obchodní a celní politiky Smluvních stran, zajištění volného pohybu zboží a služeb mezi Smluvními stranami, včetně principu nediskriminace a přijetí a provádění právních norem v oblastech, na něž se Smlouva vztahuje.


Článek 2

Rozhodčí komise celní unie

      1.  Spory vyplývající ze Smlouvy řeší Rozhodčí komise celní unie (dále jen ,,Rozhodčí komise"), která se tvoří pro každý jednotlivý případ a je tříčlenná.

      2.  Rozhodcem může být fyzická osoba způsobilá ke jmenování do této funkce po odborné stránce, zejména se zaměřením na znalosti mezinárodního práva a obchodní politiky.

      3.  Rozhodce je při výkonu své funkce nezávislý a nemá postavení zástupce některé Smluvní strany. Rozhodce je vázán mlčenlivostí o všech skutečnostech, s nimiž se seznámí v průběhu rozhodčího řízení. Mlčenlivosti může být zbaven, rozhodne-li tak Rada celní unie (dále jen ,,Rada").

      4.  Vláda každé Smluvní strany jmenuje jednoho rozhodce. Rozhodce je jmenován v návrhu na záhájení rozhodčího řízení nebo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na zahájení rozhodčího řízení a jeho jméno a adresa jsou zaslány druhé Smluvní straně a Stálému sekretariátu Rady celní unie (dále jen ,,Sekretariát").

      5.  Sekretariát do 15 dnů od jmenování obou rozhodců svolá jejich setkání za účelem dohodnout se na třetím rozhodci. Třetí rozhodce musí být dohodnut nejpozději do 40 dnů od tohoto setkání. Den ustavení třetího rozhodce je dnem ustavení Rozhodčí komise.

      6.  Třetí rozhodce, na kterém se dohodnou rozhodci jmenovaní vládami Smluvních stran, je předsedou Rozhodčí komise.

      7.  Bezodkladně po ustavení Rozhodčí komise jí předá Sekretariát veškeré podklady, které v souvislosti s případem obdržel.

Článek 3

      1.  Pokud se rozhodci nedohodnou ve stanovené lhůtě na třetím rozhodci, požádá Sekretariát bezodkladně po uplynutí této lhůty a po konzultaci s nimi o jmenování třetího rozhodce Radu.

      2.  Rada se ke jmenování třetího rozhodce sejde a rozhodne o něm do 15 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1.

Článek 4

Nahrazení rozhodce

      V případě nečinnosti rozhodce v Rozhodčí komisi po dobu delší než tři měsíce bude rozhodce odvolán tím, kým byl ustaven. Má-li být ustaven nový rozhodce, postupuje se přiměřeně podle ustanovení člán-ků 2 a 3.

Článek 5

Návrh na zahájení rozhodčího řízení

      1.  Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou nebo Smluvní stranou prostřednictvím její vlády může být předložen teprve poté, co vzájemně uspokojivého řešení nebylo dosaženo na jednání Rady.

      2.  Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou je bezodkladně předán prostřednictvím příslušného člena Rady vládě každé Smluvní strany.

      3.  Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Smluvní stranou prostřednictvím její vlády zašle navrhující Smluvní strana diplomatickou cestou druhé Smluvní straně a kopii tohoto návrhu zašle na vědomí Sekretariátu.

      4.  Návrh na zahájení rozhodčího řízení obsahuje vymezení údajného porušení Smlouvy a jeho zdůvodnění, popis věcně a právně závažných skutečností doložených důkazy, kterých se navrhovatel dovolává, návrh výroku Rozhodčí komise, datum a podpis navrhovatele, resp. zmocněnce. K návrhu na zahájení rozhodčího řízení podaného Smluvní stranou se přiloží jmenovací listina rozhodce a plná moc zmocněnce. Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou obsahuje i požadavek obou Smluvních stran na znění návrhu výroku Rozhodčí komise.

Článek 6

Vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení

      1.  Je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán Radou, předloží vláda každé Smluvní strany Sekretariátu písemné vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení do 60 dnů od jeho obdržení.

      2.  Je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán jednou ze Smluvních stran, předloží vláda druhé Smluvní strany Sekretariátu písemné vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení do 60 dnů od jeho obdržení.

      3.  Toto vyjádření obsahuje stanovisko k návrhu na zahájení rozhodčího řízení a tvrzení a argumenty, o něž se opírá.

Článek 7

Rozhodčí řízení

      1.  Rozhodčí komise jedná bez zbytečných formalit co nejúčelněji, nejhospodárněji a nejrychleji v zájmu objektivního zjištění skutkového a právního stavu věci a tak, že s oběma Smluvními stranami nakládá stejným způsobem. Přitom poskytne oběma Smluvním stranám stejnou příležitost k obhajobě jejich práv.

      2.  Rozhodčí komise na svém prvním jednání vydá usnesení, v němž oznámí zahájení rozhodčího řízení, datum ustavení a složení Rozhodčí komise, a pokud je to účelné, určí termín a místo dalšího jednání. První jednání Rozhodčí komise je zároveň dnem zahájení rozhodčího řízení a musí se uskutečnit nejpozději do 15 dnů od ustavení Rozhodčí komise. Na prvním jednání Rozhodčí komise rozhodne o případné námitce proti její pravomoci posuzovat danou věc, jakož i případné námitce vad ve svém ustavení. Rozhodčí řízení se koná vždy na území celní unie.

      3.  Smluvní strany jsou před Rozhodčí komisí zastoupeny svými zmocněnci, které jmenují vlády Smluvních stran nejpozději do předložení vyjádření k návrhu. Plná moc zmocněnce tvoří přílohu návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebo vyjádření k návrhu, resp. je zaslána současně se jmenováním rozhodce. Zmocněnci mohou při jednání využívat pomoci poradců. Zmocněnci a poradci jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, s nimiž se seznámí v průběhu rozhodčího řízení. Mlčenlivosti mohou být zbaveni, rozhodne-li tak Rada.

      4.  Veškerý styk mezi Rozhodčí komisí a Smluvní stranou se děje prostřednictvím zmocněnce. Jejich prostřednictvím může Rozhodčí komise požádat Smluvní strany, aby do stanovené lhůty předložily další důkazy či dokumenty. Rozhodčí komise zmocněncům písemně oznamuje termíny a program jednání, doručuje jim protokoly a usnesení a oznamuje jim další skutečnosti související s rozhodčím řízením.

      5.  Rozhodčí řízení je neveřejné a může se uskutečnit, jsou-li přítomni alespoň dva rozhodci. Nepřítomnost rozhodce na rozhodčím řízení je omluvitelná jen z objektivních důvodů. Rozhodčí řízení řídí předseda Rozhodčí komise nebo jím zplnomocněný rozhodce.

      6.  Z každého jednání Rozhodčí komise se vyhotoví protokol, který podepíší rozhodci, kteří jsou na jednání přítomni. V protokolu se uvede zejména průběh jednání, předložené či navržené důkazy a další návrhy týkající se jednání.

      7.  Zmocněnec každé Smluvní strany je oprávněn nahlížet do dokumentace Rozhodčí komise a pořizovat si z ní výpisy a opisy.

      8.  Každá Smluvní strana musí na podporu svých návrhů a tvrzení navrhnout důkazy, kterými jsou písemnosti a výpovědi svědků, znalců a dalších osob, u nichž to bude považováno, s ohledem na okolnosti případu, za účelné. Rozhodčí komise podle vlastního uvážení může vzít v úvahu i další důkazy, o nichž usoudí, že jsou nezbytné ke zjištění skutečného stavu věci, např. jmenování znalce. Rozhodčí komise rozhodne na základě důkazů, které má k dispozici.

      9.  Smluvní strany se zdrží jakýchkoli kroků, které by mohly ztížit jednání Rozhodčí komise nebo ovlivnit výsledek rozhodčího řízení.

      10.  Rozhodčí řízení nepřesáhne šest měsíců ode dne jeho zahájení, ve zvlášť složitých případech může být prodlouženo nejvýše na 12 měsíců.

      11.  O všech procedurálních otázkách rozhoduje předseda Rozhodčí komise. Pokud však některý člen Rozhodčí komise o to požádá, učiní takové rozhodnutí Rozhodčí komise většinou svých členů.

Článek 8

Ukončení rozhodčího řízení

      1.  Na závěr rozhodčího řízení vydá Rozhodčí komise usnesení o přípustnosti zpětvzetí návrhu na zahájení rozhodčího řízení, rozhodnutí o uzavření smíru, rozhodnutí o ukončení řízení nebo rozhodnutí ve věci.

      2.  Zpětvzetí návrhu písemnou formou může prostřednictvím své vlády učinit Smluvní strana, která návrh na zahájení rozhodčího řízení podala, nebo Rada, pokud podala návrh na zahájení rozhodčího řízení.

      3.  Ke zpětvzetí návrhu může dojít kdykoli v průběhu rozhodčího řízení před vydáním rozhodnutí a pouze se souhlasem druhé Smluvní strany. Ke zpětvzetí návrhu na zahájení rozhodčího řízení předloženého Radou se souhlas Smluvních stran nevyžaduje. V těchto případech je rozhodčí řízení ukončeno vydáním usnesení Rozhodčí komise.

      4.  Kdykoli v průběhu rozhodčího řízení mohou Smluvní strany uzavřít smír, o kterém Rozhodčí komise vydá písemné rozhodnutí. Toto rozhodnutí obsahuje stejné náležitosti jako rozhodnutí uvedené v odstavci 5 tohoto článku s výjimkou odůvodnění, které bude uvedeno pouze tehdy, pokud se na tom Smluvní strany dohodnou.

      5.  Pokud nedojde ke zpětvzetí návrhu nebo k uzavření smíru, vydá Rozhodčí komise rozhodnutí ve věci, které má písemnou formu a musí s ním vyjádřit souhlas alespoň dva rozhodci. Toto rozhodnutí obsahuje datum a místo přijetí, jasný a jednoznačný výrok a jeho odůvodnění, popř. lhůtu k plnění a je podepsáno všemi rozhodci.

      6.  Pokud se v průběhu rozhodčího řízení prokáže nemožnost pokračovat v tomto řízení nebo důvod řízení odpadne, vydá Rozhodčí komise po předchozím souhlasu Smluvních stran rozhodnutí o ukončení řízení, v němž uvede důvody ukončení řízení.

      7.  Rozhodčí komise neprodleně zašle rozhodnutí uvedená v tomto článku vládám Smluvních stran a Sekretariátu.

      8.  Usnesení o přípustnosti zpětvzetí návrhu, rozhodnutí o uzavření smíru, rozhodnutí o ukončení řízení a rozhodnutí ve věci je konečné a závazné pro obě Smluvní strany, podání nového návrhu podle těchto pravidel v téže věci se nepřipouští.

Článek 9

Náklady rozhodčího řízení

      1.  Každá Smluvní strana nese vlastní náklady rozhodčího řízení. Náklady spojené s činností třetího rozhodce, náklady na případné tlumočení, překlady, které zabezpečuje Sekretariát, a jiné mimořádné náklady související s rozhodčím řízením nesou Smluvní strany rovným dílem.

      2.  Sekretariát může vyžádat od obou Smluvních stran na krytí těchto výloh stejnou přiměřenou zálohu.

      3.  Po ukončení rozhodčího řízení provede Sekretariát vyúčtování veškerých nákladů a poskytnutých záloh a ve lhůtě tří měsíců od ukončení řízení případné přeplatky vrátí. Smluvní strany uhradí ve lhůtě tří měsíců od obdržení vyúčtování Sekretariátu dlužnou částku.

Článek 10

Archivace

      1.  Do 30 dnů po ukončení rozhodčího řízení je předseda Rozhodčí komise povinen odevzdat veškerou dokumentaci s ním spojenou Sekretariátu k zabezpečení jejího archivování.

      2.  Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i v případě, kdy se rozhodčí řízení ve věci neuskutečnilo.

      3.  Sekretariát je povinen po dobu platnosti Smlouvy archivovat dokumentaci spojenou s rozhodčími řízeními. V případě ukončení platnosti Smlouvy se o způsobu archivování dohodnou příslušné orgány Smluvních stran.

Článek 11

Závěrečná ustanovení

      1.  Lhůty podle těchto pravidel započnou běžet v den následující po dni, kdy byl písemný dokument doručen. Jestliže poslední den lhůty není pracovním dnem ve státě, jemuž byl písemný dokument doručen, skončí lhůta v nejbližší následující pracovní den.

      2.  Úředními jazyky rozhodčího řízení jsou český a slovenský jazyk.

      3.  Rozhodčí komise vydá usnesení nebo rozhodnutí v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

      4.  Tato pravidla podléhají vnitrostátnímu schválení každé Smluvní strany a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější nóty o tomto schválení.

      Dáno v Praze dne 25. listopadu 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.