Rozhovor s Janem Kotalou
Holdingové struktury mohou firmám pomoci s ochranou majetku, řízením rizik i mezigeneračním předáním podnikání. Zároveň se však stále častěji stávají předmětem sporů s finanční správou. Daňový poradce Jan Kotala v rozhovoru vysvětluje, kdy holding dává podnikatelům skutečný smysl a proč dnes soudy důsledně rozlišují mezi legitimní strukturou a pouhou daňovou optimalizací.
Holdingové struktury zůstávají jedním z nejdiskutovanějších témat daňového a korporátního práva. Podle daňového poradce a partnera společnosti Jan Kotala však dnes už rozhodně neplatí, že holding automaticky znamená jednoduchou cestu k daňovým úsporám. „Pokud někdo přijde s tím, že slyšel, jak díky holdingu nebude platit daně, tak tyto doby už jsou několik let passé a judikatura tomu ukázala jasnou cestu,“ upozorňuje Jan Kotala. Právě rozhodovací praxe správních soudů podle něj v posledních letech zásadně proměnila pohled finanční správy na holdingové uspořádání.
Smysl holdingu je podle Jana Kotaly především v oddělení rizik a strategickém řízení majetku. Typickým příkladem je situace, kdy podnikatel oddělí provozní část firmy od vlastnictví nemovitostí nebo strojního vybavení. „Je potřeba podívat se na podnik jako celek a vyhodnotit, zda dává smysl oddělit majetek od provozu. To je něco, co podnikatelům dlouhodobě funguje,“ vysvětluje Jan Kotala. Holdingová struktura zároveň může pomoci při diverzifikaci podnikání, mezigeneračním předávání firem nebo při vstupu nových investorů.
Právě důvod vzniku holdingu je však podle odborníků klíčový. Finanční správa i soudy dnes velmi detailně zkoumají, zda holding skutečně plní ekonomickou a manažerskou funkci, nebo zda slouží pouze jako prostředník pro výplatu prostředků bez zdanění. „Pokud holding funguje jen jako průtokový ohřívač, přes který peníze pouze protečou k fyzickým osobám, vzniká vysoké riziko, že bude celá struktura posouzena jako zneužití práva,“ říká Jan Kotala. Podle něj musí holding aktivně spravovat prostředky, investovat je, financovat další společnosti ve skupině nebo plnit dlouhodobou strategickou roli.
Významným tématem posledních let jsou také konkrétní soudní rozhodnutí. Jan Kotala upozorňuje například na kauzy Formplast Purkert nebo DIMEJ Group, které ukazují rozdíl mezi legitimní holdingovou strukturou a konstrukcí založenou převážně na daňové optimalizaci. „Každý podnikatelský příběh je unikátní a právě způsob vytvoření i následného fungování holdingu zásadně ovlivňuje pohled finanční správy i soudů,“ doplňuje Jan Kotala. Vedle negativních případů však existují i rozsudky, v nichž soudy holdingové uspořádání akceptovaly právě díky jeho reálné ekonomické podstatě.
Podle Jana Kotaly by podnikatelé měli o holdingu začít uvažovat především ve chvíli, kdy řeší budoucnost firmy. Může jít o předání podniku dětem, vstup managementu do vlastnické struktury, přípravu na prodej části podnikání nebo ochranu majetku. „Nejdříve musí existovat příběh a až následně se hledá správná forma. Není to o tom, že máme formu a teprve k ní vytváříme důvod,“ uzavírá Jan Kotala. Právě pečlivě promyšlený ekonomický účel je dnes podle odborníků nejdůležitější podmínkou úspěšně fungující holdingové struktury.
Sledujte epravo.cz.
Podívejte se na rozhovor
