Rozhovor s Vladimírem Smejkalem
Kybernetická kriminalita, umělá inteligence, kryptoměny i ochrana soukromí – témata, která dnes zásadně ovlivňují fungování práva i společnosti. Soudní znalec a přední odborník na kybernetickou bezpečnost Vladimír Smejkal v rozhovoru přibližuje, jak se za posledních čtyřicet let proměnila kriminalita v digitálním světě, proč budou zločinci vždy o krok napřed a jaké výzvy přináší nástup umělé inteligence pro justici i každodenní život.
Právo musí držet krok s technologiemi, ale zločinci budou vždy o krok napřed, říká Vladimír Smejkal
Digitalizace proměnila podobu kriminality i fungování justice. Podle soudního znalce a odborníka na kybernetickou kriminalitu Vladimíra Smejkala však zůstává jedna věc neměnná – právo i bezpečnostní složky vždy reagují na technologický vývoj až s určitým zpožděním. „Vždycky ti zločinci mají předstih, protože oni mají motivaci, mají peníze a mají příležitost. Právo nemůže reagovat na každou technologickou změnu okamžitě a ani to nedává smysl,“ říká Vladimír Smejkal. Přesto je podle něj nezbytné, aby právní prostředí dokázalo pružně reflektovat nové hrozby, zejména v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti.
Za téměř čtyři desetiletí znalecké praxe sledoval Vladimír Smejkal vývoj od prvních bankovních počítačových podvodů až po dnešní sofistikované kybernetické útoky. Připomíná, že první případy páchali převážně vlastní zaměstnanci bank s vysokými oprávněními, zatímco současná kriminalita má stále častěji přeshraniční charakter a pachatelé dokážou efektivně skrývat svou identitu. Přesto podle něj zůstává lidský faktor nejslabším článkem. „Kdyby nebyla lidská blbost, tak by mohli mít zločinci nástroje sebedokonalejší a moc by jim to nepomohlo,“ konstatuje Vladimír Smejkal.
Významným tématem současnosti je podle něj využití umělé inteligence v právní praxi. AI může výrazně urychlit analýzu rozsáhlých datových souborů, práci s důkazy nebo vyhledávání judikatury. Současně však přináší zásadní otázky týkající se přezkoumatelnosti a důvěryhodnosti jejích výstupů. „Nemůžeme brát jako bernou minci výsledek ze systému AI, protože nikdo nám nezaručí, že je správný. Systémy musí být vysvětlitelné a jejich závěry musí být ověřitelné člověkem,“ upozorňuje Vladimír Smejkal. O budoucnosti soudních řízení proto podle něj nebude rozhodovat umělá inteligence, ale schopnost člověka její výstupy kriticky posuzovat.
Rozhovor se dotkl také kryptoměn, kolem nichž podle Vladimíra Smejkala stále přetrvává řada mýtů. Odmítá označení kryptoměn za skutečné měny a upozorňuje na jejich spekulativní charakter i rostoucí regulatorní omezení. „Kryptoměna není žádná měna. Je to nehmotný symbol, kterému lidé přičítají hodnotu. Domnívám se, že kolem kryptoměn existuje obrovské množství omylů a může se do nich pustit pouze hazardér nebo lehkomyslný člověk,“ říká Vladimír Smejkal. Za stabilnější investici s nadsázkou označuje například investiční vína.
Vedle technologických rizik upozorňuje Vladimír Smejkal také na postupné rozšiřování státního dohledu nad občany. Diskuse o projektech typu Chat Control podle něj přesahuje rámec boje proti kriminalitě a otevírá zásadní otázky ochrany soukromí a základních práv. Přesto zůstává přesvědčen, že nejúčinnější obranou proti kyberkriminalitě je informovaný a obezřetný uživatel. „Zdravý selský rozum a nevěřit ničemu, co si nemohu ověřit – to je stále nejlepší kybernetická bezpečnost,“ uzavírá Vladimír Smejkal.
Sledujte epravo.cz.
Podívejte se na rozhovor
