epravo.cz

(1) Všichni vlastníci, pachtýři a ostatní uživatelé (dále jen "držitelé") rybníků jsou povinni obhospodařovati rybníky, pokud tyto jsou způsobilé pro chov ryb, tak, aby bylo dosaženo pokud možno nejvyšší výroby ryb.

(2) O tom, zda jde o rybník způsobilý ve smyslu odstavce 1, rozhoduje v pochybnostech okresní úřad po slyšení Zemského svazu zemědělství a lesnictví, pokud se týče po slyšení příslušného krajského požárního ředitele.

Zemský úřad může po slyšení Zemského svazu zemědělství a lesnictví, je-li toho potřeba pro vypěstování potřebné rybí násady pro osazení rybníků, uložiti jednotlivým podnikatelům, aby svá rybniční hospodářství zařídili pro odchod násadové ryby a tuto ve stanoveném množství pěstovali.

(1) Politické úřady mohou, vyžaduje-li toho veřejný zájem, naříditi po slyšení Zemského svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu a Ústředního svazu zemědělských družstev pro Čechy a Moravu, aby držitelé roztroušeně ležících ojedinělých rybníků se sdružili ve stanovené lhůtě za účelem společného obhospodařování těchto rybníků v jedno soběstačné rybniční hospodářství. Soběstačným rybničním hospodářstvím se rozumí takové hospodářství, které jest způsobilé k odchovu kapra od plůdku až do konsumní ryby. Nemá-li alespoň jeden ze zúčastněných držitelů potřebných odborných znalostí, může býti nařízeno, že jsou tito držitelé povinni zaměstnávati při sdruženém rybničním hospodaření odbornou sílu. Lze-li podle okolností očekávati, že by toto opatření přivodilo trvalý finanční schodek ve sdruženém hospodaření, postupuje se přiměřeně podle ustanovení § 4.

(2) Právní poměry sdružení podle odstavce 1 řídí se, pokud v tomto nařízení není jinak stanoveno, předpisy zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských. Doba trvání družstva stanoví se na neurčito, nejméně však na 6 let.

(1) Není-li vzhledem k položení rybníků možno vytvořiti družstva podle § 3, mohou politické úřady dáti ojedinělé rybníky, vyžaduje-li toho veřejný zájem, zejména zájem na řádném obhospodařování (§ 1, odst. 1), do nuceného pachtu sousednímu soběstačnému rybničnímu hospodářství (§ 3, odst. 1), které o to požádá. Svazy uvedené v § 3, odst. 1 buďtež slyšeny i v tomto případě.

(2) Výši pachtovného a dobu trvání nuceného pachtu stanoví politický úřad, který učinil opatření podle odstavce 1, po slyšení zúčastněných osob; tato doba nesmí býti stanovena déle než na 6 let. Opětovné nucené propachtování jest přípustné.

(2) Úplně nebo částečně vyvlastniti služebnosti podle odstavce 1 lze jenom tehdy, dojde-li úřad podle výsledků provedeného řízení k přesvědčení, že služebnost jest prokazatelně na újmu řádnému obhospodařování (§ 1, odst. 1) a že jest nadále pro panující pozemek trvale nepotřebná, pokud se týče, že jest trvale nepotřebná v nynějším rozsahu nebo způsobu a že může býti beze škody pro panující pozemek zrušena aneb omezena nebo přeměněna.

(3) Podáním návrhu na úplné nebo částečné vyvlastnění u příslušného úřadu je vyvlastňovací řízení zahájeno. Zahájení vyvlastňovacího řízení se poznamená na žádost úřadu ve veřejných knihách. Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude k dotčené nemovitosti knihovního zápisu. O poznámku požádá úřad ihned, jakmile ho dojde návrh na vyvlastnění.

(4) Úřad uvědomí ihned o došlém návrhu na vyvlastnění vlastníka panujícího pozemku a vyzve jej, aby se do 15 dnů vyjádřil, je-li ochoten k dobrovolné dohodě a za jakých podmínek. Projeví-li vyzvaná osoba v uvedené lhůtě ochotu k smírnému jednání, určí úřad přiměřenou lhůtu k sjednání dohody.

(5) Jestliže se osoba uvedená v předcházejícím odstavci a patnáctidenní lhůtě k vyjádření dané nevyjádří nebo prohlásí, že není ochotna k dobrovolné dohodě, nebo odmítne jakékoli jednání, anebo nedojde-li ve lhůtě určené k sjednání dohody mezi navrhovatelem a osobou, proti níž návrh na vyvlastnění směřuje, k takové dohodě, vyhlásí úřad v obcích, v nichž leží panující a služebný pozemek, zahájení vyvlastňovacího řízení s vyzváním, aby námitky, jsou-li jaké, byly oznámeny do lhůty, kterou určí, anebo nejpozději při místním šetření, bude-li nařízeno. K námitkám, které nebyly oznámeny do lhůty úřadem stanovené, anebo - bylo-li nařízeno místní šetření - nejpozději při tomto šetření, nelze přihlížeti. Námitky uplatňující soukromá práva nemohou býti vyvlastnění na překážku.

(6) Jakmile projde lhůta stanovená k podání námitek podle odstavce 5, popřípadě jakmile je vykonáno místní šetření a nedojde při něm k dohodě, vydá politický úřad neprodleně po projití stanovené lhůty, popřípadě po vykonání místního šetření, vyvlastňovací výměr. Ve výměru rozhodne úřad též o náhradě za vyvlastnění, již je navrhovatel povinen zaplatiti. Tato budiž stanovena ve výši přiměřeného odškodnění; nelze však přihlížeti ani k ceně mimořádné ani k užitku, který navrhovateli z vyvlastnění vzejde.

(1) Náhradu za vyvlastnění třeba zaplatiti do osmi neděl od jejího právoplatného určení.

(2) Nepodá-li vlastník nemovitosti průkaz o tom, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby náhrada byla vyplacena jemu přímo, složí se tato náhrada u knihovního soudu, který ji pak rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu.

(3) Průkaz, uvedený v předcházejícím odstavci, třeba podati listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem, nebo veřejnou listinou.

(4) Podle dokladu o zaplacení náhrady se provede na žádost toho, kdo navrhl vyvlastnění, příslušný knihovní zápis do veřejných knih.

Pro posouzení, zda jde o rybník, jest označení v pozemkovém katastru nerozhodné.

(1) Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 22. května 1942, č. 183 Sb., o osazování rybníků neosazených rybami, zůstává nedotčena.

(2) Rovněž nedotčeny zůstávají předpisy vodoprávní.