epravo.cz

(1) Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

(2) Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

(2) Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady řádně ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Právo myslivosti může být vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných mysliveckých zásad.

(1) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy. Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může krajský národní výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400 ha.

(2) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány krajským národním výborem, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.

(3) Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

(4) Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(1) Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

(2) O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, kdyby snad pozemky v odstavci 1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

(3) O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí, v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

(4) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(5) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

(6) K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne krajský národní výbor.

(1) Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150 ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo zemědělství.

(2) Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty druhé a třetí platí obdobně.

(1) Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

(2) Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené pro vznik honitby.

(3) Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje na návrh stran okresní národní výbor.

(4) Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí, okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

(5) Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby (honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno, zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením pachtovní doby.

(6) Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin předepsané výměry.

(7) Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.

Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62, odst. 5.

(1) Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva 7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

(2) Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných členů.

(4) Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhodne předsedající.

(5) Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas. Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili, mohou se dáti zastoupiti.

(6) Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí okresnímu národnímu výboru.

(7) Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu a nařídí provedení nové volby.

(8) Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 1). Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(9) Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6; o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.

(1) Honební výbor se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích. Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Schůze svolává a jim předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(2) Honební výbor spravuje všechny věci honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valnému shromáždění, zejména stanoví pachtovní podmínky, určuje osobu pachtýře, bylo-li rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky, a určuje osobu, která má býti pověřena výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1), dále provádí usnesení valného shromáždění a sdělává a předkládá návrh na použití čistého výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva valnému shromáždění ke schválení a pořizuje a vede seznam členů honebního společenstva.

(3) Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.

(4) O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.

(5) Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.

(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního společenstva a ručí podle obecných právních předpisů za veškeré škody jimi zaviněné ve správě finančních věcí honebního společenstva.

(2) Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou, pokladníkem a zapisovatelem.

(3) Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně třetiny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti schůze svolána.

Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho náhradník.

(2) Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli s udáním nejnižšího podání, konce lhůty k podání písemných nabídek a místa a doby jejich otevření . Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(3) O způsobu využití společenstevní honitby, po případě o jejím propachtování, musí honební společenstvo rozhodnouti nejpozději 6 měsíců před skončením dosavadního pachtovního poměru. Bude-li rozhodnuto pro propachtování, musí býti smlouva předložena k schválení (§ 18) nejpozději 3 měsíce před skončením dosavadního pachtovního poměru.

(4) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.

(5) Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před otevřením písemných nabídek, po případě [odstavec 1, písm. b)] před podpisem pachtovní smlouvy. Jistota nemá povahu závdavku. Podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak podatel nejvhodnější písemné nabídky do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti další nejvhodnější nabídka přijata.

(6) Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 40) a vrátí se při zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena. Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.

(7) Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.

(8) Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti, aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména kdyby rozdělení výtěžku bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.

Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů, kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám. Z nevyloučených nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.

O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru musí býti zažádáno do 31. května posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.

Při nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří dnů ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím, že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke schválení.

Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona. Není-li smlouva schválena, není platná.

(1) Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru, se nesmí zúčastniti řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.

(2) Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21, odst. 1).

Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování společenstevních honiteb platí přiměřeně.

(1) Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti,v dalším myslivečtí hospodáři, musí míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti krajský národní výbor.

(3) Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti myslivecká společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným okresním národním výborem, osoba fysická nebo stát (pro krycí honitby). Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při propachtování společenstevní honitby budiž především přihlíženo k nabídce místní myslivecké společnosti. Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud lovecký lístek, může se sice státi členem myslivecké společnosti, jest však povinna do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak, ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne o něm okresní národní výbor při schvalování stanov.

(1) Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let, v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.

(3) Může-li v případě zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti honitba propachtována jen za nižší než dosavadní pachtovné, jest dřívější pachtýř povinen nahraditi rozdíl v pachtovném až do uplynutí doby s ním smluvené, jakož i náklady spojené s novým propachtováním.

(1) Přejde-li propachtovaná vlastní honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel do pachtovní honební smlouvy na místo dosavadního propachtovatele, po případě přistoupí k dosavadnímu propachtovateli jako spolupropachtovatel.

(2) Přejdou-li pozemky společenstevní nebo sloučené společenstevní honitby do vlastnictví jiné osoby, vstoupí nabyvatel do práv a povinností dosavadního vlastníka, jakožto člena honebního společenstva, leč by u těchto pozemků, po případě ve spojení s ostatními pozemky nabyvatelovými, byly dány podmínky vzniku vlastní honitby a nabyvatel uplatnil nárok na vlastní honitbu.

(3) Sníží-li se výměra honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru, má snížení výměry za následek poměrné snížení a zvýšení výměry za následek poměrné zvýšení pachtovného.

(1) Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

jeleni (všeho druhu).................. od 1. září       do 31. prosince
daněk ................................ od 1. září       do 30. listopadu
muflon ............................... od 1. října      do 31. prosince
laň, danělka, kolouch a daňče,
muflonka a mufloňata ................. od 1. listopadu  do 31. prosince
srnec ................................ od 16. května    do 30. září
srna a srnče ......................... od 1. října      do 31. prosince
bachyně zvěře černé .................. od 1. října      do konce února
zajíc ................................ od 1. října      do 31. prosince
jezevec .............................. od 1. srpna      do 15. listopadu
kuny ................................. od 1. prosince   do 31. ledna
drop-kohout .......................... od 1. dubna      do 30. dubna
divoký krocan a kouhout tetřeví
a tetřívčí ........................... od 16. března    do 15. května
bažanti-kohouti (všeho druhu) ........ od 1. října      do 31. prosince
bažanti-slepice (všeho druhu) ........ od 1. listopadu  do 31. prosince
koroptev ............................. od 16. srpna     do 31. října
sluka lesní .......................... od 1. září       do 15. dubna
sluky bahenní a kolihy ............... od 1. srpna      do 31. prosince
holub-hřivnáč ........................ od 1. července   do 31. prosince
divoké husy .......................... od 16. července  do 31. prosince
divoké kachny ........................ od 1. srpna      do 30. listopadu
lyska a roháči ....................... od 16. července  do 31. ledna
volavka popelavá ..................... od 1. července   do 31. ledna
kvíčala .............................. od 1. října      do 31. března
káně lesní a rousná .................. od 1. září       do 31. března
havran ............................... od 1. dubna      do 31. května.

(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice,divoká krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá, racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci, břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol stěhovavý, raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1. března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb,krahujec, pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných, jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.

(4) Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy, po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.

(5) Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.

(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(7) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, může měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěře a aby bylo zabráněno jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty. K povolování odstřelu zvěře v době hájení pro účely hledaček loveckých psů, pokud jsou pořádány okresními mysliveckými spolky, jsou příslušné okresní národní výbory.

(8) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní, jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27,odst. 1 nebo špatným hospodařením a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor, nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.

(9) Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(10) Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům chovu.

(11) Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů, divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.

(12) Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.

Myslivecký hospodář jest povinen používati při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší předpisy může vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může okresní národní výbor po vyšetření věci naříditi po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři, aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě, a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu pachtovného ani na náhradu škody.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který dal odstřel nebo odchytání provésti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři, která se tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.

(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.

(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní okresní národní výbor z důvodů veterinárnězdravotních, musí se myslivecký hospodář, po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.

(2) Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle odstavce 1.

(3) Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření, může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu výboru k vyšetření.

(1) V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho, kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1. § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.

(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.

(3) Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných na náklad honebního společenstva.

(4) Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní předpisy.

(5) Myslivecký hajný musí při výkonu služby míti předepsaný viditelný služební odznak a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem, a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy. Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého lístku.

(6) Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách, pro které byl ustanoven.

(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.

(3) Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který je může přenésti na loveckého hosta.

(4) Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora uvedených zvířat.

(5) Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu orgánu bezpečnosti.

(6) Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.

(7) Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.

(8) Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou zvěř.

(1) Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen sám takovou zvěř dále stíhati.

(2) Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten, kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby, v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu. Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.

(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.

Ministerstvo zemědělství jest oprávněno po vyjádření Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty omeziti právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon z důvodů státních zájmů, zejména pro účely vědecké, ochranu přírody, nebo zřízení reservací pro zvěř, a na návrh ministra vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení cizineckého ruchu. V tom případě platí přiměřeně předpisy o pachtovném a o náhradě škod podle tohoto zákona.

(1) Vykonávati právo myslivosti může vedle mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) každý, kdo má platný lovecký lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem vystavena povolenka k lovu (lovecký host) podle vzoru, který vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; povolenky není třeba, je-li lovu přítomen myslivecký hospodář. Při společných honech stačí jedna povolenka pro všechny účastníky honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných k výkonu práva myslivosti (spoluvlastníci vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu podepsána všemi mysliveckými hospodáři. Pachtýři jest zakázáno vydávati tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro sbírání vajec pernaté zvěře a shozů paroží se nevyžaduje lovecký lístek, postačí pouze povolenka k lovu.

(2) Kdo vykonává právo myslivosti, musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě i povolenku k lovu a jest povinen předložiti tyto průkazy na požádání veřejným bezpečnostním orgánům, mysliveckému hospodáři a mysliveckým hajným.

(3) Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své řádné bydliště. Osobám, které nemají řádného bydliště, vydá lovecké lístky okresní národní výbor, v jehož obvodě se právě zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky a ráže.

(6) Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d) není třeba připojovati k žádostem o udělení loveckých lístků pro cizince.

(7) Jde-li o vydání tříročního loveckého lístku, musí žadatel předložiti průkazy podle odstavce 5, písm. b) a e) platné pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek vydán.

(8) Roční bezplatný lovecký lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší 18 let k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu myslivce z povolání.

(3) Okresní národní výbor (§ 33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž vrátí vybranou dávku, zjistí-li se dodatečně nebo vznikne-li po jeho vydání taková okolnost, pro kterou by lovecký lístek nemohl býti vydán podle odstavce 1. Mysliveckému hospodáři budiž odebrán lovecký lístek na dobu 6 let, obchází-li zákaz podpachtu nebo porušuje-li opětovně nebo hrubě ustanovení tohoto zákona.

  a) je-li zraněna nebo usmrcena
        jedna osoba, nejméně .............. 100.000 Kčs,

  b) je-li raněno nebo usmrceno
        několik osob, nejméně ............. 400.000 Kčs,

  c) při věcných škodách
        nejméně ...........................  20.000 Kčs.

(2) Ministerstvo zemědělství může, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, stanoviti a vyhlásiti nejmenší pojistné částky jinak než v odstavci 1 uvedeno, rozšířiti rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) a naříditi pojištění loveckých psů.

Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají členů diplomatického sboru ani jiných osob, které požívají v Československé republice výsad členů diplomatických missí, ani cizích konsulů v Československé republice z povolání, pokud vzájemnost jest zaručena. Legitimace vydávané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí vždy na jeden kalendářní rok a opatřené podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký lístek.

(2) Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících vojenským účelům nebo důležitých pro obranu státu a v okolí těchto pozemků bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(3) Chytati zvěř, kromě králíků a škodné zvěře, lze jen s povolením okresního národního výboru, a to k účelům chovným.

(1) Zvěř, zvěřinu nebo vejce pernaté zvěře získané v honitbě smí uvésti do oběhu jen myslivecký hospodář a osoby, které podle živnostenského oprávnění s tímto zbožím obchodují. Při tom zůstávají předpisy veterinárnězdravotní a o potravinách nedotčeny. Myslivecký hospodář musí vésti časově správné záznamy o tom, kdy, komu a jaké množství a které zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře přenechal.

(2) Jde-li však o zvěř spárkatou nebo zvěřinu nebo o její části (kromě hlavy, krku, běhů, žeber, břišních částí a vnitřností), nebo o vejce pernaté zvěře, možno toto zboží dopravovati mimo honitbu, kde byla ulovena, jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu).

(3) Dodací lístek vydá myslivecký hospodář nebo jeho zmocněnec. V dodacím lístku jest uvésti honitbu, obec, sídlo příslušného okresního národního výboru, počet (množství), druh, pohlaví zvěře, běžné číslo dodacího lístku a datum jeho vydání; dodací lístek budiž čitelně podepsán tím, kdo jej vydal.

(4) Myslivecký hospodář nepotřebuje pro zvěřinu ze své honitby dodací lístek, musí se však vykázati potvrzením okresního národního výboru o tom, že jest mysliveckým hospodářem.

(5) Od 16. dne doby hájení až do jejího skončení nesmí se, kromě výjimek uvedených v odstavcích 7 a 10, zvěř užitková, pro kterou je stanovena doba hájení v § 24, ani živá, ani mrtvá, ani v celku, ani v částech, v obchodech, na trzích, v hostincích nebo jakkoliv jinak k prodeji nabízeti, prodávati nebo vůbec uváděti do oběhu a dopravovati.

(6) Pokud je u některého druhu zvěře rozdílná doba hájení pro různá pohlaví, smí býti zvěřina k prodeji nabízena nebo vůbec do oběhu uváděna jen tehdy, lze-li bezpečně určiti pohlaví kusu.

(7) Byla-li jakákoliv zvěř ulovena v oborách nebo povolil-li příslušný úřad mimořádně podle platných předpisů nebo nařídil-li lov určitého druhu zvěře užitkové v době hájení, lze takovou zvěř nebo zvěřinu mimo honitbu, kde byla ulovena, nabízeti k prodeji, prodávati nebo dopravovati jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu), který potvrdí okresní národní výbor.

(8) Ustanovení odstavců 2 a 7 platí též o užitkové zvěři a zvěřině dovezené z ciziny, při čemž je rozhodující doba hájení, platná v místě, kam jest zásilka určena, a potvrzení celního úřadu nahrazuje dodací lístek.

(9) Osoby, které zvěř (zvěřinu) při provozu živnosti spotřebují nebo ji prodávají (obchody se zvěří, řeznictví, hostince a jídelny a pod.),mohou jakoukoliv zvěř, zvěřinu a její části převzíti nebo dopravovati jen s dodacím lístkem a musí vésti časově správné obchodní knihy o zvěři, do nichž zapíší každé získání a upotřebení zvěřiny (po případě části zvěřiny) nejpozději do 24 hodin po jejím obdržení, upotřebení nebo prodeji.

(10) Zvěřinu, po případě i části zvěřiny zvěře spárkaté, která byla ulovena v zákonné době lovu nebo podle zvláštního úředního povolení nebo nařízení v době hájení a má býti v době hájení uložena v obchodech, chladírnách nebo mrazírnách, jest majitel povinen ohlásiti příslušnému místnímu národnímu výboru, a to tak, aby nejdéle do 15 dnů po uplynutí zákonné doby lovu nebo, jde-li o zvěř ulovenou v době hájení, ode dne jejího ulovení mohl místní národní výbor úředně zjistiti její druh a počet, po případě i váhu , a zvěřinu úředně označiti.

(11) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, vydá vzory dodacích lístků a knih o zvěři a může zavésti i listy o původu zvěře a plomby pro zvěř.

(12) Dodací lístek pro zvěř (zvěřinu) a knihu o zvěři jest kdykoliv na vyzvání příslušných úředních orgánů předložiti.

(13) Pokud jest dopravovaná zvěř (zvěřina) bez dodacího lístku, ač podle ustanovení tohoto paragrafu jest to předepsáno, bude zvěř (zvěřina) prohlášena za propadlou ve prospěch státu.

(2) Je-li více osob povinných podle odstavce 1, ručí všechny, je-li pachtýřem honitby myslivecká společnost, všichni její členové, a využívá-li honitbu honební společenstvo na vlastní účet, všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou za náhradu škod způsobených výkonem práva myslivosti a zvěří.

(3) Škody způsobené na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech zvěří, která není užitkovou zvěří a unikla z obor, jest povinen hraditi myslivecký hospodář obory, ledaže by prokázal, že vyběhnutí zvěře z obory bylo umožněno poškozením oplocení obory vyšší mocí nebo osobou, za niž podle všeobecných předpisů neručí.

(4) Kdo jest povinen hraditi škody způsobené výkonem práva myslivosti, jest oprávněn domáhati se pořadem práva náhrady na tom, kdo škodu přímo zavinil.

(1) Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti jej proti vnikání zvěře, avšak učiněná opatření nesmějí býti zařízena na chytání zvěře a musí býti upravena tak, aby se zvěř nemohla jimi poraniti. Při tom jest tam, kde je nebezpečí záplavy, učiniti vhodná opatření, aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda vystoupila.

(2) Držitel pozemku je též oprávněn zvěř od svých pozemků dáti odháněti hlídači k tomu ustanovenými, postavením plašidel, nočními ohni, hlukem a pod. Zvěř však nesmí plašiti v době, kdy mu je známo, že myslivecký hospodář jest přítomen v honitbě, aby zvěř lovil.

(3) Myslivecký hospodář jest oprávněn chrániti polní a lesní plodiny též ohradami nebo jinými opatřeními proti poškozování zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání pozemků. Myslivecký hospodář jest však i v tomto případě povinen hraditi škodu zvěří způsobenou, nedokáže-li, že účel oněch opatření byl zmařen vinou poškozeného.

(4) Držitel vinné révy jest povinen opatřiti ji na zimu proti škodám působeným zvěří obvyklým ochranným opatřením, jako přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným nátěrem a pod.

(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené podle odstavce 4, dále v neoplocených zahradách ovocných, zelinářských nebo květinových, školkách, stromořadích nebo na stromcích po různu rostoucích nebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti škodám zvěře.O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(6) Škody zvěří způsobené na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již sklizených, avšak ještě s pole neodvezených, netřeba hraditi, když se buď dokáže, že v době, kdy škoda byla způsobena, plodiny při řádném hospodářství již mohly nebo měly býti odvezeny, anebo, jde-li o plodiny, které také venku mohou býti uschovány, že nebyla učiněna opatření, jimiž se obvykle chránívají při řádném hospodářství plodiny toho druhu proti škodám působeným zvěří.

(7) Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách, jichž plná cena se dá zjistit teprve v době sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti nebo zvěří před touto dobou, nutno ji hraditi v té míře, v jaké se jeví v době sklizně. V tomto případě budiž od skutečné škody, kterou poškozený utrpěl na plodinách svých pozemků, odečten náklad, který by poškozený byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby podle pravidel řádného hospodářství bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou setbou, budiž na to při odhadu vzat zřetel.

(1) Nedojde-li mezi poškozeným a mysliveckým hospodářem k dohodě o náhradě škod způsobených výkonem práva myslivosti nebo zvěří, rozhoduje rozhodčí soud, který se skládá z předsedy nebo jeho náměstka a ze dvou rozhodčích, z nichž jmenuje jednoho poškozený a druhého myslivecký hospodář. Náměstek předsedy nastoupí, byl-li předseda odmítnut jako člen rozhodčího soudu, nebo není-li mu možno pro nemoc nebo z jiných důvodů své povinnosti dostáti.

(2) Předsedu, jakož i jeho náměstka jmenuje na dobu šesti let pro jednu nebo několik sousedících honiteb okresní národní výbor z terna, navrženého honebním výborem (honebními výbory) po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Předsedou a jeho náměstkem smějí býti jmenovány jen osoby bezúhonné a nestranné, kterým jsou dostatečně známy poměry zemědělské a lesní a myslivost v obvodu, pro který jsou ustanoveny.

(3) Předseda a jeho náměstek slíbí po svém jmenování do rukou předsedy okresního národního výboru, že budou svědomitě a nestranně vykonávati svoji funkci. Jména a bydliště ustanovených předsedů a náměstků oznámí okresní národní výbor honebním výborům a mysliveckým hospodářům a vyhlásí je v obcích, pro jejichž honitbu byli ustanoveni.

(4) Okresní národní výbor zbaví předsedu nebo jeho náměstka funkce, objeví-li se, že nevyhovují některé z podmínek uvedených v odstavci 2, větě druhé, nebo poruší-li povinnosti uvedené v odstavci 3, větě prvé.

(1) Bydlí-li myslivecký hospodář mimo obec, pro jejíž obvod je předseda rozhodčího soudu určen, má si ustanoviti zástupce, bydlícího v tomto obvodě, jenž by zaň přijímal doručení a i jinak ho zastupoval v jednání u rozhodčího soudu, a oznámiti jeho jméno a bydliště předsedovi rozhodčího soudu. Neučiní-li tak myslivecký hospodář ve lhůtě dané mu okresním národním výborem na návrh předsedy rozhodčího soudu, jmenuje okresní národní výbor na návrh předsedy zástupce sám a oznámí jeho jmenování jak mysliveckému hospodáři, tak i předsedovi rozhodčího soudu.

(2) Osoba jmenovaná podle odstavce 1 zastupuje mysliveckého hospodáře při rozhodčím soudu tak dlouho, dokud si myslivecký hospodář neustanoví a předsedovi soudu neoznámí jiného zástupce.

(1) Poškozený má oznámiti předsedovi rozhodčího soudu způsobenou škodu a číselně určený požadavek na její náhradu do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, jinak pozbývá nároku na náhradu. V případech uvedených v § 41, odst. 7 není nutno udávati číselně určený požadavek na náhradu škody a může se tak učiniti až po opětném zakročení podle § 45, odst. 3. Předseda rozhodčího soudu má bez prodlení písemně uvědomiti mysliveckého hospodáře o ohlášeném požadavku a zároveň ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu o smír. Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého hospodáře i poškozeného, jimž současně sdělí místo a dobu jednání, aby vyslali po jednom rozhodčím do rozhodčího soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí byli předsedovi rozhodčího soudu dříve oznámeni, postačí, dostaví-li se k jednání řádně legitimováni. Strany mají právo býti při jednání přítomny, jejich nepřítomnost však jednání nepřekáží.

(2) Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento dostatečně legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího soudu odmítnut a není-li ihned jiný rozhodčí jmenován, který by mohl býti bez průtahů přibrán k jednání, má předseda rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.

(3) Předseda (náměstek) a rozhodčí může býti odmítnut z těch důvodů, které opravňují odmítnutí soudce. Strana, která stanoví rozhodčího sama, jest oprávněna odmítnouti ho pouze tehdy, vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li strana o něm, až po tom, kdy rozhodčího jmenovala.

(4) O odmítnutí předsedy (náměstka) rozhodne okresní národní výbor; o odmítnutí rozhodčího rozhodne předseda (náměstek).

(5) Rozhodčí, kteří nesplnili závazky přijetím své funkce převzaté, nebo nesplní-li je včas, ručí podle ustanovení civilních řádů soudních.

(1) Řízení před rozhodčím soudem třeba provésti pokud možno rychle a tak, aby byly zamezeny zbytečné náklady.

(3) Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů stran podle volného uvážení, pečlivě přihlížeje k výsledkům veškerého jednání a provedeného šetření. Nelze-li toho času zjistiti výši škody, rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a o nákladech.

(4) V případech, kde se podle výroku rozhodčího soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda mohla býti zjištěna, má poškozený včas navrhnouti provedení dalšího jednání ještě před počátkem žní. Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda vyzve strany, aby vyslaly do dalšího jednání rozhodčího soudu rozhodčí, kteří zasedali při prvém jednání.

(1) Náklady, které vzejdou straně z její vlastní účasti, jakož i snad z účasti jejího právního zástupce, a náklady, které vzejdou z účasti rozhodčího, ať již do rozhodčího soudu byl vyzván stranou nebo místo ní povolán předsedou rozhodčího soudu, nesou strany samy.

(1) O jednání rozhodčího soudu sepíše se zápis, v němž jest uvésti jména a bydliště členů rozhodčího soudu, jména a bydliště přítomných stran, jakož i krátce návrhy stran, výsledek místního šetření, místo, čas a průběh jednání a výrok rozhodčího soudu, po případě i návrhy jednotlivých jeho členů. Zápis podepíší všichni přítomní rozhodčí a přítomní účastníci. Předseda uschová zápis a předloží jej na požádání okresnímu národnímu výboru, jakož i řádnému soudu.

(2) Stranám budiž vyhotovení rozhodčího výroku, neobdrží-li jeho opisy osobně u rozhodčího soudu, doručeno poštou doporučeně se zpátečním lístkem. Prvopis rozhodčího výroku jest opatřiti udáním dne, kdy byl výrok učiněn, a musí býti podepsán všemi rozhodčími.

(3) Rozhodčímu výroku mohou strany odporovati jedině žalobou o bezúčinnost. O této žalobě a důvodech bezúčinnosti rozhodčího výroku platí přiměřeně ustanovení civilních řádů soudních. Pro žalobu je výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodě byla škoda způsobena. Bude-li rozhodčí výrok pravoplatně zrušen, lze nárok na náhradu škody uplatniti jen pořadem práva u soudu jmenovaného v předchozí větě.

(4) Náhrada škody a nákladů, stanovená rozhodčím výrokem, budiž zaplacena do 15 dnů po dni, kdy strana obdržela výrok rozhodčí, nebyla-li podána žaloba o bezúčinnost výroku.

(5) Smír uzavřený u rozhodčích soudů, jakož i rozhodčí výrok, jsou exekučním titulem vykonatelným soudní exekucí.

(6) Ministerstvo zemědělství vydá, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzorce pro jednání rozhodčího soudu a směrnice pro vypočítávání náhrad škody a nákladů.

(1) Držitelé tuzemských loveckých lístků se povinně sdružují v Československé myslivecké jednotě, která je jedinou uznanou celostátní organisací mysliveckou a skládá se ze Zemského svazu pro Čechy, Zemského svazu pro zemi Moravskoslezskou a Svazu loveckých ochranných spolků na Slovensku. Nevyžádá-li si člen po uplynutí platnosti loveckého lístku do tří měsíců nový lovecký lístek anebo bude-li mu lovecký lístek odňat nebo pravoplatně odepřen, přestává býti členem. Krajský národní výbor může povoliti výjimky.

(2) Československá myslivecká jednota je veřejnoprávní korporací a podléhá dozoru ministerstva zemědělství a její Svazy (odstavec 1) dozoru příslušného zemského národního výboru, na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Práva a povinnosti členů se řídí podle stanov. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvaluje ministerstvo zemědělství; stanovy Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Československá myslivecká jednota provádí zkoušky z myslivosti [§ 33, odst. 5, písm. d)] podle zkušebního řádu, který stanoví a vyhlásí ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(1) Honební pachtovní smlouvy uzavřené před 31. prosincem 1945, a v obcích, které byly v roce 1938 obsazeny cizí mocí, před 31. prosincem 1946, se zrušují, usnese-li se na zrušení valné shromáždění honebního společenstva do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona. Honební starosta je povinen včas svolati valné shromáždění, aby o tom rozhodlo. Odporuje-li doba pachtovní, stanovená ve smlouvách uzavřených před účinností tohoto zákona, pachtovní době, tímto zákonem stanovené, končí pachtovní doba nejdéle dnem 31. prosince 1951, u honiteb se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé nejdéle dnem 31. prosince 1954.

(2) Okresní národní výbor založí a povede seznam honiteb ve svém obvodu podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Okresní národní výbor přezkouší ustanovení přísežného mysliveckého ochranného personálu, která se stala před účinností tohoto zákona, a zjistí-li, že ustanovení odporují tomuto zákonu, zruší jejich platnost.

(4) Předpisy o náhradě škod způsobených zvěří a výkonem práva myslivosti podle tohoto zákona platí, i když dosavadní pachtovní honební smlouvy obsahují ujednání odlišná. Pachtýř má v takovém případě právo dáti pololetní výpověď, a to do šesti měsíců od začátku účinnosti tohoto zákona. Výpověď musí býti přijata a pachtýře v tomto případě nepostihují ustanovení § 22, odst. 3.

(5) Na Slovensku vykonávají až do ustavení honebních společenstev působnost honebních společenstev a výborů místní národní výbory. Ustavení honebních společenstev se na Slovensku provede podle směrnic pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Řízení ve věcech mysliveckých, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno, přísluší v prvé stolici okresním národním výborům, které si v odborných věcech vyžadují podle povahy věci dobrozdání lesní služby dohlédací, po případě i Jednotného svazu zemědělců nebo Československé myslivecké jednoty, v druhé stolici zemským národním výborům, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2) Tam, kde se ukládá slyšeti Jednotný svaz zemědělců a Československou mysliveckou jednotu, slyší okresní národní výbory příslušnou organisační složku v okrese, zemské národní výbory příslušný zemský svaz a pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy Jednotný svaz slovenských zemědělců a Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.

(1) Honební společenstva, jejichž většina členů jsou přídělci podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, mohou do konce roku 1949, vysloví-li se pro využití honitby na vlastní účet (§ 14, odst. 1), pověřiti výkonem práva myslivosti člena honebního společenstva, který se může vykázati alespoň jedním platným ročním loveckým lístkem.

(2) Člen honebního společenstva pověřený podle odstavce 1 musí míti doporučení místního národního výboru a okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců. Honební společenstvo musí ho oznámiti jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru.