epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Císařský patent ze dne 3.12.1852 zákon lesní

    19.1.1853 | Sbírka:  250/1852 ř.z. | Částka:  72/1852ASPI

    Vztahy

    Pasivní derogace: 166/1960 Sb., 86/1949 Sb.
    250/1852
    Patent císařský,
    daný dne 3. prosince 1852,
    Zákon lesní.
    Pro korunní země Rakousy pod Enží a nad Enží, Salcbursko, Štyrsko, Korutany, Krajinsko, Gorici, Gradišťku, Istrii, Terst, Tyrolsko a Vorarlbersko, Čechy, Moravu, Slezsko, Halič s Krakovskem a pro Bukovinu, jímžto se pro tyto země korunní nový zákon lesní vydává, a počínaje od 1. ledna 1853, v platnost uvádí.
    Vydána i rozeslána ve vydání pouze německém dne 14. prosince 1852, v tomto dvojitém vydání dne 19. ledna 1853.
    My František Josef První, z boží milosti císař Rakouský; král Uherský a Český, král Lombardský a Benátský, Dalmatský, Chorvatský, Slavonský, Haličský, Vladimiřský a Illyrský, král Jerusalemský a t.d.; arcivévoda Rakouský; velkovévoda Toskanský a Krakovský; vojvoda Lotarinský, Salcburský, Štyrský, Korutanský, Krajinský, a Bukovinský; velkokníže Sedmihradský; markrabě Moravský; vojvoda Horno- a Dolnoslezský, Modenský, Parmský, Piačenský a Quastalský, Osvětimský a Zátorský, Těšínský, Furlanský, Dubrovnický a Zaderský; knížecí hrabě Habsburský, Tyrolský, Kyburský, Gorický a Gradišťský; kníže Tridentský a Brixenský; markrabě Horno- a Dolnolužický a Istrianský; hrabě Hohenembský, Feldkirchský, Bregencký, Sonnenberský a t.d.; pán Terstský, Kotarský a na Slovinském krajišti; velkovojvoda vojvodství Srbského a t.d. a t.d.
    Aby se pojistila potřeba dříví, všelikých záležitostí života se dotýkající, byloť to vždy povinností vlády, by pečovala zvláštními zákony a předpisy o to, aby se lesy a sadby lesní ve zvláštní ochranu vzaly, zachovávaly a hleděly, kteřížto zákonové a předpisové v různých, pro rozličné čísti říše Naší vydaných řádech lesních obsaženi jsou.
    Majíce zření k tomu, že tito různí řádové lesní s mnohými okolnostmi, ježto se od té doby změnily, již se úplně nesrovnávají, vidí se Nám, po slyšení ministrů Našich a po vyslyšení Naší rady říšské, uzavříti pro tuto jmenované země korunní, totiž? Pro arcivojvodství Rakouské pod Enží a nad Enží, vojvodství Salcburské, vojvodství Štyrské, vojvodství Korutanské, vojvodství Krajinské, knížecí hrabství Gorické a Gradišťské, markrabství Istrianské, město Terst s okršlkem, knížecí hrabství Tyrolské a Vorarlberské, království České, markrabství Moravské, vojvodství Horno- a Dolnoslezské, království Haličské a Vladimiřské s vojvodstvími Osvětimským a Zátorským a velkovojvodstvím Krakovským a pro vojvodství Bukovinské, níže položený zákon lesní, kterýmž se, jak nejprve v platnosť vejde, zbavují moci své předpisové všelicí, týkající se policie lesní, ježto až posavade v jmenovaných zemích korunních průchod měli.
    Ostatek počíná platnosť zákona tohoto od prvního ledna 1853, a užiti se ho má, pokud v něm jisté činy prohlášeny jsou za trestné, i také při vyšetřováních již na soudě trvajících a v případech dříve zběhlých, pokud se v případech těchto dle něho nem přísněji předse jíti,nežli dle předpisů předešlých.
    Částka první.
    O hospodářství lesním.
    §. 1.
    Lesové dělí se:
    a) v lesy čili hvozdy říšské, totiž v lesy státní a takové, které se přímo spravují od úřadův státních;
    b) v lesy obecní, t.j. v takové lesy a sadby lesní, ježto náležejí obcím městským a venkovským; pak
    c) v lesy soukromé, t.j. v lesy jednotlivých občanů státních, rozličných řádů, klášterů, prebend a fundací, konečně takových společenství, ježto se zakládají na nějakém svazku dle práva soukromého.
    §. 2.
    Bez povolení nesmí se nižádné půdy lesní na újmu chování dříví užíti k potřebám jiným. Povolení k tomu, týčeli se to hvozdů říšských (§.1.a), dáti mohou po pilném toho vyšetření skrze úřady politické a po slyšení všech těch, jichž se to týká, toliko ministeria, jímž záležitosti tyto jsou svěřeny, a jsouli tu příčiny strategické nebo defensivní, též jenom v srozumění s ministerium vojenství.
    Týčeli se to lesů obecních (§.1.b) a lesů soukromých (§.1.c), přísluší dávati k tomu povolení úřadu krajskému, kterýž o tom nejprve vyslyší držitele samy a všechny ty, jenž na lese, o kterýž činiti jest, mají nějaké požadování právní, a kterýž pak rozhodne, můželi se povolení z příčin veřejných dáti čili nic. Činí-li při jednání tomto jiné osoby nějaké námitky z práva soukromého, tehdy má úřad krajský ukázati držitelovi lesa, kterýž za ono povolení žádá, k řádnému soudci civilnímu, aby u něho práva svá proti osobám těmto provedl. Pokud se věc tato nerozhodne, nesmí se žádné změny učiniti, kteráž by lesu byla na škodu.
    Pakli by někdo půdy lesní o své moci k něčemu jinému užil, pokutován budiž jedním až pěti zl. Konv. M. Za každé dolnorakouské jitro.
    Z části půdy lesní, jichž se týče, má se dle potřeby ve lhůtě přeměřené, která se k výroku znalců položí, opět les udělati. Neudělá-li se z nich ve lhůtě ustanovené zase les, potrestá se ten, koho se týče, znovu.
    §. 3.
    Z částí lesa čerstvě vysekaných má se ve hvozdech říšských a lesech obecních (§.1 a) a b) nejdéle v pěti letech opět les udělati.
    V starších plaňavách (prázdných místech) budiž ročně tolikátá část udělána lesem, kolik let v sobě obsahuje zavedený čas obmýtný.
    Co se týče lesů soukromých (§.1.c), mohou se pod výmínkami v §.20. ustanovenými, v příčině řízení, když se k tomu nepřivolí, aby se nechaly lesy takové zajíti, podle okolností i delší lhůty dopříti.
    Pakli by někdo předpisu tohoto nezachoval, budiž rovně tak potrestáno, jakoby byl půdy lesní o své moci k jiným potřebám užil, a dle §.2. budiž donucen, aby z půdy té, jakož byl opominul, opět les udělal.
    §.4.
    Žádný les nesmí se zpustiti, t.j. nesmí se v něm hospodařiti, aby tím nastalo nebezpečenství, že by se v něm dříví dále nemohlo vychovávati, nebo že by se tím stalo naprosto nemožné, aby se dříví v něm vychovávalo. Nastalo-li by zpuštěním takovým jenom nebezpečenství, že by se dříví dále nemohlo vychovávati, tehdy se to má trestati tak, jako kdyby někdo půdy lesní o své moci k jiným potřebám užil a opominul z ní les udělati; na tom pak, koho se týče, má se týmž spůsobem vynutiti, aby z místa zpuštěčného opět les udělal. Staloli se však naprosto nemožno, aby se v lese dříví dále vychovávalo, tehdy se může pokuta zvýšiti až na deset zlatých (10 zl.) konv. M. Za jedno jitro dolnorakouské.
    §. 5.
    Hospodařiti v lese tak, že by tím les sousední patrně byl uveden v nebezpečenství, že by mohl vzíti škodu od větrů, jest zapovězeno. Zvláště se má tam, kdy by do hola vysekáním nějaké části lesa takové nebezpečenství nastávalo, ponechati pruh lesa, nejméně dvacet Vídenských sáhů široký, čili tak řečený okrajek lesní (okrajek proti větru, předlesí) a to dotud, až by přišel les sousední podle pravidel lesovědy k vysekání. Okrajek ten smí se mezi tím časem toliko probírati čili propíchávati.
    §. 6.
    V rovinách širokých, kdežto by se půda, kdyby se les na ní na holo vyplanil, snadno rozprchala a na místech příkrých a velmi vysokých mají se lesy jenom po úzkých pruzích vysekávati, anebo znenáhla vymycovati a ihned zase náležitě zmladiti. Lesů vysokých, ježto se nalézají na vrchním kraji vegetace lesní, smí se však jenom užívati prostředkem probírání.
    §. 7.
    Na březích větších vod, nejsouli břehové tito skalnatí, pak na srázech hor, kde se, jest svalenin obávati, smí se vychovávati dříví toliko v ten spůsob, aby se tím půda neuvedla v nebezpečenství, a může se dovoliti dobývati pařezů a kopati kořeny jen tehda, když se učiní opatření, aby se roztrženina tím způsobená nerozšířila dále.
    §. 8.
    Kdo by nařízení v předešlých §§. 5.,6. a 7. obsažená přestoupil, potrestán bude 20 až i 200 zl. k. m. Škody tím někomu jinému spůsobené povinen bude vinník nahraditi.
    §. 9.
    Lesy, na kterýchž leží služebnosť nějaká (tak řečená služebnosť lesní), musí se netoliko udržovati, nébrž musí se v nich i spůsobem příhodným trvale hospodařiti.
    Jaké mají býti požitky lesní v takových lesích, a mnoholi jich býti má, ustanovuje se v plánu hospodářském, podle pravidel těchto k žádosti oprávněnce nebo povinníka zřízeném, kteýžto plán ustanoví, též však jen k žádosti jedné neb druhé strany, na základě návrhu od nestranných znalců zdělaného nebo znovu zkoušeného, úřad krajský, v těch pak zemích korunních, v kterých žádného krajského úřadu není, nejnižší úřad politický, když byl o něm prvé obě strany vyslyšel.
    Shledáli se vůbec nebo při této příležitosti, že se oprávněnec nebo povinník toliko v tom neshodují, jakým spůsobem se služebnosť nějaká, proti níž není žádného odporu, vykonávati má, tehdy přísluší rozhodovati v příčině toho výše dotčeným úřadům politickým.
    §. 10.
    V částech lesa k omlazování ustanovených, v nichž by dobytek pastevný mládí zrůstajícímu, které tam již jest nebo se tam teprv vychovati má, škoditi mohl (v hajištěch čili místech zahájených), nesmí se pastva lesní naprosto provozovati, do ostatních pak částí lesa smí se jen tolik dobytka honiti, kolik ho tam nalezne potravy potřebné.
    Taková místa zahájená mají činiti vůbec tam, kde se provozuje hospodářství kmenné, alespoň šestinu, kde se provozuje hospodářství pařezové a prostřední, alespoň pětinu veškeré půdy lesní.
    Držitelové lesů a ti, jenž mají právo pásti, mají zabraňovati, aby dobytek pastevný do míst zahájených nechodil, a to buď tím, že ustanoví k tomu konci pastýře anebo jiným spůsobem. Též se nemá dobytek, pokud se to dá dělati, pásti po různu, nébrž společně.
    Průhon dobytka má se díti tak, aby se tím lesu neuškodilo a dle potřeby i po zacházkách.
    §. 11.
    Stlání (mrť, mour, hrabanka, strouhanka), záleží-li v listech opadalých (listí a jehličí) a v mechu, sbírati se smí toliko hráběmi dřevěnými, aniž jest dovoleno, rozhrabávati jimi zem (půdu samu) a sbírati ji. Vřes, borůvky (černé jahody), janovec metlatý, kručinka a jiné podobné rostliny, jichž se užívá za stelivo, smějí se řezati jenom tak, aby se stromkům mezi nimi se nacházejícím neublížilo.
    V pasekách probírajících nemá se naprosto žádného stlaní bráti, tím méně v pasekách omlazovacích čili semenných, když by to mládí tu rostoucímu na škodu býti mohlo.
    §. 12.
    Chvoj (stlaní kleštěné, stlaní větvové), kde jest v obyčeji, má se bráti předkem v místech k porážení ustanovených (mýtinách a pasekách probíracích, sečech toulavých čili propíchaných).
    Z kmenů poražených mohou se vzíti veškeré větve, z kmenů, ale které ještě stojí, které se však mají porážeti, mohou se vzíti jen dolní dvě třetiny větví; kmeny pak, které se nemají porážeti, nesmějí se na místech poražecích naprosto oklešťovati. Mimo místa poražecí dovoleno jest bráti jenom třetinu větví silnějších.
    Slabší větvičky (ratolesti, podrůstky), ježto jsou mezi silnými větvemi, musejí se nechati.
    Stromy, kteréž se nemají brzo porážeti, mohou se klestiti jenom od měsíce srpna až do konce března, jenom ne tehda, když jest nejtužší zima; při tom pak jest zapovězeno, užívati kotvic čili želízek.
    §. 13.
    Stlaní smí se bráti na témž místě nanejvýš každý třetí rok, a nesmí se nikdy bráti zaroveň stlaní hrabané a kleštěné (hrabanka a chvoj). Užití však mladé za stelivo jest podle zdání držitelova dovoleno.
    §. 14.
    Podle ustanovení, obsažených v §§. 9. Až 13., tento počítajíc, mají držitelé lesů, kteréž jsou zavázány nějakou služebností lesní, oprávněncům to, co jim dříví nebo steliva náleží, když se byli prvé přihlásili, v náležitý čas vykázati, a vytknutá místa zahájena příhodnými znameními hajnými čili hajíčkami opatřiti. Den a místo, kdy a kde jim to bude vykázáno, jakož i to, že místa zahájená jsou již vyloučena, mají držitelové lesů oprávněncům skrze představené obecní náležitě oznámiti.
    Později něco vykazovati v lese, na kterém leží služebnosť lesní, jsou držitelové lesů povinni jen tehda, když toho vyhledávají příhody nepředvídané.
    §. 15.
    Vykazování dříví záležeti má při silnějších kmenech stojatých v poznamenání jich cejchovačkou lesní, při slabších kmenech a tyčkách v zevrubném vysvětlení a pro příklad poznamenání tohot, co se smí vzíti, při vývratech a jiném dříví ležatém, pak při odpadcích (stahování) v ukázání na ně na místě samém, a při pařezích (pněch) a kořenech, jakož i při dříví sbíraném v poznamenání míst, kde se to neb ono může dobývati.
    §. 16.
    Kde toho žádá ošetření podrůstku, má se dříví dobývati na podzim nebo v zimě při sněhu, dříví pak poražené má se bez prodlení zdělati a vyvézti.
    Ostatek se může dříví také dobývati z jara a v létě, musí se však potom nejdéle před početím příštího jara z lesa vykliditi.
    Kácíli se dříví, když má v sobě mízhu a když jest na něm listí, má se, vyjímajíc dříví klackové a oklešťkové, ihned oloupati a to buď veskrz nebo na spůsob pasů, pak se má rozštípati nebo osekati (oroubati), kácíli se ale dříví, když bylo již listí opadalo, má se to státi alespoň dříve, než nové listí pučí.
    Když se podsekávají stromy, kteréž se mají porážeti, nesmějí se nechati pařezy příliš vysoko. Když pak se stromy kácejí, dříví se dělá a vyváží, jest se všeho varovati, čím by se vedlejším stromům a mládí uškoditi mohlo. Totéž platí, i co se týče dobývání a vožení nebo nošení steliva, kteréž se má nejdéle ve třech měsících od té doby, co bylo dobyto, z lesa vykliditi. Nařízení tato buďtež oprávněncům, když se jim vykazuje dříví a stlání, na paměť uvedena.
    §. 17.
    Všeliké plodiny lesní mají se po stálých nebo jinak příhodných cestách a smycích či smykačkách, kteréž držitel lesa poznamená, z lesa vykliditi. Držitel lesa může krom toho žádati, aby dříví dobyté, než se z lesa vyveze, bylo od něho nebo od jeho zřízenců lesních poznamenáno, aby se dali oprávněncům na plodiny lesní, které jim mají vydati, cedulky vykazovací vyhotoviti, kteréžto cedulky mají, když budou chtěti plodiny tyto bráti, k žádosti ukázati, konečně aby oprávněnci potvrdili, že ty plodiny náležitě obdrželi.
    Nevyklidíli oprávněnci po projití ustanoveného času, a ačkoli jim to držitel lesa, ustanoviv jim k tomu nejdéle lhůtu čtrnáctidenní, připomenul, plodin lesních z lesa, bude moci držitel lesa s plodinami těmito dle libosti nakládati.
    §. 18.
    Vzejdouli při lesích, které jsou nějakou služebností lesní zavázány, pochybnosti, nesnáze a rozepře strany toho, zdaliž se na ně vztahují ustanovení v §§. Předešlých obsažená rozhodovati mají v příčině jich úřadové političtí, aniž se připouští cesta právní.
    Držitelé lesů, kteří by ustanovením těmto a nařízením úřadů politických za příčinou toho vydaným činili na odpor, potrestáni buďtež za jeden každý případ pokutou 20 až 200 zl. k. m., kterouž pokutu má vyřknouti úřad politický.
    Přestupky, jichž se ti dopustí, kdož mají právo k služebnosti lesní, pokládány a potrestány buďtež za pych čili škodu lesní (§§. 60, 61, 62).
    §. 19.
    Když toho pilně vyhledává bezpečnosť osob, statku státního a soukromého, aby se v lesích nějaké zvláštní opatření učinilo, jako ku př. Aby se učinilo ochránění nějaké proti lavinám, proti stržení skal, padání kamení, sesutí hor, sesýpávání země a p., může to stát naříditi a v následku toho může se čásť lesa, jíž se týče, dáti pod zpravidlo. To záleží v tom, že se zevrubně předepíše, jakým zvláštním spůsobem se má les opatřiti, a že se co možná nejvíce zjistí, aby se dle toho předse šlo. Žádáli někdo za příčinou opatření takového nějaké náhrady, tehdy se má strany požadování toho předse jíti podlé zákonů průchod majících.
    Osoby, jímž se hospodářství v lesích pod zpravidlo daných svěří, mají se v příčině toho zvláště pod přísahu a v povinnost vzíti, a ony mají z toho býti právy, že se zvláštní ten způsob hospodaření ve skutek uvede.
    §. 20.
    Že se les má pod zpravidlo dáti, vyřkne k žádosti obce místní a osob, jichž se týče, nebo k oznámení, učiněnému od veřejného úředníka, pak na základě zvláštního komisionálního vyšetřování, úřad krajský, aneb kde krajského úřadu není, nejnižší úřad politický.
    K vyšetřování komisionálnímu povolati se mají představení obcí místních, pak strany, jichž se týče, a znalcové, jichž potřebí. Služebností, které leží na lesech pod zpravidlo daných, nemůže se v tom čase, pakli toho jest potřeba, užívati.
    Jakož se lesy pod zpravidlo dají, taktéž mohou ho zproštěny býti, při čemž se tak jde předse, jako když se pod zpravidlo dávají.
    §. 21.
    Lesy obecní nesmějí se vůbec děliti. Pakli by toho ale v případech zvláštního byla pilná potřeba, aby se rozdělily, anebo kdyby to poskytovalo takových výhod, jažto by nebyly péči obecné o zachování lesů na odpor, tehda může řízení zemské v jednom každém takovém případu povolení k tomu uděliti.
    Co se týče dělení ostatních lesů, o tom rozhodují zákonové, vztahující se na rozdělování a spojování pozemností.
    §. 22.
    Aby se nařízení zákonní o hospodaření v lesích a hvozdech ve všem bedlivě zachovávala, jsou majitelové lesů takové velikosti, kterouž řízení zemské podle zvláštních okolností za dostatečnou ustanoví, povinni, zříditi k nim ve věci zběhlé správce hospodářské (hospodářské lesní), kteréž vláda za spůsobilé k tomu uzná.
    Co se týče uznávání spůsobilosti této, říditi se jest podle předpisů dosavadních. Jestliže by někdo proti zákonu o své moci půdy lesní k něčemu jinému užil, lesu nezmladil, jej zpustil a spůsobem nepříhodným v něm hospodařil (§§. 2., 2., 4., 5., 6. a 7.), má každý vzhledem na §. 23. právo, oznámiti to úřadům politickým.
    §. 23.
    Úřadům politickým náleží vůbec, by přihlíželi k hospodaření v lesích, v okresu jich se nalézajících.
    Nabudou-li úřadové tito vědomostí, že někdo něco učinil, co v §. 22. uvedeno, mají ihned vyšetření o tom předse vzíti, přivezmouce k tomu osoby dotčené, znalce nestranné, a týče-li se to lesů soukromých, též držitelé sousedních lesů nebo jich plnomocníky, a potom mají o tom nález vynésti.
    Útraty komise nese obviněný, ač nebyl-li za nevinného uznán, bylo-li ale obvinění a obžalovaní nepodstatné, má nésti útraty ten, kdo tím jest vinen.
    Nemohou-li se strany o náhradu škody (§. 8.) od znalců vyšetřené shodnosti, mají toho vůli, jíti pořadem práva.
    Částka druhá.
    O dopravování plodin lesních.
    §. 24.
    Každý vlastník gruntu čili pozemnosti povinen jest, nechati po něm voziti takové plodiny lesní, které by se jinak buď docela nemohly z lesa vykliditi a dále dopraviti, anebo při kterých by se to státi mohlo jenom s příliš velkým nákladem. Má se to však díti, tak, aby se tím co nejmenší škoda učinila, a držitel lesa jest povinen, nahraditi vlastníkovi pozemnosti úplně škodu, jeho vinou mu spůsobenou.
    Zdaliž toho jest potřeba, aby se vozilo dříví přes cizí pozemnosti, o tom rozhoduje nejnižší úřad politický, slyšev prvé strany a znalce, a on má také při tom napřed ustanoviti, jaká náhrada se má za to dáti.
    Nechtěji-li strany na této náhradě přestati, mohou z rozhodnutí nejnižšího úřadu politického vzíti rekurs k vyšším instancím politickým (§. 77.).
    Jestli mezi stranami spor o sumu náhradní, a nemůže-li se mezi nimi cestou politickou nižádné sjednocení k místu přivésti, nechá se jim na vůli, aby šly v příčině toho na cestu právní. Složí-li však strana, jíž se týče, náhradu prozatím vyšetřenou, nesmí se jí ve vožení dřev překážeti.
    §. 25.
    Aby se mohly smyky či smykačky všelijaké (smyky po zemi, po ledě a po sněhu, smyky po vodě) nebo jiné stroje k dopravování dříví vésti přes veřejné cesty a vody, skrze osady, pak vedlé cizích stavení nebo přes ně, k tomu potřebí jest povolení od krajského úřadu, kterýžto úřad má povolení takové, když to může býti, uděliti, slyšev prvé o tom znalce a všechny ty osoby, jichž se to týče.
    §. 26.
    Ke plavení dřev (k vožení dřev nesvázaných po vodě nebo k tak řečené plavbě, pak k plavení dřev svázaných nebo nesvázaných na pramenech čili pltech pomocí zvláštních staveb plavebních), jakož i ke zřízení staveb plavebních (strojů plavních) potřebí jest zvláštního povolení. Dávati povolení toto přísluší úřadu krajskému, v zemích pak, kde úřadův krajský není, řízení zemskému, nechať má jíti plavba jenom jedním okresem, nebo více okresy téhož kraje; úřadové ti pak mohou povolení takové dáti na nejvýš na tři léta.
    Máli jíti plavba skrze více krajů, přísluší dávati k ní povolení politickému řízení zemskému; máli ale plavba jíti skrze více zemí korunních, anebo chceli někdo plavbu provozovati déle než tři léta, ponecháno jest ministrium záležitostí vnitřních, by k tomu dalo povolení.
    Jestli k vožení dříví nevyhnutelně potřeba, aby se užilo vod soukromých, má se v příčině té předse jití podle §.24.
    §. 27.
    O povolení k plavbě a ku zřízení staveb plavebních může se každý ucházeti.
    Vztahujeli se povolení k plavbě někomu již udělené na výhradní užívání jisté vody plavné, nesmí se bez přivolení oprávněncova, pokud staré právo trvá, nikomu jinému nové právo plavební na též vodě plavné propůjčiti. Ten, kdo má povolení ke plavbě, povinen však jest, co se týče přejímání nebo společného plavení dřev plavných, pak co se týče stavení ochranných a škod z plavení vzešlých, zachovávati to, co ustanoveno jest níže (v §§. 31 a 34).
    §. 28.
    V žádostech za nová povolení k plavbě, nebo za obnovení práv plavebních již prošlých udati se má co nejurčitěji čas, kdy se zamýšlí plaviti, místo, kde se má plavení počíti a jak daleko má jíti, jakož i to, jaká dřeva a mnoho-li se jich má plaviti.
    V žádostech za povolení ke zřízení staveb plavebních má se udati místo, kde se mají zříditi a k jakému konci, a ve výkresích a v popsání přiloženém má se rozložiti, jak se zamýšlí stavby ty zříditi, a jak se mají míti k okolí veškerému a k jiným stavbám a strojům vodním, které již na vodě plavné jsou.
    §. 29.
    Jak žádosti za nová povolení k plavbě nebo za obnovení práv plavebních již prošlých, tak i žádosti za povolení ke zřízení staveb plavebních mají úřadové političtí v oněch obcích, jichžto hranicemi plavba jíti, nebo na něž stavba plavební působiti má, ihned oznámiti.
    Chtělliby se snad někdo zaroveň ucházeti, a chtěli by obdržeti povolení na běžící rok, musel by podati žádosť svou ve 14 dnech, jinak ale v šesti nedělích. Po projití lhůty této mají úřadové političtí potřebná vyšetřování komisionální na místě samém předse vzíti, přivezmouce k tomu obce, jichž se týče, spolumezující sousedy, pak jiné osoby, kterýchž se to dotýká a znalce, a mají vedlé vyšetření tohoto nebo vedlé okolností od jinud již známých rozhodnutí.
    §. 30.
    Povolení k plavbě nebo ke zřízení staveb plavebních odepříti se má, neníli proti tomu jinak podlé §.27. žádné překážky, jen tehda, když by bylo plavení ebo zřízení staveb takových velmi nebezpečné, když by se musela jiná, z příčin veřejných důležitější nebo rovně tak důležitá zřízení, která tu již jsou, a na jiné místo se přeložiti nemohou, odstraniti, anebo kdybyž se tím, jakož předvídati lze, spůsobily škody takové, kterýchž by podnikatelé nemohli nehraditi.
    Ucházeloli by se více osob o povolení k plavbě nebo ke zřízení nějaké stavby plavební na témž nebo velmi blízkém místě, a shledaloli by se, že se plavení i stavby plavební mohou povoliti, působiti se má k tomu, aby se uchazeči v dobrotě sjednotili.
    Nepřijdeli sjednocení takové v jisté lhůtě, kterouž úřad politický ustanoví, k místu, tehdy rozhodne úřad tento nebo podle okolností (§.26.) ministerium.
    Co se týče vyvlastnění pozemností ku zřízení plavby potřebných, mají platnost míti zákonové posavadní.
    §.31.
    Uználi se, že se povolení k plavbě, o něž se více osob uchází, může uděliti, nemohou-li se ale uchazeči tito strany něho v dobrotě shodnouti, má se plavení takové buď tak rozděliti, že se každému uchazeči zvláštní čas k plavení ustanoví, anebo, nebylo-li by to možné, má se na náležitých částech vždy tomu přepustiti, jehož zásoba dřev, kteráž chce plaviti, má největší cenu.
    Mělali by zásoba dřev více uchazečů stejnou cenu, náleží přednosť tomu z nich, kdo již déle plaví, pakli by se ale mělo nové plavení zříditi, tehdy tomu, kdo zamýšlí po delší části řeky plavení užíti.
    Ti však, kdož mají výhradní právo ku plavení, jsou zavázáni, buď dřeva plavná ostatních uchazečů, když za to požádají za místní cenu převzíti anebo dřeva ta za přeměřenou náhradu se svými dřevy dále plaviti, pokud to plavení jejich vlastních dřev není na překážku. Nemohou-li se dle toho dřeva všech uchazečů s sebou plaviti, tehdy náleží přednosť těm z nich, kteráž jsou zásobám dřev podnikatele plavby nejbližší.
    §. 32.
    Povolení ke zřízení stavby nějaké plavební dáti se má, když více uchazečů na témž nebo velmi blízkém místě stavěti chce, a umluvení v dobrotě mezi nimi k místu nepřijde, též tomu z nich, kdož má plaviti zásobu dřev největší ceny. Jestli zásoba více uchazečů stejné ceny, tehdy budiž přednosť dána tomu z nich, kdo již déle plaví.
    Povolení ku zřízení nějaké stavby plavební dá se pod tou výmínkou, že má podnikatel býti povinen, každému, kdož obdrží povolení k plavení, za přiměřenou náhradu povoliti, by stavby jeho dle potřeby užil.
    §. 33.
    Všeliké stavby plavební mají se tak zříditi, aby se jimi plavbám již povoleným nepřekáželo, a nepřerušovalo se užívání podobných již zřízených staveb plavebních, kteráž jsou k potřebě.
    Stavby plavební již zřízené musí se novým podnikatelům plavby k žádosti jich za přiměřenou náhradu k užívání přepustiti, a však jen dotud, pokud nenáležejí osobám, výhradní právo k plavení majícím, a pokud se tím vlastníkům jich ve vlastním jich užívání nepřekáží.
    Nechce-li vlastník stavby takové budoucně v dobrém stavu udržovati, má je prodati nebo pronajmouti, a kdyby se jich docela již neužívalo, je rozbořiti.
    §. 34.
    Každý podnikatel plavení povinen jest, uzná-li toho úřad politický potřebu, opatrovati stavbami ochrannými břehy, stavení a stroje vodní, kterým by se plavením škoda spůsobiti mohla. K nákladu na stavby ochranné, které se netoliko za příčinou plavení, alebrž vůbec proti škodám, kteréž by se povodněmi spůsobiti mohly, zříditi mají, má podnikatel plavby částí přiměřenou přispěti. Škodu, o kteréž se prokáže, že byla plavením spůsobena, počítajíc k ní i tu, kteráž se stala, třeba že stavby ochranné tu byly, má podnikatel plavení nahraditi. Škody však, které nebyly jediné plavením spůsobeny, nésti mají podnikatelé plavby a škodující dle poměry, a nedáli se poměra vyhledati, tedy dle stejné části. Za škody konečně, které by se byly udály, kdyby se i nebylo plavilo, nejsou podnikatelé plavby povinni dávati žádné náhrady.
    §. 35.
    Jestli k zavedení plavby nebo ke zřízení staveb plavebních potřebí jistých opatření v příčině vod, jichžto se ke strojům vodním užívá, mají se opatření tato učiniti, šetříc při tom zákonů zvláštních k tomu se vztahujících, Strany skládání dřev, ježto se mají plaviti, má dle potřeby rozhodnouti úřad politický.
    §. 36.
    Podle ustanovení v paragrafech předešlých obsažených a majíc zřetel na všeliké jiné okolnosti, ježto uvážení zasluhují, má se povolení k plavbě nebo ke zřízení stavby nějaké plavební buď dáti nebo odepříti; na déle však, než na 30 let nesmí se nižádné povolení k plavbě udělovati. Čas, na který se povolení dá, vyměřen budiž v mezech této nejvyšší doby podlé nákladu, kterýž se na zřízení plavby nebo stavby činí.
    §. 37.
    Za pojištěnou, že se výmínky, pod kterými se povolení k plavbě nebo ke zřízení nějaké stavby plavební dalo, zachovají, zvláště co se týče nahražení škod, může se na podnikatelích žádati kauce, kterouž má příslušný úřad politický vyměřiti, vyslyšev prvé osoby, jichž se týče, i znalce povolané (§.42).
    §. 38.
    Dřeva plavná, vyjímajíc polena k pálení a klacky, mají se poznamenati známkou, kteráž se má úřadu politickému oznámiti a od něho u obecnou vědomosť uvésti. U polen k pálení a klacků zastupuje místo známky délka zvláštní, kterou snad mají.
    §. 39.
    Dělníkům osob k plavení oprávněných nesmí se zabraňovati, po cizích pozemnostech choditi za příčinou obstarávání plavby podél vody plavné. Vlastníkům pozemností budiž však nahražena škoda, která se tím spůsobí.
    §. 40.
    Když se plavení skončí, má to podnikatel pokaždé ihned úřadu politickému oznámiti. Úřad politický vyzve bez prodlení všechny ty, jichž se týče, aby, mají-li náhrady nějaké za škodu požadovati a neučinili-li to již dříve, požadování své ve čtrnácti dnech opověděli. Nahraditi škodu, teprv pro projití lhůty této opovězenou, není podnikatel plavby povinen.
    §. 41.
    Kdo by ustanovení tato, v příčině plavení dříví a staveb plavebních učiněná, přestoupil, potrestati se má podlé škody tím spůsobené, a to, bylali škoda nepatrnější, vězením od jednoho dne až do tří neděl nebo pokutou pěti až i sto zlatých, bylali ale škoda patrnější, vězením ode tří neděl až do tří měsíců nebo pokutou jednoho sta až i pěti set zlatých, nebo propadením povolení. Přestupce má kromě toho nahraditi veškerou škodu, kterou tím byl spůsobil.
    §. 42.
    Ke komisím, jichž za příčinou předsebrání plavby a zřizování staveb plavebních potřeba, bráti se mají vždy znalcové nestranní. Tito mají pronésti zdání své o ceně dřev plavných, o přiměřených nákladech plavebních, o náhradě za užívání staveb plavebních, o stavbách ochranných a o náhradě škod spůsobených, jakož i o tom, jaká a jak velká se má dáti kauce, ač jestli jaké potřeba (§§. 31, 32, 33, 34, 37, 39, 40 a 77).
    Nejsouli ti, jichž se týče, s výrokem znalců, co se týká ceny dřev plavných, kteráž mají převzíti, náhrady přiměřené za spoluplavbu a užívání staveb plavebních, pak náhrady za škodu a kauce, která se má složiti, spokojeni, a nemůželi se smluvení nějaké k místu přivésti, má se vyhledaná cena, náhrada neb kauce prozatím zjistit a stranám k pořadu práva ukázati.
    Nařízení úřadův politických, v příčině provozování plavby daných, mají ti, jichž se týče, přes to přes všechno poslušní býti.
    §. 43.
    Představení obcí a úřadové političtí jsou povinni, činiti podnikatelům plavby pomoc k zase nabytí dřev vodou zanešených.
    Částka třetí.
    O požárech lesních a škodách hmyzem spůsobených.
    §. 44.
    Zděláli se v lesích nebo v kraji lesů oheň nebo užívá-li se tam věcí pro oheň nebezpečných, má se při tom s největší opatrností předse jíti.
    Vzejdeli tím, že se opatrností takové zanedbalo, nebo z nějakého jiného zavinění nějaká škoda ohněm, povinen jest ten, kdo tím vinen jest, za škodu takto povstalou náhradu učiniti, a pakli tu nemá místa obecný zákon trestní, může se mu uložiti za pokutu pět až i čtyřidcet zlatých konv. Mince nebo vězení jednoho až i osmi dní.
    §. 45.
    Kdokoli nalezne v lese nebo na kraji lesa oheň opuštěný a neuhašený, povinen jest, podlé možnosti jej uhasiti. Spatří-li někdo, že les hoří, má to oznámiti obyvatelům nejbližšího stavení na té straně, kterou jej cesta vede. Obyvatelé tito pak jsou povinni, oznámiti to ihned představenému nejbližšího místa a majitelovi lesa nebo jeho zřízencům lesním. Opomine-li někdo oznámiti, že les hoří, pokutován budiž pěti až i patnácti zlatými konv. Mince nebo vězením jednoho až i tří dnů.
    §. 46.
    Majitel lesa, jeho zřízenci lesní nebo představení místní mohou veškeré osady okolní vybídnouti, aby přišly požár lesní hasit. Lidé vybídnutí mají ihned s nářadím hasicím k tomu potřebným, jako s nosatcemi, motykami, lopatami, sekerami, lítami atd. pospíšiti na místo, kde hoří, a činiti tam skutečnou pomoc. Představení místní a zřízenci lesní mají s lidem hasícím s sebou jíti.
    Říditi hašení přísluší tomu zřízenci lesnímu nejvýše postavenému, kterýž jest v místě přítomen, a kdyby tu takového zřízence nebylo, tedy představenému obce místní, v jejímžto okršlku les hoří, anebo jeho náměstkovi.
    §. 47.
    Komu řízení toto přísluší, tomu má se vždy bez výmínky prokazovati poslušenství ve všem tom, co za příčinou uhašení požáru lesního nařídí.
    Představení ostatních míst a zřízenci lesní mají mezi lidem hasícím pořádek udržovati a v to působiti, aby se všechno to vykonalo, co za příčinou uhašení ohně bylo nařízeno. Když se oheň uhasí, má se na spáleništi den nebo dva, a dle potřeby i déle hlídati, a pročež se mají osoby k tomu potřebné ustanoviti.
    §. 48.
    Představení místní, kteří by opominuli učiniti vybídnutí k hašení požáru lesního, buďtež potrestáni pěti až i padesáti zlatými konv. mince, ti pak, kdož by vybídnutí takového od představených místních učiněného nez dostatečné příčiny nebyli poslušni, potřestáni buďtež pěti až i patnácti zlatými konv. mince nebo vězením jednoho až i tří dnů.
    §. 49.
    Spůsobila-li by se hašením na cizí majetnosti pozemní škoda nějaká, má ji nahraditi ten, k jehož dobrému se hašení dálo, leč že by byl škodující sám hašením před větší skodou ochráněn býval.
    Nemůže-li úřad vyšetřující škodu, spůsobenou přestoupením předpisů pro uvarování lesních požárů vydaných, ustanoviti, má škodujícím ukázati na právní cestu.
    §. 50.
    Budiž vždy bedlivě přihlíženo k tomu, aby se lesům od hmyzu škoda nedála. Zpozorujíli majitelové lesů aneb zřízenci jich škody takové, a nejsou-li prostředky, jichž se proti tomu užije, k odvrácení škod těch dostatečny, ano jestli se obávati, že by se to zlé i na sousední lesy rozšířilo, tehdy jsou povinni, oznámiti to ihned politickému úřadu pod pokutou pěti až i padesáti zlatých konv. mince. Ostatek má i každý jiný právo, oznámení takové učiniti.
    §. 51.
    Úřad politický, přivezma k tomu znalce spůsobilé, má ihned v uvážení vzíti, zdaliž potřebí jest užití proti škodě, které se jest od hmyzu obávati, prostředkův nějakých a kterých, a vyslechna prvé bez prodlení majitele lesů, jichž se týče i jich zřízence lesní, má, čehož potřebí, co nejrychleji opatřiti. Všichni majitelové lesů, jichž lesy by v nebezpečenství přijíti mohly, jsou povinni, pomoc činiti a nařízení úřadův politických, kteří mají právo, užití v příčině té i prostředkův donucovacích, poslušni býti. Útraty na to nésti mají majitelové lesů, jichž se týče, podlé míry ochráněné rozlohy lesní.
    Částka čtvrtá.
    O službě k ochraně lesů.
    §. 52.
    Zřízencům správu v lesích vedoucím (§.22) přidati se mají obyčeje zemského příhodné osoby ochranné a dohlédací.
    Pakli by o tom vzešly pochybnosti a nesnáze, a vyhledávaly by toho příčiny veřejné, ustanoví zřízení zemské, prohlížejíc k okolnostem, co bude příhodného.
    Veškeré osoby tyto mají býti vzaty od úřadu politického v příčině lesní služby správní i ochranné pod přísahu a v povinnosť, a to tam, kde jsou zřízeny od států nebo od obcí, vždycky, tam ale, kde je ustavují majetníci lesů soukromých, jenom tehda, když majetníci tito za to žádají, by se stali účastnými výhod s tím spojených.
    Forma přísahy té obsažena jest v přiloženém formuláři A.
    §. 53.
    Zřízenci, v příčině ochranné služby lesní dle §. 52. Pod přísahu vzatí, pokládají se ve službě lesní za stráž veřejnou, požívají v ní práv všelikých v zákonech založených, kteráž příslušejí osobám vrchnostenským a strážím civilním, a mají právo, nositi ve službě zbraň obyčejnou. Každý jest povinen, poslušen býti toho, k čemu od osob těchto v příčině služby bude vybídnut.
    §. 54.
    Zbraně užívati smějí zřízencové lesní jenom tehda, když toho vyhledává spravedlivá obrana z donucení.
    Aby každý mohl zřízence lesní poznati, a k nim se jako ke stráži veřejné zachovati, mají zřízencové tito, když konají službu, nositi předepsaný oděv služební anebo alespoň pásku na ruce, nebo něco na hlavě, podle čehož by se mohli poznati, a což se má prvé v okresu v známosť uvésti.
    §. 55.
    Zřízencové lesní, úředně pod přísahu vzati, povinni jsou, vyhostiti každého z lesa, kohož by tam mimo cestu veřejnou zastihli, kdyžby bylo příčiny, obávati se, že by tam byl na ujmu bezpečnosti veřejné nebo že by byl nebezpečný majetnosti lesní.
    Bylli by někdo mimo cestu veřejnou s nástroji postižen, jichž se obyčejně užívá k dobývání nebo odklízení dříví a jiných plodin lesních (nástroje takové jsou sekery, pily, všeliké nářadí ruční atd.), mají se mu odejmouti a k místnímu fondu pro chudé odevzdati, ač nemůže-li se postižený omluviti, že je s sebou vzal za nějakou jinou příčinou.
    §. 56.
    Jestli ten, kdož byl v lese postižen, podezřelý, že by se tam byl dopustil nějakého pychu lesního čili škody lesní, mohou se mu obstaviti plodiny lesní, ač naleznouli se jaké u něho.
    §. 57.
    Ti, jenž byli při samém páchání škody přistiženi, a osoby neznámé, ježto jsou podezřelé, že nějakou škodu učinily, mají se vždy zatknouti, osoby však známé, které byly postiženy, když právě škodu činily, jenom tehda, když se zřízencům lesním na odpor postaví, jim nadávají nebo na ně sáhnou; pak když nemají žádného stálého bydliště, nebo když příliš velkých škod nadělaly.
    Osoby zatčené mají bez odkladu úřadu příslušnému odevzdány býti.
    §. 58.
    Uprchl-li ten, kdož při skutku samém byl přistižen, může i kromě lesů stíhán býti, a může se mu to, co z lesa odcizil, obstaviti.
    Částka pátá.
    O přestupcích proti bezpečnosti majetnosti lesní, o úřadech, vyšetřování a trestání přestupků těch i ostatních v patentě tomto ustanovených přestupků zřízených a o řízení, jehož se přitom šetřiti má.
    §. 59.
    Co se týče všelikého porušení bezpečnosti majetnosti lesní, v příčině kteréhož v obecném zákonu trestním učiněno jest opatření, to posuzovati a trestati se má podlé téhož zákona trestního.
    §. 60.
    Za pych čili za škodu lesní pokládáno a trestáno budiž kromě těch přestupků, kterýchž se ti dopustí, kdož mají právo k nějaké služebnosti lesní (§.18.) a kromě činů i opominutí nedovolených, ježto jsou pojmenovány v §§. 44 až 51, tento počítajíc, i také to, když by někdo něco učinil, což se tuto níže klade, pokud se na to nevztahuje obecný zákon trestní a stalo se to bez přivolení majitele lesa nebo jeho náměstka aneb na odpor výmínkám ustanoveným, a sice:
    1. když by někdo sbíral klesť a dříví suché čili souše;
    2. když by někdo nasekával nebo lihoval (lizoval) stojaté stromy a tyčky, navrtával je, vsekával neb řezal do nich vruby, lezl na ně pomocí kotvic, činil na nich škodu (odíral je) vožením neb vlečením dříví nebo kamení, oklepával a otloukal je a kůru z nich loupal (dělal pásy či líhy, pružil neb kroužil je);
    3. když by si někdo přivlastňoval kůru ze stromů na zemi ležících, obnažoval stromům kořeny, kopal pařezy, osekával, ořezával a otrhával vršky, větve a snětě, a odrhoval listí (klestil je);
    4. když by někdo vykopával, vysekával nebo vytahoval mladé sazenice a křoviny, a dobýval metličí, proutí, houžví, holí, tyček na obruče a jiného drobného dříví;
    5. kdyžby někdo sbíral mízhu stromovou (pryskyřici, terpentin, mízhu březovou a javorovou), úrodu lesní (semeno dřevní, ovoce lesní, borůvky, jahody ap.) houby a doutnačku čili dřevo shnilé, a kdyby kopal kořeny;
    6. když by někdo, nemaje k tomu práva, dělal sobě stlaní všelijaké (bral listí, jehličí, plevel, mech atd.), zvláště pak když by to činil motykou nebo hráběmi železnými; když by si přivlastňoval zemi, hlínu, rašelinu, kamení, gyps a jiné věci minerální, když by oloupával trávníky (ryl drn), pak kdyžby žal, sekal nebo vytrhoval trávu lesní, byliny a jiné rostliny, ježto nenáležejí ku vzdělávání lesnímu;
    7. když by někdo zůstal v lese proti výslovnému zákazu zřízencův lesních (§.55.) když by dělal nové cesty a stezky anebo jedil neb chodil po cestách a stezkách, po nichž se již nejezdí neb nechodí, když by zřizoval smyčky (smykačky), odváděl vodu do lesů sousedních, zakládal uhelniště neb jakkoli jinak užíval půdy lesní;
    8. když by někdo, nemaje k tomu práva, vháněl dobytek do cizích lesů vůbec, nebo když by tam vháněl více dobytka, nebo dobytek jiného druhu neb stáří, nebo když by užíval pastvy lesní na jiných místech nebo jiného času, nežli mu bylo dovoleno.
    §. 61.
    Kdoby, nemaje k tomu práva neb dovolení, nebo na odpor výmínkám ustanoveným, sbíral klesť nebo dříví suché, může donucen býti, aby dříví již nasbírané na místě zanechal; nástroje pak i nářadí ruční, ježto bez dovolení vzal s sebou, propadnou k fondu pro chudé toho místa, v jehož okresu se činu trestného byl dopustil. Staloli by se to opět, má býti potrestán vězením jednoho až i tří dnův.
    §. 62.
    Namejíli místa obecní předpisové trestní nebo ustanovení, obsažená v §§. 44 až 61, tento počítajíc, pak v §.61, buďtež činové, v §.60. za pych lesní prohlášeni, tedy i přestupkové oněch osob, jenž mají právo k nějaké služebnosti lesní (§.18.), podlé okolností polehčujících nebo přitěžujících potrestáni pouhou důtkou, anebo vězením jednoho až i čtrnácti dnů nebo pokutou 5 až i 50 zl.konv.mince.
    §. 63.
    Vehnalli by někdo, nemaje k tomu práva, dobytek do cizích lesů anebo by ho tam pustil z nepozornosti, nemá sice majitel lesa nebo náměstek jeho (zřízenec lesní) vůbec (§.65.) práva, usmrtiti mu jej; může ale dobytek mocí příhodnou zahnati, anebo vzalli tím škodu, práva základu soukromého užití a tolik kusů dobytka zajmouti, kolik k nahražení škody jeho postačuje. Pastýř, ač jestli jaký při dobytku, může býti přidržen, aby dobytek bez prodlení odehnal.
    §. 64.
    Majitel lesa nebo náměstek jeho má se potom v 8 dnech s tím, či dobytek zajatý jest, vyrovnati anebo žádosť svou za náhradu na úřed, k řízení ve věci té příslušný (§.68), vznésti, zaroveň ale čin trestný, průhonem dobytka spáchaný, ač bylli čin takový spáchán, úřadu oznámiti, jinak ale dobytek v zájem vzatý navrátiti. Ve škodu, ježto se má nahraditi, mají se vpočísti i výlohy, zajetím a živením dobytka v zájem vzatého spůsobené (zvláště to, co se paltilo lidem, ježto byli dožádáni, aby dobytek zahnali, když jich k tomu bylo potřeba atd.).
    Také tehda musí se dobytek v zájem vzatý vrátiti, když ten, komu náleží, dá za něj přiměřenou jistotu. Není-li ten, komu dobytek náleží, znám, anebo nebylli žádný čin trestný spáchán, má škodující v případnosti dotčené žádosť svou za náhradu škody vznésti na soudce civilního.
    §. 65.
    Nemohou-li se kozy, ovce, prasata nebo drůbež zajmouti, jest dovoleno, je zastřeliti, načež se pak má při trestání škůdců náležitý zřetel míti. Dobytek usmrcený má se tomu, komu náleží, nechati na místě.
    §. 66.
    Dokáže-li se, že dobytek před nebezpečenstvím nastávajícím jenom tím mohl býti ochráněn, že se v lese sousedním ukryl (když se tam utekl před sněhem nebo se tam ukryl před prudkou bouří, před krupobitím atd.), tehdy se to trestati nemá, když tam dobytek byl vehnán. Škoda však tím spůsobená má se nahraditi.
    §. 67.
    Pastýřové, kteří činí tomu na odpor, co v zákonech lesních jest ustanoveno, potrestáni buďtež podle §.62.
    Kdo koli by hajičku strhl, zrušil nebo jakým koliv spůsobem porušil neb zkazil, povinen jest náhradu za ni učiniti, a krom toho má se mu, nedopustilli se tím jinak činu nějakého, ježto se podlé obecného zákona trestního trestati má, jakožto škůdci lesnímu uložiti vězení jednoho až i tří dnů, nebo pokuta peněžitá 5 až i 15 zl.konv.mince.
    §. 68.
    Řízení v příčině činů trestných proti bezpečnosti majetnosti lesní, kteří činové se trestati mají podlé obecných zákonů trestních, předse bráti mají soudové trestní dle zákonů průchod majícíhc.
    Činí-li ale takoví činové toliko přestupky právě přivedené (pych lesní §§.60-67) nebo přestoupení toho, co v příčině plavení dřev a staveb plavebních ustanoveno (§.41), tehdy přísluší úřadům politickým předse bráti řízení trestní a odsuzovati přestupce týmž spůsobem, jakož to ustanoveno strany přestupků, jichž se dopustí, majitelové lesů (§.18), a strany činů a opominutí nedovolených, jenovaných v §§. 44. Až 51., tento počítajíc.
    §. 69.
    Řízení v příčině přestupkův těchto počíti a provésti se má nejen k žádosti škodujícího nebo k oznámení nějakého úřadeníka neb služebníka, k dohlížení k lesům, polím, vinicema podobným pozemnostem veřejně od nějaké obce nebo také od osob soukromých zřízeného a úředně pod přísahu vzatého (osob k lesům dohlédajících (§.52.), hlídačů polních, zahradních, viničných atd.), pak k oznámení nějakého úředníka nebo služebníka od veřejných úřadů bezpečnosti, zvláště četníků a strážců finančních, nébrž i tehda, když se úřad politický jakým koli jiným spůsobem dozví, že byla nějaká škoda lesní spáchána.
    §. 70.
    Osoby jmenované mají toho vůli, činiti oznámení taková k úřadu politickému toho okresu, v němž se přestupek nějaký udál,buď v jednom každém případu zvláště ústně neb písemně, anebo měsíc od měsíce prostředkem seznamu, kterýž se má dle formuláře v přídavku pod lit. B. předepsaného vyplniti.
    V srovnalosti s těmito seznamy nemá se také při řízení tresním, ježto se co nejrychleji předse bráti má, zdělávati žádného řádného protokolu, nébrž řízení toto má se jenom, co se týče hlavních punktů, do rejstříka trestního podlé formuláře C vedeného zapsati, a těm, jichž se týče, místo přepisu rozsudku k žádosti jich výtah z rejstříka toho vydati.
    §. 71.
    Proti nálezům, v příčině přestupků těchto jakož i v příčině přestupků majitelů lesů (§.18.) a nedovolených činů a opomiutí, jmenovaných v §§. 44-51., tento počítajíc, vynešeným, užití lze oněch prostředků právních k vyšším úřadům politickým, kterýchž zákonové o přesutpcích připouštějí (§.77).
    Částka šestá.
    O ustanoveních, jak se mají nahražovati škody lesní.
    §. 72.
    Kdo se dopustí nějakého činu trestného proti bezpečnosti majetnosti lesní, povinen jest škodujícímu majiteli lesa úplnou náhradu učiniti, tedy nejen hodnotu toho jemu nahraditi, co byl snad z lesa odcizil, alebrž i onu ztrátu, která mu snad byla prostředečně spůsobena tím, že se ploditelnosť lesa přerušila nebo zmenšila.
    §. 73.
    Aby úřadové s jistotou dověděti se mohli, mnoholi škoda činí, posuzovati mají zřízenci lesní spůsob i velikosť škody podle pravidel, v příloze D obsažených.
    Představení úředníci lesní mají to. Co udají osoby dohlédací, potvrditi nebo opraviti.
    §. 74.
    Nejsouli osoby k dohlédání k lesům zřízené postaveny pod úředníky lesními, anebo učiníli oznámení o škodách někdo jiný nežli dotčené dohlédací osoby lesní, povolati má úřad politický k odhalení škody některého blízkého úředníka lesního, anebo neníli tu úředníkův lesních, nějakého jiného znalce, kterýž se v příčině té zvláště vezme pod přísahu.
    §. 75.
    Vzejdouli podstatné pochybnosti strany toho, bylali škoda náležitě odhádána, má ji dáti úřad politický prostředkem vyslaných svých na místě samém vyšetřiti a odhádati, a sice od přísežných znalcův nestranných, ježto sám zvolí; krom případův zvláštních a pokud to možná, mají se přivzíti dva znalcové takoví.
    §. 76.
    Úřadové političtí, smluvivše se se znalci, mají hned po vyhlášení zákona tohoto vyhotoviti podlé pravidel v příloze D přivedených pro každý okres úřadu politického a dle potřeby i pro tu neb onu čásť okresu toho tarifu náhrady škod lesních, kteráž má býti při vyměřování náhrady základem a bude zase obnovena, jakmile by se během času ceny dříví znamenitě změnily; měl-li by ale škodující za to, že může v některém případu zvláštním prokázati větší škodu a žádati větší náhrady, nežli té, která jest v tarifě ustanovena, tehdy má toho vůli, jíti na právní cestu.
    Částka sedmá.
    O odvolání se k vyšším instancím.
    §. 77.
    Kdo se nařízením nějakým, od nižšího úřadu politického podlé tohoto zákona lesního vydaným, má za zkrácena, může proti tomu vzíti rekurs k vyššímu politickému úřadu. Jestli ono vynešení, z kteréhož se chce odvolávati, nález trestní (§§.2. až 18., 41.,44.,45.,48.,50.,60.,61.,62. A 67.), tehdy se vztahuje na ně §. 71.
    Co se ostatek týče odvolávání, v zákoně tomto povoleného, v příčině toho mají průchod míti toto ustanovení:
    a) příslušeloli rozhodovati nejnižšímu úřadu politickému (§§.9., 18.,23.,24.), má jíti rekurs k politickému řízení zemskému a v třetí instanci k ministerium záležitostí vnitřních, kteráž ale nevynese nálezu nikdy, tedy ani v případech pod lit. b), c) a d) přivedených dříve, než bylo v srozumění vešlo s ministerium zeměvzdělání a hornictví.
    Z příčin důležitých, ku kterým zvláště náleží uvarování výloh, může dáti řízení zemské zmocnění úřadu krajskému buď vůbec anebo v tom neb onom případu, aby místo něho spůsobem delegace rozhodoval, proti kterémuž rozhodnutí ale jde odvolání k ministerium, vždy však prostředkem řízení zemského, kteráž k tomu přidá své dobré zdání.
    b) Náležíli v instanci první rozhodovati úřadu krajskému (§§.2.,9.,20.,25.,26.,30.), jde stížnosť na rozhodnutí takové k řízení zemskému a k ministerium záležitostí vnitřních;
    c) jestli zůstaveno politickému úřadu zemskému, aby první nález vynášel (§§.21.,26. a 30.), tedy jde další rekurs jenom k ministerium řečenému, z jehož rozhodnutí další odvolání místa více nemá, ani tehda, když
    d) jemu samému ponecháno jest, by přímo rozhodoval (§§.2.,26. a 30.). Co se týče úřadu, u kterého se má rekurs podávati, a času, kdy se to má díti, v příčině toho mají platnosť obecní předpisové političtí.
    Dáno v Našem císařském hlavním a sídelním městě Vídni, dne třetího prosince léta tisícího osmistého padesátého druhého, panování Našeho roku pátého.
    František Josef m.p.
    Hr.Buol-Schauenstein m.p.
    Bach m.p.
    Thinnfeld m.p.
    Z nejvyššího nařízení:
    Ransonnst m.p.
    Příloha A.
    Forma přísahy zřízenců lesních.
    Přísahám, že chci k majetnosti lesní, pod dohled mi svěřené, vždy s největší pečlivostí a věrností přihlížeti a ji ochraňovati, že chci každého, kdožby ji jakým koli spůsobem škoditi obmýšlel nebo skutečně uškodil, nehledíc k osobě, svědomitě udávati, když toho bude potřeba, spůsobem zákonním věci mu obstavovati, nebo jej zatknouti, že nechci nikoho, kdo by byl nevinen, křivě žalovati nebo v podezření uváděti, že chci škodu všelikou dle možnosti odvracovati, a škody spůsobené podlé mého nejlepšího vědomí a svědomí udávati a odhadovati, jakož i spůsobem zákonním v příčině jich za opatření žádati, že se nechci nikdy bez vědomí a přivolení představených mojich nebo bez nevyhnutelné překážky z povinností na mne vzložených vytahovati, a že chci ze statku mi svěřeného vždy náležitě práv býti; čehož mně dopomáhej Bůh všemohoucí!
    Příloha B.
    Seznam měsíční přestupků proti bezpečnosti majetností lesní a škod lesních, kteréž níže psaný .... v měsíci .... 18 .... objevil a (tomu a tomu) oznámil.
            
    
    
          
    Příloha C.
    Rejstřík trestní přestupků proti bezpečnosti majetností lesní a škod lesních, kteréž níže psaný .... v měsíci .... 18 .... objevil a (tomu a tomu) oznámil.
            
    
    
          
    Příloha D.
    Pravidla, podlé kterých se má tarifa škod lesních navrhovati a náhrada škody činiti.
    §. 1.
    Když se ustanovuje tarifa, podle které se mají škody lesní nahražovati, rozeznati sluší, zdaliž dříví jest:
    1. dříví k palivu (dříví k pálení, dříví na uhlí, k roštování nebo plamenné), anebo
    2. dříví stavěcí a řemeslní (dříví kmenové, špalkové a klackové, dříví štěpné, dříví oteskové, dříví strojné atd.).
    Tyto dvě hlavní sorty dříví mají se dále rozděliti podlé druhů dříví, ježto v každém místě nějakou cenu mají, při čemž se ti druhové dříví, kteří mají bez mála stejnou cenu, do jednoho oddělení dát mají, a podlé další povahy své mají se pak obě hlavní sorty rozděliti v sortu
    a) nejlepší,
    b) prostřední, a
    c) nejšpatnější.
    Při každém tomto oddělení vedlejším udati se mají lesní ceny průměrní, a sice cena jednoho, anebo jestli dříví velmi laciné, i více střevíců kostkových dřeva pažitého po srážce útrat za kácení a zdělání, a cena měr prostorních v místě obyčejných. Oného ceny užiti se má při dřevech stojatých a vůbec při dříví, ježto se dá snadno vyceniti za dříví špalkové, přirazíc k tomu útraty za zdělání, ač bylyli jaké; tato cena má místo při dříví poraženém a již zdělaném, když se z něho za tou příčinou, poněvadž bylo předěláno a všelicos z něho odpadlo, nedá již více dříví špalkové snadno opět udělati. Byloli dříví odcizeno mezi tím časem, když se zdělávalo a připravovalo, pokládáno budiž za to, jako by bylo již zcela zděláno nebo připraveno.
    §. 2.
    Průměrní ceny lesní ostatních plodin lesních ustanoviti se mají, prodávají-li se plodiny lesní v místě za určité ceny, rovněž tak podlé míry tam obyčejné, a to jak s útratami dobývacími i bez útrat těchto.
    Tarify mají krom toho obsahovati v sobě mzdu dělníka obyčejného, která se vůbec dává, mzdu povozní a hodnotu jednoho jitra pastviska, vedle hlavních tříd dobroty půdy v místě obyčejných.
    §. 3.
    Byloli odcizeno dříví, aniž byly při tom osekány nebo otrhány svršky, větve neb snětě, anebo vzaty neb porušeny mladé sazenice, má se dáti náhrada vždy podlé cen tarifových.
    Ceny tyto zaplatiti se mají:
    1. jednonásobně:
    a) za dříví již poraženého nebo zdělaného aneb k brzkému poražení ustanovené nebo náhodou na zemi ležící neb zlámané;
    b) za stromy a tyčky suché nebo zcela potlačené, pak za stromy a tyčky rostoucí, když byly vzaty po různu z plného lesa a náležejí k dříví takového druhu, které nemá zvláštní ceny a nebývá jen sem a tam mezi jiné vmíšeno;
    c) za pařezy vykopané, když se jámy tím spůsobené opět zarovnají, když nebylo pařezů k nějaké ochraně potřeba, a není se nadíti, že by opět pučely.
    2. Jednou- a půlnásobně:
    a) za stromy a tyčky rostoucí, když někdo vezme dva nebo více kusů vedlé sebe z plného lesa, aniž se tím spůsobí více než jedno světlé místo, anebo když se vezmou jednotlivé stromy a tyčky z lesa světlého;
    b) za výrůstky a výstavky neb semenáče po různu zanechané nebo za dřeva obzvláštní ceny, v plném lese jenom sem a tam vmíšená, když jsou povahy méně příhodné;
    c) za pařezy vykopané, když okolnosti polehčující v č. 1. přivedené toliko z části místo mají.
    3. Dvojnásobně:
    a) za stromy a tyčky rostoucí, když někdo dva nebo více kusů vedle sebe vezme z lesa světlého, anebo když jich vezme tolik z lesa plného, že se tím učiní více než jedno světlé místo;
    b) za výrůstky a výstavky neb semenáče po různu zanechané nebo za dřeva obzvláštní ceny jenom sem a tam vmíšená, když jsou povahy dobré;
    c) za pařezy vykopané, když okolnosti polehčující v č. 1. přivedené naprosto místa nemají.
    Za dřeva stavěcí a řemeslní smí se ostatně bráti cena dle tarify jenom tehda, když se má platiti jednonásobně.
    Máli se platiti jednou a půl nebo dvojnásobně, počítáno buď to, co za ně přijde přes cenu jednonásobnou, jenom podlé ceny nejlepší sorty dříví k palivu. Útraty ze dovežení dříví, ač jsouli jaké, mají se majitelovi lesa vždy nahraditi zvláště.
    §. 4.
    Byla-li škoda spůsobena nasekáváním a lihováním stromů a tyček stojatých, navrtáváním, vrubováním čili kapličkováním jich, lezením na ně pomocí kotvic, vožením dříví neb kamení, oklepáváním čili otloukáním jich, jakož o obnažováním kořenů, počítati se má za náhradu desátá čásť hodnoty veškerého dříví pažitého čili dříví z těla kmene. Bylyli stromy neb tyčky jak koliv oloupány, ustanoviti se má za náhradu čtvrtina hodnoty veškerého dříví z těla kmene. Pakli ale byla škoda učiněna osekáním, ořezáním nebo otrháním vršků, větví a ratolestí, při čemž jest vše jedno, bylo-li na nich listí neb jehličí nebo nebylo, tehdy se má vyměřiti za náhradu ta cena, která se srovnává se sortou a dvojnásobným obsahem kostkovým onoho dříví, na němž byla škoda spůsobena.
    Jestli se však obávati, že kmenové zranění za příčinou takového jim uškození vůbec v zrostu se zarazí, zaplatiti se má náhrada dotčená jednou a půlnásobně, pakli se ale obávati jest, že kmenové zranění pojdou, zaplatiti se má dvojnásobně. Metlicí, proutí, houžve, holi, slabé tyče na obruče atd. počítati se mají, když se vezmou z dříví ležatého a není cena jich zvláště ustanovena, za chrastí, vezmeli se ze stromů neb tyček stojatých, za usekané větve a ratolesti, a užijeli se k tomu mladých kmenků, za mladé sazenice. Silnější tyčky na obruče pokládati se mají za dříví řemeslní. Kůra oloupaná, která nebyla škůdcům odňata, budiž nahražena zvláště. Neníli cena kor ustanovena, počítati se má za každý střevíc kostkový kůry pažité, kteréž se ke zvláštním potřebám užíti dá, až byla vzata ze dřev stojatých neco ležatých, dvojnásobná hodnota střevíce kostkového nejlepší sorty dříví k palivu toho druhu dříví, z něhož jest vzata.
    §. 5.
    Za každý Vídenský čtvrtečný sáh půdy, na kteréž byly mladé sazenice odcizeny nebo porušeny, dáti se má nárahdy, týčeli se to sazenic, které nedokonaly ještě druhý rok věku svého, cena půl střevíce kostkového, týčeli se to sazenic, přes dvě léta až do šesti let starých, cena tří čtvrtin střevíce kostkového, a týče-li se to sazenic přes šest let starých, cena jednoho střevíce kostkového pažité masy prostřední sorty dříví k palivu a podlé tarify na dřevo stojaté.
    Zlomky sáhů čtverečných a zlomky krejcarů mají se při tom pokládati za celé sáhy a krejcary. Náhrada tato počítati se má jednonásobně, když byly sazenice mladé po různu odcizeny nebo porušeny, když se sazenice neporušené, které tu pozůstaly, v dosti uspokojujícím spojení nalézají, a když kultura, v které se škoda stala, nespůsobila neobyčejných výloh; naproti tomu počítati se má náhrada jedno- a půlnásobně nebo dvojnásobně, dle toho, jsouli tu okolnosti dotčené, jimiž se škoda zmenšuje, jenom z části anebo neníli tu docela žádných okolností takových.
    §. 6.
    Za odcizenou mízhu stromovou (pryskyřici, terpentín, mízhu březovou a javorovou), za úrodu lesní (semeno lesní, ovoce lesní čili plané, borůvky, jahody a p.) za houby a doutnačku čili dříví zpráchnivělé dávati se má vždy náhrada jednoduchá. Nebylyli věci tyto škůdcům odejmuty, a nejsouli ceny jich určitě ustanoveny, vzíti se má za náhradu od každé osoby, která byla při sbírání přistižena, podlé toho, mnoholi toho nasbírala,m za praškyřici a terpentín dvou- až i osminásobní obyčejná mzda denní, za jiné mízhy stromové, úrodu lesní, houby a doutnačku ale čtvrtá čásť obyčejné mzdy denní až i celá mzda tato. Bylo-li při odcizování mízh stromových, úrody lesní, hub a doutnačky stromům uškozeno navrtáváním, nasekáváním atd., má se za to dáti náhrada zvláště.
    §. 7.
    Co se týče listí odrhnutého, stlání hrabaného, země, hlíny, rašeliny, kamení, gypsu, kusů drnu, kořenů vykopaných, trávy lesní a bylin, počítati se má, nebylyli věci tyto škůdcům odejmuty a nejsouli za ně ustanoveny jisté ceny, za každou nůši anebo za tolik, co vzrostlá osoba prostřední síly bez přílišného namáhání z lesa unésti může, cena čtvrté části obyčejné mzdy denní. Bylyli věci dotčené dále veženy, budiž tíže jich odměřena podlé nůší.
    Náhrada, podlé tarify anebo dle toho, co právě uvedeno, vyměřená, má se kromě toho dáti:
    a) za listí odrhnuté, když bylo vzato z kmenů ležatých, nebo z jednotlivých větví stojatých starších stromů, jednonásobně; byla-li odrhnuta velká čásť koruny starších stromů, tak ale, že to činilo méně než polovici větví, anebo byly-li odrhnuty jednotlivé větve mladých kménků, jednou a půlnásobně, a bylo-li ze stojatých starších stromů odrhnuto polovic nebo více a z mladých kménků před třetinu listí, dvojnásobně;
    b) byloli odcizeno stlání, nebylo-li však v žádném místě vzato na holo, nebyloli přo sbírání užíváno ani železných hrábí nebo motyk, ani jiných ostrých nástrojů, neníli les již více v mladistvém věku, aniž se má brzo zmlazovati, nebyl-li nedávno před tím prosekáván, jestli půda dobrá, nebo steliva hojnosť, má se náhrada díti jednonásobně; není-li tu jedné nebo dvou výmínek těchto, jednou a půlnásobně; a není-li tu více výmínek dotčených, dvojnásobně;
    c) byla-li odcizena země, rašelina, hlína, kamení, gyps, kusy drnu, tráva a byliny, a byly-li bez dovolení kopány kořeny, nebyloli však tím spůsobeno žádné škodlivé změny v zemi, má se náhrada dáti jednonásobně; bylali ale nějaká škodlivá změna spůsobena, tehdy se má dáti dle toho, jestli změna menší neb větší, jedno a půlnásobně nebo dvojnásobně.
    §. 6.
    Za každý čtverečný sáh půdy lesní, kteráž byla na škodu změněna tím, že se udělaly nové cesty a stezky, nebo že se užilo cest a stezek z užívání vyšlých, že se zřídily smyky (smykačky ap.), odváděla bez dovolení voda, zakládala uhelniště, atd., žádati se může za náhradu cena jednoho čtverečného sáhu pastvinstva takové povahy, jakéž byla půda lesní, dříve než se na ní ona škodlivá změna stala. Jestli se však s příčinou obávati, že by se zlé následky tím spůsobené dále rozšířily, zaplatiti se má náhrada ta podlé toho, jestli obávání menší neb větší, jednou a půlnásobně nebo dvojnásobně.
    Uškodíli se při takovém škodlivém změňování půdy lesní nebo odcizováním, vyčteným v §.7., stromům stojatým nebo sazenicím mladým, budiž škoda tato zvláště nahražena.
    §. 9.
    Za každý kus dobytka, jejž by někdo do cizího lesa vehnal, práva k tomu nemaje, nebo jejž by tam vehnal přes počet ustanovený, jakož i za každý kus dobytka jiného druhu nebo stáří, nežli bylo ustanoveno, pak za každý kus, kterýž byl někdo vehnal do míst zahájených a v nedovoleném čase, žádati se může za náhradu cena tuto položena:
                                                       cena
       za koně, mezka nebo osla, když jest alespoň
       z polovice odrostlý ................. ........   8
       když není ještě z polovice odrostlý ..........   6
       za kus dobytka rohatého, když jest alespoň
       z polovice odrostlý ..........................   4
       když není ještě z polovice odrostlý ..........   3
       za kozu (nebo kozla) bez rozdílu .............   2
       za prase .....................................   1
       za ovci ......................................   1
       za kus drůbeže ...............................   1/4
    
    kostkového střevíce dřeva pažitého z těla kmene prostřední sorty dříví k palivu toho druhu, kterýž roste s převahou nebo má větší cenu v onom lese, do kterého byl dobytek vehnán, anebo jestli tam plaňava, v lese sousedním, pod tou však výmínkou, že ta která cena dříví nečiní méně jednoho krajcaru konv.mince za střevíc kostkový dřeva pažitého z těla kmene. Pakli by cena tato činila méně, může se za každý střevíc kostkový dřeva pažitého z těla kmene žádati náhrady krejcar konv.mince.
    Jestli v místech zahájených porostek zcela mladistvý sám od sebe rostoucí nebo kultura toho spůsobu, anebo byloli již tolik dobytka pastevného do lesa vehnáno, kolik se ho tam bez ujmy hospodářství pustiti mohlo, nebo jestli za příčinou povahy půdy a povětrnosti, aneb proto, že takové nedovolené vhánění dobytka, jakož dokázáno, déle trvalo nebo se opakovalo, škoda spůsobená větší, tehdy se ceny náhradní výš přivedené platiti mají jednou a půlnásobně, a jsouli tu dvě takové přitěžující okolnosti aneb více jich, dvojnásobně.
    Zvláštní náhrady za porušené sazenice mladé a za zkažené kultury vedlé dotčených cen náhradních žádati se nemůže. Žalobník má toto však vůli, táhnouti se na to nebo na ono.
    §. 10.
    Při škodách, na kteréž se výše zvláště zření nemělo, řiditi se jest při vyměřování toho, má-li se náhrada dáti jednonásobně neb vícenásobně, podlé toho, co za pravidlo jest ustanoveno při vyčtených škodách podobných.
    §. 11.
    Byly-li odcizené plodiny lesní majitelům lesa jakýmkoli spůsobem navráceny, žádati se může jenom té náhrady, která se má dáti kromě jednoduché cena náhradní k tomu se vztahující.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 31.01.2023Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    • 15.02.2023Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    • 17.02.2023Velká implementační novela zákona o svobodném přístupu k informacím (online - živé vysílání) - 17.2.2023
    • 24.02.2023NIS2: Nová regulace kybernetické bezpečnosti v EU (online - živé vysílání) - 24.2.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.02.2023Nové stavební právo - 15.2.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Náhrada škody
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Moderační právo soudu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • 10 otázek pro ... Lukáše Nývlta
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Společný nájem bytu manžely (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud k návrhu rozvedeného manžela podle § 768 o. z., v první řadě rozhodne o tom, kterému z rozvedených manželů se zrušuje právo nájmu – bude to ten z bývalých...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.