epravo.cz

Při každém tomto oddělení vedlejším udati se mají lesní ceny průměrní, a sice cena jednoho, anebo jestli dříví velmi laciné, i více střevíců kostkových dřeva pažitého po srážce útrat za kácení a zdělání, a cena měr prostorních v místě obyčejných. Oného ceny užiti se má při dřevech stojatých a vůbec při dříví, ježto se dá snadno vyceniti za dříví špalkové, přirazíc k tomu útraty za zdělání, ač bylyli jaké; tato cena má místo při dříví poraženém a již zdělaném, když se z něho za tou příčinou, poněvadž bylo předěláno a všelicos z něho odpadlo, nedá již více dříví špalkové snadno opět udělati. Byloli dříví odcizeno mezi tím časem, když se zdělávalo a připravovalo, pokládáno budiž za to, jako by bylo již zcela zděláno nebo připraveno.

Průměrní ceny lesní ostatních plodin lesních ustanoviti se mají, prodávají-li se plodiny lesní v místě za určité ceny, rovněž tak podlé míry tam obyčejné, a to jak s útratami dobývacími i bez útrat těchto.

Tarify mají krom toho obsahovati v sobě mzdu dělníka obyčejného, která se vůbec dává, mzdu povozní a hodnotu jednoho jitra pastviska, vedle hlavních tříd dobroty půdy v místě obyčejných.

Byloli odcizeno dříví, aniž byly při tom osekány nebo otrhány svršky, větve neb snětě, anebo vzaty neb porušeny mladé sazenice, má se dáti náhrada vždy podlé cen tarifových.

Byla-li škoda spůsobena nasekáváním a lihováním stromů a tyček stojatých, navrtáváním, vrubováním čili kapličkováním jich, lezením na ně pomocí kotvic, vožením dříví neb kamení, oklepáváním čili otloukáním jich, jakož o obnažováním kořenů, počítati se má za náhradu desátá čásť hodnoty veškerého dříví pažitého čili dříví z těla kmene. Bylyli stromy neb tyčky jak koliv oloupány, ustanoviti se má za náhradu čtvrtina hodnoty veškerého dříví z těla kmene. Pakli ale byla škoda učiněna osekáním, ořezáním nebo otrháním vršků, větví a ratolestí, při čemž jest vše jedno, bylo-li na nich listí neb jehličí nebo nebylo, tehdy se má vyměřiti za náhradu ta cena, která se srovnává se sortou a dvojnásobným obsahem kostkovým onoho dříví, na němž byla škoda spůsobena.

Jestli se však obávati, že kmenové zranění za příčinou takového jim uškození vůbec v zrostu se zarazí, zaplatiti se má náhrada dotčená jednou a půlnásobně, pakli se ale obávati jest, že kmenové zranění pojdou, zaplatiti se má dvojnásobně. Metlicí, proutí, houžve, holi, slabé tyče na obruče atd. počítati se mají, když se vezmou z dříví ležatého a není cena jich zvláště ustanovena, za chrastí, vezmeli se ze stromů neb tyček stojatých, za usekané větve a ratolesti, a užijeli se k tomu mladých kmenků, za mladé sazenice. Silnější tyčky na obruče pokládati se mají za dříví řemeslní. Kůra oloupaná, která nebyla škůdcům odňata, budiž nahražena zvláště. Neníli cena kor ustanovena, počítati se má za každý střevíc kostkový kůry pažité, kteréž se ke zvláštním potřebám užíti dá, až byla vzata ze dřev stojatých neco ležatých, dvojnásobná hodnota střevíce kostkového nejlepší sorty dříví k palivu toho druhu dříví, z něhož jest vzata.

Za každý Vídenský čtvrtečný sáh půdy, na kteréž byly mladé sazenice odcizeny nebo porušeny, dáti se má nárahdy, týčeli se to sazenic, které nedokonaly ještě druhý rok věku svého, cena půl střevíce kostkového, týčeli se to sazenic, přes dvě léta až do šesti let starých, cena tří čtvrtin střevíce kostkového, a týče-li se to sazenic přes šest let starých, cena jednoho střevíce kostkového pažité masy prostřední sorty dříví k palivu a podlé tarify na dřevo stojaté.

Zlomky sáhů čtverečných a zlomky krejcarů mají se při tom pokládati za celé sáhy a krejcary. Náhrada tato počítati se má jednonásobně, když byly sazenice mladé po různu odcizeny nebo porušeny, když se sazenice neporušené, které tu pozůstaly, v dosti uspokojujícím spojení nalézají, a když kultura, v které se škoda stala, nespůsobila neobyčejných výloh; naproti tomu počítati se má náhrada jedno- a půlnásobně nebo dvojnásobně, dle toho, jsouli tu okolnosti dotčené, jimiž se škoda zmenšuje, jenom z části anebo neníli tu docela žádných okolností takových.

Za odcizenou mízhu stromovou (pryskyřici, terpentín, mízhu březovou a javorovou), za úrodu lesní (semeno lesní, ovoce lesní čili plané, borůvky, jahody a p.) za houby a doutnačku čili dříví zpráchnivělé dávati se má vždy náhrada jednoduchá. Nebylyli věci tyto škůdcům odejmuty, a nejsouli ceny jich určitě ustanoveny, vzíti se má za náhradu od každé osoby, která byla při sbírání přistižena, podlé toho, mnoholi toho nasbírala,m za praškyřici a terpentín dvou- až i osminásobní obyčejná mzda denní, za jiné mízhy stromové, úrodu lesní, houby a doutnačku ale čtvrtá čásť obyčejné mzdy denní až i celá mzda tato. Bylo-li při odcizování mízh stromových, úrody lesní, hub a doutnačky stromům uškozeno navrtáváním, nasekáváním atd., má se za to dáti náhrada zvláště.

Co se týče listí odrhnutého, stlání hrabaného, země, hlíny, rašeliny, kamení, gypsu, kusů drnu, kořenů vykopaných, trávy lesní a bylin, počítati se má, nebylyli věci tyto škůdcům odejmuty a nejsouli za ně ustanoveny jisté ceny, za každou nůši anebo za tolik, co vzrostlá osoba prostřední síly bez přílišného namáhání z lesa unésti může, cena čtvrté části obyčejné mzdy denní. Bylyli věci dotčené dále veženy, budiž tíže jich odměřena podlé nůší.

Za každý čtverečný sáh půdy lesní, kteráž byla na škodu změněna tím, že se udělaly nové cesty a stezky, nebo že se užilo cest a stezek z užívání vyšlých, že se zřídily smyky (smykačky ap.), odváděla bez dovolení voda, zakládala uhelniště, atd., žádati se může za náhradu cena jednoho čtverečného sáhu pastvinstva takové povahy, jakéž byla půda lesní, dříve než se na ní ona škodlivá změna stala. Jestli se však s příčinou obávati, že by se zlé následky tím spůsobené dále rozšířily, zaplatiti se má náhrada ta podlé toho, jestli obávání menší neb větší, jednou a půlnásobně nebo dvojnásobně.

Uškodíli se při takovém škodlivém změňování půdy lesní nebo odcizováním, vyčteným v §.7., stromům stojatým nebo sazenicím mladým, budiž škoda tato zvláště nahražena.

Za každý kus dobytka, jejž by někdo do cizího lesa vehnal, práva k tomu nemaje, nebo jejž by tam vehnal přes počet ustanovený, jakož i za každý kus dobytka jiného druhu nebo stáří, nežli bylo ustanoveno, pak za každý kus, kterýž byl někdo vehnal do míst zahájených a v nedovoleném čase, žádati se může za náhradu cena tuto položena:

                                                   cena
   za koně, mezka nebo osla, když jest alespoň
   z polovice odrostlý ................. ........   8
   když není ještě z polovice odrostlý ..........   6
   za kus dobytka rohatého, když jest alespoň
   z polovice odrostlý ..........................   4
   když není ještě z polovice odrostlý ..........   3
   za kozu (nebo kozla) bez rozdílu .............   2
   za prase .....................................   1
   za ovci ......................................   1
   za kus drůbeže ...............................   1/4

Jestli v místech zahájených porostek zcela mladistvý sám od sebe rostoucí nebo kultura toho spůsobu, anebo byloli již tolik dobytka pastevného do lesa vehnáno, kolik se ho tam bez ujmy hospodářství pustiti mohlo, nebo jestli za příčinou povahy půdy a povětrnosti, aneb proto, že takové nedovolené vhánění dobytka, jakož dokázáno, déle trvalo nebo se opakovalo, škoda spůsobená větší, tehdy se ceny náhradní výš přivedené platiti mají jednou a půlnásobně, a jsouli tu dvě takové přitěžující okolnosti aneb více jich, dvojnásobně.

Zvláštní náhrady za porušené sazenice mladé a za zkažené kultury vedlé dotčených cen náhradních žádati se nemůže. Žalobník má toto však vůli, táhnouti se na to nebo na ono.

Při škodách, na kteréž se výše zvláště zření nemělo, řiditi se jest při vyměřování toho, má-li se náhrada dáti jednonásobně neb vícenásobně, podlé toho, co za pravidlo jest ustanoveno při vyčtených škodách podobných.

Byly-li odcizené plodiny lesní majitelům lesa jakýmkoli spůsobem navráceny, žádati se může jenom té náhrady, která se má dáti kromě jednoduché cena náhradní k tomu se vztahující.