Vyhláška ze dne 12.10.1949 o uzavírání hospodářských smluv (smluv o dodávce a odběru zboží)

26.10.1949 | Sbírka:  1052/1949 Ú.l.I | Částka:  177/1949ASPI

Vztahy

Nadřazené: 60/1949 Sb.
Prováděcí: 466/1950 Ú.l.I
Pasivní derogace: 276/2023 Sb., 99/1950 Sb., 213/1950 Ú.l.I, 1136/1949 Ú.l.I
1052/1949 Ú.l.I
Vyhláška
státního úřadu plánovacího
ze dne 12. října 1949
o uzavírání hospodářských smluv (smluv o dodávce a odběru zboží)
Podle § 1, odst. 4 zákona ze dne 22. února 1940, č. 60 Sb., o hospodářském plánování, se stanoví:
§ 1
Hospodářské smlouvy (smlouvy o dodávce a odběru zboží) zajišťují splnění jednotného hospodářského plánu tím, že zabezpečují dodávky a odběr zboží vyráběného nebo dováženého podle plánu. Působí ke zpřesnění vztahů mezi výrobou a obchodem stanovením druhů, jakosti a dodacích lhůt. Zrychlením obratu utváří příznivé podmínky pro rychlý a plynulý rozvoj výroby a obchodu a tím i pro rychlejší vzrůst životní úrovně.
§ 2
(1) Národní, komunální a družstevní výrobní a obchodní podniky, výsadní společnosti pro zahraniční obchod a odvětví nebo obory veřejné správy jsou povinny uzavírati rámcové hospodářské smlouvy (§§ 3 a 4) a dílčí hospodářské smlouvy (§§ 5 až 7) o dodávce a odběru zboží.
(2) Soukromé podniky výrobní jsou povinny uzavírat dílčí smlouvy, požádá-li o to podnik nebo orgán uvedený v odstavci 1.
(3) Smlouvy rámcové a dílčí se opírají o plán hmotného zásobování a investic a jsou uzavírány na plánovaný odbyt vyrobeného nebo dovezeného zboží, spadajícího do působnosti orgánů uvedených v odstavci 1 ve shodě s příslušnými hmotnými bilancemi. Výjimku tvoří zboží určené pro osobní spotřebu, jehož distribuci provádějí výrobní podniky samy. Mohou-li být dílčí smlouvy uzavřeny jen na část rozsahu výroby nebo dovozu stanoveného plánem, vyžádají si strany k uzavření takových smluv souhlas příslušných ministerstev a státního úřadu plánovacího.
(4) O dodávce a odběru zboží, které má být vyrobeno nebo dovezeno nad množství stanovené plánem, se dohodnou prodávající (dovozce) s kupujícím se souhlasem příslušné bilanční pracovní skupiny ještě před zahájením výroby, popřípadě uskutečněním dovozu; k platnosti takových dohod je třeba souhlasu příslušných ministerstev.
(5) Zboží, u něhož zvyšování výroby nebo dovozu jsou zvláště žádoucí (úzká místa), může být vyráběno (dovezeno) nad množství stanovené plánem, aniž by bylo nutno uzavírat předem dohodu podle odstavce 4; zvýšení výroby nebo dovozu je však nutno hlásit příslušné bilanční pracovní skupině, která navrhne státnímu úřadu plánovacímu rozdělení tohoto množství.
(6) Uzavřená smlouva může být měněna pouhou dohodou stran jen, není-li tím dotčeno plnění plánu.
Smlouvy rámcové
§ 3
Uzavírání
(1) Rámcové smlouvy uzavírají za své podřízené jednotky příslušné ústřední orgány a ve svém oboru působnosti monopolní společnosti pro zahraniční obchod nebo národní podniky pověřené velkoobchodní činností, orgány veřejné správy atd.
(2) Rámcové smlouvy se uzavírají na roční plánovací období a pokud jde o zboží s delší než roční výrobní dobou, na období přiměřeně delší, a to ihned, jakmile to dovolí stav prací na návrhu prováděcího plánu, nejpozději však do 14 dnů ode dne, kdy vláda schválila prováděcí plán na rok, o který jde.
(3) Podniky a jednotky podřízené témuž ústřednímu orgánu, uzavírají o dodávkách a odběru zboží mezi sebou pouze smlouvy dílčí (§§ 5 až 7).
(4) Odmítne-li jedna strana uzavřít smlouvu nebo nedohodnou-li se strany na smluvních podmínkách, rozhodne o smluvních podmínkách na žádost jedné nebo obou stran ministerstvo jim nadřízené a podléhají-li strany různým ministerstvům, příslušná ministerstva; nedohodnou-li se ani ministerstva, rozhodne státní úřad plánovací. Ministerstvo (státní úřad plánovací) současně stanoví lhůtu, do které dodávková smlouva musí být uzavřena.
(5) Rámcové smlouvy se uzavírají zpravidla tak, že kupující zašle dodavateli doporučeným dopisem poptávku, kterou tento potvrdí do 10 dnů závěrečným listem, nebo na kterou v téže době odpoví doporučeným dopisem. Poptávka i závěrečný list musí být před odesláním prozkoumány vedoucími plánovacího, finančního, obchodního a právního odboru (oddělení, referátu).
§ 4
Obsah
(1) Rámcové smlouvy stanoví u jednotlivých druhů zboží, které podniku (monopolní společnosti) je mají v množství a jakosti určené hospodářským plánem dodat, jakož i které podniky (monopolní společnosti, orgány veřejné správy) je mají odebrat.
(2) Rámcové smlouvy obsahují zejména:
a) označení druhů zboží s uvedením čísla plánovací skupiny nebo nadskupiny, podle seznamu plánovacích skupin průmyslových výrobků, surovin a služeb nebo podle seznamu zboží pro plán hmotného zásobování;
b) určení celkového množství zboží, ustanovení o tom, jaká nejmenší množství zboží lze odebírat podle dílčích smluv a pravidelně též určení dodávajícího podniku;
c) obecné určení cen (doložku "podle příslušných cenových předpisů");
d) obecné určení způsobu placení a způsobu fakturování (doložky "podle příslušných směrnic");
e) určení následků nesplnění smlouvy (např. sleva, penále apod.) a způsobu řešení sporů;
f) vymezení doby, na niž se smlouva uzavírá, popřípadě časový plán uzavření dílčích smluv čtvrtletních apod.);
g) zvláštní ujednání.
Smlouvy dílčí
§ 5
Uzavírání
(1) Dílčí smlouvu uzavírají zpravidla podniky nebo závody (národní, komunální, družstevní, popř. soukromé), monopolní společnosti pro zahraniční obchod, orgány veřejné správy. Nebyl-li v rámcové smlouvě označen výrobní podnik nebo závod, který má dílčí smlouvu uzavřít (§ 4, odst. 2, písm. b), uzavírá dílčí smlouvu ústřední orgán.
(2) Dílčí smlouvy se uzavírají na určitá období (pravidelně na čtvrtletí) tak, aby jimi byla dodávka zboží vhodně rozvržena, přičemž první období počíná vždy 1. ledna.
(3) O způsobu uzavírání dílčích smluv platí přiměřeně ustanovení § 3, odst. 4.
§ 6
Obsah
Dílčí smlouva obsahuje specifikaci údajů uvedených ve smlouvě rámcové, a to zejména:
a) označení druhu zboží (názvu a plánovacího čísla), podrobný popis a přesné určení jakosti zboží, technických záruk jakosti a zvláštní ujednání pro případ, že by dodané zboží neodpovídalo smluvené jakosti, popřípadě určení doby a způsobu předkládání výrobních vzorkových kolekcí a jiného vzorkového materiálu a způsobu vzorkování;
b) určení množství v jednotkách (v kusech, kilogramech, metrech, hektolitrech apod.), jakož i ustanovení o tom, jaká nejmenší množství lze postupně odebírat;
c) určení cen za jednotku množství zboží, popřípadě též určení přirážek k základním cenám;
d) stanovení platebních podmínek;
e) stanovení dodacích podmínek, zejména lhůta dodací, způsobu dopravy, způsobu převzetí, místa plnění, způsobu pojištění a obalu zboží;
f) určení následků nesplnění smlouvy a způsobu řešení sporů;
g) případná zvláštní ujednání.
§ 7
Odvolávky
(1) Po uzavření dílčí smlouvy zašle kupující, je-li to smluveno, výrobci (dovozci) konkrétní objednávky (odvolávky), obsahující podrobnou číselnou nebo jinou specifikaci zboží, a jeho přesný popis, pokud jej dílčí smlouva vyhradila konkrétním objednávkám.
(2) Nezašle-li kupující výrobci (dovozci) konkrétní objednávky (odvolávky), ač tak bylo smluveno, dodá výrobce (dovozce) kupujícímu zboží podle dílčí smlouvy.
Všeobecné dodací a platební podmínky
§ 8
(1) Strany jsou povinny učinit součástí smluv, uzavíraných podle §§ 2 až 7, úpravy odpovídající ustanovením §§ 9 až 19.
(2) Smluvní poměr mezi výrobcem (dovozcem) a kupujícím může být upraven jinak než je stanoveno v těchto směrnicích jen, vyžaduje-li to zvláštní povaha případu a vysloví-li na návrh příslušných ministerstev státní úřad plánovací s takovou úpravou souhlas.
§ 9
Množství zboží
(1) Množství zboží se určuje podle váhy, objemu nebo počtu zjištěného v místě plnění, pokud v některých oborech nebo u některých druhů zboží nevyplývá z obchodních zvyklostí něco jiného.
(2) Úřední vážení se provádí na příkaz a náklady kupujícího, neděje-li se podle obchodních zvyklostí při dodávkách do ciziny na náklad výrobce; v případě, že při vážení bude zjištěna nižší váha zboží než jest udána, zaviněná výrobcem (dovozce)m, jdou náklady vážení k jeho tíži.
(3) Dodává-li výrobce na žádost kupujícího menší množství zboží, než je v dílčí smlouvě určeno za minimální, může požadovat částku, o niž se tím zvýšily náklady.
(4) Množství zboží dodávaná nebo odebíraná v jednotlivých obdobích se mohou odchylovat o 5 % od kvót stanovených pro tato období dílčí smlouvou; i tento rozdíl musí být vyrovnán v následujících obdobích.
§ 10
Ceny
(1) Cenami se rozumějí ceny odpovídající cenovým předpisům, a to, pokud tyto předpisy nestanoví jinak, franko místo plnění.
(2) Cenové přirážky mohou být účtovány jen, jsou-li uvedeny v dílčích smlouvách (§ 6, písm. c).
§ 11
Splnění dodávky a dodací lhůty
(1) Výrobce (dovozce) je při plnění dodávky povinen dbát disposic, které mu udělí kupující buď přímo v dílčí smlouvě nebo v čtrnáctidenní, popřípadě dílčí smlouvou stanovené kratší době před uplynutím dodací lhůty. Bylo-li udělení disposic kupujícím výrobci (dovozci) umluveno, a nedojdou-li disposice výrobci (dovozci) včas, oznámí výrobce (dovozce) kupujícímu nejpozději v poslední den dodací lhůty, že zboží je připraveno k dodání.
(2) Kupující může, pokud výrobce (dovozce) zboží ještě neodeslal, kdykoliv měnit disposice výrobci (dovozci) již udělené, jestliže nahradí výrobci (dovozci)ú částku, o kterou se změnou disposic zvýší jeho náklady a bude-li zároveň dodací lhůta prodloužena tak, aby změněné disposice mohly být provedeny.
(3) Nepřevezme-li kupující zboží ve smluvené dodací lhůtě, může je výrobce (dovozce) uskladnit na nebezpečí a útraty kupujícího a musí požadovat mimo zaplacení i penále (§ 18).
(4) Pokud jde o dodávky určené pro vývoz, může kupující požádat v přiměřené době před uplynutím dodací lhůty nebo v případě prodlení výrobce (dovozce) před skutečným splněním dodávky, aby zásilka byla odeslána na jeho účet a nebezpečí přímo odběrateli do ciziny. Dohodne-li se o tom výrobce s kupujícím, je výrobce povinen vypravit takové zásilky s péčí řádného obchodníka a hlásit bezodkladně kupujícímu odeslání zásilky. Kupující je povinen nahradit částku, o niž se změnou disposic zvýšily náklady.
(5) Výrobní podniky po dohodě s podniky obchodními uskladní převzaté, ale neodebrané zboží za přiměřené skladné.
§ 12
Kvalitativní přejímka
(1) Kvalitativní přejímka se provádí zpravidla u zboží, o němž platí zvláštní jakostní předpisy; kupující může však v objednávce žádat provedení přejímky i jiného zboží.
(2) Pohotovost k přejímce a její datum oznámí výrobce (dovozce) kupujícímu nebo jeho zmocněnci. Nedostaví-li se kupující nebo jeho zmocněnec v označený den k přejímce a nepožádal-li včas o její odklad, může výrobce (dovozce) provést zkoušku zboží bez účasti kupujícího na jeho náklad a zboží odeslat.
(3) Odklad přejímky je vyloučen u zboží podléhajícího rychlé zkáze.
(4) Kupuje-li se zboží podle vzorku, dohodnou se obě strany o způsobu vzetí, předání a úschově vzorků. Vzetí a předání vzorků zboží specielně určené jakosti se zásadně děje v závodě výrobce (dovozce).
(5) Liší-li se strany v názoru na výsledek zkoušky, je rozhodný posudek zkušebního orgánu nebo ústavu určeného ve smlouvě; náklady na vypracování posudku hradí strana, proti níž posudek vyzněl.
§ 13
Vady zboží
(1) Výrobce (dovozce) je povinen označit při předávání všechny vady zboží, které jsou mu známy.
(2) Kupující je povinen zboží při přejímání ohledat a pokud neodpovídá smluvenému množství nebo smluvené či obvyklé jakosti, vytknout zjevné vady bezodkladně výrobci a navrhnout odstranění vad, přepracování, poskytnutí slevy nebo podobně.
(3) Požadoval-li kupující ve smlouvě určitou konstrukci, provedení nebo uspořádání objednaného zboží, neodpovídá výrobce za vady dodaného zboží, pokud je jejich příčina v konstrukci či provedení kupujícím objednaných.
(4) Při dodávkách určených pro vývoz platí jako lhůta k vytýkání vad výrobci lhůta poskytnutá monopolní společností pro zahraniční obchod zahraničnímu kupci za předpokladu, že monopolní společnost vyrozumí výrobce o vadách v další lhůtě jednoho týdne ode dne, kdy se dověděla o kupcově reklamaci. Monopolní společnost je povinna oznámit výrobci, jakou lhůtu poskytla k vytýkání vad zahraničnímu kupci.
(5) U zboží podléhajícího rychlé zkáze (potravin) určeného pro vývoz, platí ustanovení § 12.
§ 14
Reklamace
Děje-li se přejímání zboží v podniku výrobcově (dovozcově) za účasti kupujícího, vytýká kupující zjevné vady co do množství nebo jakosti (reklamace) v protokolu o převzetí, jinak doporučeným dopisem, který odešle nejpozději do 14 dnů, u zboží podléhajícího rychlé zkáze do 3 dnů ode dne, kdy ho zboží došlo. Množství zboží zjištěné v místě se prokazuje buď druhopisem nákladního listu orazítkovaným v příslušné rubrice nebo ohláškou vývozu, potvrzenou celním orgánem (zároveň s jinými doklady, jako např. tovární vážní konsignací nebo interním svědeckým zápisem dodávajícího závodu), anebo vydatkou nebo přejímacím či dodacím listem, potvrzeným speditérem nebo zmocněncem kupujícího.
§ 15
Pojištění
Zásilky se pojišťují jen na výslovný příkaz kupujícího a na jeho náklad.
§ 16
Obaly
(1) Zboží se odesílá v obvyklém nebo smluveném obalu.
(2) Hodnota použitých obalů, půjčovné nebo zdržné za ně, se vyúčtují podle příslušných předpisů.
(3) Kupující je povinen včas vrátit půjčené obaly, je-li vrácení obalů nařízeno, umluveno nebo obvyklé.
(4) Vyžádá-li si kupující jiný než obvyklý obal, hradí též částku, o kterou se zvýšily výdaje výrobcovy splněním tohoto požadavku.
§ 17
Následky nesplnění smlouvy
(1) Nebylo-li zboží dodáno včas nebo nebylo-li dodáno ve smluveném množství nebo jakosti, musí kupující požadovat vždy penále. Kromě toho může požadovat náhradu škody nebo slevu anebo může, je-li kupujícím monopolní společnost pro zahraniční obchod a stalo-li se zboží prodlením výrobce pro monopolní společnost za smluvených podmínek neprodejným, od smlouvy ustoupit.
(2) Kupující se může rozhodnout, zda bude požadovat slevu či náhradu škody anebo zda, pokud je to podle ustanovení odstavce 1 přípustno, od smlouvy ustoupí, dokud dodávku neschválil výslovně nebo mlčky; schválí-li dodávku mlčky, má se za to, že se rozhodl požadovat pouze penále.
§ 18
Penále a pokuty
(1) Dodá-li výrobce (dovozce) ve smluvené dodací lhůtě kupujícímu jen část smluveného množství zboží, může-li kupující použít neúplné dodávky k původně určenému nebo jinému rovnocennému účelu, činí penále za každý promeškaný den 1 1/2 promile ceny zboží, které nebylo dodáno; nemůže-li však kupující použít neúplné dodávky k původně určenému nebo jinému rovnocennému účelu, činí penále za každý promeškaný den 1/2 promile ceny veškerého zboží, které mělo být dodáno.
(2) Nedodá-li výrobce (dovozce) ve smluvené dodací lhůtě kupujícímu zboží vůbec, činí penále za každý promeškaný den 1/2 promile ceny zboží.
(3) Nedodá-li výrobce (dovozce) zboží v jakosti smluvené nebo obvyklé, činí penále, bylo-li zboží oceněno, 100 % cenového rozdílu a nebylo-li zboží oceněno, 10 % celkové ceny.
(4) Nepřevezme-li kupující ve smluvené dodací lhůtě od výrobce (dovozce) zboží vůbec nebo převezme-li pouze část smluveného zboží, zaplatí výrobci (dovozci) penále, které činí za každý den 1/2 promile ceny nepřevzatého zboží.
(5) Kromě toho zaplatí smluvní strana, která smlouvu některým ze způsobů uvedených v odstavcích 1, 2 a 4 nesplnila, druhé smluvní straně prvního den následujícího po dni plnění ještě pokutu ve výši jednoho procenta ceny zboží, která byla základem pro výpočet penále; za každých 14 dní činí pokuta další 1 %. Pokuta a penále může činiti minimálně 300 Kčs za jeden případ, nejvýše 50 % ceny zboží.
(6) Podle potřeb jednotlivých hospodářských odvětví nebo s přihlédnutím ke zvláštní povaze zboží mohou být sazby penále a pokuty, uvedené v odstavcích 1, 2 a 4, stanoveny jinak, přičemž však penále a pokuta za prvních 30 dní nesmí činit méně než 4 1/2 procenta a za každých dalších 30 dní méně než 3 1/2 % ceny zboží.
(7) Je-li odběratel v prodlení s placením, je dodavatel povinen účtovati a odběratel dodavateli zaplatiti:
1 % z dlužné částky jednou provždy a
1/2 promile z dlužné částky za každý den prodlení.
(8) Nesplní-li dodavatel včas povinnost uloženou mu směrnicemi pro fakturování, je povinen zaplatit odběrateli pokutu ve výši 1 % fakturované částky - nejméně však Kčs 300; odběratel je povinen tuto pokutu dodavateli ihned účtovati.
§ 19
Spory
(1) Spory mezi smluvními stranami řeší strany především vzájemnou dohodou; nedojde-li do 14 dnů k dohodě, rozhodnou spor arbitrážním řízením rozhodci, ustanovení podle odstavců 2 až 4.
(2) Je-li předmětem arbitráže hodnota nepřesahující 10 milionů Kčs nebo není-li příčina sporu zásadní povahy, jmenuje každá ze smluvních stran jednoho rozhodce. Oba rozhodci jmenují po vzájemné dohodě vrchního rozhodce; nedohodnou-li se, jmenuje na žádost kterékoliv ze sporných stran vrchního rozhodce, podléhají-li strany témuž ministerstvu, toto ministerstvo, jinak státní úřad plánovací.
(3) Je-li předmětem arbitráže hodnota přesahující 10 milionů Kčs, nebo je-.i příčina sporu zásadní povahy a podléhají-li strany témuž ministerstvu, jmenuje na žádost kterékoliv ze sporných stran rozhodce i vrchního rozhodce ministerstvo, jemuž obě strany podléhají.
(4) Je-li předmětem arbitráže hodnota přesahující 10 milionů Kčs a podléhají-.i strany různým ministerstvům, jmenují rozhodce ministerstva, jimž strany podléhají, a vrchního rozhodce státní úřad plánovací.
(5) Pro řízení před rozhodci platí ustanovení civilního řádu soudního, pokud arbitráž nebude upravena novým zákonem.
(6) Proti výroku rozhodců není opravného prostředku.
§ 20
Evidence penále a pokut
Podniky a orgány, které uzavírají smlouvy podle těchto směrnic, jsou povinny své nároky a závazky z důvodů penále a pokuty podle § 20 vésti v evidenci na zvláštním sběrném účtě odděleně podle položek.
§ 21
Evidence smluv bankami
(1) Výrobci (dovozci) jsou povinni zaslat své provozní bance opisy jimi uzavřených dílčích smluv ihned po jejich uzavření.
(2) Kupující jsou povinni zaslat Investiční bance opisy jimi uzavřených dílčích smluv o odběru investičních statků.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje na národní podniky výrobní a obchodní, jakož i na výsadní společnosti pro zahraniční obchod. Státní úřad plánovací může rozšířit okruh podniků nebo orgánů, na něž se tato ustanovení vztahují.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 22
(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahuje na všechny hospodářské smlouvy, které budou uzavřeny do 31. března 1950. Při tom rámcové smlouvy musí býti uzavřeny v termínu podle § 3, odst. 2 této vyhlášky, dílčí smlouvy pro 4. čtvrtletí 1949 nejpozději do 31. října 1949, dílčí smlouvy pro 1. čtvrtletí 1950 do 10 dnů po uzavření rámcových smluv na rok 1950 a dílčí smlouvy pro 2. čtvrtletí 1950 nejpozději do 1. března 1950.
(2) Orgány, které podle § 3, dost. 1 uzavírají rámcové smlouvy, navrhnou ve vzájemné spolupráci základní podmínky pro uzavírání smluv v jednotlivých odvětvích a předloží je příslušným ministerstvům do 31. ledna 1950 pro vypracování definitivních základních podmínek.
(3) Pokud by v případě různosti názorů příslušných orgánů nebylo možno dosáhnouti jednoty vzájemnou dohodou příslušných ministerstev, rozhodne o konečné úpravě podmínek státní úřad plánovací, kterému ministerstva předloží své návrhy pro veškerá odvětví do 10. února 1950.
§ 23
Smlouvy uzavřené podle této vyhlášky se neohlašují finančním referátům okresních národních výborů k vyměření poplatků a poplatky z nich se nezapravují.
§ 24
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Za ministra - předsedu státního úřadu plánovacího:
Dr. Glanz v. r.