Vyhláška ze dne 25.8.1951, kterou se vydávají pojistné podmínky

25.8.1951 | Sbírka:  301/1951 Ú.l.I | Částka:  95/1951ASPI

Vztahy

Nadřazené: 189/1950 Sb.
Pasivní derogace: 237/1955 Ú.l., 247/1954 Ú.l., 235/1953 Ú.l., 311/1951 Ú.l.I
301/1951 Ú.l.I
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 25. srpna 1951
, kterou se vydávají pojistné podmínky.
Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem spravedlnosti podle § 7 odst. 1 a § 48 odst. 2 zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě:
§ 1.
(1) Vydávají a vyhlašují se pojistné podmínky
1. pro pojištění proti škodám živelním,
2. pro pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti,
3. pro pojištění proti škodám způsobeným krádeží vloupáním nebo loupeží,
4. pro pojištění strojů a strojních zařízení,
5. pro pojištění proti škodám vodovodním,
6. pro pojištění skel,
7. pro pojištění motorových vozidel,
8. pro pojištění hospodářských zvířat,
9. pro pojištění věcí za vnitrostátní dopravy,
10. pro úrazové pojištění,
11. pro pojištění na úmrtí, pro pojištění na úmrtí a dožití, pro pojištění s pevnou dobou splatnosti pojistné částky a pro pojištění na úmrtí a dožití sdružené s pojištěním úrazovým,
12. pro pojištění na dožití, pro pojištění na dožití s vrácením zaplaceného pojistného při předčasném úmrtí a pro pojištění důchodové.
§ 2.
(1) Pojistné podmínky pro majetkové pojištění (§ 1 odst. 1 č. 1 až 9) platí pro pojistné poměry sjednané počínajíc dnem 1. července 1951 a pro pojistné poměry toho dne platné.
(2) Nedotčeny však zůstávají:
a) vyhláška ministerstva financí č. 105/1951 Ú. l. I, o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel,
b) vyhláška ministerstva financí č. 150/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají pojistné podmínky a sazby pojistného pro skupinové pojištění majetku jednotných zemědělských družstev,
c) podmínky, které byly podle § 4 odst. 2 zák. č. 190/1950 Sb., o úkolech a organisaci pojišťovnictví, stanoveny pro pojištění národního majetku ve správě státních orgánů,
d) pojistné podmínky, tvořící součást obsahu smlouvy o pojištění majetku církví a náboženských společností,
e) pojistné podmínky pro pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti, tvořící součást obsahu smlouvy o úrazovém pojištění žáků a o pojištění zákonné odpovědnosti vychovatelů.
§ 3.
Pojistné poměry sjednané národními a komunálními podniky a jinými socialistickými právnickými osobami se řídí, dokud smluvní strany neujednají jinak, pojistnými podmínkami tvořícími obsah pojistných smluv platných dne 1. července 1951.
§ 4.
(1) Pojistné podmínky pro úrazové pojištění (§ 1 odst. 1 č. 10) platí pro pojistné poměry sjednané počínajíc dnem počátku účinnosti této vyhlášky.
(2) Pojistné podmínky pro životní pojištění (§ 1 odst. 1 č. 11 a 12) platí i pro pojistné poměry sjednané počínajíc dnem 1. března 1947.
§ 5.
Pro pojištění, pro která nejsou vydávány pojistné podmínky touto vyhláškou, sjedná Československá pojišťovna, národní podnik, podmínky pojištění v pojistné smlouvě.
§ 6.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr financí:
Kabeš v. r.
Příloha 1 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám živelním.
Část I.
Pojištění staveb a movitostí.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna hradí škody způsobené
a) na všech pojištěných věcech
1. požárem,
2. výbuchem,
3. úderem blesku,
4. vichřicí,
5. zřícením získal a zemin, pokud toto zřícení nebylo způsobeno průmyslovým nebo stavebním podnikáním,
6. pádem stromů, stožárů a podobných předmětů, i když pád nebyl způsoben živelním jevem;
b) na pojištěných budovách, ohradních zdech, plotech a pojištěných věcech uvnitř budov (i na dvorech)
1. krupobitím,
2. tíhou sněhu,
3. nárazem dopravních prostředků (zejména též potahů, pojízdných strojů a letadel), jestliže tyto dopravní prostředky nejsou provozovány ani řízeny pojistníkem ani příslušníky jeho domácnosti; škody na dopravních prostředcích však pojišťovna nehradí;
4. povodní, pokud škoda na pojištěných budovách, ohradních zdech a plotech záleží v tom, že byly pobořeny nebo že byly rozbity jejich součásti nebo že byla na nich otlučena omítka; pojistná náhrada za škody způsobené povodní na pojištěných věcech uvnitř budov (i na dvorech) je omezena částkou 20.000 Kčs.
(2) Pojišťovna hradí škody způsobené přímým účinkem událostí uvedených v odstavci 1 a škody, které při těchto událostech byly způsobeny
a) na pojištěných věcech záchrannými a bezpečnostními opatřeními (hašením, stržením a pod.), pokud je lze považovat za nutná a úměrná hodnotě věci,
b) na pojištěných věcech povětrnostními vlivy v době, po kterou nesmí být měněn bez souhlasu pojišťovny stav způsobený pojistnou příhodou,
c) ztrátou nebo odcizením pojištěných věcí s vyloučením ztráty nebo odcizení peněz, skvostů a podobných drahocenných věcí a věcí umělecké,
sběratelské nebo historické hodnoty.
(2) Byla-li způsobena škoda některou událostí uvedenou v předchozích odstavcích, hradí pojišťovna také náklady na odklizení rumu a neupotřebitelných zbytků a náklady na odvezení jich na nejbližší vhodné místo, avšak nejvýše 5 % pojistné částky připadající na věci postižené pojistnou příhodou beze zření na jejich pojistnou hodnotu.
Čl. 2
Pojišťovna nehradí škody způsobené
a) ožehnutím, které nevzniklo při požáru, ani škody, které vznikly tím, že pojištěné věci byly vydány účinkům užitkového ohně nebo tepla nebo chemickým účinkům, ani škody na elektrických zařízeních a přístrojích vzniklé působením elektrického proudu,
b) bleskem na elektrických zařízeních, jsou-li pod provozním napětím,
c) výbuchem ve spalovacím prostoru na výbušných motorech nebo rozpínavostí páry na vodotrubních kotlech,
d) sesouváním nebo ssedáním půdy.
Čl. 3
Pojištěné věci.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou pojištěny jen věci, které náleží pojistníkovi. Je-li však pojištěno zařízení domácnosti, jsou pojištěny též věci příslušníků domácností a věci zaměstnanců pojistníkových, kteří s ním žijí ve společné domácnosti nebo vykonávají povolání v místnostech pojistníkovy domácnosti.
(2) Nejsou pojištěny cenné papíry, vládní knížky, sbírky známek, listiny, spisy a účetní záznamy.
(3) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, vztahuje se pojištění v mezích ustanovení čl. 7 odst. 4 na soubor
a) všech movitých věcí, které patří k domácnosti,
b) předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží,
c) domácího a drobného hospodářského zvířectva.
(4) Je-li pojištěn v zemědělském závodě mrtvý a živý inventář, zásoby a sklizeň, vztahuje se pojištění na soubor neživých věcí a hospodářských zvířat potřebných v zemědělské výrobě, dále na sklizeň, které pojistník docílil vlastním pěstěním, jakož i na plodiny, které pojistník přikoupil, dále na mlýnské výrobky, umělá hnojiva, paliva a pohonné látky, vše pokud je potřebné k provozu zemědělského závodů.
(5) Motorová vozidla, neobíhající mince, sbírky, nezasazené perly a drahokamy se nepokládají za součást pojištěného souboru.
Čl. 4
Místní platnost pojištění.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc movitá postižena pojistnou příhodou na místě uvedeném ve smlouvě (v bytě, v domě, v závodě, na výstavě a pod.).
(2) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, hradí pojišťovna též škody způsobené
a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti v Československé republice;
b) na pojištěných věcech i v jiném bytě v Československé republice, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně do třiceti dnů takové přestěhování.
(3) Nebylo-li při pojištění zemědělského závodu nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, kterou byly pojištěné věci postiženy na místě souvisícím s běžným provozem potřebným v zemědělské výrobě.
Čl. 5
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je
a) u budov, zařízení provozoven a domácností, u strojů, nářadí a náčiní reprodukční pořizovací cena stejné, po případě s ní srovnatelné, nové věci, zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému
znehodnocení;
b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil, pořizovací cena pro případ koupě;
c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil, pořizovací cena pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše prodejní cena z výroby;
d) u surovin, sklizně a jiných přírodnin, které pojistník sám vytěžil nebo vypěstoval, prodejní cena z výroby (u sklizně cena výkupní) po srážce nákladů, které by bylo nutno ještě vynaložit, aby se stržila tato cena; byl-li však výrobek určen pro vlastní potřebu pojistníkovu a nedá-li se nahradit vlastní výrobou, pořizovací cena pro případ koupě, po srážce nákladů ušetřených tím, že výrobek není třeba dohotovit;
e) u zvířat a ostatních věcí jejich prodejní cena.
(2) Při určování pojistné hodnoty zařízení domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 7 odst. 3 a odst. 4 písm. a) až d), počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.
Čl. 6
Výše škody.
(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte hodnota zbytků.
(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících se přihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci zničením, poškozením nebo odcizením druhých utrpěly, jen bylo-li to ujednáno. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se přihlíží k takovému znehodnocení i bez ujednání.
Čl. 7
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou, nebo je-li vyšší než uvedená pojistná hodnota, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k uvedené pojistné hodnotě. Do pojistné hodnoty se při tom nezapočítává hodnota základových zdí.
(2) Neprokáže-li pojistník do pěti let od pojistné příhody, že znovuzřízení budovy nebo stroje bylo provedeno nebo je zabezpečeno v hospodářském plánu, rovná se pojistná náhrada toliko prodejní ceně, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou, zmenšené o prodejní cenu zbytků. Ustanovení předchozího odstavce se použije i tu; pojistnou hodnotou při tom je prodejní cena, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou.
(3) Pojistná náhrada za skvosty a podobné drahocenné věci a za movité věci umělecké, sběratelské nebo historické hodnoty činí nejvýše 10.000 Kčs za jednu věc, nebylo-li nic jiného ujednáno.
(4) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, činí pojistná náhrada, nebylo-li nic jiného ujednáno, nejvýše
a) u peněz 10.000 Kčs;
b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 50.000 Kčs;
c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 5000 Kčs;
d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru, u skvostů a podobných drahocenných věcí nejvýše však 10.000 Kčs za jednu věc;
e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.
(5) Škody způsobené vichřicí, krupobitím, pádem stromů, stožárů a podobných předmětů, zřícením skal a zemin, nárazem dopravních prostředků, povodní a tíhou sněhu hradí pojišťovna, jen převyšují-li 1000 Kčs.
Čl. 8
Vrácení ztracené nebo odcizené věci.
Byla-li vrácena věc ztracená nebo odcizená při pojistné příhodě a byla-li pojistná náhrada za ni již vyplacena, je pojistník povinen vrátit náhradu do výše prodejní ceny vrácené věci; nebyla-li pojistná náhrada ještě vyplacena, nahradí pojišťovna poškození věci.
Část II.
Pojištění plodin.
Čl. 9
Pojistná nebezpečí.
Pojišťovna hradí škody způsobené
a) krupobitím nebo požárem na pojištěných plodinách,
b) vichřicí na pojištěných obilninách, a bylo-li to ujednáno, i na jiných plodinách.
Čl. 10
Pojištěné věci.
Pojištění se vztahuje na všechny hospodářsky zužitkovatelné části plodin (také na slámu, stéblovinu, vlákna, úponky a pod.). Nebylo-li pojistné stanoveno podle výměry zemědělské půdy, vztahuje se pojištění pouze na jednu setbu nebo sadbu, sklizeň a pod. U vinné révy, ovocných stromů, keřů a jahod se vztahuje pojištění pouze na plody. Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna pouze škody na množství, nikoliv škody způsobené tím, že se následkem pojistné příhody zhoršila jakost plodin.
Čl. 11
Počátek a konec pojištění.
(1) Pojištění začíná
u chmelu, jakmile byl připjat,
u tabáku, jakmile se počínají tvořit prostřední (mateřské) listy,
u vinné révy, ovocných stromů, keřů a jahod po odkvětu,
u rajských jablíček a papriky po vytvoření prvních květů,
u řepné a čekankové semenačky, jakmile se začaly tvořit stonky,
u kukuřice po skončení prvního plečkování,
u okurek, melounů a tykví, jakmile se vytvořily čtvrté listy, nepočítajíc klíčkové lístky, a
u všech ostatních plodin po jejich zasetí nebo vysázení;
pojištění však nemůže začít dříve než v den, který následuje po podání návrhu.
(2) Pojištění končí
u tabáku sebráním mateřských listů,
u vinné révy, ovocných stromů, keřů, jahod, kukuřice, máku, chmelu, papriky a rajských jablíček očesáním plodů;
u všech ostatních plodin odvezením s pozemku, na kterém vyrostly.
Čl. 12
Škody před počátkem pojištění.
Byly-li plodiny poškozeny nebo zničeny krupobitím, požárem, po případě vichřicí před počátkem pojištění, je pojistník povinen oznámit to pojišťovně a nést náklady zjištění výše škody na plodinách.
Čl. 13
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je výtěžek, který by poskytly pojištěné plodiny, kdyby nenastala pojistná příhoda. Výtěžek se stanoví podle očekávaného výnosu a výkupních cen.
(2) Z pojistné hodnoty připadá
a) u obilnin kromě kukuřice, u luštěnin a směsek těchto plodin určených na semeno, jakož i u rýže jedna pětina na slámu (stonky);
b) u kukuřice, čiroku, pohanky, prosa, olejnin, aromatických rostlin, řepné a čekankové semenačky, pícnin na semeno, jakož i u chmelu jedna desetina na slámu (stonky);
c) u přadných rostlin tři čtvrtiny na vlákno;
d) u tabáku jedna desetina na spodní (písečné) listy, sedm desetin na mateřské listy a dvě desetiny na listy vrchní (jemné, vrcholkové);
e) u reveně tři desetiny na spodní listy a sedm desetin na vrchní listy a stvoly.
Čl. 14
Výše škody.
(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měly přímo před pojistnou příhodou pojištěné plodiny jí postižené, odečte výtěžek, který lze očekávat se zřením na poškození plodin pojistnou příhodou, po případě očekávaný čistý výtěžek nového osevu, lze-li předpokládat, že nový osev poskytne výtěžek.
(2) Výše škody se zjistí zvlášť pro každý pozemek souvisle osetý nebo osázený jedním druhem plodin a na něm pak odděleně pro jednotlivé části plodin (zrno, slámu a pod.).
(3) Byly-li tytéž plodiny opět postiženy krupobitím, požárem, po případě vichřicí, stanoví se výše celkové škody způsobené na nich těmito událostmi včetně škod způsobených předcházejícími událostmi uvedeného druhu.
(4) Při zjišťování výše škody se přihlédne k tomu, oč se následkem pojistné příhody zmenší náklady sklízení, otrhání, svážení, výmlatu a pod.
Čl. 15
Pojistná náhrada.
(1) Pojistná náhrada se rovná výši celkové škody zmenšené o škody vzniklé před počátkem pojištění.
(2) Byly-li pojištěné plodiny opět postiženy pojistnou příhodou a byla-li pojistná náhrada za škodu způsobenou dřívější pojistnou příhodou již vyplacena, odečte se tato náhrada od pojistné náhrady za celkovou škodu zjištěnou po opětné pojistné příhodě.
(3) Nebylo-li nic jiného ujednáno, nehradí pojišťovna škody, které nedosahují 20 % výtěžku, které by byly pojištěné plodiny na postiženém pozemku vydaly, kdyby byla nenastala pojistná příhoda.
(4) Nebylo-li nic jiného ujednáno, je pojistná náhrada splatná 30. září.
Příloha 2 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti.
Rozsah pojištění.
Čl. 1
(1) Pojišťovna je zavázána vůči pojistníkovi nahradit částky, které je podle předpisů o náhradě škody povinen poskytnout náhradou třetí osobě za škody vzniklé ze zdroje nebezpečí, který je označen ve smlouvě,
a) ublížením na zdraví třetím osobám nebo jich usmrcením nebo
b) zničením nebo poškozením věcí třetích osob.
(2) Pojistné částky uvedené ve smlouvě tvoří horní hranici při každé pojistné příhodě dá to platí také, zahrnuje-li pojištění zákonnou odpovědnost několika osob. Několik nehod, které vznikly z téže příčiny a jsou v časové souvislosti, se pokládá za jednu pojistnou příhodu.
Čl. 2
(1) Pojišťovna též nahradí soudní a mimosoudní náklady obrany proti nárokům třetí osoby, jakož i náklady obhajoby v trestním řízení pro čin, který je nebo by mohl být příčinou takového nároku. Tyto náklady hradí pojišťovna, jen pokud byly nutné s hlediska její náhradové povinnosti.
(2) Pojišťovna je povinna nahradit náklady podle odstavce 1, i když dohromady s náhradou převyšují pojistnou částku, jakmile byly vynaloženy podle pokynů pojišťovny nebo ve sporu vedeném na její podnět.
(3) Pojišťovna se může zhostit závazku hradit náklady dalšího řízení prohlášením, že vyplatí náhradu ve výši pojistné částky a náklady do té doby vzniklé, pokud je povinna je nahradit.
(4) Je-li nárok vznesený třetí osobou vyšší než pojistná částka, hradí pojišťovna nejvýše náklady, které by odpovídaly nároku ve výši pojistné částky.
(5) Je-li pojistník povinen podle pojistné smlouvy nést část škody sám, nahradí pojišťovna z nákladů jen stejný díl jako ze škody.
Čl. 3
Pojištění se nevztahuje
a) na nároky, které se zakládají na tom, že pojistník jako zaměstnavatel porušil ohlašovací povinnost podle zákona o národním pojištění nebo vydal nesprávné potvrzení o okolnosti rozhodné pro přiznání dávky národního pojištění nebo pro výši takové dávky,
b) na nároky pojistníka, pojištěného, spolumajitelů nebo spoluprovozovatelů pojištěného nebezpečenského zdroje a na nároky blízkých příslušníků všech těchto osob; za blízké příslušníky se považují:
1. manžel, druh a družka,
2. příbuzní v přímém pokolení, nevlastní rodiče a nevlastní děti,
3. tchán, tchýně, zeť a snacha,
4. osvojenci a osvojitelé;
c) na náhrady z ublížení na zdraví třetím osobám přenesením pojistníkovy nemoci,
d) na nároky z poškození věcí, ke kterému došlo následkem toho, že pojistník dodal výrobky nebo zboží vadné jakosti nebo vadně provedl objednanou práci,
e) na nároky ze škod způsobených na penězích, cenných papírech, vkladních knížkách, věcech drahocenných, listinách a spisech všeho druhu,
f) na nároky z věcných škod, které nepřesahují částku 100 Kčs.
Čl. 4
Jen bylo-li to zvláště ujednáno, vztahuje se pojištění
a) na nároky z poškození věcí odpadovými vodami, znenáhlým vnikáním vlhka, povodní, ssedáním a sesouváním půdy, zvěří a při lovu, jakož i ze škod způsobených na lukách, stromech, polních a lesních kulturách pasoucími se zvířaty;
b) na nároky z poškození věcí, ke kterým má pojistník právo požívání nebo užívání k vlastní potřebě nebo které byly pojistníku nebo osobě za něho jednající přenechány nebo odevzdány na základě smlouvy (zejména nájemní, o výpůjčce, schovací, o dílo, zasilatelské, nákladní) nebo z poškození věcí, jejichž je pojistník oprávněným držitelem nebo které má své skutečné moci a pro sebe jich užil;
c) na nároky z věcných škod způsobených nemocí zvířete, které pojistníkovi náleží nebo které má u sebe;
d) na nároky ze škod způsobených při pořádání slavností všeho druhu, při pořádání závodů a přípravách k nim, jakož i při činné účasti na těchto podnicích.
Čl. 5
Úprava pojistného.
(1) Vyměřuje-li se pojistné podle podkladů měnících se v jednotlivých pojistných obdobích, stanoví se pojistné na počátku pojistného období prozatím na základě přibližných číselných údajů, které pojistník předběžně oznámí.
(2) Po uplynutí každého pojistného období je pojistník povinen do měsíce polom, kdy byl pojišťovnou vyzván, oznámit číselné údaje odpovídající skutečným poměrům a na její požádání je prokázat. Pojišťovna vyměří po doručení těchto údajů konečné pojistné za uplynulé pojistné období a zašle pojistníkovi vyúčtování. Nedoplatek pojistného zaplatí pojistník do měsíce potom, kdy mu vyúčtování bylo doručeno. Přeplatek vrátí pojišťovna v téže lhůtě. Sjednané minimální pojistné náleží pojišťovně vždy.
(3) Nesdělil-li pojistník žádané )daje včas ani po opomenutí, je pojišťovna oprávněna požadovat místo dodatečného sdělení údajů podle odstavce 2 smluvní pokutu ve výši prozatím stanoveného ročního pojistného (odstavec 1).
(4) Tato ustanovení platí obdobně, bylo-li pojištění vypověděno.
Čl. 6
Povinnosti pojistníkovy.
Pojistník je povinen:
a) oznámit pojišťovně bez prodlení událost, která může vést k uplatnění nároků na náhradu škody se strany třetí osoby;
b) oznámit pojišťovně do osmi dnů, že třetí osobou byl mimosoudně uplatněn nárok nebo že bylo zavedeno trestní řízení pro čin, ze kterého by mohl být nárok vyvozován;
c) oznámit pojišťovně bez prodlení, že třetí osoba uplatňuje svůj nárok soudně nebo že bylo nařízeno hlavní líčení v trestním řízení;
d) dát pojišťovně na požádání všechna vysvětlení potřebná k zjištění důvodu nároku a rozsahu jejího plnění;
e) řídit se pokyny, které mu dá pojišťovna o tom, jak se má zachovat, jsou-li vůči němu třetí osobou uplatňovány nároky; bez souhlasu pojišťovny nesmí pojistník uspokojit ani uznat nárok třetí osoby, ledaže nemohl ze závažných důvodů odepřít uspokojení nebo uznání nároků a přitom nepřekročil meze své povinnosti k náhradě škody;
f) pečovat podle možnosti o to, aby škoda byla odvrácena nebo alespoň zmenšena, zejména učinit vše k objasnění nehody a k obraně proti neodůvodněným a nepřiměřeným nárokům;
g) dát se ve sporu zastupovat zmocněncem, kterého pojišťovna určí, tomuto zmocněnci dát procesní plnou moc a být nápomocen při vedení sporu; v trestním řízení platí totéž o obhájci, kterého pojišťovna určí;
h) dát souhlas k vyřízení nároků uznáním, narovnáním nebo soudním smírem, požádá-li o to pojišťovna; nedošlo-li k tomuto vyřízení pro jednání pojistníkovo, není pojišťovna povinna hradit vyšší náklad a výlohy potom vzniklé;
ch) oznámit osobám, vůči kterým má nárok na náhradu škody, že se vede soudní řízení, požádá-li o to pojišťovna.
Čl. 7
Přechod nároků na pojišťovnu.
Právo pojistníkovo na úhradu nákladů sporu se strany odpůrce, který podlehl ve sporu, přechází na pojišťovnu, jen pokud tyto náklady nahradila nebo je sama vynaložila. Vzejde-li pojistníkovi nárok na vrácení částky, kterou pojišťovna zaplatila nebo složila, přechází tento nárok v plném rozsahu na pojišťovnu. Má-li pojistník nárok, aby byl snížen nebo zrušen důchod placený poškozené osobě; přechází tento nárok na pojišťovnu až do výše důchodu, který pojišťovna platí. Jakmile se pojistník dověděl, že nastaly okolnosti odůvodňující tato práva, je povinen oznámiti to bez prodlení pojišťovně a na její žádost odevzdat jí všechny doklady potřebné k uplatnění těchto práv, jakož i vydat jí na její náklad pravomocnou postupní listinu.
Příloha 3 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám způsobeným krádeží vloupáním nebo loupeží.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna hradí přímou škodu způsobenou tím, že pojištěné věci byly odcizeny krádeží vloupáním, t. j. tak, že pachatel
a) do místnosti pojištění (čl. 4 odst. 1) se vloupal nebo tyto místnosti otevřel nástroji, které nejsou určeny k jejich řádnému otvírání, nebo
b) v místnostech pojištění se skryl a krádež spáchal po uzamčení místnosti nebo do nich vnikl jinak než dveřmi nebo se do nich vplížil, nebo
c) místnosti pojištění otevřel pravými klíči, jichž se zmocnil způsobem uvedeným pod písm. a) nebo b) nebo loupeží, nebo
d) do schránek uvedených ve smlouvě (dále jen "smluvené schránky") se vloupal nebo je otevřel nástroji, které nejsou určeny k jejich řádnému otvírání.
(2) Pojišťovna hradí dále přímé škody způsobené na pojištěném zboží a zařízení domácnosti loupeží (§ 232 trest. zák.) spáchanou na pojistníkovi nebo na osobě žijící s ním ve společné domácnosti.
(3) Pojišťovna hradí též škodu způsobenou zničením nebo poškozením pojištěných věcí v přímé souvislosti s krádeží vloupáním nebo s pokusem o ni.
(4) Pojišťovna hradí do částky 10.000 Kčs též přímé škody způsobené při krádeži vloupáním nebo loupeži na stavebních součástech místností pojištění nebo na schránkách, jejichž obsah je pojištěn.
Čl. 2
Pojišťovna nehradí škody způsobené krádeží vloupáním nebo loupeží, jestliže se krádeže vloupáním nebo loupeže zúčastnila spolupachatelstvím, návodem nebo pomocí osoba žijící s pojistníkem ve společné domácnosti nebo osoba pověřená jím dozorem nad místnostmi pojištění.
Čl. 3
Pojištěné věci.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou pojištěny jen věci, které náleží pojistníkovi. Je-li však pojištěno zařízení domácnosti, jsou pojištěny též věci příslušníkům domácnosti a věci zaměstnanců pojistníkových, kteří s ním žijí ve společné domácnosti nebo vykonávají povolání v místnostech pojištění.
(2) Nejsou pojištěny sbírky známek, listiny, spisy a účetní záznamy.
(3) Šperky, platinové a zlaté věci, drahé kovy, nezasazené perly a drahokamy jsou pojištěny, jestliže se jich denně neužívá, jen jsou-li uzamčeny ve smluvených schránkách; podmínka zvláštní úschovy neplatí, byla-li škoda způsobena loupeží.
(4) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, vztahuje se pojištění v mezích ustanovení čl. 7 odst. 3 na soubor
a) všech movitých věcí, které patří k domácnosti,
b) předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží,
c) domácího a drobného hospodářského zvířectva.
Šperky, platinové a zlaté věci, jestliže se jich denně neužívá, a peníze jsou pojištěny, jen jsou-li uzamčeny ve schránkách, které poskytují zvýšenou jistotu i proti jejich donesení; podmínka zvláštní úschovy neplatí, byla-li škoda způsobena loupeží. Motorová vozidla, neobíhající mince, vkladní knížky, sbírky, nezasazené perly a drahokamy se nepokládají za součást pojištěného souboru.
Čl. 4
Místní platnost pojištění.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v provozních nebo obytných místnostech uvedených ve smlouvě (místnosti pojištění).
(2) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, hradí pojišťovna též škody způsobené
a) na domácím a drobném hospodářském zvířectvu chovaném v uzamčených chlévech nebo kurnících náležejících v místnostem pojištění;
b) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníka jeho domácnosti v Československé republice;
c) na pojištěných věcech i v jiném bytě v Československé republice, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně do třiceti dnů takové přestěhování.
Čl. 5
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je
a) u zařízení provozoven a domácností reprodukční pořizovací cena stejné, po případě s ní srovnatelné nové věci, zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení;
b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil, pořizovací cena pro případ koupě;
c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil, pořizovací cena pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše prodejní cena z výroby;
d) u surovin, sklizně a jiných přírodnin, které pojistník sám vytěžil nebo vypěstoval, prodejní cena z výroby (u sklizně cena výkupní) po srážce nákladů, které by bylo nutno ještě vynaložit, aby se stržila tato cena; byl-li však výrobek určen pro vlastní potřebu pojistníkovu a nedá-li se nahradit vlastní výrobou, pořizovací cena pro případ koupě po srážce nákladů ušetřených tím, že výrobek není třeba dohotovit;
e) u zvířat a ostatních věcí jejich prodejní cena.
(2) Při určování pojistné hodnoty zařízení domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 7 odst. 3, počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.
Čl. 6
Výše škody.
(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte hodnota zbytků. Jestliže byly poškozeny stavební součásti místností pojištění nebo schránky, stanoví se výše škody částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu.
(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících se přihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci odcizením, zničením nebo poškozením druhých utrpěly, jen bylo-li to ujednáno. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se přihlíží k takovému znehodnocení i bez ujednání.
Čl. 7
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou, nebo je-li vyšší než uvedená pojistná hodnota, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu v poměru, ve kterém je pojistná částka k uvedené pojistné hodnotě.
(2) Pojistná náhrada za skvosty a podobné drahocenné věci a za věci umělecké, sběratelské nebo historické hodnoty činí nejvýše 10.000 Kčs za jednu věc, nebylo-li nic jiného ujednáno.
(3) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, činí pojistná náhrada, nebylo-li nic jiného ujednáno, nejvýše
a) u peněz 10.000 Kčs,
b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 50.000 Kčs,
c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 5.000 Kčs,
d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru, u skvostů a podobných drahocenných věcí nejvýše však 10.000 Kčs za jednu věc,
e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.
Čl. 8
Vrácení odcizené věci.
Byla-li vrácena věc odcizená při pojistné příhodě a byla-li pojistná náhrada za ni již vyplacena, je pojistník povinen vrátit náhradu do výše prodejní ceny vrácené věci; nebyla-li pojistná náhrada ještě vyplacena, nahradí pojišťovna poškození věci.
Příloha 4 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení.
Čl. 1
Pojistná nebezpečí.
(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěných strojích a strojních zařízeních nepředvídaně a náhle
a) vadou materiálu, vadou v konstrukci nebo výrobní vadou,
b) nesprávným zacházením nebo jakýmkoliv zásahem osoby třetí,
c) působením elektrického proudu, jako zkratem, přepětím, indukcí následkem atmosférického výboje nebo úderu blesku,
d) rozpínavostí nebo tlakem páry, plynů a kapalin,
e) průtrží mračen, krupobitím, mrazem, povodní a plovoucími ledy,
f) roztržením odstředivou silou, pádem nebo vnuknutím cizích předmětů a jinými vnějšími nehodami z provozu,
g) při demontáži za účelem opravy, revise, čištění nebo při přemístění na jiné pracoviště uvnitř závodu a při opětné jejich montáži.
(2) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna též škody na pojištěných strojích a na strojních zařízeních vzniklé při montáži a zkušebním chodu nebo škody, za které odpovídá výrobce.
(3) Pojišťovna nehradí škody způsobené
a) bezprostředním následkem korose, erose, trvalého vlivu provozu nebo přirozeného opotřebení,
b) vadou, kterou měly pojištěné věci v době uzavření smlouvy a která byla nebo musela být známa pojistníku nebo osobě odpovědné za vedení závodu,
c) sesouváním nebo ssedáním půdy,
d) na strojích, které byly zatímně opraveny po pojistné příhodě bez souhlasu pojišťovny, vznikla-li škoda následkem zatímní opravy.
Čl. 2
Pojištěné věci.
(1) Pojištěny jsou jen stroje a strojní zařízení, které jsou schopny řádného provozu.
(2) Pojištění se nevztahuje na strojní zařízení, které se vyměňuje, jako nože, závitníky, vrtáky, formy, matrice, razidla, ryté a vzorkované válce, zápustky, pilové listy, drticí a rýpací nástroje, síta, kameny, jakož i řemeny, popruhy, lana, dopravní pásy a řetězy.
Čl. 3
Místní platnost pojištění.
Pojištění se vztahuje na stroje a strojní zařízení na pracovních stanovištích na pojízdné stroje též při pohybu po vlastní ose.
Čl. 4
Povinnosti pojistníkovy.
Pojistník je povinen
a) udržovat pojištěné věci v technicky řádném stavu a pravidelně je revidovat,
b) pečovat o to, aby se trvale nebo úmyslně nepřekračovala technicky přípustná výkonnost pojištěných věcí,
c) oznámit pojišťovně bez prodlení, byla-li na pojištěných věcech provedena podstatná změna nebo byl-li podstatně změněn způsob jejich používání,
d) dovolit kdykoliv pojišťovně prohlídku pojištěných věcí,
e) opatřit pojišťovně na její žádost a na její náklad kalkulaci nákladů na opravu, z níž jsou zjevny jednotlivé práce a náklad na ně podle cen ke dni pojistné příhody, a dovolit pojišťovně, aby zjistila rozsah škody a způsob provádění opravy v podniku, kterému oprava byla svěřena.
Čl. 5
Pojistná hodnota.
Pojistnou hodnotou je reprodukční pořizovací cena stejné, po případě s ní srovnatelné, nové věci (nová pořizovací cena), zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení pojištěné věci.
Čl. 6
Výše škody.
(1) Při opravitelném poškození se výše školy stanoví částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu, kterou se pojištěná věc uvede do stavu schopného provozu, zmenšenou o hodnotu zbytků.
(2) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na demontáž, nutnou dopravu a opětnou montáž. Zvýšení nákladu opravy následkem jejího urychleného provádění (zejména urychlenou dopravou, prací přes čas) se počítají do nákladů na opravu, jen bylo-li urychlené provedení opravy v obecném zájmu. Náklady spojené s celkovou prohlídkou (revisí) pojištěných věcí se nezapočítávají do nákladů na opravu, pokud tato prohlídka nebyla nutná k provedení opravy.
(3) Náklady na opravu se počítají podle cen v době pojistné příhody. Provádí-li opravu pojistník ve vlastní režii, nesmí při stanovení výše škody být počítán náklad na opravu vyšší než náklad, který by účtoval cizí odborný závod.
(4) Bylo-li při opravě použito nových strojových částí nebo nových součástek, zmenší se výše škody stanovená podle předchozích odstavců o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení nahrazené části nebo součástky; přitom se cena části nebo součástky rozumí včetně montážních výloh. Byla-li při opravě provedena zlepšení investiční povahy proti stavu před pojistnou příhodou, nezapočítávají se vyšší náklady tím vzniklé do výše škody.
(5) Náklady zatímní opravy se započítávají do výše škody, jen dala-li pojišťovna souhlas k zatímní opravě.
(6) Při úplném zničení nebo neopravitelném poškození se stanoví výše škody tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte prodejní cena zbytků. Stejným způsobem se zjistí výše škody při opravitelném poškození, činil-li by náklad na opravu více než pojistná hodnota zmenšená o hodnotu zbytků.
Čl. 7
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna nové pořizovací ceně, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou, nebo je-li vyšší než tato cena, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená nová pořizovací cena pojištěné věci v době pojistné příhody, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k uvedené nové pořizovací ceně.
(2) Neprokáže-li pojistník do pěti let od pojistné příhody, že znovuzřízení stroje bylo provedeno nebo že je zabezpečeno v hospodářském plánu, rovná se pojistná náhrada toliko prodejní ceně, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, zmenšené o prodejní cenu zbytků.
(3) Pojišťovna hradí škody, jen přesahují-li 500 Kčs; lze sjednat částku vyšší.
Příloha 5 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám vodovodním.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna hradí škody způsobené na pojištěných věcech vytékáním vody z vodovodních zařízení určených k přivádění nebo k odvádění studené vody, pokud škoda záleží v tom, že pojištěné věci byly zničeny nebo poškozeny přímým působením vytékající vody.
(2) Při pojištění budov hradí pojišťovna dále:
a) náklady spojené s opravou nejvýše 2 m potrubí určeného k přivádění nebo odvádění studené vody, pokud je toto potrubí uvnitř pojištěné budovy, nebo pokud jde o přívodní potrubí od vodoměru k budově nebo do 5 m před vodoměrem, a pokud poškození nenastalo přirozeným opotřebením; opravy se rozumějí včetně vedlejších prací;
b) náklady spojené s rozehříváním zamrzlého pojištěného potrubí.
(3) Při pojištění zařízení domácnosti hradí pojišťovna také náklad na nutnou opravu malby.
Čl. 2
Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna
a) škody způsobené vytékáním vody ze zařízení ústředního topení, ze zařízení rozvádějícího teplou vodu, z nádrže určené pro rozvod vody pro potřebu celého domu a z jiných zvláštních zařízení vodovodních (sprinklery a pod.);
b) náklady spojené s opravou potrubí zařízení uvedených pod písm. a);
c) náklady spojené s opravou potrubí rozvádějícího studenou vodu pod tlakem mimo budovu; pojišťovna však nehradí náklady na opravu povrchu, t. j. zejména na práce dlaždičské a betonářské.
Čl. 3
Pojišťovna nahradí škody způsobené
a) na spotřebních a topných zařízeních a na armaturách připojených na vodovodní potrubí a na kotle, pokud škody nebyly způsobeny vytékající vodou;
b) na strojích a elektrických zařízeních; hradí však škody na elektrických vedeních uložených pod omítkou uvnitř pojištěné budovy;
c) sesouváním nebo ssedáním půdy.
Čl. 4
Pojištěné věci.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou pojištěny jen věci, které náleží pojistníkovi. Je-li však pojištěno zařízení domácnosti, jsou pojištěny též věci příslušníků domácnosti a věci zaměstnanců pojistníkových, kteří s ním žijí ve společné domácnosti nebo vykonávají povolání v místnostech pojistníkovy domácnosti.
(2) Nejsou pojištěny cenné papíry, vkladní knížky, sbírky známek, listiny, spisy a účetní záznamy.
(3) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, vztahuje se pojištění v mezích ustanovení čl. 8 na soubor
a) všech movitých věcí, které patří k domácnosti,
b) předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží,
c) domácího a drobného hospodářského zvířectva.
(4) Motorová vozidla, neobíhající mince, sbírky, nezasazené perly a drahokamy se nepokládají za součást pojištěného souboru.
Čl. 5
Místní platnost pojištění.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc movitá postižena pojistnou příhodou na místě uvedeném ve smlouvě (v bytě, v domě, v závodě, na výstavě a pod.).
(2) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, hradí pojišťovna též škody způsobené
a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti v Československé republice;
b) na pojištěných věcech i v jiném bytě v Československé republice, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně do třiceti dnů takové přestěhování.
Čl. 6
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je
a) u budov reprodukční pořizovací cena stejné, nové budovy (nová pořizovací cena), nebylo-li nic jiného ujednáno;
b) u zařízení provozoven a domácností, u strojů, nářadí a náčiní reprodukční pořizovací cena stejné, po případě s ní srovnatelné, nové věci, zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení;
c) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil, pořizovací cena pro případ koupě;
d) u zásob věcí, které pojistník vyrobil, pořizovací cena pro případ výroby;
e) u zvířat a ostatních věcí jejich prodejní cena.
(2) Při určování pojistné hodnoty souboru zařízení domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 8, počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.
Čl. 7
Výše škody.
(1) Výše škody na budovách se stanoví částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu poškozené části pojištěné budovy; výše škody na jiných pojištěných věcech se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte hodnota zbytků.
(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících se přihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci zničením nebo poškozením druhých utrpěly, jen bylo-li to ujednáno. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se přihlíží k takovému znehodnocení i bez ujednání.
Čl. 8
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě, kterou měly pojištěné věci přímo před pojistnou příhodou, nebo je-li vyšší než uvedená pojistná hodnota, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru pojistné částky, k uvedené pojistné hodnotě.
(2) Byla-li ujednána pojistná částka jako zlomek nové pořizovací ceny budovy a je-li skutečná nová pořizovací cena budovy opři před pojistnou příhodou vyšší než nová pořizovací cena, která je uvedena ve smlouvě, sníží se náhrada v poměru uvedené ceny k ceně skutečné.
(3) Při krácení pojistné náhrady podle odstavců 1 a 2 se krátí ve stejném poměru také náklady spojené s opravou nebo s rozehříváním potrubí (čl. 1 odst. 2).
(4) Je-li pojistná částka stanovena jako horní hranice plnění pojišťovny bez přihlédnutím k poměru této částky k pojistné hodnotě, nahradí pojišťovna škodu až do výše pojistné částky.
(5) Pojistná náhrada za skvosty a podobné drahocenné věci a za movité věci umělecké, sběratelské nebo historické hodnoty činí nejvýše 10.000 Kčs za jednu věc, nebylo-li nic jiného ujednáno.
(6) Je-li pojištěno zařízení domácnosti, činí pojistná náhrada, nebylo-li nic jiného ujednáno, nejvýše
a) u peněz 10.000 Kčs,
b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 50.000 Kčs;
c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 5.000 Kčs;
d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru, u skvostů a podobných drahocenných věcí nejvýše však 10.000 Kčs za jednu věc;
e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.
Příloha 6 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění skel.
Čl. 1
Pojistná nebezpečí.
(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěných sklech jejich rozbitím nebo prasknutím.
(2) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna také přímé škody vzniklé na nápisech, malbách nebo jiné výzdobě na pojištěných sklech při jejich rozbití nebo prasknutí.
(3) Jsou-li pojištěna skla výkladních skříní nebo oken, hradí pojišťovna také náklady na nouzové zasklení do 10 % pojistné částky připadající na sklo postižené pojistnou příhodou, aniž se přihlíží k poměru pojistné částky k pojistné hodnotě.
(4) Pojišťovna nehradí škody způsobené na pojištěných sklech
a) při jejich zasazování do obrub, při zarámování, vyjímání z rámu a při dopravě,
b) sesouváním nebo ssedáním půdy.
Čl. 2
Místní platnost pojištění.
Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná skla postižena pojistnou příhodou na místě uvedeném ve smlouvě (v bytě, v domě, v závodě, na výstavě a pod.).
Čl. 3
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je náklad na opatření skel téhož druhu a téže velikosti jako mají pojištěná skla a náklad na zasazení jich ve stejném provedení jako u pojištěných skel. Do nákladu na opatření skel se počítají i náklady na obal a dopravu, a byly-li pojištěny nápisy, malby nebo jiná výzdoba na sklech, též náklad na pořízení nápisů, maleb nebo jiné výzdoby stejného provedení jako u pojištěných skel.
(2) Jen bylo-li to ujednáno, přihlíží se při stanovení pojistné hodnoty k umělecké nebo sběratelské hodnotě pojištěných skel; k historické hodnotě pojištěných skel se nepřihlíží.
(3) Při určování pojistné hodnoty se náklad na pořízení nápisů, maleb a výzdoby na pojištěných sklech počítá nejvýše částkou, která je stanovena jako hranice pojistné náhrady podle čl. 5 odst. 3.
Čl. 4
Výše škody.
Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou skla jí postižená, odečte prodejní cena zbytků snížená o náklady prodeje.
Čl. 5
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě, kterou měla pojištěná skla přímo před pojistnou příhodou, nebo je-li pojistná částka vyšší než uvedená pojistná hodnota, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru pojistné částky k uvedené pojistné hodnotě.
(2) Neprokáže-li pojistník do roka od pojistné příhody, že sklo postižené pojistnou příhodou bylo nahrazeno, rovná se pojistná náhrada toliko prodejní ceně, kterou mělo přímo před pojistnou příhodou sklo jí postižené, zmenšené o prodejní cenu zbytků. Ustanovení předchozího odstavce se použije i tu; pojistnou hodnotou při tom je prodejní cena skla.
(3) Nebylo-li nic jiného ujednáno, činí pojistná náhrada za škody na nápisech, malbách a jiné výzdobě skel nejvýše 2.000 Kčs za jedno pojištěné sklo.
Příloha 7 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění motorových vozidel.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna hradí přímé škody způsobené na pojištěném motorovém vozidle
a) vnější událostí neúmyslně přivoděnou, která působí na pojištěné vozidlo náhle a mechanicky; škody na gumových obručích jsou při tom do pojištění zahrnuty, jen došlo-li zároveň i k jiné škodě na vozidle, kterou je pojišťovna povinna hradit;
b) zásahem osoby, která není činná při provozu nebo obsluze vozidla;
c) požárem nebo výbuchem.
(2) Pojišťovna hradí též přímé škody vzniklé odcizením vozidla, jeho částí, součástek nebo obvyklé výbavy vozidla, které jsou k němu upevněny nebo v něm uzavřeny, bylo-li odcizení provedeno násilně nebo s použitím nástrojů osobou, která není činná při provozu nebo obsluze pojištěného vozidla.
(3) Lze ujednat, že pojišťovna hradí toliko škody způsobené na vozidle požárem nebo výbuchem jakož i odcizením [odst. 1 písm. c) a odst. 2] nebo jen škody způsobené na vozidle požárem neb výbuchem [odst. 1 písm. e)].
Čl. 2
(1) Pojišťovna nehradí
a) provozní škody, jako jsou škody vzniklé nesprávným zasouváním rychlostí, brzděním nebo škody vzniklé nedostatkem hmot potřebných k provozu nebo škody na motoru nebo na chladiči způsobené přehřátím nebo zamrznutím;
b) škody vzniklé při řízení vozidla pojistníkem v době, kdy jeho rozpoznávací schopnost nebo schopnost ovládat vozidlo byla působením lihovin podstatně snížena.
(2) Pojišťovna nehradí dále škody vzniklé při řízení vozidla osobou, která neměla předepsané řidičské povolení; hradí je však, bylo-li vozidlo odcizeno nebo jde-li o škody způsobené požárem nebo výbuchem nebo bylo-li vozidlo řízeno žákem automobilového učiliště za účasti a dozoru osoby oprávněné vyučovat jízdě motorovými vozidly.
(3) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna škody, které vznikly
a) při opravě vozidla,
b) při závodech všeho druhu nebo při přípravných jízdách k nim.
Čl. 3
Místní platnost pojištění.
Pojišťovna hradí škody, jen nastaly-li na území Evropy a asijské části SSSR.
Čl. 4
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je reprodukční pořizovací cena stejného, po případě s ním srovnatelného, nového vozidla (nová pořizovací cena), zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení. U vozidel normálně opotřebovaných se sráží při dokonaném stáří vozidla
   +------------------------------------------+
   | roků            | 1  | 2  | 3  | 4  | 5  |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | % nové          | 20 | 30 | 35 | 40 | 45 |
   | pořizovací ceny |    |    |    |    |    |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | roků            | 6  | 7  | 8  | 9  | 10 |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | % nové          | 50 | 55 | 60 | 63 | 66 |
   | pořizovací ceny |    |    |    |    |    |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | roků            | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | % nové          | 69 | 72 | 75 | 77 | 79 |
   | pořizovací ceny |    |    |    |    |    |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | roků            | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
   |-----------------+----+----+----+----+----|
   | % nové          | 81 | 83 | 85 | 87 | 89 |
   | pořizovací ceny |    |    |    |    |    |
   +------------------------------------------+
Pro nedokončené roky se srážka stanoví v úměrné výši, při čemž v prvém roce stáří se odečítá nejméně 10 % nové pořizovací ceny.
(2) Stáří vozidla se počítá ode dne, kdy bylo dodáno prvému provozovateli. Roky, po které vozidlo nebylo v provozu, se započítávají polovinou.
(3) Bylo-li vozidlo velmi dobře udržováno a provozně ušetřeno nebo byla-li hodnota vozidla podstatně zvýšena provedenými opravami, sníží se přiměřeně srážky stanovené v odstavci 1; je-li vozidlo opotřebováno nebo jinak znehodnoceno více než bývají v témž stáří znehodnocena vozidla stejného druhu, zvýší se přiměřeně srážky stanovené v odstavci 1.
Čl. 5
Výše škody.
(1) Výše škody se zjišťuje odděleně pro karoserii, podvozek s motorem a obruče; není-li karoserie oddělitelná, pro karoserii a podvozek s motorem dohromady a odděleně pro obruče.
(2) Při opravitelném poškození se výše škody stanoví částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu potřebnou k odstranění škody, zmenšenému, jde-li o škodu na karoserii nebo na motoru nebo na pohyblivých částech podvozku,
ve druhém roce stáří vozidla o 5 %,
ve třetím roce stáří vozidla o 10 %,
ve čtvrtém roce stáří vozidla o 15 %,
v pátém roce stáří vozidla o 20 %,
v dalších letech stáří vozidla o 25 %.
(3) Do nákladů na opravu se počítají i náklady na dopravu vozidla do nejbližší opravny způsobilé provést opravu; nepočítá se do nich zvýšení nákladů na opravu vzniklé prací přes čas.
(4) Byly-li při opravě provedeny změny nebo zlepšení proti stavu před pojistnou příhodou, nezapočítávají se vyšší náklady tím vzniklé do výše škody.
(5) Náklady zatímní opravy se započítávají do výše škody, jen pokud byly nutné ke zmenšení škody nebo k odvrácení další škody.
(9) Při odcizení, zničení nebo neopravitelném poškození vozidla se stanoví výše škody tak, že se od pojistné hodnoty, kterou mělo vozidlo přímo před pojistnou příhodou, odečte prodejní cena zbytků. Stejným způsobem se stanoví výše škody při opravitelném poškození, činil-li by náklad na opravu více než pojistná hodnota zmenšená o hodnotu zbytků.
(7) Stanou-li se obruče následkem pojistné příhody nepotřebnými, stanoví se výše škody na nich částkou rovnou prodejní ceně obručí před pojistnou příhodou.
Čl. 6
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna nové pořizovací ceně vozidla v době pojistné příhody nebo je-li vyšší než tato cena, rovná se pojistná náhrada výši škody; je-li pojistná částka nižší než uvedená nová pořizovací cena, hradí pojišťovna škodu jen v poměru sjednaného pojistného k pojistnému odpovídajícímu uvedené nové pořizovací ceně podle téhož sazebníku pojišťovny.
(2) Pojišťovna hradí škody, jen přesahují-li 500 Kčs.
Čl. 7
Vrácení odcizeného vozidla, jeho částí nebo součástek.
Bylo-li vráceno odcizené vozidlo nebo jeho odcizené části, součástky nebo výbava, nahradí pojišťovna škody na pojištěném vozidle nebo jeho částech, součástkách nebo výbavě, vzniklé v příčinné souvislosti s odcizením, jakož i náklady vzniklé s vrácením vozidla nebo jeho částí, součástek nebo výbavy. Celková náhrada však nesmí překročit náhradu za škodu při úplném zničení vozidla. Byla-li náhrada za odcizení již vyplacena, vrátí ji pojistník pojišťovně po odečtení náhrad podle předchozí věty.
Příloha 8 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění hospodářských zvířat.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna hradí přímé škody, které vznikly tím, že pojištěné zvíře uhynulo nebo musilo být nutně poraženo následkem
a) úrazu,
b) nemoci, nejde-li o nebezpečnou nákazu,
c) zmetání nebo porodu.
(2) Jen bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna také přímé škody, které vznikly tím, že
a) pojištěné zvíře uhynulo nebo musilo být nutně poraženo následkem jeho onemocnění nebezpečnou nákazou,
b) pojištěné zvíře uznané k plemenitbě se stalo následkem nemoci nebo úrazu trvale nezpůsobilým k plemenitbě,
c) u pojištěného zvířete uznaného k plemenitbě se během smluvené doby zjistila trvalá nezpůsobilost k plemenitbě,
d) hříbě se z pojištěné klisny narodilo mrtvé, uhynulo při zmetání nebo při porodu, uhynulo nebo musilo být nutně poraženo během čtrnácti dnů po zmetání nebo porodu.
(3) Nastala-li škoda některou událostí uvedenou v předchozích odstavcích, hradí pojišťovna také náklady spojené s nutnou porážkou pojištěného zvířete, s prodejem zvířete nebo s prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete.
Čl. 2
Pojišťovna nehradí škody uvedené v článku 1, jestliže vznikly
a) kleštěním nebo jiným operativním zákrokem, nešlo-li o zákrok směřující k zásobně nebo zmenšení hrozící ztráty,
b) v době, kdy zvíře bylo v cizím užívání, trvalo-li toto užívání déle než osm dní,
c) u koní následkem vad, které kůň měl v době přijetí do pojištění,
d) u koní při dostizích a přípravách k nim, nebylo-li nic jiného ujednáno.
Čl. 3
Pojištěná zvířata.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou pojištěna jen zvířata, která náleží pojistníkovi.
(2) Nebylo-li nic jiného ujednáno, nepojišťují se
a) telata a hříbata mladší šesti měsíců a ssající selata,
b) skot a koně starší dvanácti let, ledaže byli v předchozím roce pojištěni,
c) zvířata, která již při počátku pojištění byla nemocná nebo z nemoci podezřelá.
(3) Je-li pojištěn soubor hospodářských zvířat určitého druhu, jsou pojištěna všechna zvířata téhož druhu bez zřetele na jejich zdravotní stav a na jejich stáří, při čemž platí omezení uvedené v odstavci 2 písm. a).
Čl. 4
Časová a místní platnost pojištění.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu u zvířat jednotlivě pojišťovaných nejdříve po uplynutí čekací doby čtrnácti dní od podání návrhu na uzavření smlouvy, bylo-li zvíře v době podání návrhu zdravé. Onemocní-li zvíře v čekací době, hradí pojišťovna škodu vzniklou až po uplynutí nové čekací doby čtrnácti dní, ledaže pojistník prokáže, že příčina nemoci nastala po podání návrhu; nová čekací doba se počítá ode dne uzdravení zvířete.
(2) Pojišťovna hradí též škody z pojistných příhod nastalých do měsíce po zcizení pojištěného zvířete, jestliže vznikly následkem úrazu nebo nemoci, které nastaly před zcizením.
(3) Nebylo-li nic jiného ujednáno, hradí pojišťovna škodu, jen bylo-li pojištěné zvíře postiženo pojistnou příhodou na území Československé republiky.
Čl. 5
Povinnosti pojistníkovy.
Pojistník jest povinen
a) poskytnout zvířeti, které onemocní nebo utrpí úraz, potřebnou veterinární pomoc a řídit se pokyny veterináře; náklady spojené s léčením nebo šetřením zvířete a náklady veterinárních prohlídek pojišťovna nehradí;
b) předejít uhynutí zvířete včasným zařízením nutné porážky;
c) jde-li o pojištění dostihových koní, dát je před odevzdáním k dopravě prohlédnout na svůj náklad veterinářem, zda jsou zdraví a neporanění, a vznikla-li škoda, zařídit, aby byla nejpozději při přejímání v místě určení ověřena dopravcem.
Čl. 6
Pojistná hodnota.
Pojistnou hodnotou je
a) u skotu a vepřového bravu, který není pojištěn jako plemenný, jatečná cena, nebylo-li nic jiného ujednáno,
b) u zvířat uznaných k plemenitbě, která byla pojištěna jako plemenná zvířata, prodejní cena odpovídající zařazení zvířete do plemenné třídy,
c) u koní, kteří nejsou pojištěni jako plemenní, a u ostatních hospodářských zvířat prodejní cena,
d) u nenarozených hříbat 10 % pojistné částky klisny.
Čl. 7
Výše škody.
Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou mělo pojištěné zvíře přímo před úrazem nebo onemocněním nebo jinou příčinou, která měla za následek pojistnou příhodu, odečte výtěžek docílený prodejem zvířete nebo prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete; výtěžek se nekrátí o náklady nutné porážky a prodeje.
Čl. 8
Pojistná náhrada.
(1) Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě nebo-li vyšší než pojistná hodnota nebo nebyla-li pojistná částka sjednána, rovná se pojistná náhrada výši škody. Je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna jen pojistnou částku zmenšenou o výtěžek docílený prodejem zvířete nebo prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete; výtěžek se nekrátí o náklady nutné porážky a prodeje.
(2) Pojistná náhrada stanovená podle předchozího odstavce se zvýší o náklady spojené s nutnou porážkou pojištěného zvířete, s prodejem zvířete nebo s prodejem masa a jiných zužitkovatelných částí těla zvířete.
(3) Při pojištění koní nese pojistník sám ze škody a ze všech nákladů hrazených pojišťovnou 20 %, nejde-li o dostihové koně.
Příloha 9 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění věcí za vnitrostátní dopravy.
Část I.
Ustanovení společná pro všechny druhy dopravy.
Rozsah pojištění.
Čl. 1
(1) Pojišťovna poskytuje náhradu za poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení pojištěné věci, byla-li věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena za dopravy, pro kterou byla pojištěna.
(2) Pojišťovna nehradí škodu způsobenou vnitřní (skrytou) vadou pojištěné věci, nedostatečným balením nebo tím, že nutný obal chyběl.
(3) Nastala-li pojistná příhoda, hradí pojišťovna také náklady záchranných a bezpečnostních opatření, pokud je lze považovat za nutná a úměrná hodnotě věcí. Pojišťovna hradí též zvýšené dopravní náklady vzniklé nutným vyložením pojištěné věci z dopravního prostředku, pokud jsou nezbytné a úměrné a pokud důvodem vyložení nebo nákladů nebylo některé z nepojištěných nebezpečí.
Čl. 2
(1) Pojištění lze ujednat též v rozsahu odchylném než je uvedeno v čl. 1.
(2) Bylo-li ujednáno pojištění jen proti škodám živelním, hradí pojišťovna škody způsobené na pojištěných věcech požárem, výbuchem, úderem blesku, vichřicí, zřícením skal a zemin, pádem stromů, stožárů a podobných předmětů, krupobitím, tíhou sněhu nebo povodní, jakož i škody způsobené při uvedených událostech na pojištěných věcech povětrnostními vlivy a škody ztrátou nebo odcizením.
Čl. 3
Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou věci naložené v poškozeném nebo opotřebovaném stavu nebo vypravené znovu na cestu (na př. zpětné zásilky) pojištěny omezeně; pojišťovna poskytuje náhradu, jen byla-li věc zničena nebo jde-li o ztrátu nebo odcizení celých kusů. Toto omezení neplatí, byl-li stav věcí ověřen před počátkem pojištění.
Čl. 4
Počátek a konec pojištění.
(1) Pojištění začíná okamžikem, kdy pojištěná věc je uvedena do pohybu za účelem dopravy ze skladu (domu), ve kterém byla umístěna, a končí okamžikem, kdy je složena ve skladu (v domě), do kterého je určena.
(2) Pojistník nesmí dopravu ani dodání věci zdržet. Zdrží-li se doprava nebo dodání věci z důvodů, na které pojistník nemá vliv, a zůstane-li věc proto v místě odeslání, na cestě nebo v místě určení, je každé takové zdržení kryto nejdéle po dobu patnácti dnů; lhůta začíná dnem příjezdu dopravního prostředku na místo, kde ke zdržení došlo, po případě - začala-li ještě doprava - dnem, kdy věc byla uvedena do pohybu za účelem dopravy. Uplynutím patnáctého dne se pojištění přerušuje beze zřetele na důvod zdržení; pojištění se obnovuje, jakmile doprava začne.
(3) Ujednáním lze platnost pojištění prodloužit nebo zkrátit.
Čl. 5
Pojistná hodnota.
(1) Pojistnou hodnotou je prodejní cena de faktury. Nebyla-li faktura vystavena a nebylo-li nic jiného ujednáno, je pojistnou hodnotou:
a) u věci, které pojistník nevyrobil, pořizovací cena pro případ koupě;
b) u věcí, které pojistník vyrobil, pořizovací cena pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena věcí z výroby, nejvýše prodejní cena z výroby;
c) u surovin, zemědělských plodin a jiných přírodnin, které pojistník sám vytěžil nebo vypěstoval, prodejní cena z výroby (u zemědělských plodin cena výkupní) po srážce nákladů, které by bylo nutno ještě vynaložit, aby se stržila tato cena; byl-li však výrobek určen pro vlastní potřebu pojistníkovu a nedá-li se nahradit vlastní výrobou, náklad nového opotřebení po srážce nákladů ušetřených tím, že výrobek není třeba dohotovit;
d) u věcí, které nejsou podány k dopravě v novém stavu (na př. zařízení provozoven a domácností), reprodukční cena pořizovací stejné, po případě s ní srovnatelné, nové věci zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení pojištěné věci;
e) u zvířat a ostatních věcí jejich prodejní cena.
(2) Lze ujednat, že se do pojistné hodnoty započtou cena obalu a dopravní a jiné náklady, pokud nejsou již zahrnuty v prodejní ceně.
Čl. 6
Výše škody.
(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte hodnota zbytků.
(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících se přihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením druhých utrpěly, jen bylo-li to ujednáno.
Čl 7.
Pojistná náhrada.
Je-li pojistná částka rovna pojistné hodnotě nebo je-li vyšší než pojistná hodnota, rovná se pojistná náhrada výši škody. Je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.
Čl. 8
Vrácení ztracené nebo odcizené věci.
Byla-li vrácena věc ztracená nebo odcizená při pojistné příhodě a byla-li pojistná náhrada za ni již vyplacena, je pojistník povinen vrátit náhradu do výše prodejní ceny vrácené věci; nebyla-li pojistná náhrada ještě vyplacena, nahradí pojišťovna poškození věci.
Čl. 9
Časové omezení nároků lhůtou.
Uplynul-li od pojistné příhody jeden rok, aniž byl uplatněn nárok na pojistnou náhradu, je pojišťovna prostata všech závazků z pojistné smlouvy. Pro uplatnění nároků na náhradu příspěvků ke společné havarii (čl. 11 odst. 1) platí lhůta dvou let.
Část II.
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dopravy.
Čl. 10
Doprava železniční.
Obstarává-li nakládání nebo skládání věcí odesilatel nebo příjemce, neposkytuje pojišťovna, nebylo-li nic jiného ujednáno, náhradou za ztrátu ani odcizení, ledaže počet kusů nebo váha zásilky byly potvrzeny odesílací stanicí. Podmínka potvrzení počtu kusů nebo váhy zásilky se pokládá za splněnou, bylo-li počítání a vážení předepsaného na nákladním listě.
Čl. 11
Doprava po vodách vnitrozemních.
(1) Pojišťovna hradí příspěvky ke společné havarii. Společnou havarií se rozumějí škody a náklady způsobené opatřeními k záchranně lodi a věci na ní dopravovaných ze společného nebezpečí, na jejichž úhradu přispívá pojistník z dopravovaných věcí podle rozvrhu schváleného zkušebnou, kterou určí ministerstva financí a dopravy.
(2) Zvýšené dopravní náklady vzniklé nutným vyložením (čl. 1 odst. 3) pojišťovna nehradí, je-li důvodem vyložení z lodi nízký vodní stav nebo okolnosti, které znemožňují nebo ztěžují plavbu v zimní době (zimní nebezpečí).
Část III.
Závěrečné ustanovení.
Čl. 12
Tyto podmínky neplatí pro pojištění dopravy na československou hranici nebo z československé hranice, ani pro pojištění dílčí (předchozí nebo následné) dopravy navazující na dopravu do ciziny b z ciziny.
Příloha 10 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro úrazové pojištění.
Pojistná nebezpečí.
Čl. 1
(1) Pojišťovna platí smlouvou stanovené částky, utrpí-li pojištěný úraz, jehož přímým následkem je jeho smrt nebo trvalá invalidita.
(2) Za úraz se též považují
a) tělesná poškození přivoděná popálením, žiravinami, bleskem, elektrickým proudem, plyny nebo parami, omrznutím, jakož i slunečním úpalem a úžehem utrpěným při práci, došlo-li k tělesnému poškození náhle nebo nepředvídaně a nezávisle na vůli pojištěné osoby,
b) utonutí a zmrznutí, nejde-li o sebevraždu,
c) bodnutí a kousnutí hmyzem a jejich následky, vyjímajíc celkové choroby sdělné, které přenáší toliko hmyz, jako jsou malarie, skvrnivka, zvratný tyf, spavá nemoc a nemoci jim podobné,
d) ranné úkazy, při kterých choroboplodné zárodky vnikly do rány v přímé souvislosti s úrazem, vyjímajíc nákazy příjičné a tuberkulosní.
Čl. 2
(1) Pojištění jednotlivých osob a hromadné pojištění zaměstnanců se vztahuje na úrazy v běžném životě, jakož i na úrazy utrpěné při činnosti uvedené ve smlouvě, pokud je vykonávána v povolání nebo zaměstnání uvedeném ve smlouvě, dále na úrazy na brigádách a jiných akcích pořádaných státními orgány nebo masovými organisacemi a na sportovní úrazy s výjimkou úrazů při boxu, jiu-jitsu, rugby a horolezectví; ujednáním je však možno rozšířit pojištění i na vyloučené sportovní úrazy.
(2) Jen bylo-li to ujednáno, vztahuje se úrazové pojištění na úrazy při řízení motorových vozidel a letadel a na úrazy při používání letadel, která slouží veřejné letecké dopravě.
(3) Hromadné pojištění příslušníků jiných skupin osob než uvedených v odstavci 1 se vztahuje na úrazy, které utrpí příslušníci skupiny osob označené ve smlouvě (členové spolku a jejich zaměstnanci a pod.) při vykonávání činnosti, která je uvedena ve smlouvě; jen bylo-li to ujednáno, vztahuje se na úrazy při vykonávání jiné činnosti a na úrazy v běžném životě.
(4) Vztahuje-li se pojištění na úrazy při řízení motorových vozidel a letadel, poskytne pojišťovna náhradu, jen měl-li pojištěný předepsané povolení.
Čl. 3
(1) Pojištění se nevztahuje
a) na úrazy, které utrpí pojištěný v opilosti, při rvačce nebo v nepříčetnosti,
b) na zhoršení kýly tříselné a pupeční, na vznik ani zhoršení nádorů, na zranění křečových těžil a tkání jimi chorobně změněných, na bederní ústřel, ani na poruchy normálního průběhu těhotenství a šestinedělí se všemi následky,
c) na operativní zákroky a jejich následky; následky operativních zákroků, které musely být provedeny v souvislosti s úrazem zahrnutým v pojištění, jsou kryty,
d) na újmy na zdraví způsobené paprsky roentgenovými, radioaktivním nebo jiným podobným zářením,
e) na úrazy při výkonu akrobacie a ekvilibristiky, při činné účasti na závodech motorovými vozidly, letadly a při přípravných jízdách k nim, na závodech jezdeckých, těžkoatletických a ve skoku na lyžích, nebylo-li nic jiného ujednáno.
(2) Má-li nemoc nebo chorobná změna s úrazem nesouvisící vliv na následky úrazu, poskytuje pojišťovna náhradu toliko za ony následky, které by byly nastaly bez tohoto vlivu. Nedají-li se tyto následky určit a převládá-li zároveň vliv nemoci nebo chorobné změny, pojišťovna náhradu neposkytne.
Čl. 4
Časová a místní platnost pojištění.
(1) Pojišťovna poskytne smluvené plnění, jen nastanou-li následky úrazu do dvou roků ode dne úrazu.
(2) Pojištění se vztahuje, nebylo-li nic jiného ujednáno, na úrazy, které pojištěný utrpí v Evropě a v asijské části SSSR a za jízd na cestovních lodích pravidelných linií mezi evropskými přístavy nebo mezi těmito přístavy a ostatními přístavy moří Středozemního, Černého, Kaspického a mezi přístavy těchto moří navzájem.
Čl. 5
Povinnosti pojistníkovy.
(1) Jde-li o pojištění jednotlivých osob, je pojistník povinen oznámit pojišťovně bez prodlení
a) změnil-li pojištěný povolání nebo zaměstnání označené ve smlouvě nebo způsob činnosti v něm. Toto ustanovení se však nevztahuje na nastoupení základní (náhradní) vojenské služby;
b) onemocní-li pojištěný příjicí, vážnou chorobou nervovou, míšní nebo mozkovou, dále třeba i přechodnou poruchou duševní, obrnou nebo ochrnutím některé končetiny, jestliže obrna nebo ochrnutí vznikly onemocněním nebo poškozením nerstva, jakož i utrpí-li záchvat mrtvice nebo záchvat šílenství opilců, ztratí-li řeč, zrak nebo sluch, stane-li se silně krátkozrakým, silně nedoslýchavým nebo stane-li se jinak trvale invalidním.
(
2) Pojistník nebo osoba oprávněná ze smlouvy je povinna, utrpí-li pojištěný úraz,
a) bez prodlení zařídit lékařské ošetření a léčení,
b) bez prodlení oznámit pojišťovně místo, čas a způsob úrazu, jméno a bydliště ošetřujícího lékaře,
c) předložit pojišťovně na její žádost zprávu ošetřujícího lékaře o nastalém úrazu a o průběhu a skončení léčení,
d) zařídit, aby se pojištěný dal vyšetřit lékařem, kterého pojišťovna určí.
Výše plnění.
Čl. 6
(1) Jde-li o pojištění jednotlivých osob, vyplatí pojišťovna při úmrtí pojištěného pojistnou částku pro ten případ ujednanou po odečtení náhrady, která byla snad předtím placena podle čl. 7 pro trvalou invaliditu z téže pojistné příhody.
(2) Jde-li o pojištění mládeže do 15 let věku, hradí pojišťovna skutečně vzniklé výlohy za pohřeb a úpravu hrobu až do výše pojistné částky sjednané pro případ úmrtí.
(3) Jde-li o pojištění hromadné, vyplatí pojišťovna
a) pojistnou částku sjednanou pro případ smrti, jestliže oprávněnou ze smlouvy je vdova (vdovec) po případě družka (druh), nebo děti zemřelého jeho rodiče, nezletilí vnuci nebo nezletilí sourozenci, nebo jiná osoba, jež byla svou výživou zcela nebo převážně odkázána na zemřelého,
b) pouze nutné náklady lékařského ošetření a náklady za pohřeb až do výše pojistné částky sjednané pro případ smrti, je-li oprávněnou ze smlouvy jiná osoba než osoby uvedené v bodu a).
Náhrada, která byla snad předtím placena podle čl. 7 pro trvalou invaliditu z téže pojistné příhody, se odečte.
Čl. 7
(1) Při trvalé invaliditě úplné poskytne pojišťovna náhradu ve výši plné pojistné částky sjednané pro tento případ. Za trvalou invaliditu úplnou se považuje úplná ztráta obou rukou aspoň po zápěstí nebo obou nohou aspoň po kotník nebo ztráta jedné ruky aspoň po zápěstí a jedné nohy aspoň po kotník, nebo úplná ztráta zraku obou očí, jakož i úplná a nezhojitelná porucha duševní nebo nervová, která znemožňuje každou práci nebo zaměstnání.
(2) Při trvalé invaliditě částečné činí náhrada při úplné ztrátě
celé pravé ruky (pravé horní končetiny) 60 %,
celé levé ruky (levé horní končetiny) 50 %,
pravé ruky po zápěstí 50 %,
levé ruky po zápěstí 40 %,
celé jedné nohy (jedné dolní končetiny) 50 %,
jedné nohy po kotník 40 %,
zraku prvého oka 30 %,
zraku druhého oka 70 %,
sluchu prvého ucha 15 %,
sluchu druhého ucha 25 %,
sluchu obou uší 40 %,
palce pravé ruky 18 %,
palce levé ruky 15 %,
pravého ukazováčku 12 %,
levého ukazováčku 10 %,
jiného prstu na pravé ruce 6 %,
jiného prstu na levé ruce 5 %,
palce u nohy 5 %,
jiného prstu u nohy 2 %
pojistné částky sjednané pro trvalou invaliditu úplnou. Při jiném tělesném poškození vyplatí pojišťovna takový díl sjednané částky pro trvalou invaliditu úplnou, který odpovídá stupni trvalé invalidity částečné zjištěnému podle objektivní povahy trvalých následků úrazu.
(3) Úplné a nevyléčitelné ochrnutí údů nebo orgánů a tím vzniklá úplná neschopnost jich užívat se klade na roveň úplné jejich ztrátě. Je-li ochrnutí údů nebo orgánů pouze částečné nebo lze-li jich jen částečně užívat, stanoví se poměrně nižší stupeň invalidity. Ztráta jednotlivých článků prstů je považována za trvalou invaliditu, byly-li odstraněny celé články prstů; za ztrátu článku na palci bude poskytnuta polovina, za ztrátu článku každého jiného prstu třetina náhrady připadající na postižený prst. Ztráta citlivosti konečných článků prstů se za trvalou invaliditu nepovažuje.
(4) Stupeň invalidity se určuje podle stavu pojištěné osoby, který lze považovat za konečný. Byla-li pojištěná osoba již stižena tělesnou vadou a zhorší-li se stav již vadného údu nebo orgánu následkem úrazu, určí se stupeň invalidity z dosavadní vady obdobně, jako je uvedeno v předchozích odstavcích, a příslušná částka se od náhrady odečte.
(5) Pojišťovna vyplatí plnění z důvodu trvalé invalidity, jakmile po úplném skončení léčení byl zjištěn trvalý stav invalidity a její rozsah. Nemohl-li být stupeň trvalé invalidity ještě určen, poskytne pojišťovna na žádost oprávněné osoby zálohou částku, kterou bude podle stavu věci nejméně platit. Současně s výplatou konečné náhrady, která může být odložena nejdéle po dobu tří let od skončení nutného lékařského ošetřování, vyplatí pojišťovna i úrok ve výši placené z vkladů ústavy lidového peněžnictví.
(6) Při pojištění mládeže do 15 let věku může být konečná náhrada a její výplata odložena až do 18. roku věku pojištěného; do té doby vyplatí pojišťovna na místo úroků roční důchod ve výši 3 % z náhrady prozatímně určené.
(7) Zemře-li pojištěná osoba následkem úrazu, není nárok na plnění z důvodů trvalé invalidity.
Čl. 8
Pojištěné osoby v hromadném pojištění.
(1) Je-li hromadné pojištění sjednáno bez udání jmen pojištěných osob skupiny označené ve smlouvě, je pojistník povinen oznámit pojišťovně změnu počtu pojištěných osob; opomene-li oznámit zvýšení počtu pojištěných osob, sníží se v případě úrazu pojistná náhrada v poměru, ve kterém je počet osob pojišťovně posledně oznámený ke skutečnému počtu osob skupiny označené ve smlouvě v den úrazu.
(2) Je-li hromadné pojištění sjednáno s udáním jmen, jsou pojištěny pouze osoby, jejichž jména byla pojišťovně oznámena a jí vzata na vědomí. Osoby vystoupivší ze skupiny a osoby nastoupivší na jejich místo nutno bez prodlení pojišťovně oznámit. U osoby nově nastoupivší nutno oznámit jméno, rok narození, zaměstnání a způsob činnosti v něm; pojištění této osoby počíná dnem následujícím po tom, kdy oznámení pojišťovně došlo.
(3) Při hromadném pojištění zaniká pojištění jednotlivého příslušníka skupiny označené ve smlouvě dnem, kdy přestal být příslušníkem této skupiny.
(4) Nebylo-li nic jiného ujednáno, jsou z hromadného pojištění vyloučeny
a) osoby starší 70 let,
b) osoby zmrzačené a invalidní, u kterých lze trvalou invaliditu ocenit podle ustanovení čl. 7 více než 40 %, osoby choromyslné, osoby stižené padoucnicí, anginou pektoris nebo podobnou těžkou nemocí a takové osoby, které již jednou byly raněny mrtvicí nebo trpěly šílenstvím opilců. Nastala-li choroba nebo vada již před počátkem pojištění, je pojištění, pokud se týče osoby touto chorobou nebo vadou stižené, již od počátku neplatné; nastane-li choroba nebo vada později, je neúčinné od té doby.
Čl. 9
Pojistné za hromadné pojištění.
(1) Pojistné za hromadné pojištění se vyměřuje podle počtu pojištěných příslušníků skupiny označené ve smlouvě a podle výše pojistných částek.
(2) Je-li hromadné pojištění sjednáno bez udání jmen pojištěných osob skupiny označené ve smlouvě, vyměřuje se pojistné z úhrnné pojistné částky, která vyplývá z průměrného počtu pojištěných osob. Pro výpočet průměrného počtu se určí pro každý jednotlivý měsíc pojistného období nejvyšší počet současně pojištěných osob, nebo byly-li pojištěné osoby rozděleny v dílčí skupiny, nejvyšší počet současně pojištěných osob každé jednotlivé dílčí skupiny a součet těchto čísel se dělí počtem měsíců v pojistném období.
(3) Bylo-li zaplaceno pojistné za osobu, která je vyloučena z pojištění (čl. 8 odst. 4), bude vráceno bez úroků za dobu neúčinnosti pojištění.
Čl. 10
Pojištění osob dopravovaných motorovými vozidly.
Bylo-li sjednáno pojištění jen pro osoby dopravované v motorovém vozidle označeném ve smlouvě, platí tyto podmínky:
1. Pojištění platí pro osoby do stáří 70 let jedoucí v motorovém vozidle označeném ve smlouvě a vztahuje se na úrazy, které tyto pojištěné osoby utrpí v přímé souvislosti s provozem označeného motorového vozidla.
2. Jde-li o osobu do 15 let věku, snižuje se pro ni pojistná částka pro případ smrti úrazem na jednu desetinu pojistné částky připadající na jednu osobu.
3. Pojištění se nevztahuje
a) na úrazy osob, které použily motorového vozidla bez vědomí a svolení pojistníkova,
b) na úrazy při činné účasti na závodech a při přípravných jízdách k nim,
c) na úrazy osoby, která v době úrazu řídila motorové vozidlo, nebylo-li nic jiného ujednáno.
4. Bylo-li pojištění sjednáno se stanovením pojistných částek pro určený počet míst v motorovém vozidle a použilo-li motorového vozidla více osob, snižují se pojistné částky pro každou jednotlivou osobu v tom poměru, ve kterém je určený počet míst k počtu osob v době úrazu jedoucích, při čemž se nepřihlíží k řidiči a k místu pro něho určenému.
5. Bylo-li pojištění sjednáno se stanovením úhrnných pojistných částek pro celé motorové vozidlo, stanoví se pojistné částky pro jednu osobu tak, že úhrnné částky se dělí počtem osob, které v době úrazu byly vozidlem dopravovány, při čemž nejvyšší částky připadající na jednu osobu jsou omezeny 50 % úhrnných pojistných částek; k osobě řidiče se přihlíží jen bylo-li to ujednáno.
Příloha 11 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění na úmrtí, pro pojištění na úmrtí a dožití, pro pojištění s pevnou dobou splatnosti pojistné částky a pro pojištění na úmrtí a dožití sdružené s pojištěním úrazovým.
čl. 1.
Sjednání pojistné smlouvy.
Podstatnou součástí návrhu je dovozník o zdravotním stavu pojištěného jim zodpověděný a podepsaný, a má-li být smlouva podle návrhu sjednána na základě lékařské prohlídky, též zprávy o zdravotním stavu pojištěného vyhotovené lékaři, které pojišťovna určila.
Rozsah pojištění.
Čl. 2
(1) Pojišťovna je povinna platit smlouvou určené částky, nastane-li pojistná příhoda.
(2) Pojišťovna je povinna osvobodit pojistníka od placení pojistného, stane-li se trvale invalidním následkem úrazu, jestliže v den úrazu není starší 65 let; osvobodí jej
a) úplně, je-li stupeň trvalé invalidity vyšší než 75 % invalidity úplné,
b) z poloviny, je-li stupeň trvalé invalidity vyšší než 30 % invalidity úplné.
(3) Bylo-li to zvlášť ujednáno, osvobodí pojišťovna pojistníka od placení pojistného také, stane-li se pojistník trvale a úplně invalidním následkem nemoci a není-li v den zjištěný jako počátek trvalé a úplné invalidity starší 60 let. Za trvalou a úplnou invaliditu z nemoci se považuje, je-li pojistník nemocen déle než jeden rok a nevykonává žádné povolání nebo zaměstnání.
(4) Nárok na osvobození od placení pojistného přísluší pojistníku od prvého dne měsíce následujícího po dni ohlášení úrazu nebo po dni zjištěném jako počátek trvalé a úplné invalidity z nemoci. Pojistník je však povinen platit pojistné až do konečného rozhodnutí o stupni trvalé invalidity z úrazu nebo do rozhodnutí o tom, že je trvale a úplně invalidní z nemoci. Doklad o trvalé a úplné invaliditě z nemoci je povinen pojistník předložit do 30 dnů ode dne jejího zjištění; předloží-li jej později, má nárok na osvobození od placení pojistného teprve prvým dnem měsíce následujícího po dni předložení dokladu. Při osvobození od placení pojistného pojišťovna vrátí pojistníku zaplacené pojistné placení pojistného trvá vždy jeden rok, pokud je pojištění v platnosti na plnou výši smluvené pojistné částky, a je rok od roku pojišťovnou prodlužováno. Bylo-li již přiznáno osvobození od placení pojistného z poloviny následkem úrazu a utrpí-li pojistník další úraz, přizná se osvobození podle celkového stupně invalidity z úrazů utrpěných za trvání pojištění.
Čl. 3
(1) Byla-li uzavřena smlouva o pojištění bez lékařské prohlídky a zemřel-li pojištěný
a) v prvém roce ode dne uzavření smlouvy, vyplatí pojišťovna pouze reservu pojistného,
b) v druhém roce ode dne uzavření smlouvy, vyplatí pojišťovna polovinu pojistné částky,
c) v dalších letech, vyplatí pojišťovna plnou pojistnou částku.
Toto omezení neplatí, zemřel-li pojištěný následkem úrazu nebo následkem akutních chorob sdělených, jestliže úraz nebo uvedené choroby vznikly po uzavření pojistné smlouvy.
(2) Zvýší-li pojistník při pojištění bez lékařské prohlídky pojistnou částku během trvání pojištění, platí ustanovení odstavce 1 pro rozdíl mezi novou a původní pojistnou částkou ode dne zvýšení pojistné částky.
(3) Při pojištění bez lékařské prohlídky smí pojistná částka na jednu pojištěnou osobu činit nejvýše částku 50.000 Kčs. Zjistí-li pojišťovna, že bylo sjednáno na život téže osoby několik pojistných smluv, u nichž úhrn pojistných částek převyšuje 50.000 Kčs, je pojišťovna při úmrtí pojištěného povinna platit jen jako z pojištění na pojistnou částku 50.000 Kčs a z částky ji převyšující vyplatí obmyšlenému zaplacené pojistné; při tom rozhoduje časové pořadí uzavření smluv.
Čl. 4
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, vyplatí pojišťovna pouze reservu pojistného, jestliže smrt nastala
a) při řízení nebo používání letadel, kterých není použito při veřejné letecké dopravě,
b) jako následek činné účasti na jezdeckých závodech nebo na rychlostních závodech motorovými vozidly nebo na přípravě k nim,
c) jako následek akrobacie všeho druhu.
(2) Pojišťovna rovněž vyplatí reservu pojistného, jestliže pojištěný spáchal sebevraždu a pojistný poměr netrval nepřetržitě poslední dva roky předcházející sebevraždě.
(3) Nebyl-li při uzavření smlouvy věk pojištěného udán správně a byl-li ve skutečnosti vyšší, sníží se povinnost pojišťovny plnit podle poměru ujednaného pojistného k pojistnému, které by pojišťovně náleželo. Byl-li ve skutečnosti věk pojištěného vyšší než 60 let, vyplatí pojišťovna pouze reservu pojistného. Byl-li při uzavření smlouvy věk pojištěného ve skutečnosti nižší proti jeho věku udanému, vrátí pojišťovna rozdíl mezi pojistným, které jí náleželo, a pojistným, které bylo zaplaceno do dne zjištění nesprávného udání věku.
Čl. 5
Odkup, redukce, záloha na plnění, obnova.
(1) Pojistník má nárok na odbytné (odkup pojištění), je-li pojistné zaplaceno alespoň za dva roky. Odkupní částka se rovná reservě pojistného.
(2) Pojistník má nárok na přeměnu pojištění v pojištění prosté pojistného se sníženou pojistnou částkou (redukce pojištění), je-li pojistné zaplaceno alespoň za dva roky. Snížená pojistná částka se stanoví tak, aby jediné pojistné za pojištění prosté pojistného se rovnalo reservě pojistného původního pojištění ke dni přeměny. Zaplatil-li pojistník pojistné nejméně za dva roky a přestal-li dále platit pojistné, aniž požádal o odkup nebo o redukci, přemění pojišťovna po uplynutí dodatečné jednoměsíční lhůty k zaplacení pojistného pojištění v pojištění prosté pojistného se sníženou pojistnou částkou (automatická redukce).
(3) Pojistník má nárok na zálohu na plnění, je-li pojistné zaplaceno alespoň za tři roky. Záloha na plnění nemůže být vyšší než 90 % odbytného. Úroky ze zálohy se platí současně s pojistným.
(4) Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného a zaplatí-li dlužné pojistné do tří měsíců od uplynutí dodatečné jednoměsíční lhůty, avšak před pojistnou příhodou, obnovuje se tím pojištění v plném rozsahu. Po uplynutí této doby, nejdéle však do jednoho roku ode dne, do kterého bylo pojistné zaplaceno, lze obnovit pojištění, které bylo redukováno nebo zaniklo, aniž nastal odkup. Pojišťovna však může stanovit podmínky obnovy, zejména učinit rozhodnutí o obnově závislým na vyplnění zdravotního dovozníku nebo na výsledku lékařské prohlídky. Povinnost pojišťovny plnit z obnovené pojistné smlouvy počíná dnem, kdy pojišťovna vyrozuměla pojistníka, že smlouva bude obnovena, a je-li pojištěný tento den na živu.
(5) Nárok na odkup, redukci a zálohu na plnění není u dočasného pojištění na úmrtí.
Čl. 6
Změna obmyšleného.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, může pojistník změnit osobu obmyšleného až do vzniku pojistné příhody.
(2) Při pojištění jiné osoby nemůže být pojistník obmyšleným; osobu obmyšleného může změnit jen se souhlasem pojištěného.
(3) Při pojištění dvojic mohou být osoby vzájemně obmyšlenými, jsou-li obě pojistníky i pojištěnými.
(4) Nebylo-li nic jiného ujednáno, nabývá obmyšlený nároku na plnění pojišťovny teprve vznikem pojistné příhody.
Čl. 7
Uplatnění nároku.
(1) Pojistník nebo jiná osoba ze smlouvy oprávněná je povinna oznámit pojišťovně pojistnou příhodu. Při uplatnění nároku předloží pojišťovně potřebné doklady, zejména
a) při úmrtí pojištěného úřední doklad o věku zesnulého, úmrtní list, pojistku, úřední doklad o věku obmyšleného, je-li nezletilý,
b) při dožití pojištěného úřední doklad o věku pojištěného a pojistku,
c) při uplatnění nároku na výplatu pojistné částky následkem úrazu zprávu ošetřujícího lékaře o úrazu a o stupni trvalé invalidity a pojistku,
d) při uplatnění nároku na osvobození od placení pojistného zprávu ošetřujícího lékaře a zprávu o stupni trvalé invalidity z úrazu, jakož i pojistku; při uplatnění nároku na osvobození od placení pojistného z důvodu trvalé a úplné invalidity z nemoci též průkaz o tom, že nevykonával v posledním roce žádné povolání nebo zaměstnání.
Osoba oprávněná ze smlouvy je však povinna poskytnout pojišťovně na její žádost i další písemná vysvětlení a dovolit jí všechna potřebná šetření a lékařská zjištění. Náklady s tím spojené nese pojišťovna.
(2) Žádá-li pojistník o odkup, redukci, zálohu na plnění nebo o jakoukoli změnu pojištění, předloží pojistku.
Čl. 8
Reserva pojistného.
Pokud se v těchto podmínkách mluví o reservě pojistného, rozumí se tím reserva pojistného stanovená ministerstvem financí.
Příloha 12 k vyhlášce č. 301/1951 Ú. l. I.
Pojistné podmínky pro pojištění na dožití, pro pojištění na dožití s vrácením zaplaceného pojistného při předčasné úmrtí a pro pojištění důchodové.
Čl. 1
Rozsah pojištění.
Pojišťovna je povinna platit smlouvou určenou částku - u pojištění důchodu důchodové částky - nastane-li pojistná příhoda.
Čl. 2
Odkup, redukce, obnova.
(1) Pojistník má nárok na odbytné (odkup pojištění) pouze z pojištění na dožití s vrácením zaplaceného pojistného při předčasném úmrtí, jestliže pojistné je zaplaceno alespoň za dva roky. Odkupní částka se rovná reservě pojistného.
(2) Pojistník má nárok na přeměnu pojištění v pojištění prosté pojistného se sníženou pojistnou částkou (redukce pojištění), je-li pojistné zaplaceno alespoň za dva roky. Snížená pojistná částka se stanoví tak, aby jediné pojistné za pojištění prosté pojistného se rovnalo reservě pojistného původního pojištění ke dni přeměny. Zaplatil-li pojistník pojistné nejméně za dva roky a přestal-li dále platit pojistné, aniž požádal o odkup nebo redukci, přemění pojišťovna po uplynutí dodatečné jednoměsíční lhůty k zaplacení pojistného pojištění v pojištění prostého pojistného se sníženou pojistnou částkou (automatická redukce).
(3) Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného a zaplatí-li dlužné pojistné do tří měsíců od uplynutí dodatečné jednoměsíční lhůty, avšak před pojistnou příhodou, obnovuje se tím pojištění v plném rozsahu. Po uplynutí této doby, nejdéle však do jednoho roku ode dne, do kterého bylo pojistné zaplaceno, lze obnovit pojištění, které bylo redukováno, nebo zaniklo, aniž nastal odkup. Pojišťovna může však stanovit podmínky obnovy.
Čl. 3
Změna obmyšleného.
(1) Nebylo-li nic jiného ujednáno, může pojistník změnit osobu obmyšleného až do vzniku pojistné příhody.
(2) Při pojištění jiné osoby nemůže být pojistník obmyšleným; osobu obmyšleného může měnit jen se souhlasem pojištěného.
(3) Při pojištění důchodovém je obmyšleným vždy pojištěný.
(4) Nebylo-li nic jiného ujednáno, nabývá obmyšlený nároku na plnění pojišťovny teprve vznikem pojistné příhody.
Čl. 4
Uplatnění nároku.
Pojistník, nebo jiná osoba ze smlouvy oprávněná je povinna oznámit pojišťovně pojistnou příhodu. Při uplatnění nároku předloží pojišťovně potřebné doklady, zejména
a) při dožití pojištěného a při splatnosti prvé důchodové splátky úřední doklad o věku pojištěného, pojistku a průkaz o tom, že pojištěný je v den splatnosti pojistné částky nebo důchodové splátky na živu,
b) při splatnosti každé další důchodové splátky průkaz o tom, že pojištěný je v den splatnosti důchodové splátky na živu,
c) při úmrtí pojištěného úřední doklad o věku zesnulého, úmrtní list, pojistku, úřední doklad o věku obmyšleného, je-li nezletilý.
Čl. 5.
Reserva pojistného.
Pokud v těchto podmínkách se smluví o reservě pojistného, rozumí se tím reserva pojistného stanovená ministerstvem financí.