Nařízení ze dne 9.9.1952 o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin

20.9.1952 | Sbírka:  46/1952 Sb. | Částka:  26/1952ASPI

Vztahy

Nadřazené: 102/1951 Sb.
Prováděcí: 258/1954 Ú.l., 23/1954 Ú.l., 308/1952 Ú.l.
Aktivní derogace: 99/1948 Sb.
Pasivní derogace: 56/1956 Sb., 207/1953 Ú.l.
46/1952 Sb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 9. září 1952
o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6 odst. 3 zákona č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění:
§ 1
Účel nařízení
Účelem tohoto nařízení je umožnit výhodnější zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev, která přešla k socialistickým formám zemědělské výroby, pro případ stáří, invalidity a ztráty živitele smrtí a upravit národní důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných tak, aby odpovídalo produktivitě jejich práce a délce jejich pojištění. Závazky, z kterých plynou členům jednotných zemědělských družstev a osobám samostatně výdělečně činným práva z národního důchodového pojištění, jsou závazky státu. Povinnosti uložené tímto nařízením a zákonem o národním pojištění členům jednotných zemědělských družstev a osobám samostatně výdělečně činným jsou povinnostmi vůči státu.
ČÁST PRVNÍ
Důchodové pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením (III. a IV. typu)
§ 2
Povinné pojištění
Člen jednotného zemědělského družstva III. nebo IV. typu (dále jen "družstvo"), který se podle přijatého celoročního výrobního plánu družstva zavázal odpracovat alespoň minimum pracovních jednotek určené stanovami (provozním řádem) družstva (dále jen "družstevník") a nepobírá starobní nebo invalidní důchod z národního pojištění nebo odpočivný plat z veřejného pensijního zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, je povinně pojištěn pro případ stáří, invalidity a ztráty živitele smrtí.
§ 3
Druhy dávek
(1) Z pojištění se za podmínek dále uvedených poskytují:
a) starobní důchod,
b) invalidní důchod,
c) vdovský důchod,
d) důchod pozůstalé družky,
e) sirotčí důchod, a to po případě až do dokonaného 25. roku věku,
f) odškodnění za pracovní úrazy (odstavec 2),
g) výchovné, a to po případě až do dokonaného 25. roku věku,
h) zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost (odstavec 2),
ch) zvýšení důchodu za každých 5 let práce v družstvu (§ 10 odst. 1),
i) zvýšení starobního důchodu (§ 10 odst. 2),
j) důchodcům dávky nemocenského pojištění důchodců podle platných předpisů.
(2) Státní úřad důchodového zabezpečení může pojištěnému družstevníku, jeho rodinným příslušníkům nebo pozůstalým
a) poskytnout při pracovním úrazu (nemoci z povolání) dávky úrazového odškodnění podle zákona o národním pojištění a po případě pohřebné až do 5000 Kčs; předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti;
b) zvýšit důchod (výchovné) pro bezmocnost až o polovinu.
§ 4
Výše důchodu
(1) Družstevník povinně pojištěný podle § 2 může být pojištěn podle své volby na starobní (invalidní) důchod 
ve výši měsíčně         za pojistné měsíčně
     800 Kčs                     70 Kčs
    1000 Kčs                    130 Kčs
    1250 Kčs                    200 Kčs
    1500 Kčs                    270 Kčs
    1750 Kčs                    350 Kčs
    2000 Kčs                    440 Kčs
(2) Volba výše pojištěného důchodu se provádí uzavřením smlouvy. Neuzavře-li družstevník smlouvu, je pojištěn na nejnižší důchod 800 Kčs za pojistné 70 Kčs měsíčně.
(3) Předseda státní komise důchodového zabezpečení může pověřit vyhláškou v úředním listě též jiné orgány než okresní národní pojišťovny, aby přijímaly přihlášky družstevníků k pojištění a uzavíraly jménem Státního úřadu důchodového zabezpečení smlouvy o výši důchodu.
(4) Státní úřad důchodového zabezpečení vydá vzorec přihlášky, kterou se družstevník přihlašuje k důchodovému pojištění, a závazné vzorce smluv o výši důchodu.
§ 5
Pojištění důchodců
Družstevník, který je důchodcem nebo poživatelem odpočivného platu (§ 2), se může zvláštní smlouvou pojistit na příplatek k důchodu. Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti.
§ 6
Všeobecné podmínky nároku na dávky
(1) Dávky důchodového pojištění náležejí družstevníku, po případě jeho pozůstalým, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o národním pojištění, pokud toto nařízení a předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše jednoho roku před vznikem nároku na důchod může však být doplaceno do šesti měsíců po vzniku tohoto nároku.
(2) Starobní (invalidní) důchod ve výši 1750 Kčs nebo 2000 Kčs měsíčně, na nějž se družstevník pojistil, náleží, trvalo-li pojištění na tyto důchody do dne vzniku nároku na důchod alespoň 10 let; jinak se důchod krátí úměrně k době trvání pojištění, činí však nejméně 1500 Kčs měsíčně, trvalo-li pojištění na některý z těchto důchodů alespoň 4 roky.
(3) Za minulou dobu náleží dávka důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.
§ 7
Starobní důchod
Starobní důchod náleží pojištěnému družstevníku, který dosáhl věku alespoň 65 let nebo po pojištění, trvajícím nejméně 20 let, věku alespoň 60 let, nepobírá invalidní důchod a
a) je neschopen práce v družstvu nebo
b) pracuje jako družstevník dále v družstvu podle svých schopností.
§ 8
Invalidní a částečný invalidní důchod
(1) Invalidní důchod náleží pojištěnému družstevníku, který pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav není schopen jakékoliv výdělečné práce.
(2) Částečný invalidní důchod ve výši 60 % pojištěného důchodu náleží pojištěnému družstevníku, který pro trvale nepříznivý zdravotní stav nemůže odpracovat v dosavadní činnosti ani polovinu průměrného počtu pracovních jednotek odpracovaných v době členství v družstvu, nejdéle však v posledních třech kalendářních letech, a v družstvu i nadále podle svých schopností pracuje. Předseda státní komise důchodového zabezpečení může v dohodě s ministrem zemědělství stanovit vyhláškou v úředním listě podrobnosti.
§ 9
Výchovné
(1) Starobní (invalidní) důchod se zvyšuje o výchovné na každé dítě do dokonaného 16. roku věku, o které důchodce pečuje.
(2) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 190 Kčs, na dvě děti 430 Kčs, na tři děti 720 Kčs, na čtyři děti 1060 Kčs, na pět dětí 1450 Kčs, na šest dětí 1890 Kčs, na sedm dětí 2380 Kčs a na každé další dítě o 540 Kčs více.
(3) Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti, zejména též o tom, za jakých podmínek se poskytuje výchovné na dítě starší 16 let.
§ 10
Zvýšení důchodu
(1) Důchod, na nějž je družstevník pojištěn (§ 4), se zvyšuje o 5 % za každých pět roků práce konané v družstvu.
(2) Družstevníku, který dále pracuje v družstvu a neuplatní nárok na starobní důchod (§ 7), ač by tak mohl učinit, zvýší se dále pojištěný starobní důchod ode dne uplatnění nároku o 15 % za každý rok práce v družstvu po dni, kdy nárok na starobní důchod mohl být, ale nebyl uplatněn.
§ 11
Důchody pozůstalých
(1) Vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) a sirotčí důchod se vyměřují podle zákona o národním pojištění ze starobního (invalidního) důchodu, na který je družstevník pojištěn, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 10; vdovský důchod činí však nejméně 700 Kčs měsíčně, sirotčí důchod nejméně 500 Kčs měsíčně.
(2) Vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) se zvyšuje o výchovné na každé dítě do dokonaného 16. roku věku, o které vdova (družka) pečuje.
(3) Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 340 Kčs, na dvě děti 680 Kčs, na tři děti 1020 Kčs, na čtyři děti 1360 Kčs, na pět dětí 1700 Kčs, na šest dětí 2040 Kčs, na sedm dětí 2380 a na každé další dítě o 540 Kčs více.
(4) Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti, zejména též o tom, za jakých podmínek se poskytuje výchovné na dítě starší 16 let.
§ 12
Zánik a krácení důchodu
(1) Starobní důchod družstevníka, který dosáhl věku alespoň 65 let, se bez ohledu na výši jeho odměny za práci v družstvu nekrátí, jestliže v družstvu pracuje podle svých schopností.
(2) Vznikne-li družstevníku nárok na starobní (invalidní) důchod podle tohoto nařízení a nárok na důchod podle zákona o národním pojištění - vyjma nárok na úrazový důchod nebo zaopatřovací požitky válečných poškozenců - nebo nárok na odpočivný plat podle předpisů o veřejném pensijním zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, krátí se úhrn důchodů o polovinu nižšího důchodu. To platí též, vznikne-li nárok na vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) podle tohoto nařízení vdově (družce), které náleží též důchod podle předpisů uvedených v předchozí větě, vyjma úrazový důchod nebo zaopatřovací požitky válečných poškozenců.
(3) Jinak platí pro zánik a krácení důchodu družstevníků obdobně předpisy o zániku a krácení důchodu platné pro důchodce ze zaměstnaneckého pojištění mladší 65 let.
§ 13
Zánik a obnovení pojištění družstevníka jako osoby samostatně výdělečně činné. Vstup do pracovního poměru.
(1) Zůstal-li družstevník po vstupu do družstva pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná, zanikne toto jeho pojištění dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.
(2) Přestane-li družstevník, který byl dříve samostatně hospodařícím zemědělcem, být družstevníkem, změní se jeho pojištění v dřívější pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné tak, jako by k pojištění podle tohoto nařízení a dřívějších předpisů o důchodovém pojištění družstevníků nebylo došlo.
(3) Přestane-li družstevník být členem družstva a stane-li se zaměstnancem, započítá se mu doba pojištění jako družstevníka, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 6 odst. 1 a § 26 odst. 1), pro nárok i výši důchodu; netrvalo-li však důchodové pojištění ze zaměstnání v pracovním poměru alespoň 4 roky, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů platných pro družstevníky, leč by se následkem pracovního úrazu stal invalidní nebo zemřel. Za vyměřovací základ z pojištění družstevníků se považuje desetinásobek pojistného.
§ 14
Pojistné
(1) Pojistné je splatné do 15 dnů po uplynutí měsíce, za který se platí.
(2) Pojistné hradí družstevník.
(3) Pojistné vybírá a odvádí družstvo.
(4) Státní úřad důchodového zabezpečení může povolit družstvu, aby odvádělo pojistné v jiných než měsíčních lhůtách.
§ 15
Podrobnosti
Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti o důchodovém pojištění družstevníků, zejména o tom,
a) kdy pojištění vzniká a zaniká,
b) jak se započítává pro nárok a jeho výši doba pojištění získaná podle zákona o národním pojištění,
c) jak se zachovávají nároky z dosavadního důchodového pojištění zaměstnanci, který se stal družstevníkem, a
d) jak se stanoví nároky při změně smlouvy o výši pojištěného důchodu.
ČÁST DRUHÁ
Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných, členů jednotných zemědělských družstev I. a II. typu a spolupracujících členů rodin
§ 16
Rozsah platnosti
(1) Ustanovení tohoto nařízení o pojištění osob samostatně výdělečně činných platí přiměřeně též pro členy jednotných zemědělských družstev I. a II. typu a pokud se v něm nestanoví jinak, pro spolupracující členy rodin.
(2) Nároky spisovatelů, výtvarných umělců, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků z národního pojištění se posuzují i nadále jen podle zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných.
§ 17
Všeobecné podmínky nároku na dávky
(1) Dávky důchodového pojištění náležejí osobě samostatně výdělečně činné, po případě jejím pozůstalým, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o národním pojištění, pokud toto nařízení nestanoví jinak, a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před vznikem nároku na důchod může však být doplaceno do tří měsíců po vzniku tohoto nároku.
(2) Za minulou dobu náleží dávka důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.
§ 18
Starobní důchod
Starobní důchod náleží osobě samostatně výdělečně činné, která dosáhla věku alespoň 65 let a nepobírá invalidní důchod, jestliže
a) je neschopna vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) zanechala samostatné výdělečné činnosti se souhlasem národního výboru.
§ 19
Invalidní důchod
Invalidní důchod náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je pro trvale nepříznivý zdravotní stav neschopna jakékoliv výdělečné práce.
§ 20
Výše důchodu
(1) Starobní (invalidní) důchod osoby samostatně výdělečně činné činí: 
při průměrném  po 4 letech   po 6 letech  po 8 letech   po 10 let.
ročním         pojištění     pojištění    pojištění     pojištění
vyměřovacím    Kčs měs.      Kčs měs.     Kčs měs.      Kčs měs.
základu Kčs

do 10.500         700           800         800            800
od 10.501
do 16.500         775           875         950           1000
od 16.501
do 22.500         820           950        1060           1150
od 22.501
do 28.500         865          1025        1170           1300
od 28.501
do 39.000         910          1100        1280           1450
od 39.001
do 51.000         955          1175        1390           1600
nad 51.000       1000          1250        1500           1750
(2) Starobní (invalidní) důchod spolupracujícího člena rodiny se stanoví podle zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných, nesmí však být vyšší než starobní (invalidní) důchod osoby samostatně výdělečně činné nebo člena jednotného zemědělského družstva I. a II. typu, který za něho platí pojistné.
(3) Důchody pozůstalých po osobě samostatně výdělečně činné se vyměřují ze starobního (invalidního) důchodu stanoveného podle tohoto nařízení; vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) činí však nejméně 600 Kčs měsíčně, sirotčí důchod nejméně 400 Kčs měsíčně.
(4) O poskytování výchovného platí ustanovení § 9 a § 11 odst. 2 až 4.
§ 21
Pojištění osob samostatně výdělečně činných, které jsou zároveň zaměstnanci. Vstup do pracovního poměru nebo do důchodu.
(1) Vznikne-li osobě samostatně výdělečně činné, která byla zároveň též zaměstnancem, nárok na dávky důchodového pojištění, započítávají se pro výši důchodu též vyměřovací základy ze samostatné výdělečné činnosti konané do 30. září 1952, je-li z nich splatné pojistné zaplaceno nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 17 odst. 1 a § 26 odst. 2). Od 1. října 1952 je osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň též zaměstnancem, pojištěna jen jako zaměstnanec.
(2) Přestane-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat výdělečnou činnost a stane-li se zaměstnancem, započítá se jí doba pojištění ze samostatné výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 17 odst. 1 a § 26 odst. 2), pro nárok i výši důchodu; nesplňuje-li však základní podmínku pro vznik nároku na důchod v zaměstnaneckém pojištění, posuzuje se její nárok na dávky důchodového pojištění podle předpisů platných pro osoby samostatně výdělečně činné, leč by se následkem pracovního úrazu stala invalidní nebo zemřela.
(3) Je-li osobě samostatně výdělečné činné přiznán starobní (invalidní) důchod, zaniká její důchodové pojištění dnem, od kterého je přiznán důchod.
§ 22
Zmocnění k úpravě vyměřovacího základu
Předseda státní komise důchodového zabezpečení může v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou v úředním listě upravit vyměřovací základy osob samostatně výdělečně činných a členů jednotných zemědělských družstev I. a II. typu.
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení
§ 23
Mimořádný důchod
Osobám, které jsou starší 65 let nebo invalidní, sociálně potřebné a beze své viny nemají nárok na důchod z národního pojištění, zejména výměnkářům z hospodářství, jejichž majitelé se stanou členy družstva III. nebo IV. typu, může Státní úřad důchodového zabezpečení přiznat mimořádný důchod.
§ 24
Platnost dosavadních předpisů
(1) Pokud se v tomto nařízení nebo v předpisech podle něho vydaných nestanoví jinak, platí pro důchodové pojištění podle tohoto nařízení, zejména též o povinnosti osob samostatně výdělečně činných platiti za sebe a spolupracující členy rodiny pojistné, přiměřeně zákon o národním pojištění a předpisy podle něho vydané.
(2) Nároky ze smluv o pojištění na důchod uzavřených družstevníky podle dosavadních předpisů se posuzují podle tohoto nařízení.
§ 25
Odstranění příkrostí
Předseda státní komise důchodového zabezpečení může činit opatření k odstranění příkrostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení; jde-li o opatření obecné povahy, učiní tak v dohodě se zúčastněnými ministry.
ČÁST ČTVRTÁ
Přechodná ustanovení
§ 26
Lhůty pro doplacení dlužného pojistného
(1) Družstevník může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 31. ledna 1953; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 30. listopadu 1952; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení závěrečná
§ 27
(1) Ustanovení zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných, které odporují tomuto nařízení, se zrušují.
(2) Dále se zrušují
a) § 64 zákona o národním pojištění, pokud upravuje nárok manželek (družek) pojištěnců (důchodců), na které se vztahuje toto nařízení, na důchod manželky;
b) § 70 zákona o národním pojištění, pokud upravuje nárok pojištěnců (důchodců) uvedených pod písm. a) na výbavné;
c) § 89 zákona o národním pojištění, pokud přiznává nárok na sociální důchod osobám, které nezískaly nárok na důchod z pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné, členové jednotných zemědělských družstev nebo spolupracující členové rodin pro neplacení pojistného nebo pro zaviněné přerušení pracovní činnosti; toto ustanovení platí však i nadále pro důchodce, kterým vznikl nárok na sociální důchod do 30. září 1952.
§ 28
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1952; provede je předseda vlády v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.