Vyhláška ze dne 18.1.1960 o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení žáků při výrobní praxi v závodech

9.2.1960 | Sbírka:  8/1960 Sb. | Částka:  4/1960ASPI

Vztahy

Nadřazené: 55/1956 Sb., 54/1956 Sb.
Pasivní derogace: 165/1979 Sb., 102/1964 Sb.
8/1960 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 18. ledna 1960
o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech
Změna: 102/1964 Sb.
Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví podle § 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen "zákon o nemocenském pojištění"), podle § 3 odst. 3 písm. c) a § 32 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon o sociálním zabezpečení"), a na základě zásad stanovených vládním usnesením ze dne 23. října 1959:
ODDÍL PRVNÍ
Výrobní práce studentů v pracovním poměru
§ 1
Pro studenty vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov práci ve výrobě (dále jen "výrobní práce") v pracovním poměru, platí při této výrobní práci obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.
§ 2
Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz se pro studenty, konající výrobní práci v závodě v pracovním poměru, vypočítává takto:
1. Základem pro výpočet je započitatelný výdělek, kterého student dosáhl při výrobní práci v závodě v rozhodném období*) před vznikem pracovní neschopnosti. Od tohoto základu se odečte daň ze mzdy, výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a dělí počtem dnů, v nichž student konal výrobní práci v závodě v rozhodném období. Zameškal-li student v závodě neomluveně některé pracovní dny od počátku rozhodného období do dne vzniku pracovní neschopnosti, připočtou se tyto dny k počtu dnů, kterým se dělí výdělek.
2. Vznikla-li pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž student počal konat výrobní práci, nebo nekonal-li student výrobní práci v rozhodném období ani šest pracovních dnů, je základem pro výpočet započitatelný výdělek, kterého by student pravděpodobně dosáhl za jednu průměrnou směnu výrobní práce, a to po odečtení daně ze mzdy; zameškal-li student v závodě neomluveně některé pracovní dny, přihlédne se k tomu při stanovení pravděpodobného výdělku.
3. Z částky zjištěné podle bodů 1 nebo 2 se určí čistá denní mzda poměrem, ve kterém je celková doba výrobní práce určená učebními plány a osnovami na určité období (např. na školní rok, semestr) k celkové pracovní době připadající podle obecně platných předpisů na toto období.**)
§ 3
Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při karanténě, pro stanovení podpory při ošetřování člena rodiny a pro stanovení peněžité pomoci v mateřství se určuje obdobně podle ustanovení § 2.
§ 4
V prvních třiceti kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti se poskytuje v závodě nemocenské jen za ty pracovní dny, v nichž by student podle učebních plánů a osnov konal výrobní práci v závodě; po této době se nemocenské poskytuje za každý pracovní den pracovní neschopnosti.
§ 5
Trvá-li pracovní neschopnost studenta i v semestru, v němž se již podle učebních plánů a osnov výrobní práce nekoná, náleží mu v závodě dále nemocenské jen tehdy, nemůže-li pro pracovní neschopnost plnit ani své studijní povinnosti a úkoly.
§ 6
(1) Do doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, podle níž se stanoví sazba nemocenského, se studentu v závodě započtou i předchozí doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené, pokud jsou započitatelné podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.*)
(2) Do doby 270 dnů pojištění, potřebné k získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství v závodě, se studentce započtou veškeré doby pojištění, které získala v posledních dvou letech přede dnem porodu podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců.**)
§ 7
Podpora při narození dítěte a pohřebné se neposkytují z pojištění studenta v závodě, ale z jeho pojištění ve škole podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění studentů a vědeckých aspirantů; to platí také o přídavcích na děti studenta.
§ 8
zrušen
§ 9
zrušen
ODDÍL DRUHÝ
Výrobní práce studentů v učebním poměru
§ 10
Pro studenty vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v přípravném období, platí při této výrobní práci ustanovení §§ 5 až 7, § 8 odst. 1 a § 9; jinak se na ně vztahují ustanovení prvního až třetího oddílu vyhlášky č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění zabezpečení učňů.
§ 11
Pro nemocenské pojištění studentů vysokých škol, kteří při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci v učebním poměru v období odborného rozvoje, platí při této výrobní práci ustanovení prvního oddílu této vyhlášky; přitom i pro ně platí obdobně ustanovení o tom, který úraz se u učňů považuje za úraz pracovní a jak se doba učebního poměru posuzuje pro určení pracovní kategorie.*)
ODDÍL TŘETÍ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 12
Ustanovení prvního a druhého oddílu platí přiměřeně také pro žáky odborných škol, pedagogických škol a výběrových postupných ročníků všeobecně vzdělávacích škol, pokud podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru.
§ 13
Nemocenským pojištěním studentů, popřípadě žáků podle této vyhlášky, není dotčeno jejich pojištění z důvodu studia podle první části vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
§ 14
Studenti a žáci, kteří vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci jinak než v pracovním nebo učebním poměru, jsou pojištěni jen za podmínek a v rozsahu určeném vyhláškou č. 102/1957 Ú. l. Úraz, který tito studenti nebo žáci utrpí při výrobní práci v závodě nebo v souvislosti s ní, se považuje za úraz pracovní.*)
§ 15
(1) Pokud by to vyžadovala odchylná úprava výrobní práce v závodě, může Ústřední rada odborů v dohodě s ministerstvem školství a kultury upravit výpočet čisté denní mzdy odchylně od ustanovení §§ 2 a 3.
(2) Trvá-li pracovní neschopnost studenta, popřípadě žáka, vzniklá v souvislosti s výrobní prací i v době hlavních školních prázdnin, může krajská odborová rada v případech hodných zřetele povolit výjimku z ustanovení § 4 a přiznat nemocenské v prvních třiceti dnech pracovní neschopnosti za každý pracovní den.
§ 16
Nároky vzniklé v nemocenském pojištění z důvodu výrobní práce studentů a žáků v době od 1. září 1959, o nichž v den účinnosti této vyhlášky nebylo ještě pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle této vyhlášky.
§ 17
Ustanovení této vyhlášky neplatí pro účastníky mimořádných způsobů studia (např. externího, večerního, dálkového).
§ 18
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení a neupravuje důchodové zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech.
Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Erban v. r.
Předseda Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
*) Viz článek 3 odst. 1 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.
*) § 18 odst. 4 až 6 zákona o nemocenském pojištění a čl. 14 až 23 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l.
*) §§ 2 a 11 vyhlášky č. 44/1959 Ú. l.
*) § 3 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
**) Tyto doby se započtou rovněž pro získání případného souběžného nároku studentky na peněžitou pomoc v mateřství podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
**) Tento poměr vypočte zpravidla pro celý školní rok škola (fakulta), která studenty vysílá na výrobní práci. Je součástí ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem a platí vždy pro všechny vyslané studenty se stejnou úpravou výrobní práce.
Příklad:
Studenti strojní fakulty vysoké školy technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny; přitom však v některých obdobích nekonají práci po delší dobu, která je vyhrazena pro přípravu na zkoušky a pro skládání zkoušek. Poměr celkové doby výrobní práce k celkové zákonné pracovní době v období školního roku činí podle ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem 0,6. Student se stal neschopným práce pro nemoc např. dne 15. prosince 1959. V rozhodném období činil jeho započitatelný výdělek v závodě, tj. za měsíce září, říjen a listopad 1959, po odečtení daně ze mzdy 1050 Kčs. V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů. Na jeden pracovní den připadá průměrný čistý výdělek 22,82 Kčs (1050 : 46). Čistá denní mzda, zjištěná výše uvedeným poměrem 0,6, která je základem pro výpočet nemocenského, činí po zaokrouhlení 14 Kčs (22,82 x 0,6).