226/1922 Sb.
Zákon
ze dne 13. července 1922,
jímž se mění a doplňují zákony o školách
obecných a občanských.
Změna: 233/1935 Sb.
Změna: 176/1937 Sb.
Změna: 176/1939 Sb.
Změna: 260/1939 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Povinné předměty učebné ve školách obecných (ľudových) jsou:
náboženství, (s výhradou § 3 odst. 5); občanská nauka a výchova; čtení a
psaní; jazyk vyučovací; počty s naukou o tvarech měřických, přírodopis,
přírodozpyt, zeměpis a dějepis, hledíc zvláště k domovu a vlasti; kreslení;
zpěv, ruční práce a tělesná výchova. Nauka o domácím hospodářství může býti
zavedena jako zvláštní předmět učebný. Nařízením bude upravena část
školních lékařů při tělesné výchově žactva.
(2) Rozhodnutím župní rady školní (v přechodné době zemské rady školní a
na Slovensku ministerstva školství a národní osvěty) a při školách
spravovaných přímo ministerstvem školství a národní osvěty podle §u 2
zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., rozhodnutím tohoto
ministerstva může se na škole obecné (ľudové) podle místní potřeby
vyučovati jiným předmětům jako nepovinným, zvláště pak jazyku
československému, není-li už vyučovacím jazykem té které školy.
Vydržovatelům školy budiž předem dána příležitost, aby se o věci vyslovili.
(3) Rozhodnutím ministerstva školství a národní osvěty může vyučování
jazyku československému ustanoveno býti pro tu kterou školu povinným.
§ 2.
(1) Povinné učebné předměty školy občanské jsou: náboženství (s výhradou
§ 3 odst. 5); občanská nauka a výchova; jazyk vyučovací s naukou o
písemnostech; zeměpis a dějepis; přírodopis a přírodozpyt; počty
s jednoduchým účetnictvím; měřictví a rýsování; kreslení; krasopis; zpěv;
ruční práce a tělesná výchova. Nauka o domácím hospodářství může býti
zavedena jako zvláštní předmět učebný. Nařízením bude upravena účast
školních lékařů při tělesné výchově žactva. Na měšťanských školách s českým jazykem vyučovacím je další
povinný učebný předmět jazyk německý.
(2) Na občanských školách s vyučovacím jazykem jiným, nežli
československým budiž žactvu poskytnuta příležitost naučiti se jazyku
československému. Rozhodnutím ministerstva školství a národní osvěty může
vyučování jazyku československému ustanoveno býti pro tu kterou školu
povinným.
(3) Rozhodnutím župní rady školní (v přechodné době zemské školní rady a
na Slovensku ministerstva školství a národní osvěty) a při školách
spravovaných přímo ministerstvem školství a národní osvěty podle §u 2
zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., rozhodnutím ministerstva
školství a národní osvěty může se na škole občanské vyučovati též jiným
předmětům učebným jako nepovinným, zvláště jiným jazykům, těsnopisu, psaní
strojem a hudbě. Vydržovatelům školy budiž předem dána příležitost, aby se
o věci vyslovili.
§ 3.
(1) Opatřovati vyučování náboženství na školách obecných (ľudových) a
občanských a na ně dozírati přísluší úřadům církevním (představenstvům
židovských obcí náboženských) s výhradou práva vrchního dozoru a správy,
které přísluší státu podle § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a
n.
(2) Náboženství vyučovati jest ve všech třídách po dvou hodinách týdně.
Výměru a rozdělení učiva náboženského na jednotlivé stupně školní ustanoví
úřady církevní.
(3) Učitelé náboženství, úřady církevní a společnosti náboženské jsou
povinny šetřiti zákonů jakož i předpisů, které v mezích zákonů vydají úřady
školní.
(4) Co úřady církevní ustanoví o vyučování náboženství a o cvičeních
náboženských, oznámeno budiž správci školy prostřednictvím župní rady
školní (v přechodné době okresního úřadu školního a na Slovensku školního
inspektora). Ustanovení, která jsou v odporu s obecným řádem školním,
nebuďte oznamována.
(5) Žáci bez vyznání nebo vyznání státem neuznaného jsou všeobecně
zproštěni povinnosti, aby se zúčastnili vyučování náboženství. Žáci vyznání
ostatních budou okresním úřadem školním, na Slovensku a na školách
menšinových příslušným okresním (obvodním) inspektorem školním, zproštěni
této povinnosti, požádají-li o to písemně nebo protokolárně jejich rodiče
nebo jejich zástupci.
(6) Hledíc k různosti náboženského vyznání žactva na té které škole,
budiž doba vyučování náboženského v rozvrhu hodin ustanovena tak, aby tím
souvislost ostatního vyučování nebyla rušena.
§ 4.
(1) Ministr školství a národní osvěty se zmocňuje, aby vyslechnuv znalce
školství, upravil učebné osnovy pro školy obecné (ľudové) a občanské,
ustanovil týdenní počet vyučovacích hodin pro jednotlivé druhy škol a
stupně školní, jakož i všechno to, co vůbec náleží k vnitřnímu uspořádání
škol.
(2) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby organisaci občanských škol na
Slovensku nařízením přizpůsobila organisaci občanských škol v ostatním
území republiky.
(3) Ministr školství a národní osvěty přihlížeje k nedostatku potřeb
vyučovacích, školních dílen, kuchyní a jiného zařízení, jakož i
k nedostatku účelně školeného učitelstva, může pro dobu přechodnou zmocniti
příslušné úřady školské, aby zaváděly vyučování ručním pracím chlapeckým a
domácímu hospodářství toliko postupně na těch školách, kde budou pro ně
vhodné podmínky.
§ 5.
(1) Počet tříd při obecné škole se řídí počtem dětí. Nejvyšší
počet dětí v jedné třídě se ustanovuje na 45.
(2) Přestoupí-li počet dětí v některé třídě školy obecné (ľudové) v tom
kterém roce příslušné největší číslo v odstavci 1. uvedené a nedá-li se
přeplnění třídy odpomoci přípustnými změnami zařaděním dítek (o čemž
rozhodne příslušný inspektor školní), zřídí se při škole další třída a to
zatímní. Trvá-li zatímní třída při škole nepřetržitě po tři školní roky,
promění se v třídu definitivní.
(3) Počet míst literních učitelů při obecné (ľudové) škole řídí se počtem
tříd tak, že na každou třídu připadá jedno místo učitelské, počítajíc v to
také místo správce školy.
(4) Pro vyučování jednotlivým předmětům učebním, jehož se neúčastní
všichni žáci té které třídy, zřídí se při škole nebo při několika školách
v téže obci zvláštní oddělení, v nichž se sloučí podle potřeby žáci různých
tříd tak, aby počet žactva v takovém oddělení v žádném případě nepřestoupil
čísla 45.
(5) Při zjišťování počtu žactva, který je podle 1. odstavce podmínkou pro
zřizování nebo dělení tříd, přihlíží se toliko ke školou povinným dětem
československých občanů státních a to těch, kteří mají v obci školní trvalé
bydliště.
§ 6.
(1) Nejvyšší počet žactva v jedné třídě měšťanské školy se
ustanovuje na 45.
(2) Přestoupí-li počet žáků v některé postupné třídě školy občanské v tom
kterém roce příslušné největší číslo v odstavci 1. uvedené, zřídí se při ní
zatímní pobočka, při dvojnásobném největším počtu žáků v postupné třídě
zřídí se zatímní pobočka druhá, a pro každý násobek příslušného největšího
počtu žáků v postupné třídě zřizuje se další zatímní pobočka. Po tříletém
trvání promění se zatímní pobočka v definitivní.
(3) Ustanovení čtvrtého odstavce § 5 platí též o školách občanských.
§ 7.
(1) Župní rada školní (v přechodné době zemská rada školní a na Slovensku
ministerstvo školství a národní osvěty) povoluje z důvodů podstatných a
přihlížejíc k možnosti, jak opatřiti potřebné učitelstvo a místnosti
školní, v jednotlivých případech odchylky od ustanovení § 5 odstavce 1. a
2. a § 6 odstavce 1. a 2., avšak jen do konce školního roku 1946-47.
(2) Ustanovení § 5 odst. 1. a 2., § 6 odst. 1. a 2. a § 7 odst. 1. nesmí
se užívati k tomu, aby se rušily nebo spojovaly třídy již zřízené, jakmile
by po zrušení nebo spojení jich stoupl počet dětí v některé třídě nad 45.
§ 8.
(1) Třídy školní a místa učitelská při veřejných školách mohou se rušiti
jen tehdy, nejsou-li po zákonu nutné.
(2) Na Slovensku mohou se rušiti třídy školní a místa učitelská při
obecních a státních školách ľudových a občanských, nejsou-li po zákonu
nutné, toliko rozhodnutím ministerstva školství a národní osvěty nebo
orgánu, který k tomu tímto ministerstvem bude pověřen.
§ 9.
Školy obecné (ľudové) i občanské mohou býti podle pohlaví žactva buď
smíšené, buď chlapecké, buď dívčí.
§ 10.
(1) Učitelé a učitelky mohou vyučovati chlapce a dívky na všech stupních
a druzích škol obecných (ľudových) i občanských. Veškerá místa literních
učitelů na školách obecných (ľudových) i občanských, chlapeckých, dívčích i
smíšených zřizují se bez určení pohlaví. Všechny dosavadní systemisace míst
na školách těchto výhradně pro učitele nebo výhradně pro učitelky pozbývají
platnosti.
(2) Při obsazování míst literních učitelů při veřejných školách dbáti
jest toho, aby polovina všech míst na každé škole obsazena byla učiteli a
polovina učitelkami, při čemž se nečítají místa správců a ředitelů škol.
Při lichém počtu míst náleží na chlapeckých školách o jedno místo více
učitelům, na školách dívčích učitelkám; liché místo učitelské na školách
smíšených rozepíše se pro volnou kompetenci mužů i žen.
(3) Orgán, jemuž přísluší rozepsati konkurs na definitivní místo
učitelské nově zřízené nebo uprázdněné, nechť rozhodne s konečnou platností
a v konkurse vysloví, kterému pohlaví náleží pro obsazování místa přednost,
aby vyhověno bylo zásadě vyslovené v předešlém odstavci.
(4) Při místech správců a ředitelů škol chlapeckých náleží však vždycky
přednost učitelům, při místech těchto na školách dívčích náleží přednost
vždycky učitelkám. Místa správců a ředitelů škol smíšených rozpisujte se
pro volnou kompetenci mužů i žen.
(5) Zásad uvedených v § 10 odst. 2. šetřiti jest pokud lze i při
obsazování míst zatímních.
(6) Výjimky z ustanovení § 10 odst. 2. až 5. pro školy, jichž správu vede
ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2 odst. 1. bod 3. zákona ze
dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., určuje podle místních poměrů ministr
školství a národní osvěty, který je také oprávněn, obsazuje ať definitivně
či zatímně místa učitelská na těchto školách, odchýliti se v zájmu školy od
pravidel, obsažených v čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a
n.
(7) Ministr školství a národní osvěty může pro dobu přechodnou určiti
výjimky z ustanovení § 10 odst. 2. - 5. i pro obsazování míst na všech
veřejných školách obecných (ľudových) a občanských na Slovensku, v území
Hlučínském, Valčickém a Vitorazském i v území těšínského Slezska a může
orgány, jimž přísluší právo presentační a právo jmenovati učitele na těchto
školách, zmocniti, aby se případ od případu odchylovaly v zájmu školy od
pravidel daných v čl. IV. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n.
§ 11.
(1) Povinnost choditi do školy obecné (ľudové) i občanské počíná se
počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovršilo šestý rok
věku, a trvá plných osm školních let. Dítky školou nepovinné, které dovrší
šestý rok věku v době od počátku školního roku do nejbližšího konce roku
občanského, mohou býti do školy přijaty, není-li pochybnosti o jejich
tělesné i duševní dospělosti, nepřeplní-li se jejich přijetím školní
světnice a nepřekročí-li se největší počet dětí ve třídě podle §§ 5 a 7.
(2) Poskytovati jakýchkoliv úlev v docházce školní jest zakázáno.
Povinnost mládeže na Slovensku účastniti se opakovacího školského vyučování
až do 15. roku věku, vyslovená v §§ 1 a 48 zákonného článku XXXVIII. z r.
1868, zůstává nedotčena pro veškeru mládež, která chodila do školy ľudové
podle dosavadních zákonů toliko 6 let a nevzdělávala se potom na školách
vyšších.
(3) Ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n., o
hospodářských školách lidových zůstávají tímto zákonem nedotčena. Avšak
povinnost choditi do hospodářské školy lidové podle § 7 cit. zákona nastane
budoucně teprve po ukončení povinné docházky do školy obecné (ľudové) a
občanské.
(4) Při školách obecných (ľudových) nebo občanských zřídí se pokračovací
školy nebo kursy s povinnou docházkou pro mládež ve věku od 14 do 16 let,
pokud se nevzdělává na pokračovacích školách živnostenských, kupeckých, na
lidových školách hospodářských nebo na jiných školách vyšších a odborných.
Podrobná ustanovení o zřizování a zařízení těchto pokračovacích škol nebo
kursů, o době vyučovací, o učebných osnovách a o docházce školní vydána
budou nařízením vlády.
§ 12.
(1) Prodloužení povinné docházky školní do škol obecných (ľudových) a
občanských na 8 plných let školních provede se na Slovensku postupně podle
toho, jak bude možno opatřiti potřebné místnosti a učitelstvo pro nutné
rozšíření škol. Ministerstvo školství a národní osvěty ustanoví, kdy a
v kterých obcích nastane povinnost obecné osmileté docházky školní do škol
obecných (ľudových) a občanských na Slovensku.
(2) Každým způsobem bude však od počátku školního roku 1927-28 osmiletá
docházka školní povinná pro veškeru mládež na Slovensku.
§ 13.
Trvání školního roku a hlavních prázdnin, jakož i prázdnin ve školním roce
ustanoví ministr školství a národní osvěty nebo orgán jím pověřený.
§ 14.
(1) Pokuty, vyměřené v zákonech zemských pro Čechy, Moravu a Slezsko a v
§ 4
zák. článku XXXVIII. z roku 1868 pro trestání přestupků proti školní
povinnosti a školní docházce, upravují se takto: za vynětí dítěte ze
soupisu budiž uložena pokuta od 50 - 200 K, za nepřihlášení dítěte do školy
a za nedbalou docházku školní od 25 - 200 K; stalo-li se zanedbání školy ze
ziskuchtivosti rodičů nebo jich zástupců, může se uložiti pokuta do 400 K a
při opětovném přestupku do 1000 K.
(2) Při nedobytnosti pokuty může býti uložen trest vězení (uzamčení) od 1
- 14 dnů.
(3) Tresty pro nedbalou docházku na školách, jichž správu vede
ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., bod 3. zákona
ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., ukládá ministr školství a národní
osvěty, je však oprávněn vyhláškou, uveřejněnou aspoň měsíc napřed
v úředním listě a vyvěšenou ve školní budově, výkonem tohoto práva pověřiti
jiný školní úřad nebo orgán, který pak v této věci rozhoduje jménem
ministrovým a s konečnou platností. Promíjeti nebo zmírňovati uložené
tresty pro zanedbanou docházku na těchto školách může ministr školství a
národní osvěty.
(4) Tresty ukládané podle odst. 1. a 2. tohoto paragrafu platí i pro
přestupky proti školní povinnosti a školní docházce také pro lidové školy
hospodářské, zřízené podle zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n.
V přípravném řízení nastupuje místo místní školní rady školní výbor
lidových škol hospodářských.
(5) Tyto tresty pro nedbalou docházku a proti školní povinnosti na
lidových školách hospodářských ukládá ministr zemědělství; je však oprávněn
vyhláškou uveřejněnou aspoň měsíc napřed v úředním listě a vyvěšenou ve
školní budově výkonem tohoto práva pověřiti politické úřady I. instance, na
Slovensku administrativní policejní vrchnosti I. stolice po případě i jiný
orgán; orgány tyto v této věci rozhodují potom jménem ministrovým a
s konečnou platností. Promíjeti nebo zmírňovati uložené tresty za přestupky
proti školní povinnosti a školní docházce na lidových školách hospodářských
může ministr zemědělství.
(6) Pokuty uložené za přestupky proti školní povinnosti a školní docházce
na lidových školách hospodářských plynou do fondu na opatření učebných
pomůcek dotčených lidových škol hospodářských.
§ 15.
Ustanovení § 60 a § 9 odst. 2. zákona ze dne 14. května 1869, 62 ř. z., o
školách továrních se zrušují.
§ 16.
Vyšší národní školy zřízené podle §§ 59 až 63 uher. zákona, čl. XXXVIII.
z r. 1868, buďtež proměněny na školy občanské. Zřizovati nové vyšší národní
školy se nedovoluje.
§ 17.
(1) Co ustanoveno je v §§ 1 - 16, platí stejně o všech veřejných školách
obecných (ľudových) a občanských vůbec, nehledíc na to, kým byly založeny a
jsou vydržovány.
(2) Soukromé školy obecné a občanské zavázány jsou šetřiti toho, co
ustanoveno jest v §§ 1 - 5 odst. 1. až 4., v § 6 odst. 1. až 3., v §§ 7 až 9, v § 10 odst. 1., v §§ 11, 13, 14 a 16.
§ 18.
§§ 45 a 46 zákona ze dne 14. května 1869, č. 62 ř. z., pokud se týče ze dne
2. května 1883, č. 53 ř. z., se zrušují. Vláda se zmocňuje, aby nařízením
upravila nově župní, obvodní a místní konference učitelské pro celou oblast
republiky.
§ 19.
Ustanovení veškerých starších zákonů, pokud jsou v odporu s tímto zákonem,
pozbývají účinnosti.
§ 20.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem, kdy bude vyhlášen. Platnost jeho
nevztahuje se na území Podkarpatské Rusi.
§ 21.
Ministr školství a národní osvěty pokud se týče ministr zemědělství se
pověřují, aby zákon tento provedli.