Zákon ze dne 10.4.1886, jímžto se vydává stavební řád pro královské hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí

10.4.1886 | Sbírka:  40/1886 čes.z.z. | Částka:  15/1886ASPI
40/1886 ř. z.
Zákon,
daný dne 10. dubna 1886, jímžto se vydává stavební řád pro král. hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi v základě článku V. zákona ze dne 5. března 1862 (č. 18 zák. říšsk.) vydati pro král. hlavní město Prahu a pro města Karlín, Smíchov, král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí níže položený řád stavební a naříditi co následuje:
Článek I.
Níže položený řád stavební nabude moci dnem vyhlášení svého, týmž dnem pak pozbude platnosti řád stavební, daný dne 11. května 1864 (č. 20 zák. a nař. pro král. České), pokud jde o král. hlavní město Prahu a o města Karlín, Smíchov, král. Vinohrady, Žižkov, pak o místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí.
Článek II.
Mému ministru záležitostí vnitřních uloženo jest, aby zákon tento ve skutek uvedl.
Dáno v Mnichově, dne 10. dubna 1886.
František Josef v. r.
Taaffe v. r.
Částka I.
Ustanovení o plánech polohy.
§ 1
Pro budovy nynější a stavby budoucí v král. hlavním městě Praze a v městech: Karlíně, Smíchově, král. Vinohradech, Žižkově, pak v místních obcích: Košířích, Třešovicích s Třešovičkami, Břevnově s Týnkou, Dejvicích, Bubenči, Libni, Troji, Nuslích a Pankráci, Michli a Podolí buďtež shotoveny plány polohy, v něž pojmouti se mají všechna náměstí, třídy a ulice, stoky a potrubí i jejich niveau, pak veškeré parcely pozemkové a stavební i s budovami na nich vystavenými.
§ 2
Do těchto plánů budiž vkresleno veškeré regulování, které se právě provádí aneb které provésti v době nejblíže příští se zamýšlí.
Při tom jakož i při všem regulování pozdějším budiž vždy k poměrům místním hleděno a dokonale vyhověno potřebám zdravotnictví, bezpečné a snadné chůze a vozby, též požadavkům v příčině okrášlování a stavebního rozvoje města Prahy i předměstí její a hleděno budiž k vzájemnému vhodnému spojení jich.
Upravují-li se třídy a ulice již stávající, budiž jim z pravidla určena šířka 16 metrů, kratším ulicím postranním neb příčným alespoň šířka 12 metrů.
Zakládá-li se nová část města, budiž hlavním třídám určena šířka nejméně 20 metrů, živějším ulicím pobočným 17 metrů a krátkým ulicím postranním a příčným 14 metrů.
§ 3
Plány polohy zdělány buďtež v měřítku 1:720; v nich buďte jasně a zřetelně uvedena veškerá čísla domovní a čísla parcel stavebních a pozemkových, též i všechny důležité koty výšek, rozličnými barvami označené.
§ 4
Zdělání těchto plánů polohy náleží na obec, jíž se týče.
Plány tyto buďtež nejdéle za rok ode dne platnosti tohoto řádu stavebního po čtyři týdny veřejně vyloženy a potom sboru obecních starších, pokud se týče výboru obecnímu předloženy, aby o nich usnesení učinil.
Tyto plány polohy potvrzuje, jakož i o neshodách a sporech, vzešlých mezi jednotlivými obcemi za příčinou zdělání plánů těch, rozhoduje zemský výbor ve shodě s c. k. místodržitelstvím.
§ 5
Plány polohy, tímto způsobem schválené, platí pro veřejné ulice a náměstí v nich upravené ohledně směru, polohy a niveau, a nesmí při veškerém pozdějším provádění od upravení v tomto trojím ohledu žádná odchylka se státi.
Kdyby tedy prodlením času na základě usnesení sboru obecních starších, pokud se týče usnesení toho kterého výboru obecního zamýšlelo se, schválené plány polohy v tomto trojím ohledu změniti aneb je rozšířiti, mohlo by se tak státi toliko způsobem, v §. 4 ustanoveným.
§ 6
Nastane-li potřeba upraviti šířku tříd (§. 2), neb stoky a potrubí (§. 1), pak jedná-li se o přeměnu parcel pozemkových v parcely stavební a následkem toho také, kdykoli v jednotlivých případech nastane potřeba rozhodnouti o ustanovení stavební čáry, vyhraženo jest dle §. 125 příslušné usnesení městské radě, pokud se týče výboru obecnímu, při čemž ovšem šetřiti jest plánu polohy ve směrech, v §. 5 platně určených.
Bylo-li rozhodnuto, jak se má čára stavební vésti v některém zvláštním případě, nelze tomu odpírati pořadem práva.
§ 7
Aby plány polohy stále udržovány byly v patrnosti, povinen jest stavební úřad každé obce pečovati o to, aby se v nich hned po provedení přesně vyznačily veškeré nové stavby i přístavby, aneb byla-li stavba některá sbourána neb jiná změna provedena.
O všech změnách, které za tou příčinou v plánu polohy se staly, má úřad stavební koncem každého roku podati zprávu sboru obecních starších, pokud se týče příslušnému výboru obecnímu.
Částka II.
a) O rozdělení pozemku na místa stavební
§ 8
Kdo chce pozemek rozděliti na místa stavební, musí sobě k tomu úřadní schválení vymoci dříve, nežli podá žádost za povolení k stavbě jednotlivých budov.
K tomu konci mají ti, kdo žádají za rozdělení, rozdělení to vyznačiti ve zvláštním plánu polohopisném, šetříce při tom průčelných čar, ustanovených ve schváleném plánu polohy a dlužno při tom zvláště dbáti toho, aby jednotlivá staveniště určena byla v takové podobě a rozsáhlosti, by budovy, jež se mají na nich zříditi, měly dostatečného světla a vzduchu.
§ 9
Plán rozdělovací budiž předložen ve dvou stejných výkresech a shotoven buď v rozměru plánu polohy a obsahujž zevrubné koty a výpočty ploch jak celého pozemku, jenž se má rozděliti, tak i stavenišť jednotlivých, rovněž i profily celého území s přesně udanými kotami až k sousedním domům; nachází-li se území toto v obvodu inundačním, budiž v profily vkreslena výška vody, jaká byla roku 1845.
§ 10
Ku zkoušení plánu rozdělovacího budiž ve 14 dnech po předložení žádosti konána místní komise, která se skládati má z těchto členů:
Z ředitele komise stavebním úřadem ustanoveného a z tří dalších členů, z nichž po jednom vyšle zastupitelstvo obecní, městský úřad stavitelský a městská rada zdravotní; tam pak, kde není obecního úřadu stavitelského ani rady zdravotní, ze znalce stavebním úřadem vyslaného, jenž podle řádu živnostenského k provádění pozemních staveb oprávněn jest, a z lékaře ve službě veřejné postaveného.
Ke každé komisi přibráni buďte: ten kdo žádá za rozdělení pozemku, všichni sousedé, jichž zájmů týká se řádné rozdělení a v případě, že by pozemek, jenž se má rozděliti, byl na blízku hranic některé cizí obce, i starosta obce této.
Činí-li se při komisi námitky, jež se vztahují k právům soukromým, aneb žádá-li se za opravy a změny, budiž k tomu hleděno, aby se stalo dohodnutí, toto dohodnutí pak, - aneb kdyby ho nebylo lze dosíci, - tedy žádanou opravu nebo změnu dlužno vždy v plánu vyznačiti, o celém pak jednání komise zevrubný protokol sepsati, jenž všemi účastníky podepsán býti má.
§ 11
Jakmile rozdělovací plán komisí byl prozkoumán a úřadem schválen, budiž žadateli doručen potvrzený jeden výkres plánu a zároveň písemné vyrozumění, že rozdělení pozemku bylo schváleno. Kdyby však schválení plánu rozdělovacího bylo něco na závadu, budiž o tom žádatel též písemně zpraven s udáním důvodů, z kterých žádost byla zamítnuta.
§ 12
Aby se nové třídy a ulice právě tak vyměřily a jenom takovým směrem zakládaly, jak to v rozvrhu bylo schváleno, má stavební úřad prvé, než se na staveništi skutečně počne stavěti, čáry tříd nebo ulic a niveau vytýčiti, a to vždy nejdéle v osmi dnech po tom, kdy za to bylo žádáno.
§ 13
Povolení k rozdělení pozemku na místa stavební pozbude platnosti když v pěti letech, počítaje ode dne, kdy povolení žadateli doručeno bylo, na rozdělených pozemcích nezačne se stavěti. K žádosti toho, kdo pozemek svůj chtěl rozděliti, může však úřad stavební prodloužiti tuto lhůtu, však nikdy na dobu delší pěti let.
Bylo-li úřadem stavebním rozhodnuto, že na některém pozemku nesmí se stavěti (§. 19 odst. 5.), nemá z toho vlastník pozemku, pokud mu zachována možnost, majetku svého dosavádním způsobem i na dále užívati, nároku na nějakou náhradu.
b) O ustanovení stavební čáry a niveau pro všeliké nové stavby, přístavby a přestavby, jež se mají prováděti při veřejných třídách neb ulicích.
§ 14
Chce-li kdo při veřejné třídě neb ulici provésti novou stavbu, přístavbu nebo přestavbu podle §. 25, jest mu, prvé nežli zakročí o povolení k stavbě, žádati, aby mu úřad sdělil stavební čáry a niveau a předložiti za tou příčinou plán polohopisný i rovinopisný, v měřítku plánu polohy ve dvojím výkresu shotovený.
§ 15
V polohopisném plánu buďtež naznačeny hraniční čáry třídy nebo ulice s obou stran a to vždy v rozsáhlosti srovnávající se s okolnostmi místními; mimo to buďte v něm poznamenány čáry dělící jednotlivé nemovitosti, délky těchto, domovní čísla aneb jiné názvy místní a budiž také šířka třídy nebo ulice pod pravým uhlem měřená, v těch místech, kde se v ní státi má změna podstatná, kotami vytčena.
Pro délku třídy nebo ulice, v plánu polohopisném uvedenou, budiž naznačeno niveau jak uprostřed třídy nebo ulice, tak i na chodníku té strany, kde se má stavba provésti. Toto podélné niveau vztahujž se k rovině porovnávací a zahrnuj v sobě všechny podstatné rozdíly výšky, pak polohu domovních prahů všech sousedních budov v polohopisném plánu uvedených, mimo to hloubku dna hlavní stoky silniční a jde-li o stavbu v obvodu inundačním, též největší výšku vody, jaká byla roku 1845.
§ 16
Plány tyto a žádost příslušná zkoušeny buďtež na základě schválených plánů polohy a plánů rozdělovacích (§. 5 a § 11), vyřízení pak staniž se nejdéle ve 14 dnech; kdyby však v některém případě zvláštním bylo třeba, ustanoviti teprve čáru stavební a niveau, budiž žádost vyřízena nejdéle ve 4 týdnech.
Nebylo-li by možno, žádost v těchto lhůtách vyříditi, buďtež důvody toho žadateli v týchž lhůtách písemně oznámeny.
Zároveň s písemným vyřízením budiž žadateli doručen jeden výkres podaných plánů, v němž se má vyznačiti správná čára stavební a upravené niveau vztahem k pevným bodům určené.
§ 17
Úřadem ustanovenou čáru stavební a niveau dlužno zachovati. V úzkých, toliko 12-15 m. širokých třídách nebo ulicích risality nebo jiné výstupky čáru stavební nepřesahujtež o více než 15 cm., pokud se týče, o 30 cm.; v třídách neb ulicích ještě užších zřizovati risality aneb výstupky naprosto se zakazuje.
V širokých třídách a na prostranstvích může se vzhledem k uměleckému provedení fasády se svolením vlastníka pozemku dovoliti větší vystoupení z čáry stavební, jde-li o zřízení soklů, risalitů, výstupků na sloupech nebo pilířích a schodů zevnějších.
§ 18
V oněch částech města, které jsou ustanoveny ku zřizování budov o sobě stojících, musí hražení mřížové zřízeno býti přesně ve schválené průčelné čáře tříd neb ulic.
Stavební čára budov samých, stojí-li o sobě, ustanoví se souběžně se směrem třídy nebo ulice, jde-li však o skupení neb o souvislou řadu budov, ustanoví stavební úřad čáru stavební v každém jednotlivém případě pro všechny budovy společně.
c) O postupování pozemků a náhradě za to.
§ 19
Rozdělí-li se podle §. 8 pozemky na staveniště, povinen jest ten, kdo za rozdělení žádal, v době, kdy rozdělení počne se ve skutek uváděti, postoupiti obci k její žádosti zdarma a bez závad takovou část svého pozemku, které jest zapotřebí pro ulice, jeho parcelovaný majetek protínající, avšak zšíří nejvýše 20 metrů mimo ustanovenou čáru stavební.
V této době se za týchž podmínek povinen jest ten, kdo za rozdělení žádal, postoupiti také pozemek, potřebný pro ulici, jeho parcelovaný majetek ohraničující a to taktéž až do největší šířky 20 metrů mimo ustanovenou čáru stavební tehdy, když ulice ta vede při náměstí neb větší ulici již zařízené, aneb podle plánu polohy navržené.
Další dělení stavenišť, kterým nevzniká nová třída neb ulice, nepovažuje se za parcelování v tomto smyslu.
Na obec pak náleží, aby dle postupu, jakým pozemky se zastavují, zařídila, čeho jinak bude třeba k upravení nových ulic, též aby vystavěla hlavní stoku, s kterouž má podnikatel stavby náležitě spojiti své stavení. Zejména jest obec také povinna, novou třídu neb ulici osvětlovati, dlážditi, po případě makadamisovati.
Rozdělují-li se rozsáhlejší prostory, zachováno budiž dosti místa na veřejná náměstí podle toho, jak toho vyžadují zájmy zdravotnictví neb jiné veřejné ohledy. Pozemek k tomu potřebný, pokud by převyšoval šířku 20 m., která se má podle prvního odstavce zdarma postoupiti k ulici, popuštěn budiž obci od toho, kdo za rozdělení žádal, za přiměřenou náhradu. Budiž pak hned prohlášeno, že na pozemku tom stavěti se nesmí.
Jestli ale pozemek, jenž se má rozděliti, má polohu takovou, že ten, kdo za rozdělení jeho žádal, toliko na jedné straně nové třídy neb ulice může staveniště obdržeti, jest týž povinen, k ulici zdarma postoupiti tolik, mnoho-li obnáší poloviční šířka nové ulice a to po celé délce těchto stavenišť.
Uzná-li však obec, že zájmy veřejné toho vyžadují, aby taková, pouze z části zařízená ulice, buď hned aneb v budoucnosti v celé své šířce odevzdána byla veřejnému používání, má právo: jednak vykoupiti za přiměřenou náhradu od dotyčných majitelů také druhou část pozemků nezastavěných, pokud je jich zapotřebí, aby se ulice mohla podle ustanovených stavebních čar zaříditi, jednak pohledávati náhradu útrat, tím jí vzešlých avšak bez úroků, na těch, kdo mají staveniště při této ulici, až by svým časem je zastavěti chtěli a to v poměru k zastavené délce ulice a má právo, na zaplacení této náhrady závislým učiniti povolení k stavbě.
§ 20
Když při nových stavbách, přístavbách nebo přestavbách vzejde potřeba, podle ustanovené čáry stavební ustoupiti za mezní čáry posavadní budovy nebo pozemku dosud nezastavěného, jest vlastník povinen, obci bez průtahu postoupiti onen dílec pozemku, o nějž musilo se za čáru tuto ustoupiti. Pak-li ale podle ustanovené stavební čáry nastane potřeba, aby stavba vystoupila z mezních čar pozemku stavebního, postoupí obec stavebníkovi část ulice, jíž k tomu konci třeba. V obou případech budiž za toto postoupení dána přiměřená náhrada.
§ 21
Kdyby zájmy volné komunikace, bezpečnosti před ohněm aneb zájmy zdravotní potřebu toho kázaly, aby v obvodu obce zařízena byla nová ulice nebo třída, povinni jsou majitelé nemovitostí, jichž pozemkem tato třída neb ulice vedena býti má, obci za přiměřenou náhradu postoupiti parcely k tomu potřebné i s budovami, jsou-li jaké na nich zřízeny; obec pak má právo na těch, kdo při této nově zařízené ulici provésti chtějí novou stavbu, přístavbu nebo přestavbu, žádati náhradu části útrat vzešlých zakoupením této ulice a na zaplacení tohoto nezúročitelného podílu učiniti závislým povolení ku stavbě; podíl ten vyměřiti sluší z předu podle poměru prospěchu, jaký připadne obci i sousedům a určen budiž podle jednotné míry průčelí ulice.
Určuje-li se část útrat zakoupení, již nahraditi jest tomu, kdo žádá za povolení ku stavbě, nesmí se čítati cena budov samých.
Zemský výbor jest povolán k tomu, aby posoudil, jaký prospěch mají v jednotlivých případech obec jakož i sousedé z toho, že nová ulice se zařídí, pak aby určil, jakou část útrat, zakoupením nové ulice vzešlých, nahraditi mají ti, kdo žádají za povolení k stavbě při ulici té, a aby nad tím bděl, by při určování cen, podle kterých se podíl vyměřuje, jednalo se dle zákona; proto jest obec povinna v každém takovém případě žádati zemský výbor za schválení.
§ 22
V případech, kdy pozemek nepostupuje se zdarma, budiž především učiněn pokus, aby ti, jichž se to týče, smluvili se o jeho výměru a cenu.
Nebylo-li by lze v té příčině dosíci shody dobrovolné, rozhodne politický úřad zemský podle těchto ustanovení, zda-li a pokud nastati má vyvlastnění majetku soukromého anebo části ulice. Kdyby pak i po vydání nálezu vyvlastňovacího nebylo možná dosíci dobrovolné shody o výši náhrady, budiž hodnota pozemku, o jehož postoupení jde, vyšetřena soudním odhadem za přítomnosti těch, jichž se to týče.
Politickému úřadu zemskému jest také vyhraženo v případě sporu rozhodnouti o otázce bezplatného postoupení pozemku.
§ 23
Byla-li náhrada soudním odhadem vyšetřená, buď zaplacena neb u soudu složena, nelze uvedení v držení, jež provésti se má na základě nálezu vyvlastňovacího cestou politicko-administrativní, jakož i užívání pozemku vyvlastněného, zdržeti ani odporem proti odhadu pořadem instancí soudních, ani nastoupením cesty práva soukromého, vyhražené v příčině nároku na náhradu vyšší, nežli jaká se vyšetřila odhadem soudním.
Částka III.
O povolení k stavbě.
§ 24
Má-li se podniknouti nová stavba, přístavba nebo přestavba, má-li se zříditi hražení na straně třídy neb ulice, neb mají-li se provésti podstatné opravy neb změny na budovách již stojících, potřebí jest k tomu povolení úřadu stavebního.
Vyjmuty jsou z toho všeliké stavby, jež provádí Nejvyšší dvůr, stát a země, též všechny obecní stavby v Praze a v předměstích, jakož i stavby v předměstích od okresu prováděné, pak ony stavby, prováděné nákladem veřejných fondů, státem, zemí, okresy a obcemi spravovaných, jakož i ony stavby prováděné od správ železnic, pro které byly příslušné plány schváleny správou státní.
Leč i při stavbách těchto šetřiti jest úřadu, jenž stavbu provádí, mimo dotyčné předpisy zvláštní také ustanovení tohoto řádu stavebního a dlužno provésti všechna úřední jednání, jež předepsána jsou v příčině určení stavební čáry a niveau, v příčině vyslechnutí námitek sousedů a jiných osob, jichž soukromých zájmů stavba se týče, pak v příčině ochrany místních zájmů veřejných neb vykonávání policie bezpečnosti mezi stavbou.
§ 25
Za novou stavbu pokládati sluší stavbu takovou, která ve všech částech od samých základů jest nově provedena.
Za pouhou přístavbu pokládati sluší takovou stavbu, která se připojuje k stavbě posavadní, aniž by bylo třeba předsevzíti v této podstatné změny stavební.
Přestavbou rozumí se taková stavba, která vyžaduje zvláště toho, aby hlavní části posavadní stavby, jež k veřejné ulici nebo třídě přilehají, vyměněny, odstraněny aneb posunuty byly, kterážto přeměna by tedy nevyhnutelně spojena byla s novým provedením podstatných částí konstrukce stavby.
Za podstatné opravy nebo změny pokládány buďtež ty:
a) jimiž předmět stavební změní se ve svých zevnějších rozměrech vůbec aneb ve své fasádě,
b) jimiž hlavní části jeho se vyměňují, odstraňují nebo posunují, aneb které mají jakýmkoliv způsobem vliv na pevnosť stavení, na jeho bezpečnost před ohněm, na jeho poměry zdravotní, neb na práva sousedů.
Sem náleží také vybourání oken a dveří na straně k ulici neb k domům sousedním obrácené, přeměna střech a zřizování příbytků (nebo komor) podkrovních, zřizování nebo přestavění sklepů, studní, žump, záchodů, stok, struh, topení, instalací plynu, komínů, přeměna bytů v krámy, v kůlny, dílny, stavení hospodářská a naopak přeměna takových místností v byty, odstranění nebo zřízení příček, změny na nosičích, pasech, sloupech a tak dále.
§ 26
Jde-li o pouhé opravy nebo stavební změny druhu nepatrnějšího, dostačí, aby byly úřadu stavebnímu písemně oznámeny; toto oznámení budiž však učiněno prvé, nežli se počnou prováděti.
Uzná-li úřad stavební, že ohlášená změna spadá pod ustanovení §. 25, může provedení její zastaviti a žádati, aby byly plány předloženy.
§ 27
Opravy, při kterých jen o to se jedná, aby stavební předměty v dobrém stavu byly zachovány a jimiž ve spůsobu, v jakém stavení jest, vůbec žádná změna se nestane, není třeba oznámiti.
§ 28
Spolu se žádostí za povolení k stavbě předložiž žadatel stavební plán k prozkoumání a k schválení.
Žádosti za povolení k stavbě, podané jménem osoby jiné, doloženy buďtež plnou mocí, žádosti podané jmenem osob, jež nejsou svéprávné, průkazem o zmocnění, daném zákonnými jich zástupci.
§ 29
Plán budiž předložen ve dvou stejných výkresech a obsahuj:
1. Polohu staveniště a okolí jeho v rozsáhlosti takové, aby tím bylo zevrubně určeno; buďtež v něm tedy vyznačena stará stavení, jež se nalézají na staveništi, sousední domy a pozemky s udáním čísel domovních a parcelních i vlastníků, pak sousední dvory, dvéře a okna, dosavadní mezní čáry s obou stran, šířky a názvy přilehajících tříd neb ulic, stavební čára úřadem sdělená a niveau, mimo to, má-li se stavěti v území inundačním, také největší výška vody, jaká byla roku 1845.
2. Půdorysy a průřez všech pater budovy se sklepem a půdou, při čemž budiž naznačena konstrukce stropů všech pater.
V plánu základů a sklepů buďtež s příslušnými profily náležitě vyznačeny studně, které tam již jsou anebo teprv zříditi se mají, stoky domovní, vodotoky a žumpy, pak hlavní stoka, která jde třídou nebo ulicí a s níž spojiti se mají stoky domovní. V plánu na střechu budiž vyznačeno všechno zdivo střechy, zejména též zdi proti ohni, a budiž také znázorněno, jakým spůsobem půda jest rozdělena a jak jsou žlaby kladeny.
3. Buďtež v plánu přední průčelí (fasády) budovy geometricky znázorněna, leží-li pak budova ve dvou nebo více třídách neb ulicích, buďte naznačeny fasády všech průčelí k ulici obrácených.
4. Plán obsahuj dále železné konstrukce obyčejného spůsobu.
Zvláštní konstrukce buďte však ve větším měřítku podrobně vykresleny a budiž přidán výpočet nesnosti jejich.
5. Budiž v plánu vypočtena plocha celého staveniště budov, jež tam dříve stály, pak zamýšlené budovy nové a dvorů.
Žádá-li se za povolení k změnám, jež provésti se mají na budovách již zřízených (§. 25), dostačí, když v plánu vyznačí se jen to, čeho třeba jest k posouzení, může-li býti žádosti vyhověno. Žádá-li toho úřad stavební, musí však i tyto plány býti náležitě doplněny.
§ 30
Plány polohopisné buďte sdělány v poměru 1:720 skutečné velikosti, plány rovinopisné pak, jde-li o délky, v témž poměru, jde-li o výšky, v desateronásobném zvětšení (1:72).
Půdorysy, fasády a průřezy buďtež naznačeny v poměru 1:100 skutečné velikosti.
Plány podrobné a plány na konstrukce buďtež zhotoveny v měřítku větším, aby byly co nejzřetelnější.
Všechny plány buďtež na trvanlivém papíře kreslicím nebo na plátně vykresleny, úplně a přesně kotovány a takovým způsobem barvami položeny, aby dle obvyklých barev, aneb užije-li se barev jiných, dle připojených vysvětlivek bylo lze rozeznati, které zdivo má se sbourati, které zdivo jest staré a které nové, které dřevo jest staré a které nové, a jaké stavivo se navrhuje.
§ 31
Plány stavební mají podepsati: stavbuvedoucí zákonem oprávněný, pak kdo plán zhotovil a stavební.
§ 32
Nejdéle v osmi dnech po předložení žádosti budiž konáno řízení komisionální k tomu konci, aby se zkoušel projekt stavební. Komise skládej se z ředitele komise úřadem stavebním ustanoveného, z technického orgánu obce, tam pak, kde není obecního úřadu stavitelského, z osoby stavebním úřadem ustanovené a k provádění staveb pozemních po zákonu oprávněné, z osoby, kterou obecní zastupitelstvo k tomu vyšle, v případě potřeby též z orgánu zdravotního aneb z lékaře ve veřejné službě postaveného. Ku každé komisi buďtež přivzati: stavebník aneb jeho plnomocník, jakož i stavbuvedoucí, pak sousedé, jichž se stavba týče, a kdyby budova hraničila s veřejnou silnicí nebo železnicí, též orgánové povolaní ku správě silnice nebo železnice.
Jde-li o stavbu nad dolovými mírami již propůjčenými, mají dotýční majitelé dolů tak jako sousedé býti přivzati ke komisím, jež se konají za příčinou žádostí za povolení k stavbám takovým.
Kdykoliv stavební komise konati se má v předměstích, budiž po každé městské radě král. hlavního města Prahy o tom věděti dáno, a jí na vůli zůstaveno, aby ku komisi vyslala zřízence svého.
Komise tato koná se z pravidla na staveništi samém, může ale, když to nařídí úřad stavební, i v úřední jeho místnosti se odbývati; strany súčastněné mají však na vůli, žádati, aby ohledání konalo se na místě samém.
§ 33
Obsýlka interesentů ku komisi budiž jim písemně k vlastním rukám dodána s tím připomenutím, že na ně náleží, aby námitky, ač mají-li jaké, při komisi učinili osobně aneb plnomocníky, jinak že by povolení ku stavbě udělilo se bez ohledu k jich námitkám, mimo komisi snad podaným, pokud by ovšem povolení tomu nevadily překážky z příčin veřejných.
Nemohla-li by obsýlka některému interesentu za příčinou překážky v osobě jeho spočívající k vlastním rukám býti dodána, doručí se s platným účinkem právním tomu, komu přísluší správa držebnosti, jíž se týče, anebo alespoň dohled k ní.
§ 34
Při komisionálním řízení buďtež plány bedlivě zkoušeny se zřetelem k tomu, co stanoví tento řád stavební, jakož i s ohledem ku zdravotním a jiným poměrům veřejným, všeliké pak změny, ježto se podle toho učiniti mají v předmětu stavebním, buďtež v plánech naznačeny. Rovněž buď přihlíženo k tomu, čeho vyhledává krasochuť, i může tedy stavební úřad odepříti také povolení ku stavbě, kterou by náměstí, třída neb ulice patrně se zohyzdila.
Jde-li o závod provozovací ve smyslu zákonů živnostenských, budiž komisionální jednání pokud možná konáno současně s vyšetřením, jež se k tomu konci děje, aby bylo zjištěno, lze-li závod ten připustiti s ohledu policie živnostenské, povolení pak k takovéto stavbě nesmí nižádným způsobem uděleno býti prvé, než-li se právoplatně rozhodne, zda-li zařízení závodu provozovacího povoliti lze.
Při stavbách, určených k provozování závodu živnostenského, budiž k žádosti za povolení k stavbě připojen popis a nákres pro úřad živnostenský potřebný, i budiž v něm zejména udáno, jak se odpadky budou zužitkovati aneb odváděti, splašky neškodnými činiti a odváděti, jakým spůsobem vzniku a rozšíření plynů zdraví škodlivých zabráněno a přílišné snad vyvíjení kouře a páry zamezeno bude a v jakých asi rozměrech, pokud předvídati možno, závod vzhledem k tamním komunikačním prostředkům bude provozován.
O celém jednání komise budiž sepsán protokol, jenž obsahovati má stručný popis návrhu stavby, vyjádření súčastněných stran a obcí, pak nález znalců stavby a návrh komise; protokol budiž pak všemi přítomnými podepsán.
§ 35
Činí-li sousedé aneb jiní účastníci námitky proti navržené stavbě, náleží stavebnímu úřadu, aby se pokusil, pokud možná, o smírné narovnání.
Nezdaří-li se narovnání a týkají-li se námitky sousedů jejich práv soukromých, má úřad rozepři odkázati na pořad práva, vždy ale o tom rozhodnouti, zdali a pokud stavbu lze z veřejných ohledů dovoliti a technicky provésti.
O všech jiných námitkách sousedů, jež nebyly odstraněny, rozhodne úřad, o povolení k stavbě rozhodující.
Námitky soukromého práva, v příčině jichž spor odkázán byl na pořad práva, buďtež ve vyřízení výslovně uvedeny.
Soudce civilní rozhodne na žádost strany o tom, zdali stavba, o níž vysloveno, že z příčin veřejných lze ji dovoliti, odložiti se má až do skončení právní rozepře, aneb zdali a s jakými podmínkami může se začíti stavěti. (§. 340 a n. vš. zák. ob.).
§ 36
Na základě jednání komise budiž vydáno vyřízení žádosti za povolení k stavbě. Písemné vyřízení žádosti vydáno budiž žadateli z pravidla ve 14 dnech po konané komisi a budiž mu vrácen jeden výkres stavebního plánu, jejž stavební úřad, bylo-li povolení dáno, opatří doložkou schvalovací; písemné vyřízení to budiž žadateli, jakož i sousedům, kteří byli slyšeni, i jiným účastníkům, činili-li námitky, nebo žádali-li výslovně za vyrozumění, doručeno k vlastním rukám, po případě způsobem ustanoveným v druhém odstavci §. 33.
§ 37
Pokud povolení k stavbě nenabude právní moci a v případě, když stavba dotýká se čar silničních neb uličních, pokud čára stavební dle §. 12 úřadně se nevytýčí, není dovoleno začíti stavěti.
§ 38
Shledalo-li se při komisi, že proti navržené stavbě není žádných překážek ani z příčin technických ani z veřejných, a nebylo-li také od sousedů ničeho namítáno, může již stavební komise tomu, kdo se domáhá povolení k stavbě, k žádosti jeho takové práce udati, které i dříve, než se mu povolení k stavbě dostane, začíti může, jako na př. aby mohl staré stavení bourati, na staveništi kopati, je srovnati anebo zapažiti, příjezdy zříditi, základy kopati, až k povrchu země je vyzdíti a t. p.
§ 39
Od schváleného plánu bez svolení úřadu stavebního není dovoleno se uchýliti, lež by odchylka týkala se takových změn, které také při budovách již zřízených provésti lze na pouhé oznámení (§. 26.), avšak oznámení vyžaduje se i v tomto případě.
Jde-li o odchylky, jež by spojeny byly s podstatnou změnou schváleného plánu stavebního, aneb které mohou míti vliv na bezpečnost budovy před ohněm, na zdravotní poměry její neb na práva sousedů, dlužno, prvé nežli se počnou prováděti změny ty, žádati za jejich schválení a předložiti spolu nové plány.
§ 40
Stavby v okolí c. kr. hradu aneb c. kr. dvorní zahrady mohou povoleny býti jenom se svolením příslušného c. kr. úřadu dvorního.
§ 41
Při provádění staveb na pozemcích železničních a na blízku železnic šetřeno budiž zvláštních předpisů, v té příčině platných.
§ 42
Povolení ku stavbě pozbude platnosti, když ve dvou letech, počítaje ode dne, kdy povolení bylo doručeno, stavěti se nezačalo.
Částka IV.
O nařízeních, jež se týkají stavby samé.
§ 43
Při každé stavbě, k níž zapotřebí jest povolení, budiž úřadu, povolení udělujícímu, oznámen stavbuvedoucí, rovněž budiž oznámena každá změna, která v osobě téhož se přihodí. Stavebníci používejtež ku svým stavbám toliko osob k tomu oprávněných.
§ 44
Osoba stavbu vedoucí má plnou odpovědnost z toho, aby stavba jí svěřená byla dle pravidel stavebních důkladně provedena, i aby se užilo staviva jakosti bezúhonné; rovněž odpovídá též z osobní bezpečnosti těch, kdož při provádění práce jsou zaměstnáni.
Tím však není vyloučena odpovědnost osob těchto i jiných, pokud jim lze přičísti zavinění.
§ 45
Ten, kdo stavbu vede, to jest stavbuvedoucí, povinnen jest:
1. stavebnímu úřadu v čas a písemně oznámiti, kdy stavěti začne;
2. když jde o novou stavbu, též když se stavení opravuje nebo bourá na straně, která jest k veřejné cestě obrácena, opatřiti vše to, čeho jest třeba k ochraně obecenstva mimojdoucího a dávati pokaždé předepsaná znamení výstražná, jakož i v případech, když stavivo aneb náčiní přes noc na místě volně přístupném zůstaviti třeba, dle potřeby postaviti svítilny se světlem a pod náležitým dozorem;
3. dává-li kopati při veřejné cestě, povinen jest opatřiti jámy náležitě, aby nepřihodil se úraz;
4. při zapažování staveniště proti cestám veřejným, pokud se tím zasahuje přes skutečné meze držebnosti, není dovoleno z čáry stavební vystupovati více než na 2 metry, při čemž však úřadu stavebnímu zůstaveno jest, dle okolnosti ustanoviti i jinou míru této vzdálenosti;
5. jest-li zapotřebí, skládati stavební materiál mimo zapažení, povinen jest žádati u stavebního úřadu za vykázání takového místa.
Na veřejné ulici písek prohazovati, vápno hasiti, maltu dělati a stavivo skládati dovoleno jest toliko se svolením úřadu stavebního.
§ 46
Pravidelný rozměr cihel na zdění stanoví se takto: pro celé cihly 20 cm. zdélí, 14 cm. zšíří a 6,5 cm ztlouští, pro tříčtvrtinové cihly 21 cm. zdélí při stejné šířce a tlouštce.
Tašky, klenáky, dlaždice, cihly odkládací, kůrky a jiné cihly formové a ozdobné mohou se bráti podle libosti v jakékoli míře.
O zdech, nosičích, příčních stěnách.
§ 47
Síla zdí závisí na jich výšce, vlastní tíži, na tíži, kterou jest jim nésti, na účelu, k jakému jsou ustanoveny a na stavivu, z něhož se zříditi mají; dlužno ji tedy prve statickými výpočty vyšetřiti, při čemž nebudiž brán zřetel k obmítce.
Síla zdí vypočítána budiž dle stupňování vždy o půl a tři čtvrtě délky cihlové. Mohou tedy zdi stavěny býti toliko v síle 1/2, 3/4, 1, 1 1/4, 1 1/2, 1 3/4, 2 atd. cihel na zdění, v příčině jichž kotování a výpočtu platiti mají následující zaokrouhlení, a sice pro 1/2 cihlovou zeď zaokrouhlení na 15 cm., pro 3/4 cihlové zdi na 22 cm., pro 1 cihlové zdi na 30 cm., pro 1 1/4 cihlové zdi na 38 cm., pro 1 1/2 cihlové zdi na 45 cm., pro 1 3/4 cihlové zdi na 53 cm., pro 2 cihlové zdi na 60 cm., pro 2 1/4 cihlové zdi na 68 cm., pro 2 1/2 cihlové zdi na 75 cm. atd.
Pro obytné budovy s obvyklými rovnými dřevěnými stropy a zděmi z obyčejných cihel a z vápenné malty platí obecné pravidlo, že když v nejvyšším patře pokoje nejsou hlubší 6,5 m., hlavní zdi z 1cihel nemají býti slabší 1 cihly, t. j. 45 cm. Hlavní zdi z kamene lomeného buďtež v tomto případě zřízeny 60 cm. silné. Jsou-li pokoje hlubší 6,5 m., buďtež hlavní zdi z cihel, předpokládaje to, co bylo shora vytknuto, v nejvyšším patře zřízeny v síle 2 cihel t. j. 60 cm., hlavní zdi z kamene lomeného však v síle 70 cm. V takovýchto staveních mají hlavní zdi směrem shora dolů sesíleny býti vždy nejméně o 8 cm. po každém patře aneb o 15 cm. po každém druhém patře, a buďtež také zdi v základech nejméně o 15 cm. silnější nežli v přízemku. Pro střední zdi dostačí v budovách, jež nemají vice dvou pater, síla 45 cm., v budovách vyšších síla 60 cm. skrze všechna patra.
Každá však zeď, v níž se zřizují roury a komíny, mějž sílu takovou, aby vedle světlé šířky rour neb komínů po obou stranách byla ještě šířka cihly.
Hraničné zdi mějtež na té straně, kde přístavby nelze tak brzy očekávati, k ochraně před vlivem povětrnosti sílu nejméně 45 cm., ač nebylo-li by s ohledem na jiný účel, k němuž by snad byla zeď ustanovena, potřebí, aby byla silnější.
Užívá-li se klenutých neb dřevěných stropů na železných nosičích (stropů traversových) aneb jiných konstrukcí zvláštních, buďtež rozměry na základě statických výpočtů ustanoveny a mohou, - jak se samo rozumí, - býti též menší nežli shora udané, o čemž rozhodne úřad stavební na základě podaných průkazů.
§ 48
Užívá-li se kamenných neb železných sloupů nebo pilířů, aby nesly zdi a klenby, buďtež onyno sestrojeny tak, aby mohly snésti tíži na nich spočívající a aby měly náležitou vazbu a budiž, žádá-li toho úřad stavební, předložen obšírný statický výpočet jejich.
Shledá-li úřad stavební, že v té příčině třeba jest dalšího průkazu anebo že jest potřebí, zkoušeti stavivo neb ohledati provedenou konstrukci, když byla již zasazena, má to naříditi hned, když vyřizuje žádost za povolení ke stavbě a spolu žadateli oznámiti, jakým spůsobem a v kterou dobu zkouška a ohledání se provede.
O výsledku sepsán budiž protokol, podle něhož pak úřad stavební nařídí, čeho třeba.
§ 49
Každý dům budiž na straně obrácené k sousedním pozemkům oddělen zvláštní ochrannou zdí proti ohni, která má jíti všemi patry, čítaje v to i podkroví.
Tyto ochranné zdi nesmí míti otvorů na straně, k sousedu obrácené a dřevěné části střechy dovoleno do nich zapouštěti jen tou měrou, aby ve zdi zůstal ještě vyzděný dílec zšíří cihly.
§ 50
Je-li střecha delší 30 metrů, budiž po celé šířce půdy přehražena ochrannými zděmi proti ohni.
Tyto ochranné zdi musejí býti nejméně 15 cm. silné a buďtež dle potřeby pilíři sesíleny, musí vynikati alespoň 15 cm. nad plochu střechy a úplně oddělovati dřevo krovu.
Každá z těchto ochranných zdí budiž opatřena železnými dveřmi v obrubě kamenné nebo železné, dvéře ty buďte pak zřízeny v ten způsob, aby samy zapadaly a aby jich zámky s obou stran klikami snadno otvírati se mohly.
§ 51
Zřizování staveb ze zdí hrázděných aneb stěn dřevěných z pravidla není dovoleno. Stavby takové mohou jenom v případech zvláštních úřadem stavebním býti povoleny.
Naproti tomu dovoleno jest, jednotlivé části příbytku oddělovati takovýmito stěnami hrázděnými aneb dřevěnými, stěny takové musí však po obou stranách býti maltou obmítnuty, a nestojí-li na zdi, musí býti postaveny na přiměřeně silné konstrukci, samostatně je nesoucí.
V bezprostředné blízkosti některého topení budiž vždy zřízeno plné zdivo.
Sklepy, otvory ku vpouštění světla a k provětrávání, místnosti podzemní a přízemní.
§ 52
Sklepy mají se z pravidla toliko pod stavením zřizovati a náležitě překlenouti, i budiž přiměřeně pečováno o to, aby se mohly vydatně provětrávati.
Dno sklepa má pokud možná položeno býti nad největší výškou vody, zeď pak budiž isolační vrstvou chráněna před vnikáním spodního vlhka.
Má-li se sklep založiti v obvodu inundačním, buďtež zdi, jimiž jest obklíčen, stavěny na maltu hydraulickou, mimo to buďtež u všech otvorů učiněna opatření, aby jimi při povodni nemohla voda vniknouti, k zachycení pak vody, která by snad přece vnikla, budiž zřízena studně, ku kteréž dno sklepu svahem svým nakloněno a vydlážděno býti má. Kromě toho buďtež zdi sklepu až k největší výšce vody opatřeny hladkou obmítkou cementovou.
Má-li se založiti sklep o sobě mimo stavení, nemá se nikdy stavěti pod veřejným prostranstvím, tím méně pod dráhou jízdnou, nýbrž vždycky jen v prostoře zavřené.
Vůbec buďte sklepy zakládány tak, aby to nebylo na újmu ohledům bezpečnosti a jiným ohledům veřejným.
§ 53
Vchody do sklepů buďtež založeny uvnitř domu a opatřeny stojacími dveřmi, které se dají zavírati.
§ 54
Otvory do sklepů z ulice buďtež ve zdi samé udělány a stojacími mřížemi uzavřeny.
§ 55
Sklepy mohou se přepažiti stěnami zděnými neb stěnami z latí za účelem ukládání dříví a uhlí, avšak nikterak není dovoleno upraviti a užívati jich za obydlí.
§ 56
Otvory ku vpouštění světla a k provětrávání v ulici zřizovati dovoleno jest pouze s povolením stavebního úřadu a se svolením vlastníka pozemku a z pravidla pouze takovým způsobem, aby nesahaly přes výstupky zdi a soklů a aby kryty byly dosti pevnými deskami skleněnými neb železnými mřížemi.
§ 57
Zřizování bytů v podzemí dovoliti lze pouze výminkou a to s těmito podmínkami:
1. Byty takové musí býti před vniknutím spodního vlhka přiměřeně opatřeny a mají při rovných stropech míti světlou výšku nejméně 3.0 m. Nejsou-li stropy rovny, počítá se tato výška poměrně, tak aby prostora vzdušná byla stejně velká jako při rovných stropech se světlou výškou 3.0 m.
2. Musejí tyto byty, nepřesahuje-li světlá výška jejich 4 m., alespoň s poloviční světlou výškou profilu svého vynikati nad povrch ulice nebo dvora a musí při tom dvůr při šířce alespoň 5 m. býti nejméně 75 čtvr. m. velký.
3. Nesmí podlaha takových příbytků, mají-li více nežli 4 m. světlé výšky, nikdy ležeti níže, nežli 2 m. pod niveau, pročež takové příbytky vždy v přiměřeném poměru vynikati musí nad niveau. Tam, kde povrch půdy stoupá, neb kde niveau ulice a dvora není stejné, ustanoví se poloha podlahy všech podzemních bytů budovy podle nejvyššího bodu terrainu neb podle vyššího niveau.
4. Aby se tyto byty oddělily od terrainu, dlužno zříditi mimo vlastní zeď domu ještě zvláštní zeď od prvější na 30 cm. vzdálenou, prostor vzduchový pak způsobem tím povstalý, budiž spojen se vzduchem zevnějším.
5. Byty takové dlužno zvláštní sklepní chodbou, jež se dá dobře provětrati, odděliti od sklepů, jež mají taktéž býti opatřeny dobrou ventilací.
Dílny v podzemí musejí býti překlenuty a poloviční výškou svého profilu nad povrch třídy, ulice neb dvora vynikati aneb na jedné straně zcela nad povrchem státi, aby měly dostatečného světla a vzduchu. Mimo to nebudiž světlá výška takových dílen menší 3 metrů, podlaha pak budiž betonována v síle 0.15 m.
V obvodu inundačním a tam, kde objevují se spodní vody, není dovoleno, byty ani dílny v podzemí zřizovati.
§ 58
Kuchyně, prádelny a komory mohou býti zřizovány ve sklepě nebo v podzemí.
Prádelny však mějtež podlahu nepromokavou a buďtež klenuty, ve spádu dlážděny, dejtež se dobře provětrávati a opatřeny buďte vodotokem k zavírání způsobilým, vedoucím do stoky domovní, konečně též dostatečně velkým větrákem pro odvádění výparů.
§ 59
Stavebník má na vůli, dáti místnosti přízemní překlenouti, ač není-li toho vzhledem k účelu a poloze stavení z příčin bezpečnosti před ohněm vůbec potřebí; vjezd a vchod musí však z ohledu bezpečnosti před ohněm býti překlenuty.
U vchodu nebo vjezdu budiž zařízen řádný a přiměřeně silný přístroj zvonicí.
§ 60
Podlahy všech bytů přízemních položeny buďtež nejméně 45 cm. nad ustanoveným niveau ulice, v území inundačním však nejméně 30 cm. nad největší výškou vody z r. 1845. Veškerá vrata, dvéře a okenice místností přízemních zaříditi dlužno tak, aby se daly otvírati pouze do vnitř.
Stáje, komory na píci, kolny, dřevníky.
§ 61
Stáje aneb chlévy a komory na píci (pícníky) buďtež pokud možno samy o sobě, stranou od budov obytných a způsobem takovým stavěny, aby okolí nebylo zápachem obtěžováno.
Dlažba a stoky stájí mějtež dostatečný svah a buďtež zřízeny ze hmoty dosti pevné a nepronikavé, aby se zamezilo prosakování půdy a zdiva.
Mimo to buďtež stoky pro hnujovku spojeny se stokami pro výkaly nebo se zvláštními žumpami nepromokavými.
Stáje a pícníky, nad nimiž nalezají se místnosti obytné, mějtež stropy před ohněm bezpečné a buďtež až na střechu provětrávány.
Při každé stáji budiž k uložení suchého hnoje zřízena jáma zděná, dlážděná, nepromokavá a přikrytá, a to na místě takovém, aby příjezd byl k ní snadný.
Okna ze stáje ven k ulici nebo se svolením sousedovým proti pozemku sousednímu zřizovati dovoluje se jenom tehdy, jsou-li neprodyšně a trvale uzavřena.
Podzemní stáje buďte stavěny podle pravidel vytknutých v §. 57 v příčině stavění dílen podzemních, rampu k nim vedoucí dovoleno pak zříditi toliko uvnitř budovy.
§ 62
Stavěti otevřené neb zapažené kolny a podobné stavby na dřevěných sloupech beze stropu jest dovoleno, mají-li střechu ohnivzdornou.
Přiléhají-li takové kolny k usedlosti souseda, buďtež opatřeny na této straně zvláštní ochrannou zdí proti ohni. Stavby takové beze střechy ohnivzdorné dovoliti lze jen výminkou v případě nutné potřeby, avšak pouze na určitou dobu.
§ 63
Dřevníky buďtež z pravidla zřizovány ve sklepě podle §. 55.
Mohou se sice také zřizovati jakožto přízemní kolny beze zvláštních stropů, avšak tu musí býti zděné a dlužno opatřiti je příčkami až po střechu sáhajícími, jakož i ohnivzdornou krytbou.
Stavení v zahradách.
§ 64
Zahradní domky a sklenníky, v nichž se topí, musí býti zřízeny ze staviva ohnivzdorného; menší stavení v zahradách, v kterých se netopí, mohou i zcela ze dřeva býti zřízena.
Dvory a průduchy.
§ 65
Dvory u domů musejí býti tak prostranné, aby přiléhajícím místnostem s ohledem na výšku budovy poskytovaly dostatečného, pokud možno přímého světla i vzduchu. Mají založeny býti tak, aby bylo lze z třídy neb ulice do nich se dostati pokud možná přímým směrem a aby tam, kde užívá se více dvorů, tyto vespolek vchody nebo vjezdy byly spojeny.
Při zastavování jednotlivých míst zůstaniž nejméně 15 % veškeré výměry nezastaveno, větší pak čásť této plochy nezastavené vyhražena budiž pro hlavní dvůr.
Dvory u domů mají ve spádu se vydlážditi a opatřiti odvodňovacím vtokem do kanálu s uzavírkou na vodu.
§ 66
Světlíky povoliti lze jen tam, kde jich nevyhnutelně třeba, aby světlo a vzduch měly přístup do vedlejších místností; mají-li osvětlovati byty a kuchyně, musí míti základní plochu nejméně 12 čtverečních metrů. Mají-li však osvětlovati pouze chodby, záchody neb jiné místnosti neobyvatelné, dostačí základní plocha 6 čtverečních metrů.
§ 67
Průduchy k provětrávání záchodů nesmí míti průměr menší než 1 čtvereční metr.
§ 68
Všechny světlíky a průduchy buďtež, aby se mohly provětrávati, ve výšce hlavního dvora aneb ve výšce třídy neb ulice vespolek spojeny pomocí vzduchovodů, jež mají míti přiměřený průřez příčný.
§ 69
V příčině míst stavebních, na kterých nemají se stavěti hlavně domy obytné jakož i tam, kde stýkají se dvory a světlíky několika domů nebo stavenišť a konečně ve příčině takových stavenišť a parcel mezi domy položených, které by nebylo lze zastavěti, kdyby se poněkud neupustilo od ustanovení, výše uvedených, může stavební úřad ohledně prostrannosti dvorů povoliti ulehčení, místním poměrům vyhovující.
Schody a chodby.
§ 70
Každé nové stavení obytné budiž zřízeno tak, aby bylo lze s půdy i se všech bytů po schodech, z materiálu ohnivzdorného provedených, sejíti k východu, po případě z domu ven a také do sklepů.
Jest tedy zapotřebí, aby dle toho jak rozsáhlou jest budova, zřízeny byly buď jedny neb několikero schodů ohnivzdorných.
Schody ty mějtež alespoň 1.30 m. ve světlosti.
Jsou-li v některé budově o třech nebo čtyrech patrech kromě hlavních schodů ještě jedny schody vedlejší, nebo více schodů vedlejších, lze schodů těchto ve dvou hořejších patrech užívati též co schodů hlavních, ač jsou-li provedeny ze staviva ohnivzdorného a mají-li šířku nejméně 1.10 m.
Při hlavním schodišti nebuďtež rovné stupně užší než 29 cm., špičaté pak stupně buďtež ve vzdálenosti 40 cm. ode zdi schodové alespoň 29 cm., na úzkém konci však 13 cm. široké.
V patrech nebuďtež stupně vyšší 16 cm., u schodů vedoucích do sklepů a na půdu nebuďtež však stupně vyšší než-li 20 cm.
Schody opatřeny buďte žerděmi k zadržení, na místech volných však zábradlím, které z látky ohnivzdorné shotoveno a nejméně 0.85 m. vysoké býti má.
Při schodech visutých budiž zábradlí zařízeno tak, aby nebylo lze po něm se svážeti. Při budovách čtyrpatrových budiž v poschodí 1. a 3., v budovách třípatrových aspoň v poschodí 1. ve schodišti umístěno vhodné zařízení k postavení břemen.
V případech zvláštních aneb při budovách veřejných neb při schodištích nádherně zřízených může stavební úřad upustiti od zařízení právě uvedeného a také od zřízení žerdí k zadržení.
Odpočívadla na schodech, rovněž i chodby v objemu schodiště buďtež zřízeny zcela ze staviva ohnivzdorného.
Ustanovení tato neplatí v příčině vedlejších schodů zřízených ku spojení jednotlivých místností, k nimž přístup jest možný též po schodech hlavních.
Zřizování dveří záklopných (poklopů) u spodního konce schodů není dovoleno.
§ 71
Osvětlují-li se schody světlíkem s hůry, má býti kostra této sestrojena ze železa a má spočívati na všech stranách na zdivu, nad povrch střechy vynikajícím.
Osvětlují-li se jiné místnosti světlem s hůry, dlužno taktéž zameziti veškeré spojení jich s půdou (podstřeším), jež by působilo nebezpečí ohně, pročež není dovoleno, dělati otvory z půdy směrem k místnosti, jež se má osvětlovati.
K účelu provětrávání buďte na nejvyšších místech pod skleněnou střechou zařízeny v ohradní zdi otvory přiměřeně veliké a položené tak, aby nad povrchem střechy ven ústily.
§ 72
Chodby, které spojují příbytky a jich části se schody, mají alespoň tutéž šířku míti jako schody a zřízeny býti ze staviva ohnivzdorného.
Chodby volné (vedoucí při zevnějších stěnách budovy) (pavlače), netvoří-li jediné spojení mezi byty a hlavními schody, musí býti zřízeny celé z materiálu ohnivzdorného a míti světlou šířku nejméně 1.10 m.
Chodby ty buďtež opatřeny ohnivzdorným, aspoň 1 m. vysokým zábradlím aneb zasklenými stěnami ze dřeva.
V posledním patře opatřeny buďtež takové chodby ohnivzdornou krytinou, od střechy oddělenou.
Patra a konstrukce stropů.
§ 73
Domy obytné nesmějí mimo přízemek míti více než čtyry patra, při čemž poloupatro počítá se za celé patro.
Dělení přízemku může dovoliti stavební úřad s tou podmínkou, aby i dolení i hoření oddělení, tím povstavší, mělo ve světlosti nejméně 3 m. výšky.
Výška domů obytných má se srovnávati se šířkou třídy neb ulice, nesmí z pravidla činiti více než šest čtvrtin šířky třídy neb ulice, a od chodníku až po hranu řimsy měřeno, nikdy přesahovati 25 m. Rovněž nesmí podlaha nejvyššího patra nikdy ležeti výše než 20 m. nad povrchem ulice.
Tam, kde půda má svah, měří se výšky tyto od středu budovy.
Výška nárožních domů, které se nalezají jednak v úzké, jednak v široké třídě neb ulici, posuzuje se dle širší třídy neb ulice.
Výšky budov stojících ve dvoře určují se obdobným způsobem podle velikosti dvora.
Byty musejí býti světlé a míti dobrou ventilaci; veškeré místnosti obytné a pracovní mají míti, jsou-li stropy rovné, ve světlosti výšku nejméně 3.0 m. V příčině stropů klenutých platí, co ustanoveno jest v §. 57 sub 1.
§ 74
Mezistropí buďtež zřízena tak, aby mohla snésti přiměřenou tíži.
Voliti konstrukci, kterouž ve stavebním plánu (§. 29) nákresem vyznačiti dlužno, má stavebník na vůli, ač není-li stavebním řádem pro jednotlivé případy nařízeno jinak.
Užije-li se při konstrukci stropů dřeva, buďtež podlahy odděleny od stropu vrstvou rumu 8 cm. silnou.
Strop nejvyššího patra budiž způsobem ohnivzdorným obložen a měj takovou sílu, aby při požáru střechy odolati mohl s dostatek tíži padajícího naň krovu a zdiva.
Uzná-li stavební úřad ku zjištění nesnosti větších neb obzvláštních konstrukcí střech, býti potřebnou zkoušku zatěžkací, může kdykoliv, až do udělení povolení k používání budovy, žádati, aby zkouška ta provedena byla a to váhou zatěžkací a způsobem, jak to ustanoví a může provésti zkoušku tu na útraty stavebníka.
Střechy.
§ 75
Krovy buďtež postaveny volně, t. j. buďtež úplně odděleny ode dříví ve stropě nejvyššího patra a buďtež kryty látkou, již politický úřad zemský uznal za ohnivzdornou.
Pozednice krovu musí býti položeny nejméně 8 cm. nad dlažbu půdy.
Má-li šindelová střecha na některém domě znovu se pokrýti, jest žádati dle §. 24 za příslušné povolení; shledá-li se, že hlavní zdi a krov jsou k tomu způsobilými, budiž střecha šindelová ve lhůtě stavebním úřadem určené odstraněna a z krytiny ohnivzdorné zřízena.
§ 76
Půda budiž uzavřena železnými dveřmi, zasazenými v železný rám nebo v kamennou obrubu.
Zřizovati v městě příbytky na půdách (tak zvané podkrovní) se zakazuje. V předměstích mohou se zřizovati příbytky na půdách aneb jednotlivé místnosti pod střechou, jež se dají vytápěti, toliko v domech, jež nemají více 3 pater a jenom tehdy, když se vystaví přímo nad posledním patrem. Co do konstrukce své musí vůbec vyhovovati předpisům tohoto stavebního řádu, jež se týkají zřizování bytů v patrech. Světlá výška příbytků na půdě musí činiti nejméně 2.6 metrů, a sice alespoň pro polovici podlahové plochy každé jednotlivé místnosti. Vchod k takovým bytům nesmí vésti otevřenými prostorami podkrovními, nýbrž musí býti ohražen zdmi omítnutými a opatřen dlážděným stropem z malty.
Podlahy bytů, na půdě upravených, musí býti odděleny od stropových konstrukcí posledního patra, jež se pod nimi nacházejí, spůsobem ohnivzdorným.
§ 77
Všecky nové domy buďtež na straně k třídě nebo k ulici obrácené opatřeny ohnivzdornými a nepromokavými žlaby střechovými přiměřené šířky.
Žlaby ty buďtež na odkapu střechy neb nejvýše ve vzdálenosti 0.2 m. od nejspodnějšího odkapu zřízeny s dostatečným spádem tak, aby pokud možná ani vody neodkapávalo ani sníh ani kusy krytiny nespadávaly.
Střechy kryté plechem nebo břidlicí, jichž výška činí více než čtvrtinu šířky stavení, opatřeny buďtež střechovými žlaby s dostatek vysokými aneb jiným zařízením ochranným, účelu zcela vyhovujícím.
K žlabům střechovým buďtež přidělány kovové roury odkapní v příhodných rozměrech, kterými voda, pokud možná rourami záchodovými, jinak ale vždy kryta, do stok sváděti se má.
§ 78
Řimsy u střechy (hlavní řimsy) buďte z pravidla shotoveny z látky ohnivzdorné a mají-li větší výstupek, musí buď nadezdívkou s dostatek zatíženy aneb řádně zakotveny býti.
Dovoleno jest, aby hlavní řimsy zcela nebo z části byly z kovu.
Všeliké vyzdívky a nadezdívky nad řimsou hlavní a nad povrchem střechy buďtež sdělány z látky trvanlivé, účinkům povětrnosti vzdorující, a opatřeny tak, aby mohly odolati vichřicím.
Stoky, žumpy, záchody.
§ 79
Při každé nové stavbě, přístavbě nebo přestavbě, i při všelikých k tomu způsobilých opravách neb změnách v domech již zřízených pečovati jest o to, aby dešťové vody, splašky a různé odpadky mohly se odváděti.
Což státi se může:
a) buď vystavěním stok domovních,
b) aneb zřízením obvodního potrubí, jest-li s dostatek vody ku splachování odpadků,
c) anebo zařízením takovým, kterým by bylo možno výkaly (výměty) odvážeti.
Ad a) Stoky domovní buďte zřizovány dokonale tak, aby spád co možná nejvíce byl využitkován, aby měly vejčitý profil nejméně 60 cm. světlé šířky a 105 cm. světlé výšky a buďte z kamene neb z cihel na hydraulickou maltu neb na beton vystavěny. Též může po případě dno obloženo býti kameninou, vyčnívající nad střední rovinu tekutin, jež odváděti se mají.
Staví-li se domovní stoky z cihel, buďtež stěny jejich, dno a klenutí provedeny ze dvou stojatých vrstev cihel dohromady nejméně 29 cm. silných a spáry na vnitřní ploše stoky buďtež vypáleny.
Staví-li se stoky na beton, jest zříditi stěny nejméně 20 cm. silné.
Stavební úřad může povoliti odchylky od těchto rozměrů jenom tehdy, když niveau neb místní poměry tomu nedovolují, aby jich zevrubně bylo šetřeno.
Roury záchodové a stoky při sousední zdi hraniční dovoleno jest zříditi jen tehdy, když světlost stoky nebo roury záchodové jest nejméně 45 cm. vzdálena od hranice sousední a když od ní oddělena jest vzduchovou vrstvou 0.18 m.
Ad b) Obvodní potrubí budiž z hlíny na tvrdo pálené a leštěné (kameniny), z betonu anebo z jiné látky dovolené zřízeno tak, aby bylo naprosto nepromokavé. Při tom buď rovněž spád všemožně využitkován. Roury mějtež v potrubí pobočném světlosť nejméně 18 cm., odtud pak, kde několik potrubí pobočných se spojí, mějtež roury náležité větší rozměry a budiž přiměřené učiněno opatření, aby se nemohly zacpávati.
Stoky a potrubí buďtež se stokami uličními přiměřeně spojeny a uvnitř domů nebo pozemků založeny tak, aby byly alespoň šest metrů vzdáleny od studní vlastních i sousedových.
Vésti je pod místnostmi obytnými z pravidla není dovoleno. Kdyby se však výminkou k tomu svolilo, budiž zevnější objem jak stok tak i rour opatřen vrstvou betonu 15 cm. silnou aneb buďtež v takových tratích šachty pro přístup k stokám a k potrubí a pro jich ohledání založeny tak, aby taková stoka nebo roura kdykoliv byla snadno přístupná.
Příklopy šachet k stokám buďtež zřízeny z kamene nebo ze železa žebrovitého a to způsobem takovým, aby pevně přiléhaly.
Dovolí-li se výminkou ku zvláštní žádosti toho, jenž žádal za povolení k stavbě, zříditi na ulici šachtu ku stoce, jest zříditi příklop její, jakož i obrubu, nalezají-li se v chodníku, z litého železa žebrovitého s dostatek silného.
Provětrávání domovních stok a potrubí má se díti průduchy, jež vedou až nad střechu, pokud možná mezi komíny.
Ad c) V oněch částech města, předměstích aneb domech, pro které stavební úřady nařídily neb povolily zvláštní soustavu k vyvážení výmětů, povinnen jest stavebník mimo domovní stoku a potrubí pro odvádění vody dešťové a splašek, provésti podle návodu stavebního úřadu také veškeré stavby, jichž jest potřebí k provedení této soustavy.
§ 80
Pokud není v předměstích opatření, bez nichž tato ustanovení provésti není lze, může stavební úřad, hledě k poměrům místním, dovoliti přiměřená ulehčení.
§ 81
Žumpy nemají býti při samých místnostech sklepových, mají býti vzdáleny aspoň na šest metrů od studní, stěny a dno jejich buďtež nepromokavy, betonovány neb asfaltovány, každá pak žumpa budiž, - vyjímaje otvor pro vstup, - překlenuta a pevně uzavřena. Mimo to buďtež žumpy na dně a na stěnách cementem obmítnuty a způsobem příhodným provětrávány.
Stavební úřad má po dobu stavby dohlížeti k tomu, aby žumpy byly stavěny tak, jak to předepsáno.
Zakládati jámy pro vsákání vody dešťové není dovoleno.
§ 82
Hnojiště a mrviště buďtež opatřena nepromokavými stěnami a dny a pevnými příklopy dobře přilehajícími, i buďtež všemožně vzdálena od vlastních a sousedových studní, jakož i od místností obývaných.
§ 83
Počet záchodů řídí se počtem a rozsáhlostí bytů i budiž vždy nejméně pro dva byty zřízeno po jednom záchodu.
Pro veřejné místnosti budiž vyšetřen počet záchodů podle velikosti návštěvy, jež se asi očekávati dá a dlužno zde také zaříditi vhodně upravené pissoiry s dobrou ventilací. Záchody mají býti ve vnitřní prostoře nejméně 90 cm. široké a 1.1 m dlouhé, a jest je zříditi tak, aby do nich s dostatek mohlo vniknouti světla, při čemž zvláště k tomu hleděti dlužno, aby vzduch vydatně se obnovoval.
Roury záchodové nesmějí býti ze dřeva shotoveny a musí beze zmenšení své světlosti až nad střechu, jakožto průduchy, dále býti vedeny.
Úřadu stavebnímu jest přihlížeti k tomu, aby při nových stavbách, zejména v těch částech města, v kterých jest již vodovod, v záchodech, pokud možná, zařizovány byly přístroje splachovací. V záchodech uvnitř příbytků musí se zříditi přístroje splachovací aneb jiné přístroje k témuž účelu sloužící.
Výstupky.
§ 84
Výstupky přes čáru stavební, jaké jsou na př. risality, sloupové portály, jednotlivé sloupy neb pilíře, leseny, zábradlí zevnější, stupně před prahem, zevnější schody atd., pokud je vůbec dle § 17 lze připustiti, zřizovati se mohou jenom tehdy, dá-li k tomu stavební úřad zvláštní povolení a svolí-li k tomu majetník pozemku.
Otevřené balkony neb galerie na konsolách mohou se stavěti, nevystupují-li od základu zdi až k zevnější základní čáře parapetu více než na 1.3 m., jsou-li opatřeny zábradlím a zřízeny ze staviva ohnivzdorného.
Zavřené balkony a arkýře dovoleno zřizovati jenom v ulicích, které jsou nejméně 16 m. široké. Z průčelí zdi vystupovati mohou toliko na 1.25 m. a mají dále alespoň 3 m. od sousedního domu vzdáleny a ze staviva ohnivzdorného zřízeny býti. Odchylky od těchto pravidel může stavební úřad pro jednotlivé případy povoliti.
Přístřešky, balkony a arkýře dovoleno jest zřizovati jen v takové výši, aby nevadily pasáži na ulici a na chodníku, a dlužno je opatřiti žlaby, z nichž voda odváděti se má odkapními rourami podél průčelí domu až na chodník.
Sokly (schodice), po případě i s okrasami, pak portály při místnostech přízemních mohou vystupovati na 20 cm. přes čáru stavební.
Má-li se vystoupiti nad tuto míru, jest k tomu zapotřebí zvláštního povolení stavebního úřadu a přivolení vlastníka pozemku.
Obmítky ozdobné mohou vystupovati 10 cm. přes základ zdi (čáru stavební).
Plynovody.
§ 85
Roury plynové zazděny buďtež až po výši svítilny uliční, roury pak, které mají dům uvnitř osvětlovati, nedovoleno ponechati nikdy volné, ani ve spojení s dřevem, veškeré pak rozvody buďtež provedeny s největší opatrností.
§ 86
Plynoměry není dovoleno postaviti poblíže zařízení k topení, ani v místnostech, ve kterých se také spí.
Komíny.
§ 87
Veškeré komíny musí míti příčný průřez takový, aby se srovnával s počtem topení a s množstvím vyvinujícího se kouře a plynu; vnitřní plocha jejich musí býti nepropustná a hladká, zvenčí pak musí komíny na všech stranách řádně omítnuty a ve spárách vypáleny býti, také buďte zevnější jich strany nejméně 15 cm. od každého dřeva vzdáleny.
Odváděti kouř rourami na ulici neb na dvůr jest zakázáno.
§ 88
Komíny dlužno z pravidla stavěti tak, aby se dala vytápěti každá místnost, kterou lze obývati.
Topení z různých pater vpouštěti do jednoho a téhož komínu není dovoleno.
Z pravidla má každá skupina topení v jednotlivých bytech míti vždy vlastní svůj komín.
Přidělávati tak zvané zavěrací klapky jakéhokoliv druhu ke kamnům ve světnicích umístěným, jest zakázáno.
Podlahy v kuchyních buďtež před ohništěm na té straně, kde se topí, aspoň na 60 cm. vydlážděny ohnivzdornou látkou; ohniště i kamna v pokojích buďte v soklu způsobem ohnivzdorným vyzděna.
§ 89
V příčině stavby úzkých (ruských) komínů ustanovuje se:
Každá skupina topení v jednotlivých patrech a bytech má míti svůj vlastní komín, z nichž však žádný nesmí pojati více, než čtvero uzavřených topení.
Úzké komíny, nechť jsou kulaté aneb čtverhranné, mají pro jedno nebo dvě topení míti příčný řez 200 - 225 čtver. cm., pro tři a čtyři topení příčný řez nejméně 300 čtver. cm. Takové komíny buďte vyhnány až do 65 cm. výšky nad hřeben střechy a pokud možná kolmé; nemají míti sklonu menšího 60 stupňů k čáře vodorovné, aniž mají se lomiti tam, kde se s kolmou stýkají, nýbrž musí tam býti řádně zaokrouhleny.
Komíny mohou se vymetati buď se střechy buď z půdy.
Mají-li se vymetati vně střechy, budiž k tomu konci zřízen můstek s dostatek připevněný a železným zábradlím opatřený.
Dvéře, jimiž na můstek ten střechou vystupovati jest, buďtež přiměřeně veliké a ohnivzdorné a musí se nacházeti buď na předpůdí neb na chodbách mezi jednotlivými odděleními půdy.
Mají-li se komíny vymetati z půdy, musí otvory pro dvířka k čistění zříditi se aspoň 65 cm. vysoko nad dlažbou půdy a musí míti dvě za sebou stojící, od sebe oddělená dvířka 4. mm. silná, která jsou ve žlábku zasazena, zamknouti se dají, a jichž výška 40 cm. činiti, šířka pak vnitřní světlosti komínu rovnati se má.
Celé skupiny takových otvorů mají se mimo to ještě přepnouti železnou závorou.
Dvířka k vymetání komínů mohou se zřizovati toliko na otevřené chodbě, nikdy však v uzavřených místnostech podkrovních, a jest poznamenati je čísly pater a příbytků, jichž se týkají.
Saze s komínů smetené mají se z pravidla odklizovati ze sklepa, ku kterémuž účelu jest zříditi dvířka k čistění na spojovací chodbě vždy otevřené.
Jest-li více komínů vedle sebe vystavěno, budiž k vůli lepšímu zachování pevnosti zdiva, pro svádění sazí toliko jedna sběrací roura do sklepa vedena.
Nebylo-li by ale možno, komíny čistiti ze sklepa, buďtež dvířka k čistění zařízena v tom patře, pro které komín jest ustanoven a to vždy jenom v místnostech vedlejších ohnivzdorných, nikdy však v místnostech obytných.
Nedalo-li by se to zaříditi tak, aby blíže dvířek k čistění nebylo ve zdi žádného dřeva, má se toto plechem pobíti anebo jinak látkou ohnivzdornou před požárem chrániti.
Na zvláštní žádost, jež však podrobnými výkresy doložena býti musí, může se povoliti zřízení sběracích komor s potřebnými dvířky k čistění, aby spojily se komíny jedné neb více skupin topení s ventilací za tím účelem, aby spůsobil se stejným oteplováním stejný tah ve všech komínech a aby se mohl vzduch z průduchů vyssávati a společně přes střechu odváděti.
Aby se mohly komíny v jakoukoli dobu vypalovati, buďtež u nich zařízena železná dvojitá dvířka uzavírací, při komínech pak, vycházejících až od sklepa, buďte takováto zvláštní dvířka k vypalování zařízena v hořejších patrech na příhodných k tomu místech.
Jde-li o komíny již zřízené, které kouřem svým obtěžují okolí, budiž majetník domu, jehož se týče, přidržen k tomu, aby odpomohl této vadě jiným prostředkem osvědčeným.
§ 90
Čtverhranné komíny prolézací buďtež stavěny tak, aby ve vnitřní světlosti byly 48 cm. dlouhé a 44 cm. široké, a buďtež nejméně 65 cm. nad střechu vyhnány a na spodním konci opatřeny dveřmi ze železa s dostatek velkými a dobře přilehajícími. Spojovati dohromady několik komínů prolézacích není dovoleno. Rovněž se ukazuje, dlouhé železné roury k odvádění kouře vésti skrze několik částí příbytku do vzdálených komínů. Také komíny na břevna sázeti, po dřevech je roztahovati nebo vláčeti, do komínů dřevěná bidla k uzení zadělávati, dřeva jakéhokoli způsobu do zdí komínových vkládati, se zakazuje co nejpřísněji.
§ 91
Silná topení, a to zvláště pro parní kotle, musí býti opatřena přístroji kouř účinně stravujícími a vůbec buďtež při takovém topení komíny zařízeny tak, aby sousedstvo kouřem neobtěžovaly.
Komíny takové buďtež u spodního konce opatřeny železným šoupátkem nebo klapkou; v těch pak výškách, kde komín jest více než 50 cm. široký, buďtež uvnitř komínu zadělána železná stoupátka. Výšku takových komínů ustanoví stavební úřad, maje zření k poměrům místním; komíny tyto buďtež vždy zařízeny tak, aby se mohly budoucně po případě zvýšiti alespoň na 30 m.
Stavební úřad může žádati, aby mu v příčině stability a síly stěn takových vysokých o sobě stojících komínů podán byl statický výpočet, jímž dlužno prokázati:
1. že tlak pod vlastní tíží v kruhovité části zdiva nikde nepřevyšuje 8 kg. na 1 čtvr. cm.;
2. že každá část komína poskytuje aspoň dvojnásobnou jistotu proti skácení se, počítá-li se tlak větru 150 kg. na 1 čtvr. metr.
Komín budiž zřízen z materiálu ohnivzdorného.
Železné komíny lze dovoliti, plechové však pouze pro průmyslové stavby o sobě stojící; stojí-li však mezi budovami obytnými, lze užívání plechových komínů dovoliti jen na čas.
Parní kotle.
§ 92
Veliké parní kotle postaveny buďtež pokud možná v náležité vzdálenosti od místností obytných.
Od dílen musí takové kotelny odděleny býti zdí nejméně 60 cm. silnou, plnou (vyjímaje spojovací otvory naprosto nutné), musí býti lehce kryty, a jest naprosto zakázáno překlenouti je aneb nad nimi něco vystavěti.
K postavení velkých kotlů parních potřebí jest svolení úřadu stavebního.
§ 93
V příčině malých parních kotlů, jichž se jednotlivě užívá, povolují se některá ulehčení.
Malé kotle, jejichž průměr nepřesahuje 1.2 m., jež, naplní-li se až po známku označující zákonnou výšku vody, neobsahují více než 1.0 kr. m vody a jejichž parní tlak nepřesahuje 6 atmosfér, mohou se postaviti v obydlených domech a samy o sobě v dílnách:
1. nejsou-li místnosti, přímo nad nimi se nalézající, obydleny;
2. přesahuje-li komín, jenž může býti též obyčejný komín, alespoň výšku, kterou má hřeben střechy obytných budov, přímo sousedících;
3. zůstane-li kotel vzdálen nejméně na 3 m. od každé sousední hranice.
K postavení malých kotlů parních potřebí jest svolení úřadu stavebního.
V příčině zařizování kotlíků čili kotlů zcela malých, to jest takových, jež nemají v průměru více než 0.8 m., jež, naplněny vodou až po zákonnou známku, neobsahují více než 0,5 kr. m. vody a jejichž parní tlak není větší než 4 atmosféry, platí tytéž předpisy jako při zařizování topení.
K postavení jich netřeba zvláštního povolení úřadu stavebního; kdož jich však užívati chce, povinen jest, prvé než jich užívati začne, ohlásiti to úřadu stavebnímu, vykázati se svolením vlastníka domu a též příslušnému komisaři pro zkoušení parních kotlů učiniti oznámení a při tom předložiti přepis certifikátu o vykonané zákonné zkoušce tlaku, načež se mu dostane potvrzení, že oznámení učinil.
O různých motorech.
§ 94
O strojích hnaných silou plynovou, jež pracují beze hluku, o strojích hnaných vyhřátým vzduchem a podobných motorech, hnaných silami živelnými, platí totéž, co bylo shora ustanoveno v příčině kotlíků čili zcela malých kotlů. K postavení strojů hnaných silou plynovou, jež pracují s hlukem, potřebí jest svolení úřadu stavebního.
Povždy budiž příhodné opatření učiněno, aby se odváděly látky, jež při spalování se vyvinují.
Opatřování vodou.
§ 95
Při nových stavbách a přestavbách budiž tam, kde položeno jest potrubí vodárny městské, voda vltavská z potrubí toho do domu přiváděna. Totéž platí v příčině vody pitné, dodává-li ji obec do jednotlivých domů.
V domech, okolo nichž nevede potrubí vodárny městské, povinen jest stavebník pečovati pokud možná o to, aby obyvatelé domu pro svou potřebu měli zdravou vodu pitnou ze studně.
Všeliké vodovody musí se založiti v náležité hloubce, aby jim mráz nemohl škoditi a musí se zříditi z látky nepromokavé, zdraví neškodné; vodovody ty mají býti položeny v čáře spojité a mají na nejhlubších místech aneb lomech opatřiti se otvory k čistění.
§ 96
Studny buďtež zakládány nejméně na vzdálenost 6 m. od stok obvodních, od žump aneb nádržek pro odpadky a vyhloubeny tak daleko, až se přijde na vrstvu štěrku nebo skalní rozsedlinu, poskytující vydatné množství vody.
Vyzdívka studny budiž, kam až sahá voda, suchá, odsud pak nepromokavá a musí provedena býti až k příklopu studny z materiálu dobrého a nerozpustného.
Vyzděná studna budiž nahoře opatřena silnými kamennými deskami anebo dřevěným krytem a budiž zařízena tak, aby se mohla provětrávati, avšak aby do ní z venku nemohla vnikati nečistota.
Majitel domu povinen jest studnu dle potřeby dáti vyklízeti, čerpadla v dobrém stavu chovati a též o častější čistění vodovodu svého přiměřenou míti péči.
Odtok pro vodu přebytečnou budiž zařízen pokud možno na nejkrajnějším konci a na nejvyšších místech stoky.
Chodníky.
§ 97
Kdykoli se staví nový dům, jest stavebník povinen, podél celého domu svého na straně veřejného prostranství aneb ulice na vlastní útraty zříditi chodník, k tomu účelu potřebné upravení niveau provésti a chodník až do dne, kdy se obci odevzdá, v stavu zcela dobrém udržovati.
V jaké šířce, jakým způsobem a z jakého materiálu chodník zříditi se má, ustanoví stavební úřad podle místních poměrů.
Chodník dle předpisu zřízený přejde ve vlastnictví obce, která povinna jest převzíti jej nejdéle za rok, ač nebylo-li do té doby v provedení jeho shledáno žádné vady.
Při přestavbách lze použíti kamenů neb desk z chodníku posavadního, pokud je nedala položiti obec; stavebník jest ale povinen kameny a desky, jež stavební úřad uznal za nepotřebné, nahraditi materialem, který stavebním úřadem pro zřizování chodníků na tomto místě ustanoven byl.
Částka V.
O zřizování domů obytných, domů rodinných, letohrádků a domů dělnických za jistými úlevami.
§ 98
Úlevy v provádění staveb obytných, které podle částky této lze připustiti, mohou se povoliti jedině na pozemcích a staveništích, jež stavební úřad shledá k tomu býti způsobilými.
§ 99
Žádost, aby se mohlo v příčině určitého staveniště použíti úlev, o kterých jedná tato částka, budiž vložena buď hned v žádosti za povolení k rozdělení pozemku na staveniště aneb budiž podána sama o sobě.
V příčině žádosti této platí obecná ustanovení tohoto stavebního řádu (§§. 28, 29, 30, 31), vůbec pak platí předpisy, tímto stavebním řádem dané potuď, pokud nemění se dále uvedeným odstavcem této částky.
§ 100
Takové domy obytné nesmí mimo přízemek býti vyšší než po dvě patra. Jednotlivé místnosti obytné buďtež nejméně 2.6 m. ve světlosti vysoké.
§ 101
Stavebník a ti, kdož stavbu vedou, ručí za dostatečnou pevnost stavby, co se pak týče toho, jak silné a z jakého staviva mohou se zdi zřizovati, platí ustanovení tato:
1. Zdi nejméně 45 cm. silné mohou se zřizovati z lomového kamene nebo ze zdiva smíšeného, jakožto hlavní pak zdi, nejsou-li pokoje hlubší nežli 6.5 m., mohou ve dvou hořejších patrech míti stejnou tlouštku 45 cm. V přízemku stavení dvoupatrového musí hlavní zeď, je-li zřízena z kamene lomového nebo ze zdiva smíšeného, nejméně 60 cm. býti silná. Zdi, jež jsou slabší 45 cm, buďtež pokaždé zřizovány z pálených cihel.
2. Zevnější zdi domů přízemních jakož i nejvyššího patra domů vyšších, mohou býti 30 cm. silné, jsou-li stavěny z pálených cihel a nepřesahuje-li výška patra 3 m. ve světlosti.
3. Jak z venčí tak i u vnitř dovoleno jest zřizovati vyzděné stěny hrázděné.
4. Příčné stěny mohou se zřizovati z jakéhokoli staviva, jsou-li však k tomu určeny, aby se jimi byty od sebe oddělovaly, třeba jest, aby buď byly zřízeny z plného zdiva 15 cm. tlustého anebo z vyzděných stěn hrázděných.
5. Přímo u takových míst, kde se topí, buďtež veškeré stěny vždy zděné, a jsou-li v nich komíny, mějtež sílu alespoň 45 cm.
6. Aby každý dům byl pro sebe uzavřen, a jde-li o domy, které mají trakt delší než 25 m., aby každá část traktu 25 m. dlouhá pro sebe byla uzavřena, potřebí jest vystavěti zdi průčelné, pokud se týče zdi ochranné proti ohni, a je z pálených cihel zříditi tak, aby byly nejméně 15 cm. silné a aby nad střechu na všech místech nejméně 15 cm. vysoko vyčnívaly; skrze takové zdi nesmí se vésti žádné dřevo. Komunikace mohou se v takových zdech zřizovati jenom se svolením úředním a jen tehdy, je-li učiněno opatření, aby byly uzavřeny způsobem úplně bezpečným před ohněm. (§. 50.)
Přiléhá-li dvé nebo více stavení k sobě, dovoleno jest zříditi pro ně společnou ochrannou zeď proti ohni.
7. Také zdiva z betonu užíti možno, ač mají-li zdi takto zřízené tlouštku ustanovenou pro zdi z cihel a z kamene.
§ 102
Schody mohou zšíří alespoň 1 m. zřízeny býti ze dřeva anebo na železné kostře s obkladem kamenným.
Hlavní schody mohou zcela ze dřeva zřízeny býti jen tehdy, nacházejí-li se ve stavení obytném mimo ně ještě vedlejší schody veskrze zděné; není-li tomu tak, musí na spodní straně býti zapaženy a štukovány, kromě toho zařízeny ve schodišti, jež jest obklíčeno plnými zděmi a kryto způsobem před ohněm bezpečným.
§ 103
Půda budiž obložena vrstvou rumu 8 cm. vysokou, vrstva ta budiž pak pokryta lepenicí 4 cm. tlustou neb dlážděním z cihel.
Střechy mějtež ohnivzdornou krytinu.
§ 104
Příbytky na půdách domů rodinných a letohrádků zařizovati dovoluje se, musí však i se vchody způsobem ohnivzdorným býti zřízeny a od krovu úplně osamoceny, míti 2.60 m. světlé výšky a to nejméně pro polovici plochy podlahy, a uvnitř býti zapaženy i štukovány. Každý pokoj podkrovní mějž okno s vyhlídkou na venek. V domech se zdí hrázděných mohou se takové příbytky podkrovní připustiti jenom tehdy, nejsou-li tyto domy vyšší jednoho patra.
§ 105
Provádí-li se stavba v poloze isolované, mohou se různé výstupky v mezích isolační prostory a na všech stranách libovolně přistavovati.
Rovněž lze v mezích isolační prostory libovolně zřizovati schody zevnější, terassy a rampy, avšak krajní body jejich musí býti na 8 m. vzdáleny od veřejných prostranství, ulic a tříd jakož i od hranic sousedních.
§ 106
Při těchto stavbách mohou se štíty též prkny zapažovati. Nacházejí-li se však za nimi podkrovní komory nebo příbytky, potřebí, aby mimo to zřízena byla zeď alespoň zšíří cihly.
§ 107
Dřevníky umístiti lze v kolnách dřevěných, ač jsou-li tyto kryty způsobem ohnivzdorným.
§ 108
Záchody ze dřeva mimo stavení ve dvoře zřizovati, dovoleno jest toliko při domech přízemních. Každé dva byty mějtež dohromady vždy alespoň jeden záchod.
Částka VI.
O stavbách průmyslových.
§ 109
Stavbami průmyslovými rozumějí se všeliké stavby k účelům továrním, živnostenským aneb obchodním. Dle polohy své roztřiďují se stavby průmyslové:
a) na takové, jež nestojí o sobě, nýbrž uvnitř uzavřených částí města neb místa,
b) na takové, jež stojí o sobě, tedy mimo uzavřené části města neb místa.
Které stavby průmyslové zřízeny býti mohou v poloze isolované a jaké při tom opatrnosti šetřiti jest, rozhodne úřad stavební, slyšev radu zdravotní, pokud se týče lékaře, ve veřejné službě postaveného.
§ 110
Budova průmyslová neb skupina budov průmyslových nalezá se tehdy v poloze isolované, jest-li každý bod její vzdálen od jiných budov aneb od hranic sousedních nejméně na 25 metrů.
Šířka silnic, prostranství neb vod, uprostřed ležících, budiž v to čítána.
Hraničí-li továrny bezprostředně s továrnami stejného druhu, stačí isolační prostora 10 m. široká.
Prostora isolační žádným spůsobem nesmí býti zastavěna a musí tak i na příště zůstati.
§ 111
Následujících předpisů a opatrností dlužno šetřiti při všech stavbách průmyslových a jest i stavebník i stavbuvedoucí zodpovědným, aby jich náležitě bylo šetřeno:
1. V každé budově průmyslové, která obsahuje více než jedno patro přízemní, zřízeny buďte ohnivzdorné rovné schody ochranné, ve zvláštním zděném schodišti pod ohnivzdornou krytinou umístěné, kterými možno ze všech místností přímo z budovy ven vystoupiti.
V továrnách rozsáhlejších zřízeno budiž více takových schodů a to v ten spůsob, aby žádný bod v továrně nebyl od schodů ochranných vzdálen více než na 40 m.
Nejsou-li takové schody určeny pro více než 50 osob, mějtež šířku 1.25 m. Pro každých dalších 50 osob budiž šířka schodů zvětšena vždy o 0.50 m., anebo budiž zřízeno poměrně více schodů ochranných.
2. Místnosti průmyslové, v nichž se vyvíjí pára, kouř aneb prach, obtížné výpary a zlý zápach, zařízeny buďte tak, aby sousedstvo nebylo jimi obtěžováno.
3. Odvádění tekutin nečistých a smrdutých dějž se tak, aby okolí tím netrpělo a půda aby jimi neprosákla. Potřebí tedy, aby takové nečisté a smrduté splašky před vpouštěním do stoky vyčistěny byly způsobem, jejž úřad zdravotní prvé byl schválil.
Užívání veřejných, pro výkaly určených stok k odvádění splašek může se zakázati, shledalo-li by se to závadným.
Kanalisace řídiž se obecnými pravidly v té příčině danými.
4. Co se týče zřizování komínů továrních a obyčejných, rovněž i zřizování výhní a kotláren, platí také pro budovy průmyslové totéž, co ustanovuje tento řád stavební v §§. 87 až včetně do §. 95.
5. Kdyby odváděním páry přebytečné zvláště při vypouštění jí sousedstvo bylo obtěžováno a nebylo-li by z příčin zdravotních možná, vypouštěti ji do stok pro výkaly, tedy budiž vypouštěna jiným spůsobem přiměřeným.
6. O záchody a pisoiry dobře ventilované, v poloze přiměřené, postaráno budiž v ten spůsob, aby vždy pro 30 osob zřídil se alespoň jeden záchod a aby záchody byly od sebe odděleny podle pohlaví dělníků.
7. Rovněž budiž opatřena zdravá voda pitná dle §. 95 a 96 a pečováno o to, aby na vhodných místech postaveny byly nádržky na potřebné množství vody a umístěno hasičské náčiní, které úřad v každém jednotlivém případě ustanoví.
8. Průmyslové a živnostenské závody provozovací, které by zdraví aneb veřejnou bezpečnost ohrožovaly aneb okolí obtěžovaly, uvnitř města Prahy zřizovati naprosto se nedovoluje.
Ostatně se stavební tento řád nedotýká předpisů, zákony živnostenskými daných o tom, čeho jest třeba ku zvláštnímu povolení závodů provozovacích při různých živnostech.
§ 112
V příčině staveb průmyslových, které dle §. 110 nenacházejí se v poloze isolované, platí obecná ustanovení tohoto řádu stavebního, dovolují se však následující úlevy:
1. Ustanoviti tloušťku zdí a sílu všech konstrukcí zůstaveno jest stavebníku a stavbuvedoucímu, kteří dle §. 113 a) a b) ovšem ručí za úplnou bezpečnost; v příčině té upouští se tedy od toho, co předpisují §§. 47, 48, 74, 75 a 76.
Stavební úřad má však právo žádati, aby podán byl důkaz, že stavba jest náležitě pevna a trvanliva. Budiž tedy při stavbách tohoto druhu úplně tak se zachováno, jak to nařizují §§. 24 a 42.
2. Při stavbách těchto se dovoluje, aby se mohly zřizovati příčky dřevěné, až nejde-li o místnosti, v nichž se pracuje ohněm aneb kde se chovají zásoby předmětů snadno zápalných.
3. V příčině počtu a zařízení pater, pak konstrukcí stropů s jednoduchou podlahou prkennou bez zásypu a bez omítky, rovněž také co se týče toho, může-li se vazných trámů krovových použiti zároveň co trámů stropních - zvláště pokud jde o stavby mlýnské a jiné stavby podobného druhu, - může úřad stavební v mezích ustanovení §. 73, podle něhož celá budova nemá býti vyšší nežli nanejvýše 25 m., povoliti všechny úlevy, jichž jest potřebí k provozování závodu, ač mohou-li úlevy tyto dle poměrů místních a z ohledů veřejných vůbec býti připuštěny.
4. V příčině bytů vlastníka, úředníků a dělníků platí, jak samo se rozumí, to, co tento stavební řád ustanovuje v příčině bytů vůbec.
§ 113
Jde-li o stavbu budovy průmyslové, která dle §. 110 nalezá se v poloze isolované, též při pozdějším rozšíření neb přístavbě budovy takové, dostačí, když k žádosti za povolení k stavbě přiloží se plán polohopisný, ve kterém má býti udán základní rys celé stavby i jednotlivých budov k ní náležejících, s udáním jejich určení, pak označení, jaké mají pozemky v knize pozemkové i v katastru, dále sousední hranice s budovami nejblíže položenými a s udáním jmen vlastníků dotýčných, konečně kanalisace navržená k odvádění odpadků a tekutin.
Všechna ostatní ustanovení tohoto řádu stavebního mějtež v příčině staveb těchto platnost obdobnou, ač pokud se v nich ničeho nemění ustanovením tímto a předpisy následujícími, a sice:
1. Při stavbách těchto může stavebník dle libosti sobě vybrati spůsob konstrukce i staviva. Za náležitou pevnost a důkladnost stavby ručí:
a) stavebník bez ohledu na jakousi dobu určitou;
b) stavbuvedoucí po případě osoby, jež stavbu vedou až do té doby, kdy úředním vyřízením dle §. 118 udělí se řádné povolení k užívání budovy.
2. Kromě ochranných schodů ohnivzdorných dovoleno jest při těchto stavbách zřizovati dle potřeby též vedlejší schody dřevěné a v místnostech, které vlastně neslouží za dílny, aneb kamž vstupuje se jen občas (nebo v nichž zdržuje se jen malý počet osob), mohou též zřizovati se schody dřevěné.
Aby se zřizování schodů usnadnilo, mohou schodiště stavěna býti též na zevnější straně budovy v prostoře isolační.
3. Dále jest sice dovoleno v budovách takových vystavěti patra v počtu libovolném, celková však výška budovy nemá činiti více 25 m., i budiž ve všech prostorách továrny postaráno o náležitou ventilaci přiváděním čerstvého a odváděním zkaženého vzduchu; místnosti pak, v nichž dělníci po delší dobu jsou zaměstnáni, zařízeny buďtež tak, aby vnitřní jich výška přiměřena byla počtu dělníků a spůsobu práce, nikdy však aby nečinila méně 3 metrů.
4. Všechny zdi budov těchto, na venek hraničící s ulicemi veřejnými, buďtež provedeny spůsobem ohnivzdorným.
5. Má-li se státi změna ve spůsobu stavby, aniž by se při tom stala odchylka od plánu polohopisného dle tohoto §. předloženého, budiž se zachováno podle toho, co nařizuje §. 24 tohoto řádu stavebního.
Leč i v případě tom platí vše to, co bylo výše ustanoveno, po dokončené stavbě učiniž pak o tom stavebník úřadu stavebnímu písemné oznámení, aby týž příslušné ohledání vykonal a dle §. 118 věc vyřídil.
6. Příbytky majetníka, úředníků a dělníků mohou se též stavěti ze zdiva hrázděného, ovšem pak s náležitým šetřením toho, co stavební tento řád stanoví v příčině zařizování topení, komínů, kamen, ohnišť a jiných přístrojů k topení.
Příbytky tyto, přiléhají-li přímo k dílnám, buďtež od nich odděleny plnou zdí proti ohni; též strana jejich k ulici obrácená zřízena budiž ze zdiva plného.
§ 114
Není-li průmyslová budova dle §. 110 docela o sobě postavena, zůstaveno jest úřadu stavebnímu, aby uváživ vzdálenost sousedních hranic a stav budov nejblíže položených a maje též zření ke způsobu a rozsáhlosti odvětví průmyslového i k místním poměrům vůbec, učinil nález o tom, zda-li a pod jakými výminkami může se k tomu svoliti, aby se upustilo od ustanovení tohoto řádu stavebního aneb aby se v nich stala změna.
Částka VII.
O veřejných budovách, bazarech, skladech a pod.
§ 115
Jde-li o budovy veřejné, divadla, tělocvičny, bazary, výstaviště, sklady a jiné budovy trvalé aneb prozatímné, jež jsou k tomu ustanoveny, aby se v nich scházelo větší množství lidí, a jichž nelze počítati ani k budovám obytným ani k závodům živnostenským a průmyslovým, může stavební úřad podle toho, v jaké poloze se nacházejí a jakého jsou druhu, v mezích zájmů veřejných a ohledů policie požárové učiniti opatření výminečná v příčině jich zařízení, i budiž při takových budovách se zvláštní péčí k tomu hleděno, aby v případě nebezpečí požáru bylo každému možno rychle se zachrániti.
Při stavbě budov, v nichž podle jich ustanovení scházívá se větší množství lidí, buďtež, pokud v té příčině nevydají se zvláštní ustanovení zákonná, kromě předpisů tohoto řádu stavebního prováděna také policejní nařízení v tomto ohledu daná.
Částka VIII.
O dohledu k provádění staveb a jakých ustanovení šetřiti třeba po skončené stavbě.
§ 116
Úřad stavební má ke každé stavbě mezi prováděním jejím dohlížeti s technickým svým orgánem, tam pak, kde obec nemá orgánu technického, jest táž povinna, ustanoviti osobu k provádění staveb pozemních po zákonu oprávněnou, na kterou by náleželo, aby dohlížela k stavbám v obci. Za tou příčinou musí schválené plány stavební, povolení k stavbě a všechny výtahy k protokolů k stavbě se vztahující, na staveništi vždy po ruce býti.
Zvláště pak sluší stavebnímu úřadu přihlížeti k tomu:
1. aby se stavěti nezačalo a stavba neprováděla se prvé, než-li se k tomu dá povolení aneb byl-li v pravý čas podán rekurs proti povolení, nežli příslušný vyšší úřad povolení stvrdí;
2. aby začatá stavba až do ukončení svého řádně postupovala;
3. aby se všude šetřilo čáry stavební a niveau;
4. aby stvrzený plán byl přesně zachován;
5. aby stavbu neprováděla osoba, která k tomu práva nemá, konečně pak
6. náleží na úřad stavební, naříditi, kde se má stavivo skládati, jakož také učiniti všeliká jiná opatření, jichž za příčinou provádění stavby šetřiti dlužno s ohledem na policii bezpečnosti a policii silničnou.
Shledali-li by orgánové dozorčí, že při provádění stavby jedná se proti předpisům vytčeným v odst. 1., 3. aneb 4. tohoto §., mají o tom úřadu stavebnímu dáti zprávu a zároveň zakázati další pokračování ve stavbě; a teprve tehdy může se pokračování to dovoliti, když nedostatky shledané byly odstraněny, aneb když odchylka, pokud ji připustiti lze, zákonným způsobem dodatně byla schválena.
Provádí-li se stavba osobami, jež k tomu nemají práva, budiž další vedení stavby zakázáno a zároveň o tom úřadu živnostenskému oznámení učiněno.
Kdo by nařízeními orgánů dozorčích za stížena se pokládal, může dovolávati se rozhodnutí stavebního úřadu.
Jde-li o to, co nařízeno jest v odst. 2., má úřad stavební právo, stavebníku uložiti peněžité pokuty dle §§. 122 a 123.
Bylo-li v povolení ku stavbě spolu také nařízeno, aby ku zkoušení nesnosti některých konstrukcí provedena byla zkouška zatěžkací, budiž vykonána za přítomnosti technického zřízence úřadu stavebního, aneb budiž vysvědčením dotyčné továrny prokázáno, že byla náležitá zkouška již provedena.
Zkoušky takové mohou však i z nařízení úřadu stavebního býti konány, objeví-li se toho potřeba mezi stavbou aneb po její dokončení.
Náklad na provedení zkoušek takových zapraviž stavebník.
§ 117
Když jest stavba skončena, má stavebník, pokud se týče právní nástupce jeho na své útraty ihned zaříditi čeho třeba, aby všeliké stoky, kunety a sklepy, jež nejsou více k potřebě, též i jiné prohlubiny zasypány a srovnány byly, aby z ulice odstraněny byly rum, všechna země a stavivo tam složené, též dřeva a vůbec všechny věci, jež zbyly z provádění stavby, a aby rozkopaná aneb porouchaná dlažba ulice i chodník a vůbec vše, co v okolí stavby prováděním její změněno bylo aneb škodu vzalo, opět v předešlý stav bylo uvedeno.
§ 118
Nově zřízených aneb podstatně přestavěných bytů, místností obchodních, stájí, továren a dílen není nikomu dovoleno dříve užívati, než úřad stavební, shledav, že se řádně stavělo, a že místnosti, jsouce dosti vyschlé, zdraví škoditi nebudou, dá povolení, aby v těch místnostech přebývalo se aneb jich se užívalo.
Úřad nemůže však toto povolení učiniti závislým na tom, aby též vnitřní zařízení a ozdobné úpravy byly dokončeny, nýbrž povolení takové má se vztahovati jenom k tomu, v jakém stavu nachází se stavba sama.
V osmi dnech po učiněném ohlášení, ku kterému přiložen budiž plán dokonale upravený, má úřad stavební vykonati místní ohledání, povolav k tomu lékaře ve veřejné službě ustanoveného; o tom, co bylo shledáno, budiž protokol sepsán, a v dalších 8 dnech po vykonaném ohledání budiž o tom nález vydán.
§ 119
Stavební úřad má dozor nad tím, v jakém stavu nalézají se budovy již zřízené, týž bdí nad tím, aby závazky, vlastníkům domů zákonem uložené, přesně byly plněny, pečuje o to, aby odstraněny byly vady, jež na jednotlivých budovách shledá, a jež v zájmu veřejném neb z ohledů policie bezpečnosti odstraniti dlužno, nařizuje v případě potřeby vyklizení a zbourání budov neb jejich části, a náleží mu zejména, aby učinil všemožná opatření proti možnému nebezpečí, hrozí-li dům sesutím.
Byla-li příslušnými úřady z příčin veřejných uznána toho nevyhnutelná potřeba, aby takové stavení bylo zcela přestavěno, a neuposlechne-li majetník ve lhůtě jemu vyměřené rozkazu v té věci jemu daného, má se z veřejných ohledů učiniti opatření, aby byl od soudu jmenován kurátor, jenž by budovu tuto prodal v dražbě veřejné; při tom však budiž tomu, kdo ji koupil, uloženo za povinnost, aby nová stavba podle plánů schválených ve lhůtě úřadem vyměřené byla provedena.
Totéž opatření budiž učiněno také tehda, když jde o domy dílčí, které jest zapovězeno rozdělovati; při tom se ještě ustanovuje, že spor jednotlivých podílníků o to, mnoho-li každý z nich má přispívati, aby chatrný aneb pro případ ohně nebezpečný dům podle potřeby z veřejných příčin uznané, byl přestavěn nebo znova vystavěn, nijak nepřekáží tomu, aby bylo ve skutek uvedeno nařízení, které jim v příčině stavby úřadem stavebním bylo dáno.
Ustanovení tato nedotýkají se práva, zeměpanským úřadům podle zvláštních předpisů příslušejícího, dohlížeti a opatření činiti v příčině divadel a jiných budov veřejných.
Částka IX.
O trestech.
§ 120
Přestupy těchto předpisů stavebních, pokud spadají v obor obecného zákona trestního, buďtež podle tohoto zákona trestány.
§ 121
Za přestoupení §§. 17, 18, 37, 39 a 43 trestáni buďtež stavebník a ti, kdož jinak vinu mají, znalci neb dělníci, peněžitými pokutami od 50 zl. až do 300 zl. anebo, nemohou-li platiti, vězením od 10 až do 60 dnů.
V případě §§. 17 a 18 budiž mimo to stavba potud sbořena, pokud toho zapotřebí, aby byla zachována čára stavební a niveau. Rovněž dlužno stavbu proti předpisu §. 37 předsevzatou sbořiti, když a pokud nebylo uděleno dodatečné povolení.
§ 122
Pro přestupky ostatních předpisů stavebních a rozkazů, daných ve smyslu tohoto řádu stavebního, potrestán budiž ten, kdož stavbu provádí a pokud vinu mají dělníci neb stavebník, také tito, peněžitou pokutou od 5 až do 100 zl. aneb, nemohou-li platiti, vězením od 1 až do 20 dnů.
Mimo to budiž odstraněna proti předpisům vedená stavba neb vykonaná práce a opravena každá odchylka od předpisů stavebních a nařízení zvláštních. Ten, kdo byl trestán, jest v každém případě též povinen, aby zapravil útraty vyšetřování.
§ 123
Jde-li o přestupky v §. 121 a 122 uvedené, vykonává trestní právo v Praze magistrát, v předměstích obecní představenstvo dle předpisů obecního zákona. Pokuty peněžní připadnou fondu chudinskému.
O stížnostech proti trestním nálezům ve věcech stavebních podaných rozhoduje nejbližší vyšší zeměpanský úřad politický.
Proti trestnímu nálezu c. k. místodržitelství, kterým byl potvrzen neb zmírněn trestní nález pražského magistrátu neb zeměpanského politického úřadu okresního, není dalšího odvolání.
Částka X.
Které úřady povolány jsou k vykonávání řádu stavebního.
§ 124
Předpisy tohoto stavebního řádu vykonává, pokud tento řád sám neobsahuje jiná ustanovení, jakožto stavební úřad první instance v král. hlavním městě Praze magistrát a v předměstích obecní představenstvo.
V případech v §. 125 naznačených úřad stavební povinen jest, aby sobě prvé vyžádal usnesení městské rady, pokud se týče usnesení obecního zastupitelstva.
§ 125
Městské radě v Praze, v předměstích pak dotýčnému obecnímu zastupitelstvu vyhraženo jest:
1. dávati povolení k stavbám, jež se provádějí od té které obce aneb od fondu obcí touto spravovaného, anebo jež se měrou zvláštní dotýkají zájmu obce buď z ohledů vlastnictví její (statku neb jmění obecního), buď z příčiny veřejného obchodu a zdravotnictví a v případech těchto rozhodovati dle §. 35 tohoto řádu stavebního též o námitkách sousedů aneb jiných účastníků, jež nebyly po dobrém porovnány, pokud rozhodnutí to nemá se odkázati na pořad práva soukromého;
2. stanoviti čáru stavební a niveau v mezech předpisů §§. 5 a 6;
3. dávati svolení k rozdělení pozemku na jednotlivá staveniště;
4. označiti území, na kterém mohou stavby býti prováděny za úlev v částkách V. a VI. vytčených;
5. dávati povolení k stavbě skupin budov, společný celek o sobě tvořících.
§ 126
O stížnostech proti nálezům magistrátu Pražského jakožto úřadu stavebního a městské rady Pražské v záležitostech, které v §. 125 jsou vytknuty, rozhoduje v instanci druhé sbor obecních starších, a o stížnostech proti nálezům obecního představenstva (§. 124) jakožto úřadu stavebního a obecního zastupitelstva toho kterého předměstí v záležitostech, které v §. 125 jsou vytknuty, rozhoduje v instanci druhé výbor okresní, jehož se týče.
O stížnostech proti takovýmto rozhodnutím sboru obecních starších v Praze, pokud se týče toho kterého výboru okresního jakožto instance druhé, rozhoduje v třetí instanci výbor zemský.
Z rozhodnutí výboru zemského vydaných dle tohoto řádu stavebního, další odvolání místa nemá. Každý rekurs budiž v nepřekročitelné lhůtě 14 dnů podán u instance první. Mimo případ, kde by z prodlení hrozilo nebezpečí, mají rekursy účinek odkládací.
§ 127
Provádí-li stavbu stát, země neb okres aneb některý fond jimi spravovaný, jest zkoušení a schválení plánu, udělení povolení k obývání a užívání stavby, jakož i provedení řízení komisionálního v §. 32 ustanoveného, vyhraženo c. k. místodržitelství, které jest povinno, pokaždé převzíti k tomu, jde-li o stavby v Praze, zástupce obce městské a magistrátu, běží-li však o stavby v předměstích, tedy zástupce výboru okresního a obecního, jehož se týče, a zástupcům těm odevzdati přepis protokolu o komisi sepsaného, jakož i jeden výkres plánu, aby jej svému zastupitelstvu obecnímu k další potřebě předložili.
Jde-li o stavby, jež provádí Nejvyšší dvůr, má c. k. místodržitelství konati komisi přiberouc k ní c. k. úřad dvorní, zástupce obce Prahy a magistrátu Pražského, v předměstích pak představenstvo obecní a sousedy, o námitkách pak, jež při této komisi byly snad učiněny a po dobrém nebyly urovnány, rozhodne c. k. místodržitelství ve smyslu řádu stavebního. Co se týče staveb, jež provádějí správy železnic, říditi se jest zvláštními ustanoveními v té příčině platnými.
Čáry stavební a niveau stanoviti, jakož i policii stavební vedle částky VIII. mezi stavbou vykonati přísluší však i při stavbách těchto úřadu stavebnímu v §. 124 pojmenovanému s výhradou zákonného postupu instancí.
§ 128
Vykonávání státního práva dohlédacího upraveno jest zákonodárstvím obecním.
§ 129
Z nálezů politických úřadů, jež byly učiněny ve věcech řádu stavebního, odvolati se možno zákonným postupem instancí.
Částka XI.
O taxách za konání komisí a o taxách stavebných.
§ 130
Obci Pražské, jakož i předměstím, jež mají svůj zvláštní úřad stavitelský aneb které podle §. 116 znalce po zákonu oprávněného zřídily k tomu konci, aby dohlížel k provádění staveb, přísluší právo, za každou stavbu prováděnou vybírati od stavebníka poplatek (taxu) stavební, který má býti v přiměřeném poměru k rozsáhlosti stavby a k vykonávání dozoru nad stavbou, kromě toho i poplatky za konání komisí. Oba tyto poplatky vybírány buďte podle určité sazby, o kterou usnáší se v Praze sbor obecních starších, v předměstích obecní zastupitelstvo a kterou potvrzuje výbor zemský, dohodnuv se s c. k. místodržitelstvím a slyšev po případě výbor okresní.
§ 131
Co se týče vymáhání zadržalých poplatků stavebních neb komisionálních, jakož i peněžitých pokud, byly-li jaké uloženy, platí tytéž předpisy, které mají průchod při exekučním vymáhání daní a přirážek.