Zákon ze dne 20.11.1992 o daních z příjmů
18.12.1992 | Sbírka: 586/1992 Sb. | Částka: 117/1992
Vztahy
Prováděcí: GFŘ-D-56, 18809/22/7100-40050-205680, GFŘ-D-54, MF-3325/2021/2503-5, GF04/2021, GFŘ-D-47, MF-3325/2021/2503-3, MF-3325/2021/2503-1, 54816/20/7100-40113-207118, GFŘ-D-49, 79043/20/7100-40113-800219, GF01/2020, GFŘ-D-45, GF03/2020, MF-4869/2020/15-4, MF-17, 7732/20/7100-40110-013213, GFŘ-D-42, 79599/19/7100-40113-010370, GFŘ-D-34, GFŘ-D-40, GFŘ-D-39, GFŘ-D-32, MF-1132/2018/15-1, GFŘ-D-36, GFŘ-D-33, 89174/17/7100-10110-013213, GFŘ-D-31, GFŘ-D-30, GFŘ-D-28, MF-13324/2016/15-1, 51754/16/7100-10114-010025, 25596/16/7100-10110-013031, GF01/2016, GFŘ-D-25, GFŘ-125472/15/7100, 28889/15/7100-10110-011620, GFŘ-D-22, GFŘ-D-21, GFŘ-D-20, GF02/2015, GF01/2015, GF07/2014, MF-42363/2014/1501-1, GFŘ-D-16, 45965/13/7001-11001-806324, MF-69513/2013/15, GFŘ-D-14, 50098/12-3130-11042, GFŘ-D-10, GFŘ-D-8, GFŘ-D-6, GFŘ-D-2, GFŘ-D-1, D-334, D-333, D-332, 15/109 842/2010, 15/32 213/2010, D-337, 15/97 790/2009-151, D-324, 15/22 534/2009, D-321, D-320, 15/33 371/2009-151, 05/13 797/08-152, D-318, D-317, 115/99 178/2007-151, 15/112 988/2006-151, D-306, D-303, D-300, 26/93 876/2006-261, 26/93 875/2006-261, D-298, D-297, D-296, D-293, D-292, 15/119 152/2005-151, D-288, D-286, D-285, D-282, CV16/2005, D-277, D-276, D-274, D-267, 54/63 518/2004-541, D-258, D-257, D-256, FZ2003/01, D-250, D-249, D-240, D-231, D-230, 391/88 179/2001, D-223, D-222, 391/137 447/2000, D-221, D-204, D-203, D-199, D-190, D-187, 391/6 387/1999, D-188, D-183, 391/48 883/1998, D-179, D-177, D-180, D-176, D-175, D-174, FZ29/97, FZ28/97, D-154, D-153, D-152, D-148, D-151, 18 317/96-40, D-136, 124/74 358/1995, D-137, D-135, D-132, D-129, D-127, D-116, D-115, 124/2 208/1995, D-110, D-108, D-99, D-98, D-85, D-83, 153/20 983/94, 281/36 980/94, D-87, 153/19 043/1994, ZP92/94, D-80, D-79, D-76, D-74, D-73, D-72, D-71, 153/7 023/1994, D-65, 144/3 501/1994, D-67, 154/73 310/93, D-62, 238/1993 Sb., D-40, 146/1993 Sb., FZ29/93, D-21Aktivní derogace: 49/1992 Sb., 578/1991 Sb., 554/1991 Sb., 345/1991 Sb., 72/1991 Sb., 7/1991 Sb., 586/1990 Sb., 574/1990 Sb., 559/1990 Sb., 389/1990 Sb., 311/1990 Sb., 214/1990 Sb., 108/1990 Sb., FMF II/1-18 795/1989, 211/1989 Sb., 207/1989 Sb., II/4-22 067/89, 193/1989 Sb., 192/1989 Sb., FMF II/1-18 039/1989, 157/1989 Sb., 156/1989 Sb., II/4-19 752/88, 215/1988 Sb., 172/1988 Sb., V/1-5 614/88, V/1-7393/87, AS09/86, V/1-13 669/85, V/1-1895/85, V/1-21 171/84, V/I-21 317/84, 86/1984 Sb., V/1-3776/83, VI/1-13 318/82, VI/1-12 836/82, VI/1-584/82, 14/1982 Sb., VI/1-421/1981, 151/1980 Sb., VI/1-4537/79, VI/1-26 711/1978, VI/1-8762/78, VI/1-27 067/77, VI/1-2017/77, 161/1976 Sb., VI/1-7718/76, 153/25 508/74, 153/15 101/1974, 153/20 148/1972, 153/39 337/71, 100/1970 Sb., 184/1968 Sb., 160/1968 Sb., 90/1968 Sb., 36/1965 Sb., 112/1953 Sb., 43/1953 Sb., 88/1952 Sb., 76/1952 Sb.
Pasivní derogace: 142/2022 Sb., 353/2021 Sb., 329/2021 Sb., 324/2021 Sb., 297/2021 Sb., 286/2021 Sb., 284/2021 Sb., 285/2021 Sb., 251/2021 Sb., 39/2021 Sb., 609/2020 Sb., 588/2020 Sb., 543/2020 Sb., 540/2020 Sb., 450/2020 Sb., 386/2020 Sb., 343/2020 Sb., 299/2020 Sb., 364/2019 Sb., 303/2019 Sb., 125/2019 Sb., 80/2019 Sb., 32/2019 Sb., 306/2018 Sb., 174/2018 Sb., 92/2018 Sb., 293/2017 Sb., 254/2017 Sb., 246/2017 Sb., 225/2017 Sb., 200/2017 Sb., 170/2017 Sb., 454/2016 Sb., 321/2016 Sb., 271/2016 Sb., 188/2016 Sb., 148/2016 Sb., 125/2016 Sb., 113/2016 Sb., 105/2016 Sb., 47/2016 Sb., 377/2015 Sb., 375/2015 Sb., 221/2015 Sb., 127/2015 Sb., 84/2015 Sb., 332/2014 Sb., 267/2014 Sb., 247/2014 Sb., 162/2014 Sb., 344/2013 Sb., 241/2013 Sb., 215/2013 Sb., 160/2013 Sb., 105/2013 Sb., 80/2013 Sb., 44/2013 Sb., 503/2012 Sb., 500/2012 Sb., 428/2012 Sb., 403/2012 Sb., 401/2012 Sb., 399/2012 Sb., 192/2012 Sb., 470/2011 Sb., 466/2011 Sb., 458/2011 Sb., 428/2011 Sb., 420/2011 Sb., 375/2011 Sb., 370/2011 Sb., 355/2011 Sb., 353/2011 Sb., 329/2011 Sb., 188/2011 Sb., 73/2011 Sb., 348/2010 Sb., 346/2010 Sb., 199/2010 Sb., 362/2009 Sb., 326/2009 Sb., 304/2009 Sb., 303/2009 Sb., 289/2009 Sb., 281/2009 Sb., 227/2009 Sb., 221/2009 Sb., 216/2009 Sb., 87/2009 Sb., 2/2009 Sb., 482/2008 Sb., 306/2008 Sb., 193/2008 Sb., 126/2008 Sb., 362/2007 Sb., 296/2007 Sb., 261/2007 Sb., 159/2007 Sb., 67/2007 Sb., 29/2007 Sb., 267/2006 Sb., 264/2006 Sb., 245/2006 Sb., 223/2006 Sb., 203/2006 Sb., 189/2006 Sb., 179/2006 Sb., 112/2006 Sb., 109/2006 Sb., 57/2006 Sb., 56/2006 Sb., 45/2006 Sb., 552/2005 Sb., 545/2005 Sb., 530/2005 Sb., 441/2005 Sb., 357/2005 Sb., 342/2005 Sb., 217/2005 Sb., 179/2005 Sb., 80/2005 Sb., 676/2004 Sb., 669/2004 Sb., 628/2004 Sb., 562/2004 Sb., 436/2004 Sb., 360/2004 Sb., 359/2004 Sb., 280/2004 Sb., 257/2004 Sb., 90/2004 Sb., 49/2004 Sb., 47/2004 Sb., 19/2004 Sb., 438/2003 Sb., 362/2003 Sb., 162/2003 Sb., 575/2002 Sb., 308/2002 Sb., 260/2002 Sb., 210/2002 Sb., 198/2002 Sb., 128/2002 Sb., 50/2002 Sb., 483/2001 Sb., 453/2001 Sb., 239/2001 Sb., 120/2001 Sb., 117/2001 Sb., 99/2001 Sb., 492/2000 Sb., 340/2000 Sb., 241/2000 Sb., 132/2000 Sb., 121/2000 Sb., 103/2000 Sb., 100/2000 Sb., 72/2000 Sb., 27/2000 Sb., 17/2000 Sb., 3/2000 Sb., 225/1999 Sb., 170/1999 Sb., 144/1999 Sb., 129/1999 Sb., 63/1999 Sb., 333/1998 Sb., 168/1998 Sb., 149/1998 Sb., 111/1998 Sb., 22/1998 Sb., 227/1997 Sb., 210/1997 Sb., 209/1997 Sb., 151/1997 Sb., 18/1997 Sb., 316/1996 Sb., 28/1996 Sb., 248/1995 Sb., 149/1995 Sb., 118/1995 Sb., 87/1995 Sb., 32/1995 Sb., 259/1994 Sb., 114/1994 Sb., 85/1994 Sb., 75/1994 Sb., 42/1994 Sb., 323/1993 Sb., 196/1993 Sb., 157/1993 Sb., 96/1993 Sb., 35/1993 Sb.
Subsidiární: 563/1991 Sb., 44/1988 Sb.
586/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o daních z příjmů
Změna: 35/1993 Sb.
Změna: 96/1993 Sb.
Změna: 157/1993 Sb.
Změna: 196/1993 Sb.
Změna: 323/1993 Sb.
Změna: 42/1994 Sb.
Změna: 85/1994 Sb.
Změna: 114/1994 Sb.
Změna: 259/1994 Sb.
Změna: 32/1995 Sb.
Změna: 149/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 87/1995 Sb., 149/1995 Sb. (část), 248/1995 Sb.
Změna: 316/1996 Sb.
Změna: 18/1997 Sb.
Změna: 151/1997 Sb., 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., 227/1997 Sb.
Změna: 168/1998 Sb.
Změna: 149/1998 Sb.
Změna: 333/1998 Sb.
Změna: 111/1998 Sb.
Změna: 144/1999 Sb.
Změna: 170/1999 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 63/1999 Sb., 129/1999 Sb.
Změna: 3/2000 Sb.
Změna: 17/2000 Sb.
Změna: 27/2000 Sb., 72/2000 Sb., 100/2000 Sb.
Změna: 103/2000 Sb.
Změna: 121/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 241/2000 Sb., 340/2000 Sb., 492/2000 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 117/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 483/2001 Sb.
Změna: 453/2001 Sb.
Změna: 50/2002 Sb.
Změna: 128/2002 Sb.
Změna: 210/2002 Sb.
Změna: 308/2002 Sb.
Změna: 260/2002 Sb.
Změna: 575/2002 Sb.
Změna: 198/2002 Sb.
Změna: 162/2003 Sb.
Změna: 438/2003 Sb.
Změna: 49/2004 Sb.
Změna: 438/2003 Sb. (část), 19/2004 Sb., 47/2004 Sb., 257/2004 Sb., 280/2004
Sb.
Změna: 359/2004 Sb., 360/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 628/2004 Sb.
Změna: 676/2004 Sb.
Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 562/2004 Sb., 669/2004 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část)
Změna: 217/2005 Sb.
Změna: 342/2005 Sb.
Změna: 357/2005 Sb.
Změna: 441/2005 Sb.
Změna: 438/2003 Sb. (část), 179/2005 Sb., 530/2005 Sb., 545/2005 Sb., 552/2005
Sb.
Změna: 56/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb.
Změna: 203/2006 Sb.
Změna: 223/2006 Sb. (část)
Změna: 245/2006 Sb.
Změna: 223/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.
Změna: 29/2007 Sb.
Změna: 67/2007 Sb.
Změna: 159/2007 Sb.
Změna: 179/2006 Sb.
Změna: 239/2001 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb.
Změna: 126/2008 Sb.
Změna: 482/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 2/2009 Sb.
Změna: 87/2009 Sb.
Změna: 216/2009 Sb.
Změna: 221/2009 Sb.
Změna: 303/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb. (část)
Změna: 289/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 304/2009 Sb., 362/2009 Sb.
Změna: 199/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 438/2003 Sb. (část), 280/2004 Sb. (část), 281/2009 Sb., 199/2010 Sb.,
346/2010 Sb., 348/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 346/2010 Sb. (část)
Změna: 348/2010 Sb. (část)
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 260/2002 Sb. (s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu č. 236/2011 Sb.)
Změna: 466/2011 Sb.
Změna: 346/2010 Sb. (část), 348/2010 Sb. (část), 329/2011 Sb., 353/2011 Sb.,
355/2011 Sb., 370/2011 Sb., 420/2011 Sb., 458/2011 Sb. (část), 470/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 192/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 458/2011 Sb. (část), 192/2012 Sb. (část), 399/2012 Sb.,
401/2012 Sb., 403/2012 Sb., 428/2012 Sb., 500/2012 Sb., 503/2012 Sb.
Změna: 44/2013 Sb.
Změna: 80/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 458/2011 Sb. (část), 105/2013 Sb., 160/2013 Sb., 215/2013 Sb., 344/2013
Sb.
Změna: 162/2014 Sb.
Změna: 247/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb. (část)
Změna: 458/2011 Sb., 267/2014 Sb.
Změna: 84/2015 Sb.
Změna: 127/2015 Sb.
Změna: 332/2014 Sb.
Změna: 221/2015 Sb., 375/2015 Sb., 377/2015 Sb.
Změna: 105/2016 Sb.
Změna: 125/2016 Sb.
Změna: 148/2016 Sb.
Změna: 47/2016 Sb.
Změna: 271/2016 Sb.
Změna: 113/2016 Sb., 321/2016 Sb.
Změna: 377/2015 Sb. (část), 188/2016 Sb., 454/2016 Sb.
Změna: 105/2016 Sb. (část)
Změna: 170/2017 Sb.
Změna: 246/2017 Sb.
Změna: 254/2017 Sb.
Změna: 200/2017 Sb., 225/2017 Sb., 293/2017 Sb.
Změna: 92/2018 Sb.
Změna: 174/2018 Sb., 306/2018 Sb.
Změna: 80/2019 Sb.
Změna: 32/2019 Sb.
Změna: 80/2019 Sb. (část), 364/2019 Sb.
Změna: 299/2020 Sb.
Změna: 343/2020 Sb.
Změna: 450/2020 Sb.
Změna: 540/2020 Sb. (část)
Změna: 386/2020 Sb., 540/2020 Sb., 543/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 39/2021 Sb.
Změna: 588/2020 Sb.
Změna: 285/2021 Sb.
Změna: 329/2021 Sb.
Změna: 343/2020 Sb. (část), 609/2020 Sb. (část), 251/2021 Sb., 286/2021 Sb.,
297/2021 Sb., 324/2021 Sb., 353/2021 Sb.
Změna: 142/2022 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie137) a upravuje
a) daň z příjmů fyzických osob,
b) daň z příjmů právnických osob.
ČÁST PRVNÍ
Daň z příjmů fyzických osob
§ 2
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci
jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území
České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky
mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území
České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci
2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost,
která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).
Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo
léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze
na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území
České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří
zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v
několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm
na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník
stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě
zdržovat.
§ 2a
Poplatník v paušálním režimu
(1) Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího
období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
a) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1. je osobou samostatně
výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují
právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2. je osobou samostatně výdělečně
činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují
právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti
platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3.
není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané
hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4. není společníkem
veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5. není dlužníkem,
vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu
období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná
o
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy,
ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze
které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně, a
d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a nejpozději
v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení
o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění
sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle
zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději
v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném
oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému
úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze
které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je poplatníkem v paušálním režimu od
prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud
a) splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce
1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
ke dni zahájení této činnosti,
b) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti
nebyl plátcem daně z přidané hodnoty, společníkem veřejné obchodní společnosti ani
komplementářem komanditní společnosti,
c) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti
1. přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a po dobu výkonu
této činnosti v daném zdaňovacím období byl poplatníkem v paušálním režimu, nebo
2.
nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
d) v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti
měl pouze
1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná
o příjmy podle bodů 2 až 4,
2. příjmy od daně osvobozené,
3. příjmy, které nejsou předmětem
daně,
4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
5. příjmy
z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy
podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 15 000 Kč.
(3) Pro účely paušálního režimu se
a) příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl,
pokud by nebyl účetní jednotkou,
b) za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu,
který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují
se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti na zisku.
(4) Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím
a) zdaňovacího období, ve kterém
1. má příjmy ze samostatné činnosti
převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které
nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně,
2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační
povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované
osoby,
3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní
společnosti, nebo
4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční
řízení nebylo skončeno,
b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném
vystoupení z paušálního režimu,
c) kalendářního měsíce, ve kterém přestane být
1. osobou samostatně výdělečně
činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní
předpisy upravující důchodové pojištění, nebo
2. osobou samostatně výdělečně činnou
podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní
předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,
d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci,
od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění
z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo
e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem
a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze
samostatné činnosti.
§ 3
Předmět daně z příjmů fyzických osob
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou
a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),
b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
d) příjmy z nájmu (§ 9),
e) ostatní příjmy (§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený
i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje
a) podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,
b) jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném
majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu
1. neurčitou,
2. života člověka nebo
3. delší než 5 let.
(4) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané
1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona
upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,
2. vydáním podle právních
předpisů upravujících restituci majetku,
b) úvěry nebo zápůjčky s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené
zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky
nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky
nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi,
který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
c) příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským
soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo
z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru
nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala
uhradit,1c)
e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, který vypomáhá
s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3, který
vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za stravu a ubytování, jde-li
o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb
(au-pair),
f) příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti
s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba
blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího
období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele
převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti; při
porušení této podmínky jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy
k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud
podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne,
kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil
tuto podmínku,
g) příjem z
1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti
spoluvlastnických podílů,
2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona
upravujícího pozemkové úpravy s výjimkou části pozemku, který je stavbou,
h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit
regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních
předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,
i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním
soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním
orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona
o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky,
která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího
pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně
před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající
měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané
prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího
manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil
jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen
do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1.
prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku,
a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje těchto
nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto
nemovitým věcem,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době
do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena
až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního
majetku,
b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického
práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví
k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím
vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví
k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní
bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci
prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí
nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem,
nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového
zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek,
jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání
spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává
i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození
se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období
10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví
k takovým nemovitým věcem,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného
do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva
bude uzavřena až po 10 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých
věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní
smlouva bude uzavřena až po 10 letech od takového vyřazení,
4. prodeje práva stavby
nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující
právu stavby,
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
1.
cenného papíru,
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi
jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
3. movité věci, která je nebo v období 5 let
před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění
majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění;
osvobození se nevztahuje na
1. náhradu za ztrátu příjmu,
2. náhradu za škodu způsobenou
na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které
plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,
3. náhradu za škodu způsobenou
na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,
4. plnění z pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, poplatníka,
5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,
e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance
podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se
příjmem zvláštního vázaného účtu,
f) příjem v podobě
1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí
ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst.
1,
2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,
3. ceny z veřejné soutěže,
z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou
ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním,
a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
4. ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota
nepřevyšuje 1 000 000 Kč,
g) příjem v podobě
1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých
majetkových křivd,
2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých
majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se
uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo
k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo
jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která
je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,
3. příplatku
nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,
4. úroku ze státního dluhopisu
vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
5. jednorázové
peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem,
6. jednorázového
odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu
muničních skladů Vlachovice-Vrbětice,
h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění,
důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci
obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem
trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky
zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění
důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného
pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu
nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši
36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací
období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných
právních předpisů,
i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi,
sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou
odměny pěstouna, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním
výživném, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných
právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z
důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle
zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li
tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona
upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou,
je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu
se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,
j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených
výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů,
pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,
k) příjem v podobě
1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce,
z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické
osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,
2. podpory nebo
příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, s výjimkou rodinné fundace, pokud se
nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob,
nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo
zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem
v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení
nebo sociálního vyloučení,
3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,
4.
nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních
a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým
za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje,
l) příjem z
1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
penze z doplňkového penzijního spoření, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění
pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ
smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich
pobírání nebo činí nejméně 10 let,
2. invalidní penze z penzijního připojištění se
státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové
pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. vyplacení
prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona
o ukončení důchodového spoření,
4. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových
plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro
případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití,
z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno
období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným
plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky
v činné službě3), vojákům v záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou
služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních
sborů podle zvláštních právních předpisů3),
o) výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání
a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),
p) naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních
předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta
republiky po skončení funkce,
q) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle
zákona upravujícího dobrovolnickou službu,
r) plnění z vyživovací povinnosti,
s) příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou
příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a
úplatným převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu
se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou
obchodní korporace, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví
zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele,
který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; jsou-li splněny podmínky uvedené
v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se nepřerušuje
při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; v případě rozdělení podílu v souvislosti
s jeho úplatným převodem se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu v
obchodní korporaci u téhož poplatníka nepřerušuje, je-li rozdělením zachována celková
výše podílu; osvobození se nevztahuje na
1. příjem z úplatného převodu podílu v obchodní
korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení
jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. příjem, který plyne
poplatníkovi z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci v době do
5 let od jeho nabytí, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech
od jeho nabytí,
3. příjem z budoucího úplatného převodu podílu v obchodní korporaci
pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto úplatného převodu
plyne v době do 5 let od ukončení činnosti poplatníka, ze které mu plyne příjem ze
samostatné činnosti, i když smlouva o úplatném převodu bude uzavřena až po 5 letech
od nabytí tohoto podílu nebo od ukončení této činnosti,
4. příjem z úplatného převodu
podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým
plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od
jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu,
t) příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební
spoření a státní podporu stavebního spoření,
u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu,
Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu,
z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního
rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek
z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení
nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které
jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,
v) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje
nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu
nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor
jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za
podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby,
a příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu,
pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li
poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby,
w) příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících
na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne
ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového
majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících
na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do
obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze
samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let,
x) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím
a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a
dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li
doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let
se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový
list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o
úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení
podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé
nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož
poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně
uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na
příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního
majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo
je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne
příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové
stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru
u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností
nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c;
osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného
převodu cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného
převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do
3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když
kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení
činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu
plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických
cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,
y) příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé
za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické
právo k jednotce nabývá,
1. je nájemcem této jednotky,
2. je členem této právnické
osoby a
3. podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním
plněním na pořízení domu s jednotkami,
z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního
zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna
vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,
za) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí
z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem
tvořícím Evropský hospodářský prostor,
zb) příjmy nabyvatele jednotky přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním
prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky
podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,
zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního
právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti
s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
zd) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako
náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li
se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz
z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním
regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,
zf) příjem z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu
nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých
bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,
zg) příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce,
která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží,
sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická
osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu
nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce
podílel na jeho pořízení členským vkladem,
zh) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti
nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu
se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se
k
1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti
nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje
k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od
ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
2. podílu na obchodní
společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti
nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje
k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od
ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
zi) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované
orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do
instituce Evropské unie,
zj) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,
zk) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění
a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci
Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada
výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a
nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na
území České republiky,
zl) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí
z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České
republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou
s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení
základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
zm) příjmy podle § 4a.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se
nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo k
a) vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti
jejich podílů,
b) tomu, že v domě vznikly jednotky,
c) vypořádání společného jmění manželů nebo
d) rozdělení pozemku.
(3)
zrušen
(4) Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely
daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo
je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního
majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval
nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
§ 4a
Osvobození bezúplatných příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn
pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro
případ smrti,
c) z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost
a osoba, od níž se věc nabývá, je
1. zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
2.
příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti,
3. jinou
osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České
republiky,
d) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene,
pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových
úpravách,
e) z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle
zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích,
je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě,
f) ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického
práva k jednotkám některých bytových družstev,
g) plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které
plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo
ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč,
h) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení
provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,
i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím
Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná
zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem
použit k provozu tohoto zařízení,
j) poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího
po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není
příjmem ze závislé činnosti, nebo na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení
pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky; nedojde-li
ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním
zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny,
k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,
l) z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně
kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta
republiky, který se zúčastní prvního kola volby,
m) v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy
ze závislé činnosti, a pokud
1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii
vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela
dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. se jedná o příjmy od
osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním
bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval
o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3. se jedná o příjmy obmyšleného
z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto
fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil
majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4. v úhrnu příjmy z těchto
majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku
100 000 Kč,
n) v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž
provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady,
o) v podobě plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných
kulturních služeb,
p) vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem
vznikající jednotky v tomtéž domě.
§ 4b
Bytová potřeba
(1) Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje
nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,
b) úplatné nabytí pozemku
1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena
výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo
2.
v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) úplatné nabytí
1. bytového domu,
2. rodinného domu,
3. rozestavěné stavby
bytového domu nebo rodinného domu,
4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor
jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva
nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu
nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep
nebo komoru,
f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v
případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky,
která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu
nebo bytového domu,
g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná
v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování
bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto
bytové potřeby.
(2) Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných
prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci
daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací
období, ve kterém k jejich získání došlo.
(3) Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2, je podmínka
pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní
bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce
zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník
tyto prostředky získal, nebo
b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní
bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně
předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
(4) Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití
získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem
podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období,
ve kterém poplatník prostředky získal.
(5) Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu
1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve
kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před
uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím
období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.
§ 5
Základ daně a daňová ztráta
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím
období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více
druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně
zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech
a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu
upravenou podle § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně
zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení
odstavce 1.
(4) Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem
nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují
za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy vyplacené nebo
obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období,
ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně
se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém
budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a
při evidenci příjmů ze závislé činnosti.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro
které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36
ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 6 nebo 7 nestanoví jinak. Do základu
daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou
daně podle § 16a.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích
zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje
(náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že
pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví
nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně)
podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných
jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených
podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích
obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se
o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období,
kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno
v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího
základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích
zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň),
k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé
činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím
období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může
být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.
(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným
v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně
i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle
přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví
se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá
hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením a u pohledávky nabyté
bezúplatně cena určená ke dni jejího nabytí podle zvláštního právního předpisu o
oceňování majetku1a). U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo
jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši
daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého
plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který
zanikl jinak než
1. splněním,
2. započtením,
3. splynutím práva s povinností u jedné
osoby,
4. narovnáním,
5. dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým
stejné hodnoty,
b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje
podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví,
s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového
dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky,
kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle
§ 3,
d) částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty
vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.
(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem
s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi,
který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu
úplaty u finančního leasingu, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve
zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního,
služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu
práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
2. funkčního požitku,
b) příjmy za práci
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením
omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti,
c) odměny
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším
výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to,
zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem
ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec",
plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2
odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů,
i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím
osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona
se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2
odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem
nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském
státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na
území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování
zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost je obsažena
i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové
úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové
bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává
zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají
v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.
Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté
zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka,
o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky,
která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného
domu v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí,
nižší, než je cena
a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou
účtuje jiným osobám,
b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla
k používání pro služební i soukromé účely.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem
daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec
u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo
nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce
1
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše
u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc
částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem
daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání
pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1
% vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní
motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím
zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i
započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené
na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a
to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta
daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka,
která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí
vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000
Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce
postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového
vozidla; je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového
vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce
více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši
1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel s výjimkou nízkoemisních poskytnutých
pro služební i soukromé účely a ve výši 0,5 % z úhrnu vstupních cen všech nízkoemisních
motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla
se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě
příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti,
ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním
právním předpisem5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného
stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady,
než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce
1,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů
a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných
v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných
a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných
stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení,
určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho
jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje,
které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných
pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,
e) povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek
pro výkon práce stanovená právním předpisem.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7
písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu
stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním
předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu
byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.
Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde
ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního
nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak
byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného
hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců
související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená
zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího
zaměstnanost133); toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v
této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož
i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem
zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím
jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na
stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného,
které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající
5 až 12 hodin,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů),
které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem
zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho
rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu,
ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji
(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě
1. pořízení zboží nebo
služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických
zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích
nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty
nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací
období,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle
školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3.
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových
knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu
osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných
jízdenek,
f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí
poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů
se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této
činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to
s výjimkou příjmů z
1. osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty
nebo spoluúčinkující osoby a
2. činnosti vykonávané ve stálé provozovně,
g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních
a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se
tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za
obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo
na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům
ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů
podle zvláštních právních předpisů,3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních
sborů podle zvláštního právního předpisu6b) a náhrada majetkové újmy podle zvláštního
právního předpisu,6c)
ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních
sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,
i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě,
poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem
práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,
j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu
mezi dávkami nemocenského pojištění,
k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu
před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy,
m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů6e)
vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů
mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,
n) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném
zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené
pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko,
nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem
pracovního prostředí,
o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální
výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů
v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých
byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu
kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů,
na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku
(příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady)
na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
p) platba
zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako
1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele
na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
2.
příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní
pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem
a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance
na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního
pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku
60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec,
a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek
na penzijní pojištění, nebo
3. příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel
pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti
nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v
případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona
o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“),
za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60
kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce,
v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy
není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik
pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem
a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České
republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou
na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního
pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného,
osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který
hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců
od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě
pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným
plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné
smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k
této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného
v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně
z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy
došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona
o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž
nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota
nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění
splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není
příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen
oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž
změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem
za jeho soukromé životní pojištění zanikl,
r) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů6g)
představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
s)
náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům
státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o
1. výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách
spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemská cesta“),
2. výdaje na dopravu při zahraničních cestách
spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesta“),
3. výdaje na stravování
při tuzemských cestách,
4. výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních
cestách,
5. výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
6. výdaje na ubytování při
zahraničních cestách,
7. výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž
vykonává funkci,
8. výdaje na odborné a administrativní práce,
9. výdaje na činnost
průvodce nebo osobního asistenta,
10. výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními
prostředky soudci při tuzemských cestách,
t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého
platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle
zvláštních právních předpisů47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním
předpisem upravujícím pracovně právní vztahy47b),
u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou
mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění)
ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů
spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,
v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového
prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček;
majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený
za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu
daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc
prosinec.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo
dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy
a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých
státních orgánů a soudců138), s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky
a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
b) odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným
nebo dřívějším výkonem funkce v
1. orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy,
2.
státních orgánech,
3. spolcích a zájmových sdruženích,
4. odborových organizacích,
5.
komorách,
6. jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů
kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.
(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.
(13) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka
daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem
ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní
smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna
a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne
příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu
mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která
je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým
rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě;
tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká
republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech
druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno
započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím
období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu
daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň
zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní
smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.
(14) Institucí penzijního pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí
poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu
na jeho právní formu, který je
a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový
systém136) na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním
pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie
nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušných orgánů
v tomto státě.
§ 7
Příjmy ze samostatné činnosti
(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených
v § 6, je
a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b) příjem ze živnostenského podnikání,
c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému
je potřeba podnikatelské oprávnění,
d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní
společnosti na zisku.
(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených
v § 6, je dále
a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských
práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování
a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
c) příjem z výkonu nezávislého povolání.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích
1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené
na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1
písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení
§ 23 až 33.
(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí
základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty
veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí
na zisku veřejné obchodní společnosti.
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty
komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí
na zisku komanditní společnosti.
(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize
plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň
vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů
od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený
v odstavci 2 písm. a).
(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve
výši
a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje
do částky 1 600 000 Kč,
b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit
výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše
lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle
odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800
000 Kč.
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce
výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním
příjmů ze samostatné činnosti. Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle
tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Poplatník,
který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o
příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
(9) Jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely,
vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto věc má
v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro činnost, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související
s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro činnost, ze které plyne
příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru,
v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje věci
ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc
zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.
(10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně
nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností
a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5)
(11) Dojde-li k ukončení (přerušení) činnosti, ze které plyne příjem ze
samostatné činnosti, a poplatník zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm.
a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu a uhradí dluhy uvedené v
§ 23 odst. 3 písm. a) bod 11, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost
nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě
úmrtí poplatníka.
(12) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní
jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou
rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním
roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou
podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník
ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování
v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1
písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu
mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního
roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém
končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok
a naopak. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud
veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období
hospodářský rok.
(13) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví,
neuplatňují výdaje podle odstavce 7 a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna
paušální dani, postupují podle § 7b. Vede-li každý ze společníků společnosti (§ 12),
daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy
a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího
období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové
evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.
(14) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo
komplementářem komanditní společnosti, nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí
těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4
nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně. Ustanovení § 20b odst. 2 platí
obdobně.
§ 7a
Paušální daň
(1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v
paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím
období
a) má pouze
1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000
Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,
2. příjmy od daně osvobozené,
3. příjmy,
které nejsou předmětem daně,
4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně, a
5. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud
se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje
15 000 Kč,
b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k
dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní
společnosti.
(2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem
zdaňovacího období z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné
činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník
a) splňuje podmínky podle odstavce 1,
b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem
v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
a
c) zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, do
konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním
měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil činnost, ze které plynou příjmy ze
samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním
režimu před koncem tohoto zdaňovacího období.
(4) Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2,
který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích
ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání.
(5) Paušální daň činí součet záloh na daň, které měl poplatník v paušálním
režimu zaplatit za dané zdaňovací období.
(6) Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako
na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i
v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou.
§ 7b
Daňová evidence
(1) Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely
stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a dluzích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní
právní předpisy o účetnictví20h), není-li dále stanoveno jinak.
------------------------------------ *)Pozn. ASPI: Odkaz na poznámku pod čarou 20h) nebyl ve Sbírce zákonů zveřejněn.Po dohledání ve sněmovní verzi zákona č. 438/2003 Sb. byl tento odkaz do Zákonao daních z příjmů doplněn.
(3) Pro ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje
podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací
cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii,
nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni
nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou,
při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými
hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský
celek trvalých porostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku
pořízeného formou finančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související,
hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací
cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých
složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz,
cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů rozdíl
mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,1a)
zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený
o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího
rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23).
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů
provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis.
O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací
období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně.
§ 7c
zrušen
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst.
1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v
něm podíl představován cenným papírem, úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů
podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou
hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem,
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z
peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen
k podnikání,
d) výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného,
e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a), dávky doplňkového
penzijního spoření a z penzijního pojištění po snížení podle odstavce 6,
f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění
osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení
podle odstavce 7,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení,
poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených
v písmeni c) s výjimkou příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a úroky
z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací,
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky,
úrok ze směnečné sumy),
i) plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace.
(2) Za příjem z kapitálového majetku se považuje také příjem plynoucí
z práva na splacení
a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí
kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo
částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis
nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho
bezúplatného nabytí, a
b) vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu
listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí
kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír
nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo
částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný
papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni
jeho bezúplatného nabytí.
(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmy a jiné
výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele
[odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným
základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a i) ze zdrojů v
zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Plynou-li
příjmy uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně
(dílčím základem daně).
(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) a v odstavci 2 nesnížené o
výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů
ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které
jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). U příjmu
z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí
zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.
(6) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ
daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění.
Dávka z penzijního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky.
Dávka z doplňkového penzijního spoření se považuje za základ daně po snížení o zaplacené
příspěvky a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření. Jde-li o penzi, rozloží
se příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na penzijní připojištění,
příspěvky na penzijní pojištění, příspěvky na doplňkové penzijní spoření a státní
příspěvky na doplňkové penzijní spoření na vymezené období pobírání penze. Jednorázové
vyrovnání nebo odbytné z penzijního připojištění se státním příspěvkem se pro zjištění
základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem
za zaměstnance po 1. lednu 2000. Jednorázové plnění z penzijního pojištění nebo plnění
vyplacené při předčasném zániku penzijního pojištění se pro zjištění základu daně
nesnižuje o příspěvky zaplacené instituci penzijního pojištění zaměstnavatelem ve
prospěch zaměstnance. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné z doplňkového penzijního
spoření se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti
zaměstnavatelem za zaměstnance, s výjimkou příspěvků na penzijní připojištění se
státním příspěvkem zaplacených penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance před
1. lednem 2000 v případě, kdy došlo k převodu prostředků účastníka z penzijního připojištění
se státním příspěvkem do doplňkového penzijního spoření účastníka, ze kterého je
jednorázové vyrovnání nebo odbytné vypláceno.
(7) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně
po snížení o zaplacené pojistné. Jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným
plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení
o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný
příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat
o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze)
se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně
rozdělené na období pobírání důchodu. Plnění ze soukromého životního pojištění se
pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno
v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá
zánik pojistné smlouvy. Odkupné se pro zjištění základu daně snižuje o zaplacené
pojistné s výjimkou pojistného, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným
příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy a s výjimkou příspěvků na pojistné za soukromé životní pojištění zaměstnance,
které hradil zaměstnavatel za zaměstnance za jeho soukromé pojištění po 1. lednu
2001 a které nebyly zdaněny z důvodu výplaty pojistného plnění ze soukromého životního
pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy, nebo předčasného ukončení pojistné smlouvy před skončením doby 60 kalendářních
měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let.
(8) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 2 plynoucí do společného
jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů,
zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí
do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného
z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
(9) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené
bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí
lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li
se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré
příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených
v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavců 6 a 7.
§ 9
Příjmy z nájmu
(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
b) příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle §
10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů,
se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1
snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2).
Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.
Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů
z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše
však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně
měnit.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů
zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů
z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen
vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.
(6) Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné
výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech
a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu,
evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy
na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích
ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí
mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou
podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li
takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o
kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických
osob.
(7) Při pachtu obchodního závodu je příjmem propachtovatele, který nevede
účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla
výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich
úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž
úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta
úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím
základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku
pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zvláštního právního
předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních
právních předpisů.20)
Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy
bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení
tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.
§ 10
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde
o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých
věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které
nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému
není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,
b) příjmy z úplatného převodu
1. nemovité věci,
2. cenného papíru a
3.
jiné věci,
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty
na komanditní společnosti nebo z převodu družstevního podílu,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví,
včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,
e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,
f) podíl
1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní
společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo
2.
majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového
fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou
společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl
na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní
kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění,
h) výhry z hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým
druhem příjmů výhry z
1. loterie a tomboly,
2. kursové sázky a totalizátorové hry,
3.
technické hry,
4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5. turnaje živé hry a turnaje
malého rozsahu a
6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5,
ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z účtenkové
loterie, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je
okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem
soutěže,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář
komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní
společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti
nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního
právního předpisu,131)
k) příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na
základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
l) příjem z výměnku,
m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,
n) bezúplatný příjem,
o) příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění
obdobného fondu.
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů,
se zdaňují u jednoho z nich; obdobně se postupuje u příjmů plynoucích do společného
jmění manželů. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva
ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u
toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku.
U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění
manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které
plynou pozůstalému manželovi (manželce), se k době uvedené v § 4 vztahující se k
majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne
ve zdaňovacím období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z
chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka
500 Kč na jedno včelstvo,
b) výhry z
1. loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000
Kč,
2. hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm.
h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoho druhu příjmu
a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období
nepřesahuje 1 000 000 Kč,
c) bezúplatné příjmy
1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší,
pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte,
dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2. od osoby, se kterou poplatník
žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu
ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl
na tuto osobu odkázán výživou,
3. obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského
fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl
do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou
v bodě 1 nebo 2,
4. poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo
z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,
5.
nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období
nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně
vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným
v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce
1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem
daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a
vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník,
který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o
příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy
na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího
základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle
odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně
(§ 36).
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník
věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního
právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný
podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková
cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny
podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně
vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících
s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě
vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil,
se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze
kromě nabývací ceny akcie nebo kmenového listu a pořizovací ceny ostatních cenných
papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za
obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují
příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé
plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí, na budoucí prodej nemovité věci nebo na
prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na
základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím
období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích,
postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení
uplatnit. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je
vrácena v jiném zdaňovacím období. U příjmu plynoucího z odvolání daru je výdajem
úhrada za zhodnocení daru. U příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem
pouze vklad do hazardní hry.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací
cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace
družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je
náhradou podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13)
je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na
otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový
fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových
fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu
akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílu na původním
investičním fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací
cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté dluhy, které byly následně
uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období
než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání
se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
(7) Důchod podle občanského zákoníku se považuje za základ daně (dílčí základ
daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání
důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních
tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním
majetku podle zvláštního právního předpisu1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví
obchodní korporace při zániku členství v obchodní korporaci, pokud je podíl na likvidačním
zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud členovi obchodní
korporace při zániku jeho účasti v ní vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní
formě současně i dluh vůči obchodní korporaci, sníží se tento kladný rozdíl o výši
dluhu. Příjmy podle odstavce 1 písm. f), g), h) bodu 1, ch) a o) s výjimkou příjmů
z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní
společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České
republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem
daně) podle § 5 odst. 2. Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití
díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný
zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků
uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy
podle § 7.
(9) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou vždy
a) plat prezidenta republiky a víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených
s výkonem jeho funkce podle zvláštního právního předpisu6g),
b) renta a víceúčelová paušální náhrada poskytovaná bývalému prezidentu
republiky podle zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce.
(10) Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento
příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a.
Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně
veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují
o výdaje s výjimkou
a) příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací
cenu podílu, a
b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo
výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.
§ 11
zrušen
§ 12
Společné příjmy a výdaje
(1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti
nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy,
mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
(2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických
podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.
(3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou
společenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období,
ve kterém společenství jmění zaniklo.
§ 13
Příjmy a výdaje spolupracujících osob
(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné
činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující
osoby, kterými se rozumí
a) spolupracující manžel,
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící
domácnosti,
c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích
stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby
a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil
v úhrnu více než 30 % a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období
nejvýše 180 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000
Kč.
(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje
rozdělují tak, aby
a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 %
a
b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila
1. za zdaňovací období
nejvýše 540 000 Kč a
2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000
Kč.
(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat
a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno
daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
d) na a od poplatníka, který zemřel, a
e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 13a
zrušen
§ 14
zrušen
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého
obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České
republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle
zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu,
školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu
zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární,
charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné
a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám
nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují
školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo
pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále
fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního
důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu
nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního
předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními
pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního
rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu
daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování
odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské
unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše
15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021,
za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění
na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému
nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek
podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných
cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru
orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných
buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje
částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění
poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného
členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než
České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují
podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného
jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
(2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní
společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky
veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují
se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve
zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého
bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,
jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou v souvislosti s úvěrem
ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových
potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu
nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro
účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po
dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby
je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to
rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až
c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu
poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a
předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu
trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů
obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval
předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého
z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených
zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li o předmět bytové potřeby
uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby
bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné
části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k
této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených
úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže
předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět
bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen
pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový
dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení
nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.
Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů
poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při
placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu
této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém
úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho
a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním
připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností;
částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které
v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží
maximální státní příspěvek,
b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi
poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti
poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky,
že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících
a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst,
se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací
období, nebo
c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření
uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst,
se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících
zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě
převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst
částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na
jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí
měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na
navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího
období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem,
penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové
vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi
vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok
na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10
ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi
v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění
se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ
daně snížen.
(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené
pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy
uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou,
která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského
státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za předpokladu,
že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě
sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v
kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek
pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou
částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou
pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou
pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou
částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku
alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje
odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se
zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění
s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí
v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před
rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého
životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik
pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou
část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této
skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z
důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění,
kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni
podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných
smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová
hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění
splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve
zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých
stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním
právním předpisem.82) Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů
podle § 6, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,
maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
(8) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující
výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj
podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka,
který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000
Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1
až 8 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým
rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí
nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž
je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí
prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
§ 16
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1) Sazba daně činí
a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
(2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu
daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů,
a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část
základu daně.
§ 16a
Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně
(1) Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %.
(2) Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na
celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.
§ 16ab
Výpočet daně
(1) Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy
na dani a daně podle § 16a.
(2) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle
§ 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule.
(3) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a,
daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový
bonus podle § 35c odst. 3.
§ 16b
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
ČÁST DRUHÁ
Daň z příjmů právnických osob
§ 17
Poplatníci daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je
a) právnická osoba,
b) organizační složka státu,
c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční
fondy,
d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle
zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí
fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní
spoření,
f) svěřenský fond podle občanského zákoníku,
g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena
nebo zřízena, poplatníkem,
h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
(3) Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území
České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa,
ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“). Daňoví rezidenti České republiky
mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území
České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pokud je poplatník,
který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky,
má se za to, že má na území České republiky sídlo.
(4) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nemají na území České republiky
své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou
povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.
§ 17a
Veřejně prospěšný poplatník
(1) Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým
zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu
veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
(2) Veřejně prospěšným poplatníkem není
a) obchodní korporace,
b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení
podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od
daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
d) zdravotní pojišťovna,
e) společenství vlastníků jednotek a
f) rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo
nadační fond,
1. které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele
nebo osob blízkých zakladateli, nebo
2. jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele
nebo osob blízkých zakladateli.
§ 17b
Základní investiční fond
(1) Základním investičním fondem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a
investiční fondy, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném
trhu, pokud
1. žádný poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou Světové
banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské investiční banky, jiné mezinárodní
finanční organizace, státu, centrální banky nebo právnické osoby jimi ovládané nemá
podíl na základním kapitálu tohoto investičního fondu 10 % nebo více; podíly spojených
osob, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, se pro tyto účely splnění
této podmínky považují za podíly jednoho poplatníka; tato podmínka se považuje za
splněnou i v případě, kdy je překročena povolená výše podílu na základním kapitálu
po dobu kratší než polovina zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové
přiznání, nebo po dobu kratší než 6 měsíců, je-li zdaňovací období delší než 12 měsíců,
a
2. neprovozuje živnostenské podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem139),
b) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční
fondy,
c) investiční fond a podfond akciové společnosti s proměnným základním
kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující
v souladu se svým statutem více než 90 % hodnoty svého majetku do
1. investičních
cenných papírů,
2. cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním
fondem,
3. účastí v kapitálových obchodních společnostech,
4. nástrojů peněžního trhu,
5.
finančních derivátů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční
fondy,
6. práv vyplývajících ze zápisu věcí uvedených v bodech 1 až 5 v evidenci a
umožňujících oprávněnému přímo nebo nepřímo nakládat s touto hodnotou alespoň obdobným
způsobem jako oprávněný držitel,
7. pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu,
8.
úvěrů a zápůjček poskytnutých investičním fondem,
d) zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech
a) až c), pokud
1. je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční
společnosti a investiční fondy členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský
hospodářský prostor,
2. prokáže, že je obhospodařován na základě oprávnění srovnatelného
s oprávněním k obhospodařování investičního fondu vydávaného Českou národní bankou
a obhospodařovatel podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
3.
má statut nebo dokument srovnatelný se statutem, ze kterého lze zjistit, že se jedná
o zahraniční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech a) až c), a
4. prokáže,
že se podle práva jeho domovského státu jeho příjmy ani z části nepřičítají jiným
osobám.
§ 18
Obecná ustanovení o předmětu daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým
majetkem, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu
majetku státu na jiné osoby,
b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního
zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních
zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího
podílu13) v nepeněžní formě,
c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e)
s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto
zákona,
d) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským
soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo
z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru
nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala
uhradit,1c)
e) příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě
1. pojistného na veřejné
zdravotní pojištění,
2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného,
3. penále
uloženého plátci pojistného,
4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli,
5. náhrady
nákladů na hrazené zdravotní služby, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku
zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
6. úhrady plateb za
výkony pracovně-lékařských služeb a specifické zdravotní péče od zaměstnavatele,
7.
kauce podle právního předpisu upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní
pojišťovny,
8. návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na uhrazení nákladů
poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu v případě
platební neschopnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny,
9. účelové dotace ze státního
rozpočtu,
10. pohledávky za uhrazené zdravotní služby poskytnuté v České republice
cizím pojištěncům, kterými jsou fyzické osoby, za které byly zdravotní služby uhrazeny
podle mezinárodní smlouvy upravující sociální zabezpečení nebo podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie,
f) příjmy společenství vlastníků jednotek z
1. dotací,
2. příspěvků vlastníků
jednotek na správu domu a pozemku,
3. úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových
prostor,
4. pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků
jednotek,
g) příjem plynoucí z titulu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou
újmu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
§ 18a
Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků
(1) U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně
a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady)
vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší,
b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů,
c) podpora od Vinařského fondu,
d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které
plynou obci nebo kraji,
e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za
1. převod nebo užívání
státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi,
2. nájem
a prodej státního majetku,
f) příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání
s církvemi a náboženskými společnostmi.
(2) U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem
a) z reklamy,
b) z členského příspěvku,
c) v podobě úroku,
d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.
(3) U veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci
1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud
jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené
příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související
výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem
daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy
převyšují související výdaje.
(4) Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději
ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od
příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny.
Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna
organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní
se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.
(5) S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny
příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je
a) veřejnou vysokou školou,
b) veřejnou výzkumnou institucí,
c) poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování
zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby,
d) obecně prospěšnou společností,
e) ústavem.
§ 18b
Zvláštní ustanovení o předmětu daně osobních obchodních společností a jejich
společníků
(1) U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž
je daň vybírána zvláštní sazbou daně; to neplatí pro účely stanovení základu daně
z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti.
(2) U společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní
společnosti jsou předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
společnosti.
§ 19
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) členský příspěvek podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských
listin, přijatý
1. zájmovým sdružením právnických osob, u něhož členství není nutnou
podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
2. spolkem, který
není organizací zaměstnavatelů, nebo evropskou politickou nadací,
3. odborovou organizací,
4.
politickou stranou, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou, nebo
5. profesní
komorou s nepovinným členstvím s výjimkou Hospodářské komory České republiky a Agrární
komory České republiky,
b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů
u registrovaných církví a náboženských společností,
c) příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového
prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového
prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem;
obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek
a jeho člena,
d) příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
plynoucí
1. fondu penzijní společnosti,
2. instituci penzijního pojištění, která je
skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle odstavce 6, s výjimkou penzijní společnosti
nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění,
e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)
f) příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě
Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu,
g) výnos z operací na finančním trhu s prostředky zvláštního účtu rezervy
důchodového pojištění podle rozpočtových pravidel,
h) příjmy plynoucí z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci provedené
podle zvláštního právního předpisu19a), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20)
zaúčtovány ve prospěch výnosů,
i) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy
vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský
prostor,
j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.,
plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,
k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou
použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
l) příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou
vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu125)
a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu,
a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury
na stát podle zvláštního právního předpisu, a příjmy plynoucí z práv, která přešla
ze zaniklé České inkasní, s.r.o., nebo ze zrušeného Zajišťovacího fondu družstevních
záložen na stát,
m) příjem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry,
n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z
přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,50)
o) příjem v podobě ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje
1 000 000 Kč,
p) výnos z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle
atomového zákona,
r) výnos nadace, která je veřejně prospěšným poplatníkem, z majetku vloženého
do nadační jistiny a příjem z jeho prodeje, pokud tento příjem slouží jen k účelu,
ke kterému byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjem, který byl nadací použit
v rozporu se zákonem,
s) příspěvky do fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů,
t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním
předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou
vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,
u) příjem České národní banky,
v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu
prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)
w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,
x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu
pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských
společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých
České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu
státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků
poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj
a Evropskou investiční bankou,
y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k
účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8,
z) příjem Vinařského fondu stanovený zákonem upravujícím vinohradnictví
a vinařství,
za) příjem z podpory od Vinařského fondu,
zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované
podle zvláštního právního předpisu,4h)
zc) příspěvky provozovatelů solárních elektráren nebo výrobců podle zákona
upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému
podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností, pokud jsou použity na zajištění
plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s
ukončenou životností s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární
elektrárny, a příspěvky osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí
autorizované obalové společnosti, pokud jsou použity na zajištění plnění povinnosti
zpětného odběru a využití odpadu z obalů,
zd) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů12a),
ze) příjmy z
1. podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která
je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,
2. převodu podílu mateřské
společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3
nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie
než České republiky,
zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné
společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá
hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle
zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo
fond vytvořený ze zisku; obdobně se postupuje u příjmů mateřské společnosti z rozpuštění
rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti,
zg) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako
náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
zh) příjmy České republiky z
1. operací řízení likvidity státní pokladny
a řízení státního dluhu,
2. úroků ze zůstatků na souhrnných účtech státní pokladny
vedených Českou národní bankou a
3. úroků z peněžních prostředků na účtech zřízených
za účelem řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu v bankách podle
zákona upravujícího rozpočtová pravidla,
zi) příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která
je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské
společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské
společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území
České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací
podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, a na
podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně,
zj) licenční poplatky plynoucí obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie než České republiky, od
1. obchodní korporace,
která je daňovým rezidentem České republiky, nebo
2. stálé provozovny obchodní korporace,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
na území České republiky,
zk) úrok z úvěrového finančního nástroje plynoucí obchodní korporaci,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
od obchodní korporace, která je daňovým rezidentem České republiky, nebo od stálé
provozovny obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie než České republiky, umístěné na území České republiky; úvěrovým finančním
nástrojem se pro účely tohoto zákona rozumí závazkový právní vztah, jehož předmětem
je vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků; úvěrovým finančním
nástrojem je vždy
1. úvěr,
2. zápůjčka,
3. dluhopis,
4. vkladní list, vkladový certifikát
a vklad jim na roveň postavený a
5. směnka, jejímž vydáním získává směnečný dlužník
peněžní prostředky.
zl) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v
bance podle zvláštního právního předpisu22a) a výnosy ze státních dluhopisů pořízených
z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu22a)
a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů
nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím
Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální
depozitář"), v případě, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního
právního předpisu22a),
zm) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu
veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvláštního
právního předpisu,112)
zn) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy
nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České
republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou
s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení
základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 8 až 10 se
nevztahuje na
a) podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,
mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie než České republiky,
b) příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti,
pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.
(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
unie než České republiky, obchodní korporace, která není poplatníkem uvedeným v §
17 odst. 3 a
1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93)
tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním
systému s dálkovým přístupem a
2. podle daňových zákonů členských států Evropské
unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta
mimo Evropskou unii podle mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění
všech druhů příjmů s třetím státem a
3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném
právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter
jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním
zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem; za obchodní korporaci podléhající
těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si
může zvolit osvobození od daně,
b) mateřskou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným
v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo
formu družstva svěřenský fond, rodinná fundace, obec, dobrovolný svazek obcí, kraj,
Česká republika nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie než České republiky, pokud v jejich obchodním majetku je nejméně po
dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní
korporace,
c) dceřinou společností obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným
v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie93) nebo
formu družstva, nebo obchodní korporace, která je daňovým rezidentem jiného členského
státu Evropské unie než České republiky, na jejímž základním kapitálu má mateřská
společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl,
d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.
(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zf) a zi) a podle odstavce
9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním
podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být
tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním
kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle
a) odstavce 1 písm. ze) bodu 2, písm. zf) a zi) uplatněné poplatníkem
uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období
nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně
uplatněno,
b) odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zf) uplatněné plátcem daně jako
nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s.
(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud
1. plátce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků
a příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků jsou osobami
přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích
a
2. příjemce úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků
je jejich skutečným vlastníkem a
3. úroky z úvěrového finančního nástroje nebo licenční poplatky nejsou
přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo státu, který
není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor
nebo Švýcarskou konfederací, a
4. příjemci úroků z úvěrového finančního nástroje nebo licenčních poplatků
bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb.
Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak
následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje
přiměřeně podle odstavce 4.
(6) Příjemce podílu na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti
v dceřiné společnosti, úroků z úvěrového finančního nástroje a licenčních poplatků
je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch
a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu.
(7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje
náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného
práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl,
počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový
vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické
a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za nájem
nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení.
(8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 1 a písm. zj) a zk) lze za
podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 pro společnost, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít obdobně i pro příjmy
vyplácené obchodní korporací, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, obchodní
korporaci, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace, Norska, Islandu nebo
Lichtenštejnska; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje
dnem 1. ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně
ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(9) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmy plynoucí
poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie než České republiky, z podílu na zisku vypláceného
obchodní korporací a z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace
1. je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika
uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů,
která je prováděna, a
2. má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost
s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu,
a
3. je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z podílu na
zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci plynou, jako dceřiná společnost
vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a
4. podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně
není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený
v § 17 odst. 3 o příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu v obchodní korporaci
účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem20), a ve zdaňovacím
období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u obchodní korporace
k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce;
za obchodní korporaci podléhající takové dani se nepovažuje obchodní korporace, která
je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této
daně.
Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze
uplatnit, pokud příjemce příjmu z podílu na zisku nebo z převodu podílu je jejich
skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu
2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení
výdajů (nákladů) vynaložených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce
se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce
1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů v obchodní korporaci,
které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu (§ 23 odst. 15).
(10) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a písm. zi) a podle odstavce
9 lze za podmínek uvedených v odstavcích 3, 4 a 6 pro obchodní korporaci, která je
daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, použít
obdobně i pro obchodní korporaci, která je daňovým rezidentem Norska, Islandu nebo
Lichtenštejnska. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně
ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).
(11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10
nelze uplatnit, pokud dceřiná společnost nebo mateřská společnost
a) je od daně z příjmu právnických osob nebo obdobné daně osvobozena,
b) si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických
osob nebo obdobné daně, nebo
c) podléhá dani z příjmů právnických osob nebo obdobné dani se sazbou
ve výši 0 %.
(12) U akciové společnosti s proměnným základním kapitálem tvořící podfondy
se podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) posuzují za akciovou společnost a podfondy
samostatně.
§ 19a
zrušen
Pozn. ASPI: § 19a byl doplněn zákonem 458/2011 Sb. s účinností od 1.1.2015,
následně byl však k 31.12.2014 zrušen zákonem 267/2014 Sb.
§ 19b
Osvobození bezúplatných příjmů
(1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný
a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,
b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu
o pozemkových úpravách, v podobě
1. nabytí vlastnického práva k pozemku,
2. zřízení
věcného břemene,
c) příjem z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku
podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích,
je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést bytovému družstvu vzniklému
před 1. lednem 1992 nebo jeho právnímu nástupci,
d) příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto
majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období,
za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u
1. vydlužitele při bezúročné
zápůjčce,
2. vypůjčitele při výpůjčce a
3. výprosníka při výprose,
e) příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného
zdravotního pojištění,
f) příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a
pozemku
1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo
2. osobou, která se stane vlastníkem
vznikající jednotky v tomtéž domě.
(2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem
a) obmyšleného z majetku, který
1. byl do svěřenského fondu vyčleněn
pořízením pro případ smrti nebo
2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro
případ smrti,
b) poplatníka, který je
1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na
území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst.
1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,
2. veřejně prospěšným poplatníkem
se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti
a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti
a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1,
3.
územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným
svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou vysokou školou, mají-li
sídlo na území České republiky,
4. právnickou osobou se sídlem na území jiného členského
státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky,
je-li jeho právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti
poplatníka uvedeného v bodě 3,
c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
d) přijatý z veřejné sbírky,
e) členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor.
(3) Osvobození bezúplatných příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d) se nepoužije,
pokud ho veřejně prospěšný poplatník neuplatní. Rozhodnutí veřejně prospěšného poplatníka
o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit.
§ 20
Základ daně a položky snižující základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců
2 až 6.
(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně
v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23
až 33.
(3) Má-li dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je předchozí
administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně nejpozději v den, kdy nastane.
(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje
o částku připadající komplementářům.
(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí
základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti.
Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní
společnosti.
(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí
základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti.
Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
(7) Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních
služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího
zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení
podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ
daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně
však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím
zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností.
V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300
000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná
společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího
vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce
1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li
prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí
nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti
a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši
1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného
plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám
se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli
veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné
a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a
ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické,
ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské
společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským
politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým
osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních
služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných
zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým
osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu
nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo
jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j),
na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami
nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek
usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného
plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování
odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské
unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného majetku je hodnotou
bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo
hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního
majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34; to
neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022,
za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34.
Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci.
(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je
součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce
8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého veřejnou obchodní společností
na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ
daně nebo ztráta podle odstavce 5.
(10) Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely
vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném
poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem
komanditní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst
podle odstavce 8, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností
na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje
na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.
(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé
tisíce Kč dolů.
(12) Ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté
právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského
státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky,
pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené
tímto zákonem.
§ 20a
Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je jen část zdaňovacího
období základním investičním fondem, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o
položky podle § 34 s přesností na dny, a to na část
a) připadající na část zdaňovacího období, v níž byl základním investičním
fondem, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů,
b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje
na celé tisíce Kč dolů.
§ 20b
Samostatný základ daně
(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z podílů na zisku,
vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to
ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst.
3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Do samostatného základu daně
se nezahrnují příjmy osvobozené od daně. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu
nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného
základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci. Obdobně se
postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4, pokud příjmy z podílů na zisku,
vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí
ze zahraničí se přičítají jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.
Toto ustanovení se nevztahuje na fondy penzijní společnosti.
(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo
komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část
příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1;
přitom tato část samostatného základu se stanoví
a) u společníka veřejné obchodní společnosti ve stejném poměru, v jakém
je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,
b) u komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru, jakým je
rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle
zvláštního právního předpisu.
§ 20c
Obchodní majetek poplatníka daně z příjmů právnických osob
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely
daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
§ 21
Sazba a výpočet daně
(1) Sazba daně činí 19 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak.
Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně
a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby
daně.
(2) Sazba daně činí u základního investičního fondu 5 %.
(3) Sazba daně činí 0 % u fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního
pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující
fondy obdobné fondům penzijního pojištění.
(4) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený
na celé tisícikoruny dolů.
(5) U poplatníka daně z příjmu právnických osob, který je pouze část zdaňovacího
období základním investičním fondem, se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na
část základu daně připadající na část zdaňovacího období, ve které byl základním
investičním fondem, stanovenou podle § 20a.
(6) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců
účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
§ 21a
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je
a) kalendářní rok,
b) hospodářský rok,
c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo
převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve
kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po
sobě jdoucích 12 měsíců.
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení
§ 21b
Obecná společná ustanovení o věcech
(1) Za věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmů
považuje také
a) živé zvíře,
b) část lidského těla a
c) ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje.
(2) Ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i na
část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku.
(3) Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z
příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry.
(4) Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně
i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným
podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku,
tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
(5) Ustanovení upravující zálohu se pro účely daní z příjmů obdobně použijí
i na závdavek.
§ 21c
Obecná společná ustanovení o majetkových právech
(1) Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se
nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu.
(2) Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění z rodinné fundace se nejdříve
plní ze zisku fundace a až poté z ostatního majetku fundace.
(3) Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely
daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné
strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.
(4) Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht.
§ 21d
Obecná společná ustanovení o finančním leasingu
(1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání
hmotného majetku, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud
a) je při vzniku smlouvy
1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede
vlastník předmětu finančního leasingu vlastnické právo k němu za kupní cenu nebo
bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu, nebo
2. ujednáno právo uživatele
na převod podle bodu 1,
b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková
cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního
leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování,
s výjimkou případu, že by předmět finančního leasingu byl při tomto odpisování již
odepsán ve výši 100 % vstupní ceny,
c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu
budou na uživatele převedeny
1. užívací práva k předmětu leasingu,
2. povinnosti spojené
s péčí o předmět leasingu a
3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a
d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu
se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu
způsobilém obvyklému užívání.
(2) Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného
majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku
uzavření smlouvy. Pro účely určení minimální doby finančního leasingu se minimální
doba odpisování hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 1 zařazeného v odpisové
skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zkracuje o 6 měsíců.
(3) Na finanční leasing se nevztahují ustanovení tohoto zákona o nájmu.
(4) Finanční leasing se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku uzavření
smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud
a) je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního
leasingu,
b) nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele.
(5) Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingu tento předmět
k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely
daní z příjmů za smlouvu o nájmu.
(6) Finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.
§ 21e
Obecná společná ustanovení o osobách
(1) Bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky.
(2) Za stát se pro účely daní z příjmů považuje také samostatná jurisdikce,
která není státem.
(3) Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle
zákona upravujícího registrované partnerství.
(4) Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství
fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 21f
Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů
(1) Pro účely daní z příjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu
a zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti hledí
jako na vklad do obchodní korporace.
(2) Pro účely daní z příjmů se na vklad a vyčlenění majetku do fundace nebo
ústavu hledí jako na vklad do obchodní korporace.
§ 21g
Minimální a průměrná mzda
(1) Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální
mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
(2) Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená
podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
§ 21h
Vztah k účetním předpisům
U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních
předpisů upravujících účetnictví a výdaji jeho náklady podle právních předpisů upravujících
účetnictví, s výjimkou poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.
§ 21i
Zvláštní ustanovení o vymezení dividendového příjmu
Pro účely daní z příjmů se ustanovení o podílech na zisku použijí rovněž
na příslušenství investičního nástroje patřícího podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční
podniky do vedlejšího kapitálu Tier 1.
§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených
v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených
v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách
lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17
odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů,
příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské
činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
d) příjmy z převodu nemovitých věcí umístěných na území České republiky
a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České
republiky,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra,
právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí,
vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České
republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty
a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního
vztahu,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst.
3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými
jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového
vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky
využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského
nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku
obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění
vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi
sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají
jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu
u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské
unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky
nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu
a ze zisku rodinné fundace,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů
a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů
podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území
České republiky,
6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého
právního vztahu plynou,
7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky
neuvedené pod písmeny h) a j),
8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování,
ceny z účtenkové loterie, z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,
9. výživné a důchody,
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti
se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
12. sankce ze závazkových vztahů,
13. příjmy ze svěřenského fondu a z rodinné fundace,
14. bezúplatné příjmy neuvedené pod písmeny d), h) a i),
h) příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na
území České republiky,
i) příjmy z převodu obchodního závodu umístěného na území České republiky,
j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé
provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky
do zahraničí.
(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených
v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo
k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo
provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených
v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho
pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest
měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba
jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a
§ 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné
pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území
České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na
území České republiky provádí.
(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní
společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí
z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje
poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný
prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné
obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení §
38e odst. 3.
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou
předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při
respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období; rozdíl
se upraví podle tohoto zákona.
(2) Pro zjištění základu daně se vychází
a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních
účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví.20) Poplatník, který sestavuje
účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských
společenství126), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření
a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní
předpis20i). Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových
účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní
společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného
o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti
nebo komplementářům komanditní společnosti. Pro zjištění základu daně u poplatníků,
kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících
účetnictví, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování,
b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví,
nebo vedou jednoduché účetnictví.
(3) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce
2
a) se zvyšuje o
1. částky neoprávněně zkracující příjmy,
2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
3. částky uplatněné v předchozích zdaňovacích obdobích nebo v obdobích,
za která se podává daňové přiznání, jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného
poplatníka nebo výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud následně
došlo k porušení podmínek pro jejich osvobození nebo uplatnění jako výdaje (nákladu)
na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve zdaňovacím období nebo období, za
které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
4. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c)
bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava
nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření
se zvyšuje dále o částku, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle písmene
c) bodu 1 za předchozí zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je oprava
nesprávností zaúčtována rozvahově,
5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních
právních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví,
sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období
nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního
zákona daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální
zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní
pojištění částkami, o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li odvedeny do
termínu pro podání daňového přiznání,
6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení,
penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud
byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích
zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné započtení pohledávek.
Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních sankcí nebo
u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem než jejím uhrazením nebo
splynutím práva s povinností u jedné osoby a její výše byla podle písmene b) bodu
1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je
povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou
částku zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého
bez provedení likvidace,
7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely
stanoví zvláštní právní předpis,22a) u poplatníka, který nevede účetnictví,
8. částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to
ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím
období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém došlo k porušení
podmínek pro použití úspory na dani nebo k ukončení činnosti,
9. kladný rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami zúčastněných a nástupnických
obchodních korporací, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny splynutím osoby
dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu,
a to u nástupnické obchodní korporace v prvním zdaňovacím období nebo období, za
něž je nástupnická obchodní korporace povinna podat daňové přiznání, přičemž tento
rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento rozdíl
se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele,
která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné
podle § 24. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky z titulu závazkových pokut,
úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů,
10. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících
oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek
v nepeněžní formě, a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace
podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem
obchodní korporace; jestliže poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen,
vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu
tohoto dluhu,
11. výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího
pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Toto se nevztahuje
na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu, 127) a u
ostatních poplatníků na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, úvěrů, zápůjček,
ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí
ze závazkových vztahů a dále na dluhy, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale
je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud
byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl
uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále
na dluhy, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu
nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož
se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva,
a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za dluhy se pro účely tohoto ustanovení
v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní
nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem20).
Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují
podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího
pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou
dluhů dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu19a), 127), a
u ostatních poplatníků s výjimkou dluhů z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut,
úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí nebo dluhů, které při úhradě
nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nejedná-li se o dluhy z titulu
pořízení hmotného majetku a úplaty u finančního leasingu,
12. výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním,
započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní
dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních
předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši
dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 9; toto se nevztahuje na dluh, z
jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen,
13. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní
kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno,
pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu
daně,
14. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu
neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který
není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení
hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení,
15. částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší
hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým,
16. částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích
nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného
vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje, pokud následně došlo k
porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které
se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
17. částku ve výši rozdílu mezi cenou sjednanou mezi spojenými osobami
a cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích
za stejných nebo obdobných podmínek, o kterou byl snížen základ daně poplatníka podle
§ 23 odst. 7; toto ustanovení se nepoužije pro tu část rozdílu, která byla mezi těmito
spojenými osobami vypořádána,
18. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze
solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,
o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10,
19. úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy
pro zjištění základu daně z příjmů,
b) se snižuje o
1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení,
penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního
právního předpisu20) u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky
v tomto zdaňovacím období. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto
sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období. Za zánik
pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení,
2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen
výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, podle písmene a) bodu 5,
dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého
bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace,
3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje
(náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny,
dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady
ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které
nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených
v § 25 odst. 1 písm. w),
4. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch
výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo podílu v obchodní
společnosti v rámci přeměny podle zvláštního předpisu, pokud v této souvislosti nedojde
ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
5. částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch
výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud
tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního
předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti, fond vytvořený
ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení
nabývací ceny (§ 24 odst. 7),
6. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní
kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno,
pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu
daně,
c) lze snížit o
1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona
do výdajů (nákladů) zahrnout,
3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž
tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch nákladů
nebo výnosů,
4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto
zákoně dále stanoveno jinak,
5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu
při nabytí vkladem nebo přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek
majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního
předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů,
6. hodnotu dluhu zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou
byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a)
bodu 11; o tuto hodnotu může snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy
a výdaji podle odstavce 2 i právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace
nebo právní nástupce poplatníka, který je fyzickou osobou, pokud u těchto právních
nástupců tento dluh takovým způsobem zanikl a o hodnotu tohoto dluhu byl u poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace nebo poplatníka, který je fyzickou osobou, zvýšen
výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 11. Obdobně
postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,
7. hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou
cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno
v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru
nebyl od daně osvobozen,
8. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek
hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14, pokud
je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou
předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem
na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
9. hodnotu bezúplatného příjmu, s výjimkou příjmu od daně osvobozeného
a příjmu, který není předmětem daně, ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého
na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud poplatník zahrnul
tento příjem do základu daně,
10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem
ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy,
11. přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy
pro zjištění základu daně z příjmů.
Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než
je zdaňovací období.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 a u stálé provozovny
příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
b) příjmy, které jsou zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného
sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném
snížení základního kapitálu,
d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka
nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u
jeho právního nástupce,
e) částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji
(náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů). Obdobně postupují poplatníci
uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,
f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné
obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)
pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích
zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do
výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
h) částka vyplacená členovi obchodní korporace z účasti v ní při snížení
základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (§ 24 odst. 7),
i) změna ocenění podílu v obchodní korporaci ekvivalencí (protihodnotou),
pokud je zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) jako náklad nebo výnos.
Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění
reálnou hodnotou,20)
j) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník
nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle
zvláštního právního předpisu,20)
k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu
se zvláštním právním předpisem20) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu
osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
l) rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů stanovených podle jiného právního
předpisu o transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou
a oprávněnou osobou.
(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností
v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou
předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům)
souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti,
z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění,
oceněné podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, pokud tento zákon
nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně
jako příjmy získané prodejem. Nepeněžní příjem
a) u vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem
na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené
vlastníkem (pronajímatelem), a to:
1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení
nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm.
zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení, za podmínky, že o hodnotu technického
zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu
odpisováno nájemcem; toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by
měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování,
nebo znaleckým posudkem,
2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo
k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním
plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení, které odpisoval nájemce se
souhlasem vlastníka (pronajímatele); toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou,
kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce
odpisování, nebo znaleckým posudkem,
3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické
zhodnocení uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel)
zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu; toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů)
vynaložených nájemcem,
b) u veřejně prospěšného poplatníka, pokud se jedná o bezúplatný příjem,
se ocení
1. ve výši 1 Kč v případě nabytí movité kulturní památky, sbírky muzejní
povahy a předmětu kulturní hodnoty,
2. ve výši ocenění převzatého od účetní jednotky,
která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu
majetku mezi vybranými účetními jednotkami a
3. reprodukční pořizovací cenou podle
právních předpisů upravujících účetnictví v ostatních případech.
(7) Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by
byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných
nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ
daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána
mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných
podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.
Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo
o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi
spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a
věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem
České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Spojenými osobami se
pro účely tohoto zákona rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo
podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo
podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje
alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny
tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se jedna osoba
nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba
přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom
tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv
těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí
na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2.
kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob,
tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se
nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
3. ovládající
a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4. blízké,
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení
daňové ztráty.
Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se stanoví jako aritmetický
průměr měsíčních stavů. Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu
a provádění kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se
vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející
dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu
nebo zahájení likvidace, se upraví
a) u poplatníků uvedených v § 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky
vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích
období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně
zúčtovány v období likvidace,20)
b) u poplatníků uvedených v § 2
1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a)
a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů
a výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím
dohadných účtů, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období
a nákladů příštích období; avšak nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu
daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací
období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení
nájmu,
2. pokud vedou daňovou
evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou
pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě
byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených
záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom
úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající
ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne
příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne
při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl,
o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných
zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy
z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení
příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník uplatňuje
výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při
úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm.
y)].
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu
zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
(§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
(§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné
zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§
7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení
v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7
nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence
nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích nebo při přechodu ze zdaňovacího
období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za
které je jejich daň rovna paušální dani. Stejným způsobem postupuje osoba spravující
pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se
upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu
uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v
prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy
je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování
výdajů došlo. Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna
paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se
základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani;
v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné
daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání
k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani. Při přechodu ze
zdaňovacího období, za které je daň poplatníka rovna paušální dani, do zdaňovacího
období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst.
7, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém poplatník vede účetnictví
nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě
byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y),
o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, a o cenu nespotřebovaných zásob;
v případě přechodu na vedení daňové evidence se základ daně neupravuje
(9) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje
o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20)
a) cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst.
4 písm. k),
b) derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem,
c) povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku
ocenění jej nezískal zpět.
(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního
předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud
nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo
daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za
obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke
stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům
u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize)
a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků
nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.
(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2,
pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen
základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno
a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této
pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku
vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za
cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek
uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.
Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není
předmětem daně, nebo je od daně osvobozen.
(14) Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy
podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení
vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení
účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím
obdobím zahájení vedení účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo
ukončí-li vedení účetnictví, nebo vloží-li pohledávky nebo zásoby do obchodní korporace,
anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle §
7 odst. 7 před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší
ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém
bylo ukončeno vedení účetnictví, nebo ve kterém vložil pohledávky nebo zásoby do
obchodní korporace anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu
uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které
nezahrnul do základu daně.
(15) Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním obchodního závodu
nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího
sníženým o převzaté dluhy (dále jen "oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu").
Kladný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu se zahrnuje do výdajů (nákladů)
rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném
zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací
rozdíl při koupi obchodního závodu je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo
rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající
na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové
přiznání, pokud nebyl ve stejné výši podle zvláštního právního předpisu20) součástí
příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního
závodu je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky
dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u
neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu. Při postupném
vyřazování majetku tvořícího koupený obchodní závod se oceňovací rozdíl nemění. Při
pachtu obchodního závodu, jehož propachtovatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi
obchodního závodu, může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat
v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně obdobně po dobu trvání pachtu.
Při fúzi nebo při převodu jmění na společníka nebo při rozdělení obchodní korporace,
kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká, se neodepsaná část kladného nebo záporného
oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu zahrne do základu daně zanikající
obchodní korporace, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická obchodní korporace pokračuje
v zahrnování do základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Při rozdělení obchodní
korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace zaniká a nástupnická obchodní korporace
pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního
závodu do základu daně, může nástupnická obchodní korporace tento oceňovací rozdíl
zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného
kritéria. Při rozdělení obchodní korporace, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká,
je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu zahrnován do
základu daně rozdělované obchodní korporace a do základu daně nástupnické obchodní
korporace pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Kladný
nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho
individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy (goodwill) se zahrnuje
do základu daně obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu.
(16) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví,
vstupuje do základu daně příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li
součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ
daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li
se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení hodnotou
dluhů, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou
nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení
se nepoužije ustanovení odstavce 13.
(17) Při nabytí majetku a dluhů poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 nebo
stálou provozovnou poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky vkladem,
převodem obchodního závodu, fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace
od poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 nebo při přemístění majetku a dluhů ze zahraničí
do stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území
České republiky se pro přepočet hodnoty majetku a dluhů na české koruny použijí kursy
devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou ke dni převodu vlastnictví u majetku
nabytého vkladem nebo převodem obchodního závodu nebo k rozhodnému dni u majetku
nabytého fúzí obchodních korporací nebo rozdělením obchodní korporace od poplatníka
uvedeného v § 17 odst. 4, který nemá stálou provozovnu na území České republiky,
a to bez přihlédnutí k oceňovacím rozdílům vyplývajícím z přecenění majetku a dluhů
v souladu s právními předpisy příslušného státu (dále jen „přepočtená zahraniční
cena“). Stejný kurs se použije pro přepočet hodnoty uplatněných odpisů, opravných
položek, daňové ztráty, rezerv, odčitatelných položek a obdobných položek uplatněných
podle příslušných právních předpisů v zahraničí vztahujících se k nabytému majetku
a dluhům. Přepočtená zahraniční cena se použije také pro účely uvedené v § 24 odst.
11.
(18) U veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví
na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví
postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů
upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou
do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto
finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím
s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily
základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu
osvobozen.
(20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících
účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku
hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval
podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.
Společný systém zdanění při převodu obchodního závodu, výměně podílů, fúzi
a rozdělení
§ 23a
Převod obchodního závodu na obchodní korporaci
(1) Převodem obchodního závodu na obchodní korporaci se pro účely tohoto
zákona rozumí postup, při kterém obchodní korporace převádí bez toho, aby zanikla
(dále jen „převádějící obchodní korporace“), obchodní závod na jinou obchodní korporaci
(dále jen „přijímající obchodní korporace“) tak, že za převedený obchodní závod získá
převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní korporaci nebo se zvýší
její vklad do základního kapitálu přijímající obchodní korporace.
(2) Nabývací cenou podílu v přijímající obchodní korporaci je cena převedeného
obchodního závodu, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního
předpisu, v ostatních případech cena určená podle právního předpisu upravujícího
oceňování majetku.
(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící obchodní korporace při převodu
obchodního závodu v souvislosti s oceněním převedeného majetku a dluhů pro účely
převodu obchodního závodu se nezahrnují do základu daně.
(4) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace
prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje
v odpisování započatém převádějící obchodní korporací u převedeného hmotného majetku,
který lze odpisovat podle tohoto zákona; je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem,
který je daňovým nerezidentem a tento hmotný majetek nebyl součástí stálé provozovny
na území České republiky, pro stanovení odpisů u přijímající obchodní korporace se
použije obdobně ustanovení § 32c.
(5) Přijímající obchodní korporace nebo přijímající obchodní korporace
prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním
závodem, vytvořené převádějící obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího
tvorbu rezerv a opravných položek za podmínek, které by platily pro převádějící obchodní
korporaci, pokud by se převod obchodního závodu neuskutečnil, a pokračovat v jejich
tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek; přitom
je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a
nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít zahraniční položky obdobného
charakteru jako rezervy a opravné položky související s převedeným obchodním závodem
vytvořené podle příslušného právního předpisu jiného členského státu, avšak maximálně
do výše stanovené podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných
položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty, a za podmínek stanovených
tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího
tvorbu rezerv a opravných položek,
b) převzít stanovenou daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, která souvisí
s převedeným obchodním závodem a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná
od základu daně převádějící obchodní korporací; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit
jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do
pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období,
za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta převádějící obchodní
korporaci stanovena za podmínek stanovených tímto zákonem; neprokáže-li poplatník,
jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému obchodnímu závodu, stanoví se tato
část daňové ztráty podle poměru hodnoty převedeného majetku zachycené v účetnictví
převádějící obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví bezprostředně
před převodem snížené o převedené dluhy při převodu obchodního závodu a hodnoty veškerého
majetku zachycené v účetnictví převádějící obchodní korporace podle právních předpisů
upravujících účetnictví snížené o veškeré dluhy převádějící obchodní korporace bezprostředně
před provedením převodu; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem,
který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky,
lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla převádějící obchodní korporaci v jiném
členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském státu jako položka snižující
základ daně převádějící obchodní korporace nebo jiné obchodní korporace, maximálně
však do výše, do které by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto zákona, kdyby
převádějící obchodní korporace byla ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává
daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem, který je daňovým rezidentem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému
obchodnímu závodu, na něž vznikl nárok převádějící obchodní korporaci podle § 34
odst. 4 a 5, a které dosud nebyly uplatněny převádějící obchodní korporací, za podmínek,
které by platily pro převádějící obchodní korporaci, pokud by se převod obchodního
závodu neuskutečnil; přitom je-li převádějící obchodní korporace poplatníkem, který
je daňovým nerezidentem, a nemá stálou provozovnu na území České republiky, lze převzít
pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky odčitatelné od základu
daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně však do výše a za podmínek
stanovených tímto zákonem.
(6) Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud
a) převádějící obchodní korporace i přijímající obchodní korporace
jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu akciové společnosti,
společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní
společnosti35g),
b) převádějící obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým
rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a přijímající
obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým rezidentem a má formu akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo
evropské družstevní společnosti35g), nebo
c) převádějící obchodní korporace je poplatníkem, který je daňovým
rezidentem a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské
společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g) nebo je obchodní
korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České
republiky, a přijímající obchodní korporace je obchodní korporací, která je daňovým
rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky a převedený majetek
a dluhy jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající obchodní korporace
umístěné na území České republiky.
§ 23b
Výměna podílů
(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
jedna obchodní korporace (dále jen „nabývající obchodní korporace“) získá podíl v
jiné obchodní korporaci (dále jen „nabytá obchodní korporace“) v rozsahu, který představuje
většinu hlasovacích práv nabyté obchodní korporace, a to tak, že poskytne společníkům
nabyté obchodní korporace za podíl v nabyté obchodní korporaci podíl v nabývající
obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv
se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté obchodní korporaci
provedené nabývající obchodní korporací prostřednictvím obchodníka s cennými papíry
nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna transakce, a
to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního období.
(2) Doplatkem na dorovnání se při výměně podílů rozumí platba poskytnutá
bývalým majitelům podílu v nabyté obchodní korporaci k podílu v nabývající obchodní
korporaci při výměně podílů, jež nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů
v nabývající obchodní korporaci, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v
nabývající obchodní korporaci, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající obchodní
korporaci.
(3) Nabývací cenou podílu v nabývající obchodní korporaci je u společníka
nabyté obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v nabyté obchodní korporaci pro
účely tohoto zákona v době výměny; stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu
v nabývající obchodní korporaci, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka
daně z příjmů fyzických osob.
(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté obchodní korporace z důvodu
přecenění podílu v nabyté obchodní korporaci při převodu podílu se nezahrnují při
výměně podílů do základu daně; toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání.
(5) Nabývací cena podílu v nabyté obchodní korporaci se u nabývající obchodní
korporace stanoví jako jejich reálná hodnota podle právních předpisů upravujících
účetnictví.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající obchodní
korporace i nabytá obchodní korporace jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty
a mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti,
družstva anebo evropské družstevní společnosti35g) nebo jsou obchodními korporacemi,
které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České republiky
a společník nabyté obchodní korporace
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem, ale držel podíl v
nabyté obchodní korporaci a drží podíl v nabývající obchodní korporaci prostřednictvím
stálé provozovny, umístěné na území České republiky.
§ 23c
Fúze a rozdělení obchodních korporací
(1) Fúzí obchodních korporací se pro účely tohoto zákona rozumí postup,
při kterém
a) veškeré jmění jedné nebo více obchodních korporací, která zaniká
a je zrušena bez likvidace (dále jen „zanikající obchodní korporace“), přechází na
jinou existující obchodní korporaci (dále jen „nástupnická existující obchodní korporace“),
přičemž společníci zanikající obchodní korporace zpravidla nabydou podíl v nástupnické
existující obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání,
b) veškeré jmění dvou nebo více zanikajících obchodních korporací přechází
na nově vzniklou obchodní korporaci, kterou tyto zanikající obchodní korporace založily
(dále jen „nástupnická založená obchodní korporace“), přičemž společníci zanikajících
obchodních korporací nabudou podíl v nástupnické založené obchodní korporaci s případným
doplatkem na dorovnání,
c) veškeré jmění zanikající obchodní korporace přechází na jinou obchodní
korporaci, která je jediným společníkem zanikající obchodní korporace (dále jen „nástupnická
obchodní korporace, která je jediným společníkem“).
(2) Rozdělením obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí
postup, při kterém
a) veškerý majetek a dluhy zanikající obchodní korporace přechází na
2 nebo více existujících nebo nově vzniklých obchodních korporací (dále jen "nástupnické
obchodní korporace při rozdělení"), přičemž společníci zanikající obchodní korporace
zpravidla nabudou podíl v nástupnických obchodních korporacích při rozdělení s případným
doplatkem na dorovnání, nebo
b) vyčleněná část jmění obchodní korporace, která nezaniká (dále jen
„rozdělovaná obchodní korporace“), přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních
korporací při rozdělení, přičemž společníci rozdělované obchodní korporace zpravidla
nabudou podíl v nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo nástupnických obchodních
korporacích při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.
(3) Za fúzi obchodních korporací a rozdělení obchodní korporace se považují
také přeměny obchodní korporace podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních
společností a družstev přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi obchodních
korporací, pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).
(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické
založené obchodní korporace, nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem,
nebo nástupnické obchodní korporace při rozdělení obchodní korporace vzniklé z důvodu
přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní
korporace se nezahrnují do základu daně.
(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované obchodní
korporace vzniklé z důvodu přecenění majetku a dluhů pro účely fúze obchodních korporací
nebo rozdělení obchodní korporace se nezahrnují do základu daně; toto se nevztahuje
na doplatek na dorovnání; ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající
nebo rozdělovaná obchodní korporace i nástupnická existující obchodní korporace,
nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je
jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení jsou daňovými
rezidenty České republiky, kteří mají formu akciové společnosti, společnosti s ručením
omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti, nebo
jsou obchodními korporacemi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu
Evropské unie než České republiky, a společník zanikající nebo rozdělované obchodní
korporace
a) je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo
b) není poplatníkem, který je daňovým rezidentem, ale drží podíl v
rozdělované obchodní korporaci nebo držel podíl v zanikající obchodní korporaci a
drží podíl v nástupnické existující obchodní korporaci, nástupnické založené obchodní
korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je jediným společníkem, nebo nástupnické
obchodní korporaci při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území
České republiky.
(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující obchodní korporaci,
nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci, která je
jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení získaného
při fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace je u společníka zanikající
nebo rozdělované obchodní korporace hodnota, jakou měl podíl v zanikající nebo rozdělované
obchodní korporaci pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu rozvahový den před
rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Nabývací cena podílu u společníka zanikající
obchodní korporace při rozdělení nebo rozdělované obchodní korporace se rozdělí na
nabývací cenu podílu na rozdělované obchodní korporaci a na nabývací cenu podílu
na nástupnické obchodní korporaci při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnických
obchodních korporacích při rozdělení na základě ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.
Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující obchodní
korporaci, nástupnické založené obchodní korporaci, nástupnické obchodní korporaci,
která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní korporaci při rozdělení,
který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
(7) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní
korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní korporace,
nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je
jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím
své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém
zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací u hmotného majetku, jež přešel v
důsledku fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace, a který lze
odpisovat podle tohoto zákona. Je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace
poplatníkem, který je daňovým nerezidentem, a tento hmotný majetek nebyl součástí
stálé provozovny na území České republiky, pro stanovení odpisů u nástupnické obchodní
korporace se použije obdobně ustanovení § 32c.
(8) Nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená
obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem,
nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení nebo nástupnická existující obchodní
korporace, nástupnická založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace,
která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení prostřednictvím
své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající nebo rozdělovanou
obchodní korporací podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných
položek za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci,
pokud by se fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace neuskutečnily,
a pokračovat v jejich tvorbě podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a
opravných položek; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace poplatníkem,
který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České republiky,
lze převzít zahraniční položky obdobného charakteru jako rezervy a opravné položky
související s převedeným majetkem a dluhy vytvořené podle příslušného právního předpisu
jiného členského státu, avšak maximálně do výše stanovené podle právního předpisu
upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro poplatníky, kteří jsou daňovými
rezidenty, a za podmínek stanovených tímto zákonem, a pokračovat v jejich tvorbě
podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek,
b) převzít stanovenou daňovou ztrátu, která dosud nebyla uplatněna jako
položka odčitatelná od základu daně zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací;
od zanikající nebo rozdělované obchodní korporace lze převzít pouze část její daňové
ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; ustanovení
§ 38na tím není dotčeno; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou
od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do 5 zdaňovacích období bezprostředně
následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
za které byla daňová ztráta zanikající nebo rozdělované korporaci stanovena za podmínek
stanovených tímto zákonem; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace
poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České
republiky, lze převzít daňovou ztrátu, která vznikla zanikající nebo rozdělované
obchodní korporaci v jiném členském státu a která nebyla uplatněna v jiném členském
státu jako položka snižující základ daně zanikající, rozdělované nebo jiné obchodní
korporace, maximálně však do výše, jak by byla daňová ztráta stanovena podle tohoto
zákona, kdyby zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace byla ve zdaňovacím období,
nebo období, za něž se podává daňové přiznání, v němž daňová ztráta vznikla, poplatníkem,
který je daňovým rezidentem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající
nebo rozdělované obchodní korporaci podle § 34 odst. 4 a 5 a které dosud nebyly uplatněny
zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací za podmínek, které by platily pro
zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci, pokud by se fúze obchodních korporací
nebo rozdělení obchodní korporace neuskutečnily; od zanikající nebo rozdělované obchodní
korporace lze převzít pouze položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok
zanikající nebo rozdělované obchodní korporaci a které nebyly dosud zanikající nebo
rozdělovanou obchodní korporací uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky
zdůvodnitelného kritéria; přitom je-li zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace
poplatníkem, který je daňovým nerezidentem a nemá stálou provozovnu na území České
republiky, lze převzít pouze zahraniční položky obdobného charakteru jako položky
odčitatelné od základu daně, které dosud nebyly uplatněny v zahraničí, maximálně
však do výše a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(9) Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud
a) zanikající obchodní korporace, rozdělovaná obchodní korporace i
nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická založená obchodní korporace,
nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnická obchodní
korporace při rozdělení jsou poplatníky, kteří jsou daňovými rezidenty a mají formu
akciové společnosti , společnosti s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva
anebo evropské družstevní společnosti35g), nebo
b) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace
je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
unie než České republiky a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická
založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem,
nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je poplatníkem, který je daňovým
rezidentem a má formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, evropské
společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti35g), nebo
c) zanikající obchodní korporace nebo rozdělovaná obchodní korporace
je daňovým rezidentem České republiky a má formu akciové společnosti, společnosti
s ručením omezeným, evropské společnosti, družstva anebo evropské družstevní společnosti
nebo je obchodní korporací, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské
unie než České republiky, a nástupnická existující obchodní korporace, nástupnická
založená obchodní korporace, nástupnická obchodní korporace, která je jediným společníkem,
nebo nástupnická obchodní korporace při rozdělení je obchodní korporací, která je
daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a pokud
jmění, jež přešlo ze zanikající obchodní korporace nebo rozdělované obchodní korporace
na nástupnickou založenou obchodní korporaci, nástupnickou obchodní korporaci, která
je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení v důsledku
fúze obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace, je součástí stálé provozovny
nástupnické existující obchodní korporace, nástupnické založené obchodní korporace,
nástupnické obchodní korporace, která je jediným společníkem, nebo nástupnické obchodní
korporace při rozdělení umístěné na území České republiky.
§ 23d
(1) Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo § 23c,
oznámí před převodem obchodního závodu, před výměnou podílů nebo před fúzí nebo rozdělením
obchodních korporací svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle
§ 23a, 23b nebo § 23c.
(2) Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst.
5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu
přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení
obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací,
nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací,
nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou
obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců
předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve
skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že
pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace
existují řádné ekonomické důvody.
(3) Převede-li převádějící obchodní korporace podíl v přijímající obchodní
korporaci, který získala za převedený obchodní závod, nebo část podílu odpovídající
zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající obchodní korporace, kterou
získala za převedený obchodní závod, v době kratší než 1 rok po převodu obchodního
závodu, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník
prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.
(4) Převede-li nabývající obchodní korporace podíl v nabyté obchodní korporaci,
který získala při výměně podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílů, ustanovení
§ 23b odst. 5 se nepoužije. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový
převod podílu existují řádné ekonomické důvody.
(5) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně
stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.
§ 23e
Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
(1) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně
z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi
nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů,
kterým je vyšší z částek
a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo
b) 80 000 000 Kč.
(2) Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční
výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo
období, za které se podává daňové přiznání.
(3) Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí
a) finanční výdaj,
b) výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového
finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne,
c) pomyslný úrok v rámci derivátu,
d) výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika
souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c),
e) výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen
a) až d),
f) úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému
užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
g) úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících
účetnictví,
h) výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g).
(4) Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku
z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3.
(5) Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů
rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání,
a) výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného
podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných
výpůjčních výdajů,
b) základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
c) samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst.
4,
d) odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou částí odpisů, které jsou výpůjčním výdajem,
e) kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného
rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně
přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený
na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a
f) nadměrných výpůjčních výdajů.
(6) Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen
v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou
byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v
následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání,
a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních
výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které
se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce.
(7) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je společníkem veřejné
obchodní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje
část základu daně veřejné obchodní společnosti, která je součástí jeho základu daně.
(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je komplementářem komanditní
společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje
část základu daně komanditní společnosti, která je součástí jeho základu daně.
§ 23f
Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku
omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně
z příjmů právnických osob, který je
a) bankou,
b) spořitelním a úvěrovým družstvem,
c) obchodníkem s cennými papíry,
d) pojišťovnou,
e) zajišťovnou,
f) institucí penzijního pojištění,
g) fondem penzijní společnosti,
h) investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným
základním kapitálem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech
nebo obdobným zahraničním fondem,
i) investiční společností obhospodařující investiční fond,
j) ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,
k) centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a
centrální depozitáře cenných papírů nebo
l) poplatníkem, který nemá
1. přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění
ovládané zahraniční společnosti,
2. stálou provozovnu a
3. povinnost podrobit se sestavení
konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není
konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 23g
Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1) Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí
se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému
za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích
za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy
a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.
(2) Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí
se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku
a) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem
České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí,
pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích
z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí,
b) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem,
ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku
tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku
nevztahovala daňová povinnost v České republice,
c) spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů
právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení
na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová
povinnost v České republice.
(3) Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku
bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat,
že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České
republiky, a jedná se o přemístění majetku
a) související s financováním cenných papírů,
b) poskytovaného jako finanční kolaterál nebo
c) pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti
nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity.
(4) Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku
zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České
republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím
období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato
podmínka splněna.
(5) Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské
unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění
majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla
sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo
obdobných podmínek; přitom u
a) hmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce
2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána
mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných
podmínek, přepočtená kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro
den přeřazení,
b) majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví,
jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která
by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných
nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní
bankou pro den přeřazení; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení,
zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
c) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví
reálnou hodnotou, u kterého oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty ovlivňuje výsledek
hospodaření, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný
rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních
vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu
vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení a hodnotou tohoto cenného papíru
zachycenou v účetnictví v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, nebo
zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji se neupravuje u cenného papíru, u kterého by byl příjem z jeho převodu
osvobozen,
d) cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví
reálnou hodnotou, u kterého se oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty účtuje prostřednictvím
rozvahových účtů, se při pozbytí tohoto cenného papíru výsledek hospodaření nebo
rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána
mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných
podmínek v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, přepočtenou kurzem devizového
trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení a hodnotou tohoto cenného
papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku pozbytí tohoto cenného papíru, nebo zvýší
o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy
a výdaji se neupravuje, pokud při pozbytí tohoto cenného papíru jeho hodnota zachycená
v účetnictví neovlivňuje základ daně.
§ 23h
Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace
(1) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj
nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným
snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně
těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a
výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou,
o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že
a) státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen "stát
zdroje"), není Česká republika, nebo
b) státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke
snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto
odstavce.
(2) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj
nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
z důvodu závazku mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené
osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z tohoto závazku do základu
daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou,
u které
a) došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu
daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně
v případě, že státem zdroje je Česká republika,
b) nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému
příjmu v rozsahu, v jakém dochází k odpovídajícímu snížení základu daně u přidružené
osoby, v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém se z důvodu
tohoto závazku snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto
odstavce.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu
daně, pokud
a) došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce
zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj
vznikl, nebo
b) lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu
daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají
podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami.
(4) Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo
rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ
daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který
je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto
položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci
1 nebo 2.
(5) Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace
rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti
s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo
zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických
osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu
na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází,
jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů
na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
§ 24
nadpis vypuštěn
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši
stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění
a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích
obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník
účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně,
posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících,
obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou
v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č.
1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle
tohoto zákona odpisovat; v případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby
se postupuje obdobně,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle jiných právních
předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem
poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě,
kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti
s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto
ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného
pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem
podle písmene v),
c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku
škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení
vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze
podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem)
podle písmene v),
d) členský příspěvek
1. právnické osobě, pokud povinnost členství vyplývá
ze zvláštních právních předpisů,
2. právnické osobě, u níž členství je nutnou podmínkou
k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti,
3. placený zaměstnavatelem
za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu
podnikání nebo výkonu činnosti zaměstnavatele,
4. organizaci zaměstnavatelů, nebo
5.
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem
daně a není od daně osvobozen, a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně
za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu
(snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního
právního předpisu47a),
f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních
právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví,
výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího
po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat
podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu daňové přiznání v průběhu zdaňovacího
období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny
do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném
termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny,
pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně
to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud
toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního
prostředí podle zvláštních předpisů,
h) plnění v podobě
1. nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou
nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za); u pachtu obchodního závodu je výdajem
pouze část pachtovného, která převyšuje účetní odpisy,
2. úplaty u finančního leasingu za podmínky uvedené v odstavci 4;
přitom u poplatníka, který vede daňovou evidenci, je tato úplata výdajem jen v poměrné
výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období; úplatou je u postupníka
i částka jím hrazená postupiteli ve výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingu,
která byla postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingu, která je u postupitele
výdajem podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním leasingu,
ch) daň z nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění
majetku, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů
a daň darovací zaplacená v zahraničí je u daňového rezidenta České republiky výdajem
pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu
daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4, a to pouze v rozsahu,
v jakém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f; výdajem
není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní
smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve
zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po
zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká
zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku; jako výdaj
se neuplatní zahraniční daň týkající se období, ve kterém je jako položka odčitatelná
od základu daně uplatněna daňová ztráta stanovená za zdaňovací období nebo období,
za které se podává daňové přiznání, která následují po období uplatnění této daňové
ztráty; tímto postupem není ovlivněna výše takto uplatňované daňové ztráty,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové
účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta
přeměnou131), s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním
příjmů plynoucích jim podle § 10, s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem
ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z
příjmů a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro
zjištění základu daně z příjmů,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví
a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném
zvláštními právními předpisy122),
2. pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb
v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na
lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady)
spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu132) a rekvalifikací
zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost133), pokud souvisejí
s předmětem činnosti zaměstnavatele,
4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin,
nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované
jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku
práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout
zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na
peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj
(náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň
3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno
jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci,
kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního
předpisu110a), bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za
zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního
předpisu23b). Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování
zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,
5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního
předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní
cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností
a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních
předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na
pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku
poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě smlouvy
o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva
k tomuto vozidlu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní
cestou v prokázané výši; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem,
které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor,
lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad
podle zákoníku práce,
2. zvýšené stravovací výdaje (stravné)5b) při tuzemských pracovních
cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při
zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně
do výše náhrad vymezených pro zaměstnance odměňovaného platem. Pravidelným pracovištěm
pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikatele nebo místo výkonu
jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým
do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady , a to maximálně
do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance odměňovaného platem, a náhrady
výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,
které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka
zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního
leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou
smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického
práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose ve výši náhrady výdajů za spotřebované
pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty lze použít průměrné
ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku
práce. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.
U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční
motorová vozidla, a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance
odměňovaného platem,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem zahrnutým do obchodního
majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing, v nájmu nebo užívaným na základě
smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického
práva k tomuto vozidlu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované
pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné
hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době
použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle
potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření
stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení
obranyschopnosti státu,
o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, uhrazená pořizovací cena20)
u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů z této pohledávky,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních
zákonů,
r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu
se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech
w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen
podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,
s) u poplatníka, který vede účetnictví
1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše
příjmu plynoucího z jejího postoupení,
2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše
příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku
nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před
dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Výše
diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků
s odpovídající dobou splatnosti,
t) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku
1. vstupní cena hmotného
majetku vyloučeného z odpisování,
2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně
prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž
dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,
3. pořizovací cena, vlastní náklady
nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu
upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene
v),
4. část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní
ceny hmotného majetku,
5. pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho
součástí, u poplatníka fyzické osoby,
ta) u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který
je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil
do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí
1. pořizovací cena, která
byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně,
2. cena podle právního
předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace,
pokud jej nabyl bezúplatně,
tb) zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při
ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady
výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů
uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) bodu 1 nebo písm. ch), u nichž se uplatňuje zvláštní
sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená
jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu,
přičemž vozidlo je používáno pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční
daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti
nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají
vlastní vozidlo,
v) účetní odpisy,20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),
a to pouze u
1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako
hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem člena
obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň
u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut
v jejím majetku, nabytého přeměnou131), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen
do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající
nebo rozdělované obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez
vlivu ocenění reálnou hodnotou,20),
2. nehmotného majetku20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen
úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou
nebo bezúplatně. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem
(nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní
korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň
byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku;
přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20)
prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou
jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní korporace jen do výše
zůstatkové ceny20) evidované u zanikající nebo rozdělované obchodní korporace ke
dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) a
to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající
nebo rozdělované obchodní korporace podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20)
vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit
v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.
Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního
závodu nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a dluhů v rámci přeměn
obchodních korporací, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým
o převzaté dluhy (goodwill),
w) nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních
předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací cena podílu
na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu,
a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto
podílu; toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů
upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník
daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů
upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního
řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjem z prodeje
cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovně na území České republiky,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst.
8,
y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky
nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně obchodní
korporace,131) a to za předpokladu, že lze k této pohledávce uplatňovat opravné položky
podle písmene i) nebo se jedná o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku
podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění
základu daně z příjmů pouze proto, že od její splatnosti uplynulo méně než 18 měsíců
a u pohledávek nabytých postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou
hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí
řízení, soudní řízení nebo správní řízení, za dlužníkem,
1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je
zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu
a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků
insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním
na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a
věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována
veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen
exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté
použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo
která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v
oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními.
Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která
byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990
a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b)
lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově,
nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.
Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm
v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala
ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení
pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní
Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením
nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo
pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku
hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví,
se postupuje obdobně,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté
služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových
podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu
na majetku družstva nebo likvidačního zůstatku v případě likvidace družstva a použity
k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl
majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, poskytnutá jejím vlastníkem, pokud začne
být vlastníkem do 2 let od uvolnění využívána pro činnost, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, nebo nájem a bude takto využívána nejméně po dobu 2 let;
za porušení podmínek se nepovažuje prodej jednotky,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,
rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením
podle § 33 odst. 1,
zc) výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě
nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu,
a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky,
že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období
nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z
příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví,
zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok
na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně
je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u
poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu
poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené
v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního
právního předpisu20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním
právním předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,
zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého
díla, a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto
uměleckého díla,
zg) výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace
zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků,
léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů
uvádět dále do oběhu128). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol,
kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci
předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky
zodpovědné za provedení likvidace,
zh) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem5),
zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné
sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky ze zápůjček
a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede
účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,
zj) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle
zvláštního právního předpisu, pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací
zařízení odpisovat podle § 26 až 33,
zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu
krizového řízení,
zl) výdaje (náklady) hrazené uživatelem hmotného majetku, které podle
zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je
předmětem finančního leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě
nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání
osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu,80)
zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) nebo jeho technického zhodnocení
u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,
zo) výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení
úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a
uznávání výsledků dalšího vzdělávání82a), které souvisí s jeho činností, ze které
plynou příjmy ze samostatné činnosti, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který
je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč,
a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,
zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního
plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na
území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15
odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,
zr) výdaje na tvorbu
1. fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně
prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou
školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích
základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj
související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná
s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních
potřeb,
2. fondu účelově určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou
školou nebo veřejnou výzkumnou institucí,
3. fondu provozních prostředků u poplatníka,
který je veřejnou vysokou školou,
4. stipendijního fondu u poplatníka, který je vysokou
školou,
5. fondů k zabezpečení působnosti České kanceláře pojistitelů vymezené zákonem
upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu
fondu zábrany škod,
zs) výdaje v podobě
1. výdajů na provoz vlastního předškolního zařízení,
nebo
2. příspěvku na provoz předškolního zařízení zajišťovaný jinými subjekty pro
děti vlastních zaměstnanců,
zt) paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen
„paušální výdaj na dopravu“), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým
vozidlem podle písmene k) tohoto odstavce, ve výši 5 000 Kč na jedno silniční motorové
vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se
podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové
vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční
motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání
jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje
uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo
zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. Používá-li
poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na
dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na
takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu
stanoveného podle první věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální
výdaj na dopravu“). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí
větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že
ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální
výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo,
u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo
udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální
výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá
nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období,
za které se podává daňové přiznání. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob
uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle písmene k)
a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit
poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení
příjmů silniční motorové vozidlo, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví,
více poplatníků, mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000
Kč. Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci s výjimkou
poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem
zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona
upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem,
zu) motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi
nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5
000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně; motivačním
příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí stipendium, příspěvek na stravování,
ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese,
jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních
ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů,
zv) jmenovitá hodnota pohledávky, nebo části pohledávky, z úvěru pojištěné
u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie, která nikdy nevstoupila
do základu pro výpočet limitu tvorby bankovních opravných položek podle jiného právního
předpisu22a) a ke které banka109) nikdy netvořila opravnou položku podle jiného právního
předpisu22a), a to do výše přijatého pojistného plnění; pohledávkou z úvěru se pro
účely tohoto ustanovení rozumí pohledávka z titulu
1. jistiny a úroku z úvěru poskytnutého bankou,
2. plnění z bankovní záruky poskytnutého bankou za nebankovním subjektem,
zz) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské
nebo jinak vymezené činnosti, a u veřejně prospěšných poplatníků se jako výdaje (náklady)
uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou
předmětem daně.
(4) Výdajem podle odstavce 1 je také úplata u finančního leasingu, pokud
po jeho ukončení je předmět finančního leasingu zahrnut do obchodního majetku.
(5) Pokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně
užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingu, je úplata za užívání
výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do
obchodního majetku a cena za nabytí
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude
nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm.
a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl
být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu
se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo
pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování
podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka
nebo pronajímatele nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a)
platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda
o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním leasingu stavebního
díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky,
že bude kupní cena pozemku vyšší než cena určená podle zvláštního právního předpisu1a)
ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než
cena určená podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy,
d) hmotného majetku odpisovaného podle § 30b nebude nižší než zůstatková
cena stanovená podle § 30b ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele
za dobu, po kterou byl tento majetek odpisován; je-li vlastníkem nebo pronajímatelem
poplatník, který u tohoto majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví
se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo.
(6) Je-li finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního
leasingu, je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze poměrná část úplaty,
která je výdajem (nákladem), připadající ze sjednané doby finančního leasingu na
skutečnou dobu finančního leasingu nebo skutečně zaplacená úplata, je-li nižší než
poměrná část úplaty, která je výdajem (nákladem), připadající na skutečnou dobu finančního
leasingu.
(7) Nabývací cenou se v případě podílů v obchodní korporaci pro účely
tohoto zákona rozumí
a) hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace,
b) hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace. Hodnota tohoto
vkladu se stanoví u člena obchodní korporace, který je
1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého
příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v
obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní
majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen
ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování
majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Je-li vkladem majetek, který
nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší
než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní korporace, ocení se pořizovací
cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben
ve vlastní režii, a při nabytí majetku bezúplatně cenou určenou podle zvláštního
právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí; přitom u nemovitých věcí
se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické
zhodnocení před splacením vkladu,
2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny
(§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního
vkládaného majetku,
3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši přepočtené
zahraniční ceny,
c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí
nebo cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni
nabytí v případě nabytí podílu bezúplatně.
Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se nemění při změně právní
formy obchodní korporace a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní
korporace131). Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se
hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii
nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li
výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný
díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně
to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného
dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka.
Nabývací cenu podílu na obchodní korporaci lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související
s držbou podílu v obchodní korporaci, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst.
1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů. U člena obchodní korporace, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze
nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, není-li tato obchodní korporace plátcem
daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující
se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v § 17 snižuje o
doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok
podle zvláštního právního předpisu,131) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo
dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot.
Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného
plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci
se dále snižuje o příjmy plynoucí členovi obchodní korporace při snížení základního
kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1
písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 a u společníka společnosti s ručením omezeným i
o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál. Nabývací cena se snižuje
o ty části, které již byly uplatněny jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení
příjmů nebo které snížily základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby
daně.
(8) Při prodeji obchodního závodu se nepoužijí ustanovení odstavce 2,
která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných
majetků.
(9) U pohledávky nabyté při přeměně131), nebyla-li nikdy součástí podrozvahových
účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, pokračuje nástupnická obchodní
korporace v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně
v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis
nebo tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný
požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava,
krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti
s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení
dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky
zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě,
že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle
zvláštního právního předpisu20), nebo obdobného právního předpisu v zahraničí a byl
nabyt vkladem, při přeměně131), při převodu obchodního závodu podle § 23a, při fúzi
obchodních společností nebo při rozdělení obchodní společnosti podle § 23c, lze související
výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho
hodnoty evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u vkladatele, u zanikající,
u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace před oceněním tohoto majetku
reálnou hodnotou. Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví nebo v daňové evidenci
u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace lze
zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla
u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící obchodní korporace pro
daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li
stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu
spotřeby. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následném vkladu, následné
přeměně,131) převodu obchodního závodu podle § 23a nebo fúzi obchodních společností
nebo rozdělení obchodní společnosti.
(12) Při prodeji obchodního závodu poplatníkem, který nevede účetnictví,
pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení
příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku
poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
h) úplata u finančního leasingu zaplacená uživatelem, která převyšuje
poměrnou část úplaty uznané jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li
smlouva o finančním leasingu na kupujícího,
i) hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem.
(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely
odstavce 12 hodnotou dluhů hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet
daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným
příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat
jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků,
jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat
jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného
souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím
období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím
období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky
zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a)
ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky
dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky
odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky
nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky.
Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj
(náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový
úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl
u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek,
uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích
maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného
souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které
nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž
hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto
zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří
příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených
pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek
nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení
se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.
§ 24a
Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit
pouze ke zdanitelným příjmům
(1) Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými
příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat
příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda za příslušné
zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá
§ 23 odst. 5 a § 24 odst. 3.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení
výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou,
nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno,
b) výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených
příjmů (výnosů), v případě veřejně prospěšných poplatníků i výši příjmů (výnosů)
dosažených v jednotlivých druzích činností, které nejsou podnikáním,
c) výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných
zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,
d) výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících
jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo
jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být
předmětem posouzení,
e) údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
příjmů a u majetku, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti
s těmito příjmy,
f) zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících
s jednotlivými druhy příjmů,
g) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu
rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
h) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů
(nákladů) podle odstavce 1.
§ 24b
Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci
používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo
k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů
(1) Poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitou věc zčásti
k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti
k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném
posouzení, zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci
do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů)
podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště, sídlo podnikatele a daňové identifikační číslo, pokud
bylo přiděleno,
b) adresu, na které se nemovitá věc používaná zčásti k činnosti, ze které
plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,
c) plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovité
věci s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k činnosti, ze které plyne
příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci
apod.
d) popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovité věci využívány k činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu ve zdaňovacím období,
kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,
e) popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s
provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, uplatněny,
f) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle
odstavce 1.
§ 25
(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů
pro daňové účely nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20)
s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a zápůjček spojených
s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)
b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení zápůjček,
c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2
písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,
d) pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické
osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu
způsobenou společnosti při výkonu funkce,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2
písm. zi), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné
zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního
právního předpisu,
g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za
společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem
majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z nájmu a pojistné
hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a
pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny21a),
s výjimkou uvedenou v § 24,
h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě
1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné
knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje
50 % plochy,
2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení,
závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených
v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3,
i) výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy
od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníka daně z příjmů
fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, výdaje vynaložené na
příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy, převyšující tyto příjmy; obdobně to platí
pro výdaje hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických
osob příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjem, který
nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije
pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně, a pro
použití prostředků z kapitálového dovybavení,
j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23)
k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb
zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3, písm.
zs) a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o
ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci
v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí,
kde má zaměstnanec bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé
zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně,
l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),
m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst.
6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w) a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému
zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky25a),
n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,
o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku vyřazeného v důsledku
darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního
právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný
pouze podle zvláštního právního předpisu,20)
p) technické zhodnocení (§ 33),
r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
2 písm. ch) a u),
s) daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné
daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou
daň podle zvláštního právního předpisu20),
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení
a dar; za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem
nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží
nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který
není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu,
údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku
podle § 4 odst. 4,
v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v §
24,
w) finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí
úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady), včetně výdajů
(nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou
spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů)
z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu
zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek
výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástroje banka nebo
pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových
finančních nástrojů. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního
nástroje dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo
vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely
tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěrovému finančnímu nástroji věřitel za osobu
spojenou ve vztahu k dlužníkovi,
x) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné při pracovní
cestě vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého
poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s
výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého
je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu; u silničního motorového
vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit
náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazbu základní náhrady,
y) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku
na zajištění financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních
panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému,
z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20) postoupené pohledávky
s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,
za) nájemné za umělecká díla a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých
děl, která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní,
muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst.
2 písm. zf),
zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje na pořízení uměleckých
děl, která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku
80 000 Kč,
zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté
obchodní korporací na základě vkladu uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou
pohledávek uvedených v § 24 odst. 9,
zd) výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu
pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník
uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou dluhu,
o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
v některém z minulých zdaňovacích období,
ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby
uživatele podle smlouvy o finančním leasingu převyšuje částku úplaty připadající
u postupníka na zbývající dobu finančního leasingu sníženou o úplatu jím hrazenou
vlastníkovi užívaného majetku v souladu se smlouvou, pokud tento rozdíl není součástí
vstupní ceny majetku,
zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu
veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho
funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele
působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není
považováno za trestný čin anebo je obvyklé,
zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,20) a hodnota majetku nebo její
část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního
právního předpisu,20) ale zároveň je hmotným majetkem podle § 26 až 33,
zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního
právního předpisu20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
zi) kladný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu při nabytí vkladem nebo
přeměnou131) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté
dluhy (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) výdajem (nákladem),
zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při
následném snížení základního kapitálu,
zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v
dceřiné společnosti. Úroky z úvěrového finančního nástroje přijatého v období šesti
měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související
s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl
drží osoba, která je s osobou, která úvěrový finanční nástroj přijala, spojenou osobou,
pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou tohoto podílu nesouvisí.
Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti
se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z podílů na zisku vyplácených
dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních
(nepřímých) nákladů je nižší,
zl) finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrového finančního nástroje,
kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými,
závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,
zm) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
zn) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích dluhů pojišťovny vyplývajících
z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku
jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto
zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,
zo) členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce
osvobozen od daně,
zp) účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle
právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, plněním ze
svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, a tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen
nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě
prodeje nebo likvidace tohoto majetku,
zq) hodnotu majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle
právních předpisů upravujících účetnictví, nabytého darováním, plněním ze svěřenského
fondu nebo z rodinné fundace, nebo hodnotu bezúplatně přijatých služeb, pokud tento
příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu.
(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození
nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních
příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační
rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují
technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob
vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním,
zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené
výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné
úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky
zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně
může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a
obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný
rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka
zvířete základního stáda.
(3) Do úvěrových finančních nástrojů se pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují
úvěrové finanční nástroje, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále
prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěrové finanční nástroje. Ustanovení odstavce
1 písm. w) a zl) se nevztahují na veřejně prospěšné poplatníky, na organizátora regulovaného
trhu a na poplatníky uvedené v § 2.
Odpisy hmotného majetku
§ 26
(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 30a, 30b, §
31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27.
(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých
věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je
vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,
b) budovy, domy a jednotky,
c) stavby, s výjimkou
1. provozních důlních děl,
2. drobných staveb
na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních
školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30
m
2
a výšku 5 m,3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které
je drobnou stavbou,
d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři
roky vymezené v odstavci 9,
e) dospělá zvířata a jejich skupiny20), jejichž vstupní cena (§ 29)
je vyšší než 80 000 Kč,
f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.
Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné
hmotné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty
sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou
nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem
hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí
část výrobního či jiného celku. Soubor hmotných movitých věcí je nutné evidovat zvlášť
tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech
zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru
(přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých
přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich
změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru hmotných movitých věcí. Soubor hmotných
movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.
(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a
hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou
uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),
b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b)
c) výdaje hrazené uživatelem, které podle zvláštních předpisů20) nebo
podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem
finančního leasingu, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší
u movitého majetku hodnotu 80 000 Kč,
d) právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.
(4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl
vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu
hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní
cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.
(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z
hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného
příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po
uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí
dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními
předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník
s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění
a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se
o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle
§ 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení
dospělosti zůstávají součástí zásob.
(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit
z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období
s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených
v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.
(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle
§ 31 a 32 lze uplatnit
a) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného
zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období
1. k vyřazení majetku před
koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn
odpis podle bodů 2 a 3,
2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby
podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován u poplatníka k datu předcházejícímu
dni převodu majetku,
3. k ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, nebo k ukončení nájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace,
zrušení s likvidací, účinkům rozhodnutí o úpadku nebo k přechodu oprávnění nakládat
s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt
nebo opačně z majetku evidovaného ke dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem
ze samostatné činnosti, ke dni ukončení nájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den
fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a v ostatních
případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu
první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke
dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den , ke
kterému nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, nebo den přechodu oprávnění nakládat
s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt
nebo opačně. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího
období přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem
a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací
období, ve kterém byla činnost přerušena,
4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování
technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého
hmotného majetku (§ 28 odst. 4),
b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného
u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování
započatém původním odpisovatelem podle § 30 odst. 10 nebo který odpisuje podle §
30c odst. 2, a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo
v průběhu zdaňovacího období splněním dluhu, který byl zajištěn převodem práva, a
má tento majetek evidován na konci zdaňovacího období,
c) z hmotného majetku evidovaného po celé zdaňovací období u poplatníka,
u něhož v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku nebo došlo
k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního
správce na daňový subjekt a opačně anebo který v průběhu zdaňovacího období vstoupil
do likvidace,
d) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka uvedeného v § 17 za
zdaňovací období vymezené v § 21a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než
dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku
zaevidovaného u poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části
zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové
přiznání podle § 38ma odst. 1 písm. a).
Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu
zdaňovacího období ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
společnosti na jinou obchodní korporaci a akciové společnosti nebo společnosti s
ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.
(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování
lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování
přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník
ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník
nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou nebo je jeho daň rovna paušální dani,
nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit
odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou a ve zdaňovacím
období, za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce)
odpisy pouze evidenčně.
(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než
tři roky se podle odstavce 2 rozumějí
a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku
o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,
b) ovocné keře vysázené
na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha,
c)
chmelnice a vinice.
(10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému
užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností
stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.
§ 27
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je
a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu,
pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 80 000 Kč,
b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3
roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,
c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,
d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby
a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích
a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné
soustavy, popřípadě jiné fondy,
e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,
f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních
předpisů,
g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního
právního předpisu,20), pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů,
h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu
převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu, že jej po tuto
dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce,
ch)
zrušeno
,i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného
charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona,
jde-li o
1. pronajatý hmotný majetek,
2. hmotný majetek, který je předmětem finančního
leasingu,
j) hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo
z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem
daně.
§ 28
(1) Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn
odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je
a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo,
b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu,
c) státní příspěvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace
příslušná hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu,
d) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného
svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,
e) dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí,
f) podílový fond, jehož součástí je hmotný majetek,
g) svěřenský fond, jehož součástí je hmotný majetek,
h) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní
korporace při přeměně; to platí pro
1. hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo
rozdělované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka
nebo rozdělení obchodní korporace a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci
a
2. hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací od rozhodného
dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace
do obchodního rejstříku a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci.
(2) Technickou rekultivaci, prováděnou na pozemku jinou osobou než odpisovatelem,
může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.
(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného
na finanční leasing a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené
nájemcem nebo uživatelem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo
uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto
výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný
majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing, a odpisuje podle tohoto zákona.
Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným
pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je
zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing.
(4) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění
dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat původní odpisovatel,
pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu
převodem práva.
(5) Hmotný majetek vymezený v § 26 odst. 2 písm. c) a d), který je dokončen
na cizím pozemku a jeho hodnota není u odpisovatele součástí ocenění tohoto pozemku
podle zvláštního právního předpisu,20) může odpisovat poplatník, u něhož je tento
hmotný majetek evidován (§ 26 odst. 5).
(6) Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění
zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná
část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník
povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí
80 % odpisů.
(7) U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán
k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje
obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání
nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu
nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro účely
tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v
postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení
odpisovatele hmotného majetku.
§ 29
(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí
a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého
majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí
vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického
zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení
úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní
ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla
výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze
do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy.
U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší
než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před
zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený
v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního
majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením nájmu, se pořizovací cena zvyšuje
o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. U movitého
majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před
vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 1 rok před zahájením nájmu,
je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního
leasingu,
b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii.
Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitých
věcí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době
delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než
5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitých věcí, které poplatník
uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před
jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením
nájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy
a technické zhodnocení,
c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného
movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,
d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech určená podle zvláštního
právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací
cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí
ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých
a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy
z nájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení
nájmu,
e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle zvláštního právního
předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí, s výjimkou majetku odpisovaného podle
§ 30 odst. 10 písm. a), pokud u poplatníků uvedených v § 2 neuplynula od nabytí doba
delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické
zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se u poplatníků uvedených
v § 2 vstupní cenou cena podle písmene d),
f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje
1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle
§ 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku;
přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené
o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu
1,
g) přepočtená zahraniční cena (§ 23 odst. 17),
h) u veřejně prospěšného poplatníka ocenění převzaté od účetní jednotky,
která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu
majetku mezi vybranými účetními jednotkami podle právních předpisů upravujících účetnictví.
Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení
provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, s výjimkou technického
zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném
z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Součástí vstupní ceny
jednotky není ocenění té části jednotky, která je pozemkem. Pokud původní odpisovatel
v případech uvedených v § 30 odst. 10 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní
cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní odpisovatel odpisy uplatňoval.
Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu,
z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté
prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty
Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů
a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými
subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen "veřejné zdroje"), poskytnuté
na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují
podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje
i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností. Vstupní cena hmotného majetku
se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného
majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Do vstupní ceny hmotného majetku uvedeného
v § 26 odst. 2 písm. b) a c) lze zahrnout i výdaje (náklady) na vyvolanou investici,
kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení
majetku převedeného do vlastnictví jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající
se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného
majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c). V případě stavebního díla odpisovaného
podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního
díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního
díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného
stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi
vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a §
30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných
příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle
§ 28 odst. 6 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z
příjmů.
(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní
cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená
zůstatková cena") příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení
dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník, který
samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst.
3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické
zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného
podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období,
kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených
v odstavcích 1, 4 a 6, § 30a odst. 5 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité
kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 6 nebo u technického zhodnocení provedeného
na hmotném majetku vyloučeném z odpisování. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně
evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení
dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na
nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně.
(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v
§ 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování, související
s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu
odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v
tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.
(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka
vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota
technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých
spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.
(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena
(zůstatková cena) u odpisovatele (pronajímatele) v roce ukončení nájmu nebo zrušení
souhlasu odpisovatele s odpisováním nájemcem, a to
a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm.
a) bodu 2, je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,
b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce,
je-li jím plněno nájemné.
Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného
se souhlasem odpisovatele (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani odpisovatel
(pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u odpisovatele
(pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst.
6 písm. a) bodu 1. Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje
odpisovatel (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové
ceny. Nemá-li poplatník majetek, jehož vstupní cenu by bylo možné zvýšit, vznikne
mu jiný majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu. Toto ustanovení
se nepoužije, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem,
který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní
ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).
(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného
majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen "změněná vstupní
cena"), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné
sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.
(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší
než 5 let před jeho vložením do obchodní korporace a nebyl zahrnut do obchodního
majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena,
byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady,
a při nabytí hmotného majetku bezúplatně, cena hmotného majetku podle zvláštního
právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí. Přitom u nemovitých věcí
lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich
opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní korporace. Dnem vkladu do
obchodní korporace se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.
(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,
a) dochází-li k ocenění jmění při fúzi nebo rozdělení obchodní korporace
podle zvláštního právního předpisu20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní
předpis,131)
b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením
věci podle zvláštního právního předpisu, nebo
c) jsou-li v budově vymezeny jednotky.
(10) Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele použitá při pokračování
v odpisování se zvyšuje o částky, které se u poplatníka, který pokračuje v odpisování
započatém původním odpisovatelem, staly součástí ocenění tohoto majetku podle právních
předpisů upravujících účetnictví.
§ 30
(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových
skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Došlo-li u stavebního díla ke změně
hlavního užívání a v důsledku této změny se mění i zatřídění do odpisové skupiny
uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provede poplatník změnu zatřídění tohoto
majetku ve zdaňovacím období nebo v období, za něž se podává daňové přiznání, ve
kterém ke změně došlo. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném
majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný
majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:
+---------------------+----------------------+ | Odpisová skupina | Doba odpisování | +---------------------+----------------------+ | 1 | 3 roky | +---------------------+----------------------+ | 2 | 5 let | +---------------------+----------------------+ | 3 | 10 let | +---------------------+----------------------+ | 4 | 20 let | +---------------------+----------------------+ | 5 | 30 let | +---------------------+----------------------+ | 6 | 50 let. | +---------------------+----------------------+
Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo
v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování. Stavební dílo (dům, budova, stavba)
se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštní
právním předpisem. Při užívání budovy k několika účelům je pro zařazení do odpisové
skupiny rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.99)
Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto
zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních
děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) se zařadí do odpisové skupiny 5 a
ostatní hmotný majetek zatříděný podle klasifikace produkce CZ-CPA se zařadí do odpisové
skupiny 2.
(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32).
Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví odpisovatel, s výjimkou
uvedenou v odstavci 10, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.
(3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené
vstupní ceny.
(4) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace,
pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty,
dočasných staveb a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby
trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena
v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve
zvláštním zákoně. Roční odpis práva stavby se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané
doby trvání práva stavby.
(5) U matric, zápustek, forem, modelů a šablon v klasifikaci produkce
CZ-CPA označených kódem 25.73.50 a kódem 25.73.60 se roční odpis stanoví jako podíl
vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků
nebo výlisků.
(6) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§
29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.
(7) Roční odpis podle odstavců 4 až 6 se stanoví s přesností na dny nebo
s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny
podmínky pro odpisování; přitom odpisování nelze přerušit.
(8) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4 až 6 v průběhu
zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací
období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce
7.
(9) Odpisy stanovené podle odstavců 4 až 6 se zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.
(10) Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel, který
je poplatníkem uvedeným v § 2 nebo v § 17 odst. 3 nebo stálou provozovnou poplatníka
uvedeného v § 17 odst. 4 na území České republiky, s výjimkou uvedenou v § 29 odst.
7, a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem
a) právní nástupce poplatníka a nástupnická obchodní korporace,
b) poplatník u hmotného majetku nabytého
1. vkladem společníka, podílníka
nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň
u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,
2.
vkladem obce nebo kraje, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce nebo kraje a
byl zahrnut v jejich majetku,
3. přeměnou,
c) poplatník u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka
s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv
k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek
zahrnut v obchodním majetku,
d) tichý společník u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu,
pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,
e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle
zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních
organizací,
f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního
majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se
postupuje i v případě přerušení nájmu,
g) postupník při postoupení smlouvy o finančním leasingu, jestliže
dodrží smluvenou celkovou výši úplaty, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené
doby leasingu. Je-li postoupena užívaná věc za nižší cenu, než byla vstupní cena
evidovaná u postupitele, lze odpisy uplatnit maximálně do výše ceny hrazené postupníkem,
h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku
smlouvou o výpůjčce, a to po dobu zajištění dluhu převodem práva k tomuto majetku,
i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy
o zápůjčce. V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická
práva vrácením zapůjčené věci,
j) manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek,
který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou
majetku nabytého koupí od druhého z manželů,
k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,
l) společník společnosti u majetku určeného podle druhu,
m) poplatník, který převzal majetek v rámci změny příslušnosti hospodařit
nebo práva hospodařit s majetkem státu,
n) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného
svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel
při zpětném předání tohoto majetku,
o) dobrovolný svazek obcí u majetku vloženého členskou obcí a člen
dobrovolného svazku obcí při zpětném předání tohoto majetku.
V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud
k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním dluhu, který byl zajištěn
převodem práva, a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění dluhu podle písmene
h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení
nájmu a poplatník při zániku společnosti nebo zániku členství ve společnosti u majetku
určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen. Obdobně pokračuje
v odpisování i poplatník, který je fyzickou osobou, u jím pronajímaného hmotného
majetku vyřazeného z obchodního majetku nebo v případě zařazení jím pronajímaného
hmotného majetku do obchodního majetku.
§ 30a
Mimořádné odpisy
(1) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto
zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který
je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny
za 12 měsíců.
(2) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto
zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který
je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců,
přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného
majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně
do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.
(3) Odpisy podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na celé měsíce;
přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po
dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování
v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto
zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Mimořádné odpisy hmotného majetku podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit
u hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 4 a 5.
(5) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavců 1
a 2 nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové
skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno,
a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.
-------------------------------
*) Pozn. ASPI: § 30a byl vložen zároveň zákonem 216/2009 Sb. a 326/2009
Sb.
§ 30b
Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření
(1) Hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny
27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze
zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení
po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny.
(2) Odpisy podle odstavce 1 se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom
poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci,
v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování
v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto
zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1
zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené
vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v
němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající
dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.
§ 30c
Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu
(1) Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje
se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník
pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny.
(2) Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými
v § 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu
zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického
podílu, který byl vyloučen z odpisování.
(3) Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob
odpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku.
§ 31
(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:
a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen
b) až d)
+---------+---------------+------------------+---------------+ |Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou | |skupina | odpisování | odpisování | vstupní cenu | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 1 | 20 | 40 | 33,3 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 2 | 11 | 22,25 | 20 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 3 | 5,5 | 10,5 | 10 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 4 | 2,15 | 5,15 | 5,0 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 5 | 1,4 | 3,4 | 3,4 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 6 | 1,02 | 2,02 | 2, | +---------+---------------+------------------+---------------+
b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 20 %
+---------+---------------+------------------+---------------+ |Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou | |skupina | odpisování | odpisování | vstupní cenu | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 1 | 40 | 30 | 33,3 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 2 | 31 | 17,25 | 20 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 3 | 24,4 | 8,4 | 10, | +---------+---------------+------------------+---------------+
c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 15 %
+---------+---------------+------------------+---------------+ |Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou | |skupina | odpisování | odpisování | vstupní cenu | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 1 | 35 | 32,5 | 33,3 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 2 | 26 | 18,5 | 20 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 3 | 19 | 9 | 10, | +---------+---------------+------------------+---------------+
d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování
o 10 %
+---------+---------------+------------------+---------------+ |Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou | |skupina | odpisování | odpisování | vstupní cenu | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 1 | 30 | 35 | 33,3 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 2 | 21 | 19,75 | 20 | +---------+---------------+------------------+---------------+ | 3 | 15,4 | 9,4 | 10. | +---------+---------------+------------------+---------------+
(2) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) může použít poplatník
s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7) který je prvním odpisovatelem stroje pro
zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3. Za
poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje
poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období
více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost
v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.
(3) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. c) může použít poplatník,
který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce
CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace
stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro
třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu
28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA
38.32.
(4) Roční odpisovou sazbu uvedenou v odstavci 1 písm. d) může použít poplatník,
který je prvním odpisovatelem hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v
odpisových skupinách 1 až 3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v odstavcích 2,
3 a 5.
(5) Roční odpisovou sazbu podle odstavce 1 písm. b) až d) nelze uplatnit
u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací
na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, u motocyklů a osobních
automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli
taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná
o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle
zvláštního právního předpisu,78) hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného
kódem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a kódem 30.12 (rekreační a sportovní
čluny).
(6) Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se pro účely tohoto
zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek,
který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím.
Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který
tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.
(7) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané
zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční
odpisové sazby. Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než
maximální sazby uvedené v odstavci 1. Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci
1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7
nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo
používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k
zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6.
(8) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku
se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu
jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní
cenu.
(9) Odpisy stanovené podle odstavců 7 a 8 se zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.
§ 32
(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám
přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
+---------------------------------------------------------------+ | Koeficient pro zrychlené odpisování | +---------+---------------+------------------+------------------+ |Odpisová | v prvním roce | v dalších letech | pro zvýšenou | |skupina | odpisování | odpisování | zůstatkovou cenu | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 1 | 3 | 4 | 3 | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 2 | 5 | 6 | 5 | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 3 | 10 | 11 | 10 | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 4 | 20 | 21 | 20 | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 5 | 30 | 31 | 30 | +---------+---------------+------------------+------------------+ | 6 | 50 | 51 | 50. | +---------+---------------+------------------+------------------+
(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku
a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného
koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování; přitom poplatník,
který je prvním odpisovatelem, může tento odpis zvýšit o
1. 20 % vstupní ceny
stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem
28.3, a to jen u poplatníka s převážně zemědělskou a lesní výrobou,7)
2. 15 % vstupní
ceny zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem
28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC
vydané Českým statistickým úřadem99) do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské
zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou
zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32,
3. 10 % vstupní
ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1 až
3 s výjimkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v § 31 odst. 5,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové
ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let,
po které byl již odpisován.
(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení
se odpisy stanoví
a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené
zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného
pro zvýšenou zůstatkovou cenu,
b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku
zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování
platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené
zůstatkové ceny.
(4) Při zkrácení doby odpisování podle § 30 odst. 1 u již odpisovaného
hmotného majetku, kdy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování
a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, je menší než 2, se pro stanovení
ročního odpisu použije vždy rozdíl mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování
a počtem let, po které byl již hmotný majetek odpisován, ve výši 2; přitom do počtu
let se zahrnují pouze celá zdaňovací období podle § 21a.
(5) Odpisy stanovené podle odstavců 2 až 4 se zaokrouhlují na celé koruny
nahoru.
§ 32a
zrušen
§ 32b
Pacht obchodního závodu
(1) Pachtýř obchodního závodu, který má písemný souhlas propachtovatele k
odpisování, postupuje při uplatňování odpisů hmotného majetku obdobně podle ustanovení
o odpisování při zajištění dluhu převodem práva.
(2) Při pachtu obchodního závodu se zvyšuje výsledek hospodaření u
a) pachtýře o
1. rozdíl mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího
účetnictví a pachtovným,
2. výši pohledávky, která na něj přechází na základě smlouvy
o pachtu obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ji neuhradil propachtovateli,
b) propachtovatele o částku ve výši dluhu zachyceného na rozvahových
účtech, který přechází na pachtýře na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu,
a to ve výši, v jaké ho neuhradil pachtýři.
(3) Zvyšování výsledku hospodaření podle odstavce 2 se netýká
a) částky, která byla zaúčtována ve prospěch příjmů,
b) dluhu ze smluvní pokuty,
c) dluhu z úroku z prodlení,
d) dluhu z jiné sankce ze závazkového vztahu,
e) dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení,
zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který byl zaplacen.
(4) Při výpočtu rozdílu mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího
účetnictví a pachtovným se pachtovné sníží o část určenou k úhradě jiného dluhu vůči
propachtovateli; za úhradu jiného dluhu se nepovažuje účtování pachtovného na vrub
příslušného účtu dlouhodobého závazku.
§ 32c
Nepeněžité vklady ze zahraničí
(1) Při nabytí hmotného majetku, který nebyl součástí stálé provozovny
na území České republiky, vkladem od poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v §
17 odst. 4 pokračuje obchodní korporace nebo stálá provozovna poplatníka uvedeného
v § 17 odst. 4 na území České republiky v odpisování tohoto hmotného majetku z přepočtené
zahraniční ceny stanovené podle § 23 odst. 17, ze které poplatník uvedený v § 17
odst. 4 uplatňoval odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru; přitom hmotný
majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje
rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31 ve sloupci označeném slovy "v dalších
letech odpisování".
(2) Odpisy v České republice lze uplatnit v úhrnu do výše rozdílu mezi přepočtenou
zahraniční cenou a odpisy nebo zahraničními položkami obdobného charakteru.
(3) Byl-li vkládaný hmotný majetek odpisován vkladatelem v době vkladu již
po dobu, která je v § 30 odst. 1 uvedena jako minimální doba odpisování, lze rozdíl
mezi přepočtenou zahraniční cenou a odpisy nebo odčitatelnými položkami obdobného
charakteru, uplatněnými vkladatelem v zahraničí, uplatnit u nabyvatele jako výdaj
(náklad) ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém
byl tento majetek nabyt.
(4) U hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, avšak z
něhož zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy nebylo možné u vkladatele
uplatňovat, lze u nabyvatele odpisovat ze vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. g).
§ 32d
U hmotného majetku, který byl přemístěn ze zahraničí do stálé provozovny
poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 na území České republiky a
který byl tímto poplatníkem odpisován v zahraničí, odpisuje poplatník tento majetek
obdobně jako nabyvatel majetku podle § 32c.
§ 33
(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje
na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku,
pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením
jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě
svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).
(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které
mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo
použitelnosti majetku.
(4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí
budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že
se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného
majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.
(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li
se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.
§ 33a
Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením
(1) Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku,
může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda
je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 33.
(2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku
podle odstavce 1 poplatník uvede
a) jméno, bydliště a sídlo podnikatele, je-li poplatník fyzickou osobou,
nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno,
b) název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo
bylo zasahováno (dále jen "posuzovaný majetek"), datum a způsob jeho pořízení a uvedení
do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor hmotných movitých věcí,
rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru
hmotných movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum
přiřazení nebo vyřazení této věci,
d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu,
popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění
těchto pochybností,
f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do
posuzovaného majetku,
g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu
do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu
do majetku podle odstavce 1 týkat,
i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle
odstavce 1.
(3) Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení
zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit
a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného
majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele
s předpokládanými zásahy,
b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného
majetku technickým zhodnocením podle § 33, v případě zásahu do nemovité věci stavební
dokumentaci zachycující změny v nemovité věci.
§ 34
Položky odčitatelné od základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo
její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu
období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta
stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za
které se daňová ztráta stanoví. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové
ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta
stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období,
za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit
v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období,
za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty
nelze vzít zpět. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová
ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné
výše nepřesahující 30 000 000 Kč. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní
společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty
veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se
stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy,
jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti,
se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti
určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti
podle zvláštního právního předpisu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob lze
daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle
§ 7 až 10. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání poplatník také uvede
zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová
ztráta, kterou uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně, stanovena, a
výši, v jaké ji uplatňuje.
(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí
ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje
o částku připadající komplementářům.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti,
s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo poskytovateli
zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona
upravujícího zdravotní služby.
(4) Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo
odpočet na podporu odborného vzdělávání.
(5) Pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na
podporu odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty,
lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.
§ 34a
Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje
(1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet
a) 100 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných
do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum
a vývoj zahrnovaných do odpočtu, a
b) 110 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných
do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na výzkum a
vývoj zahrnovaných do odpočtu.
(2) Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí
doba, která
a) končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a
b) je stejně dlouhá jako období.
(3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí
a) zdaňovací období, nebo
b) období, za které se podává daňové přiznání.
§ 34b
Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu
(1) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí
výdaje (náklady), které
a) poplatník vynaložil ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu
daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje při realizaci projektu výzkumu a vývoje
na
1. experimentální či teoretické práce,
2. projekční a konstrukční práce,
3. výpočty,
4.
návrhy technologií,
5. výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části
související s realizací projektu výzkumu a vývoje,
b) jsou výdaji (náklady) na dosažení zajištění a udržení příjmů a
c) jsou evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů).
(2) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou
a) výdaje (náklady), na něž byla byť jen z části poskytnuta podpora z
veřejných zdrojů,
b) výdaje (náklady) na služby, s výjimkou výdajů (nákladů) na
1. služby,
které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které jsou pořízeny od veřejné
vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v zákoně upravujícím podporu výzkumu
a vývoje pro účely poskytování podpory, a to v podobě činností uvedených v odstavci
1 písm. a),
2. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které
spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky
stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty
do odpočtu u jiného poplatníka,
3. úplatu u finančního leasingu hmotného movitého
majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje,
c) licenční poplatky,
d) výdaje (náklady) na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od
jiných osob s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje
a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace vymezené v
zákoně upravujícím podporu výzkumu a vývoje pro účely poskytování podpory.
(3) Pokud výdaje (náklady) podle odstavce 1 souvisejí s realizací projektů
výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj
zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části.
§ 34ba
Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje
(1) Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje
odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost
správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.
(2) V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést
a) název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a
b) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
1. obchodní
firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických
osob,
2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka,
je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a
3. daňové identifikační číslo, pokud
bylo přiděleno.
(3) Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě,
že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu
výzkumu a vývoje.
§ 34c
Projektová dokumentace
(1) K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru
odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou
dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost
ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová
dokumentace obsahuje
a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
1. obchodní
firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických
osob,
2. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka,
je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
3. daňové identifikační číslo, pokud
bylo přiděleno,
b) dobu řešení projektu, kterou je doba ode dne zahájení do dne ukončení
řešení projektu,
c) cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné
po jeho ukončení,
d) předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku,
ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu
výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,
e) jména všech osob, které ode dne podání oznámení o záměru odečíst od
základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat
řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi,
f) způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků
prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu
výzkumu a vývoje,
g) den schválení projektové dokumentace,
h) jméno a podpis osoby schvalující projektovou dokumentaci.
(2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem
výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve
lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová
dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze
odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové
ztráty.
(3) Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z
příjmů
a) fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat
za tohoto poplatníka,
b) právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.
(4) Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci,
ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze
po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.
§ 34d
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních obchodních společností
(1) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze
odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu
a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné
obchodní společnosti.
(2) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet
na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
§ 34e
Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu
(1) Správce daně vydá na žádost poplatníka, který podal oznámení o záměru
odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, rozhodnutí o závazném
posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu.
(2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných
do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu
pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených
na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede
a) název a cíle projektu výzkumu a vývoje,
b) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při
realizaci projektu výzkumu a vývoje spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti
považuje za činnosti prováděné při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
c) výčet výdajů na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné
při realizaci projektu výzkumu a vývoje,
d) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje na
tyto činnosti vynaložené jsou výdaji na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu spolu
s uvedením těchto pochybností,
e) způsob rozdělení jednotlivých výdajů vynaložených jak na realizaci
projektu výzkumu a vývoje, tak na ostatní činnosti, a použitá kritéria rozdělení,
f) období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
§ 34f
Obecné ustanovení o odpočtu na podporu odborného vzdělávání
(1) Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu
pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na
žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.
(2) Odborným vzděláváním se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání
rozumí vzdělávací činnost v rámci
a) praktického vyučování ve středním vzdělávání podle školského zákona
nebo odborné praxe ve vyšším odborném vzdělávání podle školského zákona uskutečňovaná
na pracovišti osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání
a uzavřela s právnickou osobou vykonávající činnost střední školy nebo vyšší odborné
školy smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách
pro jejich konání,
b) části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle zákona
upravujícího vysoké školy uskutečňovaná na pracovišti osoby, která má oprávnění k
činnosti související s daným studijním programem a uzavřela s vysokou školou smlouvu
o obsahu a rozsahu této vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání.
(3) Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin
praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného
studijního programu vysoké školy je poplatník povinen vést třídní knihu nebo obdobnou
evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.
(4) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí
a) zdaňovací období, nebo
b) období, za které se podává daňové přiznání.
(5) Odpočet na podporu odborného vzdělávání se u poplatníka, který je společníkem
veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uplatní
obdobně jako odpočet na podporu výzkumu a vývoje.
(6) Podmínku uzavření smlouvy podle odstavce 2 písm. a) lze nahradit prohlášením
o odborném vzdělávání, pokud u výkonu praktického vyučování nebo odborné praxe žáky
nebo studenty školy, jejíž činnost vykonává sám poplatník, praktické vyučování nebo
odborná praxe jsou vykonávány na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému
druhu činnosti, která není činností školy a je jeho převažující činností. V prohlášení
musí být vymezen obsah a rozsah praktického vyučování nebo odborné praxe a podmínky
jejího konání.
§ 34g
Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
(1) Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání činí součet
a) 110 % vstupní ceny majetku,
1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
2.
který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
3. který je použit pro odborné vzdělávání
více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích,
b) 50 % vstupní ceny majetku,
1. jehož je poplatník prvním vlastníkem,
2.
který je pořízen pro účely odborného vzdělávání a
3. který je použit pro odborné vzdělávání
v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících
zdaňovacích obdobích,
c) 110 % vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním
vlastníkem, pokud je majetek
1. předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního
leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
2.
pořizován pro účely odborného vzdělávání a
3. použit pro odborné vzdělávání více než
50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích
a
d) 50 %vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je jeho prvním
vlastníkem, pokud je majetek
1. předmětem finančního leasingu a úplata z tohoto finančního
leasingu je výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto zákona,
2.
pořizován pro účely odborného vzdělávání a
3. použit pro odborné vzdělávání v rozsahu
30 % až 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích
obdobích.
(2) Odpočet podle odstavce 1 lze odečíst od základu daně v období pořízení
majetku podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání majetku podle odstavce 1 písm.
c) a d) uživateli do užívání.
(3) Odpočet podle odstavce 1 může činit nejvýše částku ve výši součinu 5
000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v
rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečněných na pracovišti
poplatníka v období pořízení majetku podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo přenechání
majetku podle odstavce 1 písm. c) a d) uživateli do užívání.
(4) Majetkem pořízeným nebo pořizovaným pro účely odpočtu podle odstavce
1 se rozumí majetek,
a) který je vymezen ve smlouvě uzavřené mezi
poplatníkem a právnickou osobou vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné
školy nebo vysoké školy o obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo
vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy
a o podmínkách pro jejich konání nebo prohlášení o odborném vzdělávání jako majetek,
který bude využíván při
1. praktickém vyučování,
2. odborné praxi nebo
3. vzdělávací
činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy na pracovišti
poplatníka,
b) u kterého je
vstupní cenou pořizovací cena nebo vlastní náklady nebo který je oceněn podle právních
předpisů upravujících účetnictví pořizovací cenou nebo vlastními náklady a
c) na jehož
pořízení nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů
.(5) Majetkem pořízeným nebo pořizovaným pro účely odpočtu podle odstavce
1 je pouze
a) hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy
č. 1 k tomuto zákonu nebo
b) software, který je dlouhodobým nehmotným majetkem podle právních předpisů
upravujících účetnictví s oceněním vyšším než 80 000 Kč.
§ 34h
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta
Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného
vzdělávání činí součin
a) 200 Kč a
b) počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci
1. praktického vyučování,
2. odborné praxe,
3. vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného
studijního programu vysoké školy.
Redakční nadpis ASPI - Sleva na dani
§ 35
Sleva na dani
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým
je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích
dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích
období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením,
s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky,
je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce
2 desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33)
a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu
těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti,
u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle
písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen
základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný
roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený
počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou
v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá
z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky)
trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání,
a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího
na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu
hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v
práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady
mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících
se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší
náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu
dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a)
nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává
mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby
a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na
dvě desetinná místa.
(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci
uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací
období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené
období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých
kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto
slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní
rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu
každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby
připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou
zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce
1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.
(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které
se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá
výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které
se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem
byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala
po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu,
že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.
(5) Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně)
ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst.
4.
§ 35a
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání
a je registrován jako poplatník k dani z příjmů, může, splnil-li všeobecné podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem,
uplatnit slevu na dani, a to,
a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu
sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky
podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu
daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené
podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová
povinnost.
(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle
odstavce 1, jsou
a) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné
podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, uplatní při stanovení základu
daně v nejvyšší možné míře
1. všechny odpisy podle § 26 až 33; v období uplatňování
slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), způsob odpisování podle tohoto zákona
stanoví poplatník,
2. opravné položky k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu22a),
3.
položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za
které bude vykázán základ daně, pokud nebyly uplatněny v předchozích zdaňovacích
obdobích,
b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitých
věcí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné
podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek
nabytý v rámci zpeněžení majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a),
c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce
3, nebude zrušen, nebude vůči němu vydáno rozhodnutí o úpadku nebo v případě fyzické
osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost,
d) poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné
podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, nezvýší základ pro výpočet
slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení §
23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů,
e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný
majetek20) nejméně v částkách uvedených ve všeobecných podmínkách pro investiční
akci podle zákona upravujícího investiční pobídky,
f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvláštního právního předpisu67)
více příslibů investičních pobídek pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně
upravujícím investiční pobídky, může uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze
podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého
příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle
dříve vydaných příslibů pro stejný typ investiční akce vymezený v zákoně upravujícím
investiční pobídky.
(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě
bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím,
za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil
všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené
tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V
případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního
právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit,
nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.
(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru
veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně
vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami
investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím
podle zákona upravujícího investiční pobídky.
(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2,
s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž
nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu
podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za
všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku
uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém
tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle
§ 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst.
8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a) nebo d), a poplatník
je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých
podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud poplatník
podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu,
jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti
s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.
(7) Pokud se poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční
pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce
3, zúčastní fúze nebo rozdělení sloučením jako nástupnická obchodní korporace nebo
jako přejímající společník převezme jmění obchodní korporace zrušené s převodem jmění
na společníka, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím
obdobím podle § 21a písm. c), uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1. Tuto skutečnost
sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky tím
není dotčena.
(8) Pokud poplatník v období od vydání rozhodnutí o příslibu investiční
pobídky do uplynutí lhůty, po kterou může uplatňovat slevu na dani podle odstavce
3, zvýší základ pro výpočet slevy na dani převodem majetku nebo jeho části osob uvedených
v § 23 odst. 7, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení
daňové ztráty, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím
obdobím, ve kterém skutečnost nastala, uplatňovat slevu na dani podle odstavce 1.
Tuto skutečnost sdělí poplatník správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu
průmyslu a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční
pobídky tím není dotčena.
(9) Pokud poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle
odstavce 3, oznámí správci daně, že již nebude uplatňovat slevu na dani podle odstavce
1, nemůže již v následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím,
ve kterém byla skutečnost správci daně oznámena, uplatňovat slevu na dani podle odstavce
1. Tuto skutečnost sdělí poplatník také Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu
a obchodu. Povinnost plnění podmínek stanovených zákonem upravujícím investiční pobídky
tím není dotčena.
§ 35b
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle
zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splnil-li
všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené
tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2,
přičemž
a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací
období, za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li dodatečně
vyměřena vyšší daňová povinnost,
b) S2 se rovná aritmetickému průměru částek daně vypočtených podle
odstavce 2 za tři zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období,
za které lze slevu uplatnit poprvé. U poplatníka, od jehož registrace k dani z příjmů
uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek
daně za všechna zdaňovací období. V případě, že příslušné zdaňovací období bude kratší
nebo delší než 12 měsíců, bude částka daně vypočtená podle odstavce 2 pro účely výpočtu
aritmetického průměru částek daně přepočtena na období 12 měsíců. Tento aritmetický
průměr částek daně bude upraven o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů
cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se
k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl aritmetický průměr částek daně
vypočten; aritmetický průměr částek daně se nesnižuje, je-li za příslušná zdaňovací
období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.
(2) Částka daně pro účely odstavce 1 je
a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené
sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky
podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu
daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
b) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené
podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
(3) Pokud vykázal poplatník za příslušné zdaňovací období, za které byl
vypočten aritmetický průměr částek daně podle odstavce 1 písm. b), daňovou ztrátu
nebo mu daňová povinnost nevznikla, použije se za příslušné zdaňovací období pro
účely výpočtu aritmetického průměru částek daně podle odstavce 1 písm. b) nulová
hodnota.
(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě
bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím,
za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil
všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené
tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání
rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V
případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního
právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit,
nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.
(5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru
veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně
vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami
investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím
podle zákona upravujícího investiční pobídky.
(6) Ustanovení § 35a odst. 2, 5, 7, 8 a 9 platí obdobně.
(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst.
2, s výjimkou podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a d), nebo některou ze všeobecných
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nebo některou z povinností, jejichž
nesplněním pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky platnosti, nárok na slevu
podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za
všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku
uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a) nebo d), nárok na slevu za zdaňovací období, ve
kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně
podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20
odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a) nebo d),
a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období,
ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. Pokud
poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení
způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti
s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.
§ 35ba
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně
snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem
ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací
období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka
24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují dávky státní
sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám
se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální
služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a), státní
příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním
spoření a o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipendium poskytované studujícím
soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o
blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních
službách4j), který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek
ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který
plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého
z manželů,
c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi
přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového
pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na invalidní
důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu
tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,
d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi
přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového
pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání
je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu
třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní
ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi
přiznán nárok na průkaz ZTP/P,
f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou
se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a
to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním
programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou
soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí
doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory,
g) slevu za umístění dítěte,
h) slevu na evidenci tržeb.
(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období
o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka,
který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle
§ 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem
daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů,
z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů
v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f)
o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly
podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
(4) V daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění
poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou
společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.
§ 35bb
Sleva za umístění dítěte
(1) Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem
vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací
období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24.
(2) Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem
ve společně hospodařící domácnosti.
(3) Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná
o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého
z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
(4) Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální
mzdy.
(5) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků,
může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.
(6) Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího
poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné zařízení v zahraničí
a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského
oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování
služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
§ 35bc
Sleva na evidenci tržeb
(1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše
částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti
a základní slevy na poplatníka.
(2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve
kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb
povinnost evidovat.
§ 35c
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované
dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské
unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, (dále jen "daňové zvýhodnění")
ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč
ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo
§ 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou
podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na
dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně
hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto
ustanovení dohromady.
(2) Slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daně
vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba.
(3) Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší
než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý
rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí
alespoň 100 Kč.
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl
příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů
se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst.
6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
(5) Poplatník uvedený v § 2 odst. 3 může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze
pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský
hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky
(§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem
daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10, nebo příjmů,
z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů
v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
(6) Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje
dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo
být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské
péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho
rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud
je
a) nezletilým dítětem,
b) zletilým dítětem až do dovršení
věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se
posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,14d)
2. nemůže se soustavně připravovat
na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3.
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou
výdělečnou činnost.
(7) Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv
na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na
průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální
výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována.
(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 písm. b) manželství a žije-li ve
společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka)
slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka)
dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek
uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník,
u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije
ve společně hospodařící domácnosti.
(9) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků,
může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci
zdaňovacího období jen jeden z nich.
(10) Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo
několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění
ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro
jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém
se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,
anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů
na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
(11) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g, nebo
který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně
příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje
správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu
o správě daní.
(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka
podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací
období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému
byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období
v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši
vyplacených měsíčních daňových bonusů.
§ 35ca
zrušen
§ 35d
(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle §
38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až
f) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s
učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné
dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (dále jen "měsíční
sleva na dani podle § 35ba") a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině
částky stanovené v § 35c (dále jen "měsíční daňové zvýhodnění"). Měsíční daňové zvýhodnění
plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního
daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi
maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu
na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na
daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba
nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým
bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce
daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto
zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo
zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u
poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů
(dále jen "polovina minimální mzdy"). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně
osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň
za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového
objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho
část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh
na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období,
pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem
financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce
daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.
(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně
poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na
dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění
vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění
formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců
daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže
u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník
při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy
v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální
mzdy, již nárok neztrácí.
(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka
nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a
pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani
podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z
příjmů fyzických osob poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou
daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná
daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl
na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech
nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu
vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží
o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových
bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém
bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl
na dani.
(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a
doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením
ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději
při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše
doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh
a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.
(9) O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém
bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že
nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce
daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků
a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících,
nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně
o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li
na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně
nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.
§ 36
Zvláštní sazba daně
(1) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 odst.
3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) a s výjimkou ustanovení
odstavce 5, činí
a) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6,
12 až 14, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci
2 písm. e),
2. z příjmů z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území
České republiky,
3. z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a
i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých
provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,
b) 15 %, a to
1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech
3 a 4 s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu
vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného;
přičemž příjem z vypořádacího podílu, z podílu na likvidačním zůstatku a jiný příjem
z držby kapitálového majetku ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní
kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní
korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,
2. u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na
podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového
listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při
snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka
nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto
zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento
příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena
ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují
i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní
společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se
nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní
společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky,
kteří nejsou daňovými rezidenty
1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího
státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo
2. třetího státu, se kterým má
Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění
všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu
informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna,
nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení
upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která
je v tomto státě a v České republice prováděna,
d) 5 % z úplaty u finančního leasingu.
(2) Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud
není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to
a) z podílu na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém
fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, a z plnění ze zisku svěřenského
fondu nebo rodinné fundace; u poplatníků podle § 2 z výnosu dluhopisu podle zákona
upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou
dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu ze směnky vystavené bankou k zajištění
pohledávky vzniklé z vkladu věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného
jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného,
b) z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti
komanditisty na komanditní společnosti,
c) z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,
d) z podílu na zisku tichého společníka nebo jiného poplatníka, než je
člen obchodní korporace,
e) z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti
s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v
družstvu, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním
obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci,
je-li plátci poplatníkem prokázána,
f) z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti
nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena
družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li
plátci poplatníkem prokázána,
g) u poplatníků daně z příjmů fyzických osob z podílu připadajícího na
podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu20) podílového
listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,
h) z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti
při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka
nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto
zvýšení zisk obchodní společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento
příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena
ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku; obdobně se postupuje
u příjmu člena obchodní korporace z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu,
i) z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie, z příjmů plynoucích fyzickým
osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných soutěží, ze
sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami
soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)]
a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly,
j) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů
z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech
na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická
osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu podle občanského zákoníku, z úroků
z vkladů na účtech, které nejsou podle podmínek toho, kdo účet vede, určeny k podnikání,
např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],
k) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, z dávek doplňkového
penzijního spoření a z penzijního pojištění snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění
ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není
pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,
l) z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního
právního předpisu13), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného
družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi
v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku
jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku
při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní
společnosti v případě komanditistů,
m) z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,
n) z příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na
základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
o) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění
se státním příspěvkem, smlouvy o penzijním pojištění a smlouvy na soukromé životní
pojištění ve formě odbytného nebo jiného plnění souvisejícího se zánikem penzijního
pojištění nebo odkupného, sníženého podle § 8,
p) z příjmů autorů podle § 7 odst. 6,
r) z příjmu komplementáře komanditní společnosti a společníka veřejné
obchodní společnosti plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti
s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
na komanditní společnost nebo veřejnou obchodní společnost.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité
ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo
na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za podíly na zisku se nepovažuje zvýšení
základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní společnosti nebo
fond vytvořený ze zisku.
(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto
zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné
papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta.
Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje
se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v
obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným
papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v
cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání,
a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň
z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího
z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl
v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý
cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých
příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti
nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny
dolů. U příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo j) s výjimkou příjmu plynoucího
z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl
v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a
celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické
osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny
dolů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň
vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje
nebo aktiva.
(4) U příjmů plynoucích z podílu na zisku z účasti v základním investičním
fondu je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem
snížený o poměrnou část příjmů podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní
sazby daně nebo sazbě daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které
byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu ve zdaňovacím období, s nímž
tyto příjmy souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů
včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje
pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví
ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů mezi akcionáře
nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje i u příjmu z podílu na likvidačním
zůstatku investičního fondu nebo z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka
ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty v komanditní společnosti, které
jsou investičním fondem.
(5) Zvláštní sazba daně z příjmů činí 19 % z úrokového příjmu z účtu a
vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev u
a) veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem
uvedeným v § 18a odst. 5,
b) společenství vlastníků jednotek.
(6) Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré
příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h)
bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle
§ 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly
příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
(7) Zahrne-li do daňového přiznání poplatník, který není daňovým rezidentem
České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo
státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 22 odst.
1 písm. b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i), započte se sražená
daň na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území
České republiky, za které v České republice podává daňové přiznání. Pokud nelze sraženou
daň nebo její část započítat na tuto jeho celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi
vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková
daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou
nelze započítat, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm.
b), c), d), f), g) bodech 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) do daňového přiznání do
konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, použije se obdobně § 38e odst.
7.
§ 37
Mezinárodní smlouva
(1) Mezinárodní smlouvou se pro účely daní z příjmů rozumí mezinárodní smlouva,
která je součástí právního řádu České republiky.
(2) Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci,
která není státem, se pro účely daní z příjmů hledí jako na mezinárodní smlouvu upravující
zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů.
(3) Výraz "stálá základna" používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově
totožný s výrazem "stálá provozovna".
§ 37a
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu
daně, daňové ztráty a daňové povinnosti evropského hospodářského zájmového sdružení
ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti veřejné
obchodní společnosti.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro stanovení základu
daně, daňové ztráty a daňové povinnosti člena evropského hospodářského zájmového
sdružení ustanovení pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti
společníka veřejné obchodní společnosti.
(3) Příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je poplatníkem
podle § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, plynoucí z členství v evropském hospodářském
zájmovém sdružení a z úvěrových finančních nástrojů poskytnutých tomuto sdružení
se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje v daňovém řízení evropské
hospodářské zájmové sdružení obdobně jako veřejná obchodní společnost a člen evropského
sdružení obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti.
(5) Evropská společnost35f) postupuje při stanovení základu daně, daňové
ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako akciová společnost.
(6) Evropská družstevní společnost35g) postupuje při stanovení základu daně,
daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako družstvo.
§ 37b
U stálé provozovny evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g)
vzniklé na území České republiky po přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské
družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky do
jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský
hospodářský prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d93), pokud aktiva
i pasiva evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) jsou nadále
prokazatelně spojena s touto stálou provozovnou.
§ 37c
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na otevřený podílový fond a podílový
list se použijí obdobně také pro podfond akciové společnosti s proměnným základním
kapitálem a investiční akcii.
§ 37d
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na komanditní společnost a podíl komanditisty
se použijí obdobně také pro komanditní společnost na investiční listy a investiční
list.
§ 37e
Přeměny jiných poplatníků než obchodních korporací
(1) Daňové povinnosti, které se váží k přeměnám poplatníků, kteří nejsou
obchodními korporacemi, jakož i práva a povinnosti s nimi související se řídí obdobnými
ustanoveními, kterými se řídí přeměny obchodních korporací.
(2) Při přeměnách poplatníků podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 23a
až 23d.
§ 38
(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají
kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví20)
poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci
2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních
právních předpisů o účetnictví.20) Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu
stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se
směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů nebo průměr směnného
kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího
období, za kterou se daňové přiznání podává. Jednotný kurs a kursy devizového trhu
uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví pro přepočet cizí měny
nelze v jednom zdaňovacím období použít současně.
(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z
účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního
listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije směnný kurs
vyhlášený Českou národní bankou ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto
vypočtená daň se nezaokrouhluje.
(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující
se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z účtu,
který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu,
použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurs
uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového
účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs uplatněný v
účetnictví.20)
(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
a pro účely ročního zúčtování se použije směnný kurs stanovený Českou národní bankou
pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha
sráží.
§ 38a
Zálohy
(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové
období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro
podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání
daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity
záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost
se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka,
kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období
bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne
po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné)
přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do
účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení
nebo zvláštního právního předpisu. Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední
známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10. Po skončení zdaňovacího
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň,
splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž
došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy
zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti
se nezahrnuje daň ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a
nebo § 21 odst. 4. Záloha na daň se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2) Zálohy neplatí
a) poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000
Kč,
b) obec nebo kraj,
c) zůstavitel ode dne jeho smrti.
(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč,
avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši
40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého
měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího
období.
(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000
Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové
povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období,
druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha
je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná
do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy
podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů
ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),
a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně.
Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit
zálohy na daň (§ 38h), méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3
a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého
měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 % a více, avšak méně než 50
%, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.
(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího
období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně
z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou
daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet
se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího
období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem
měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.
(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období
se zálohy do té doby splatné nemění.
(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost,
z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od
splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti
poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.
(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé
činnosti, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí,
nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
(10) Ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) do dne předcházejícího dni
zápisu přeměny do obchodního rejstříku, platí za nástupnickou obchodní korporaci
zálohy zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě
stanovené podle odstavců 1 až 9, s výjimkou sloučení, kdy takto stanovené zálohy
nadále platí i nástupnická obchodní korporace. Ode dne zápisu fúze do obchodního
rejstříku platí zálohy nástupnická obchodní korporace, a to ve výši a periodicitě
odvozené ze součtu posledních známých daňových povinností zaniklých obchodních korporací,
stanovených podle odstavce 1 věty třetí s případným dopočtem podle odstavce 6, který
se při sloučení dále zvýší o poslední známou daňovou povinnost nástupnické obchodní
korporace. Při převodu jmění na společníka, který je právnickou osobou, se výše a
periodicita záloh placených ve zdaňovacím období podle § 21a písm. c) nemění; bude-li
právním nástupcem zanikající obchodní korporace fyzická osoba, stanoví zálohy na
období ode dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku do konce
kalendářního roku správce daně, s přihlédnutím k zálohám splatným od rozhodného dne
do dne zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. U přeměny rozdělením
stanoví nástupnickým obchodním korporacím zálohy na část zdaňovacího období podle
§ 21a písm. c) ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku správce daně, který
tímto rozhodnutím zároveň stanoví způsob rozdělení záloh zaplacených zanikající nebo
rozdělovanou obchodní korporací k zápočtu na daňovou povinnost nástupnických obchodních
korporací. Zálohy zaplacené v průběhu celého zdaňovacího období podle § 21a písm.
c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými obchodními korporacemi se započtou
na celkovou daňovou povinnost nástupnických obchodních korporací. Obdobně se postupuje
u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského
roku.
§ 38b
Minimální výše daně
Daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové
zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč. To neplatí, byla-li
z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.
§ 38c
Plátce daně
(1) Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území
České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem
a) příjmu ze závislé činnosti,
b) příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
nebo
c) příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.
(2) Plátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst.
4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává
zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu
ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů
v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně
poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 s výjimkou poplatníka se sídlem
nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský
hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž
předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona
upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daně.
§ 38d
Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně
podle § 36. Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha
i doplatek z vyúčtování celkového plnění. Srážku je povinen provést plátce daně,
s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve
prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech
1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých
úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v
den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)
(2) U příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmů
plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daně povinen srazit daň při
jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci,
v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě
ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je
plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž
byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.
U příjmu z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky,
která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmů z podílu na zisku, jejichž
vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daně povinen srazit daň při
jejich výplatě. Jestliže je v okamžiku stanoveném zákonem pro sražení srážkové daně
vlastníkem vlastního podílu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, sama obchodní
korporace, srážka se provede v okamžiku jeho nabytí jiným poplatníkem, pokud předtím
právo na podíl na zisku nezaniklo. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit
daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmů plynoucích
z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději
však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodl obhospodařovatel
o rozdělení zisku podílového fondu. Nebyla-li výplata příjmů plynoucích z podílu
na zisku provedena ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit,
má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného
období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány
za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí
poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.
(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému
správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve
kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat
daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému
místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového
přiznání. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně,
z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky
daně, kromě příjmů uvedených
a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník
1. prokazatelně učiní za
období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně
prohlášení k dani (§ 38k odst. 7),
2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového
přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,
b) v § 36 odst. 6 a 7.
(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji
v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho
dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně § 38e odst. 9 věta třetí.
(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou
lhůtu delší.
(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4
vydá správce daně plátce "Potvrzení o sražení daně". O potvrzení může poplatník požádat
i prostřednictvím plátce. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti srazí
daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly
3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů
vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený
v § 36 odst. 6 nebo 7. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti
nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky
od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní
sazby daně.
(9) Plátce daně je povinen podat místně příslušnému správci daně vyúčtování
daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání
tohoto vyúčtování nelze prodloužit.
(10) Pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně bankami, spořitelními
a úvěrovými družstvy nebo pojišťovnami je jejich pobočka nebo organizační jednotka,
kde k vybírání této daně dochází, pokud jsou zde k dispozici doklady nezbytné pro
provedení srážky a její kontroly, plátcovou pokladnou39g).
(11) Vrací-li se vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu
nebo přechodu podílu v obchodní korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené
daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku poplatníkovi, kterému vznikla
povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku.
(12) Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně, může požádat plátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne sražení
daně; po uplynutí této lhůty může o vysvětlení požádat do 60 dnů ode dne, kdy se
o výši sražené daně dozvěděl.
§ 38da
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České
republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní
smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost
oznámit správci daně.
(2) Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1,
jde-li o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, ve
lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána. Oznámení
podle odstavce 1, jde-li o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní
smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daně povinen správci
daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním
roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjem nebyl od daně
osvobozen a podléhal by zdanění v České republice.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat jen
a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a
uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo
c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře
zveřejněné správcem daně
1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje
účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se
lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
3. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených
v daňovém řádu.
(4) Má-li plátce daně nebo jeho zástupce datovou schránku, která mu byla
zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm.
c).
(5) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných
náležitostí podání uvést
a) své identifikační údaje,
b) identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce 1,
c) údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané
z tohoto příjmu.
(6) Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o
a) příjmech, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž mezinárodní smlouva
stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota těchto
příjmů stejného druhu nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daně
byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300
000 Kč,
b) příjmu podle § 6 odst. 4,
c) příjmu, o kterém má povinnost podat správci daně oznámení podle zákona
o mezinárodní spolupráci při správě daní.
(7) Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných
případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.
§ 38e
Zajištění daně
(1) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž
není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu
účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům
uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské
unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného
jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů
plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,
b) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního
předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky
nabyté postoupením,
c) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými v písmenech a) a b) a odstavcích 3 a 4.
K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena
z příjmů ze závislé činnosti.
(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž
není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě,
poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o dluhu
účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,20) povinen srazit zajištění daně
poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu
Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši
a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného
jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů
plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,
b) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů podle zvláštního právního
předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky
nabyté postoupením,
c) 10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami
uvedenými v písmenech a) a b) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje
na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.
(3) Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů
poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty
členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský
prostor, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li
dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného
zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím
a) sazby daně podle § 16 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti
nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,
b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti
nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti
nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst.
4.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží
či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst.
3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými
osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.
(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců
1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost
zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou
zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění
daně. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového
účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.
(7) Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním
právním předpisem, může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky
zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek
zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po
uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou
poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit,
daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této
platby.
(8) Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom,
že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší
nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí
je závazné i pro plátce daně.
(9) Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši,
předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně
plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho
dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění
daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem
prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Úroky z prodlení vzniklé
z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního
rozpočtu.
(10) Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na
celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění
daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi
vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková
daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi
ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na
dani.
(11) Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň,
nestanoví-li tento zákon jinak.
(12) Plátce daně nemá povinnost podat místně příslušnému správci daně vyúčtování
sraženého zajištění daně.
§ 38f
Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí
(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmu plynoucího daňovému rezidentovi
České republiky ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy.
(2) Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň
z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou
povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně
z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí.
Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům
plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů
ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu
daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky
vzniklé daňové povinnosti.
(3) Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely vyloučení dvojího zdanění
příjmů ze zahraničí rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají
zdanění v zahraničí v souladu s mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje
stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně
podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li
u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy plynoucími ze zdrojů
v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru,
v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové
příjmy.
(4) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika
uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů,
která je prováděna, plynoucí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je
daňovým rezidentem České republiky, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem
státu, ve kterém je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je daňovým
rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem, a příjmy ze závislé činnosti
pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž
Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice
vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny.
Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně
nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro
poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.
(5) Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce
daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení
potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze
daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře
o sražení daně.
(6) Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty)
u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až
10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním
nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají
příjmy ze zdrojů v zahraničí.
(7) Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů
daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdanitelných
částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů
v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze
základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.
(8) Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž má Česká
republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech
druhů příjmů, která je prováděna, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu
se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí
s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých
příjmů ze zdrojů zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení
dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese
i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů ze zdrojů zahraničí,
a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců.
(9) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v
zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního
správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů ze zdrojů v zahraničí
nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání
podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou
v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží.
(10) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle odstavce 1 uplatní poplatník
na základě seznamu všech potvrzení podle odstavce 5, která měl k dispozici v zákonné
lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé
položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně
nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů,
částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů
ze zdrojů v tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástí seznamu bude též přehled
zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového
přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 9, který musí obsahovat údaje
o státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě
nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu
správce daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na vyloučení
dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle odstavce
5.
(11) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně
zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena,
postupuje podle daňového řádu.
(12) Byla-li poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým
rezidentem České republiky, z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena daň
vyšší, než jaká je uvedena v mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost,
pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských
společenství.104) Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu
s právním předpisem Evropských společenství,104) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu
přeplatek.
(13) V případě bezúplatných příjmů nabytých darem, které byly předmětem mezinárodní
smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací, která
je prováděna, se mezinárodní dvojí zdanění pro účely daní z příjmů v České republice
vylučuje v souladu s metodou uvedenou v této smlouvě.
§ 38fa
Zdanění ovládané zahraniční společnosti
(1) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti,
která není k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu
uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném
Radou Evropské unie ani stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání
s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny
ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období
ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud
a) ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou
činnost a
b) daň obdobná dani z příjmů právnických osob
1. ovládané zahraniční
společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož
je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud
by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo
2. ovládající společnosti ve státě,
ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností,
je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny
a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky.
(2) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti,
která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného
na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou
Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím
majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, hledí, jako by byly
uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího
období ovládané zahraniční společnosti. Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním
zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny.
(3) Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník
daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a
a) který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané
zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu
z podmínek podle odstavce 4 písm. a) bodů 1 a 2, nebo
b) jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností.
(4) Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí
a) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem,
pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České
republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami
1. se přímo nebo nepřímo podílí
na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %,
nebo
2. má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku,
b) stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který
je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika
uzavřenou mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů,
která je prováděna a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou
vynětí.
(5) Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti
rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25
% podílu na zisku druhé osoby.
(6) Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti
rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období
v zahraničí
a) ve formě výpůjčních příjmů,
b) ve formě licenčních poplatků,
c) z podílu na zisku,
d) z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob,
e) z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné
nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
f) z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností,
g) z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob
a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou
přidanou ekonomickou hodnotou,
h) z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost
spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji
tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické
hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou.
(7) Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem
se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky
pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané
zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání
s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční
společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti,
která není základním investičním fondem.
(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti
se upraví v souladu s odstavci 1 a 2. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku
hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou
by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen podle odstavce
1, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně
následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím
období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce
1 zvyšuje.
(9) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů
právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které
se použije odstavec 1 nebo 2,
a) ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů
právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
b) ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna,
která je ovládanou zahraniční společností,
c) poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem
a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu
ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem.
(10) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň z příjmů právnických osob
zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které tato ovládající společnost
použije odstavec 1 nebo 2, základním investičním fondem, který je ovládající společností
stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost
drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti.
(11) Při snížení daně podle odstavce 9 se postupuje obdobně jako při použití
metody prostého zápočtu podle § 38f.
(12) Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v
ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je
ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk
z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které
se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1 nebo 2.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob
§ 38g
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou
předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy
od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní
sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou
předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou
ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé
činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků
mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech
těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a
vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou
daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není
povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti
ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací
období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu
na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou
část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly
vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá
léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období,
kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé
činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého
do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.
(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem
daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní
sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6 nebo 7. V daňovém přiznání
poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d.
Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník
daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.
(4) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně
oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu
vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého
rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
(5) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě
pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným
plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné
smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti
zdanit příjem ze závislé činnosti.
§ 38ga
Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost
Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové
povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení
řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35,
c) daňové zvýhodnění.
§ 38gb
Daňové přiznání v insolvenčním řízení
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, s výjimkou poplatníka s příjmy
pouze podle § 6, který podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období z důvodu
insolvenčního řízení, neuplatní nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné
od základu daně, slevy na dani s výjimkou slevy podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve
výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího období, za kterou
se podává daňové přiznání. Dále neuplatní daňové zvýhodnění s výjimkou slevy na dani
podle § 35c odst. 1 ve výši jedné dvanáctiny za každý započatý měsíc té části zdaňovacího
období, za kterou se podává daňové přiznání. Při stanovení základu daně se vychází
z rozdílu mezi příjmy a výdaji, u poplatníka vedoucího účetnictví z výsledku hospodaření,
za tu část zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání.
(2) Nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně,
slevy na dani a daňové zvýhodnění poplatník uplatní v daňovém přiznání za uplynulé
zdaňovací období, ve kterém se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady)
za celé zdaňovací období, nebo se uplatní v daňovém přiznání podávaném osobou spravující
pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti poplatníka.
Daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za
zálohu na daň po vyměření daně podle daňového přiznání podaného po uplynutí zdaňovacího
období nebo podaného osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která
uplynula přede dnem smrti.
§ 38h
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti
(1) Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje
jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé
činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací
období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen
nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet
zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny
nahoru.
(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku
průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné
mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy
a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.
(3) Zálohy vypočtené podle odstavce 2 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(4) Vypočtenou zálohu plátce daně, u kterého poplatník učinil na příslušné
zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku
měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového
zvýhodnění (dále jen "záloha po slevě").
(5) Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období
prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 2 a 3, pokud
nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo
§ 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle §
35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
(6) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke
slevě na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) a g) přihlédne plátce
daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění za zdaňovací období.
(7) Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů
ze závislé činnosti (dále jen "mzda") poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou
dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za
delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do
konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy
v tomto období.
(8) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období poplatníkovi mzdu
najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak,
jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy
pro poplatníka výhodnější a neuplatnil-li poplatník ve zdaňovacím období u plátce
daně dosud měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d odst. 2. Při použití tohoto způsobu
nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat
přiznání podle § 38g.
(10) Plátce daně je povinen odvést úhrn sražených záloh nebo úhrn částek,
které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce,
v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím
osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) s výjimkou osoby se sídlem
nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský
hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž
předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona
upravujícího zaměstnanost, je povinen plátce daně odvést úhrn částek, které měly
být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce,
v němž o dluhu účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit
lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního
měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců
v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2
a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy
na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne
ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ani k daňovému zvýhodnění.
(14) Pokud dochází ke srážce záloh nebo daně podle zvláštní sazby z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti v organizační jednotce plátce daně, je tato organizační
jednotka plátcovou pokladnou39g), jestliže jsou v této organizační jednotce k dispozici
doklady nezbytné pro provedení srážky záloh nebo daně a její kontrolu. Povinnost
plátce daně vypočítat zálohu nebo daň podle zvláštní sazby u poplatníka z úhrnu jeho
příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc tím ale zůstává zachována. Je-li k
tomu příslušných více plátcových pokladen nebo mzdových účtáren téhož plátce daně,
zdaněním příjmů poplatníka pověří plátce daně jednu z nich, a jedná-li se o poplatníka,
který má u plátce daně na zdaňovací období učiněné prohlášení k dani podle § 38k
odst. 4, pověří plátce daně zdaněním příjmů mzdovou účtárnu, u níž má poplatník toto
prohlášení k dani učiněno.
§ 38ha
zrušen
§ 38ch
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho
nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi
těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze
které plyne příjem ze závislé činnosti, a učinil u těchto plátců prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí
zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce
u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.
(2) Dojde-li k zániku plátce daně bez právního nástupce, může poplatník
požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce
daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen
na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně
o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté
měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech.
Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník
tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede
plátce daně nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd
zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd
zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník
pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka,
který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.
(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí
jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní
a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději při
zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto
přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce
daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo
požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto
částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi
nesráží.
§ 38i
Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh
(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno,
nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně
vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou
částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci
daně.
(2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo
kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl,
pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve
vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci
daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.
(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno,
nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně
srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně
z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku
na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh
správci daně.
(4) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém
bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka,
pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. U poplatníka, kterému nebylo
provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě
srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu,
a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.
(5) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená
částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně
a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu
s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je
povinen tuto částku uhradit, nebo
b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího
po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné
k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen tuto částku uhradit.
(6) Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b),
které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.
§ 38j
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle § 6 mzdové
listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně
za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno i dřívější,
b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ
dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci
pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem,
c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě,
jehož je daňovým rezidentem,
d) jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na
dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek
základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového
zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým
nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice,
f) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích
nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v
bodě 1,
3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
5. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční
slevu na dani podle § 35ba,
6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c,
měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,
7. skutečně sraženou zálohu.
Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň
nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se
uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny,
jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,
g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených
měsíčních daňových bonusů,
h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla
vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti
doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet
základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Kopii
vystaveného dokladu plátce uschová.
(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy
ze závislé činnosti, je povinen podat svému místně příslušnému správci daně vyúčtování
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh (dále
jen „vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti“).
(5) Plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů
ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně
podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
(6) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy
ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování
daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně,
který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího
období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.
(7) Lhůtu pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti nelze
prodloužit.
(8) Plátce daně uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé
činnosti
a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle
místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě,
b) přehled obsahující souhrnné
údaje zaznamenané na mzdových listech vykazovaného zdaňovacího období, které jsou
rozhodující pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh v členění podle jednotlivých
poplatníků uvedených v § 2 odst. 3,
c) přehledy o dodatečných opravách záloh na daň
a daně a opravách daňového bonusu.
(9) Povinnost podávat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, včetně
příloh, má plátce daně v případě, že mu v průběhu zdaňovacího období nevznikla povinnost
odvádět úhrn sražených záloh správci daně, a to z důvodu poskytnutí slev na dani
podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění.
(10) Plátci daně jsou povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného
sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze
svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník a částky tohoto pojistného,
které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně, a u poplatníka, na kterého se
vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto
zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací
období.
§ 38k
Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění
(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro
poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při
výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly.
K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím
po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje
kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy
na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně
prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně
uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované
dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem
nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem,
v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je
lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do
zaměstnání.
(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti
přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho
narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.
(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně
od více plátců daně, přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu
daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle
odstavce 1 a učiní prohlášení podle odstavce 4.
(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 4 a přihlédne k měsíční
slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník
prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února
na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,
a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle
§ 35ba, popř. kdy a jak se změnily,
b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní
měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného
plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce
prohlášení k dani,
c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně
hospodařící domácnosti a dále
1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového
zvýhodnění na vyživované dítě,
2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve
výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé
dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,
3. zda v rámci téže společně hospodařící
domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně
uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,
4. kdy a jak se případně změnily rozhodné
skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a
5. jedná-li se o zletilé studující
dítě, že mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní
měsíc zdaňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného
plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací
období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
(5) Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení podle odstavce
4, provede výpočet daně, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně přihlédne
k nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 a ke slevě na dani podle § 35
odst. 4 a § 35ba odst. 1 písm. b) a g) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období,
učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období prohlášení o tom,
a) že není povinen podat daňové přiznání,
b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral
příjmy ze závislé činnosti,
c) že manželka (manžel) žijící ve společně hospodařící domácnosti,
na kterou (kterého) uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), neměla
(neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68
000 Kč,
d) v jaké hodnotě poskytl bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1,
e) v jaké výši byly zaplaceny v uplynulém zdaňovacím období
úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého
v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou nebo bankou a použitého na financování
bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a
1. zda a v jaké výši z takového úvěru
uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně,
2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru,
je užíván v souladu s § 15 odst. 4,
3. že částka úroků, o kterou se snižuje
základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících
s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím
období 150 000 Kč,
f) v jaké výši zaplatil příspěvky na své penzijní připojištění, doplňkové
penzijní spoření nebo penzijní pojištění podle § 15 odst. 5,
g) v jaké výši zaplatil pojistné na své soukromé životní pojištění
podle § 15 odst. 6,
h) v jaké výši zaplatil jako člen odborové organizace v uplynulém zdaňovacím
období členské příspěvky podle § 15 odst. 7,
i) v jaké výši zaplatil úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího
vzdělávání podle § 15,
j) jakou částku vynaložil za umístění dítěte v předškolním zařízení,
k) v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci.
(6) Poplatník může učinit prohlášení podle odstavce 4 na stejné období
kalendářního roku pouze u jednoho plátce.
(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční
slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní-li
prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem
následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně
prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným
skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník
rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění
nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li
prokazatelně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.
(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh
na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a
daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v
prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna
nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém
listě.
§ 38l
Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy
na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti u plátce daně
(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci
daně
a) potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce
anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění,
b) smlouvou o úvěru a každoročně potvrzením stavební spořitelny o částce
úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě
z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního
spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním
roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru
poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm.
a) stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,
nebo ohlášením stavby a po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,
d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm.
b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí
pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku stavebním povolením, společným
povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby,
e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm.
e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví anebo
nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor
jiný než garáž, sklep nebo komoru, v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu, jde-li
o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo
komoru, v užívání,
f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm.
d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,
g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm.
f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku,
která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví,
anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo
vklad spojený s právem užívání bytu,
h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou
o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části
měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním
příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících
zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou
o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka
na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích
zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona
upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném
poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo
o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací
období,
j) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku
v uplynulém zdaňovacím období,
k) potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky
dalšího vzdělávání podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání; jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím
orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní ve třetím stupni, a jedná-li
se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního
zabezpečení, že byla uznána invalidní v prvním nebo ve druhém stupni nebo rozhodnutím
Úřadu práce České republiky, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.
(2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba při
stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně
a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li
slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel)
jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
b) rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem
o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo
d) z důvodu, že mu je přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého
stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění43), u něhož jednou
z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, nebo o tom, že mu zanikl
nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu
souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník
invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,
d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem, nebo rozhodnutím
o přiznání tohoto průkazu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm.
e),
e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst.
1 písm. f),
f) potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění
vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat
1. jméno
vyživovaného dítěte poplatníka,
2. celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací
období poplatník vynaložil a
3. datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku
nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění,
g) usnesením o zastavení exekuce, uplatňuje-li slevu za zastavenou
exekuci.
(3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje
poplatník plátci daně
a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence
nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
c) jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící
domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém
plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a
v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje,
d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně
hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
výcvikem,
e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka
o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do
dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové
zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy
na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník
při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční
školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální
podpoře130) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium
na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách
v České republice.
(5) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné
části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35 odst. 4 nebo § 35ba nebo
daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku
na odpočet.
§ 38la
Správa paušálních veřejných pojistných
(1) Při správě paušálních veřejných pojistných se postupuje podle daňového
řádu. Jejich správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění se pro účely správy paušálních
veřejných pojistných a záloh na veřejná pojistná považuje za veřejný rozpočet.
(3) Paušálními veřejnými pojistnými se pro účely paušálního režimu rozumí
a) paušální pojistné na důchodové pojištění, kterým se pro účely paušálního
režimu rozumí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a
b) paušální pojistné na zdravotní pojištění, kterým se pro účely paušálního
režimu rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné
na veřejné zdravotní pojištění poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lb
Registrační povinnost poplatníka v paušálním režimu
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které
plynou příjmy ze samostatné činnosti, a podává oznámení o vstupu do paušálního režimu,
je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob nejpozději
v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu.
(2) Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději v poslední den
lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v přihlášce
k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí
o koncesi.
§ 38lc
Oznámení o vstupu do paušálního režimu
(1) Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických
osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které
plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období,
může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této
činnosti.
(3) Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen
a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a
uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo
c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře
zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
(4) V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě
obecných náležitostí podání uvést
a) své identifikační a kontaktní údaje,
b) údaje o vstupu do paušálního režimu,
c) údaje o důchodovém pojištění poplatníka a
d) údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.
(5) Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce
1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(6) Lhůta podle odstavce 1 nebo 2 je zachována, je-li nejpozději v poslední
den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v
oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí
o koncesi.
§ 38ld
Společné oznámení
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob může společně s oznámením o vstupu
do paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení
o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění
sociálního zabezpečení nebo v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle
zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo údaje o přihlášení k nemocenskému
pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2) Podání podle odstavce 1 lze podat jen způsoby podle § 38lc odst. 3.
(3) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání
podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení nebo správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního
pojištění.
(4) Na předání údajů podle odstavce 3 se hledí jako na podání oznámení o
zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona
upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo přihlášky k nemocenskému pojištění
podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, které učinil poplatník.
§ 38le
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu
(1) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník
v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně
následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním
režimu.
(2) V oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník uvede
zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(3) Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po lhůtě
podle odstavce 1 je neúčinné.
§ 38lf
Oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu
(1) Zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení
o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane
poplatníkem v paušálním režimu, oznámí tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky
nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil.
(2) Zjistí-li správce daně, že poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, nesplňoval podmínky, za kterých se
poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam
a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který
podmínky nesplňoval, a o následcích toho, že se poplatník nestal poplatníkem v paušálním
režimu.
§ 38lg
Oznámení o ukončení paušálního režimu
(1) Nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být
poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do
15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
(2) Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek,
že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění
úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a o následcích
toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.
§ 38lh
Daňové přiznání k paušální dani
(1) Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v
poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém
tvrdí daň ve výši paušální daně. K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému
přiznání se nepřihlíží.
(2) Poplatník v paušálním režimu nepodává daňové přiznání z důvodu insolvenčního
řízení.
§ 38li
Splatnost paušálních veřejných pojistných
Paušální veřejná pojistná jsou splatná v poslední den lhůty pro podání daňového
přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lj
Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných
(1) Daň, která je rovna paušální dani, a paušální veřejná pojistná se považují
za vyměřené uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z
příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
(2) Daň a paušální veřejná pojistná vyměřené podle odstavce 1 správce daně
předepíše do evidence daní.
§ 38lk
Paušální zálohy
(1) Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období.
Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
(2) Paušální záloha zahrnuje
a) zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b) zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se pro účely paušálního
režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
c) zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se pro účely paušálního
režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní
pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Záloha na veřejné pojistné, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí
záloha na pojistné na důchodové pojištění a záloha na pojistné na zdravotní pojištění,
se spravuje jako daň podle daňového řádu. Její správu vykonávají orgány Finanční
správy České republiky.
(4) Paušální zálohy se platí od zálohového období, ve kterém se poplatník
stal poplatníkem v paušálním režimu, do zálohového období, ve kterém poplatník přestal
být poplatníkem v paušálním režimu.
(5) Paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které
se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu
zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je splatná do dvacátého
dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
(6) Paušální záloha se platí na společný osobní daňový účet.
(7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí 100 Kč.
(8) Správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku
z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální
zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.
§ 38ll
Společný osobní daňový účet
(1) Společný osobní daňový účet je osobní daňový účet, který je veden pro
paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná.
(2) Na debetní straně společného osobního daňového účtu se evidují předpisy
a odpisy odděleně za daň a za jednotlivá veřejná pojistná.
(3) Úhrada na společný osobní daňový účet se v případě splatných daňových
pohledávek se stejným datem splatnosti použije na úhradu těchto pohledávek v poměru
podle jejich výše.
§ 38lm
Přeplatek
(1) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu
nedoplatku téhož poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný
u jiného správce daně; to neplatí, pokud poplatník
a) o takové použití přeplatku požádá,
b) přestane být poplatníkem v paušálním režimu, nebo
c) nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním
režimu.
(2) Pokud poplatník nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem
v paušálním režimu, přeplatek na společném osobním daňovém účtu zaniká ve výši plateb,
které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní
účet veřejného zdravotního pojištění.
(3) Nepožádá-li poplatník o vrácení vratitelného přeplatku na společném
osobním daňovém účtu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek
zaniká a stává se příjmem
a) zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění v části určené podle
podílu výše zálohy na pojistné na zdravotní pojištění na výši paušální zálohy a
b) státního rozpočtu v části zbývající z přeplatku po jeho snížení o
část podle písmene a).
§ 38ln
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné splatné v průběhu zdaňovacího období,
za které daň poplatníka není rovna paušální dani, s výjimkou příslušenství zaniká
uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických
osob za toto období.
§ 38lo
Převod výnosu paušálního pojistného
(1) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na důchodové pojištění
a paušálního pojistného na důchodové pojištění na centrální účet České správy sociálního
zabezpečení.
(2) Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na zdravotní pojištění
a paušálního pojistného na zdravotní pojištění na zvláštní účet veřejného zdravotního
pojištění.
(3) Správce daně převádí výnos podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným zákonem
upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu.
§ 38lp
Poskytování informací správcem daně
Správce daně poskytuje orgánům sociálního zabezpečení a správci registru
všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění informace o
a) poplatnících v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového
pojištění a veřejného zdravotního pojištění a
b) placení paušálních veřejných pojistných a záloh v paušálním režimu
potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění.
§ 38lq
Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech
pojištěnců veřejného zdravotního pojištění
Orgány sociálního zabezpečení a správce registru všech pojištěnců veřejného
zdravotního pojištění poskytují správci daně informace o osobách samostatně výdělečně
činných pro potřeby paušálního režimu.
§ 38m
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických
osob.
(2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve
lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí
nejméně 12 měsíců.
§ 38ma
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává
daňové přiznání
(1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
také podat za období
a) předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka
anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti
na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti
s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní
společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,
c) předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský
rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li
dosud za toto období daňové přiznání podáno,
d) předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské
družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky,
e) od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku
za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je
právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem
a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území
České republiky,
f) předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního
rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní
společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který
je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno.
(2) Daňové přiznání podle odstavce 1 se podává nejpozději do 3 měsíců
od konce měsíce, do kterého spadá
a) u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace
o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento
den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení,
není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní
korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,
b) den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává,
pokud není podle písmene a) stanoven jiný den.
(3) Podáním daňového přiznání za období podle odstavce 1 písm. a) není splněna
povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období, pokud nedojde k zapsání přeměny
obchodní korporace do obchodního rejstříku.
§ 38mb
Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Daňové přiznání není povinen podat
a) veřejně prospěšný poplatník, pokud
1. má pouze příjmy, které nejsou
předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně, a
2. nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3
písm. a) bodu 8,
b) společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou
předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně,
c) veřejná obchodní společnost,
d) zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného
dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak.
§ 38mc
Výjimka z oznamovací povinnosti
Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla
ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni
sdělit tuto skutečnost správci daně.
§ 38n
Daňová ztráta
(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené
podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou.
(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové
povinnosti, avšak daňová ztráta stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace
nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm.
b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se stanovuje. Při snižování daňové ztráty
se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty
se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje
na celé koruny nahoru.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2,
pokud není v § 5 stanoveno jinak.
(4) Ustanovení odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní
společnosti připadající komplementářům (komplementáři).
§ 38na
(1) Stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně
za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve
složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen "podstatná
změna"). Změnou ve složení osob se rozumí nabytí nebo zvýšení podílu na základním
kapitálu nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu. Podstatnou změnou
se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního
kapitálu nebo hlasovacích práv, a změny, kterými získá člen obchodní korporace rozhodující
vliv. Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení
osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena,
a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.
(2) U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele v období, za které
byla daňová ztráta stanovena, nebo v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna,
se má za to, že došlo k podstatné změně, ledaže poplatník prokáže, že v období, ve
kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci
svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta
stanovena, nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle
právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud prokáže, že nedošlo k podstatné
změně podle odstavce 1.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné
změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží
zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) v období, kdy došlo
k podstatné změně, a v obdobích, ve kterých má být uplatněna daňová ztráta, bylo
vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník
v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(4) Zaniká-li při přeměně131) daňový poplatník, může právní nástupce daňovou
ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat od základu daně maximálně do
výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému
byla daňová ztráta stanovena, a to v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní korporace nezaniká, může daňovou
ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická obchodní korporace
při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na
stejné činnosti vykonávané poplatníkem, kterému byla daňová ztráta stanovena, a to
v období, za které byla daňová ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první
a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných
do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti
vykonávané zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací v období, za které byla
daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným
do výnosů podle zvláštního právního předpisu20). Obdobně se postupuje v případě převzetí
daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na
území České republiky stálou provozovnu.
(5) Obchodní korporace, která při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká,
může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla stanovena před přeměnou a nebyla převedena
na nástupnickou obchodní korporaci při rozdělení, maximálně do výše části základu
daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová
ztráta stanovena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru
tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního
předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká,
v období, za které byla daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony
a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).
(6) Při převodu obchodního závodu lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty,
převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající obchodní
korporace v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající
obchodní korporace z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného obchodního závodu,
která byla prostřednictvím převedeného obchodního závodu vykonávána v období, za
které byla uplatňovaná daňová ztráta stanovena. Výše základu daně podle věty první
se stanoví u přijímající obchodní korporace na základě poměru tržeb za vlastní výkony
a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících
na stejné činnosti vykonávané převádějící obchodní korporací v období, za které byla
daňová ztráta stanovena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným
do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).Obdobně se postupuje v případě převzetí
daňové ztráty, která vznikla poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který nemá na
území České republiky stálou provozovnu.
(7) Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat
od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za
které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána
od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová
ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu,
v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou.
(8) Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené
v odstavcích 1 až 7, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda
daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. V žádosti
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést
a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno,
b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období,
za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu
daně, stanovena,
c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle
činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období,
za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,
d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou
ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
(9) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí
lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku
podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.
(10) Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve
kterém má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za které byla daňová ztráta stanovena,
se považuje i případ, kdy
a) v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání
výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány
až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, nebo
b) v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání
výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány
až v období, za které byla daňová ztráta stanovena.
(11) V případech uvedených v odstavcích 4 až 7 se nepoužijí ustanovení odstavců
1 až 3.
(12) Obdobím podle odstavců 1 až 7 a 10 se rozumí zdaňovací období i období,
za něž se podává daňové přiznání.
§ 38nb
Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z
úvěrového finančního nástroje
(1) Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm.
zj) a zk), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání
osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrového finančního nástroje.
Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně
místně příslušný poplatníkovi.
(2) Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození
jsou
a) potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo
úroků z úvěrového finančního nástroje vydané zahraničním správcem daně,
b) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků
z úvěrového finančního nástroje je jejich skutečným vlastníkem,
c) potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků
nebo úroků z úvěrového finančního nástroje podléhá některé z daní uvedených v příslušném
právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter
jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],
d) informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků
z úvěrového finančního nástroje má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu
Evropských společenství,93)
e) informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo
úroků z úvěrového finančního nástroje jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po
jak dlouhou dobu,
f) právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.
(3) Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit
nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může
mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zj) a zk), poplatník
je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného
správce daně.
(4) Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti
jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny
podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zj) a zk) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce
daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl
všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny.
Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.
(5) Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat
a) údaje, na jejichž základě
bylo rozhodováno,
b) časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí
být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období
bezprostředně po sobě jdoucí.
§ 38nc
Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými
osobami
(1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je
vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena,
odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami
v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7)
(dále jen "závazné posouzení ceny").
(2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny
uvede alespoň
a) jména, bydliště nebo sídla, sídla podnikatele, daňová identifikační
čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž
je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků
uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z
příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen "zúčastněná osoba"),
b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí,
a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností zúčastněných osob,
d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení
ceny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny
vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech
údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se
uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny.
(3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce
daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných
osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky
a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny
vydá správce daně nejblíže nadřízený nejblíže nadřízenému správci daně těchto správců
daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům
daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody
pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu,
rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné
osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně.
(4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou
osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni
předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení
ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba
místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické
osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí
o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro
stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.
§ 38nd
Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností
vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny
(1) Správce daně vydá na žádost daňového nerezidenta rozhodnutí o závazném
posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných
prostřednictvím stálé provozovny.
(2) Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně
nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé
provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl
z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České
republiky.
(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňový nerezident
uvede:
a) jméno, bydliště nebo sídlo daňového nerezidenta, umístění předmětné
stálé provozovny a daňové identifikační číslo včetně zahraničního, pokud bylo přiděleno,
b) popis organizační struktury, jejíž je daňový nerezident součástí,
a popis všech jeho stálých provozoven, a to i mimo území České republiky,
c) popis obchodních činností daňového nerezidenta,
d) popis obchodních činností daňového nerezidenta vykonávaných prostřednictvím
předmětné stálé provozovny a transakcí mezi touto stálou provozovnou a ostatními
částmi daňového nerezidenta a předpokládané další příjmy daňového nerezidenta plynoucí
ze zdrojů na území České republiky, které nejsou dosahovány prostřednictvím předmětné
stálé provozovny,
e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat,
f) popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé
provozovně příjmy a výdaje; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady,
ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, včetně odůvodnění,
g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
§ 38o
Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně
Je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých
plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se
pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob
na desetinu.
§ 38p
Zvláštní ustanovení o penále
Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena
oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření
této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle
§ 34.
§ 38r
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro
stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna
zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro
stanovení daně za zdaňovací období, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 35a odst.
7, 8 nebo 9, nebo v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou
od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období,
za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení
daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací
období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí
současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo
možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její
část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím
období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za
toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací
období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se
poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období,
za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období,
které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová
ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém
byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové
ztráty po převodu obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní
korporace.
(3) Lhůty pro stanovení daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění úplaty
u finančního leasingu jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž
bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
(4) Lhůty pro stanovení daně z důvodu nesplnění podmínky pokračování v činnosti
zemědělského podnikatele počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž tato podmínka
není splněna.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu
na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu67).
§ 38s
Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou
podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daně poplatníkovi z příjmů
ze závislé činnosti nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně,
je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka,
z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi
skutečně vyplacena.
§ 38t
(1) Pojišťovny jsou povinny sdělit svému místně příslušnému správci daně
nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně výplatu pojistného nebo výplatu
zálohy na pojistné plnění, a to do 30 dnů ode dne provedení této výplaty, jestliže
a) jde o pojistné plnění nahrazující příjem nebo výnos, jenž je předmětem
daně,
b) výplata byla provedena fyzické osobě,
c) vyplacená částka přesahuje 25 000 Kč,
d) z vyplacené částky nebyla sražena daň a
e) nejde o příjem osvobozený od daně (§ 4).
(2) Poplatníci uvedení v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny poplatníků
uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky mají povinnost
oznámit neprodleně svému místně příslušnému správci daně uzavření kontraktu s poplatníkem
uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé
provozovny (§ 22 odst. 2).
(3) Oznamovací povinnost ke správci daně mají orgány Celní správy České republiky,
jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.
§ 38u
(1) Dodatečné daňové tvrzení na daňovou povinnost nižší z důvodu odvolání
daru pro nouzi se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl dar
vydán zpět, nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena.
(2) Daň lze stanovit do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo
dodatečné daňové tvrzení podáno, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení
daně.
§ 38v
Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
(1) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je
od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen
oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání
za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
(2) V oznámení podle odstavce 1 poplatník uvede
a) výši příjmu,
b) popis okolností nabytí příjmu,
c) datum, kdy příjem vznikl.
(3) Odstavec 1 se nevztahuje na příjem, o němž může údaje podle odstavce
2 správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní
na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Zjistí-li správce daně nesplnění povinnosti podle odstavce 1, vyzve poplatníka
k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu.
(5) Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci
daně skutečnost podle odstavce 1 jeden z manželů.
§ 38w
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
(1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného
příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši
a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž
by k tomu byl vyzván,
b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost
splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost
ani v náhradní lhůtě.
(2) Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní
moci rozhodnutí o pokutě.
(3) Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí
lhůty pro stanovení daně.
(4) O povinnosti platit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu rozhodne
správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
(5) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
(6) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného
příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který
lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
§ 38x
Výzva k prokázání příjmů
(1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a
dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním
v případě, že
a) má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené
správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou
mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly,
a
b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy
a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.
(2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem,
který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky
tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.
(3) Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně
a) určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu
jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání
požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů,
c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných
skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností.
(4) Správce daně může požadované skutečnosti doplňovat prostřednictvím další
výzvy k prokázání příjmů.
(5) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je
správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení
daně.
§ 38y
Povinnost prokázat příjmy
Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání
příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení
daně.
§ 38z
Prokázání příjmů
(1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí.
(2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem,
pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání
příjmů,
b) daň nelze stanovit na základě dokazování a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená
podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč.
§ 38za
Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
(1) Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí
základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby
to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání.
(2) Při odhadu výše příjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména
z
a) informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka
neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
b) ekonomických ukazatelů,
c) porovnání se srovnatelnými poplatníky,
d) obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání,
e) pohybů a zůstatků na účtech,
f) prohlášení o majetku.
(3) Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit,
do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním
zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň.
(4) Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne
k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny
a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
§ 38zb
Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem
Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené
podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši
a) 50 %, nebo
b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo
bránilo stanovení daně.
§ 38zc
Výzva k podání prohlášení o majetku
(1) Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud
a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání
příjmů,
b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem,
nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a
c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota
majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000
000 Kč.
(2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení
výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit.
(3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením
výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením
nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není
správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.
(4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo
v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí
ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
§ 38zd
Náležitosti prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje.
(2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí
v prohlášení o majetku podle daňového řádu.
(3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést
a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti,
které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu,
b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel
nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti,
c) peněžitý dluh nebo
d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje.
(4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy
k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den.
(5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do
protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen.
§ 38ze
Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku
(1) V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může
správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce
daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku
povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést
pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý.
(3) Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést
a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo
b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.
§ 38zf
Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku
Pokud poplatník podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání současně
s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání
daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, hledí se na žádost jako na
podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového
přiznání.
§ 38zg
Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1) Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně
rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku
bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud
je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského
státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se kterým
má Česká republika nebo Evropská unie uzavřenu dohodu, která je v tomto státě a v
České republice prováděna, o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné
vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie141) nebo vzájemné
pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních
pohledávek.
(2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku
bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu
daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky
do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek
odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek
snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ
daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky
do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění
majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.
(3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na
splátky, se stanoví jako podmínka pouze
a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a
b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou
této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude
později uhrazena.
(4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky,
pozbývá účinnosti také dnem, kdy
a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo
b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu
než do státu podle odstavce 1.
(5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení
části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny
vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části,
o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající
na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti
patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního
výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických
osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné
daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu
správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady
části daně na splátky.
§ 38zh
Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od
základu daně
Pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým
přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve
kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období,
ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně,
hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová
ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné
období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v
takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to
stav řízení umožňuje.
ČÁST PÁTÁ
REGISTRACE
§ 39
Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je povinen
podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce
daně do 15 dnů ode dne, ve kterém
a) započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti,
nebo
b) přijal příjem ze samostatné činnosti.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen
podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud
a) na území České republiky započal vykonávat činnost uvedenou v odstavci
1 písm. a), nebo
b) přijal příjem uvedený v odstavci 1 písm. b) ze zdrojů na území České
republiky.
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen
podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce
daně do 15 dnů ode dne, ve kterém
a) mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo
b) získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem
příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku
k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozené od daně, nebo
c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
§ 39a
Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen
podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce
daně do 15 dnů od svého vzniku.
(2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž
vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci
k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této
provozovny.
(3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je
povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode
dne, ve kterém
a) započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem
příjmů,
b) přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky,
c) obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je
zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.
(4) Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou povinni
podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce
daně do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo
začnou přijímat příjmy.
(5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4,
veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat
přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy,
a) které nejsou předmětem daně,
b) které jsou osvobozené od daně, nebo
c) z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
§ 39b
Registrační povinnost plátce daně
(1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických
nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy
mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.
(2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za
plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která
je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.
ČÁST ŠESTÁ
PRAVOMOCI VLÁDY A MINISTERSTVA FINANCÍ
§ 39p
Pravomoci vlády
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu
trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu
pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu
a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů,
b) osvobodit od
1. daně z příjmů příjmy ze služebního poměru příslušníků
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců havarijních služeb za
činnost v těchto složkách,
2. daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené
bezpečnostní sbory a havarijní služby.
§ 39q
Pravomoci Ministerstva financí
Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí
a) činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem
vzájemného vyrovnání zdanění,
b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí,
c) rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství poplatníka,
o způsobu zdanění, pokud jde o poplatníky se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo
o poplatníky vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené
v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy
ze zdrojů v zahraničí.
ČÁST SEDMÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 40
(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění
mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte
též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst.
5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.
(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren,
solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z
příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti
tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí doby, po kterou se na tyto příjmy
osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou
příjmy osvobozeny, k překročení hranice 200 000 kWh vyrobené energie ročně, jsou
předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě
zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990
Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou
již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).
(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou
část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z
vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na
tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně
vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby
od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince
1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění
začne poskytovat poprvé.
(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po
nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst.
7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím
účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990
Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé,
se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková
cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených
základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj
cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu
roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku),
lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.
(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952
Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965
Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů,
a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti
dnem účinnosti tohoto zákona.
(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného
majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:
a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu,
b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly
prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,
c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci
1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce "v dalších
letech odpisování" tabulky uvedené v § 31 odst. 1,
d) úplatně pořízený nehmotný majetek
odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to
rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování.
(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly
sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb.,
o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních
smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem
v najatém stavebním objektu.
(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením
se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí38)
i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona,
u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout
plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně
jako u hmotného majetku (odst. 7).
(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly
sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů)
nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.
(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý
soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.
(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993.
(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu
v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky
souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období
1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.
(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona
[§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované
podle předpisů platných do konce roku 1992.
(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených,
uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy.
(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb.,
o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad
v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10.
(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období
před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.
(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství
do doby zrušení regulace cen nájemného.
(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím
období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo
zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst.
3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost a jsou prokazatelně zohledněny
za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu
obce.
(21) zrušen
(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.
(23) Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv
vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle
§ 24 odst. 1 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
se zahrnují do základu daně.
(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod
8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.
§ 41
Zrušují se:
1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č.
43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č.
101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených
sil,
3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti,
ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru
národní bezpečnosti,
5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989
Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona
č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990
Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,
8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona
č. 578/1991 Sb.,
9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění
odvodu ze zisku na základě finančního plánu,
10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých
příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně
hospodařící rolníky,
11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České
socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982
Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb.,
zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,
12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona
o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb.,
vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,
13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou
se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,
14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou
se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou
se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,
16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování
některých zařízení společenské spotřeby a některých činností,
17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování
základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,
18. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/39
337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární
a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,
19. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/20
148/1972, kterým se vydává předpis "3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti
- postup při předkládání potvrzení", registrovaný v částce 26/1972 Sb.,
20. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/15
101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25
tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,
21. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky č.j. 153/25
508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké
činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,
22. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-7 718/1976 o výjimečném
uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním
zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976
Sb.,
23. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-2 017/77 o zdaňování
mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám,
které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,
24. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-27 067/77 o posuzování
hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních
školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,
25. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-8 762/78 "Odměny
poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a
jinou činnost; daň ze mzdy", registrovaný v částce 15/1978 Sb.,
26. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-26 711/1978 o zdaňování
náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních
a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,
27. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-4 537/79 - "Daňové
posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů",
registrovaný v částce 11/1979 Sb.,
28. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-421/1981 o zdaňování
odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,
29. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-584/82 o zvýšení
hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném
uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním
zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,
30. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-12 836/82 o poskytování
slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku
rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
31. výnos Federálního ministerstva financí č.j. VI/1-13 318/82 o zdaňování
odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,
32. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-3 776/83 o zdaňování
odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,
33. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 317/84 o výjimečném
uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení
důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších
změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný
v částce 3/1985 Sb.,
34. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-21 171/84 o daňovém
posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě
mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb.,
35. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-1 895/85 o daňovém
posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům
zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,
36. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-13 669/85 o zdaňování
odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér,
očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce
26/1985 Sb.,
37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí č.j.
III/3-10 780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR č.j. 122/11 735/86 o poskytování
příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici
Československé socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,
38. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-7 393/87 ze dne 15.
5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob
pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,
39. výnos Federálního ministerstva financí č.j. V/1-5 614/88 ze dne 29.
dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný
v částce 12/1988 Sb.,
40. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/4-19 752/88 ze dne
8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům
v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,
41. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/4-22 067/89 ze dne
29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o
ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání
pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,
42. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 039/1989, Ministerstva
financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR
č.j. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování
úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,
43. výnos Federálního ministerstva financí č.j. II/1-18 795/89, Ministerstva
financí, cen a mezd ČSR č.j. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR
č.j. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování
úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.
§ 42
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v.r
Klaus v.r.
Příl.1
Třídění hmotného majetku do odpisových skupin
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| | | |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| | | ODPISOVÁ SKUPINA 1 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| Položka +) | CZ-CPA ++) | Název ++++) |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-1) | 01.4 | Jen: skot plemenný |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-2) | 01.4 | Jen: skot chovný |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-3) | 01.43.10 | Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-4) | 01.45.11 | Jen: ovce chovné a plemenné |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-5) | 01.45.12 | Jen: kozy chovné a plemenné |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-6) | 01.46.10 | Jen: prasata plemenná |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-7) | 01.46.10 | Jen: prasata chovná |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-8) | 01.47.13 | Jen: hejna husí plemenná |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-9) | 01.47.13 | Jen: hejna husí chovná |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-10) | 22.29.25 | Plastové kancelářské nebo školní potřeby |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-11) | 23.19.23 | Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnické a |
| | | farmaceutické účely; skleněné ampule |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-12) | 23.44.11 | Keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo |
| | | jiné technické účely, z porcelánu |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-13) | 23.91.11 | Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a |
| | | podobné výrobky a jejich díly, bez rámů, z |
| | | přírodního kamene, aglomerovaných přírodních |
| | | nebo umělých brusiv nebo z keramiky |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-14) | 25.73 | Nástroje a nářadí pokud nejsou uvedena v jiné |
| | | položce této přílohy |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-15) | 26.20 | Počítače a periferní zařízení |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-16) | 26.30.11 | Vysílací přístroje obsahující přijímací zařízení |
| | | občanských radiostanic pokud nejsou uvedena v |
| | | jiné položce této přílohy |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-17) | 26.30.12 | Vysílací přístroje neobsahující přijímací |
| | | zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce |
| | | této přílohy |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-18) | 26.30.13 | Televizní kamery |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-19) | 26.30.2 | Elektrické přístroje pro telefony a |
| | | telegrafy; videotelefony vč. mobilních |
| | | telefonů |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-20) | 26.40.44 | Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo |
| | | radiotelegrafii j. n. |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-21) | 26.51 | Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné |
| | | přístroje a zařízení pokud nejsou uvedena v |
| | | jiné položce této přílohy |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-22) | 27.90.11 | Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a |
| | | kombinování zvuku (mixážní pulty apod.) |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-23) | 28.23 | Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů |
| | | a periferních zařízení |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-24) | 28.24 | Ruční mechanizované nástroje |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-25) | 28.30.34 | Rozmetadla hnoje a umělých hnojiv |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-26) | 28.30.60 | Stroje a přístroje ke stříkání, rozstřikování |
| | | nebo rozprašování kapalin a prášků pro |
| | | zemědělství nebo zahradnictví |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-27) | 28.30.70 | Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a |
| | | návěsy pro zemědělské účely |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-28) | 28.30.86 | Stroje a přístroje pro zemědělství, |
| | | zahradnictví, lesnictví, drůbežářství nebo |
| | | včelařství jinde neuvedené |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-29) | 28.99.39 | Jen: zařízení na vyvažování pneumatik |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-30) | 29.10.52 | Vozidla konstruovaná pro jízdu na sněhu, na |
| | | golfových hřištích apod., s motorem |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-31) | 30.20.33 | Jen: vozíky kolejové důlní |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-32) | 30.92.10 | Jízdní kola a jiná kola bez motoru |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-33) | 32.50.21 | Jen: dýchací přístroje |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-34) | 32.99.11 | Ochranné pokrývky hlavy a jiné ochranné |
| | | výrobky |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-35) | 32.99.53 | Přístroje, zařízení a modely určené k |
| | | demonstračním účelům |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (1-36) | 32.99.55 | Umělé květiny, listoví a ovoce |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| | | |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| | | ODPISOVÁ SKUPINA 2 |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| Položka +) | CZ-CPA ++) | Název ++++) |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| | CZ-CC +++) | |
+------------+------------+--------------------------------------------------+
| (2-1) | 01.43.10 | Koně a jiní koňovití, živí, pokud nejsou |
| | | uvedeni v jiné položce této