Zákon ze dne 11.7.2000 o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

11.8.2000 | Sbírka:  253/2000 Sb. | Částka:  74/2000ASPI

Vztahy

Aktivní derogace: 531/1990 Sb.
Pasivní derogace: 164/2013 Sb., 456/2011 Sb., 281/2009 Sb., 286/2005 Sb., 691/2004 Sb., 438/2003 Sb.
253/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. července 2000
o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 438/2003 Sb.
Změna: 691/2004 Sb.
Změna: 286/2005 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 456/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
MEZINÁRODNÍ POMOC PŘI SPRÁVĚ DANÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za kterých orgány České republiky poskytují, požadují nebo přijímají v zájmu zajištění správného vyměření a placení daní mezinárodní pomoc při jejich správě,1) a to
a) na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, ve vztahu ke státu, který je stranou této mezinárodní smlouvy,
b) v souladu s právem Evropských společenství1a) ve vztahu k členským státům Evropské unie.
(2) Tento zákon se nevztahuje na mezinárodní pomoc při vymáhání některých peněžitých pohledávek podle zvláštního právního předpisu.2)
§ 2
Rozsah úpravy
(1) Mezinárodní pomoc poskytovaná podle tohoto zákona se týká
a) přímých daní, a to v České republice daní z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku,
b) daní z pojistného.
(2) Daněmi z pojistného se rozumí daně, které mají některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství.2a)
§ 3
Příslušnost správců daně
(1) Jménem České republiky ve věcech stanovených tímto zákonem jedná Ministerstvo financí, popřípadě jím pověřený správce daně3) (dále jen "příslušný orgán"). Ministerstvo financí nemůže pověřit jiného správce daně k provedení úkonů podle § 7 odst. 1, § 10 odst. 2 a § 11.
(2) Pokud se dožádaná mezinárodní pomoc týká daně z pojistného, je věcně příslušným správcem daně ten, který je příslušný ke správě daní z příjmů.
(3) Příslušný orgán postupuje při poskytování pomoci příslušnému úřadu státu uvedenému v § 1 odst. 1 písm. a) a b) (dále jen "příslušný úřad smluvního státu") tak, jako by se jednalo o spolupráci s orgány České republiky, přičemž se uplatní postup podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků4).
§ 4
Výměna informací na dožádání
(1) Příslušný orgán poskytne informace o jednotlivých případech týkajících se daní podle § 2 odst. 1 (dále jen "informace") na dožádání příslušného úřadu smluvního státu.
(2) Příslušný orgán může od příslušného úřadu smluvního státu rovněž informace dožadovat, pokud vyčerpal vlastní obvyklé zdroje údajů, které mohl v daném případě využít, aniž by tím bylo ohroženo dosažení žádoucího výsledku.
(3) Ode dne odeslání dožádání podle odstavce 2 do dne obdržení odpovědi na dožádání od příslušného úřadu smluvního státu, lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.
§ 5
Pravidelná výměna informací
Příslušný orgán pro skupiny jednotlivých případů může ujednat ústně nebo písemně s příslušným úřadem smluvního státu postupem podle § 11 odst. 1 druh a rozsah informací, které bude bez předchozího dožádání při zachování vzájemnosti poskytovat nebo přijímat, včetně způsobu a lhůt předávání těchto informací.
§ 6
Poskytování informací z vlastního podnětu
(1) Příslušný orgán poskytne informace, které jsou mu známy, bez předchozího dožádání příslušnému úřadu smluvního státu, pokud
a) lze důvodně předpokládat, že došlo nebo mohlo dojít ke zkrácení daně v tomto smluvním státě,
b) daňový subjekt dosáhne snížení daně nebo jiné daňové úlevy v České republice a lze předpokládat, že toto snížení daně nebo jiná daňová úleva vedla nebo by mohla vést ke vzniku daňové povinnosti nebo k jejímu zvýšení v tomto smluvním státě,
c) obchodní vztahy mezi daňovým subjektem zdaňovaným v České republice a mezi daňovým subjektem zdaňovaným v tomto smluvním státě jsou uskutečňovány v jedné nebo více zemích takovým způsobem, o kterém lze předpokládat, že vedl nebo by mohl vést ke snížení daňové povinnosti v České republice nebo v tomto smluvním státě, popřípadě v obou,
d) lze důvodně předpokládat, že ke snížení daňové povinnosti může docházet z umělých převodů zisků v podnikatelských seskupeních,5) nebo
e) informace poskytnutá tímto smluvním státem umožnila zjistit údaje, které vedly v tomto smluvním státě ke vzniku nebo zvýšení daňové povinnosti anebo by na takový vznik nebo zvýšení mohly upozornit.
(2) Příslušný orgán může ujednat ústně nebo písemně s příslušným úřadem smluvního státu postupem podle § 11 odst. 1 další okruhy informací, které si budou vzájemně spontánně poskytovat.
§ 7
Přímá spolupráce pracovníků daňových správ
(1) Pro účely poskytování informací podle § 4 až 6 může příslušný orgán postupem podle § 11 odst. 1 nebo 2 povolit přítomnost pracovníka daňové správy smluvního státu u příslušného orgánu a jeho součinnost s ním v rozsahu vymezeném povolením.
(2) Pracovníci daňové správy smluvního státu mají v rozsahu vymezeném v povolení podle odstavce 1 postavení pracovníků příslušného orgánu.
(3) Příslušný orgán může dožadovat příslušný úřad smluvního státu o povolení součinnosti pracovníků příslušného orgánu u daňové správy smluvního státu.
§ 8
Nakládání s informacemi
(1) Na informace sdělené příslušnému orgánu příslušným úřadem smluvního státu se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním právním předpisem,6) při dodržení dalších podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Informace od příslušného úřadu smluvního státu mohou být zpřístupněny jen pracovníkům příslušného orgánu, kteří se přímo účastní správy daně, k níž se poskytnutá informace vztahuje.
(3) Informace od příslušného úřadu smluvního státu, které příslušný orgán poskytl pro soudní řízení o přezkoumání daňového rozhodnutí nebo orgánům činným v trestním řízení, nesmí být poskytnuty jiným orgánům nebo osobám, které nejsou přímo zúčastněny na těchto řízeních. Osoby zúčastněné na řízeních, kterým byla zpřístupněna poskytnutá informace, jsou povinny zachovávat mlčenlivost v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.6) Poskytnuté informace mohou být zveřejněny během jednání nebo při vyhlášení rozhodnutí jen za podmínky, že příslušný úřad smluvního státu, který tyto informace poskytl, nevznesl námitky při jejich prvním předání.
(4) Příslušný orgán může poskytnout informace získané od příslušného úřadu smluvního státu pro stanovení
a) náhrad, finančních podpor6a) a dalších opatření, které jsou součástí částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi,
b) dávek a jiných poplatků stanovených v rámci Evropských společenství při organizaci společného trhu s cukrem,
c) dovozních cel,
d) vývozních cel,
e) přímých a nepřímých daní,
f) daní z pojistného,
g) úroků, pokut, penále a nákladů souvisejících s pohledávkami uvedenými v písmenech a) až f), jakož i s obdobnými daněmi, které doplní nebo nahradí daně uvedené v písmenu f).
(5) Pokud příslušný orgán považuje informace obdržené od příslušného úřadu smluvního státu za pravděpodobně užitečné pro další smluvní stát, může mu tyto informace předat jen se souhlasem příslušného úřadu smluvního státu, který tyto informace poskytl.
(6) Příslušný orgán může povolit použití poskytnutých informací v dožadujícím smluvním státě pro jiné účely jen v rozsahu, v jakém tyto informace mohou být použity podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 9
Lhůty pro podání informací
(1) Příslušný orgán předá dožadovanou informaci příslušnému úřadu smluvního státu bez zbytečných odkladů.
(2) Vyskytnou-li se v obstarávání dožádaných informací překážky bránící tyto informace poskytnout nebo je-li poskytnutí těchto informací odmítnuto, informuje příslušný orgán o této situaci s uvedením důvodů překážek nebo důvodů odmítnutí neprodleně dožadující příslušný úřad smluvního státu.
§ 10
Omezení poskytování informací
(1) Zjistit nebo poskytnout informace příslušnému úřadu smluvního státu lze jen v rozsahu, který umožňují při zjišťování takových požadavků a jejich shromažďování nebo používání pro účely správy daní právní předpisy České republiky.
(2) Příslušný orgán je oprávněn odmítnout poskytnutí informací příslušnému úřadu smluvního státu, pokud tento nebo zvláštní zákon4) obsahuje přísnější podmínky povinnosti zachovávat mlčenlivost než ty, které jsou v právní úpravě dožadujícího smluvního státu, a pokud tento stát těmto přísnějším podmínkám nevyhoví.
(3) Dožádání podle § 4 odst. 1 nemusí být vyhověno, pokud dožadující smluvní stát nevyčerpal své obvyklé zdroje informací, které mohly být vzhledem k okolnostem využity k získání požadovaných informací bez rizika ohrožení žádaného výsledku.
(4) Poskytnutí informací může být odmítnuto i v případě, že by vedlo k vyzrazení obchodního tajemství,7) porušení mlčenlivosti uložené zvláštním právním předpisem8) nebo by se jednalo o informace, jejichž vyzrazení by bylo v rozporu se zájmem České republiky9) a s veřejným pořádkem.
(5) Poskytnutí informací může být též odmítnuto, pokud dožadující smluvní stát není schopen z praktických nebo právních důvodů poskytnout obdobné informace.
§ 10a
Doručování
(1) Na žádost příslušného úřadu smluvního státu doručí příslušný orgán rozhodnutí, případně jiné písemnosti vztahující se k daním uvedeným v § 2, jejich adresátovi. Příslušný orgán může rovněž od příslušného úřadu smluvního státu dožadovat doručení obdobných písemností adresátovi.
(2) Žádost o doručení obsahuje označení věci, jíž se doručované písemnosti týkají, jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, které jsou písemnosti adresovány, a další údaje potřebné k identifikaci adresáta.
(3) Příslušný orgán neprodleně informuje příslušný úřad smluvního státu o tom, že jeho žádost o doručení obdržel, a po doručení písemností adresátovi také o dni jejich doručení.
§ 10b
Souběžná kontrola
(1) Příslušný orgán je za účelem výměny získaných informací oprávněn provádět ve spolupráci s příslušnými úřady smluvních států souběžně daňovou kontrolu u daňových subjektů, jejichž daňové povinnosti jsou společným nebo doplňujícím zájmem České republiky a smluvních států (dále jen "souběžná kontrola").
(2) Příslušný orgán vyhledává daňové subjekty, u nichž považuje za vhodné a účelné souběžnou kontrolu provést, a navrhuje příslušným úřadům smluvních států její provedení; v návrhu poskytne informace, které ho k tomuto rozhodnutí vedly, a uvede období, ve kterém by souběžná kontrola měla být provedena.
(3) Po obdržení návrhu na provedení souběžné kontroly od příslušného úřadu smluvního státu oznámí příslušný orgán tomuto úřadu souhlas s jejím provedením nebo její odmítnutí s uvedením důvodů, pro které k odmítnutí došlo.
(4) Příslušný orgán určí pro provedení souběžné kontroly zástupce odpovědného za její řízení a za součinnost s příslušným úřadem smluvního státu.
§ 11
Projednání spolupráce
(1) Příslušný orgán je oprávněn v rozsahu tohoto zákona projednat další podmínky a dílčí postupy mezinárodní pomoci při správě daní s příslušným úřadem smluvního státu na dvoustranném, popřípadě vícestranném jednání. Jednání se uskuteční vždy, požádá-li o to příslušný úřad smluvního státu.
(2) Vícestranná jednání podle odstavce 1 mohou probíhat za účasti Komise Evropských společenství a uskuteční se vždy, jestliže o to Komise Evropských společenství požádá.
(3) Příslušný orgán může ústně nebo písemně ujednat, postupem podle odstavce 1 nebo 2, s příslušným úřadem smluvního státu přímou spolupráci správců daně s orgány daňové správy tohoto členského státu, a to pro určité jednotlivé případy nebo skupiny jednotlivých případů.
(4) Povede-li projednání podle odstavce 1 ke dvoustranné dohodě s příslušným úřadem jiného členského státu Evropské unie, která se netýká řešení jednotlivých případů, je příslušný orgán povinen uvědomit o tom co nejdříve Komisi Evropských společenství.
(5) Ustanovení odstavců 2 a 4 se použijí pouze ve vztahu k členským státům Evropské unie.
(6) Ministerstvo financí sdělí Evropské komisi a příslušným úřadům ostatních členských států Evropské unie, že je orgánem oprávněným požadovat a poskytovat mezinárodní pomoc podle tohoto zákona, a oznámí jim zavedení nebo nahrazení daní uvedených v § 2 odst. 1.
§ 12
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud stanoví jinak
a) mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo
b) zvláštní právní předpis.10)
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 13
zrušen
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1) § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
1a) Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, ve znění směrnice Rady 79/1070/EHS, směrnice Rady 92/12/EHS, směrnice Rady 2003/93/ES, směrnice Rady 2004/56/ES a směrnice Rady 2004/106/ES.
2) Zákon č. 252/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
2a) Čl. 3 směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, ve znění směrnice Rady 79/1071/EHS ze dne 6. prosince 1979, směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 a směrnice Rady 2001/44/ES ze dne 15. června 2001.
3) § 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 66a obchodního zákoníku.
6) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb. a zákona č. 85/2004 Sb.
7) § 17 až 20 obchodního zákoníku.
8) Například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.