Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 13.12.2001 Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti

13.12.2001 | Sbírka:  15/2001 (ZA) | Částka:  15/2001ASPI
15/2001
POKYN OBECNÉ POVAHY
nejvyššího státního zástupce
ze dne 13. prosince 2001
o výkonu působnosti státního zastupitelství v netrestní oblasti ve znění pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2003 ze dne 3. ledna 2003
Změna: 11/2003
Podle § 9 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:
ČÁST PRVNÍ
Čl.1
Předmět úpravy
(1) Tento pokyn obecné povahy upravuje postup státního zastupitelství při podávání návrhů na zahájení občanského soudního řízení a při vstupu do zahájeného občanského soudního řízení v případech, které stanoví zákon o státním zastupitelství 1) (dále jen "zákon"), jakož i při podávání podnětů soudu k zahájení řízení podle § 81 odst. 1, 3 občanského soudního řádu.
(2) Tento pokyn obecné povahy neupravuje podrobnosti o dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby 2) a trestu odnětí svobody 3), o dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních 3a) a o součinnosti při podávání návrhu nejvyššího státního zástupce na popření otcovství podle § 62 nebo § 62a zákona o rodině a žaloby nejvyššího státního zástupce proti rozhodnutí správního orgánu podle § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Základní ustanovení
Čl.2
(1) Státní zastupitelství v zákonem stanovených případech podává návrh soudu na zahájení řízení a vstupuje do zahájeného občanského soudního řízení ve veřejném zájmu.
(2) Státní zastupitelství v netrestní oblasti působnosti plní na úseku sociálně-právní ochrany dětí další úkoly stanovené právním předpisem.4)
Čl.3
(1) Zdrojem poznatků pro podání návrhu na zahájení řízení nebo ke vstupu do řízení jsou zejména
a) vnější podněty (např. fyzických a právnických osob, poznatky signalizované z činnosti orgánů veřejné moci),
b) výkon působnosti orgánů činných v trestním řízení,
c) informační prostředky,5)
d) poznatky ze spisů soudů a jiných státních orgánů předložených v souladu se zvláštními právními předpisy6),
e) závěry prověrkové činnosti kontrolních orgánů, zejména Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu.
(2) Vedoucí státní zástupci jsou povinni přijmout organizační opatření k důslednému využívání všech poznatků pro výkon působnosti na netrestním úseku, zejména pak pro využívání všech poznatků z trestního řízení, a pravidelně, nejméně jednou ročně, plnění těchto opatření kontrolovat.
Čl.4
Při vyřizování podnětu k uplatnění návrhového oprávnění nebo ke vstupu do občanského soudního řízení státní zastupitelství postupuje podle § 16a zákona.
Čl.5
Státní zastupitelství postupuje při získávání poznatků a prověřování spisového materiálu tak, aby získalo veškeré dostupné poznatky pro plnění úkolů v rozsahu stanoveném zákonem.
Čl.6
Státní zastupitelství, k jehož návrhu bylo zahájeno řízení nebo které do zahájeného řízení vstoupilo, se aktivně účastní řízení před soudem, zvláště v průběhu dokazování. Státní zastupitelství v řízení zahájeném k jeho návrhu, využije poznatky z šetření, které podání návrhu předcházelo. Za podmínek stanovených právním předpisem7) státní zástupce tohoto státního zastupitelství vždy využije svého oprávnění ke shrnutí svých návrhů a vyjádří se k dokazování, a to i ke skutkové i k právní stránce věci.
Čl.7
(1) Státní zastupitelství podá odvolání proti rozhodnutí soudu, jestliže odporuje zákonu. Zásadně tak učiní, pokud soud pominul jím navržené důkazy a věcně rozhodl, ačkoliv skutkový stav nebyl náležitě zjištěn.
(2) V případech, ve kterých odvolací soud může projednat odvolání bez jednání, státní zastupitelství, které působí u odvolacího soudu, podle povahy věci prostuduje spisy po jejich předložení odvolacímu soudu a uváží, zda je potřebné tomuto soudu zaslat písemné vyjádření a stanovisko k věci anebo s odvoláním či s návrhem podaným nižším státním zastupitelstvím dále nakládat způsobem, který občanský soudní řád umožňuje. Nezašle-li příslušný soud stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu rovněž státnímu zastupitelství, které u odvolacího soudu působí, zašle mu kopii uvedeného rozhodnutí nižší státní zastupitelství, jemuž bylo doručeno.
Čl.8
Státní zastupitelství působí k tomu, aby řízení, které bylo zahájeno jeho návrhem nebo řízení, do něhož vstoupilo, probíhalo rychle při zachovávání zásady zákonnosti a hospodárnosti.
ČÁST DRUHÁ
Návrhy státního zastupitelství na zahájení řízení
Čl.9
(1) Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení řízení tam, kde to stanoví zákon
a) podle § 42 zákona,
b) podle § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.,
c) podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže),
d) podle § 35 odst. 3 občanského soudního řádu,
e) podle § 68 odst. 6 obchodního zákoníku,
f) podle § 75b odst. 1, 2 obchodního zákoníku,
g) podle § 257 odst. 1 obchodního zákoníku,
h) podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
(2) Státní zastupitelství je dále oprávněno podat návrh na zahájení řízení podle § 231 odst. 2 občanského soudního řádu.
Čl.10
(1) K šetření podmínek pro podání návrhu a k podání návrhu na zahájení řízení je příslušné státní zastupitelství působící u soudu, který je oprávněn ve věci jednat.8)
(2) Odvolání podává vždy státní zastupitelství, které návrh podalo, a to bez ohledu na to, že se řízení u odvolacího soudu zúčastní státní zastupitelství, jež působí u odvolacího soudu. Obdobně to platí i o dovolání. V průběhu řízení u odvolacího soudu však s odvoláním nebo s návrhem disponuje státní zastupitelství působící u odvolacího soudu. V průběhu řízení u dovolacího soudu s dovoláním disponuje Nejvyšší státní zastupitelství.
(3) Nejblíže vyšší státní zastupitelství podá opravný prostředek, odňalo-li věc nižšímu státnímu zastupitelství za podmínek stanovených v § 10 větě druhé zákona, na který v odůvodnění opravného prostředku stručně odkáže.
Čl.11
Návrh na zahájení řízení musí obsahovat náležitost stanovené právním předpisem.9)
Návrhy podle § 42 zákona
Čl.12
Návrhové oprávnění státního zastupitelství podle § 42 zákona uplatňuje státní zastupitelství vždy (§ 2 odst. 1, § 3 zákona), pokud jsou splněny podmínky pro podání návrhu na zahájení řízení podle čl. 13 a čl. 14, a to bez časového omezení.
Čl.13
(1) Základními předpoklady pro podání návrhu podle § 42 zákona jsou
a) existence smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnictví věci movité nebo nemovité,
b) absolutní neplatnost této smlouvy z důvodů nerespektování zákonného ustanovení omezujícího smluvní volnost převodce nebo nabyvatele.
(2) Uplatnění návrhového oprávnění podle § 42 zákona je podmíněno veřejným zájmem na určení neplatnosti smlouvy. Existenci veřejného zájmu zjišťuje výlučně státní zastupitelství.
Čl.14
Státní zastupitelství návrh podle § 42 zákona výjimečně nepodá tam, kde není dán veřejný zájem na určení neplatnosti smlouvy, zejména jestliže
a) je se zřetelem ke všem okolnostem případu zřejmé, že nabyvatel neplatně převedenou věc nabyl vydržením vlastnického práva,10)
b) v průběhu zjišťování podmínek podle § 42 zákona uzavřeli účastníci novou platnou smlouvu o převodu vlastnictví,
c) v průběhu zjišťování podmínek podle § 42 zákona účastníci splnili restituční povinnost,11)
d) by šlo o ochranu fyzických a právnických osob tam, kde jsou tyto osoby úmyslně, zejména z důvodů spekulativních, nečinné, nedošlo-li současně k poškození majetku státu či majetku územně samosprávných celků.
Čl.15
Státní zastupitelství v rámci šetření podmínek podle § 42 zákona zjistí, zda některý z účastníků neplatné smlouvy již nepodal návrh na určení neplatnosti smlouvy12) nebo návrh na plnění sledující restituci podle § 457 občanského zákoníku. Jestliže takový návrh nebyl podán nebo byl v rozporu s veřejným zájmem vzat zpět, pak státní zastupitelství za splnění podmínek uvedených v čl. 13 a 14 podá soudu návrh podle § 42 zákona.
Čl.16
Návrhy podle § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
(1) K podání návrhu na určení nezákonnosti stávky a návrhu na určení nezákonnosti výluky je příslušné krajské státní zastupitelství. Návrh lze podat jen u stávek a výluk upravených zákonem č. 2/1991 Sb.
(2) Při úvaze o podání žaloby krajské státní zastupitelství dbá, aby nenahrazovalo obdobná oprávnění dalších subjektů k podání návrhu.
Čl.17
Návrh na uložení opatření dítěti podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. a návrh na uložení opatření mladistvému podle § 5 odst. 2 a § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
(1) K podání návrhu je příslušné okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu má dítě nebo mladistvý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště12a). Jestliže dítě nebo mladistvý vykonává ústavní výchovu, rozumí se bydlištěm školské zařízení, ve kterém tuto výchovu vykonává.
(2) Okresní státní zastupitelství podává u okresního soudu (soudu pro mládež) návrh na uložení opatření
a) dítěti mladšímu 15 let, které se dopustilo činu jinak trestného,12b)
b) mladistvému, vůči němuž bylo trestní stíhání na základě znaleckého posudku zastaveno proto, že v době spáchání trestného činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat nebezpečnost spáchaného trestného činu pro společnost nebo ovládat své jednání,12c)
c) mladistvému, který se dopustil činu jinak trestného, ale není z jiných zákonných důvodů trestně odpovědný.12c)
(3) Z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) je státní zastupitelství povinno návrh na uložení opatření podat bezodkladně poté, co se dozví, že trestní stíhání je nepřípustné;[§ 11 odst. 1 písm. d) tr. ř.] přitom vychází z usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 2 tr. ř. a ze spisového materiálu policejního orgánu.
(4) Před podáním návrhu z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. b) nebo písm. c) státní zastupitelství zváží, zda konkrétní důvody, pro které mladistvý není trestně odpovědný, mohou opodstatňovat návrh na některé z opatření uplatňovaných u dětí mladších patnácti let,12d) a v kladném případě podá návrh na uložení opatření tohoto druhu.
(5) Nebudou-li dány podmínky k postupu podle odstavců 1 až 3, posoudí státní zastupitelství předpoklady k výkonu působnosti podle § 35 odst. 3 o.s.ř.
Čl.18
Návrhy podle § 35 odst. 3 občanského soudního řádu
(1) Okresní státní zastupitelství na základě vlastních poznatků nebo poznatků uvedených zejména v čl. 3 odst. 1 podá ve veřejném zájmu návrh na
a) uložení výchovného opatření,13)
b) nařízení ústavní výchovy nebo jejího prodloužení,14)
c) pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti,15) nebylo-li řízení zahájeno bez návrhu nebo na návrh jiného navrhovatele.
(2) Návrh uvedený v odstavci 1 písm. b), jsou-li splněny zákonné podmínky, okresní státní zastupitelství podá tehdy, nepřichází-li v úvahu podání návrhu uvedeného v čl. 17 odst. 1.
Čl.19
Návrhy podle § 68 odst. 6, § 75b odst. 1 a 2 a § 257 odst. 1 obchodního zákoníku a podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
Příslušné státní zastupitelství je jako státní orgán oprávněno na základě vlastních poznatků, jež získává při výkonu své působnosti, podat návrh na zrušení obchodní společnosti za podmínek uvedených v § 68 odst. 6 obchodního zákoníku, na obnovení likvidace společnosti podle § 75b odst. 1 nebo odst. 2 obchodního zákoníku, na zrušení družstva za podmínek § 257 odst. 1 obchodního zákoníku nebo na zrušení obecně prospěšné společnosti za podmínek § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
Žaloby pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 občanského soudního řádu
Čl.20
K podání žaloby pro zmatečnost je za podmínek stanovených zvláštním právním přepisem16) příslušné státní zastupitelství působící u soudu, který je oprávněn projednat žalobu pro zmatečnost a rozhodnout o ní.17)
Čl.21
Žaloba státního zastupitelství pro zmatečnost musí obsahovat náležitosti stanovené právním předpisem.18) Státní zastupitelství k odůvodnění legitimace k podání žaloby pro zmatečnost současně uvede údaj o svém vstupu do řízení podle § 35 odst. 1 občanského soudního řádu, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí, a nevstoupilo-li do tohoto řízení, pak v žalobě pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí ve věci uvedené v § 35 odst. 1 občanského soudního řádu podané ve lhůtě podle § 231 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu, uvede své prohlášení o vstupu do řízení zahájeného na základě uvedené žaloby.
Čl.22
Ustanovení 231 odst. 2 občanského soudního řádu se nevztahuje na případy, kdy státní zastupitelství nebo nejvyšší státní zástupce působili jako účastníci řízení v postavení žalobce ve věcech, v kterých jim zákon svěřil návrhové oprávnění, 19) v němž bylo vydáno napadené pravomocné rozhodnutí. V takovém případě oprávnění k žalobě pro zmatečnost státnímu zastupitelství nebo nejvyššímu státnímu zástupci nevyplývá z § 231 odst. 2 občanského soudního řádu, ale z jejich postavení účastníka řízení.
ČÁST TŘETÍ
Vstupy státního zastupitelství do občanského soudního řízení
Čl.23
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení pouze ve věcech stanovených právním předpisem.20)
Čl.24
Státní zastupitelství vstoupí do zahájeného řízení u soudu prvního stupně nebo u odvolacího soudu ve věcech uvedených v čl. 23, má-li za to, že jeho účast v řízení je odůvodněna veřejným zájmem. Do řízení lze vstoupit též současně s podáním odvolání, jestliže neuplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.21)
Čl.25
(1) Prohlášení o vstupu do řízení se děje zpravidla písemnou formou; obsahuje zejména:
a) náležitosti stanovené právním předpisem,22)
b) označení účastníků,
c) prohlášení o vstupu do řízení,
d) návrhy na provedení důkazů, pokud nebyly uplatněny účastníky řízení a vyžadují-li to potřeby zjištění skutkového stavu věci,
e) jméno a podpis vedoucího státního zástupce23) nebo jím pověřeného státního zástupce.
(2) Písemné prohlášení o vstupu do řízení se soudu předkládá s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník obdržel jeden stejnopis, jestliže je to třeba.24)
(3) Ústní prohlášení o vstupu státního zastupitelství do řízení bude učiněno zejména tam, kde bude nezbytné do řízení vstoupit neodkladně a také tam, kde není zapotřebí činit při vstupu procesní návrhy, skutkové přednesy nebo důkazní návrhy. Dojde-li k ústnímu vstupnímu prohlášení, dbá státní zástupce vždy na to, aby bylo pojato do protokolu.
Čl.26
Státní zastupitelství z řízení vystoupí, zjistí-li, že veřejný zájem nevyžaduje jeho další účast v řízení před soudem; učiní tak zejména tehdy, shledá-li, že nadále nejsou splněny podmínky pro účast státního zástupce v řízení.
Čl.27
Pravomocným skončením řízení končí oprávnění státního zastupitelství ke vstupu do občanského soudního řízení.
Čl.28
Státní zastupitelství, jež vstoupilo do řízení, ve kterém soud nenařídil ústní jednání, protože k tomu není podle zákona povinen, předloží soudu písemné vyjádření k věci s potřebným počtem stejnopisů.24)
Čl.29
Do zahájeného řízení je oprávněno vstoupit státní zastupitelství, které působí u soudu, jenž ve věci jedná. K podání odvolání i dovolání je příslušné státní zastupitelství, jež působí u soudu, u něhož se odvolání25) nebo dovolání26) podává (§ 8 odst. 1 zákona). Tím není dotčena příslušnost stanovená zákonem27).
Čl.30
Ze spisu o účasti v občanském soudním řízení musí být patrna příprava na ústní jednání, a to skutkový a právní rozbor, důkazní návrhy a osnova závěrečného návrhu.
ČÁST ČTVRTÁ
Upozornění a podněty státního zastupitelství
Čl.31
Státní zastupitelství podle § 32 obchodního zákoníku upozorní rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jeho činnosti vyjde najevo. Není-li toto státní zastupitelství krajským státním zastupitelstvím působícím u příslušného rejstříkového soudu, zašle stejnopis upozornění příslušnému krajskému státnímu zastupitelství k účelu zvážení vstupu do řízení podle § 35 odst. 1 písm. i) občanského soudního řádu po jeho zahájení rejstříkovým soudem podle § 81 odst. 1, 3 ve spojení s § 200b odst. 2 občanského soudního řádu.
Čl.32
(1) Státní zastupitelství podá příslušnému soudu podnět k zahájení řízení o zrušení obchodní společnosti nebo o prohlášení neplatnosti obchodní společnosti 28), vyjdou-li při výkonu působnosti tohoto státního zastupitelství najevo skutečnosti, na jejichž základě má soud pravomoc postupovat 29).
(2) Nejsou-li splněny podmínky pro postup podle čl. 18, je státní zastupitelství povinno využívat veškeré poznatky k podání podnětu příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí30) nebo příslušnému soudu31), jestliže z poznatků vyplývají skutečnosti vyžadující jejich opatření. Státní zastupitelství je povinno využívat zejména poznatky z řízení o trestných činech osob nezletilých a mladistvých nebo o trestných činech, spáchaných na těchto osobách.
(3) Státní zastupitelství podá příslušnému soudu podnět k zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům,32) o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,33) nebo o prohlášení za mrtvého,34) odůvodňují-li to poznatky získané při výkonu působnosti státního zastupitelství.
(4) Jestliže státní zastupitelství podá podnět k zahájení občanského soudního řízení ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), g) a j) občanského soudního řádu, zpravidla vstoupí do tohoto řízení po jeho zahájení podle § 81 odst. 1, 3 občanského soudního řádu. Je-li ke vstupu do řízení příslušné jiné státní zastupitelství, zašle mu stejnopis podnětu ke zvážení případného vstupu do řízení po jeho zahájení.
Čl.33
Upozornění podle § 32 obchodního zákoníku, jakož i podnět k zahájení občanského soudního řízení podle § 81 odst. 1, 3 občanského soudního řádu musí obsahovat náležitosti uvedené v právním předpise.35)
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná
Čl.34
(1) Mohou-li se zřetelem na poměr státního zástupce k věci nebo k účastníkům občanského soudního řízení, jejich zákonným zástupcům nebo zmocněncům vzniknout pochybnosti o jeho objektivitě36), vypracuje tento státní zástupce záznam, v němž uvede, zda jsou mu známy skutečnosti, jež mohou vzbuzovat pochybnosti o jeho objektivitě a o které důvody jde; je-li objektivita státního zástupce zpochybňována podáním jiné osoby, vyjádří se rovněž k důvodům uvedeným v takovém podání. Poté záznam předloží bezprostředně nadřízenému státnímu zástupci se svým stanoviskem a jsou-li pro to důvody, i s návrhem na přidělení věci jinému státnímu zástupci.
(2) Nadřízený státní zástupce po předložení záznamu podřízeného státního zástupce podle odstavce 1 rozhodne opatřením podle § 12e odst. 1,2 zákona.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o podjatosti vedoucího státního zástupce, postupuje se přiměřeně podle § 12a odst. 2 zákona.
Čl.35
V případě, kdy státní zastupitelství postupuje věc příslušnému státnímu zastupitelství37), předloží mu obsah spisu o účasti v občanském soudním řízení. Byla-li státnímu zastupitelství postoupena věc, do níž státní zástupce vstoupil, státní zastupitelství vyrozumí příslušný soud o tom, že bude samo nadále ve věci činné.
Čl.36
Provádí-li se dokazování u dožádaného soudu, zašle státní zastupitelství svůj spis se žádostí o zajištění účasti státního zástupce u těchto úkonů státnímu zastupitelství činnému u dožádaného soudu. Dožádané státní zastupitelství spis vrátí dožadujícímu státnímu zastupitelství neprodleně po vyhovění dožádání s opisem protokolu o úkonech, provedených dožádaným soudem.
Čl.37
Podrobnosti o postupu státních zástupců v řízení o podaném návrhu a v řízení, do kterého státní zastupitelství vstoupilo, jsou upraveny v příloze č. 1 tohoto pokynu.
Ustanovení závěrečná
Čl.38
Zrušuje se pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1999, o postupu státního zastupitelství v netrestní oblasti, čl. 16 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2000 a čl. I pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/2000.
Čl.39
Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 1. ledna 2002.
Nejvyšší státní zástupkyně
Mgr. Marie Benešová, v.r.
Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2003 ze dne 3. ledna 2003, jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 15/2001 ze dne 13. prosince 2001, nabyl účinnosti dne 10. ledna 2003.
Přílohy:
1) Metodický návod
2) Vzor záznamu poznatku pro návrhovou činnost
Příl.1
Metodický návod nejvyššího státního zástupce, kterým se upravují podrobnosti o postupu státního zastupitelství v netrestní oblasti
I.
Základní ustanovení
1. Státní zastupitelství vystupuje v řízení zahájeném návrhem uvedeným v článku 9 pokynu obecné povahy, v řízení, do něhož podle § 35 odst. 1 o.s.ř. vstoupilo, a při úkonech podle části čtvrté uvedeného pokynu obecné povahy, v postavení představitele veřejného zájmu. Veřejný zájem je zejména zájem právního státu na důsledném dodržování právního řádu.
2. Státní zastupitelství je povinno ve všech případech před podáním návrhu na zahájení řízení shromažďovat a prověřit nezbytné údaje, skutečnosti a materiály, které jsou podkladem pro podání návrhu, zejména provede šetření za účelem objasnění skutkového stavu.
3. Nepřijme-li vedoucí státního zastupitelství jiné organizační opatření, pak státní zástupce činný na úseku trestního řízení, pokud v kterémkoli stadiu řízení zjistí skutečnosti nasvědčující možnosti podání návrhu uvedeného v článku 9, učiní o tom záznam dle vzoru uvedeného v příloze č. 2 pokynu obecné povahy. Ve sporných nebo složitějších případech požádá státního zástupce specializovaného pro netrestní oblast působnosti státního zastupitelství o stanovisko. Záznam postoupí státnímu zástupci pověřenému vyřizováním věcí v netrestní oblasti. Stejnopis záznamu ponechá ve spisu, který se týká trestní věci.
4. Při zkoumání vnějších podnětů k návrhům na zahájení řízení zvažuje státní zastupitelství vždy svou věcnou a místní příslušnost z hlediska věcné a místní příslušnosti soudu, který by byl povolán k rozhodnutí o návrhu. Zjistí-li státní zastupitelství, že soud v jeho obvodu by byl nepříslušný k projednání návrhu, urychleně postoupí podnět s příslušným spisovým materiálem věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství, a to i kdyby byl podnět zjevně nedůvodný.
II.
K některým podmínkám pro podání návrhu na zahájení řízení podle § 42 zákona
1. Veřejný zájem dle čl. 13 odst. 2 tohoto pokynu obecné povahy směřuje k tomu, aby nedocházelo ke zneužívání vlastnictví na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).
2. Za ustanovení omezující smluvní volnost pak je třeba považovat ta ustanovení, která pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 39 obč. zák.) zakazují smluvní převod vlastnictví nebo stanoví obecně závazné podmínky, za nichž lze tento převod uskutečnit. O omezení smluvní volnosti účastníků, tedy subjektů smlouvy, v pojetí § 42 zákona, se jedná, jestliže je zákonným zněním vyjádřeno tak, že se týká těchto subjektů, nikoli předmětu smlouvy.1) Za ustanovení omezující smluvní volnost lze považovat například § 22 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, § 32), § 9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 2 ve spojení s § 14 odst. 1, § 47 odst. 1 až 43) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, § 67b odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů4), § 3 odst. 1 zákona č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře, § 9 odst. 7 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, § 6 zákona č. 38/1994 Sb., o povolování obchodu s vojenským materiálem, § 3, § 40 odst. 1, 3, § 41, § 49 odst. 1, 2, 3, 11, § 49a odst. 1, § 49b, § 50 ve spojení s § 70 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, § 16 odst. 3, 6, §17 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 18 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, § 36 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, § 12 odst. 8, § 14 odst. 7 a § 19 odst. 3 ve spojení s § 21, § 18, § 24 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 42 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, atd.
3. Návrhem podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 261/1994 Sb. (dále jen "zákon") se nelze domáhat vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu jiného než vlastnického práva, například hospodaření s majetkem státu, patentu podle § 15 zákona č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, užitného vzoru podle § 12 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ochranné známky podle § 19 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani neplatnosti smlouvy nájemní, o výpůjčce atd. Návrh podle § 42 zákona nepřichází v úvahu též tehdy, kdy jeden z účastníků smlouvy již zanikl bez právního nástupce, případně existuje právní nástupce, ale nestal se jím na základě smlouvy, nýbrž jednostranným úkonem. Návrh podle § 42 zákona nelze podat, jde-li o relativní neplatnost právního úkonu 6).
4. Státní zastupitelství při ochraně veřejného zájmu přihlíží též k tomu, zda při uplatnění návrhového oprávnění v případech s cizím prvkem nebudou poškozeny důležité zájmy České republiky v zahraničí. Podle okolností konkrétního případu státní zastupitelství zváží, zda k posouzení ochrany veřejného zájmu je nezbytné vyžádat stanovisko Ministerstva zahraničních věcí o tom, zda uplatněním návrhového oprávnění nebudou nepříznivě dotčeny práva a zájmy České republiky v zahraničí.7)
Veřejný zájem na podání návrhu podle § 42 zákona je dán zejména v případech,
a) kdy účastníkem smlouvy je stát, státní podnik, státní organizace, nebo obchodní společnost, na níž má stát většinový majetkový podíl, anebo osoba, která k úhradě převodu vlastnictví použila prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních samosprávných celků,
b) kdy je neplatnou smlouvou o převodu vlastnictví přímo nebo zprostředkovaně poškozen stát a orgán ochrany jeho majetkových zájmů je v dané věci nečinný,
c) kdy jde o neplatný převod vlastnictví v rámci privatizačního nebo restitučního procesu, upraveného zákonem č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
d) kdy je jednou ze smluvních stran obec nebo kraj, jedná-li se o převod vlastnictví z regionálního hlediska významný, jehož navrácení obci nebo kraji by mohlo mít pozitivní dopad pro regionální rozpočet,
e) kdy důsledky neplatné smlouvy mohu mít negativní dopad na větší počet osob, a to bez zřetele na hodnotu převáděného majetku,
f) kdy neplatná smlouva o převodu vlastnictví byla uzavřena se záměrem dosáhnout nepoctivého obohacení účastníka nebo někoho jiného na úkor majetku státu nebo jiných právnických osob a jejich společníků, členů či zakladatelů,
g) kdy to vyžaduje ochrana práv občanů, kteří pro své osobní vlastnosti nebo pro své zvláštní poměry nejsou schopni jako účastníci smlouvy podat návrh na určení neplatnosti smlouvy podle § 80 písm. c) o.s.ř. (§ 24 odst. 1 zákona).
5. Návrh podle § 42 zákona je svou povahou návrhem určovacím, u něhož naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu, a proto jej není třeba prokazovat.
6. Návrh lze podat jen proti všem účastníkům neplatné smlouvy nebo proti jejich právním nástupcům.
7. Návrh, který se označuje jako žaloba, musí obsahovat náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.8) V žalobě musí být též označen věcně a místně příslušný soud a účastníci řízení, žalobce, kterým je státní zastupitelství, a žalovaný. Je-li právnickou osobou, označí se obchodním názvem (firmou), pod nímž je zapsána v příslušném rejstříku (§ 9 odst. 2 obchodního zákoníku, § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 248/1995 Sb., § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 227/1997 Sb.), pokud se do tohoto rejstříku podle zvláštního právního předpisu zapisuje. Z návrhu musí být rovněž patrno, že vychází z oprávnění založeného § 42 zákona, z čeho je dovozována neplatnost smlouvy uvedením příslušného zákonného ustanovení, které smluvní volnost účastníků smlouvy omezovalo. Návrh rozsudečného výroku musí obsahovat individualizaci neplatné smlouvy označením jejích účastníků, předmětu převodu, uvedením data a popřípadě místa jejího uzavření a konstatování její neplatnosti. Návrh rozsudečného výroku nelze zatěžovat takovými návrhy výroků, které svou povahou samotný výrok toliko odůvodňují. V návrhu rozsudečného výroku, pokud jde o náklady řízení, je třeba uvést, že žalovaní jsou povinni uhradit státu soudní poplatek a že žalobce je osvobozen od poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., vyhlášeného v úplném znění pod č. 46/2001 Sb.
8. Dispozice s návrhem na zahájení řízení podle § 42 zákona náleží výlučně státnímu zastupitelství.
9. Jestliže se v průběhu řízení nepotvrdí předpoklady, za nichž byl návrh podán, je nezbytné v odůvodněných případech a po náležitém vyhodnocení věci zvážit zpětvzetí tohoto návrhu.
10. K návrhu se nemohou připojit další osoby na straně státního zastupitelství, a to ani jako účastníci (§ 92 odst. 1 o.s.ř.), ani jako vedlejší účastníci (§ 93 o.s.ř.).
11. Jestliže po zahájení občanského soudního řízení návrhem podle § 42 zákona podá návrh účastník smlouvy na určení neplatnosti smlouvy nebo na splnění restituční povinnosti podle § 457 obč. zák., zváží státní zastupitelství podání návrhu na přerušení řízení do skončení řízení zahájeného návrhem uvedeného účastníka (§ 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.). Státní zastupitelství vezme svůj návrh zpět, bude-li o návrhu účastníka věcně rozhodnuto.
12. Je-li jeden z účastníků neplatné smlouvy cizinec, je nutno vyřešit otázku právního režimu takové smlouvy. Pokud nejde o úpravu založenou mezinárodní smlouvou, je třeba vycházet ze zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
III.
K některým podmínkám pro podání návrhu podle § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
1. Podle § 21 zákona č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může státní zastupitelství podat žalobu na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má příslušný odborový orgán sídlo, proti němuž tento návrh směřuje. K podání návrhu je příslušné krajské státní zastupitelství. Návrh lze podat jen u stávek upravených zákonem č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2. Podle bodu 1. postupuje krajské státní zastupitelství obdobně při podávání návrhů na určení nezákonnosti výluky podle § 29 zákona č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3. Návrh na určení nezákonnosti stávky nebo výluky je návrhem svého druhu upraveným v § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nelze podřadit pod žádnou z příkladmo uvedených žalob v § 80 o.s.ř.. Krajské státní zastupitelství jako žalobce nemusí prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení.
4. Jestliže je dán důvod nezákonnosti stávky již při jejím vyhlášení, může být návrh podán po vyhlášení stávky, i když dosud k částečnému nebo úplnému přerušení práce zaměstnanci nedošlo9).
IV.
K některým předpokladům pro podání návrhu podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
1. Okresní státní zastupitelství podá návrh na uložení opatření bezodkladně vždy, jakmile obdrží spis policejního orgánu s pravomocným usnesením podle § 159a odst. 2 tr. ř. vydaným z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. d) tr. řádu.
2. Návrh uvedený v odstavci 1 lze též podat po obdržení spisu policejního orgánu s pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání mladistvého, který se dopustil činu jinak trestného, avšak v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání.
3. Návrh uvedený v odstavci 1 lze podat i v případě, jakmile příslušné okresní státní zastupitelství obdrží spis policejního orgánu s pravomocným usnesením o odložení věci nebo s pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání mladistvého, které bylo vydáno proto, že mladistvý, jenž se dopustil činu jinak trestného, není z jiných důvodů trestně odpovědný.
4. Není-li státní zastupitelství příslušné k podání návrhu na uložení opatření proto, že nepůsobí u věcně a místně příslušného soudu pro mládež, postoupí spisový materiál příslušnému státnímu zastupitelství, které podá návrh za splnění zákonných podmínek.
5. Podkladem pro podání návrhu na uložení opatření je spisový materiál policejního orgánu, popřípadě další poznatky získané státním zastupitelstvím z trestního řízení. Dozorový státní zástupce činný na trestním úseku, není-li současně též specializovaným státním zástupcem9a) příslušným ke zpracování návrhu na uložení opatření, předá rozhodnutí uvedené v odstavci 1 až 3 se spisovým materiálem specializovanému státnímu zástupci za účelem zpracování návrhu; specializovaný státní zástupce z tohoto rozhodnutí vychází.
Za úplnost a zákonnost provedeného trestního řízení a rozhodnutí policejního orgánu odpovídá státní zástupce vykonávající dozor na trestním úseku; jeho povinností je přezkoumat zákonnost rozhodnutí policejního orgánu a řízení předcházejícího vydání tohoto rozhodnutí a stejně tak i správnost záznamu o právní moci usnesení policejního orgánu ještě před předáním spisu specializovanému státnímu zástupci.
6. Základními předpoklady (vedle dalších předpokladů uvedených v odstavcích 8 až 10) k podání návrhu na uložení opatření jsou:
a) spáchání činu jinak trestného,
b) spáchání takového činu osobou uvedenou v čl. 17 odst. 2.
7. Při podávání návrhu na uložení opatření musí státní zástupci přihlížet k osobnosti dítěte či mladistvého, jeho věku, rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu a osobním, rodinným a sociálním poměrům dítěte nebo mladistvého tak, aby navrhované opatření bylo přiměřené povaze a stupni nebezpečnosti spáchaného činu.
8. Předpokladem k podání návrhu na uložení dohledu probačního úředníka je dále
a) reálný předpoklad, že toto opatření bude mít výchovný a preventivní účinek pro dítě nebo mladistvého,
b) nezbytnost pravidelného sledování chování dítěte nebo mladistvého v jejich rodině a způsobu výchovného působení rodičů na ně, a to k zajištění účelu stanoveného v § 16 odst. 2 písm. b) zák. č. 218/2003 Sb.,
c) potřeba pozitivního vedení dítěte nebo mladistvého probačním úředníkem k životu v souladu se zákonem k zajištění účelu stanoveného v § 16 odst. 2 písm. b) zák. č. 218/2003 Sb.,
d) potřeba kontroly dodržování terapeutického, psychologického nebo jiného výchovného programu, je-li do něho dítě nebo mladistvý zařazen, jakož i výchovných povinností (pokynů) a omezení vyplývající ze zákona.
9. Předpokladem podání návrhu na zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče je dále reálný předpoklad, že opatření bude mít výchovný a preventivní účinek na dítě nebo mladistvého.
10. Předpokladem podání návrhu na zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče je dále skutečnost, že
a) osoba, která dovršila dvanáctý rok svého věku a je mladší 15 let, spáchala čin, za který trestní zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu, nebo
b) dítě mladší patnácti let spáchalo čin jinak trestný, uložení ochranné výchovy odůvodňuje povaha tohoto činu a její uložení je také nezbytně nutné k zajištění řádné výchovy dítěte.
V.
K některým předpokladům pro podání návrhu podle § 35 odst. 3 o.s.ř.
1. Základními předpoklady pro podání návrhu na uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1, 2 zákona o rodině jsou
a) existence veřejného zájmu na podání návrhu,
b) nedostatky v chování dítěte nebo narušení řádné výchovy.
Státní zastupitelství podá návrh podle písm. a) pouze v případech, kdy orgán sociálně-právní ochrany nevydal odpovídající rozhodnutí o uložení výchovného opatření ve vlastní působnosti10) a soud nezahájil řízení o uložení výchovného opatření bez návrhu. Veřejný zájem na podání návrhu je dán, jde-li o ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a na příznivé podmínky pro výchovu, vzdělávání a všestranný vývoj.
2. Základními předpoklady pro podání návrhu na nařízení ústavní výchovy11) jsou
a) existence veřejného zájmu na podání návrhu,
b) vážné ohrožení nebo vážné narušení výchovy dítěte,
c) zjištění, že jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo že rodiče nemohou z jiných závažných důvodů zabezpečit výchovu dítěte, anebo
d) nepředcházela-li jiná výchovná opatření, zjištění, že nařízení ústavní výchovy je v zájmu nezletilého,
e) skutečnost, že výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí.
Veřejný zájem na podání tohoto návrhu je dán, jde-li o ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu a na příznivé podmínky pro výchovu, vzdělávání a všestranný vývoj, zaměstnání, ochranu před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním a nelze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči. Státní zastupitelství může ve veřejném zájmu z důležitých důvodů u nezletilé osoby umístěné v ústavu podat návrh na prodloužení ústavní výchovy až na jeden rok po dosažení zletilosti. Státní zastupitelství podá návrh pouze v případě, že soud nezahájil řízení o nařízení ústavní výchovy nebo jejího prodloužení bez návrhu nebo pokud toto řízení nebylo zahájeno na návrh jiného navrhovatele.12)
3. Základními předpoklady pro podání návrhu na pozastavení rodičovské zodpovědnosti podle § 44 odst. 1 zákona o rodině jsou
a) skutečnost, že rodiči brání ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka a
b) existence zájmu dítěte na podání takového návrhu.
4. Základními předpoklady pro podání návrhu na omezení rodičovské zodpovědnosti podle § 44 odst. 2 zákona o rodině jsou
a) skutečnost, že rodič řádně nevykonává povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a
b) existence zájmu dítěte na podání takového návrhu.
5. Základními předpoklady pro podání návrhu na zbavení rodičovské zodpovědnosti podle § 44 odst. 3 a 4 zákona o rodině jsou
a) skutečnost, že rodič zneužívá svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon nebo ji závažným způsobem zanedbává nebo
b) skutečnost, že se rodič dopustil úmyslného trestného činu proti svému dítěti či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použil, popřípadě se dopustil trestného činu jako spolupachatel, návodce nebo pomocník k trestnému činu spáchaného jeho dítětem.
VI.
K některým zvláštnostem posuzování veřejného zájmu na podání návrhu podle § 35 odst. 3 o.s.ř.
Při posuzování veřejného zájmu na podání návrhu podle § 35 odst. 3 o.s.ř. je třeba přihlížet k tomu, že
a) vůdčím principem právní ochrany dětí je princip preventivního působení na rodinné vztahy, jsou-li zasaženy tak, že přichází v úvahu působení veřejné moci,
b) je třeba, aby použité formy činnosti a instrumenty právní ochrany umožnily poskytnout pomoc dítěti či rodiči nebo celé rodině, aniž by bylo narušeno soukromí rodiny a především primární právo rodičů pečovat o svoje děti, společně je vychovávat a přijímat taková rozhodnutí, která dětem prospívají,
c) právní ochrana dětí nesmí znamenat nepřiměřené zásahy do soukromí rodiny,
d) je třeba uvážit míru ingerence státu, (jeho orgánů) při řešení různých sociálních událostí, ve kterých se děti a jejich rodiče ocitají, zejména pak tehdy, jsou-li ohroženy život a zdraví dítěte,
e) opatření právní ochrany jsou v právním předpisu13) hierarchicky uspořádána ve vnitřně provázaný celek umožňující volbu nástrojů podle konkrétní situace, v níž se dítě nachází, a podle intenzity ohrožení,
f) návrhy ve věcech uvedených v ustanovení čl. 18 směřují k vyvolání soudního řízení ve věcech péče o nezletilé (tj. nesporného řízení soudního), jehož výsledkem má být vydání soudního rozhodnutí, jež může znamenat citelný zásah do právního postavení subjektu zejména v důsledku nesplnění jeho povinnosti (např. zbavení rodičovské zodpovědnosti, nařízení ústavní výchovy, atd.),
g) využívání prostředků působnosti státního zastupitelství v oblasti péče o děti a sociálně-právní ochrany dětí se bude řídit zásadou zákonnosti a vědomím, že předním hlediskem při každé činnosti státu ve vztahu k dětem a mládeži, jakož i s dopadem na děti a mládež je nejvyšší blaho dítěte.
VII.
K některým povinnostem státního zastupitelství jako orgánu, podílejícího se na sociálně-právní ochraně dětí
1. Státního zastupitelství se v oblasti sociálně-právní ochrany dětí týká zejména povinnost
a) upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinnosti nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti nebo na skutečnosti uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 359/1999 Sb.,14)
b) poskytnout odpovídající pomoc dítěti, které o ni požádá,15)
c) za splnění zákonných podmínek umožnit uplatnění práva dítěte na svobodné vyjádření jeho názoru pro účely sociálně-právní ochrany a věnovat tomuto vyjádření pozornost,16)
d) v rozsahu své působnosti poskytnout pomoc rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, požádají-li při výkonu svých práv a povinností o pomoc státní zastupitelství,17)
e) oznámit okresnímu úřadu skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., a to bez zbytečného odkladu, po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví,18)
2. Státní zastupitelství požádá okresní úřad o podání zprávy o poměrech dítěte, pokud vede v rámci výkonu své působnosti šetření týkající se dítěte.19)
VIII.
K některým podmínkám pro podání návrhu podle § 68 odst. 6, § 75b odst. 1 a 2, § 257 odst. 1 obchodního zákoníku a podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
1. K podání návrhu podle § 68 odst. 6, § 75b odst. 1 a odst. 2, § 257 odst. 1 obchodního zákoníku a podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. je příslušné krajské státní zastupitelství působící u místně a věcně příslušného krajského soudu.20)
2. Jestliže poznatky o důvodech k podání návrhu na zrušení obchodní společnosti podle § 68 odst. 6, obnovení likvidace obchodní společnosti podle § 75b odst. 1 nebo odst. 2 obchodního zákoníku, zrušení družstva podle § 257 odst. 1 obchodního zákoníku nebo obecně prospěšné společnosti podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. vyplynuly z výkonu působnosti státního zastupitelství, jež není příslušné podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona k podání návrhu, pak toto státní zastupitelství je neprodleně postoupí příslušnému krajskému státnímu zastupitelství.
3. Jestliže návrh podle § 68 odst. 6, § 75b odst. 1 nebo odst. 2, § 257 odst. 1 obchodního zákoníku nebo podle § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. podá rovněž jiný státní orgán, pak příslušné státní zastupitelství navrhne soudu postup podle § 112 odst. 1 o.s.ř.
IX.
K některým předpokladům podání žaloby pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 o.s.ř.
1. Základními předpoklady podání žaloby pro zmatečnost jsou
a) existence některého důvodu uvedeného v § 229 o.s.ř.,
b) existence způsobilého předmětu žaloby pro zmatečnost, kterým je pravomocné rozhodnutí soudu prvého stupně nebo odvolacího soudu za podmínek uvedených v § 229 o.s.ř., vydané v řízení ve věci uvedené v § 35 odst. 1 o.s.ř., a nejde-li o rozhodnutí v případě uvedeném v § 230 odst. 1, 3 o.s.ř.,
c) neuplynutí lhůty podle § 234 o.s.ř. v případě, že státní zastupitelství vstoupilo do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a pokud takový vstup učiněn nebyl, pak zachování lhůty podle § 231 odst. 2 věty druhé o.s.ř.
2. K naplnění důvodů, týkajících se vad řízení, není rozhodné, zda k vadám došlo v řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení, jestliže odvolací soud vady neodstranil, ačkoliv povaha rozhodnutí, jímž řízení skončil, odvolacímu soudu nebránila k těmto vadám přihlédnout.21) Rozhodující je, že nastaly skutečnosti, v důsledku kterých vada vznikla a projevila se v napadeném rozhodnutí. Důvod žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. b) o.s.ř., kterým je nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, bude posuzován podle § 19 o.s.ř. Důvod podle § 229 odst. 1 písm. c) o.s.ř., jímž je nedostatek procesní způsobilosti, nemožnost vystupovat před soudem a nedostatek řádného zastoupení, bude posuzován na základě § 20, § 22, § 23 a § 29 o. s. ř. Důvody podle § 229 odst. 1 písm. e) a f) o.s.ř. spočívající v rozhodování vyloučeným soudcem nebo přísedícím a ve skutečnosti, že byl soud nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, se posuzují se zřetelem na § 14, 16a, 16b a § 36 až § 36c a § 38a o.s.ř. Předpokladem pro naplnění důvodu pode § 229 odst. 1 písm. g) o.s.ř., spočívajícího ve skutečnosti, že bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího, je, že soudce, který věc rozhodoval (jako člen senátu nebo samosoudce), byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, a že mezi tímto trestným činem a rozhodnutím nepříznivým pro účastníka je příčinná souvislost. Tento důvod je dán i v případě, že soudce (přísedící) nebyl odsouzen (například proto, že trestní stíhání bylo nepřípustné nebo že trestnost činu zanikla), pokud jeho jednání naplnilo skutkovou podstatu trestného činu. Důvodem podle § 229 odst. 3 o.s.ř. je skutečnost, že účastníku byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Takovým nesprávným postupem soudu je znemožnění realizace procesních práv garantovaných zákonem.22) Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. O odnětí možnosti jednat před soudem půjde jen tehdy, byl-li tento postup nesprávný. 23) O odnětí možnosti jednat před soudem jde zejména v případě, kdy odvolací soud rozhodl o odvolání bez nařízení jednání, aniž by šlo o postup podle § 214 odst. 2 nebo 3 o.s.ř., účastník řízení nebyl přibrán do řízení24), soud věc projednal v rozporu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka, účastníku byl ustanoven podle § 29 odst. 2 nebo 3 opatrovník, ačkoliv k tomu nebyly důvody a žádná okolnost nebránila tomu, aby účastník byl předvolán k jednání.25) Podle § 229 odst. 4 o.s.ř. je žaloba pro zmatečnost přípustná rovněž proti unesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. V této souvislosti se bude při posuzování přípustnosti žaloby pro zmatečnost přihlížet k tomu, zda nebyl porušen § 218, § 218a nebo postup podle § 211 a § 43 odst. 2 o.s.ř. nebo § 207 odst. 2, § 211 a § 104 o.s.ř.
X.
Vstupy státního zastupitelství G do občanského soudního řízení
1. Státní zastupitelství
a) přispívá vstupy do řízení k průběhu občanského soudního řízení v souladu se zákonem a tím i k zachovávání jednotnosti judikatury,26)
b) čerpá poznatky ke vstupu do řízení z podkladů uvedených v čl. 3 odst. 1 pokynu obecné povahy, zejména pak z vyrozumění soudem o řízení nebo nahlédnutím do soudních spisů. Z dozoru v trestním řízení čerpá poznatky zejména ve věcech, kde bylo trestní stíhání zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nebo obžalovaný byl zproštěn podle § 226 písm. d) tr. ř.
2. Jestliže státní zastupitelství vstoupilo do řízení před soudem I. stupně a z řízení nevystoupilo, trvá i v řízení před soudem odvolacím.
3. Vstupová činnost musí být oproštěna od formálnosti. Povinnost důkazní vyžaduje od státního zastupitelství uplatnění návrhů na provedení všech potřebných důkazů, jimiž by byla objasněna skutková podstata věci. Ke stejnému cíli směřuje i kladení otázek svědkům, znalcům a účastníkům řízení.
4. Ve vstupové činnosti je nejdůležitějším procesním úkonem státního zastupitelství závěrečný návrh (§ 119a odst. 2 o.s.ř.), v němž se
a) shrnou přednesy stran,
b) hodnotí provedené důkazy,
c) vyvodí skutkové závěry a po právní stránce hodnotí,
d) podá návrh na rozhodnutí věci soudem.
5. Pokud státní zastupitelství vstoupilo do řízení, v kterém soud nenařídil ústní jednání (čl. 25, 30 pokynu obecné povahy), předloží soudu písemné vyjádření, v kterém zejména uvede:
a) označení soudu,
b) označení státního zastupitelství,
c) označení účastníků,
d) důkazní návrhy nebo
e) vylíčení skutkové podstaty s právním rozborem věci,
f) návrh rozhodnutí soudu,
g) podpis vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce.27)
Podle povahy věci mohou být tyto náležitosti uvedeny již ve vstupním prohlášení.
Zvláštnosti vstupu státního zastupitelství do řízení v některých věcech uvedených v § 35 odst. 1 o.s.ř.
XI.
Vstupy do řízení ve věci vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče
1. Pokud státní zastupitelství vstoupí do řízení před vydáním usnesení soudu podle § 191b odst. 4 o.s.ř., zpravidla soudu předloží vyjádření podle čl. 28 pokynu obecné povahy.
2. Státní zastupitelství se ve vyjádření zaměří na naplnění důvodů převzetí do ústavu. Navrhne, aby soud rozhodl, že
a) k převzetí došlo ze zákonných důvodů, je-li takový důvod dán; současně zákonný důvod označí, nebo že
b) převzetí bylo nezákonné, není-li takový důvod dán, anebo
c) že se řízení zastavuje, dal-li nemocný po zahájení řízení před rozhodnutím soudu o zákonnosti převzetí dodatečně souhlas k převzetí.
3. Státní zastupitelství věnuje pozornost tomu, zda byly zjištěny důkazy v rozsahu potřebném pro posouzení zákonných důvodů převzetí nemocného do ústavu bez jeho souhlasu. Zaměří se především na údaje vyplývající z oznámení zdravotnického zařízení, z lékařské zprávy o zjištění zdravotního stavu nemocného přijatého do ústavu, a to z toho hlediska, zda z nich vyplývají skutečnosti svědčící o existenci důvodů převzetí nemocného do ústavní péče bez jeho souhlasu.
4. Státní zastupitelství podá odvolání proti nezákonnému rozhodnutí. Pokud nevstoupilo do řízení před jeho vydáním, učiní tak současně s podáním odvolání dříve, než uplyne odvolací lhůta všem účastníkům, 28) zejména v případech, kdy z poznatků (čl. 3 odst. 1 pokynu obecné povahy) zjistí, že přezkoumání je nezbytné z důvodu zachování základních lidských práv.
5. Vstoupilo-li státní zastupitelství do řízení již ve stadiu před rozhodnutím soudu o tom, že převzetí nemocného bylo v souladu se zákonnými důvody, zůstává jeho účast zachována i ve stadiu řízení o přípustnosti dalšího držení nemocného v ústavu. Státní zastupitelství působí procesními návrhy k tomu, aby bylo provedeno řádné důkazní řízení, zejména znalecký posudek, a aby byl soudní znalec vyslechnut. Ve svém závěrečném návrhu státní zastupitelství posoudí věc z hledisek uvedených v čl. 6 pokynu obecné povahy a v bodu X odst. 4 a navrhne, aby soud rozhodl tak, že
a) další držení je přípustné a uvede na jakou dobu, jsou-li k takovému návrhu dány zákonné podmínky, nebo že
b) další držení umístěného v ústavu není přípustné, nejsou-li k detenci dány zákonné podmínky.
6. Státní zastupitelství v průběhu řízení o prodloužení držení v ústavu věnuje pozornost zejména tomu, aby dokazováním bylo zjištěno, zda jsou naplněny předpoklady pro rozhodnutí o povolení dalšího držení osoby v ústavu. Jsou-li podmínky pro povolení dalšího držení osoby v ústavu splněny, je nezbytné zaměřit procesní aktivitu k tomu, aby ještě v původní lhůtě (stanovené v rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení nemocného v ústavu29) bylo rozhodnuto o přípustnosti dalšího držení osoby v ústavu.
7. Státní zastupitelství opravné prostředky uplatní zejména v případě uvedeném v čl. 7 odst. 1 pokynu obecné povahy.
XII.
Vstupy do řízení ve věci obchodního rejstříku, nadačního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností
Odvolání proti rozhodnutí o povolení zápisu obchodní společnosti do obchodního rejstříku, obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností a nadace do nadačního rejstříku je oprávněno podat státní zastupitelství, které vstoupilo do řízení podle § 35 odst. 1 písm. i) o.s.ř., neboť účastník, jemuž bylo rozhodnutím zcela vyhověno, toto oprávnění nemá. Proti rozhodnutí o prvém zápisu (obchodní společnosti) nelze podat dovolání (§ 68a odst. 1 obchodního zákoníku).
XIII.
Vstupy do konkursního a vyrovnacího řízení a do řízení těmito řízeními vyvolanými
1. Státní zastupitelství vstoupí do zahájeného řízení ve věci konkursu a vyrovnání včetně sporů těmito řízeními vyvolanými30), má-li za to, že jeho účast v řízení vyžaduje veřejný zájem, který je dán zejména v případech, kdy
a) okolnosti případu odůvodňují závěr, že v řízení mohou vyplynout skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu,
b) dlužníkem je právnická nebo fyzická osoba provozující podnikání, jejíž podnikatelská činnost je z regionálního hlediska významná zejména z důvodů zachování zaměstnanosti v místě, uspokojování důležitých životních potřeb obyvatel v místě, rozvoje obce nebo příslušné oblasti,
c) dlužníkem je bytové družstvo nebo právnická osoba zabezpečující obecně prospěšné cíle,
d) dlužníkem je obchodní společnost, na níž má stát nebo obec většinový majetkový podíl,
e) to vyžaduje ochrana práv věřitelů - fyzických osob, u nichž je ztíženo nebo ohroženo účinné uplatňování procesních oprávnění v průběhu řízení pro jejich osobní vlastnosti nebo zvláštní poměry.
2. Státní zastupitelství je oprávněno vstoupit do řízení konkursního a vyrovnávacího v kterékoli jeho fázi, jakož i do řízení odvolacího. V průběhu konkursního řízení je oprávněno pouze k úkonům31), které může vykonat kterýkoli účastník řízení, nejde-li o úkony zvláštním právním předpisem vyhrazené jen některým účastníkům pro jejich postavení vyplývající z hmotného práva.
3. Státní zastupitelství je v řízení uvedeném v bodu 2 oprávněno zejména
a) podat návrh na ustanovení předběžného správce32),
b) v průběhu řízení navrhnout zrušení konkursu, zjistí-li zejména, že tu nejsou předpoklady pro konkurs33); v této souvislosti věnuje pozornost především tomu, zda jsou pluralitou věřitelů (nejméně dvou) podmíněny formy úpadku (insolvence nebo předlužení) a zda stav úpadku nebyl účelově vytvořen některým z věřitelů,34)
c) podat konkursnímu soudu návrh na zproštění funkce správce konkursní podstaty,35)
d) podat opravný prostředek proti schválení závěrečné zprávy36), rozvrhovému usnesení,37) rozhodnutí o zrušení konkursu38),
e) podávat vyjádření před rozhodnutím soudu.39)
4. Státnímu zastupitelství v řízení uvedeném v bodu 2 nepřísluší zejména
a) popírat pohledávky,40)
b) zasahovat do konkursního řízení opravnými prostředky, není-li v bodě 3 stanoveno jinak, zejména nemůže podávat opravné prostředky proti rozhodnutí o prohlášení konkursu41), usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,42) nebo proti rozhodnutím soudu při výkonu dohledací činnosti, kdy je odvolání zákonem vyloučeno43).
5. Státní zastupitelství je oprávněno vstoupit do řízení vyvolaných konkursním nebo vyrovnacím řízením. Sporem vyvolaným konkursním nebo vyrovnacím řízením se rozumí spor, ke kterému by, nebýt konkursu, nedošlo. Takovým sporem ovšem není spor, v němž správce konkursní podstaty vymáhá pohledávku úpadce.44) Řízením vyvolaným konkursním a vyrovnacím řízením, do něhož je státní zastupitelství oprávněno vstoupit, je zejména řízení o žalobách
a) věřitelů nebo správce, týkajících se neúčinných a odporovatelných úkonů,45)
b) vylučovacích,46)
c) o vypořádání společného jmění manželů, jež zaniklo prohlášením konkursu, nebo jež zaniklo před prohlášením konkursu, ale nebylo do prohlášení konkursu vypořádáno,47)
d) o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, jež bylo předtím smlouvou nebo soudem zúžené a nebylo do prohlášení konkursu vypořádáno,48)
e) o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek přihlášených do konkursu.49)
Státní zastupitelství, v zájmu zachování možnosti uplatnění procesních oprávnění v co nejširším rozsahu, dbá, aby do tohoto řízení vstoupilo před skončením prvního jednání.50)
6. Krajské státní zastupitelství, které vstoupilo do řízení o pravost, výši nebo pořadí pohledávky, věnuje pozornost zejména tomu, zda se věřitel, o jehož pohledávku jde, v žalobě dovolával jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání, zda předmětem tohoto incidenčního sporu je nárok přihlášený v konkursu a zda žalovaná výše pohledávky nepřesahuje částku, jež byla předmětem posouzení v přezkumném jednání a věnuje pozornost dalším okolnostem podstatným pro rozhodnutí soudu o žalobě na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Jestliže je však přihlašovatel pohledávky v přihlášce označen vadně a pro tuto vadu jej dosud nelze ztotožnit se žalobcem, státní zastupitelství navrhne, aby žaloba na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky byla zamítnuta pro předčasnost. Státní zastupitelství navrhne zamítnutí žaloby o určení pravosti , výše nebo pořadí pohledávky též proto, že přihlašovatel pohledávky, jejž nelze ztotožnit se žalobcem, neměl způsobilost být účastníkem konkursního řízení.51)
7. Věcně příslušným ke vstupu do řízení ve věcech konkursu a vyrovnání nebo do řízení vyvolaných konkursním nebo vyrovnávacím řízením, ledaže jde o vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku manželů, je krajské státní zastupitelství působící u věcně a místně příslušného krajského soudu52).
XIV.
Vstupy do řízení o umoření listin
1. Předmětem způsobilým k umoření je listina nezbytná k výkonu práv. Předmětem způsobilým k umoření jsou cenné papíry v listinné podobě, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem53), nikoliv však zaknihované cenné papíry.54) Umořitelné jsou rovněž zejména pojistky v případě uvedeném v § 791 odst. 2 větě třetí o.z., nákladní listy v železniční nákladní přepravě. 55)
2. Z umoření jsou podle zákona 56) vyloučeny
a) listiny, kde podle zákona je k jejich umoření oprávněna právnická osoba, která je vystavila57),
b) peníze,
c) loterní losy a sázenky,
d) lístky a známky denního oběhu, zejména vstupenky a jízdenky, stvrzenky o převzetí věci do opravy, do úschovy nebo jiného opatrování,
e) kupóny cenných papírů,58)
f) talony cenných papírů,59)
g) listiny k úhradě zboží nebo služeb, zejména stravenky nebo poukázky na odběr zboží nebo služeb, jakož i listiny na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.
Předmětem způsobilým k umoření listin nejsou investiční kupóny.60) Umořitelné nejsou ani důkazní listiny, záruční listiny z bankovní záruky,61) akreditivní listiny,62) sliby odškodnění, 63) listiny, které byly zničeny z toho důvodu, že bylo podle nich věřitelům již plněno.
3. Předpokladem pro umoření listin je, že umořitelná listina byla
a) ztracena, nejde-li však o listiny, které jsou v držení jiné, majiteli známé, osoby, nebo
b) zničena (listiny přetržené, nebo listiny, u nichž část byla utržena, listiny ohořelé nebo jinak poškozené).
4. Ke vstupu do řízení je příslušné okresní (obvodní) státní zastupitelství působící u věcně příslušného okresního (obvodního) soudu.64) Místně příslušným ke vstupu do řízení je okresní státní zastupitelství působící u soudu, který je obecným soudem navrhovatele.65)
5. Příslušné stání zastupitelství, které do řízení vstoupilo, ve svém vyjádření učiněném podle čl. 6 pokynu obecné povahy navrhne zamítnutí návrhu v případě, kdy
a) se požaduje umoření listiny k tomu nezpůsobilé,
b) listina, jejíž umoření je navrhováno, nebyla vystavena,
c) listina není ztracena nebo zničena.
6. Nebude-li zjištěna žádná z překážek uvedených v bodě 5 písm. a) až c), státní zastupitelství navrhne vydání usnesení podle § 185m odst. 2 o.s.ř.
7. Státní zastupitelství navrhne, se zřetelem na námitky osob proti návrhu,66) důkazy,67) je-li to potřebné ke zjištění skutkového stavu, zejména okolností, zda listina byla ztracena nebo zničena. V takovém případě současně navrhne soudu, aby nařídil ústní jednání.68)
8. Byl-li včas podán návrh oprávněnou osobou69) na prohlášení listiny za umořenou, který nebyl zamítnut podle § 185q o.s.ř., navrhne státní zastupitelství ve svém vyjádření podle čl. 6 pokynu obecné povahy vydání usnesení, kterým se prohlásí listina za umořenou.
9. Státní zastupitelství je oprávněno podat odvolání proti
a) ediktu,70)
b) usnesení o zamítnutí návrhu podle § 185q a v jeho rámci napadnout i správnost posouzení přihlášek a námitek,
c) usnesení, kterým soud prohlásí listinu za umořenou a v jeho rámci napadnout i správnost posouzení přihlášek nebo námitek, jakož i případné pominutí některých přihlášek nebo námitek.
10. Objeví-li se listina, která byla pravomocně prohlášena za umořenou, nejsou s jejím hmotným substrátem spojeny žádné právní účinky. Zavázané osoby jsou však povinny plnit proti usnesení o umoření nebo proti náhradní listině.
XV.
Vstupy do řízení ve věcech některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e o.s.ř.)
1. Státní zastupitelství může podle § 35 odst. 1 písm. j) o.s.ř. vstoupit do zahájeného řízení rovněž ve věcech některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e o.s.ř.). Jde o řízení, ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) o.s.ř., na která odkazuje § 200e o.s.ř.
2. Státní zastupitelství může vstoupit do řízení ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku, tj. zejména ve věcech
a) prominutí překážky výkonu funkce statutárního orgánu nebo jeho člena podle § 31 odst. 4 obch. z.,
b) vyslovení neplatnosti obchodní společnosti podle § 68a odst. 2 obch. z.,
c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí o změně právní formy společnosti podle § 69g obch. z.,
d) odejmutí pověření společníka obchodním vedením společnosti podle § 81 odst. 3 obch. z.,
e) zrušení veřejné obchodní společnosti na návrh společníka (§ 90 odst. 1 obch. z.), porušuje-li jiný společník závažným způsobem svoje povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena,
f) vyloučení společníka na návrh společnosti podle § 90 odst. 2 obch. z. pro závažné porušování jeho povinností,
g) vyloučení společníka společnosti s ručením omezeným pro závažné porušení jeho povinností (§ 149 obch. z.),
h) zrušení účasti dědice společníka ve společnosti s ručením omezeným (§ 116 odst. 2 obch. z.),
i) zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným (§ 148 odst. 1 obch. z.),
j) přezkoumání výše podílu společníka na likvidačním zůstatku společnosti (§ 75 odst. 2 obch. z.),
k) doplacení rozdílu mezi cenou uvedenou v nabídce převzetí a přiměřenou cenou (§ 183c odst. 5 obch. z.),
l) jmenování chybějících členů představenstva akciové společnosti, popř. o jejím zrušení a nařízení likvidace podle § 194 odst. 2 obch. z.,
m) dostatečného zajištění podle § 215 odst. 4 obch. z.,
n) poskytnutí dostatečné jistoty podle § 220j odst. 1 obch. z.,
o) odvolání likvidátora akciové společnosti a nahrazení likvidátora jinou osobou (§ 219 odst. 2 obch.z.),
p) zrušení obchodní společnosti a její likvidace v případech stanovených v § 68 odst. 3, 6, § 113 odst. 6, § 119, § 161b odst. 4, § 764 odst. 2 obch. z. a podle čl. II bodu 4 zákona č. 142/1996 Sb.,
q) ochrany věřitelů a odpovědnosti za škodu při změně právní formy společnosti proti osobám, které jsou členy statutárního orgánu společnosti (§ 69f obch. z.),
r) návrhu akcionářů na zmocnění ke svolání mimořádné valné hromady akciové společnosti (§ 181 odst. 2 obch. z.), rozhodování o neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti (§ 183 ve spojení s § 131 obch. z.),
s) žaloby na neplatnost smlouvy o sloučení podle § 220a odst. 11 obch.z.,
t) vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o fúzi společnosti podle § 220h obch. z.,
u) uplatnění práva akcionáře na dorovnání za podmínek § 220k odst. 2 obch. z.,
v) stanovení poplatku ve vyšší částce na návrh akcionáře, který nesouhlasil s výší doplatků při výměně akcií (§ 220v obch. z.),
w) vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze družstva o vyloučení člena družstva, je-li rozhodnutí členské schůze družstva v rozporu s právními předpisy nebo stanovami (§ 231 odst. 5 obch. z.),
x) určení podílu na likvidačním zůstatku družstva (§ 765 odst. 5 obch. z.).
3. Státní zastupitelství může rovněž vstoupit do řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování likvidátora podle § 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, nebylo-li řízení zahájeno návrhem státního zastupitelství podle § 8 odst. 4 cit. zákona jako státního orgánu.
4. Státní zastupitelství může vstoupit do řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu, o jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu podle § 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a o doplnění některých souvisejících zákonů.
5. Státní zastupitelství může vstoupit do řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora podle § 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Může vstoupit i do řízení o zrušení státního podniku s likvidací a o jmenování likvidátora, pokud zřizovatel státního podniku nepřizpůsobil jeho zakládací listinu a dozorčí radu zákonu č. 77/1997 Sb. (§ 20 odst 4 zákona č. 77/1997 Sb.).
6. Státní zastupitelství může vstoupit do řízení ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvech), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), o vztahy související se zvýšením základního kapitálu (přistoupením společníka nebo člena), nejde-li o věci uvedené v bodě 2. Za řízení podle tohoto bodu lze považovat zejména řízení ve věci
a) zahájené žalobou společníka veřejné obchodní společnosti o splacení vkladu proti společníkovi podle § 82a obch. z.,
b) zahájené žalobou společníka společnosti s ručením omezeným o splacení vkladu proti společníkovi podle § 131a odst. 1 obch. z.,
c) zahájené žalobou určených akcionářů jménem akciové společnosti o splacení emisního kursu akcií (§ 182 odst. 2 obch. z.),
d) zahájené žalobou na uzavření smlouvy o koupi účastnických cenných papírů (na nahrazení souhlasu soudem) podle § 183g odst. 1 obch. z.,
e) zahájené žalobou na uzavření smlouvy nebo na náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu (§ 186a odst. 6 obch. z.),
f) přiznání práva na náhradu škody, která vznikla řízené osobě pro neplnění povinností osob uvedených v § 190b odst. 3 obch. z. (§ 190b obch. z.),
g) zahájené žalobou společníků o určení výše přiměřeného odškodnění podle § 190c odst. 2 obch. z.,
h) zahájené návrhem akcionáře na náhradu škody vůči právnímu nástupci zaniklé akciové společnosti (§ 220a odst. 3 obch. z.).
XVI.
Ustanovení společné
Zjistí-li státní zastupitelství skutečnosti nasvědčující porušení zákona, na které nemůže reagovat prostředky svěřenými do jeho působnosti, postoupí takový poznatek příslušnému státnímu orgánu.
Příl.2
Záznam o poznatku pro návrhové oprávnění státního zastupitelství v netrestní oblasti
1. Sp. zn. státního zastupitelství:
2. Sp. zn. soudu:
3. Způsob meritorního vyřízení:
4. Skutkový stav:
5. Označení návrhu, jehož předpoklady by měly být na základě poznatku prošetřeny:
6. Předpokládaní účastníci:
7. Veřejný zájem na podání návrhu:
8. Vytěžil:
1) Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb."
1) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.1999 sp.zn. 20Cdo 1000/99.
2) § 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb.
Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 14/2001 Sb., o podrobnostech dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody a o zrušení pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/1998, kterým se upravují podrobnosti o výkonu dohledu, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 1/2000.
2) Usnesení Ústavního soudu ze dne 9.10.1998 sp.zn. IV. ÚS 350/97, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 12, na str. 473.
3) § 78 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 14/2001, o podrobnostech dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody a o zrušení pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/1998, kterým se upravují podrobnosti o výkonu dohledu, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 1/2000.
3) Citované usnesení Ústavního soudu ze dne 9.10.1998.
3a) § 39 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/2002, o dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních."
4) Např. úkoly vyplývající z § 7 odst. 2, § 8, 9, 10 odst. 4, § 34 odst. 1, § 38 odst. 5 písm. f), odst. 6, § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nebo z § 58 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 360/1999 Sb.
4) Úplné znění vyhlášeno pod č. 45/2001 Sb.
5) Například zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři.
6) Např. § 14, 15 zákona.
6) Např. § 13 odst. 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 119a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
7) H§ 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) § 8 odst. 1 zákona, § 9 a násl. občanského soudního řádu.
8) § 42 odst. 4, § 79 odst. 1 o.s.ř.
9) § 42 odst. 4, § 79 odst. 1 občanského soudního řádu.
9) Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4.11.1993 sp. zn. 6 Cdo 4/93, Právní rozhledy č. 5/1994, str. 175.
9a) § 3 odst. 8 zákona č. 218/2003 Sb.
10) § 134 občanského zákoníku.
10) § 43 zákona o rodině, § 13 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.
11) § 457 občanského zákoníku.
11) § 46 zákona o rodině.
12) § 80 písm. c) občanského soudního řádu.
12) § 14 odst. 1 písm c) zákona č. 359/1999 Sb.
12a) § 96 zákona č. 218/2003 Sb. ve spojení s § 7 odst. 2 zákona o státním zastupitelství a s § 88 písm. c) o.s.ř.
12b) § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
12c) § 5 zákona č. 218/2003 Sb.
12d) § 5 odst. 2 a § 93 zákona č. 218/2003 Sb.
13) § 43 odst. 1, 2 zákona o rodině.
13) § 35 odst. 1, 3 občanského soudního řádu.
14) § 46 zákona o rodině.
14) § 7 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.
15) § 44 zákona o rodině.
15) § 8 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.
16) § 231 odst. 2 občanského soudního řádu.
16) § 8 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.
17) § 8 odst. 1 zákona ve spojení s § 235a odst. 1 občanského soudního řádu.
17) § 9 zákona č. 359/1999 Sb.
18) § 232 odst. 1, § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.
18) § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.
19) § 90 občanského soudního řádu.
19) § 51 odst. 3 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb.
20) § 5 odst. 1 zákona ve spojení s § 35 odst. 1 občanského soudního řádu.
20) § 7 odst. 2 zákona
21) § 203 odst. 2 občanského soudního řádu.
21) Rc 47/2000.
22) § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.
22) Rc 25/93.
23) § 8 zákona.
23) Rc 27/98, Rc 49/98.
24) § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.
24) § 94 odst. 3 o.s.ř.
25) § 204 odst. 1 občanského soudního řádu.
25) Srov. Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M.: Občanský soudní řád, Komentář, C. H. Beck, 3. vydání 1997, str. 674.
26) § 240 odst. 1 občanského soudního řádu.
26) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Lobo Machad proti Portugalsku ze dne 20.2.1996.
27) § 12d zákona.
27) § 8 zákona.
28) § 81 odst. 1, 3 ve spojení s § 200e odst. 2 občanského soudního řádu.
28) § 203 odst. 2 o.s.ř.
29) § 32, § 113 odst. 6, § 119 , § 161b odst. 4, § 161c odst. 2, § 161f odst. 2 nebo podle § 68a odst. 2 obchodního zákoníku.
29) § 191d odst. 4 o.s.ř.
30) Zákon č. 359/1999 Sb.
30) § 35 odst. 1 písm. k) o.s.ř.
31) § 88 písm. c) občanského soudního řádu.
31) § 35 odst. 2 o.s.ř.
32) § 81 odst. 1, 3 a § 186 a násl. občanského soudního řádu.
32) § 9a zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33) § 191b odst. 1 občanského soudního řádu.
33) § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34) § 195 a násl. občanského soudního řádu.
34) Rc 44/2001.
35) § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.
35) § 8 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36) § 24 odst. 1 zákona.
36) § 29 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
37) § 7 odst. 2 zákona.
37) § 30 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) § 44 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39) § 66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 35 odst. 2 a § 119a odst. 2 občanského soudního řádu.
40) § 21 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) § 12a odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) §12a odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43) § 66b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998 Cpjn 19/98, uveřejněné jako Rc 52/98, bod XXV.
45) § 15 a 16 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47) § 26 odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; srov. též Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17.6.1998 sp.zn. Cpjn 19/98, uveřejněné jako Rc 52/98, bod XXXII.
48) § 26 odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
49) § 23 odst. 2, 3 a § 24 odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
50) § 35 odst. 2 ve spojení s § 118b odst. 1 o.s.ř.
51) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2001 sp.zn. 32 Cdo 544/99, Soudní judikatura č. 7, ročník 2001 pod číslem 93.
52) § 8 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. s) a t) o.s.ř.
53) § 185i odst. 1 občanského soudního řádu, čl. I. § 90 odst. 1, čl. II. § 68 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.
54) § 1 odst. 2, 3, 4 a 5 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
55) § 611 odst. 1 obchodního zákoníku, § 5 nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 295/2000 Sb., Rc 5/89.
56) § 185i odst. 2 a 3 o.s.ř.
57) § 784, 786 o. z., vyhláška č. 47/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58) § 12 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 12 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
60) § 22 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61) § 313 obchodního zákoníku.
62) § 683 odst. 5 obchodního zákoníku.
63) § 725 obchodního zákoníku.
64) § 7 odst. 2 zákona ve spojení s § 9 odst. 1 o.s.ř.
65) § 7 odst. 2 zákona, ve spojení s § 88 písm. m) o.s.ř.
66) § 185m odst. 2 o.s.ř.
67) § 35 odst. 2 ve spojení s § 120 odst. 1 občanského soudního řádu.
68) § 122 odst. 1 o.s.ř.
69) § 185j odst. 1 občanského soudního řádu.
70) § 185m odst. 2 o.s.ř.