Změna: 186/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 586/2004 Sb., 626/2004 Sb.
Změna: 253/2005 Sb.
Změna: 169/2005 Sb., 413/2005 Sb., 530/2005 Sb.
Změna: 531/2006 Sb.
Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 305/2008 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 399/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 204/2015 Sb.
Změna: 377/2015 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 247/2017 Sb.
Změna: 148/2017 Sb.
Změna: 310/2017 Sb.
Změna: 181/2018 Sb.
Změna: 247/2017 Sb. (část)
Změna: 235/2018 Sb., 32/2019 Sb., 163/2019 Sb.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy a rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním
sboru vykonávají službu (dále jen "příslušník"), jejich odměňování, řízení ve věcech
služebního poměru a organizační věci služby (dále jen "služební vztahy"). Bezpečnostním
sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky,
Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce
bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky
a informace.
(2) V čele Policie České republiky je policejní prezident, Hasičského záchranného
sboru České republiky je generální ředitel, Celní správy České republiky je generální
ředitel Generálního ředitelství cel, Vězeňské služby České republiky je generální
ředitel, Generální inspekce bezpečnostních sborů je ředitel, Bezpečnostní informační
služby je ředitel a Úřadu pro zahraniční styky a informace je ředitel (dále jen "ředitel
bezpečnostního sboru"). Funkční období ředitele bezpečnostního sboru trvá 5 let.
Tatáž osoba nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sboru
více než dvakrát za sebou.
(3) Příslušník je ve služebním poměru k České republice. Práva a povinnosti
České republiky vůči příslušníkovi plní příslušný bezpečnostní sbor.
(4) Výkonem služby se pro účely tohoto zákona rozumí
a) úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti stanovené právními
předpisy upravujícími působnost bezpečnostních sborů,
b) soustřeďování, vyhodnocování a evidování informací a údajů potřebných
pro výkon služby, včetně činnosti v operačních a informačních střediscích,
c) řízení výkonu služby,
d) činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, která
pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické a další podmínky,
a to v rozsahu stanoveném ředitelem bezpečnostního sboru, a
e) plnění úkolů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční
styky a informace (dále jen "zpravodajská služba").
§ 2
Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru
(1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu
ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném
jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru1).
(2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje
jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost
bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2), ve
věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje
vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak, a ve věcech
služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje
předseda vlády (dále jen "nadřízený ředitele bezpečnostního sboru").
(3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském
zařízení (dále jen "škola"), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru,
jedná a rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném
může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat
ředitel školy.
(4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky povolaných
k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo")4) a příslušníků zařazených
v Policejní akademii České republiky (dále jen "policejní akademie") jedná a rozhoduje
ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků
povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační
části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní
akademii rektor policejní akademie.
(5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost
ředitele bezpečnostního sboru pověřit
a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů
jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků
zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu
a
b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém
příspěvku příslušníků.
(6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru
a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1 a 3 až
5 jsou služebními funkcionáři.
§ 3
Evidence volných služebních míst
Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech,
s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o příslušnících těchto bezpečnostních
sborů, zařazených v záloze, odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří
požádali o převedení na jiné služební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede
ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Bezpečnostní
sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen sdělit tyto údaje ministerstvu bez
zbytečného odkladu v písemné nebo elektronické podobě a průběžně je aktualizovat.
Evidenci volných služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajů
o příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba.
§ 4
Systemizace
(1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst včetně počtu míst
příslušníků zařazených v zálohách a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem
na příslušný rok na jejich služební příjmy.
(2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti
se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní
bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu5).
(3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh
systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizace
pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky
zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti
s rektorem a ředitelem školy.
(4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím
roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.
(5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního
sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace nadřízený ředitele bezpečnostního
sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské
služby.
§ 5
Služební předpis
(1) Služební předpis stanoví zejména rozsah oprávnění příslušníků, kteří
řídí výkon služby dalších příslušníků (dále jen "vedoucí příslušník"), dávat podřízeným
příslušníkům rozkazy k výkonu služby.
(2) K vydání služebního předpisu je oprávněn služební funkcionář. Služební
funkcionář je povinen zajistit vedení přehledu platných služebních předpisů a tento
přehled průběžně aktualizovat.
(3) Služební předpis je pro příslušníky závazný.
§ 6
Místo služebního působiště
(1) Příslušník vykonává službu podle potřeb bezpečnostního sboru na území
České republiky nebo v zahraničí.
(2) Místo služebního působiště na území České republiky je určeno územím
obce,6) v níž příslušník vykonává službu. Za místo služebního působiště příslušníka
provádějícího kontrolu cestovních dokladů7) nebo celní kontrolu zboží a osob,8) které
překračují státní hranice, se považuje území obce v České republice, i když místem
výkonu služby je oblast území sousedního státu vymezená mezinárodní smlouvou9) (dále
jen "hraniční přechod").
§ 7
Služební hodnost, minimální stupeň vzdělání, minimální doba trvání služebního
poměru pro služební hodnost a tarifní třída
(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně
vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní
třídy:
Služební hodnost Minimální stupeň Doba trvání Tarifní
vzdělání služebního třída
poměru
a) referent střední nebo střední
s výučním listem - 1.
b) vrchní referent střední s maturitní zkouškou - 2.
c) asistent střední s maturitní zkouškou - 3.
d) vrchní asistent střední s maturitní zkouškou 2 roky 4.
e) inspektor střední s maturitní zkouškou 3 roky 5.
f) vrchní inspektor střední s maturitní zkouškou/5 let 6.
vyšší odborné
g) komisař vyšší odborné nebo
vysokoškolské 6 let 7.
v bakalářském
studijním programu
h) vrchní komisař vysokoškolské 7 let 8.
v bakalářském
studijním programu
i) rada vysokoškolské 9 let 9.
v magisterském
studijním programu
j) vrchní rada vysokoškolské 10 let 10.
v magisterském
studijním programu
k) vrchní státní vysokoškolské 12 let 11.
rada v magisterském
studijním programu
(2) Dobou trvání služebního poměru pro služební hodnost je doba trvání služebního
poměru podle tohoto zákona a doba započtená podle § 224 odst. 1 až 3 a odst. 5.
(3) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem
pro služební místo výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební
hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě.
(4) Charakteristiky výkonu služby, které odpovídají služebním hodnostem,
jsou uvedeny v příloze.
(5) Minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost stanovené
v odstavci 1 se nevztahují na příslušníky zpravodajských služeb a příslušníky Generální
inspekce bezpečnostních sborů.
§ 8
Hodnostní označení
(1) Příslušníkovi ve služební hodnosti náleží hodnostní označení:
Služební hodnost Hodnostní označení
a) referent rotný,
b) vrchní referent strážmistr,
c) asistent nadstrážmistr,
d) vrchní asistent podpraporčík,
e) inspektor praporčík nebo nadpraporčík,
f) vrchní inspektor nadpraporčík nebo podporučík,
g) komisař poručík nebo nadporučík,
h) vrchní komisař kapitán nebo major,
i) rada podplukovník nebo plukovník,
j) vrchní rada plukovník,
k) vrchní státní rada plukovník.
(2) Jsou-li pro služební hodnost stanovena 2 hodnostní označení, náleží vyšší
hodnostní označení vedoucímu příslušníkovi.
(3) Prezident republiky může jmenovat ředitele bezpečnostního sboru, jeho
náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru na návrh vlády do
hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo generálporučík.
(4) Vláda stanoví nařízením vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních
sborů.
§ 9
Druhy služebního poměru
Druhy služebního poměru jsou:
a) služební poměr na dobu určitou a
b) služební poměr na dobu neurčitou.
§ 10
Služební poměr na dobu určitou
(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník
při prvním přijetí do služebního poměru.
(2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí příslušník,
který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru nebo vojáka z
povolání a jenž trval alespoň 3 roky; to neplatí pro příslušníka, který již byl ve
služebním poměru na dobu neurčitou, jestliže od skončení předchozího služebního poměru
uplynulo méně než 5 let.
§ 11
Služební poměr na dobu neurčitou
(1) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí příslušník dnem, který
následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal
služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků
ve výkonu služby.
(2) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí při přijetí do služebního
poměru též příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního
sboru na dobu neurčitou nebo ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu alespoň
3 roky a od jeho skončení uplynulo méně než 5 let.
(3) Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí ředitel zpravodajské
služby nebo ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů dnem vzniku služebního
poměru.
§ 11a
Zkušební doba
Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců.
Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka,
se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.
§ 12
Služební zkouška
(1) Příslušník má nárok na vykonání služební zkoušky. Služební zkouška se
vykoná nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, na kterou je zařazen
do služebního poměru na dobu určitou.
(2) Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická.
Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro zařazení do služebního
poměru na dobu neurčitou.
(3) Služební zkoušku vykonává příslušník před zkušební komisí, která je nejméně
tříčlenná a jíž jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený
služební funkcionář. O úspěšném vykonání služební zkoušky vystaví předseda zkušební
komise příslušníkovi písemné osvědčení.
(4) Brání-li příslušníkovi ve vykonání služební zkoušky závažná překážka,
služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání služebního poměru tak, aby
ji mohl příslušník vykonat do 1 měsíce po odpadnutí této překážky.
(5) Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně, má právo na její
opakování. Služební zkoušku příslušník opakuje před zkušební komisí v jiném složení.
Tuto zkoušku lze vykonat nejdříve po uplynutí 2 týdnů od neúspěšné zkoušky a nejpozději
před uplynutím doby, na kterou byl příslušník zařazen do služebního poměru na dobu
určitou. Služební zkoušku lze opakovat jen jednou. Ustanovení odstavce 4 o prodloužení
služebního poměru platí obdobně.
(6) Způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh,
hodnocení a ukončení stanoví vláda nařízením.
ČÁST TŘINÁCTÁ
INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONU SLUŽBY
A VZTAHY BEZPEČNOSTNÍHO SBORU A ODBOROVÉ organizace
§ 197
Právo na informace a projednání záležitostí týkajících se výkonu služby
(1) Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí, které
se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sboru nepůsobí odborová organizace,
je bezpečnostní sbor povinen příslušníky informovat a jednat s nimi přímo. Za projednání
záležitostí týkajících se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborem
a příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušným orgánem odborové
organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu služby.
(2) Bezpečnostní sbor je povinen informovat příslušníky o
a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v bezpečnostním sboru,
b) stavu a struktuře příslušníků v bezpečnostním sboru,
c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změnách a
d) stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.
(3) Bezpečnostní sbor je povinen s příslušníky projednat otázky bezpečnosti
a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném zákonem.
§ 198
Působnost odborové organizace a vyššího odborového orgánu
(1) Odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, má právo
na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby, a dále je
oprávněna
a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro systemizaci
služebních míst bezpečnostního sboru,
b) projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování příslušníků
a k vývoji služebních příjmů,
c) být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru,
d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se
skončení služebního poměru,
e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které
se týkají podmínek výkonu služby příslušníků,
f) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby,
g) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu
služby a tyto návrhy předkládat,
h) být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře
a
i) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu
služby.
(2) Nevyjádří-li se odborová organizace k návrhu na projednání a zaujetí
stanoviska ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo d) až g) do 15 dnů ode
dne, kdy jí byl doručen písemný návrh, nebo v dohodnuté lhůtě, postupuje služební
funkcionář dále bez jejího stanoviska.
(3) Vyšší odborový orgán při projednávání podle § 197 odst. 1 je zejména
oprávněn
a) projednávat a zaujímat stanoviska v záležitostech uvedených v odstavci
1 písm. a), b), e) a f),
b) být účasten v hodnotících a poradních orgánech ředitele bezpečnostního
sboru,
c) vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů
a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.
(4) Služební funkcionář je povinen zajistit, aby odborová organizace, která
působí v bezpečnostním sboru, a vyšší odborový orgán mohly uskutečňovat oprávnění,
která jim stanoví tento zákon.
(5) Za odborovou organizaci, která působí v bezpečnostním sboru, jedná příslušný
odborový orgán. Za příslušný odborový orgán nebo vyšší odborový orgán se pro účely
tohoto zákona považuje orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem
příslušné odborové organizace; za vyšší odborový orgán se považuje též ústřední odborový
orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu
odborových organizací.82)
§ 199
Kolektivní dohoda
(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zdravotních, sociálních
a kulturních podmínek může příslušný odborový orgán, popřípadě vyšší odborový orgán
uzavřít jménem příslušníků kolektivní dohodu s bezpečnostním sborem.
(2) Na postup při uzavírání kolektivní dohody, na její platnost, účinnost
a na řešení kolektivních sporů se vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu83)
přiměřeně, s výjimkou ustanovení o stávce a o výluce.
§ 200
Ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací
(1) Příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace,
nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru.
(2) Bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí,
poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je povinen přihlížet k jejím
stanoviskům. Dále je povinen vytvářet materiálně technické podmínky pro činnost odborové
organizace a umožnit příslušníkům konání voleb do jejich orgánů.
(3) Okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci dlouhodobě
uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sboru v dohodě s příslušným odborovým svazem.
Příl.1
Charakteristiky tarifních tříd příslušníků bezpečnostních sborů
1. tarifní třída
Služební hodnost referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ S VÝUČNÍM LISTEM
Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými
výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými návaznostmi na další
procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně
provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou
převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na
dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání,
pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů.
2. tarifní třída
Služební hodnost vrchní referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů,
se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen "odborné
činnosti"), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na
dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými
konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost
srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost.
3. tarifní třída
Služební hodnost asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním
na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním.
Vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti
a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené
s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně
zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na
aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou
představivost (dále jen "mírně zvýšená psychická námaha"). Vysoká náročnost na identifikaci
velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky
na vestibulární aparát (dále jen "vysoká smyslová a neuropsychická zátěž").
4. tarifní třída
Služební hodnost vrchní asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem
vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále
jen "odborné specializované činnosti"), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní
systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu
služebních úkolů (dále jen "služební agenda") ve věcně stejně zaměřené části úseku
činnosti bezpečnostního sboru (dále jen "obor služby") s vymezenou územní působností
nižšího stupně.
S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová
a neuropsychická zátěž.
5. tarifní třída
Služební hodnost inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými
výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na
široký okruh procesů (dále jen "systémové činnosti"), kde jsou předmětem činnosti
komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími
vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních složek
bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími
vazbami na další obory služby nebo služební agendy organizačních složek bezpečnostních
sborů s celostátní působností.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů,
kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání
a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy,
syntézy a obecného srovnávání (dále jen "zvýšená psychická námaha"). Vysoké nároky
na vestibulární aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen "mimořádná smyslová
a neuropsychická zátěž").
6. tarifní třída
Služební hodnost vrchní inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU/VYŠŠÍ ODBORNÉ
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů
s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo
služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností
s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny
obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově
vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen "systémové
specializované činnosti") v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů
s územně vymezenou působností.
S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná
smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.
7. tarifní třída
Služební hodnost komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYŠŠÍ ODBORNÉ NEBO VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM
PROGRAMU
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů
nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností.
Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní
působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory
a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha vyplývající
z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti,
generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen "značná psychická
námaha").
8. tarifní třída
Služební hodnost vrchní komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými
výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech služby bezpečnostních
sborů s celostátní působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností
s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami
na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť
obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace
a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou
působností při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti ve specializovaných
oborech služby nebo ve služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých
věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách
se zásadními vazbami na další obory služby.
S výkonem služby je spojena značná psychická námaha.
9. tarifní třída
Služební hodnost rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce specializovaných
oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním a právně a věcně složitou
problematikou. Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby
při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb
při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností
nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností. Vysoká psychická
námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Hledání nových postupů a
způsobů řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví
a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše abstraktních a různorodých
jevů a procesů z různých odvětví a oborů (dále jen "vysoká psychická námaha").
10. tarifní třída
Služební hodnost vrchní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním
na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující
konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných
služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu
služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní
působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky
sousedních států.
S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha.
11. tarifní třída
Služební hodnost vrchní státní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a veřejného
pořádku České republiky včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními
systémy.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení
ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a
jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
Vybraná ustanovení novel
Čl.V zákona č. 169/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Došlo-li k převzetí dítěte přede dnem, kdy nabude účinnosti ustanovení čl.
IV tohoto zákona, posuzují se nároky na rodičovskou dovolenou podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.XLV zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény
náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými
ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa
před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci
2007.
2. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény
náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými
ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa
před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci
2008.
§ 92 zákona č. 341/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Funkční období ředitele bezpečnostního sboru ustanoveného na služební místo
podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.CXLIV zákona č. 183/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Odpovědnost za jednání, které má znaky přestupku, se posoudí podle zákona
č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
k jednání, které má znaky přestupku, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle pozdější právní úpravy se toto jednání posoudí jen tehdy, jestliže je to pro
pachatele příznivější.
2. Zahájená řízení o jednání, které má znaky přestupku, která nebyla pravomocně
skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 361/2003
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro účely zproštění výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se podezření ze spáchání jiného
správního deliktu považuje za podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku.
4. Příslušník má nárok na doplatek služebního příjmu podle § 124 odst. 6
zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
i v případě, že se vina v řízení o jiném správním deliktu příslušníka neprokáže a
podezření ze spáchání jiného správního deliktu bylo důvodem zproštění výkonu služby.
5. Přestupkem se pro účely § 14 odst. 2 písm. c) rozumí též dosavadní jiný
správní delikt, o kterém bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 247/2017 Sb.
Přechodné ustanovení
Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení
§ 42 odst. 4 a § 186 odst. 3 a 10 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.V zákona č. 181/2018 Sb.
Přechodné ustanovení
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě
přiznaná podle § 103 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se řídí § 103 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona; obdobně se použije minimální mzda ve výši stanovené v den
zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání u náhrady za ztrátu na služebním příjmu
poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do
31. prosince 2006.
Čl.XVIII zákona č. 32/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, která
vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních
právních předpisů.
Čl.II zákona č. 163/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Příslušník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával
jinou výdělečnou činnost, pro jejíž výkon se vyžaduje souhlas služebního funkcionáře
podle § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto
zákona, požádá služebního funkcionáře do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona o souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti.
2. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o tom, že mu nebyl souhlas
podle bodu 1 udělen, výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.
3. Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních
sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se
použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování
krycích dokladů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou
výdělečnou činnost podle § 48 odst. 4 písm. a) až h) zákona č. 361/2003 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat
i po nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí výkon jiné výdělečné činnosti služebnímu
funkcionáři bez zbytečného odkladu.