epravo.cz

1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech (dále též jen „senát“), ve velkých senátech kolegií a kárných senátech.

2) Soudcem kolegia je soudce zařazený podle rozvrhu práce do některého senátu kolegia.

3) Soudce Nejvyššího soudu může být členem pouze jednoho kolegia.

4) Velký senát kolegia (dále též jen „velký senát“) se skládá ze soudců tohoto kolegia.

5) Soudci Nejvyššího soudu rovněž rozhodují jako členové nebo náhradníci kompetenčního senátu.

1) Předseda senátu organizuje práci senátu, do kterého se přidělují věci na základě specializace a dalších kritérií stanovených rozvrhem práce, a jednotlivým soudcům se přidělují podle data a konkrétního času předložení věci Nejvyššímu soudu a pořadí soudců v senátu uvedeném v rozvrhu práce (pravidelná rotace). V případě, že je Nejvyššímu soudu předloženo zároveň více věcí, stanoví se jejich pořadí podle běžného čísla vyplývajícího ze spisové značky. Přidělování počtu věcí v tomto systému pravidelné rotace u předsedy soudu, místopředsedů soudu a předsedů kolegií, případně dalších soudců, stanoví rozvrh práce.

2) Je-li v senátě více soudců ve funkci předsedy senátu, organizuje práci senátu ten předseda senátu, o kterém to stanoví rozvrh práce (řídící předseda senátu). Řídícího předsedu senátu zastupuje předseda senátu uvedený v rozvrhu práce na druhém místě. Další soudci ve funkci předsedy senátu předsedají ve věcech jim přidělených.

3) Řídící předseda senátu sleduje a vyhodnocuje pracovní zatížení všech členů senátu, kteří odpovídají za řádné a včasné vyřizování jim přidělených věcí na základě pravidelné rotace. V případě, že řídící předseda senátu zjistí nerovnoměrné zatížení soudců ve svém senátu nebo přetížení jednoho či více soudců v senátu, které vede k průtahům při vyřizování jim přidělených věcí, podá předsedovi soudu návrh na změnu rozvrhu práce prostřednictvím předsedy kolegia, který k tomuto návrhu připojí své stanovisko a návrh způsobu řešení.

4) Soudce, kterému je věc přidělena podle odstavce 1, vyhotoví návrh rozhodnutí v této věci. V případě, že tento soudce s přijatým rozhodnutím senátu nesouhlasí, řídící předseda k jeho žádosti určí, kdo z ostatních členů senátu rozhodnutí vyhotoví.

1) Členem velkého senátu je předseda kolegia; zbývající členy velkého senátu, jejich zástupce a náhradníky, určí předseda Nejvyššího soudu na návrh předsedy kolegia tak, aby všechny senáty kolegia byly zastoupeny nejméně jedním soudcem. Zastupování nepřítomných členů velkého senátu se řídí článkem 2 odstavcem 6.

2) Předseda velkého senátu kolegia je určen v rozvrhu práce.

3) Při stanovení počtu členů velkého senátu (§ 19 odst. 2 věta druhá zákona) se vychází ze stavu soudců v příslušném kolegiu na začátku kalendářního roku a nepřihlíží se k počtu soudců k Nejvyššímu soudu dočasně přidělených.

4) Změna rozvrhu práce v průběhu roku nemá na složení velkého senátu kolegia vliv, ledaže člen velkého senátu kolegia přestane být členem tohoto kolegia.

5) Věc postoupená velkému senátu do 31. 10. běžného roku a v tomto roce nevyřízená, bude dokončena ve složení, které měl tento senát v době postoupení.

1) Návrh rozhodnutí velkého senátu vyhotoví ten jeho člen, který je zároveň členem senátu, jenž věc velkému senátu postoupil. V případě, že tento člen velkého senátu má odlišný právní názor od většinového názoru velkého senátu, předseda velkého senátu určí, kdo z členů velkého senátu, zastávajícího většinový názor, návrh rozhodnutí vyhotoví. Předseda velkého senátu rovněž určí, který z členů velkého senátu návrh rozhodnutí vyhotoví v případě, že ve velkém senátu jsou dva členové senátu, jenž věc postoupil a v případě, že žádný člen senátu, jenž věc postoupil, není členem velkého senátu.

2) K návrhu rozhodnutí se nejprve vyjadřuje ten člen senátu, který vydal rozhodnutí s jiným právním názorem.

1) Dojde-li mezi senáty téhož kolegia k neshodě o tom, kterému senátu podle rozvrhu práce přísluší vyřízení věci, určí příslušný senát předseda kolegia. Předsedovi kolegia předkládá spis k určení příslušného senátu řídící předseda senátu, kterému byla věc určena k vyřízení jako prvnímu, po písemném vyjádření řídícího předsedy senátu, který s převzetím věci nesouhlasí.

2) Dojde-li mezi senáty dvou kolegií k neshodě o tom, kterému z nich přísluší vyřízení věci, určí příslušný senát předsedové těchto kolegií dohodou. Pokud by nedošlo k dohodě do 15 dnů od předložení spisu předsedovi kolegia, předloží předseda kolegia, v jehož rejstříku byla tato věc zapsána, spis k rozhodnutí o určení senátu, kterému bude věc určena k vyřízení, předsedovi Nejvyššího soudu.

zrušen

1) Způsob ustavení a složení kárných senátů stanoví zvláštní zákon (zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů).

2) Způsob ustavení a složení kompetenčního senátu stanoví zvláštní zákon (zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů).

2) Kárné senáty a kompetenční senát nejsou součástí žádného kolegia.

2) Kolegia nebo jeho členové projednávají a zpracovávají připomínky k osnovám zákonů a jiných právních předpisů zejména v zásadních věcech týkajících se soudnictví a vyhotovují podklady pro vyřizování podání občanů, státních orgánů a jiných právnických osob.

Předseda kolegia je povinen k návrhu předsedy Nejvyššího soudu nebo velkého senátu kolegia na zaujetí stanoviska, nebo na žádost jedné třetiny soudců kolegia svolat kolegium; v takovém případě předseda kolegia určí program jednání kolegia podle návrhu toho, kdo o svolání kolegia požádal.

1) Jednání kolegia jsou neveřejná.

2) Podle povahy projednávané věci může na zasedání kolegia jeho předseda pozvat zástupce jiných kolegií, zástupce vrchních soudů, krajských soudů, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, popř. jiných zainteresovaných orgánů a osob.

3) Písemné podklady pro jednání kolegia a pozvánka na jeho jednání musí být rozeslány členům kolegia a přizvaným osobám nejméně osm pracovních dnů přede dnem jednání kolegia; vzniknou-li pochybnosti o dodržení této lhůty, popř. není-li tato lhůta dodržena, a navrhne-li to některý z členů kolegia při zahájení jednání, rozhodne kolegium, zda bude jednání odročeno, jinak se jednání uskuteční.

4) Kolegium se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů; při zaujetí stanoviska musí být přítomny nejméně dvě třetiny členů kolegia.

5) Předsedajícím je předseda příslušného kolegia. Nemůže-li předseda kolegia řídit jednání kolegia, řídí je rozvrhem práce určený zástupce předsedy kolegia (viz čl. 15 odst. 2).

6) K rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu zaujímá kolegium stanovisko, v ostatních případech rozhoduje usnesením.

7) K zaujetí stanoviska a přijetí usnesení, jímž se rozhoduje o zařazení rozhodnutí do Sbírky, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů kolegia; všichni přítomní členové kolegia jsou povinni hlasovat.

8) K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů kolegia.

9) K sepsání protokolu o průběhu jednání kolegia a o hlasování určí předseda kolegia zapisovatele ze soudců, případně pracovníků odborného aparátu kolegia. V protokole o jednání kolegia se uvede zejména datum, místo a předmět jednání, jména a příjmení všech přítomných a stručný průběh rozpravy. Protokol spolu s předsedajícím podepíše zapisovatel (zapisovatelé); předsedající zajistí zpřístupnění protokolu o jednání kolegia pro všechny členy kolegia na vnitřní počítačové síti.

10) Nevyplývá-li z odstavců 1 a 9 něco jiného, platí obdobně článek 20.

zrušen

1) Plénum tvoří předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové kolegií, předsedové senátů a ostatní soudci Nejvyššího soudu.

2) Zasedání pléna jsou neveřejná. Předseda Nejvyššího soudu o zasedání pléna vyrozumí ministra spravedlnosti. Podle povahy projednávané věci může na zasedání pléna pozvat předsedu Nejvyššího správního soudu, předsedy vrchních, krajských soudů a další osoby.

3) Písemné podklady pro jednání pléna a pozvánka na jeho zasedání musí být účastníkům rozeslány nejméně osm pracovních dnů před zasedáním pléna; vzniknou-li pochybnosti o dodržení této lhůty, popř. není-li tato lhůta dodržena, a navrhne-li to některý z členů pléna při zahájení jednání, rozhodne plénum, zda bude zasedání odročeno, jinak se jednání uskuteční.

1) Plénum může jednat za přítomnosti nejméně dvou třetin členů pléna.

2) Nemůže-li předseda Nejvyššího soudu řídit zasedání pléna, řídí je místopředseda; řízením může předsedající pověřit i jiného člena pléna.

3) K sepsání protokolu o průběhu a o hlasování určí předseda Nejvyššího soudu zapisovatele ze soudců, případně pracovníků odborného aparátu Nejvyššího soudu.

4) Po zahájení zasedání pléna předsedající nebo jiný pověřený člen pléna (zpravodaj) přednese zprávu k projednávané věci.

5) Po přednesení zprávy následuje rozprava.

6) Byla-li rozprava předsedajícím ukončena, může být na návrh soudce Nejvyššího soudu hlasováním rozhodnuto, že rozprava bude pokračovat.

1) Po skončení rozpravy následuje porada pléna. Porady se mohou zúčastnit pouze členové pléna a zapisovatel. Jestliže je třeba zpracovat vyjádření, připomínky nebo návrhy, které byly písemně uplatněny nebo předneseny v rozpravě, lze poradu přerušit tak, aby k vyhlášení rozhodnutí došlo nejpozději do dvou týdnů.

2) K rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu zaujímá plénum stanovisko, v ostatních případech rozhoduje unesením.

1) V protokole o zasedání pléna se uvede zejména datum, místo a předmět jednání, jména a příjmení všech přítomných a stručný průběh rozpravy. Součástí protokolu je zápis o poradě, v němž se uvede datum a místo porady, jména a příjmení přítomných a výsledek hlasování. K protokolu lze připojit i další písemné podklady předložené pro zasedání pléna.

2) Protokol spolu s předsedajícím podepíše zapisovatel (zapisovatelé); předsedající zajistí zpřístupnění protokolu o zasedání pléna pro všechny členy pléna na vnitřní počítačové síti.

1) Každé stanovisko nebo usnesení pléna musí být vyhlášeno; podle povahy věci může předsedající omezit vyhlášení stanoviska nebo usnesení jen na jeho podstatný obsah.

2) Písemné vyhotovení stanoviska nebo usnesení pléna podepisuje předseda Nejvyššího soudu.

3) Zveřejnění stanoviska se řídí ustanovením § 24 odst. 1 zákona a čl. 41 a 44; o tom, zda a jak má být zveřejněno jeho usnesení, rozhodne plénum.

Je-li předmětem jednání pléna zaujetí stanoviska, postupuje se též podle čl. 32 -39. Rozhoduje-li plénum o sloučení nebo o rozdělení kolegií, postupuje se za použití čl. 37 odst. 2.

Shromáždění soudců Nejvyššího soudu volí Soudcovskou radu Nejvyššího soudu a usnáší se na svém volebním řádu.

2) V rozsahu stanoveném zákonem o soudech a soudcích předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení u Nejvyššího soudu.

1) Místopředseda Nejvyššího soudu zastupuje předsedu Nejvyššího soudu v době jeho nepřítomnosti; v době, kdy předseda dlouhodobě nemůže vykonávat svou funkci, zastupuje jej v plném rozsahu; za přítomnosti předsedy Nejvyššího soudu vykonává jeho pravomoci, je-li jejich výkonem pověřen.

Předseda Nejvyššího soudu je povinen na žádost soudců Nejvyššího soudu svolat zasedání pléna, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu, kteří současně předloží návrh programu zasedání pléna. V takovém případě svolá zasedání pléna do 60 dnů ode dne doručení návrhu soudu a současně určí program pléna podle návrhu soudců, kteří o svolání plena požádali.

Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu nesmějí zasedat v žádném senátě společně.

Při nepřítomnosti předsedy i místopředsedy Nejvyššího soudu zastupuje předsedu Nejvyššího soudu jím pověřený předseda kolegia; ten však není oprávněn vykonávat pravomoc vyhrazenou v zákoně o soudech a soudcích výlučně předsedovi a v jeho nepřítomnosti místopředsedovi Nejvyššího soudu.

Soudcovská rada Nejvyššího soudu vykonává působnost podle zákona o soudech a soudcích a podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a plní i další úkoly, stanoví-li to zvláštní právní předpisy.

2) Nejvyšší soud může sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů rovněž tím, že na základě rozhodnutí předsedy, místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedů kolegií, po projednání se senátem, příp. kolegiem, zabývajícím se věcmi sledovaného a vyhodnocovaného druhu, provede průzkum rozhodovací činnosti, na jehož podkladě a s využitím poznatků z vlastní rozhodovací činnosti, rozhodne o zaujetí stanoviska. O podrobnostech k provedení průzkumu rozhodne ten, kdo vydal rozhodnutí o provedení průzkumu.

3) Nejvyšší soud za stejných podmínek provede průzkum rozhodovací činnosti na podkladě usnesení kolegia nebo pléna Nejvyššího soudu.

4) Nejvyšší soud může provést průzkum rozhodovací činnosti na základě rozhodnutí senátu, který rozhoduje věci určitého druhu a se souhlasem příslušného předsedy kolegia.

Nejvyšší soud na základě pravomocných rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. Stanovisko zaujímá podle povahy věci kolegium Nejvyššího soudu nebo plénum Nejvyššího soudu.

2) Návrh na zaujetí stanoviska je oprávněn podat plénu Nejvyššího soudu předseda Nejvyššího soudu.

3) Návrh na zaujetí stanoviska se podává na základě pravomocných rozhodnutí soudů, o nichž bylo postupem podle čl. 31 zjištěno, že rozhodování soudů je v nich nejednotné.

4) O podaném návrhu na zaujetí stanoviska je třeba rozhodnout; vzít zpět ho může jen ten, kdo návrh podal, a to pouze se souhlasem příslušného kolegia, ke kterému byl podán, a jde-li o návrh na zaujetí stanoviska pléna, se souhlasem pléna Nejvyššího soudu. Tohoto souhlasu není třeba, je-li návrh vzat zpět před vypracováním návrhu stanoviska.

Návrh na zaujetí stanoviska musí obsahovat vymezení otázky, která má být stanoviskem vyřešena. Otázka se týká zejména výkladu a aplikace určité právní normy nebo několika právních norem. Návrh nemusí obsahovat způsob řešení vymezené otázky; obsahuje-li ho, není jím kolegium nebo plénum Nejvyššího soudu při zaujímání stanoviska ani při zpracovávání návrhu stanoviska vázáno.

1) Předseda Nejvyššího soudu nebo velký senát kolegia podává návrh na zaujetí stanoviska příslušným kolegiem předsedovi tohoto kolegia.

2) Předseda příslušného kolegia, nebo jde-li o návrh stanoviska pléna, předseda Nejvyššího soudu přidělí podaný návrh na zaujetí stanoviska některému ze soudců, senátu nebo pracovní skupině soudců Nejvyššího soudu (dále jen „zpracovatel“). Pokud z rozvrhu práce Nejvyššího soudu vyplývá určitá odborná specializace některého senátu, do níž náleží vymezená otázka (čl. 34), zpravidla určí za zpracovatele návrhu stanoviska soudce tohoto senátu. K návrhu na zaujetí stanoviska se připojí potřebné přílohy, jsou-li k dispozici, zejména opisy pravomocných rozhodnutí soudů, na jejichž podkladě vyvstala potřeba zaujetí stanoviska.

3) Předseda příslušného kolegia, nebo jde-li o návrh stanoviska pléna, předseda Nejvyššího soudu zpracovatele pověří tím, aby na podkladě podaného návrhu na zaujetí stanoviska vypracoval návrh stanoviska; zároveň určí lhůtu, v níž mu má být návrh stanoviska předložen.

4) Jestliže je to vzhledem k povaze nebo složitosti vymezené otázky vhodné, může být zpracovatel pověřen vypracováním dvou nebo více různých návrhů stanoviska obsahujících vzájemně odlišná řešení vymezené otázky; ze stejných důvodů může zpracovatel vypracovat více návrhů stanoviska i bez takového pověření.

5) Zpracovatel vypracuje v určené lhůtě návrh stanoviska a doručí ho předsedovi kolegia, nebo jde-li o návrh stanoviska pléna, předsedovi Nejvyššího soudu; lhůta k vypracování návrhu stanoviska může být na návrh zpracovatele prodloužena předsedou kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, předsedou Nejvyššího soudu. V návrhu stanoviska se zpravidla uvede vlastní obsah stanoviska (tzv. právní věta), které má být zaujato a jehož podstata spočívá v řešení vymezené otázky týkající se výkladu a aplikace určitých právních norem (čl. 34). Dále se v odůvodnění návrhu stanoviska poukáže na obsah pravomocných rozhodnutí soudů, jimiž byla vyvolána potřeba zaujetí stanoviska, na obsah vymezené otázky v podaném návrhu na zaujetí stanoviska a uvedou se všechny argumenty, o něž se návrh stanoviska při řešení vymezené otázky opírá.

6) Předseda kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, předseda Nejvyššího soudu zajistí doručení vypracovaného návrhu stanoviska ostatním soudcům příslušného kolegia nebo Nejvyššího soudu s výzvou, aby se k němu ve lhůtě, kterou jim určí, písemně vyjádřili. Návrh stanoviska, popřípadě spolu s již došlými vyjádřeními soudců Nejvyššího soudu (odstavec 8), se podle jeho obsahu doručí rovněž správním úřadům a jiným orgánům, předsedům vrchních a krajských soudů a jiným fyzickým nebo právnickým osobám, od nichž se zároveň vyžádá ve stanovené lhůtě vyjádření před zaujetím stanoviska.

7) Bylo-li podle odstavce 4 vypracováno více návrhů stanoviska, doručí se každý z nich postupem podle odstavce 6.

8) Každý soudce Nejvyššího soudu, jemuž se návrh stanoviska podle odstavce 6 doručuje, je oprávněn se k němu vyjádřit; ve vyjádření může soudce zpracovat i vlastní návrh stanoviska. Vyjádření ke zpracovanému návrhu zasílají soudci předsedovi kolegia, nebo jde-li o návrh stanoviska pléna, předsedovi Nejvyššího soudu. Jestliže jde o návrh stanoviska pléna Nejvyššího soudu, může se k němu vyjádřit i kterékoli kolegium jako celek svým usnesením; vyjádření v takovém případě zpracuje předseda kolegia nebo jím pověřený člen kolegia a doručí ho předsedovi Nejvyššího soudu. Vyjádření kolegia nebrání tomu, aby kterýkoli soudce téhož kolegia učinil vlastní vyjádření k návrhu stanoviska pléna. 9) S připomínkami a vyjádřeními soudců Nejvyššího soudu, orgánů a jiných osob uvedených v odstavci 6 k návrhu stanoviska, které byly Nejvyššímu soudu zaslány, seznámí předseda kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, předseda Nejvyššího soudu zpracovatele návrhu stanoviska nejpozději zároveň se svoláním zasedání kolegia nebo pléna Nejvyššího soudu; jestliže připomínky a vyjádření došly Nejvyššímu soudu později, je třeba s nimi seznámit zpracovatele návrhu stanoviska neprodleně. Obdobně se postupuje, pokud se k návrhu stanoviska pléna vyjádřilo některé kolegium podle odstavce 8.

Rozsahem otázky vymezené v návrhu na zaujetí stanoviska nejsou kolegium nebo plénum Nejvyššího soudu ani zpracovatel návrhu stanoviska vázáni, jestliže k jejímu řešení je nezbytné v zaujímaném stanovisku posoudit a vyřešit další bezprostředně související nebo předběžné otázky.

1) O zaujetí stanoviska kolegia Nejvyššího soudu se rozhoduje na podkladě zpracovaného návrhu na jednání kolegia. K zaujetí stanoviska kolegiem je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech členů kolegia. Jinak se na rozhodování o zaujetí stanoviska vztahují obecná ustanovení o jednání kolegia, není-li dále stanoveno jinak.

2) O zaujetí stanoviska pléna Nejvyššího soudu se rozhoduje na podkladě zpracovaného návrhu na zasedání pléna. K zaujetí stanoviska plénem je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů pléna. Jinak se na rozhodování o zaujetí stanoviska vztahují obecná ustanovení o zasedání pléna, není-li dále stanoveno jinak.

3) Po zahájení jednání kolegia nebo zasedání pléna přednese zpracovatel návrh stanoviska, který vypracoval, a obsah všech vyjádření a připomínek k návrhu. Stejně se postupuje ohledně dalšího návrhu stanoviska, bylo-li vypracováno více návrhů stanoviska. Je-li zpracovatelem téhož návrhu více soudců Nejvyššího soudu, přednese návrh i obsah vyjádření a připomínek k němu jimi pověřený soudce. Poté následuje rozprava, které se může zúčastnit každý soudce Nejvyššího soudu přítomný na jednání kolegia nebo zasedání pléna a další pozvané osoby.

4) Po skončení rozpravy následuje porada kolegia nebo pléna. Porady se mohou se zúčastnit pouze soudci příslušného kolegia nebo členové pléna a zapisovatel (zapisovatelé).

5) Je-li zpracováno více návrhů stanoviska nebo předložil-li některý soudce Nejvyššího soudu v rámci svého vyjádření k návrhu zpracovatele vlastní návrh stanoviska, hlasuje se o přijetí každého z těchto návrhů, pokud nebyl návrh, o němž se hlasovalo dříve, přijat. Kterýkoli soudce Nejvyššího soudu přítomný na jednání kolegia nebo na zasedání pléna může navrhnout pořadí, v jakém se má o více návrzích stanoviska hlasovat; o tomto pořadí se rozhodne hlasováním kolegia nebo pléna. Není-li zde takového návrhu nebo nebyl-li žádný z nich přijat, rozhodne o pořadí hlasování o více návrzích stanoviska předsedající.

1) Nebylo-li hlasováním dosaženo souhlasu nadpoloviční většiny všech členů kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, souhlasu nadpoloviční většiny všech členů pléna se zpracovaným návrhem stanoviska nebo s žádným z více návrhů, vyhlásí předsedající, že stanovisko zaujato nebylo. V takovém případě kolegium nebo plénum Nejvyššího soudu ještě před vyhlášením, že stanovisko zaujato nebylo, může k návrhu kteréhokoli svého člena usnesením rozhodnout, aby předseda kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, předseda Nejvyššího soudu, pověřil vypracováním nového návrhu stanoviska jiného zpracovatele, jestliže je z vyjádření a připomínek k původnímu návrhu nebo z výsledků rozpravy zřejmé, že by se tím mohlo dosáhnout souhlasu většiny soudců potřebné k zaujetí stanoviska. Přitom se postupuje přiměřeně podle čl. 35 a 37. Ve vztahu k témuž návrhu na zaujetí stanoviska nelze uplatnit ustanovení věty druhé a třetí opětovně.

2) Jestliže bylo hlasováním dosaženo souhlasu nadpoloviční většiny všech členů kolegia, a jde-li o návrh stanoviska pléna, souhlasu nadpoloviční většiny všech členů pléna s návrhem stanoviska vypracovaným zpracovatelem nebo s některým jiným z více návrhů, vyhlásí předsedající, že stanovisko bylo zaujato, a uvede jeho podstatný obsah (zejména tzv. právní větu stanoviska a nejdůležitější argumenty z odůvodnění).

3) Předseda kolegia, a jde-li o stanovisko pléna, předseda Nejvyššího soudu, zabezpečí písemné vyhotovení zaujatého stanoviska, do jehož odůvodnění se zapracuje též podstatný obsah vyjádření a připomínek; pověřit tím může zpracovatele návrhu stanoviska nebo toho soudce Nejvyššího soudu, jehož návrh stanoviska byl přijat. Písemné vyhotovení stanoviska zaujatého kolegiem podepisuje předseda tohoto kolegia, písemné vyhotovení stanoviska zaujatého plénem podepisuje předseda Nejvyššího soudu. Písemné vyhotovení zaujatého stanoviska se spolu s jeho návrhem (návrhy), písemnými vyjádřeními a připomínkami k návrhu a se zápisem z jednání kolegia nebo zasedání pléna založí do příslušného spisu.

4) Zaujaté stanovisko se v nejbližším možném termínu uveřejní ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Za tím účelem předseda kolegia, nebo jde-li o stanovisko pléna, předseda Nejvyššího soudu zajistí, aby byl opis zaujatého stanoviska neprodleně doručen redakční radě Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

5) Na žádost soudce Nejvyššího soudu, který se účastnil jednání kolegia nebo zasedání pléna a nesouhlasil se zaujatým stanoviskem nebo s jeho odůvodněním, se k protokolu o jednání kolegia nebo o zasedání pléna připojí podstatný obsah odlišného stanoviska (právního názoru) tohoto soudce s uvedením jeho jména a požádá-li o to, uveřejní se společně se stanoviskem ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Žádost musí soudce vyjádřit ústně nebo písemně do hlasování kolegia nebo pléna. Písemné vyhotovení svého odlišného stanoviska (právního názoru) je povinen předložit do vyhlášení stanoviska kolegia nebo pléna.

Ze zaujatého stanoviska všichni soudci Nejvyššího soudu při svém rozhodování a v další činnosti vycházejí.

1) Vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“) řídí předseda Nejvyššího soudu prostřednictvím Redakční rady Sbírky (dále jen „Redakční rada“), jejímž je předsedou.

2) Předseda Nejvyššího soudu může činností podle odst. 1 pověřit místopředsedu Nejvyššího soudu, který se tímto stává předsedou Redakční rady.

3) Redakční rada je nejméně pětičlenná a její členy jmenuje předseda Nejvyššího soudu z řad soudců, určených předsedy kolegii k vedení evidence judikatury tak, aby byla zastoupena všechna kolegia Nejvyššího soudu.

4) Redakční rada zajišťuje ve spolupráci s příslušným nakladatelstvím uveřejnění zaujatých stanovisek pléna a kolegii Nejvyššího soudu a rozhodnutí vybraných na jednotlivých kolegiích ve Sbírce. Na základě usnesení pléna se ve Sbírce uveřejňuje jednací řád Nejvyššího soudu.

5) Předseda Redakční rady určuje program jejího jednání a řídí jeho průběh.

1) Předseda Redakční rady po doručení stanoviska Nejvyššího soudu zaujatého kolegii nebo plénem zabezpečí jejich uveřejnění ve Sbírce.

2) V případě potřeby předseda Redakční rady zabezpečí přednostní uveřejnění stanoviska.

2) Evidenční senát shromažďuje soudní rozhodnutí pro jejich uveřejnění ve Sbírce v souladu s opatřením předsedy příslušného kolegia, kterým se upravuje postup při evidenci, zařazování a přípravě rozhodnutí navržených k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na podkladě předložených či vyžádaných pravomocných rozhodnutí nižších soudů a na základě návrhů předsedy a místopředsedy soudu, předsedů příslušných kolegií a jednotlivých soudců.

3) Evidenční senát je povinen předložit na zasedání kolegia k provedení výběru pro uveřejnění do Sbírky všechna rozhodnutí velkého senátu kolegia a předloží též rozhodnutí navržená jednotlivými soudci nebo senáty příslušného kolegia, pokud po dohodě s příslušným soudcem nebo senátem nedojde ke zpětvzetí učiněného návrhu.

4) Rozhodnutí předložená k provedení výběru pro uveřejnění ve Sbírce evidenční senát připraví k jednání kolegia. Především dbá, aby byla opatřena právní větou obsahující podstatu v rozhodnutí řešeného právního problému (právní otázky). Přípravu rozhodnutí spočívající dále v úpravě zejména jeho odůvodnění (např. zkrácení textu, anonymizace, ujednocení používaných zkratek) s ohledem na rozsah a povahu provedených úprav projedná se soudci (senáty), kteří jeho publikaci navrhli.

5) zrušen

1) Ve lhůtě stanovené předsedou příslušného kolegia se k rozhodnutím připraveným k provedení výběru mohou vyjádřit též další fyzické či právnické osoby, zejména předsedové vrchních a krajských soudů, ministerstva či jiné správní orgány a instituce, právnické fakulty (připomínková místa).

2) Po zapracování, event. připojení došlých připomínek, se rozhodnutí k výběru v opise doručí všem členům příslušného kolegia.

1) Předseda příslušného kolegia zpravidla určí člena (členy) evidenčního senátu, který přednese návrh rozhodnutí předloženého k výběru pro uveřejnění do Sbírky a obsah došlých vyjádření a připomínek. Následné rozpravy k jednotlivým rozhodnutím se může zúčastnit každý člen kolegia, i pozvané osoby. O výběru každého jednotlivého rozhodnutí pro uveřejnění do Sbírky se hlasuje veřejně tak, že se hlasuje o předloženém návrhu. Jsou-li však v průběhu rozpravy uplatněny pozměňovací návrhy ohledně právní věty předloženého rozhodnutí, hlasuje se nejprve o těchto změnách. O provedení drobných úprav textu předloženého rozhodnutí (např. úprav jazykových, formulačních) není třeba hlasovat, pokud to žádný ze členů kolegia nenavrhne. V opačném případě je k přijetí návrhu o provedení hlasování ohledně takových změn potřeba nadpoloviční většiny přítomných členů kolegia.

2) Ten, kdo podal návrh na uveřejnění projednávaného rozhodnutí, jej se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných členů kolegia může vzít zpět.

3) O právu soudce, který na jednání kolegia nesouhlasil se zařazením předloženého rozhodnutí do Sbírky, přiměřeně platí ustanovení čl. 38 odstavce 5.

4) Jestliže příslušné kolegium rozhodlo o zařazení předloženého rozhodnutí do Sbírky, pak určený člen evidenčního senátu zajistí prostřednictvím Redakční rady jeho uveřejnění Rozhodnutí se zpravidla uveřejňují v časové návaznosti na dobu jejich schválení, pokud kolegium nerozhodne o přednostním uveřejnění vybraného rozhodnutí s ohledem na naléhavost či aktuálnost jeho publikace. Toto rozhodnutí lze učinit i na zasedání kolegia, na kterém se o zařazení do Sbírky nerozhoduje.

5) Na řízení, průběh a rozhodování kolegia o výběru rozhodnutí k uveřejnění ve Sbírce se jinak vztahují obecná ustanovení o jednání kolegia.

Redakční rada dbá při zařazování vybraných rozhodnutí do Sbírky na rovnoměrné zastoupení rozhodnutí, jež vybrala jednotlivá kolegia.

Rozhodnutí všech senátů Nejvyššího soudu a stanoviska zaujatá k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu se uveřejňují na internetových stránkách Nejvyššího soudu. Pravidla jejich anonymizace a další podrobnosti stanoví organizační a kancelářský řád Nejvyššího soudu.