Vyhledávání ASPI

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 26.1.2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech

26.1.2005 | Sbírka: 1/2005 (ZA) | Částka: 1/2005 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 283/1993 Sb.
Aktivní derogace: 7/2001 (ZA), 3/1994 (ZA)
Pasivní derogace: 1/2011 (ZA), 1/2008 (ZA), 9/2006 (ZA), 3/2005 (ZA)

1/2005

POKYN OBECNÉ POVAHY

nejvyššího státního zástupce

ze dne 26. ledna 2005,

kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech

Změna: 3/2005

Změna: 9/2006

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:

ČÁST PRVNÍ

Společná ustanovení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Čl.1

Účel úpravy

(1) Státní zástupci se v právním styku s cizinou v trestních věcech řídí mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a právním řádem České republiky, zejména ustanoveními hlavy dvacáté páté trestního řádu. Podrobnější pravidla postupu státních zástupců při právním styku s cizinou dále stanoví tento pokyn.

(2) Přílohy č. 1 až 12 tohoto pokynu obecné povahy slouží jako doporučující výklad či metodická pomůcka k provádění jednotlivých ustanovení pokynu.

Čl.2

Vymezení pojmů

(1) Právním stykem s cizinou v trestních věcech se podle tohoto pokynu rozumí

a) vydávací řízení a průvoz pro účely trestního řízení v cizině,

b) předávací řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu a průvoz pro účely trestního řízení v jiném členském státě,

c) poskytování právní pomoci cizozemským orgánům v trestních věcech, zejména prováděním procesních úkonů a doručováním, a dožádání právní pomoci u cizozemských orgánů v trestních věcech, zejména prováděním procesních úkonů a doručováním,

d) převzetí trestního řízení z ciziny a předání trestního řízení do ciziny,

e) řízení o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v trestních věcech na území České republiky a o výkonu rozhodnutí cizozemského soudu,

f) styk s cizozemskými konzulárními úřady akreditovanými pro Českou republiku v trestních věcech týkajících se cizích státních občanů.

(2) Mezinárodní smlouvou se rozumí mezinárodní dohoda uzavřená mezi státy písemnou formou, řídící se mezinárodním právem, sepsaná v jediné nebo ve dvou či více souvisících listinách, ať je její název jakýkoliv.

(3) Nedílnou součástí mezinárodních smluv jsou výhrady a prohlášení smluvních stran. Výhrada je jednostranné, jakkoliv formulované nebo označené prohlášení, učiněné smluvním státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy nebo při přístupu k ní, jímž tento stát zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek určitých ustanovení smlouvy při jejich použití vůči tomuto státu. Prohlášení je jednostranné, jakkoliv formulované nebo označené sdělení učiněné smluvním státem, jímž tento stát upřesňuje aplikaci určitých ustanovení smlouvy při jejich použití vůči tomuto státu.

(4) Mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, se rozumí vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

(5) Mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (dále jen mezinárodní smlouva), je součástí právního řádu. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, státní zástupce použije přímo proveditelná ustanovení takovéto mezinárodní smlouvy.

Oddíl 2

Způsob styku s cizinou

Čl.3

Styk prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství

(1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, uskutečňuje se styk státních zástupců s cizozemskými justičními orgány v cizině prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Žádost adresovanou příslušnému cizozemskému orgánu v cizině, nestanoví-li dále tento pokyn jinak, zašle státní zástupce v trojím vyhotovení mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství spolu s předkládací zprávou na zvláštním listu. K nim připojí všechny přílohy a překlad. Nejvyšší státní zastupitelství zařídí odeslání této žádosti cizozemskému orgánu a samo sleduje a v přiměřených lhůtách urguje její vyřízení, je-li toho zapotřebí, a odpověď dožádaného orgánu zašle státnímu zástupci.

(3) Nejvyšší státní zastupitelství uskutečňuje styk s orgány cizích států přímo, umožňuje-li to mezinárodní smlouva nebo oboustranně uplatňovaná praxe ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem, jinak uskutečňuje tento styk prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, cizozemských zastupitelských úřadů v České republice a zastupitelských úřadů České republiky v cizině.

Čl.4

Přímý styk s cizozemskými justičními orgány

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, mohou se státní zástupci s cizozemskými justičními orgány stýkat přímo. Písemnosti se adresují a zasílají poštou přímo příslušným justičním orgánům v cizině a stejným způsobem je doručována odpověď. Ustanovení mezinárodních smluv o přímém styku justičních orgánů lze aplikovat pouze na ty druhy spolupráce, jichž se týkají. Seznam států, se kterými lze na základě mezinárodní smlouvy uplatňovat přímý právní styk ohledně dožádání, je uveden v příloze č. 4 tohoto pokynu. Seznam států, se kterými lze na základě mezinárodní smlouvy uplatňovat přímý právní styk ohledně předávání trestního řízení, je uveden v příloze č. 6 tohoto pokynu.

(2) Pokud je státnímu zástupci přímo doručena písemnost cizozemského justičního orgánu, k jejímuž vyřízení není příslušný, postoupí ji bezodkladně příslušnému orgánu a zároveň o postoupení informuje cizozemský justiční orgán s označením a adresou orgánu, kterému byla písemnost postoupena.

(3) Pokud je státnímu zástupci doručena písemnost od justičního orgánu cizího státu přímo, ačkoli přímý styk mezi justičními orgány přípustný není, informuje o tom státní zástupce bezodkladně mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství, a pokud je to možné, učiní předběžné kroky k vyřízení podání. Konečné vyřízení však může být provedeno a předepsaným způsobem oznámeno dožadující straně až po obdržení písemnosti předepsaným způsobem.

(4) Přímý styk justičních orgánů nelze zaměňovat s možností přímého doručování písemností poštou adresátům na území cizího státu (čl. 5).

Oddíl 3

Doručování

Čl.5

Doručování do ciziny

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, může státní zástupce písemnosti adresátům na území cizího státu doručovat přímo poštou podle předpisů platných pro poštovní styk. Seznam států, do kterých lze na základě mezinárodní smlouvy zasílat občanům písemnosti přímo poštou je uveden v příloze č. 5 tohoto pokynu.

(2) Není-li přímé doručování do ciziny mezinárodní smlouvou výslovně umožněno, lze se s adresáty v cizině stýkat pouze prostřednictvím cizozemských justičních orgánů (články 3 a 4). Přímé doručení je v takovém případě vyloučeno pro rozpor s mezinárodním právem, bylo by porušením suverenity cizího státu a způsobovalo by rovněž právní vady doručení.

Čl.6

Doručování osobám požívajícím imunit

(1) Je-li třeba doručit písemnost osobě požívající v České republice výsad a imunit podle mezinárodního práva nebo je-li třeba písemnost doručit v místě, které je podle mezinárodního práva nedotknutelné (zejména budovy a místnosti diplomatických a konzulárních misí a obydlí osob požívající v České republice výsad a imunit podle mezinárodního práva), zašle státní zástupce písemnost Diplomatickému protokolu Ministerstva zahraničních věcí, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1, s předkládací zprávou a žádostí o doručení na zvláštním listu.

(2) Má-li státní zástupce pochybnosti, zda je postup podle odstavce 1 nezbytný, vyžádá si stanovisko Diplomatického protokolu Ministerstva zahraničních věcí.

Čl.7

Úprava písemností určených pro cizinu

(1) Písemnosti státního zastupitelství zasílané do ciziny musí být po formální i jazykové stránce bezvadné, v textu nelze používat zkratek, i když jsou ve vnitrostátním styku obvyklé.

(2) Písemnosti musí být opatřeny čitelným otiskem kulatého úředního razítka státního zastupitelství, datem a vlastnoručním podpisem státního zástupce, jehož jméno, příjmení a funkce budou pod podpisem vypsány strojopisem.

(3) Je-li třeba úředně přeložit písemnost do cizího jazyka, překlad musí splňovat náležitosti tlumočnického úkonu podle § 14 vyhlášky č. 37/1967 Sb.

(4) Ve styku s cizinou je třeba zvažovat vhodnost používání tiskopisů určených pro vnitrostátní styk. Do ciziny nelze zasílat tiskopisy obsahující upozornění na možnost předvedení, uložení povinnosti předložit občanský průkaz, pohrůžku pokutou apod.

(5) Je-li mezinárodní smlouvou stanoveno užívání vícejazyčných tiskopisů, jsou státní zastupitelství povinna tyto tiskopisy užívat. Tiskopisy určené pro styk na základě určité mezinárodní smlouvy však nelze používat k jiným účelům (tj. ke styku na základě jiné mezinárodní smlouvy či na bezesmluvním základě).

Čl.8

Ověřené kopie určené pro cizinu

(1) Při ověřování kopií určených pro cizinu se postupuje podle § 4 odst. 4 a 5 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 7/2004 ze dne 25. října 2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy.

(2) Je-li pořizován úřední překlad (čl. 7 odst. 3) ověřené kopie písemnosti, přeloží tlumočník i ověřovací doložku.

Čl.9

Legalizace listin určených pro cizinu

(1) V případě právního styku s cizím státem, který Česká republika neuskutečňuje na základě uzavřené mezinárodní smlouvy, je třeba zpravidla nechat ověřit pravost podpisu státního zástupce a razítka státního zastupitelství (tzv. legalizace). V případě pochybností, zda je třeba ve vztahu k určitému státu provést legalizaci listin, státní zástupce požádá o stanovisko mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Pokud má být písemnost zaslána do cizího státu, který je vázán Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb.), státní zástupce zašle písemnost i s překladem mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který zajistí legalizaci na Ministerstvu spravedlnosti. Seznam států vázaných výše uvedenou smlouvou je uveden v příloze č. 7 tohoto pokynu.

(3) Pokud má být písemnost zaslána do cizího státu, který není vázán úmluvou uvedenou v odstavci 2, státní zástupce zašle písemnost bez překladu k legalizaci na mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti a konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí. Po získání legalizačních razítek nechá písemnost přeložit do cizího jazyka, včetně legalizačních razítek, a zašle takto legalizovanou a přeloženou písemnost mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který zajistí další legalizaci u velvyslanectví cizího státu, kterému má být písemnost zaslána.

Čl.10

Zasílání písemností obsahujících utajované skutečnosti do ciziny

(1) Je-li třeba do ciziny zaslat písemnosti obsahující informace podléhající jakémukoli stupni utajení, je třeba dodržovat zvláštní postup doručování těchto písemností do ciziny stanovený mezinárodní smlouvou. Seznam států, se kterými Česká republika uskutečňuje styk na základě uzavřené smlouvy o předávání utajovaných informací, je uveden v příloze č. 8 tohoto pokynu.

(2) Pokud je třeba zaslat písemnosti obsahující informace podléhající jakémukoli stupni utajení do cizího státu, se kterým Česká republika neuskutečňuje styk na základě mezinárodní smlouvy týkající se předávání utajovaných informací, je třeba tyto informace předávat cizímu státu vždy prostřednictvím Národního bezpečnostního úřadu.

Oddíl 4

Styk s cizozemskými zastupitelskými úřady

Čl.11

Styk s cizozemskými zastupitelskými úřady akreditovanými pro Českou republiku se sídlem v České republice

Písemnosti adresované cizozemskému zastupitelskému úřadu akreditovanému pro Českou republiku, který má sídlo v České republice, státní zástupci adresují a zasílají poštou přímo konzulárnímu úřadu či konzulárnímu oddělení diplomatické mise cizího státu v České republice a stejným způsobem je doručována odpověď.

Čl.12

Styk s cizozemskými zastupitelskými úřady akreditovanými pro Českou republiku se sídlem v cizině

(1) Styk s cizozemskými zastupitelskými úřady akreditovanými pro Českou republiku, které mají sídlo mimo území České republiky, se realizuje prostřednictvím podatelny Ministerstva zahraničních věcí České republiky tak, že je zastupitelskému úřadu České republiky ve státě, v němž sídlí cizozemský zastupitelský úřad akreditovaný pro Českou republiku, adresována žádost (čl. 13) na zvláštním listu, v němž státní zástupce žádá tento zastupitelský úřad České republiky o předání předmětné zásilky uvedenému cizozemskému zastupitelskému úřadu akreditovanému pro Českou republiku. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 9 tohoto pokynu.

(2) Adresy zastupitelských úřadů cizích států akreditovaných pro Českou republiku jsou uvedeny v příloze č. 7 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 56/2004-MO-J ze dne 30. dubna 2004, kterou se upravuje postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních. Dále je lze zjistit na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí (http://www.mzv.cz/), anebo dotazem u konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí.

Čl.13

Styk se zastupitelskými úřady České republiky v cizině

Zastupitelským úřadům České republiky v cizině státní zástupci zasílají písemnosti prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí na adresu: "Ministerstvo zahraničních věcí, podatelna pro ZÚ ...[uvede se město, v němž zastupitelský úřad sídlí], Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1." Ve výjimečných případech, zejména nesnese-li věc odkladu, lze zastupitelskému úřadu České republiky v cizině zaslat písemnost přímo poštou podle předpisů platných pro poštovní styk.

Oddíl 5

Zvláštní ustanovení o osobách omezených na osobní svobodě ve vztahu k cizině

Čl.14

Omezení osobní svobody cizince v České republice

(1) Zadržený cizinec musí být poučen o právu na spojení se zastupitelským úřadem státu, jehož je občanem [čl. 36 odst. 1 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 12. února 1969, vyhlášené pod č. 32/1969 Sb.]. Splnění této povinnosti státní zástupce vždy ověří podle spisového materiálu, který je mu policejním orgánem předložen, a zjistí-li, že se zadrženému cizinci tohoto poučení nedostalo, učiní neprodleně opatření k nápravě.

(2) Pokud tak stanoví příslušná dvoustranná konzulární úmluva, je státní zástupce povinen o omezení osobní svobody cizince informovat konzulární úřad státu, jehož je občanem, jestliže tak již předtím neučinil policejní orgán. Státní zástupce v takovém případě omezení osobní svobody cizince příslušnému konzulárnímu úřadu pouze oznámí, stejnopis či kopii protokolu o zadržení mu nezasílá. Konzulárnímu úřadu písemně oznámí omezení osobní svobody cizince spolu s uvedením jména a adresy obhájce. Pokud hrozí zmeškání lhůty pro informování konzulárního úřadu, oznámí omezení osobní svobody cizince konzulárnímu úřadu rovněž faxem. Seznam konzulárních úmluv obsahuje příloha č. 1 tohoto pokynu. Se zastupitelskými úřady se státní zástupce stýká způsobem upraveným v čl. 11 až 13. Pokud je dvoustrannou konzulární úmluvou stanovena povinnost přijímajícího státu informovat konzulární úřad vysílajícího státu o omezení osobní svobody jeho občana v přijímajícím státu, jde o právo státu vysílajícího, a proto na povinnost státního zástupce informovat konzulární úřad nemá vliv vyjádření zadrženého, zda si přeje či nepřeje, aby byl konzulární úřad informován. Mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství státní zástupce informaci o omezení osobní svobody cizince nezasílá, pokud pro to není zvláštní důvod.

(3) Není-li povinnost přijímajícího státu informovat konzulární úřad vysílajícího státu o omezení osobní svobody jeho občana v přijímajícím státu stanovena dvoustrannou konzulární úmluvou, postupuje se podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 12. února 1969, podle které musí být konzulární úřad státu, jehož je zadržený státním občanem, informován o omezení osobní svobody pouze tehdy, pokud o to zadržený výslovně požádá [čl. 36 odst. 1 písm. b) cit. úmluvy].

Čl.15

Omezení osobní svobody občana České republiky v cizině

(1) Informace o tom, že došlo k omezení osobní svobody občana České republiky v cizině lze zjistit dotazem u konzulárního oddělení zastupitelského úřadu České republiky akreditovaného pro příslušný stát v případě, že příslušná dvoustranná konzulární úmluva stanoví, že o omezení osobní svobody takové osoby musí být informováno konzulární oddělení zastupitelského úřadu České republiky akreditovaného pro takový stát. V ostatních státech jsou konzulární oddělení zastupitelských úřadů České republiky informována pouze v případě, že o to občan České republiky požádal. Státní zástupce může v takovém případě zjistit, zda občan České republiky vykonává trest odnětí svobody nebo vazbu v cizím státě dotazem přímo u konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí.

(2) Zjistit místo omezení osobní svobody (pobytu) osoby v cizině lze rovněž dotazem adresovaným Policejnímu prezidiu České republiky, odboru mezinárodní policejní spolupráce, oddělení Interpol, avšak pouze pro účely trestního stíhání či výkonu pravomocného rozsudku.

Oddíl 6

Informace o mezinárodních smlouvách a o právním řádu cizích států

Čl.16

(1) Informaci, zda je Česká republika či cizí stát smluvní stranou dvoustranné či mnohostranné mezinárodní smlouvy, a informace o výhradách a prohlášeních k mnohostranným mezinárodním smlouvám, autoritativně sděluje mezinárodně právní odbor Ministerstva zahraničních věcí. Mnohostranné mezinárodní smlouvy je nezbytné aplikovat vždy ve smyslu výhrad a prohlášení jednotlivých států. Informace o smluvní úpravě vztahů České republiky a cizích států v právním styku s cizinou v trestních věcech zabezpečí pro nižší státní zastupitelství na jejich žádost mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Orientačně lze údaje uvedené v odstavci 1 zjistit na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (http://portal.justice.cz/ > Ministerstvo spravedlnosti > Mezinárodní vztahy). Pokud jde o mnohostranné mezinárodní smlouvy uzavřené v rámci Rady Evropy (dále jen "úmluvy Rady Evropy"), lze údaje uvedené v odstavci 1 orientačně zjistit na internetových stránkách Rady Evropy (http://conventions.coe.int/ - pouze v angličtině a ve francouzštině); čísla ETS, podle kterých lze na internetových stránkách Rady Evropy vyhledávat, jsou uvedena jednak v seznamu všech úmluv Rady Evropy na internetových stránkách Rady Evropy, jednak v případě nejdůležitějších úmluv Rady Evropy pro vzájemnou právní pomoc ve věcech trestních v příloze č. 3 tohoto pokynu. Údaje na stránkách Rady Evropy jsou pravidelně aktualizovány.

(3) Informace o právním řádu cizích států, které jsou nezbytné pro postup nižších státních zastupitelství v právním styku s cizinou v trestních věcech, zabezpečí na jejich žádost mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl. 16a

Zvláštní informační povinnost podle některých mezinárodních smluv

(1) Povinnost informovat cizí státy či příslušné mezinárodní organizace (okruh subjektů, které mají být informovány, je uveden k příslušné mezinárodní smlouvě) o průběhu a výsledcích trestního řízení, která vyplývá z některých mnohostranných mezinárodních smluv, jde-li o trestné činy, k jejichž stíhání a trestání tyto mezinárodní smlouvy zavazují, plní státní zástupci prostřednictvím mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti tak, že mu zašlou informaci, kterou ustanovení smluv uvedených v odstavci 2 tohoto článku požadují.

(2) Povinnosti informovat cizí státy či příslušné mezinárodní organizace o výsledku trestního řízení vyplývají zejména z:

a) čl. 13 odst. 5 Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla z 14. září 1963 (č. 102/1984 Sb.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky,

b) čl. 6 a čl. 11 Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel z 16. prosince 1970 (č. 96/1974 Sb.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky, o okolnostech trestného činu a o výsledku trestního řízení či vyřízení dožádání Radu Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO);

c) čl. 6 a čl. 13 Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví z 23. září 1971 (č. 16/1974 Sb.; s Protokolem o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví z 24. února 1988, č. 138/2002 Sb. m. s.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky, okolnostech trestného činu a o výsledku trestního řízení či vyřízení dožádání Radu Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO);

d) čl. 11 Úmluvy o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců z 14. prosince 1973 (č. 131/1978 Sb.) - povinnost informovat o výsledku trestního řízení generálního tajemníka Organizace spojených národů;

e) čl. 14 odst. 2 a 3 Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů z 26. října 1979 (č. 114/1996 Sb.; do textu Úmluvy lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost) - povinnost informovat o výsledku trestního řízení státy přímo dotčené a generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), nejde-li o případ, kdy jde o jaderný materiál pro domácí použití a jak pachatel, tak materiál zůstávají na území smluvní strany, kde byl trestný čin spáchán;

f) čl. 7 Mezinárodní úmluvy proti braní rukojmí z 17. prosince 1979 (č. 36/1988 Sb.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení generálního tajemníka Organizace spojených národů;

g) čl. 6 odst. 4 Úmluvy proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z 10. prosince 1984 (č. 143/1988 Sb.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky;

h) čl. 15 odst. 1 písm. c) Úmluvy o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby z 10. března 1988 (č. 100/2005 Sb. m. s.; s Protokolem o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pevninské mělčině z 10. března 1988, č. 101/2005 Sb. m. s.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení či vyřízení dožádání generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace (IMO);

i) čl. 16 Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků z 15. prosince 1997 (č. 80/2001 Sb. m. s.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení generálního tajemníka Organizace spojených národů;

j) čl. 19 Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu z 10. ledna 2000 (č. 18/2006 Sb. m. s.) - povinnost informovat o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Oddíl 7

Zvláštní ustanovení o komunikaci v rámci Evropské unie

Čl.17

(1) Je-li třeba požádat některý z orgánů Evropských společenství nebo Evropské unie o souhlas s trestním stíháním osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, zašle státní zástupce takovou žádost příslušnému orgánu Evropských společenství nebo Evropské unie prostřednictvím Stálého zastoupení České republiky při Evropských společenstvích v Bruselu (dále jen "Stálé zastoupení v Bruselu"). Písemnosti určené Stálému zastoupení v Bruselu státní zástupce zašle prostřednictvím podatelny Ministerstva zahraničních věcí tak, že jako adresu uvede: "Ministerstvo zahraničních věcí, podatelna pro Stálé zastoupení v Bruselu, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1". Kopii této žádosti vždy zašle na vědomí mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Podání určená orgánům Evropských společenství a Evropské unie státní zástupce neopatřuje překladem do cizího jazyka, neboť český jazyk je úředním jazykem Evropské unie.

Čl.18

Evropská soudní síť v trestních věcech

(1) Pro neformální styk s orgány dožádaných členských států (např. předjednání žádostí atp.) lze využít kontaktních osob Evropské soudní sítě v trestních věcech, které byly ustanoveny v České republice.

(2) Kontaktní osoby Evropské soudní sítě v trestních věcech, které byly ustanoveny z řad státních zástupců, sděluje generálnímu sekretariátu této sítě za soustavu státního zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství, a to po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, u kterého je státní zástupce činný. Nejvyšší státní zastupitelství generálnímu sekretariátu této sítě rovněž sděluje za soustavu státních zastupitelství jakékoli změny týkající se kontaktních osob této sítě.

Čl.19

Atlas Evropské soudní sítě v trestních věcech

K vyhledávání adres příslušných justičních orgánů členských států lze použít i Atlas Evropské soudní sítě v trestních věcech dostupný na internetových stránkách http://www.ejn-crimjust.eu.int/atlas_advanced.aspx).

Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)

Čl.20

Postavení národního člena České republiky v Eurojust

(1) Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust) je orgán Evropské unie založený Rozhodnutím Rady ze dne 28. února 2002 (2002/187/JVV), jehož účelem je napomáhat vyřizování právní pomoci zejména v případech závažné organizované trestné činnosti.

(2) Národním členem České republiky v Eurojust (dále jen národní člen) je státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, zařazený do mezinárodního odboru.

(3) Úkolem národního člena je napomáhat v rámci Eurojust vyřizování složitých případů vzájemné spolupráce ve věcech trestních, zejména v případech trestné činnosti spáchané na území dvou a více členských států Evropské unie. Národní člen v rámci Eurojust napomáhá dobré mezinárodní spolupráci ve věcech trestních a hájí v Eurojust zájmy České republiky v této oblasti.

Čl.21

Styk státních zástupců s národním členem

Státní zástupci se s národním členem mohou stýkat přímo. Adresa národního člena je uvedena v příloze č. 11 tohoto pokynu. Vhodnost zapojení Eurojust do vyřizování žádosti o právní pomoc mohou státní zástupci konzultovat rovněž s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.22

Styk mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství s národním členem

(1) Registraci trestní věci v Eurojust navrhuje národní člen. Národní člen vždy informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o všech případech právní pomoci ve věcech trestních, které byly zaregistrovány v souvislosti s Českou republikou u Eurojust. Pokud národní člen neobdržel žádost o právní pomoc ve věcech trestních prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, kopii takové žádosti vždy zašle tomuto odboru.

(2) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství vyhledává případy právní pomoci vhodné pro projednání v rámci Eurojust a neprodleně o nich informuje národního člena.

Čl.23

Uzavření dohody o vzniku společného vyšetřovacího týmu národním členem

Jako státní zástupce mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství je národní člen oprávněn uzavřít dohodu o vzniku společného vyšetřovacího týmu (čl. 83), a to po konzultaci s dozorovým státním zástupcem a příslušným policejním útvarem, jehož příslušníci mají být členy tohoto týmu. O podnětu k uzavření dohody o vzniku společného vyšetřovacího týmu vždy informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

ČÁST DRUHÁ

Vydávací řízení

Oddíl 1

Společné ustanovení

Čl.24

Postup státních zástupců při vyžádání obviněného z ciziny a vydání osoby do ciziny vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy a je upraven v § 383 až 402 tr. ř.

Oddíl 2

Postup při vyžádání obviněného z ciziny

Čl.25

(1) Zdržuje-li se obviněný v cizině a je-li třeba ho vyžádat za účelem trestního stíhání, které se proti němu koná v České republice, podá státní zástupce soudu příslušnému k projednání věci návrh na vydání zatýkacího rozkazu podle § 384 odst. 1 tr. ř. Současně navrhne, aby předseda senátu požádal Ministerstvo spravedlnosti o další opatření.

(2) Nesnese-li věc odkladu, navrhne státní zástupce zároveň s podáním návrhu na vydání zatýkacího rozkazu, aby předseda senátu požádal Ministerstvo spravedlnosti o zařízení předběžné vazby obviněného podle § 386 odst. 1 tr. ř.

(3) Návrh státního zástupce na vydání zatýkacího rozkazu obsahuje náležitosti uvedené v § 384 odst. 2 a 4 tr. ř., dále údaj o známém místě pobytu obviněného v cizině a uvedení dosavadního procesního postupu orgánů činných v tomto trestním řízení, jakož i odůvodnění potřeby vyžádat obviněného z ciziny.

(4) Stejnopis návrhu na vydání zatýkacího rozkazu zašle státní zástupce k informaci mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(5) O rozhodnutí soudu o návrhu na vydání zatýkacího rozkazu informuje státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zasláním jeho kopie.

Čl.26

Zásada speciality

Obviněný může být stíhán pouze pro trestné činy, pro které byl vydán, s výjimkou případů uvedených v § 389 odst. 1 tr. ř. Hodlá-li ho státní zástupce stíhat pro další trestné činy, musí k tomu vyžádat dodatečný souhlas cizího státu. Pro jeho postup platí přiměřeně čl. 24. Pokud z mezinárodní smlouvy nevyplývá něco jiného, státní zástupce vždy podá soudu návrh na vydání zatýkacího rozkazu podle § 384 odst. 2 tr. ř., který bude obsahovat popis skutků, pro které je žádán souhlas cizího státu s jejich stíháním.

Čl.27

Pokud vydání do České republiky nebylo povoleno anebo pokud jiný stát nedal souhlas se stíháním pro další trestné činy, může státní zástupce postupovat v dané věci předáním trestního řízení do státu, který vydání nepovolil či nedal souhlas se stíháním pro další trestné činy (čl. 92 až 102), anebo ponechat věc ve vyhlášení či pokračování mezinárodního pátrání pro případ, že by osoba území státu, který její vydání do České republiky nepovolil, opustila.

Čl.28

Dočasné převzetí vydávané osoby

Pokud bylo vydání dožádaným státem povoleno, avšak jeho realizace byla odložena, může státní zástupce podat soudu návrh na podání žádosti o dočasné předání osoby, jejíž vydání bylo povoleno, do České republiky (§ 390 tr. ř.).

Oddíl 3

Postup při vydání do ciziny

Čl.29

Předběžné šetření

(1) Předběžné šetření podle § 394 tr. ř. provádí státní zástupce krajského státního zastupitelství (dále jen "příslušný státní zástupce"):

a) v jehož obvodu se vyžádaná osoba zdržuje nebo v jehož obvodu byla zadržena, a to z vlastního podnětu, nebo

b) kterému zaslalo Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství žádost cizího státu o vydání.

Provádí-li předběžné řízení na základě podnětu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření faxem rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti.

(2) V případě, že příslušný státní zástupce provádí předběžné šetření z vlastního podnětu nebo k žádosti cizího státu o vydání, kterou mu zaslalo Ministerstvo spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. V informaci uvede především známé údaje k osobě, o jejíž vydání jde, skutkové okolnosti a právní hodnocení činu, pro který má být vydána a stát, jehož justiční orgán vydal zatýkací rozkaz. Zároveň informuje o případném zadržení osoby, o jejíž vydání jde (§ 395 tr. ř.).

(3) Příslušný státní zástupce při předběžném šetření podle § 394 tr. ř. zkoumá zejména, zda vydání osoby do cizího státu nebrání skutečnosti uvedené v § 393 odst. 1 tr. ř.

(4) Otázka, zda osoba, o jejíž vydání jde, je občanem České republiky nebo zda jí byl udělen v České republice azyl, se posuzuje podle práva České republiky. Je-li toho třeba, vyžádá si státní zástupce, který provádí předběžné šetření, k otázce státního občanství, udělení azylu a postavení uprchlíka stanovisko příslušného orgánu cizinecké policie nebo jiného příslušného státního orgánu. Za občana České republiky se považuje i osoba, která je občanem České republiky a současně občanem jiného státu.

(5) Dospěje-li příslušný státní zástupce k závěru, že žádost cizího státu o vydání nebo spisový materiál, který je její přílohou, neposkytují dostatečný podklad pro podání návrhu soudu na rozhodnutí o přípustnosti vydání nebo předání věci Ministerstvu spravedlnosti k postupu ve zkráceném vydávacím řízení, požádá Ministerstvo spravedlnosti (pokud mezinárodní smlouva neumožňuje přímý právní styk), aby zabezpečilo ve státě, který o vydání osoby žádá, dodatkové informace.

(6) Jestliže nastala skutečnost uvedená v § 394 odst. 5 tr. ř., příslušný státní zástupce vrátí Ministerstvu spravedlnosti žádost cizího státu o vydání s tím, aby byla vrácena orgánu státu, který o vydání požádal. V samostatném přípisu státní zástupce uvede, na základě kterého důvodu uvedeného v § 394 odst. 5 písm. a) až f) tr. ř. tuto žádost o vydání vrací.

(7) Po skončení předběžného šetření sdělí příslušný státní zástupce, který je prováděl, jeho výsledky mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Tuto informaci lze podat zasláním stejnopisu návrhu, který příslušný státní zástupce podává soudu podle § 397 odst. 1 tr. ř., nebo stejnopisu přípisu adresovaného Ministerstvu spravedlnosti, kterým vrací žádost cizího státu o vydání.

Čl.30

Omezení osobní svobody v průběhu předběžného šetření

(1) Shledá-li příslušný státní zástupce důvod vazby podle § 396 odst. 1 tr. ř., zadrží osobu, o jejíž vydání jde, nebo dá k jejímu zadržení příkaz policejnímu orgánu (§ 395 odst. 1 tr. ř.).

(2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, příslušný státní zástupce oznámí zadržení vyžádané osoby v příslušné lhůtě konzulárnímu oddělení zastupitelského úřadu státu, jehož je osoba, o jejíž vydání jde, občanem, jestliže tak již neučinil policejní orgán (čl. 14) nebo pokud sám takovou osobu zadržel.

(3) Nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdá příslušný státní zástupce osobu, která má být vydána, příslušnému krajskému soudu a navrhne vzetí takové osoby do předběžné vazby (§ 396 odst. 1 tr. ř.). Neshledá-li státní zástupce důvod k tomuto postupu, nařídí propuštění takové osoby ze zadržení na svobodu.

(4) Návrh příslušného státního zástupce na vzetí do předběžné vazby (§ 396 odst. 1 tr. ř.). obsahuje zejména:

a) označení krajského státního zastupitelství, které návrh podává, a krajského soudu, ke kterému je návrh podáván,

b) všechny údaje týkající se identity zadržené osoby,

c) odkaz na důvod k zadržení, tj. na zatýkací rozkaz cizího státu,

d) skutečnosti, které odůvodňují obavu z útěku vyžádané osoby. K tomuto návrhu připojí rovněž žádost cizího státu o vzetí takové osoby do vydávací vazby a zatýkací rozkaz příslušného orgánu cizího státu, pokud mu byly doručeny, dále protokol o provedeném výslechu zadržené osoby, jakož i jiný spisový materiál, který dosud opatřil.

(5) Pokud by po propuštění z předběžné vazby do podání návrhu příslušným státním zástupcem na přípustnost vydání podle § 397 odst. 1 tr. ř. nastaly okolnosti, které by odůvodňovaly opětovné vzetí předávané osoby do předběžné vazby, příslušný státní zástupce dá pokyn k obnovení pátrání a zadržení osoby na území České republiky Policejnímu prezidiu, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality.

(6) O podání návrhu soudu na vzetí do předběžné vazby, o rozhodnutí soudu o tomto návrhu, o propuštění a event. opětovném vzetí do předběžné vazby, informuje příslušný státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zasláním stejnopisu návrhu a rozhodnutí soudu o tomto návrhu.

Čl.31

Návrh na rozhodnutí o přípustnosti vydání

(1) Po skončení předběžného šetření podá příslušný státní zástupce krajskému soudu návrh na rozhodnutí o přípustnosti vydání podle § 397 odst. 1 tr. ř.

(2) V návrhu příslušný státní zástupce uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž vydání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží žádost cizího státu o vydání této osoby a další spisový materiál, který obdržel od dožadujícího státu a který shromáždil v průběhu předběžného šetření.

(3) Má-li příslušný státní zástupce po provedeném předběžném šetření za to, že jsou tu podmínky pro vydání takové osoby, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné. Má-li příslušný státní zástupce za to, že je možno vydat takovou osobu pouze s výhradou nebo její vydání cizímu státu uskutečnit až po pravomocném skončení trestního řízení, které se proti ní v České republice pro jiný trestný čin vede, či po vykonání trestu, který byl takové osobě uložen za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o vydání, navrhne soudu, pokud příslušná mezinárodní smlouva takový postup umožňuje, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné s výhradou nebo že je přípustné, ale vydání vyžádané osoby bude uskutečněno po pravomocném skončení trestního stíhání nebo po vykonání trestu. Má-li příslušný státní zástupce za to, že tu podmínky pro vydání osoby nejsou, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání není přípustné.

(4) O rozhodnutí soudu o návrhu státního zástupce na rozhodnutí o přípustnosti vydání, informuje státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci lze podat i zasláním kopie rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání.

Čl.32

Zkrácené vydávací řízení

(1) Již v průběhu zadržení (§ 395 odst. 2 tr. ř.) příslušný státní zástupce dbá na to, aby policejní orgán v průběhu výslechu osobu, o jejíž vydání jde, poučil o možnosti zkráceného vydávacího řízení a o významu souhlasu, který by případně taková osoba dala ke svému vydání, jakož i o důsledcích, které jsou s takovým prohlášením spojeny, o tom, že své prohlášení musí učinit před soudem, a že souhlas s vydáním nelze vzít zpět (§ 398 odst. 3 tr. ř.). Sdělí-li tato osoba, že prohlášení hodlá učinit, provede příslušný státní zástupce nezbytná opatření k tomu, aby soud mohl prohlášení přijmout.

(2) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, uvedla v průběhu předběžného šetření, že učiní prohlášení o svém souhlasu s vydáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu za čin, který je uveden v zatýkacím rozkazu a později v žádosti o vydání, předloží příslušný státní zástupce věc soudu, aby mohla takové prohlášení učinit. Soudu předloží rovněž potřebný spisový materiál, zejména protokol o výslechu osoby, v němž svůj záměr vyjádřila. Poté, co zadržená osoba před soudem prohlásila, že souhlasí se svým vydáním do státu, který o její vydání požádal, příslušný státní zástupce předloží věc Ministerstvu spravedlnosti s návrhem, aby ministr spravedlnosti povolil vydání. K návrhu připojí shromážděný spisový materiál. Jsou-li dány podmínky uvedené v čl. 35 nebo 36 tohoto Pokynu, státní zástupce současně navrhne odložení vydání (§ 400 odst. 1 tr. ř.) nebo dočasné předání (§ 400 odst. 2 tr. ř.). V návrhu na dočasné předání uvede rovněž datum, k němuž musí být tato osoba nejpozději vrácena na území České republiky. Pokud příslušný státní zástupce dočasné předání neshledá vhodným, ministru spravedlnosti podá návrh na zamítnutí dočasného předání této osoby do vyžadujícího státu.

(3) Předkládá-li příslušný státní zástupce věc soudu k tomu, aby osoba, o jejíž vydání jde, učinila prohlášení o souhlasu se svým vydáním, zároveň podá soudu návrh na vzetí takové osoby do vydávací vazby (§ 398 odst. 5 ve spojení s § 397 odst. 3 tr. ř.).

(4) Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o postupu podle § 398 odst. 1 a 2 tr. ř.

Čl.33

Účast obhájce v řízení o vydání

Osoba, o jejíž vydání jde, musí mít v řízení o vydání do ciziny obhájce (§ 394 odst. 3 ve spojení s § 36 odst. 4 tr. ř.), a to již v průběhu předběžného šetření, nejpozději však před započetím výslechu podle § 395 odst. 2 tr. ř. Státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán včas vyrozuměl obhájce o době a místu konání výslechu.

Čl.34

Přezkoumání trestní jurisdikce České republiky

Pokud soud rozhodl, že vydání není přípustné z důvodů uvedených v § 393 odst. 1 písm. a), b), g), h) nebo i) tr. ř., a Ministerstvem spravedlnosti byl spis vrácen soudu s tím, že věc nebyla podle § 397 odst. 5 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu, věcně a místně příslušný státní zástupce postupuje podle § 2 odst. 3 tr. ř. a podle § 17, § 18, § 19, § 20 a § 20a tr. zák.

Čl.35

Odklad vydání

Jestliže je přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, nezbytná v České republice pro účely trestního stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s jiným trestným činem, než který je předmětem žádosti o její vydání do cizího státu, příslušný státní zástupce se ve svém návrhu na vyslovení přípustnosti vydání (§ 397 odst. 1 tr. ř.), vyjádří ke vhodnosti odložení vydání rozhodnutím ministra spravedlnosti (§ 400 odst. 1 tr. ř.).

Čl.36

Dočasné předání

Jestliže je přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, nezbytná v České republice pro účely trestního stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s jiným trestným činem, než který je předmětem žádosti o její vydání do cizího státu, a jestliže dožadující stát požádá o dočasné předání osoby, o jejíž vydání jde, příslušný státní zástupce se ve svém návrhu na vyslovení přípustnosti vydání (§ 397 odst. 1 tr. ř.), vyjádří k žádosti o dočasné předání této osoby do dožadujícího státu za účelem provedení nezbytných procesních úkonů trestního řízení (§ 400 odst. 2 tr. ř.). V návrhu uvede datum, k němuž musí být vyžádaná osoba nejpozději vrácena na území České republiky.

Čl.37

Rozšíření vydání na jiný trestný čin

(1) K žádosti cizího státu o udělení souhlasu k trestnímu stíhání či k výkonu trestu pro jiný trestný čin, než pro který bylo vydání tomuto státu povoleno, nebo o udělení souhlasu s vydáním osoby, která byla tomuto státu vydána, do třetího státu, musí státní zástupce provést předběžné šetření podle čl. 29 a podat soudu návrh na udělení souhlasu podle § 402 odst. 1 tr. ř. Pro náležitosti tohoto návrhu platí čl. 31 odst. 2 obdobně. Pro postup státních zástupců v řízení konaném k žádosti cizího státu o rozšíření vydání na jiný trestný čin podle § 402 tr. ř. se užije přiměřeně rovněž čl. 34.

(2) Pokud k žádosti cizího státu podle odstavce 1 nebyl přiložen protokol nebo úřední záznam s vyjádřením vydané osoby k obsahu této žádosti, státní zástupce, který provádí předběžné šetření, požádá o poskytnutí takového protokolu nebo záznamu. Pokud byla osoba vydána podle Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. 12. 1957 (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 549/1992 Sb.), vyjádření vydané osoby k obsahu žádosti přiloženo být musí [čl. 14 odst. 1 písm. a) cit. úmluvy].

Čl.38

Souběh žádostí o vydání

Pokud o vydání osoby žádá současně více cizích států (§ 401 tr. ř.), musí být posouzena přípustnost vydání na základě každé z žádostí samostatně. Příslušný státní zástupce může soudu navrhnout, že vydání je přípustné do více než jednoho státu. Rozhodnutí o tom, do kterého státu bude vydání povoleno, přísluší ministru spravedlnosti.

Oddíl 4

Průvoz pro účely trestního řízení v cizině

Čl.39

(1) Pro postup státních zástupců v řízení konaném k žádosti podané podle mezinárodní smlouvy cizím státem o průvoz osoby územím České republiky pro účely trestního řízení v cizině podle § 423 tr. ř. se užijí přiměřeně čl. 29 až 38.

(2) Nezbytná šetření provede mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství a poté podá návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí o přípustnosti průvozu k žádosti cizího státu.

(3) Pokud na území České republiky dojde k neplánovanému přistání a České republice nebyla doručena žádost cizího státu o povolení průvozu, státní zástupce mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství navrhne Nejvyššímu soudu vzetí této osoby do vazby až na 96 hod. (§ 423 odst. 3 tr. ř.).

ČÁST TŘETÍ

Předávací řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu a vydávání podle Schengenské prováděcí úmluvy

Oddíl 1

Obecná ustanovení týkající se aplikace evropského zatýkacího rozkazu

Čl.40

(1) Postup státních zástupců při vyžádání obviněného z členského státu Evropské unie (dále jen členského státu) a předání osoby do členského státu je upraven v § 403 až 421 tr. ř. Aplikace těchto ustanovení musí být v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv, kterými je vázána (čl. 10 Ústavy ČR a § 375 odst. 1 tr. ř.).

(2) Do doby než bude mezi Českou republikou a jiným členským státem aplikována právní úprava evropského zatýkacího rozkazu je třeba na vydávací řízení rovněž aplikovat články 59, 61 - 63, 65 a 66 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu (dále jen "Schengenská prováděcí úmluva"), která doplňuje mimo jiné i Evropskou úmluvu o vydávání z r. 1957 (vyhlášena pod č. 549/1992 Sb.). Tyto články Schengenské prováděcí úmluvy je třeba aplikovat rovněž na vydávací řízení ve vztahu k Norskému království a Republice Island.

Rozsah aplikace evropského zatýkacího rozkazu

Čl.41

(1) Vzájemné předávání osob na základě evropského zatýkacího rozkazu mezi Českou republikou a jiným členským státem lze realizovat výlučně pro trestné činy spáchané po 1.11.2004. Na trestné činy spáchané před tímto datem se použije ustanovení oddílu druhého hlavy dvacáté páté trestního řádu o vydávání a příslušných mezinárodních smluv o vydávání.

(2) Nejvyšší státní zastupitelství informuje nižší stupně státního zastupitelství o zahájení a rozsahu aplikace evropského zatýkacího rozkazu vůči jednotlivým členským státům.

(3) Vyžádání osob na základě evropského zatýkacího rozkazu je možné pouze z metropolitních území členských států. Ve vztahu k územím, za jejichž zahraniční vztahy jednotlivé členské státy odpovídají (zámořská a závislá území), se nadále uplatňují příslušné mezinárodní smlouvy o vydávání, případně se postupuje bez smluvního základu podle ustanovení právního řádu České republiky.

Čl.42

Zvláštní ustanovení týkající se Rakouska

(1) Až do 31. prosince 2008 Rakouská republika nebude předávat rakouské občany na základě evropského zatýkacího rozkazu bez jejich vlastního souhlasu.

(2) Od 1. ledna 2009 bude Rakouská republika předávat rakouské občany na základě evropského zatýkacího rozkazu, s výjimkou případů, kdy je žádáno o předání rakouského občana

a) k výkonu trestu,

b) pro trestné činy podléhající jurisdikci rakouských orgánů,

c) pro trestné činy spáchané mimo území vyžadujícího členského státu.

(3) Dokud nebude vůči Rakouské republice aplikován evropský zatýkací rozkaz, základní normativní úprava je obsažena ve Smlouvě mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o vydávání z 13. prosince 1957 a o usnadnění jejího plnění z 27. června 1994 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/1996 Sb.) a v Schengenské prováděcí úmluvě.

(4) Překlad písemností se v těchto případech nepořizuje.

Oddíl 2

Postup při předání z jiného členského státu do České republiky

Čl.43

(1) Zdržuje-li se obviněný v členském státě a je-li třeba ho vyžádat za účelem trestního stíhání, které se proti němu koná v České republice, podá státní zástupce soudu příslušnému k projednání věci návrh na vydání příkazu k zatčení podle § 69 tr. ř. nebo zatýkacího rozkazu podle § 384 tr. ř. a na jejich podkladě evropského zatýkacího rozkazu. Není-li místo pobytu obviněného v cizině známo, zejména není-li s určitostí známo, zda se obviněný zdržuje na území některého z členských států, je vhodné navrhnout vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu podle § 384 tr. ř. jako podkladu k vydání evropského zatýkacího rozkazu, aby tak bylo možno vyhlásit pátrání po obviněném i mimo území členských států.

(2) Návrh státního zástupce obsahuje zejména skutečnosti uvedené v § 405 odst. 2 a 4 tr. ř., dále údaj o známém místě pobytu obviněného v cizině, popis dosavadního procesního postupu orgánů činných v tomto trestním řízení, jakož i odůvodnění potřeby vyžádat obviněného z ciziny.

(3) Stejnopis návrhu na vydání evropského zatýkacího rozkazu zašle státní zástupce pro informaci mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(4) O rozhodnutí soudu o návrhu na vydání evropského zatýkacího rozkazu informuje státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zasláním jeho kopie.

Čl.44

Zásada speciality

(1) Obviněný může být stíhán pouze pro trestné činy, pro které byl jiným členským státem předán, až na výjimky uvedené v § 406 odst. 1 tr. ř. Hodlá-li státní zástupce obviněného stíhat pro další trestné činy, podá soudu návrh na podání žádosti jinému členskému státu o souhlas s trestním stíháním pro jiné trestné činy, než pro které byl obviněný předán (§ 406 odst. 3 tr. ř.).

(2) Pokud je žádáno předání vyžádané osoby, která byla do České republiky vydána ze třetího státu a nemůže být dále předána bez souhlasu tohoto třetího státu, příslušný státní zástupce ihned informuje o této skutečnosti Ministerstvo spravedlnosti a požádá je o provedení nezbytných úkonů k zajištění souhlasu třetího státu s předáním (§ 421 odst. 2 tr. ř.). K této žádosti připojí evropský zatýkací rozkaz, pokud mu již byl doručen, a veškeré spisové materiály, které do té doby shromáždil.

Čl.45

Pokud předání do České republiky nebylo povoleno anebo pokud jiný členský stát nedal souhlas se stíháním pro další trestné činy, může státní zástupce postupovat v dané věci předáním trestního řízení do jiného členského státu, který předání nepovolil či nedal souhlas se stíháním pro další trestné činy (čl. 92 až 102), anebo ponechat věc ve vyhlášení či pokračování mezinárodního pátrání pro případ, že by osoba území jiného členského státu, který její předání do České republiky nepovolil, opustila.

Čl.46

Výslech a dočasné převzetí osoby před předáním z jiného členského státu

(1) Pokud dosud nebylo rozhodnuto o předání anebo bylo předání jiným členským státem povoleno, avšak jeho realizace byla odložena, může státní zástupce podat soudu návrh

a) na výslech předávané osoby v předávajícím státě, anebo

b) na podání žádosti o dočasné převzetí osoby, na kterou byl vydán evropský zatýkací rozkaz, na území České republiky pro účely trestního stíhání (§ 407 tr. ř.).

(2) Je-li třeba při výslechu předávané osoby zajistit účast třetích osob (např. obhájce, policejního orgánu, státního zástupce), státní zástupce v případě uvedeném v odstavci 1 písm.

a) takovou skutečnost uvede. V návrhu uvedeném v odstavci 1 písm.

b) státní zástupce uvede důvody, pro které je žádáno o dočasné převzetí osoby.

Oddíl 3

Postup při předání z České republiky do jiného členského státu

Čl.47

Předběžné šetření

(1) Předběžné šetření podle § 409 tr. ř. provádí k tomu příslušný státní zástupce, jímž je pro účely tohoto řízení státní zástupce krajského státního zastupitelství

a) v jehož obvodu se vyžádaná osoba zdržuje nebo v jehož obvodu byla zadržena, a to z vlastního podnětu, nebo

b) kterému justiční orgán jiného členského státu, Ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství nebo Policejní prezidium zaslaly evropský zatýkací rozkaz.

(2) V případě, že příslušný státní zástupce provádí předběžné šetření z vlastního podnětu nebo na základě evropského zatýkacího rozkazu, který mu přímo zaslal justiční orgán jiného členského státu, který jej vydal nebo který mu zaslalo Ministerstvo spravedlnosti nebo Policejní prezidium, informuje o započetí předběžného šetření mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Provádí-li předběžné šetření na základě evropského zatýkacího rozkazu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti. V informaci uvede především známé údaje k osobě, o jejíž předání se žádá, skutkové okolnosti a právní hodnocení činu, pro nějž se žádá o předání, a stát, který o předání žádá. Zároveň informuje o zadržení osoby, o jejíž předání jde (§ 410 tr. ř. ve spojení s 395 tr. ř.).

(3) Příslušný státní zástupce při předběžném šetření podle § 409 tr. ř. zkoumá zejména, zda předání osoby do cizího státu nebrání skutečnosti uvedené v § 409 odst. 3 nebo § 411 odst. 6 tr. ř. V případě pochybností, zda skutek uvedený v evropském zatýkacím rozkazu spadá pod některou z kategorií jednání uvedených v § 412 odst. 2 tr. ř., konzultuje věc s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství.

(4) Otázka, zda osoba, o jejíž předání jde, je občanem České republiky, se posuzuje podle práva České republiky. Je-li toho třeba, vyžádá si státní zástupce, který provádí předběžné šetření, k této otázce stanovisko příslušného orgánu. Za občana České republiky se považuje i osoba, která je občanem České republiky a současně občanem jiného státu.

(5) Dospěje-li příslušný státní zástupce k závěru, že evropský zatýkací rozkaz vydaný justičním orgánem jiného členského státu, neposkytuje dostatečný podklad pro podání návrhu soudu na předání osoby, vyžádá si přímo od příslušného justičního orgánu jiného členského státu dodatkové informace, zejména rozhodnutí, na jehož základě byl evropský zatýkací rozkaz vydán. O zajištění dodatkových informací od vyžadujícího státu může státní zástupce též požádat Policejní prezidium nebo mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Pro doručení dodatkové informace může státní zástupce stanovit přiměřenou lhůtu.

(6) Pokud se evropský zatýkací rozkaz týká občana České republiky nebo osoby, která má trvalý pobyt v České republice, příslušný státní zástupce požádá prostřednictvím orgánu, který evropský zatýkací rozkaz vydal, vyžadující stát o poskytnutí záruky, že tato osoba bude předána do České republiky k výkonu trestu nebo ochranného opatření, pokud jí budou uloženy.

(7) Jestliže nastala skutečnost uvedená v § 409 odst. 3 tr. ř., příslušný státní zástupce vrátí justičnímu orgánu jiného členského státu evropský zatýkací rozkaz. V samostatném přípisu státní zástupce uvede, na základě kterého důvodu uvedeného v § 409 odst. 3 tr. ř. evropský zatýkací rozkaz vrací.

(8) Po skončení předběžného šetření sdělí příslušný státní zástupce, který je prováděl, jeho výsledky mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství a mezinárodnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Tuto informaci lze podat zasláním stejnopisu návrhu, který podává soudu podle § 411 tr. ř. nebo stejnopisu přípisu adresovaného justičnímu orgánu jiného členského státu, kterým vrací evropský zatýkací rozkaz.

Čl.48

Omezení osobní svobody v průběhu předběžného šetření

(1) Shledá-li příslušný státní zástupce (čl. 47 odst. 1) důvod vazby podle § 396 odst. 1 tr. ř., zadrží osobu, o jejíž předání jde, nebo dá k jejímu zadržení příkaz policejnímu orgánu (§ 410 tr. ř. ve spojení s § 395 odst. 1 tr. ř.).

(2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, příslušný státní zástupce oznámí zadržení vyžádané osoby v příslušné lhůtě konzulárnímu oddělení zastupitelského úřadu státu, jehož je osoba, o jejíž předání jde, občanem, jestliže tak již neučinil policejní orgán (čl. 14) nebo pokud takovou osobu zadržel sám.

(3) Nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdá příslušný státní zástupce osobu, která má být předána, příslušnému krajskému soudu a navrhne vzetí takové osoby do předběžné vazby (§ 410 tr. ř. ve spojení s § 396 odst. 1 tr. ř.). Neshledá-li státní zástupce důvod k tomuto postupu, nařídí propuštění takové osoby ze zadržení na svobodu.

(4) Návrh příslušného státního zástupce na vzetí do předběžné vazby (§ 410 tr. ř. ve spojení s § 396 odst. 1 tr. ř.) obsahuje zejména:

a) označení krajského státního zastupitelství, které návrh podává, a krajského soudu, ke kterému je návrh podáván,

b) všechny údaje týkající se identity zadržené osoby,

c) odkaz na důvod k zadržení, tj. na evropský zatýkací rozkaz jiného členského státu,

d) skutečnosti, které odůvodňují obavu z útěku vyžádané osoby.

K tomuto návrhu státní zástupce připojí rovněž evropský zatýkací rozkaz příslušného orgánu jiného členského státu, pokud mu byl doručen, dále protokol o provedeném výslechu zadržené osoby, jakož i jiný spisový materiál, který dosud opatřil.

(5) O zahájení předběžného šetření a event. vzetí vyžádané osoby do předběžné vazby státní zástupce ihned informuje buď přímo, nebo prostřednictvím Policejního prezidia ČR, odboru mezinárodní policejní spolupráce, oddělení SIRENE, orgán, který v jiném členském státě vydal evropský zatýkací rozkaz, a vyzve jej, aby mu nejpozději do 40 dnů doručil originál evropského zatýkacího rozkazu s překladem do češtiny, kromě evropských zatýkacích rozkazů ze Slovenské republiky a Rakouské republiky, kde se překlad nepožaduje. Pokud vyžádaná osoba při výslechu před soudem za přítomnosti obhájce do protokolu uvedla, že souhlasí s předáním do dožadujícího státu, státní zástupce informuje orgán, který v jiném členském státě vydal evropský zatýkací rozkaz, stejným způsobem rovněž o této skutečnosti.

(6) Pokud by po propuštění z předběžné vazby do podání návrhu příslušným státním zástupcem na předání podle § 411 odst. 1 tr. ř. nastaly okolnosti, které by odůvodňovaly opětovné vzetí předávané osoby do předběžné vazby, příslušný státní zástupce dá pokyn k obnovení pátrání a zadržení osoby na území České republiky Policejnímu prezidiu, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality.

(7) O podání návrhu soudu na vzetí do předběžné vazby, o rozhodnutí soudu o tomto návrhu, o propuštění a event. opětovném vzetí do předběžné vazby, informuje příslušný státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zasláním stejnopisu návrhu a rozhodnutí soudu o tomto návrhu.

Čl.49

Návrh na rozhodnutí o předání

(1) Po skončení předběžného šetření podá příslušný státní zástupce (čl. 47 odst. 1) krajskému soudu návrh na rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 1 tr. ř. Pokud tomu nebrání závažné okolnosti, státní zástupce podá tento návrh tak, aby bylo možno dodržet lhůty stanovené v § 411 odst. 11 a 12 tr. ř. Případné nedodržení těchto lhůt ve svém návrhu odůvodní.

(2) V návrhu uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž předání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží evropský zatýkací rozkaz, případně i další materiály, které obdržel od dožadujícího jiného členského státu a které shromáždil v průběhu předběžného šetření.

(3) Má-li příslušný státní zástupce po provedeném předběžném šetření za to, že jsou tu podmínky pro předání takové osoby, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto o předání. Má-li příslušný státní zástupce za to, že je možno předat takovou osobu pouze s výhradou (zejména podle § 411 odst. 7, 8 a 10 tr. ř.) nebo její předání cizímu státu uskutečnit až po pravomocném skončení trestního stíhání, které se proti ní v České republice pro jiný trestný čin vede (§ 411 odst. 9 tr. ř.), či po vykonání trestu za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o předání, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto o předání s výhradou nebo o tom, že předání vyžádané osoby bude uskutečněno po pravomocném skončení trestního stíhání nebo po vykonání trestu. Má-li příslušný státní zástupce za to, že tu podmínky pro předání osoby nejsou, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vyžádaná osoba předána nebude.

(4) Rozhodne-li krajský soud o návrhu státního zástupce, přezkoumá příslušný státní zástupce toto rozhodnutí, přičemž vezme v úvahu i další skutečnosti zjištěné soudem po podání návrhu. Dospěje-li k závěru, že veškeré zjištěné skutečnosti ve svém souhrnu neodůvodňují rozhodnutí soudu, podá stížnost, kterou v případě potřeby spojí se stížností proti rozhodnutí soudu o propuštění předávané osoby z předávací vazby.

(5) O rozhodnutí soudu informuje příslušný státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci lze podat i předložením kopie rozhodnutí soudu o předání či nepředání vyžádané osoby.

Čl.50

Zkrácené předávací řízení

(1) Již v průběhu zadržení (§ 410 ve spojení s § 395 odst. 2 tr. ř.) příslušný státní zástupce dbá na to, aby policejní orgán v průběhu výslechu osobu, o jejíž předání jde, poučil:

a) o možnosti zkráceného předávacího řízení, a

b) o možnosti vzdát se práva na uplatnění zásady speciality podle § 406 odst. 1 tr. ř.

Dále dbá o to, aby tato osoba byla poučena o významu těchto souhlasů, které by případně dala, jakož i o důsledcích, které jsou s takovými prohlášeními spojeny, o tom, že své prohlášení musí učinit před soudem, a o tom, že souhlas s předáním či vzdáním se práva speciality nelze vzít zpět (§ 413 odst. 2 tr. ř.). Sdělí-li tato osoba, že prohlášení hodlá učinit, provede příslušný státní zástupce nezbytná opatření k tomu, aby soud mohl prohlášení přijmout.

(2) Jestliže osoba, o jejíž předání jde, uvedla v průběhu předběžného šetření, že učiní prohlášení o svém souhlasu s předáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu za čin, který je uveden v evropském zatýkacím rozkazu, předloží příslušný státní zástupce věc soudu, aby mohla takové prohlášení učinit. Soudu předloží rovněž potřebný spisový materiál, zejména protokol o výslechu osoby, v němž svůj záměr vyjádřila. Poté, co osoba před soudem prohlásila, že souhlasí se svým předáním do jiného členského státu, postupuje bez průtahů podle čl. 48 odst. 5. Jakmile je mu doručen originál evropského zatýkacího rozkazu, navrhne její předání, případně navrhne předání s výhradou (zejména podle § 411 odst. 7, 8 a 10 tr. ř.) nebo navrhne, aby se její předání cizímu státu uskutečnilo až po pravomocném skončení trestního řízení (§ 411 odst. 9 tr. ř.), které se proti ní v České republice pro jiný trestný čin vede, či po vykonání trestu za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o předání, anebo navrhne zamítnutí jejího předání z důvodů uvedených v § 411 odst. 6 písm. c), d) nebo e) tr. ř.

(3) Předkládá-li příslušný státní zástupce věc soudu proto, aby osoba, o jejíž předání jde, učinila prohlášení o souhlasu se svým předáním, zároveň podá soudu návrh na vzetí takové osoby do předávací vazby (§ 411 odst. 4 tr. ř.).

Čl.51

Účast obhájce v řízení o předání

Osoba, o jejíž předání jde, musí mít v řízení o předání do ciziny obhájce (§ 36 odst. 4 písm. c) tr. ř. per analogiam), a to již v předběžném šetření, nejpozději však před započetím výslechu podle § 409 odst. 2 tr. ř. Státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán včas vyrozuměl obhájce o době a místu konání výslechu.

Čl.52

Nedodržení lhůt

O nedodržení lhůt pro rozhodnutí o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu (§ 411 odst. 11 a 12 tr. ř.), jakož i o jeho důvodech, státní zástupce informuje národního člena České republiky v Eurojust a mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.53

Odklad předání

Čl.54

Dočasné předání

Jestliže je přítomnost osoby, o jejíž předání jde, nezbytná v České republice pro účely trestního stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s jiným trestným činem, než který je předmětem evropského zatýkacího rozkazu vydaného jiným členským státem za účelem trestního stíhání, za podmínky, že tento jiný členský stát požádá o dočasné předání osoby, o jejíž předání jde, a pokud takový postup příslušný státní zástupce shledá vhodným, navrhne dočasné předání této osoby do vyžadujícího státu za účelem provedení nezbytných procesních úkonů trestního řízení (§ 414 tr. ř.). V návrhu uvede datum, k němuž musí být vyžádaná osoba nejpozději vrácena na území České republiky. Pokud příslušný státní zástupce dočasné předání neshledá vhodným, sdělí své stanovisko vyžadujícímu státu s uvedením důvodů.

Čl.55

Rozšíření předání na jiný trestný čin

(1) K žádosti jiného členského státu o udělení souhlasu k trestnímu stíhání či k výkonu trestu pro jiný trestný čin, než pro který byla vyžádaná osoba předána [§ 418 odst. 1 písm. a) tr. ř. ], nebo o udělení souhlasu s předáním nebo vydáním osoby, která byla tomuto státu předána, do třetího státu či jiného členského státu [§ 418 odst. 1 písm. b) a c) tr. ř. ], musí státní zástupce provést předběžné šetření podle čl. 47 a podat soudu návrh na udělení souhlasu podle § 418 odst. 1 tr. ř. Pro náležitosti tohoto návrhu platí čl. 49 odst. 2 obdobně. Pro postup státních zástupců v řízení konaném k žádosti jiného členského státu o rozšíření předání na jiný trestný čin podle § 418 tr. ř. se užije přiměřeně rovněž čl. 52.

(2) Pokud k žádosti jiného členského státu podle odstavce 1 nebyl přiložen protokol nebo úřední záznam s vyjádřením vyžádané osoby k obsahu této žádosti, může státní zástupce, který provádí předběžné šetření, požádat o poskytnutí takového protokolu nebo záznamu. Tento protokol nebo úřední záznam státní zástupce vyžádá vždy, pokud vyžádanou osobou je občan České republiky nebo osoba s trvalým pobytem v České republice.

Čl.56

Souběh dvou a více evropských zatýkacích rozkazů

Pokud o předání osoby žádá současně více jiných členských států (§ 419 tr. ř.), musí být posouzeno předání na základě každého evropského zatýkacího rozkazu samostatně. Příslušný státní zástupce na základě zvážení všech okolností případu, zejména na základě kritérií uvedených v § 419 odst. 1 tr. ř., soudu navrhne, do kterého členského státu má být vyžádaná osoba předána. Předání na základě dalších evropských zatýkacích rozkazů navrhne zamítnout. Jiný členský stát, kterému byla vyžádaná osoba předána, pak může žádat Českou republiku o souhlas s předáním do dalšího členského státu (§ 418 tr. ř.).

Čl.57

Souběh evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o vydání

Pokud o předání osoby žádá současně jeden či více členských států a zároveň je žádáno o vydání do jednoho či více cizích států (§ 420 tr. ř.), musí být posouzeno předání a přípustnost vydání samostatně.

Oddíl 4

Průvoz pro účely předání

Čl.58

(1) K úkonům státního zastupitelství v řízení konaném k žádosti podané jiným členským státem o průvoz osoby územím České republiky pro účely trestního řízení v cizině podle § 422 tr. ř. v souvislosti s předávacím řízením, je výlučně příslušné Nejvyšší státní zastupitelství.

(2) Pokud na území České republiky dojde k neplánovanému přistání a České republice nebyla doručena žádost jiného členského státu o povolení průvozu, státní zástupce mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství navrhne Nejvyššímu soudu vzetí této osoby do vazby až na 96 hod. (§ 422 odst. 3 tr. ř.).

ČÁST ČTVRTÁ

Dožádání

Oddíl 1

Společné ustanovení

Čl.59

(1) Postup státních zástupců při dožádání cizozemských orgánů o poskytnutí právní pomoci pro trestní řízení vedené v České republice a při poskytování právní pomoci cizozemským orgánům pro trestní řízení vedené v cizině vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy a je upraven v § 425 až § 446 tr. ř.

(2) Právní pomoc zahrnuje zejména

a) vydání a odnětí věci (§ 78, § 79 tr. ř.), jakož i její vrácení (§ 80 tr. ř.),

b) zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, u spořitelního nebo úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, jakož i zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79a, § 79b, § 79c tr. ř.), zajištění nároku poškozeného (§ 47 tr. ř.), zajištění výkonu trestu propadnutí majetku (§ 347 tr. ř.),

c) domovní a osobní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemku (§ 82, § 83a, § 83b tr. ř.),

d) zadržení a otevření zásilek (§ 86, § 87 tr. ř.), záměnu zásilky (§ 87a tr. ř.) a sledování zásilky (§ 87b tr. ř.),

e) odposlech a záznam telekomunikačního provozu a zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (§ 88, § 88a tr. ř.),

f) výslech obviněného (§ 91 tr. ř.), svědka (§ 101, § 102 tr. ř.) a poškozeného (§ 43 tr. ř.), jakož i dalších osob, jejichž výpověď má význam pro trestní řízení, např. výslech znalce (§ 108 tr. ř.) nebo vyjádření zúčastněné osoby (§ 42 tr. ř.),

g) konfrontaci (§ 104a tr. ř.), rekognici (§ 104b tr. ř.), vyšetřovací pokus (§104c tr. ř.), rekonstrukci (§ 104d tr. ř.), prověrku na místě (§ 104e tr. ř.),

h) opatření znaleckého posudku a odborného vyjádření (§ 105 tr. ř.) včetně vyšetření duševního stavu (§ 116 a § 118 tr. ř.),

i) opatření věcných a listinných důkazů jinými postupy než shora uvedenými, např. opatření zprávy bankovní instituce k bankovnímu účtu (§ 112, § 8 odst. 2 tr. ř.),

j) ohledání (§ 113 tr. ř.), včetně prohlídky těla a jiných podobných úkonů (§ 114 tr. ř.) a prohlídky a pitvy mrtvoly a její exhumace (§ 115 tr. ř.),

k) použití operativně pátracích prostředků, tj. předstíraného převodu (§ 158c tr. ř.), sledování osob a věcí (§ 158d tr. ř.) a použití agenta (§ 158e tr. ř.),

l) doručování rozhodnutí, předvolání a jiných písemností důležitých pro trestní řízení.

Oddíl 2

Postup při dožádání o poskytnutí právní pomoci v cizině

Čl.60

Žádost o právní pomoc ve stadiu prověřování

Státní zástupce může dožádat právní pomoc u cizozemských orgánů i před zahájením trestního stíhání v České republice (tzn. ve stadiu prověřování, po zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, postupem podle § 158 odst. 3 tr. ř.), pokud to příslušná mezinárodní smlouva nevylučuje. Použitelnost takto opatřených důkazů v pozdějším trestním stíhání se posoudí podle trestního řádu České republiky (zejména § 158 odst. 8, § 158b odst. 3, § 160 odst. 4, § 164 odst. 1, 2 a 4, § 169 odst. 1 a § 211 a § 212 tr. ř.), proto lze v této fázi řízení doporučit spíše cestu mezinárodní policejní spolupráce.

Čl.61

Žádost o právní pomoc

(1) Dospěje-li státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení nebo sám přípravné řízení koná, k závěru, že pro toto trestní řízení je nezbytné provést procesní úkon v cizím státě a že byly vyčerpány všechny ostatní možnosti pro objasnění věci, vypracuje žádost o právní pomoc.

(2) Žádost o právní pomoc, jejíž vzor je uveden v příloze č. 9 tohoto pokynu, státní zástupce adresuje orgánu příslušnému k provedení dožádaných procesních úkonů a uvede v ní náležitosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou, jakož i odkaz na tuto smlouvu. Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, uvede se v žádosti zejména:

a) odvolání na dosavadní styk příslušných orgánů České republiky a cizího státu při poskytování právní pomoci,

b) označení státního zastupitelství, které vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo přípravné řízení koná, včetně jeho telefonního a faxového čísla, event. i s uvedením jeho e-mailové adresy, a jeho spisová značka pod kterou řízení vede,

c) stručné vylíčení skutkového stavu, uvedení právní kvalifikace podle trestního zákona, včetně citace dotčených ustanovení trestního zákona či jiných právních předpisů,

d) osobní data obviněného, bylo-li již zahájeno trestní stíhání, případně uvedení jeho obhájce,

e) podrobné a úplné vymezení úkonů, o jejichž provedení se žádá, jakož i skutečnosti, které mají být dožádanými úkony objasněny, a odůvodnění nezbytnosti provedení takových úkonů na území cizího státu pro trestní řízení vedené v České republice,

f) údaje, které mohou provedení dožádaných úkonů usnadnit (osobní data svědků, okolnosti, které mohou přispět k identifikaci nebo vypátrání osob a věcí, poukaz na trestní stíhání vedené orgánem cizího státu v této věci nebo v jiné související věci apod.),

g) další skutečnosti rozhodné pro trestní řízení vedené v České republice a které souvisí s dožádáním v dané trestní věci,

h) citace ustanovení trestního řádu, která opravňují státního zástupce k vyžádání bankovních informací nebo rozhodnutí o zajišťovacích opatřeních, případě k podání žádosti k soudu o vydání takového rozhodnutí, není-li k této žádosti připojeno takové rozhodnutí státního zástupce nebo soudu podle trestního řádu.

(3) Je-li poskytnutí právní pomoci zvláště naléhavé, zejména proto, že obviněný se nachází ve vazbě, je-li žádáno zajištění věci nebo majetku, je vedeno trestní řízení proti mladistvému nebo na poskytnutí právní pomoci zásadně závisí další průběh trestního řízení, popřípadě obvinění dalších osob, uvede tyto skutečnosti státní zástupce vždy ve své žádosti a požádá rovněž o její urychlené vyřízení. Žádost viditelně označí v souladu se zásadami spisové služby slovem PILNÉ.

(4) Žádá-li státní zástupce právní pomoc pro trestní řízení před zahájením trestního stíhání, uvede tuto skutečnost ve své žádosti spolu s označením osoby, vůči níž směřuje podezření, nebo s poukazem na to, že poskytnutí právní pomoci má vést ke zjištění pachatele.

(5) K žádosti se připojí spisový materiál a fotografická nebo jiná dokumentace, které jsou nezbytné pro provedení dožádaných úkonů, písemnosti, které mají být doručeny, věci důležité pro trestní řízení, apod.

(6) Pro vyhotovení žádosti o právní pomoc a jejích případných příloh, překladu a event. legalizace se užijí přiměřeně čl. 7 až 9.

(7) Pokud státní zástupce žádá o provedení procesních úkonů v cizím státě, který uplatňuje anglosaský způsob řízení a se kterým Česká republika neuskutečňuje styk na základě mezinárodní smlouvy, žádost o právní pomoc, jejíž vzor je uveden v příloze č. 9 tohoto pokynu, obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 2 rovněž:

a) stručný popis pravomocí státního zastupitelství v trestním řízení s pravomocí žádat o právní pomoc v přípravném řízení,

b) podrobný popis skutku v chronologickém pořádku,

c) citaci příslušných ustanovení trestního zákona o promlčení,

d) kdo je z tohoto trestného činu obviněn a zda se obviněný nachází na našem území či nikoli, bylo-li již zahájeno trestní stíhání, případně uvedení jeho obhájce; pokud trestní stíhání dosud zahájeno nebylo uvedení skutečností ve smyslu odstavce 4.

(8) Stejnopis žádosti o právní pomoc se vždy založí do trestního spisu.

Čl.62

Překlady

(1) Žádost o právní pomoc a spisový materiál k ní přiložený musí být opatřeny překladem do cizího jazyka v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušné mezinárodní smlouvy.

(2) Neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, vychází se při pořízení překladu z požadavků vyplývajících z dosavadního vzájemného styku příslušných orgánů při předávání trestních věcí. V takovém případě se provede překlad písemností do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků cizího státu, popřípadě do jiného jazyka v dožádaném státě užívaného nebo do některého ze světových jazyků. Při výběru jazyka, do něhož mají být písemnosti přeloženy, se bere v úvahu, kterého jazyka se v cizím státě nejčasněji užívá. V pochybnostech si nižší státní zastupitelství vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(3) Není-li tímto článkem stanoveno jinak, státní zástupce postupuje podle čl. 7 odst. 4.

Čl.63

Žádost o právní pomoc zpracovanou ve trojím vyhotovení zašle nižší státní zastupitelství i s přílohami a překlady mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství s požadavkem předat ji příslušnému orgánu cizího státu. Jedno vyhotovení žádosti je vždy zařazeno do spisu Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud mají být procesní úkony prováděny několika věcně či místně příslušnými orgány cizího státu, lze zpravidla doporučit předložení jednoho vyhotovení žádosti i s přílohami pro každý jednotlivý tento orgán. V pochybnostech o počtu vyhotovení žádosti si nižší státní zastupitelství vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.64

Postup Nejvyššího státního zastupitelství po doručení žádosti státního zástupce

(1) Nejvyšší státní zastupitelství žádost a její přílohy přezkoumá z hlediska požadavků vyplývajících z příslušné mezinárodní smlouvy, a neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, z hlediska oboustranně dodržovaných podmínek dosavadního styku mezi příslušnými orgány při poskytování právní pomoci.

(2) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že je třeba z hledisek uvedených v odstavci 1 žádost o právní pomoc nebo její přílohy doplnit nebo opravit, vrátí ji, popřípadě s jejími přílohami, se žádostí o doplnění nebo opravu nižšímu státnímu zastupitelství, které žádost předložilo. Pokud je to možné a pro urychlení postupu vhodné, provede Nejvyšší státní zastupitelství vhodným způsobem doplnění nebo opravu žádosti samo.

(3) Má-li Nejvyšší státní zastupitelství jiné připomínky k obsahu a formě žádosti o právní pomoc nebo jejích příloh, postupuje přiměřeně podle odstavce 2.

(4) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že žádost státního zástupce sice splňuje požadavky podle odstavce 1, ale současné vztahy mezi Českou republikou a cizím státem nebo vnitřní poměry cizího státu dožádání o právní pomoc neumožňují, žádost státnímu zástupci vrátí. Považuje-li to za nezbytné, vyžádá si za tím účelem informaci od Ministerstva zahraničních věcí.

(5) Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství podle odstavců 1 až 4 je pro příslušného státního zástupce závazné a konečné do doby, než budou podmínky podle odstavců 1 až 3 splněny nebo než odpadnou překážky podle odstavce 4.

(6) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že jsou splněny požadavky podle odstavce 1, vyhotoví předkládací zprávu a zašle ji spolu se žádostí státního zástupce a jejími přílohami příslušnému orgánu cizího státu. Pro obsahové a formální náležitosti předkládací zprávy, pořizování překladu, jakož i pro způsob jejího předání orgánu cizího státu platí přiměřeně čl. 7 až 9. V případech hodných zvláštního zřetele požádá Nejvyšší státní zastupitelství orgán cizího státu o potvrzení, že žádost o právní pomoc byla doručena, a o sdělení, kdy lze očekávat její vyřízení. O odeslání žádosti do ciziny Nejvyšší státní zastupitelství informuje nižší státní zastupitelství.

(7) V naléhavých případech může Nejvyšší státní zastupitelství zaslat žádost o právní pomoc s předkládací zprávou příslušnému orgánu cizího státu faxem. Originál žádosti o právní pomoc s přílohami a s předkládací zprávou zašle ihned poté příslušnému orgánu cizího státu poštou.

(8) Nejvyšší státní zastupitelství průběžně sleduje vyřízení žádosti o právní pomoc a v případech, kdy je to s ohledem na průběh trestního řízení vedeného v České republice nutné a s ohledem na charakter existujících vztahů s orgány cizího státu možné a účelné, požádá v přiměřené době po odeslání žádosti o právní pomoc příslušný orgán cizího státu o sdělení, kdy lze vyřízení žádosti očekávat, případně jaké překážky vyřízení brání. V případech, kdy je to vhodné, požádá o spolupráci zastupitelský úřad České republiky v cizím státě.

Čl.65

(1) Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství obdrží od dožádaného orgánu cizího státu spisový materiál k vyřízení žádosti o právní pomoc a popřípadě věci důležité pro trestní řízení vedené v České republice, předá je neprodleně nižšímu státnímu zastupitelství, které o právní pomoc požádalo.

(2) Pokud bylo poskytnutí právní pomoci orgánem cizího státu odmítnuto nebo nebylo žádosti o právní pomoc vyhověno z jiných důvodů, sdělí neprodleně Nejvyšší státní zastupitelství tyto skutečnosti spolu se svým stanoviskem nižšímu státnímu zastupitelství. Zašle mu rovněž spisový materiál, který v této souvislosti od orgánu cizího státu obdrželo, a vrátí mu spisový materiál k dožádání o právní pomoc v cizině.

(3) V souvislosti s postupem podle odstavců 1 a 2 Nejvyšší státní zastupitelství rovněž nižšímu státnímu zastupitelství sdělí, že provedlo doplnění nebo opravy jeho žádosti o právní pomoc nebo odstranilo její nedostatky (čl. 64 odst. 2, 3).

(4) Obdrží-li příslušné nižší státní zastupitelství spisový materiál k vyřízení své žádosti, která byla orgánu cizího státu zaslána Nejvyšším státním zastupitelstvím přímo, sdělí tuto skutečnost mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství a uvede, zda byla právní pomoc poskytnuta v požadovaném rozsahu.

Čl.66

Použití procesních předpisů České republiky při úkonech v cizině

(1) Pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, orgán cizího státu provádí zásadně procesní úkony k žádosti o právní pomoc podle práva svého státu. Pokud je pro trestní řízení vedené v České republice třeba, aby byl dožádaný úkon proveden v cizině též v souladu s požadavky trestního řádu, uvede příslušné státní zastupitelství tento požadavek s odůvodněním nezbytnosti takového postupu pro trestní řízení vedené v České republice, ve své žádosti o právní pomoc.

(2) Žádá-li státní zástupce, aby výslech obviněného, svědka nebo poškozeného byl proveden po poučení podle příslušných ustanovení trestního řádu České republiky, uvede v žádosti, aby byla vyslýchaná osoba poučena rovněž podle příslušných ustanovení o poučení podle trestního řádu České republiky, pokud to není v rozporu s právním řádem dožádaného státu. V žádosti uvede nebo k ní připojí citaci příslušných ustanovení, podle kterých má být dotčená osoba poučena, s výjimkou upozornění na možnost předvedení, uložení povinnosti předložit občanský průkaz, pohrůžku pokutou apod. Citaci ustanovení, podle kterých má být dotčená osoba poučena, je třeba předložit ve stejném počtu vyhotovení jako žádost o právní pomoc.

Čl.67

Přítomnost zástupce orgánů České republiky a dalších osob při úkonech v cizině

(1) Vyžadují-li to složitost trestního řízení vedeného v České republice nebo složitost úkonu, o jehož provedení v cizím státě se žádá, a jeho význam pro trestní řízení vedené v České republice, požádá příslušné státní zastupitelství ve své žádosti o právní pomoc orgán cizího státu o souhlas s přítomností příslušného státního zástupce, policejního orgánu, popřípadě jiné oprávněné osoby, zejména obhájce obviněného, při úkonech právní pomoci v dožádaném státě. Dále v žádosti příslušné státní zastupitelství požádá, aby udělení souhlasu bylo sděleno spolu s uvedením data a místa konání dožádaného úkonu dožadujícímu státnímu zastupitelství, popřípadě mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, v dostatečném časovém předstihu, zpravidla nejméně jeden měsíc před provedením plánovaného úkonu. Má-li dožadující státní zastupitelství další zvláštní požadavek na datum konání úkonu, například z důvodu nezbytnosti, aby si osoby, jichž se provedení úkonu týká, mohly opatřit vízum ke vstupu do dožádaného státu, uvede tuto skutečnost rovněž ve své žádosti o právní pomoc.

(2) Nejvyšší státní zastupitelství takový požadavek nižšího státního zastupitelství přezkoumá, a shledá-li ho v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, nebo neplatí-li ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem mezinárodní smlouva, v souladu s podmínkami vyplývajícími z dosavadního styku mezi příslušnými orgány při poskytování právní pomoci, sdělí tento požadavek rovněž ve své předkládací zprávě příslušnému orgánu cizího státu. Nejvyšší státní zastupitelství zároveň požádá, aby v případě, že účast shora uvedených osob u dožádaného úkonu nebude povolena, byla tato skutečnost příslušným orgánem cizího státu výslovně potvrzena. Pokud Nejvyšší státní zastupitelství shledá, že tento požadavek nižšího státního zastupitelství není v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, nebo neplatí-li ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem mezinárodní smlouva, nebo že není v souladu s podmínkami vyplývajícími z dosavadního styku mezi příslušnými orgány při poskytování právní pomoci, vrátí žádost o právní pomoc, popřípadě s připojenými přílohami, nižšímu státnímu zastupitelství se svým stanoviskem a současně je požádá, aby takový požadavek ze žádosti o právní pomoc vypustilo. Pokud Nejvyšší státní zastupitelství neshledá tento požadavek v žádosti o právní pomoc dostatečně odůvodněným, vrátí tuto žádost popřípadě s připojenými přílohami, nižšímu státnímu zastupitelství a současně je požádá, aby požadavek řádně odůvodnilo.

(3) Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství obdrží od dožádaného orgánu cizího státu povolení k přítomnosti úředních a dalších oprávněných osob z České republiky při úkonech právní pomoci v tomto státě a zprávu o datu a místě konání dožádaných procesních úkonů, vyrozumí neprodleně nižší státní zastupitelství, které o povolení žádalo. Toto státní zastupitelství rovněž vyrozumí, jestliže takové povolení bylo odmítnuto a předá mu originál nebo ověřenou kopii takového sdělení orgánu cizího státu k založení do trestního spisu.

(4) Státní zástupce dožadujícího státního zastupitelství zajistí, aby policejní orgán i obhájce byli neprodleně informováni o době a místě úkonu, který má být na základě jeho dožádání proveden v cizině.

(5) Státní zástupce, policejní orgán a další oprávněné osoby se účastní provádění dožádaných úkonů v cizině jako pozorovatelé a poradci orgánů dožádaného státu, které poskytují právní pomoc. Nemohou zasahovat do prováděného úkonu, ale v případě potřeby požádají orgán cizího státu, který právní pomoc poskytuje, o zaměření takového úkonu ke známým či nově zjištěným skutečnostem, o položení dalších otázek vyslýchané osobě, o provedení doplňujících skutkových zjištění obstaráním dalšího spisového materiálu, apod.

(6) Pokud státní zástupce, policejní orgán nebo další oprávněná osoba, kteří se účastní provádění dožádaných úkonů v cizině, neovládají jazyk, v němž se dožádaný úkon v cizím státě provádí, zabezpečí si sami ve své kompetenci, aby byli při takové účasti na dožádaných úkonech doprovázeni tlumočníkem.

(7) Jsou-li dožádané orgány cizího státu ochotny příslušnému státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu ihned předat protokoly o dožádaných úkonech, jakož i další písemnosti a věci důležité pro trestní řízení vedené v České republice, státní zástupce nebo policejní orgán je převezme. O této skutečnosti nižší státní zastupitelství vyrozumí mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.68

Doručování v cizině

(1) Je-li předmětem žádosti o právní pomoc v cizině doručení rozhodnutí či jiné písemnosti, vedle dodržení obecných zásad stanovených pro doručování v cizině (čl. 5) státní zástupce zváží, zda pro účely trestního řízení vedeného v České republice postačí forma a způsob doručení, jak ho provede dožádaný orgán podle příslušné mezinárodní smlouvy, popřípadě práva cizího státu. Pokud dospěje k závěru, že s ohledem na povahu doručovaného rozhodnutí nebo písemnosti a právní důsledky s doručením spojené, je třeba požádat o doručení rozhodnutí podle požadavků trestního řádu (doručení do vlastních rukou a vyloučení uložení doručované zásilky u poštovního úřadu, protokolární předání rozhodnutí nebo jiné písemnosti adresátu a zjištění jeho stanoviska k obsahu doručovaného rozhodnutí nebo jiné písemnosti, apod.), a je-li takový požadavek v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, vyjádří ho s odůvodněním nezbytnosti dožádaného postupu v žádosti o právní pomoc.

(2) Doručované rozhodnutí nebo jiná písemnost musí být opatřeny překladem obdobně jako žádost o právní pomoc. Pokud příslušná mezinárodní smlouva nevyžaduje, aby doručovaná písemnost byla opatřena překladem, ale stanoví, že adresát může převzetí takové písemnosti neopatřené překladem do jeho mateřského jazyka odmítnout, státní zástupce, který o právní pomoc žádá, tuto možnost zváží a podle významu doručení pro další řízení rozhodne o opatření překladu.

(3) Občanům České republiky, kteří se zdržují v cizině, se rozhodnutí a jiné písemnosti státního zastupitelství, jakož i dalších orgánů činných v přípravném řízení doručují prostřednictvím příslušného zastupitelského úřadu České republiky v cizím státě pouze tehdy, jestliže to umožňuje mezinárodní smlouva, nebo vnitrostátní právo státu, ve kterém zastupitelský úřad České republiky působí.

(4) Předvolání osob k úkonům do České republiky, popřípadě jiné písemnosti, o jejichž doručení v cizině se žádá, nesmějí obsahovat pohrůžku sankcí za nedostavení se k úkonu, včetně předvedení.

(5) Pokud státní zástupce žádá justiční orgán cizího státu o doručení rozhodnutí, proti kterému je přípustný opravný prostředek (čl. 5 odst. 2), v žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 9 tohoto pokynu, uvede rovněž, aby dotčená osoba byla poučena o tom, že opravný prostředek je možné podat pouze u orgánu, který rozhodnutí vydal, a to osobně či poštou.

(6) Není-li v tomto článku stanoveno jinak, postupuje se podle článků 5 až 9.

Čl.69

Přímý styk nižších státních zastupitelství s orgány cizího státu

(1) Pokud z mezinárodní smlouvy vyplývá, že žádosti o právní pomoc podávají příslušným orgánům cizího státu přímo nižší státní zastupitelství, užijí se pro jejich postup přiměřeně čl. 60 až 68.

(2) Pokud státnímu zástupci ani po využití databáze Atlas (čl. 19) nebo jiných informačních zdrojů není známo, který justiční orgán je v dožádaném cizím státě příslušný k vyřízení žádosti o právní pomoc, tuto žádost zašle ústřednímu justičnímu orgánu dožádaného státu. Adresy ústředních justičních orgánů jsou uvedeny v příloze č. 12 tohoto pokynu.

(3) Zasílá-li státní zástupce žádost o právní pomoc přímo justičnímu orgánu jiného státu podle odstavce 1 a 2, kopii této žádosti vždy zašle pro informaci mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Oddíl 3

Postup při poskytování právní pomoci cizozemským orgánům

Čl.70

Při poskytování právní pomoci cizozemským orgánům je povinností státních zástupců zajistit, aby

a) dožádané procesní úkony byly provedeny přesně, úplně a rychle,

b) protokoly a jiné dokumenty předávané jako vyřízení žádosti o právní pomoc měly bezvadnou vnější úpravu a formální náležitosti, zejména byly opatřeny kulatým úředním razítkem, sešity, očíslovány a zapsány do připojeného spisového přehledu,

c) protokoly a jiné dokumenty byly předloženy cizozemským orgánům v požadovaném počtu vyhotovení.

Čl.71

Postup Nejvyššího státního zastupitelství

(1) Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství žádost cizozemského orgánu o právní pomoc pro trestní řízení vedené v cizině, přezkoumá ji z hlediska jejího souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, a neplatí-li mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, z hlediska oboustranně dodržovaných podmínek dosavadního styku mezi příslušnými orgány při poskytování právní pomoci a z hlediska právního řádu České republiky.

(2) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že poskytnutí právní pomoci orgány České republiky musí být odmítnuto, vyhotoví své stanovisko s odůvodněním odmítnutí, zejména s odvoláním na příslušné ustanovení mezinárodní smlouvy a poukazem na procesní předpisy České republiky, a zašle je orgánu cizího státu, který žádost o právní pomoc podal, a vrátí mu popřípadě přiložený spisový materiál.

(3) Pokud Nejvyšší státní zastupitelství dospěje k závěru, že doručená žádost cizozemského orgánu neobsahuje dostatečné informace podstatné pro vyřízení dožádaní o provedení procesních úkonů na území České republiky, požádá dožadující cizozemský orgán o doplnění žádosti. Pokud to je pro vyřízení dožádání vhodné, může k doplnění žádosti stanovit přiměřenou lhůtu.

(4) Zjistí-li Nejvyšší státní zastupitelství, že státní zastupitelství popřípadě jiné orgány přípravného řízení trestního nejsou k poskytnutí právní pomoci k žádosti cizozemského orgánu příslušné, předá takovou žádost jinému příslušnému orgánu v České republice. Má-li být taková žádost o právní pomoc k vyřízení předána soudu, učiní tak Nejvyšší státní zastupitelství prostřednictvím mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti. V neodkladných případech tuto žádost zašle soudu přímo, přičemž kopii této žádosti zašle Ministerstvu spravedlnosti, které současně vyrozumí o svém postupu.

(5) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že nejsou dány důvody k odmítnutí právní pomoci podle odstavce 2 a že pro poskytnutí právní pomoci je příslušné státní zastupitelství, předá žádost cizozemského orgánu příslušnému nižšímu státnímu zastupitelství k provedení dožádaných úkonů. Pokud je to ze zvláštních důvodů nutné nebo vhodné, předá Nejvyšší státní zastupitelství tuto žádost k provedení dožádaných úkonů rovněž i příslušnému policejnímu orgánu.

(6) Pokud Nejvyšší státní zastupitelství shledá, že v České republice je více nižších státních zastupitelství příslušných k vyřízení jednotlivých částí žádosti, určí příslušnost jednoho z nich k vykonání všech nebo některých úkonů právní pomoci (§ 431 odst. 3 tr. ř.).

(7) Žádost cizozemského orgánu o provedení procesních úkonů na území České republiky je možné přijmout rovněž i faxem s tím, že je nezbytné od dožadujícího cizozemského orgánu vyžádat dodatečné zaslání i písemného vyhotovení žádosti.

(8) Nejvyšší státní zastupitelství sleduje vyřizování žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc příslušným nižším státním zastupitelstvím tak, aby byly splněny závazky, které vyplývají pro Českou republiku z příslušné mezinárodní smlouvy, a neplatí-li ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, z oboustranně dodržovaných podmínek poskytování právní pomoci. Za tím účelem vyžaduje od nižšího státního zastupitelství, jemuž žádost o právní pomoc předalo, podání informace o stavu vyřizování žádosti o právní pomoc, pokud žádosti o právní pomoc nebylo vyhověno v přiměřené době.

Čl.72

(1) Poté, co příslušný státní zástupce provede dožádané úkony, předá veškerý shromážděný spisový materiál, jakož i věci důležité pro trestní řízení, které na základě žádosti cizozemského orgánu shromáždil, mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství spolu s předkládací zprávou. Pokud žádosti nebylo vyhověno v celém rozsahu, státní zástupce uvede v předkládací zprávě důvody.

(2) Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství od nižšího státního zastupitelství obdrží vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc, přezkoumá je z hlediska splnění podmínek příslušné mezinárodní smlouvy, popřípadě z hlediska oboustranně dodržovaných podmínek poskytování právní pomoci, jakož i z hledisek uvedených v čl. 70.

(3) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc bylo na území České republiky řádně vyhověno, zašle spisový materiál a věci důležité pro trestní řízení v cizině cizozemskému orgánu, od něhož žádost o právní pomoc obdrželo.

(4) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že je třeba právní pomoc doplnit, např. provedením dalších procesních úkonů nebo doplněním úkonů již provedených, vrátí žádost cizozemského orgánu příslušnému nižšímu státnímu zastupitelství se žádostí o její doplnění. Pro další postup platí přiměřeně odstavce 1 až 3.

(5) Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství od nižšího státního zastupitelství, kterému byla žádost o právní pomoc předána, zprávu, že žádosti nelze z vážných důvodů vyhovět, např. proto, že svědek zemřel nebo se zdržuje na neznámém místě, nebo proto, že spisový materiál, o jehož předání se žádá, je třeba pro trestní řízení probíhající v České republice, anebo proto, že věcný nebo listinný důkaz nebyl nalezen nebo byl zničen, vyrozumí o takové překážce poskytnutí právní pomoci orgán cizího státu, který mu žádost o právní pomoc předal.

(6) Je-li to vhodné nebo pro urychlení postupu či z jiného důvodu nutné, mohou být písemnosti k vyřízení žádosti o právní pomoc, jakož i věci důležité pro trestní řízení vedené v cizině předány orgánu cizího státu přímo nižším státním zastupitelstvím nebo policejním orgánem, kterého státní zástupce pověřil provedením dožádaných úkonů. Pokud Nejvyšší státní zastupitelství samo takový požadavek nižšímu státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu nepředalo, vyrozumí nižší státní zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství o tomto svém úmyslu, popřípadě o takovém dodatečném požadavku orgánu cizího státu, který obdrželo přímo. Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumá splnění podmínek uvedených v odstavci 2 a své stanovisko k takovému postupu neprodleně sdělí nižšímu státnímu zastupitelství, případně též policejnímu orgánu.

Čl.73

Použití procesních předpisů cizího státu při úkonech v České republice

(1) Při poskytování právní pomoci postupují příslušní státní zástupci podle procesních předpisů České republiky. Přitom jsou povinni vždy zajistit i právo obviněného na obhajobu, zejména jsou-li dány důvody nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.).

(2) Byla-li podána žádost o provedení úkonu též podle požadavků procesního práva cizího státu, Nejvyšší státní zastupitelství ji přezkoumá z hlediska podmínek příslušné mezinárodní smlouvy, a z hlediska právního řádu České republiky.

(3) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že takové žádosti lze vyhovět, sdělí toto stanovisko příslušnému nižšímu státnímu zastupitelství, jež takový požadavek cizozemského orgánu při poskytování právní pomoci uskuteční nebo takto postupuje, pokud vyřizuje žádost o právní pomoc samo.

(4) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že takovému požadavku cizozemského orgánu nelze vyhovět, sdělí to neprodleně cizozemskému orgánu a vyžádá si jeho stanovisko k dalšímu postupu orgánů České republiky. Po doručení tohoto stanoviska popřípadě učiní další opatření k poskytnutí právní pomoci.

Čl.74

Přítomnost zástupce cizího státu při úkonech v České republice

(1) Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství spolu se žádostí orgánů cizího státu o právní pomoc rovněž požadavek, aby se úřední či jiné oprávněné osoby tohoto státu mohly účastnit provádění dožádaných procesních úkonů v České republice, přezkoumá tento požadavek z hlediska podmínek příslušné mezinárodní smlouvy, popřípadě z hlediska právního řádu České republiky.

(2) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že nic nebrání takové účasti uvedených osob cizího státu, dá dožadujícímu orgánu cizího státu souhlas (§ 432 odst. 2 tr. ř.) s jeho účastí na dožádaných procesních úkonech v České republice s poučením podle § 432 odst. 1 a 4 tr. ř. Zároveň Nejvyšší státní zastupitelství požádá příslušné nižší státní zastupitelství, kterému žádost o právní pomoc předává, o organizačně technické zabezpečení přítomnosti těchto osob při dožádaných úkonech. Termín a místo provedení dožádaných úkonů sdělí cizozemskému orgánu, který takovou žádost předložil, nebo osobám, které se mají provedení úkonu v České republice účastnit, Nejvyšší státní zastupitelství nebo příslušné státní zastupitelství anebo příslušný policejní orgán.

(3) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že takové žádosti nelze vyhovět, sdělí své stanovisko s odůvodněním cizozemskému orgánu, který žádost předložil, a požádá ho o stanovisko, zda mají být dožádané úkony na území České republiky provedeny bez přítomnosti úředních osob cizího státu. Poté, co obdrží toto stanovisko, popřípadě učiní další opatření k poskytnutí právní pomoci.

(4) Na základě žádosti osob, které se účastnily provedení dožádaných procesních úkonů v České republice, je možné jim předat kopii protokolů o dožádaných úkonech, jakož i další písemnosti a věci důležité pro trestní řízení vedené v cizině. O této skutečnosti nižší státní zastupitelství vyrozumí mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.75

Doručování písemností

(1) Žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc doručením jeho písemnosti vyhoví příslušné státní zastupitelství v souladu s požadavky příslušné mezinárodní smlouvy. Pokud ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem neplatí mezinárodní smlouva, příslušné státní zastupitelství postupuje podle § 433 tr. ř., přičemž jde-li o doručení procesního rozhodnutí, předvolání k jednání orgánu trestního řízení cizího státu anebo jiné písemnosti srovnatelné závažnosti, předá státní zastupitelství písemnost adresátu protokolárně. V protokolu se uvede, kdy, kde a komu byla písemnost předána a popřípadě jaké je stanovisko příjemce k obsahu písemnosti nebo k opravnému prostředku. Protokol musí splňovat formální a obsahové požadavky kladené na písemnosti předávané do ciziny.

(2) Protokol o doručení písemnosti a jiné doručné doklady se předají mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud z důvodu urychlení postupu nebo vhodnosti hodlá nižší státní zastupitelství předat tyto materiály přímo cizozemskému orgánu, který o právní pomoc žádal, postupuje přiměřeně podle čl. 74 odst. 4.

Čl.76

Přímý styk nižších státních zastupitelství s orgány cizího státu

Pokud z mezinárodní smlouvy vyplývá, že žádosti o právní pomoc podávají příslušné orgány cizího státu přímo nižším státním zastupitelstvím, užijí se pro jejich postup přiměřeně články 70 až 75.

Oddíl 4

Zvláštní druhy dožádání

Čl.77

Přeshraniční pronásledování

O podání žádosti o předběžné zadržení osoby za účelem předání podle § 435 odst. 3 tr. ř. příslušný státního zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci je možné podat zasláním kopie žádosti.

Čl.78

Přeshraniční sledování

O povolení, jakož i o zamítnutí žádosti cizího státu o povolení přeshraničního sledování příslušný státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci je možné podat zasláním kopie vydaného povolení k přeshraničnímu sledování či kopie přípisu, jímž byla žádost o povolení přeshraničního sledování zamítnuta.

Čl.79

Skryté vyšetřování

(1) Státní zastupitelství, kterému byla doručena žádost příslušného orgánu cizího státu o povolení skrytého vyšetřování nebo předstíraného převodu podle § 437 odst. 1 tr. ř., postoupí tuto žádost bezodkladně k vyřízení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Uvedené státní zastupitelství pak postupuje podle § 437 odst. 2 tr. ř., případně podle § 158e odst. 7 tr. ř. V případě potřeby mu poskytne Vrchní státní zastupitelství v Olomouci součinnost.

(2) Pokud dojde ve stejné trestní věci k povolení použití agentů jednak podle § 437 odst. 2 tr. ř. a jednak podle § 158e odst. 4 tr. ř., plní úkoly podle § 158e odst. 7 tr. ř. vrchní státní zastupitelství místně příslušné podle § 18a odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Návrh na vydání povolení k předstíranému převodu anebo podnět k podání návrhu na povolení činnosti policisty cizího státu jako agenta ve smyslu § 437 odst. 2 tr. ř. v trestní věci vedené v České republice, předkládá Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze státní zastupitelství, které ve věci vykonává dozor, spolu se spisovými materiály potřebnými k vydání uvedeného rozhodnutí.

(4) Bylo-li skryté vyšetřování povoleno, příslušný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze po jeho skončení zašle mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství kopii rozhodnutí o jeho povolení. Kopii rozhodnutí zašle i v případě, že žádost o povolení skrytého vyšetřování byla pravomocně zamítnuta. Stejně postupuje i v případě předstíraného převodu.

Čl.80

Dočasné předání do ciziny za účelem provádění procesních úkonů

(1) Jestliže byla státnímu zástupci doručena žádost jiného státu o dočasné předání osoby nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky do cizího státu pro účely dokazování (§ 438 tr. ř.), provede šetření směřující k prověření podmínek uvedených v § 438 odst. 2 tr. ř. Po provedeném šetření předloží ministru spravedlnosti návrh na dočasné předání této osoby do dožadujícího státu. V návrhu uvede rovněž datum, k němuž musí být tato osoba nejpozději vrácena na území České republiky. Pokud příslušný státní zástupce dočasné předání neshledá vhodným, ministru spravedlnosti podá návrh na zamítnutí dočasného předání této osoby do dožadujícího státu.

(2) Je-li třeba osobu nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky dočasně předat do ciziny za účelem účasti při provádění úkonu právní pomoci (§ 439 tr. ř.), státní zástupce nejprve prověří podmínky uvedené v § 438 odst. 2 tr. ř. Jsou-li tyto podmínky pro dočasné předání splněny, státní zástupce v žádosti o právní pomoc uvede kromě obecných náležitostí uvedených v čl. 61 rovněž to, že výše uvedená osoba s dočasným předáním souhlasí a proč je přítomnost dané osoby u úkonu, který má být proveden v dožádaném státě, nezbytná. Po projednání konkrétních podmínek provedení úkonu právní pomoci s příslušným orgánem dožádaného státu, státní zástupce podá ministru spravedlnosti návrh na dočasné předání osoby do dožádaného státu. V návrhu uvede rovněž datum, k němuž musí být tato osoba nejpozději vrácena na území České republiky.

Čl.81

Dočasné převzetí osoby z ciziny k provedení procesních úkonů

(1) Je-li v přípravném řízení na území České republiky potřeba účasti jiné osoby než obviněného pro účely dokazování a tato osoba je v cizím státě ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, státní zástupce požádá mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o zajištění dočasného převzetí této osoby na území České republiky (§ 440 odst. 1 tr. ř.).

(2) Státní zástupce vypracuje žádost o právní pomoc, která kromě obecných náležitostí uvedených v čl. 61 bude obsahovat údaje o tom, k jakým úkonům je v České republice přítomnost takové osoby potřebná a označení dne nebo období, na které je potřebné přítomnost takové osoby zabezpečit.

(3) Je-li do České republiky na základě dožádání o provedení úkonu trestního řízení předávána osoba, která má být na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě výhrady cizího státu, držena ve vazbě, podá státní zástupce, v jehož obvodu má být proveden úkon, který je předmětem dožádání, příslušnému soudu návrh na vzetí takové osoby do vazby (§ 440 odst. 2 tr. ř.).

(4) Jakmile byly úkony trestního řízení, pro které byla osoba do České republiky dočasně předána, provedeny, státní zástupce podá o tom informaci mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který o této skutečnosti informuje příslušný orgán dožádaného státu a sjedná dobu a místo vrácení dočasně předané osoby zpět do dožádaného státu, pokud nebyl termín vrácení osoby a místo a způsob jejího předání zpět orgánům dožádaného státu sjednán již v době jejího dočasného předání na území České republiky, a ke změně těchto skutečností dodatečně nedošlo.

(5) Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství obdrží od orgánu cizího státu zprávu o době a místě vrácení dočasně předané osoby, vyrozumí o tom státního zástupce.

(6) Státní zastupitelství, jehož státní zástupce podal žádost o dočasné předání osoby na území České republiky k provedení úkonů trestního řízení, zajistí dodání dočasně předané osoby na místo a v době stanovené pro vrácení dočasně předané osoby orgánům dožádaného státu. Státní zástupce tohoto státního zastupitelství doručí dočasně předané osobě usnesení o propuštění z vazby (§ 440 odst. 3 tr. ř.). Policejním orgánům doprovázejícím tuto osobu předá usnesení o propuštění této osoby z vazby a příkaz k jejímu propuštění z vazby. Orgánům cizího státu předá usnesení o propuštění z vazby.

(7) O předání dočasně předané osoby sepíše státní zástupce protokol, v němž uvede zejména:

a) jméno a příjmení, datum narození, zaměstnání, státní příslušnost této osoby, číslo jejího pasu, popřípadě jiného osobního dokladu, jímž je ověřena její totožnost, a kým a kdy byl pas nebo tento jiný doklad vydán,

b) údaj o tom, kdy, kde a kterému orgánu cizího státu byla tato osoba předána,

c) údaje o osobních věcech této osoby a jiných věcech a písemnostech, které jsou spolu s ní předávány,

d) údaje o zdravotním stavu osoby, je-li to nutné k zaznamenání jejího zhoršeného zdravotního stavu.

(8) O předání dočasně předané osoby orgánům cizího státu státní zástupce vyrozumí mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství a předá mu protokol sepsaný podle odstavce 7.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se užijí přiměřeně na postup při předání osoby z cizího státu k účasti na úkonu právní pomoci prováděného na území České republiky na žádost orgánů cizího státu (§ 440 odst. 4 tr. ř.).

Čl.82

Zajišťování věcí a majetku

(1) Zajišťování věcí a majetku lze podle § 441 tr. ř. provádět jak za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, tak na základě záruky vzájemnosti. Pokud Česká republika neuskutečňuje s dožadujícím státem styk na základě mezinárodní smlouvy upravující zajišťování věcí a majetku, může o zajištění věci a majetku rozhodnout příslušný státní zástupce pouze na základě písemného ujištění dožadujícího státu o vzájemnosti při zajišťování věcí a majetku.

(2) O zajištění věci nebo majetku představujících výnos z trestné činnosti anebo to, co bylo za tento výnos získáno, na základě žádosti cizozemského orgánu nebo o nevyhovění této žádosti, příslušný státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci je možné podat zasláním kopie rozhodnutí o zajištění věci nebo majetku anebo kopie přípisu dožadujícímu orgánu obsahujícího důvody nevyhovění.

(3) Státní zástupce v žádosti o zajištění věci a majetku uvede kromě obecných náležitostí uvedených v čl. 61 zejména to, jakým způsobem spolu souvisí trestná činnost, která je předmětem trestního řízení, a daná věc či majetek.

Čl.83

Společný vyšetřovací tým

(1) Státní zástupce v žádosti o uzavření dohody o vzniku společného vyšetřovacího týmu uvede kromě obecných náležitostí uvedených v čl. 61 zejména skutečnosti uvedené v § 442 odst. 2 tr. ř., a z jakých důvodů shledává vznik tohoto týmu za potřebný pro další průběh trestního řízení.

(2) Jakmile Nejvyšší státní zastupitelství uzavře dohodu o vzniku společného vyšetřovacího týmu, kopii této dohody ihned zašle státnímu zástupci, který o tuto právní pomoc žádal.

(3) K žádosti dožadujícího státu Nejvyšší státní zastupitelství uzavře dohodu o vzniku společného vyšetřovacího týmu teprve po konzultacích s policejním orgánem, který má být za Českou republiku součástí tohoto týmu, a státním zástupcem, který bude za Českou republiku vykonávat dozor nad úkony trestního řízení prováděnými tímto týmem na území České republiky.

Čl.84

Výslech prostřednictvím videotelefonu a telefonu

(1) Pokud příslušný státní zástupce nemá k dispozici technické vybavení k provedení výslechu prostřednictvím videotelefonu, může se obrátit na mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství se žádostí o technickou pomoc. Pokud provedení výslechu není možno zajistit ani s pomocí Nejvyššího státního zastupitelství, obrátí se státní zástupce předepsaným způsobem (čl. 3 a 4) se žádostí o zapůjčení nezbytného technického vybavení na dožadující orgán.

(2) O průběhu výslechu prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu podle § 444 tr. ř. pořídí státní zástupce protokol, jehož vyhotovení vypracované v souladu s čl. 7 zašle předepsaným způsobem (čl. 3 a 4) dožadujícímu orgánu. Současně státní zástupce pořídí z výslechu pomocí videotelefonu videozáznam a z výslechu pomocí telefonu magnetofonový záznam, který přiloží k protokolu zasílanému dožadujícímu orgánu. Pokud je souhlas vyslýchané osoby podmínkou provedení výslechu (§ 444 odst. 1, 2 tr. ř.), dotáže se státní zástupce osoby po zahájení protokolace, avšak ještě před započetím videozáznamu či ;magnetofonového záznamu, na její stanovisko pokud osoba s výslechem souhlasí, požádá státní zástupce osobu o opětovné vyjádření souhlasu po započetí videozáznamu či magnetofonového záznamu. Po započetí videozáznamu či magnetofonového záznamu a zahájení protokolace státní zástupce označí žádost, na jejímž základě je výslech prováděn, a uvede popis skutku, pro který se trestní řízení v dožadujícím státě vede, a ověří totožnost vyslýchané osoby a provede její poučení podle § 444 odst. 4 tr. ř.

(3) Pokud státní zástupce výslech přeruší (§ 444 odst. 5 tr. ř.), uvede důvod přerušení do protokolu.

(4) Případné použití opatření ve smyslu § 444 odst. 6 tr. ř. nebo poskytnutí ochrany vyslýchané osobě ve smyslu § 444 odst. 7 tr. ř. uvede státní zástupce do protokolu.

(5) V žádosti o zajištění výslechu prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu (§ 445 tr. ř.) státní zástupce kromě obecných náležitostí uvedených v čl. 61 uvede, z jakého důvodu je vhodné provést výslech osoby pomocí videotelefonu nebo telefonu.

(6) Pokud státní zástupce žádost zaslal prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství (čl. 3), vyrozumí následně mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o tom, zda výslech proběhl.

(7) Není-li právní styk České republiky s dožadujícím státem uskutečňován na základě mezinárodní smlouvy umožňující výslech osoby nacházející se na území České republiky cizozemským orgánem prostřednictvím videotelefonu, je možné zajistit účast zástupců cizího státu při úkonu v České republice (čl. 74) tak, že státní zástupce nebo jím pověřený policejní orgán vyslechne osobu sám a zástupce cizího státu prostřednictvím videotelefonu tento úkon pouze sleduje. Na položení doplňujících otázek zástupcem cizího státu se použije § 432 odst. 4 tr. ř.

Čl.85

Zvláštní ustanovení o dožádání mezi členskými státy Schengenské prováděcí úmluvy

Ode dne přistoupení k Evropské unii (1. května 2004) jsou pro Českou republiku závazná a použitelná ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech (viz její čl. 48 až 53).

Čl. 85a

Zvláštní ustanovení o zajišťovacím příkazu mezi členskými státy Evropské unie

(1) Využije-li státní zástupce postup podle § 460a - § 460d tr. ř., zašle kopii příkazu a osvědčení o vydání příkazu k zajištění vydaného podle vzoru stanoveného vyhláškou č. 258/2006 Sb., mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Státní zástupce krajského státního zastupitelství, který rozhodl o uznání příkazu k zajištění majetku podle § 460f odst. 1 tr. ř., event. o jeho neuznání podle § 460f odst. 2 tr. ř., zašle kopii takového rozhodnutí mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Zároveň sdělí, zda rozhodnutí o uznání příkazu k zajištění majetku bylo vykonáno.

ČÁST PÁTÁ

Převzetí a předání trestní věci

Oddíl 1

Společné ustanovení

Čl.86

Postup státních zástupců při přebírání trestní věci z ciziny a předávání trestní věci do ciziny vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy o předávání trestního řízení a je upraven v § 447 a 448 tr. ř.

Oddíl 2

Postup při převzetí trestní věci z ciziny

Čl.87

(1) Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství žádost příslušného orgánu cizího státu, aby orgány České republiky převzaly trestní řízení vedené proti občanu České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, přezkoumá žádost a připojený spisový materiál z hlediska splnění podmínek stanovených příslušnou mezinárodní smlouvou a právním řádem České republiky.

(2) Obdrží-li takovou žádost přímo nižší státní zastupitelství a přitom mezinárodní smlouva neumožňuje přímý právní styk v oblasti předávání trestního řízení, předá ji se spisovým materiálem k ní připojeným neprodleně mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který dále postupuje, jako by mu žádost byla doručena orgánem cizího státu.

(3) Na základě přezkoumání podle odstavce 1 Nejvyšší státní zastupitelství rozhodne o žádosti cizího státu o převzetí trestního řízení podle § 447 tr. ř.

(4) Dospěje-li k závěru, že pro převzetí trestního řízení jsou splněny podmínky stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou a právním řádem České republiky, rozhodne, že trestní řízení se přebírá, a dá bezodkladně podnět k trestnímu řízení podle trestního řádu nižšímu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství. Současně mu s tímto podnětem předá veškerý spisový materiál, který od orgánu cizího státu obdrželo, a vyrozumí dožadující orgán cizího státu o svém rozhodnutí.

(5) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že pro převzetí trestního řízení nejsou splněny podmínky příslušné mezinárodní smlouvy a právního řádu České republiky, rozhodne, že se trestní řízení nepřebírá. Toto své rozhodnutí spolu s jeho odůvodněním sdělí neprodleně orgánu cizího státu, který o převzetí trestního řízení požádal.

(6) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že předložená žádost a k ní připojený spisový materiál neposkytují dostatek podkladů pro rozhodnutí o převzetí trestního řízení, požádá orgán cizího státu, který žádost předložil, o jejich doplnění. Obdobně Nejvyšší státní zastupitelství postupuje, jestliže mu jsou známy okolnosti, které by mohly ovlivnit vzetí žádosti o převzetí trestního řízení orgánem cizího státu zpět, nebo jestliže se v době mezi podáním žádosti orgánem cizího státu o převzetí trestního řízení a rozhodnutím o ní podstatně změnily rozhodné skutečnosti a tato změna by mohla vést k vzetí žádosti o převzetí trestního řízení orgánem cizího státu zpět. Pokud je to nezbytné pro rozhodnutí o převzetí trestního řízení, požádá Nejvyšší státní zastupitelství o součinnost příslušné státní orgány České republiky.

Čl.88

Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství žádost orgánu cizího státu o převzetí trestního řízení vedeného proti občanu jiného státu, osobě bez státní příslušnosti nebo neznámému pachateli, postupuje přiměřeně podle čl. 87, je-li dána trestní jurisdikce České republiky.

Čl.89

(1) Nejvyšší státní zastupitelství sleduje postup nižšího státního zastupitelství v převzatém trestním řízení tak, aby ve vztahu k orgánu cizího státu, který o převzetí požádal, mohlo splnit povinnost tento orgán informovat o opatřeních a rozhodnutích, která orgány přípravného řízení v převzatém trestním řízení učinily, jestliže tato povinnost vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy.

(2) Za tím účelem vyžaduje od příslušného nižšího státního zastupitelství informace o stavu přípravného řízení a o opatřeních a rozhodnutích, která v něm byla učiněna.

(3) Bylo-li v převzaté trestní věci meritorně a pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení, předá nižší státní zastupitelství mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství spolu se svou informací opis nebo ověřenou kopii takového rozhodnutí s doložkou právní moci.

(4) Nejvyšší státní zastupitelství podá orgánu cizího státu, který o převzetí trestní věci požádal, zprávu o pravomocném meritorním rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, a pokud tak mezinárodní smlouva stanoví, předá mu opis nebo ověřenou kopii tohoto rozhodnutí.

Čl.90

Přímý styk nižších státních zastupitelství s orgány cizího státu

(1) Pokud z mezinárodní smlouvy vyplývá, že žádosti o převzetí trestního řízení podávají příslušné orgány cizího státu přímo nižším státním zastupitelstvím, která rozhodují o takových žádostech orgánů cizího státu, užijí se pro postup nižších státních zastupitelství přiměřeně články 87 až 89.

(2) K rozhodnutí o převzetí trestního řízení z ciziny je v případech uvedených v odstavci 1 příslušné státní zastupitelství, které by bylo příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení (§ 447 odst. 2 tr. ř.). Obdrží-li žádost cizozemského orgánu státní zastupitelství, které není k rozhodování příslušné, předá ji neprodleně státnímu zastupitelství příslušnému a informuje o tom orgán cizího státu, který mu žádost zaslal.

Čl.91

Zvláštní ustanovení týkající se rozhodnutí justičních orgánů členských států Schengenské prováděcí úmluvy v trestním řízení

Ode dne přistoupení k Evropské unii (1. května 2004) jsou pro Českou republiku závazná a použitelná ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy týkající se zásady ne bis in idem (viz její čl. 54 až 58).

Oddíl 3

Postup při předávání trestní věci do ciziny

Čl.92

(1) Neplatí-li mezi Českou republikou a cizím státem mezinárodní smlouva upravující předávání trestního řízení, může být trestní věc předána orgánu cizího státu, jde-li o čin, který je soudně trestný podle práva obou států, a nebrání-li tomu jinak právní řád České republiky, povaha činu a okolnosti řízení, jakož i jiné vážné důvody.

(2) Má-li dojít k předání trestní věci do cizího státu uplatňujícího anglosaský způsob řízení, příslušný státní zástupce před podáním žádosti tuto věc vždy konzultuje s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.93

(1) Je-li vedeno trestní řízení ve věci uvedené v § 448 odst. 1 tr. ř., zváží státní zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo sám přípravné řízení koná, zda toto řízení má být i nadále vedeno na území České republiky, nebo zda má být požádán příslušný orgán cizího státu o převzetí trestní věci.

(2) Přitom bere v úvahu zejména:

a) zda jsou splněny obecné podmínky pro předání trestní věci do ciziny, jak vyplývají z právního řádu České republiky a příslušné mezinárodní smlouvy,

b) zda byly na území České republiky shromážděny veškeré dostupné důkazy,

c) konkrétní skutkové okolnosti trestní věci a zda z nich nevyplývá obecný zájem na potrestání obviněného v České republice, či naopak, zda z nich vyplývá obecný zájem na potrestání obviněného v jeho domovském nebo jiném cizím státě,

d) osobní poměry obviněného a zda by předání trestní věci pro něho neznamenalo hrozbu trestu, který je v rozporu s principy lidskosti a který je v hrubém nepoměru s trestem, který by ho mohl postihnout podle práva České republiky,

e) zda lze předpokládat, že v cizím státě bude obviněnému zaručeno právo na spravedlivý proces,

f) zda obviněný již trvale opustil území České republiky, či jaká je očekávaná délka jeho pobytu na území České republiky,

g) zda je spoluobviněným občan České republiky nebo její obyvatel bez státní příslušnosti, který zde má trvalé bydliště, nebo občan jiného státu, který zde má trvalé bydliště, a zda by rozdělení věci bylo účelné a nezpůsobilo by důkazní nouzi,

h) zda všichni důležití svědci a poškození, jakož i všechny důležité důkazní prostředky, se nacházejí na území České republiky či zda by předání trestní věci nezpůsobilo průtahy v řízení,

i) zda nebude předáním trestní věci zcela vzata poškozenému možnost domoci se svých práv,

j) zda je pro tentýž čin již vedeno trestní řízení příslušným orgánem cizího státu.

(3) V případě nezbytnosti požádá příslušný státní zástupce o stanovisko ke svému dalšímu postupu mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Za tím účelem mu předloží informaci, v níž uvede svůj záměr a specifikuje otázku, ohledně níž se stanovisko žádá. K informaci připojí nezbytný spisový materiál.

(4) Státní zástupce, který obdrží návrh policejního orgánu na předání trestní věci do ciziny s trestním spisem obsahujícím protokol o výpovědi svědka, jehož totožnost je utajena ve smyslu § 55 odst. 2 tr. ř., požádá mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o zjištění, zda a v jakém rozsahu stát, do kterého má být trestní věc předána, může zajistit ochranu takového svědka. Nejvyšší státní zastupitelství opatří vyjádření příslušného orgánu cizího státu, kam má být trestní věc předána, a toto předá příslušnému státnímu zástupci k dalšímu postupu dle čl. 94.

Čl.94

Žádost o převzetí trestní věci

(1) Dospěje-li příslušný státní zástupce k závěru, že je třeba požádat orgán cizího státu o převzetí trestní věci, vypracuje žádost o převzetí trestní věci.

(2) Žádost adresuje orgánu cizího státu příslušnému ke konání trestního řízení zpravidla podle známého místa bydliště obviněného anebo podle místa spáchání skutku. Uvede v ní náležitosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou, jakož i odkaz na tuto smlouvu. Pokud neplatí ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, uvede se v žádosti o převzetí trestní věci:

a) odkaz na dosavadní styk příslušných orgánů České republiky a cizího státu při předávání trestního řízení,

b) označení státního zastupitelství, jehož státní zástupce vykonával dozor v přípravném řízení nebo toto řízení sám vedl a jeho spisové značky, jakož i označení orgánu policie, který byl v přípravném řízení činný, a jeho spisové značky, pod kterou se řízení vede,

c) osobní data obviněného nebo podezřelého, je-li znám, včetně známého místa jeho pobytu v cizím státě,

d) vylíčení skutkového stavu a uvedení právní kvalifikace skutku podle trestního zákona, včetně citace dotčených ustanovení trestního zákona či jiných právních předpisů (např. z oblasti dopravy, bezpečnosti práce apod.),

e) seznam nejdůležitějších důkazních prostředků shromážděných v trestním řízení a na jejich základě učiněných skutkových zjištění,

f) pokud připojený spis obsahuje spisové materiály, které není možné podle trestního řádu použít jako důkaz před trestním soudem v České republice, ale slouží pouze k informaci, výslovné upozornění na tuto skutečnost,

g) konstatování, že trestní stíhání trestného činu není promlčeno, a odkaz na příslušné ustanovení trestního zákona, jakož i konstatování, že trestnímu stíhání nebrání žádná jiná zákonná překážka, včetně citace ustanovení trestního zákona týkajících se promlčení trestního stíhání,

h) odkaz na přílohy připojené k žádosti o převzetí trestního stíhání.

(3) K žádosti se připojí

a) ověřená kopie trestního spisu, je-li to v konkrétní věci nezbytné nebo vyplývá-li to z příslušné mezinárodní smlouvy, jinak pouze ověřená kopie spisového materiálu týkajícího se nejdůležitějších skutkových a právních zjištění; originál spisu se připojí pouze v nezbytně nutných případech,

b) věci důležité pro trestní řízení,

c) usnesení o přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 tr. ř.,

d) návrh poškozeného na zahájení trestního stíhání obviněného, jestliže jde o trestný čin, který se podle práva dožádaného státu stíhá jen na návrh poškozeného, přičemž takový návrh může být učiněn v samostatném podání poškozeného nebo v protokolu o jeho výslechu,

e) návrh poškozeného, aby příslušný cizozemský orgán uložil obviněnému povinnost nahradit mu způsobenou škodu, uvedený v ;samostatném podání poškozeného nebo v protokolu o jeho výslechu z návrhu musí být patrny skutečnosti uvedené v § 43 odst. 3 poslední věta tr. ř.

(4) Žádost o převzetí trestní věci musí odpovídat požadavkům uvedeným v čl. 7. Veškeré písemnosti připojené k žádosti musejí být sešity, očíslovány a zapsány do připojeného spisového přehledu.

Čl.95

Překlady

(1) Žádost o převzetí trestní věci a spisový materiál k ní přiložený musí být opatřeny překladem do cizího jazyka v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušné mezinárodní smlouvy.

(2) Neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, vychází se při pořízení překladu z požadavků vyplývajících z dosavadního vzájemného styku příslušných orgánů při předávání trestních věcí. V takovém případě se provede překlad písemností do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků cizího státu, popřípadě do jiného jazyka v dožádaném státě užívaného, nebo do některého ze světových jazyků. Při výběru jazyka, do něhož mají být písemnosti přeloženy, se bere v úvahu, kterého jazyka se v cizím státě nejčasněji užívá. V pochybnostech si nižší státní zastupitelství vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(3) Není-li tímto článkem stanoveno jinak, státní zástupce postupuje podle čl. 7 odst. 4.

Čl.96

Žádost o převzetí trestní věci ve trojím vyhotovení s přílohami a překlady zašle nižší státní zastupitelství mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství s požadavkem předat ji příslušnému orgánu cizího státu. Jedno vyhotovení je vždy zařazeno do spisu Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.97

(1) Nejvyšší státní zastupitelství žádost příslušného státního zastupitelství o převzetí trestní věci orgánem cizího státu a přiložený spisový materiál přezkoumá z hlediska splnění podmínek stanovených právním řádem České republiky, mezinárodní smlouvou a popřípadě z hlediska podmínek vyplývajících z dosavadního vzájemného styku příslušných orgánů České republiky a cizího státu při předávání trestních věcí.

(2) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství na základě tohoto přezkoumání k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou, trestní věc do ciziny nepředá. Žádost a připojený spisový materiál vrátí příslušnému státnímu zastupitelství a sdělí mu důvody svého postupu.

(3) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že zde sice takové podmínky jsou, ale současné vztahy mezi Českou republikou a cizím státem nebo vnitřní poměry cizího státu předání trestní věci neumožňují, postupuje obdobně jako v odstavci 2. Považuje-li to za nezbytné, vyžádá si za tím účelem informaci od Ministerstva zahraničních věcí.

(4) Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství podle odstavců 2 a 3 je pro příslušného státního zástupce závazné a konečné do doby, než budou podmínky podle odstavce 1 splněny a než odpadnou překážky podle odstavce 3.

(5) Poté, co obdrží příslušný státní zástupce negativní stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství k žádosti o převzetí trestního řízení a předložený spisový materiál, zabezpečí pokračování v trestním řízení na území České republiky.

Čl.98

(1) Zjistí-li Nejvyšší státní zastupitelství, že trestní věc lze do ciziny předat, ale že žádost o převzetí trestní věci nebo připojený spisový materiál je třeba doplnit nebo opravit, vrátí žádost a spisový materiál příslušnému státnímu zástupci s požadavkem na doplnění nebo opravu. Příslušný státní zástupce doplnění nebo opravu provede a žádost se spisovým materiálem předloží mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Pokud je to možné a pro urychlení postupu vhodné, provede Nejvyšší státní zastupitelství vhodným způsobem doplnění nebo opravu žádosti o převzetí trestní věci samo.

Čl.99

Návrh na převzetí trestní věci

(1) Dospěje-li Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že jsou zde splněny podmínky ve smyslu čl. 97 odst. 1 a nejsou zde skutečnosti uvedené v čl. 97 odst. 3, podá příslušnému orgánu cizího státu návrh na převzetí trestní věci.

(2) Návrh zašle orgánu cizího státu, který je podle příslušné mezinárodní smlouvy, nebo neplatí-li ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, na základě dosavadního vzájemného styku při předávání trestních věcí, orgánem příslušným pro styk s Nejvyšším státním zastupitelstvím.

(3) Návrh obsahuje

a) odvolání se na příslušné ustanovení mezinárodní smlouvy upravující styk orgánů obou států ve věcech předávání trestních věcí, popřípadě poukaz na dosavadní vzájemný styk příslušných orgánů v těchto věcech,

b) odkaz na žádost příslušného nižšího státního zastupitelství,

c) poukaz na doplnění nebo opravy v žádosti nižšího státního zastupitelství o převzetí trestní věci, které provedlo Nejvyšší státní zastupitelství,

d) žádost, aby příslušný orgán cizího státu sdělil mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství stanovisko k návrhu na převzetí trestní věci a podal zprávu o konečném rozhodnutí orgánů cizího státu v převzaté trestní věci, jakož i předal vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to vždy s poukazem na příslušné ustanovení mezinárodní smlouvy, popřípadě s poukazem na dosavadní vzájemný styk příslušných orgánů.

(4) K návrhu se připojí žádost nižšího státního zastupitelství o převzetí trestní věci orgánem cizího státu a k ní přiložený spisový materiál. Rovněž se připojí spisový materiál, který popřípadě shromáždilo Nejvyšší státní zastupitelství.

(5) Návrh Nejvyššího státního zastupitelství musí obdobně splňovat podmínky stanovené v čl. 7. Tento návrh, není-li přímo sepsán v cizím jazyce, musí být opatřen překladem do cizího jazyka (čl. 7 odst. 3).

(6) Jsou-li k žádosti příslušného nižšího státního zastupitelství připojeny i věci důležité pro trestní řízení čl. 94 odst. 3 písm. b) , připojí je Nejvyšší státní zastupitelství k předkládací zprávě a zašle je spolu s ní poštou příslušnému orgánu cizího státu. Pokud tak nelze učinit, zařídí Nejvyšší státní zastupitelství předání těchto věcí jiným vhodným způsobem.

Čl.100

Důsledky převzetí trestní věci

(1) Předá-li Nejvyšší státní zastupitelství příslušnému orgánu cizího státu žádost nižšího státního zastupitelství o převzetí trestní věci, vyrozumí o svém postupu toto nižší státní zastupitelství. Současně ho vyrozumí o svém případném opatření podle čl. 98 odst. 2.

(2) Obdrží-li nižší státní zastupitelství takovou zprávu, nečiní ani ono, ani policejní orgán v trestním řízení, o jehož převzetí požádalo, žádná další opatření, s výjimkou těch, která by nemohla být provedena v budoucnu. Důsledky podání žádosti o převzetí trestní věci stanoví příslušná mezinárodní smlouva.

(3) Neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, aplikuje se ustanovení § 448 odst. 1 tr. ř.

Čl.101

(1) Nejvyšší státní zastupitelství informuje příslušné nižší státní zastupitelství o stanovisku příslušného orgánu cizího státu k jeho žádosti o převzetí trestní věci, a je-li to nutné nebo vhodné, též o opatřeních tohoto orgánu učiněných na základě takové žádosti, jakmile takovou zprávu obdrží. Neobdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství v přiměřené době zprávu o stanovisku příslušného orgánu cizího státu k žádosti o převzetí trestní věci, ačkoli povinnost k podání takové zprávy pro orgán cizího státu vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy, vyžádá takovou zprávu orgánu cizího státu obdobnou cestou, jakou žádost o převzetí trestní věci do ciziny předložilo.

(2) Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo zprávu o konečném rozhodnutí příslušného orgánu cizího státu v převzaté trestní věci, informuje o tomto rozhodnutí nižší státní zastupitelství, které žádost podalo, a rovněž mu předá vyhotovení konečného rozhodnutí orgánu cizího státu, jestliže je obdrželo. Neobdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství v přiměřené době vyhotovení takového rozhodnutí cizího státu v převzaté trestní věci, ačkoli povinnost předat toto rozhodnutí vyplývá pro orgán cizího státu z příslušné mezinárodní smlouvy, vyžádá takové rozhodnutí orgánu cizího státu obdobnou cestou, jakou žádost o převzetí trestní věci do ciziny předložilo.

(3) Jakmile nižší státní zastupitelství obdrží od Nejvyššího státního zastupitelství zprávu o konečném rozhodnutí v trestní věci v cizině, státní zástupce přezkoumá, zda jsou dány zákonné podmínky pro zastavení trestního stíhání.

Čl.102

Přímý styk nižších státních zastupitelství s orgány cizího státu

Pokud z mezinárodní smlouvy vyplývá, že návrhy na převzetí trestní věci podávají příslušným orgánům cizího státu přímo nižší státní zastupitelství, užijí se pro jejich postup přiměřeně čl. 92 až 101.

Oddíl 4

Postup při přebírání a předávání trestní věci obviněného nacházejícího se ve vazbě

Čl.103

Postup při přebírání obviněného z ciziny

(1) Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství od orgánu cizího státu se žádostí o převzetí trestní věci rovněž nabídku na převzetí obviněného, který se na území tohoto státu nachází ve vazbě, rozhodne podle § 447 odst. 1 tr. ř. (čl. 87 odst. 4) o převzetí trestní věci a rovněž přezkoumá možnost převzetí obviněného ve vazbě.

(2) Rozhodne-li, že se trestní věc přebírá a dospěje-li k závěru, že je také možno obviněného ve vazbě převzít na území České republiky, vyrozumí o svém rozhodnutí a stanovisku k nabídce na převzetí obviněného dožadující orgán cizího státu. Současně potvrdí místo a dobu převzetí obviněného, bylo-li to dožadujícím orgánem navrženo, nebo samo místo a dobu s dožadujícím orgánem dohodne.

(3) Nejvyšší státní zastupitelství současně s podáním podnětu věcně a místně příslušnému nižšímu státnímu zastupitelství k trestnímu stíhání vyrozumí toto státní zastupitelství o předání obviněného ve vazbě orgánům České republiky.

(4) Zároveň požádá krajské státní zastupitelství příslušné podle čl. 105, aby na stanoveném místě a ve stanovené době převzalo od orgánů cizího státu obviněného a předalo ho orgánům Policie České republiky k dodání věcně a místně příslušnému státnímu zástupci.

(5) O převzetí obviněného na území České republiky sepíše státní zástupce krajského státního zastupitelství protokol, v němž se uvede zejména:

a) jméno a příjmení, datum narození, zaměstnání, státní příslušnost a známé bydliště obviněného v cizím státě a v České republice, číslo jeho pasu, popřípadě jiného osobního dokladu, jímž je ověřena totožnost obviněného, a kým a kdy byl pas nebo tento jiný doklad vydán,

b) údaje o zdravotním stavu obviněného,

c) údaje o případné nezbytnosti zvýšené ostrahy obviněného při převozu,

d) údaje o osobních věcech obviněného a jiných věcech a písemnostech, které jsou spolu s ním předávány,

e) údaj o tom, kdy a kterým orgánem cizího státu byl obviněný propuštěn z vazby,

f) údaj o tom, kdy a kterým orgánem cizího státu byl obviněný předán orgánům České republiky.

(6) O převzetí obviněného na území České republiky a jeho předání orgánům Policie České republiky vyrozumí krajské státní zastupitelství neprodleně věcně a místně příslušné státní zastupitelství a předá mu protokol sepsaný podle odstavce 5. Současně vyrozumí o převzetí obviněného i mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž zašle stejnopis protokolu sepsaného podle odstavce 5 na vědomí.

Čl.104

zrušen

Čl.105

Příslušnost krajských státních zastupitelství

(1) Krajskými státními zastupitelstvími příslušnými pro provádění úkonů podle čl. 103 jsou:

a) Krajské státní zastupitelství v Brně pro obviněné předávané do Slovenské republiky,

b) Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové pro obviněné stíhané v obvodech působnosti Městského státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, Krajského státního zastupitelství v Plzni, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a předávané do Polské republiky,

c) Krajské státní zastupitelství v Ostravě pro obviněné stíhané v obvodech působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě a předávané do Polské republiky,

d) v ostatních případech Krajské státní zastupitelství v Praze.

(2) Pokud z mezinárodní smlouvy vyplývá, že žádost o převzetí trestní věci podávají orgány cizího státu přímo nižším státním zastupitelstvím nebo že žádosti o převzetí trestní věci podávají orgánům cizího státu přímo nižší státní zastupitelství, činí úkony Nejvyššího státního zastupitelství v souvislosti s nabídkou na převzetí a předání obviněného ve vazbě příslušná krajská státní zastupitelství uvedená v odstavci 1.

ČÁST ŠESTÁ

Uznávání a výkon cizozemských rozhodnutí

Čl.106

Postup státních zástupců při uznávání a výkonu cizozemských rozhodnutí vyplývá z příslušné mezinárodní smlouvy a je upraven v § 449 až 460 tr. ř.

Postup při uznávání a výkonu cizozemských rozhodnutí

Čl.107

Uznání cizozemských rozhodnutí

(1) K návrhu na uznání cizozemského rozhodnutí na území České republiky státní zástupce krajského státního zastupitelství, které vyrozuměl krajský soud o konání veřejného zasedání o uznání cizozemského rozhodnutí, podá písemné vyjádření, ve kterém zhodnotí splnění podmínek pro uznání cizozemského rozhodnutí.

(2) Vyjádření podle odstavce 1 a stejně tak kopii rozsudku soudu o uznání cizozemského rozhodnutí státní zástupce zasílá na vědomí mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Čl.108

Vykonávací řízení

Státní zástupce, který se účastnil veřejného zasedání (§ 455 odst. 2 tr. ř.), informuje o jeho výsledku mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Informaci je možné podat zasláním kopie rozhodnutí soudu.

Čl.109

Zvláštní ustanovení týkající se předávání výkonů trestních rozsudků podle Schengenské prováděcí úmluvy

Ode dne přistoupení k Evropské unii (1. května 2004) jsou pro Českou republiku závazná a použitelná ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy týkající se předávání výkonu trestních rozsudků (viz její čl. 67 - 69).

ČÁST SEDMÁ

Změna pokynu obecné povahy poř. č. 7/2001

Čl.110

Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 7/2001 ze dne 13. prosince 2001, jímž se upravují podrobnosti vyhotovování obžalob, návrhů na potrestání, ostatních návrhů soudu, jiných rozhodnutí a opatření v trestních věcech státními zástupci, se mění takto:

Vzory č. 117 až č. 121 uvedené v příloze k tomuto pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce, se zrušují.

ČÁST OSMÁ

Závěrečná ustanovení

Čl.111

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1994 ze dne 23. února 1994, kterým se upravuje postup státního zastupitelství při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců.

2. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/1995 ze dne 27. června 1995, jímž se mění a doplňuje pokyn obecného povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců.

3. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 5/1997 ze dne 19. prosince 1997, jímž se mění pokyn obecného povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 4/1995.

4. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 5/2000 ze dne 10. dubna 2000, kterým se mění a doplňuje pokyn obecného povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců, ve znění pokynů obecné povahy poř. č. 4/1995 a 5/1997.

5. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2001 ze dne 25. května 2001, jímž se mění pokyn obecného povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců, ve znění pokynů obecné povahy poř. č. 4/1995, 5/1997 a 5/2000.

6. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 12/2001 ze dne 13. prosince 2001, jímž se mění pokyn obecného povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců, ve znění pokynů obecné povahy poř. č. 4/1995, 5/1997, 5/2000 a 1/2001.

Čl.112

Účinnost

Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. března 2005.

Mgr. Marie Benešová, v. r.

nejvyšší státní zástupkyně

Příl.1

Seznam mezinárodních smluv o diplomatických a konzulárních stycích, kterými je Česká republika vázána

Vícestranné mezinárodní smlouvy

- Vídeňská úmluva o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961 (č. 157/1964 Sb.)

- Vídeňská úmluva o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963 (č. 32/1969 Sb.)

Dvoustranné konzulární smlouvy

- Albánská republika (ze dne 16.1.1959, č. 96/1960 Sb.)

- Alžírská demokratická a lidová republika (ze dne 3.7.1985, č. 48/1987 Sb.)

- Belgické království (ze dne 15.6.1976, č. 41/1979 Sb.)

- Běloruská republika (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Bosna a Hercegovina (ze dne 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

- Bulharská republika (ze dne 16.3.1972, č. 63/1974 Sb.)

- Čínská lidová republika (ze dne 5.9.1988, č. 97/1989 Sb.)

- Etiopská federativní demokratická republika (ze dne 13.9.1981, č. 119/1982 Sb.)

- Francouzská republika (ze dne 22.1.1969, č. 79/1971 Sb.)

- Gruzie (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Chorvatská republika (ze dne 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

- Indická republika (ze dne 4.12.1974, č. 8/1980 Sb.)

- Irácká republika (ze dne 16.8.1985, č. 81/1987 Sb.)

- Italská republika (ze dne 19.10.1975, č. 42/1979 Sb.)

- Jemenská republika (ze dne 23.3.1984, č. 43/1986 Sb.)

- Korejská lidově demokratická republika (ze dne 11.9.1988, č. 96/1989 Sb.)

- Kubánská republika (ze dne 7.4.1973, č. 14/1975 Sb.)

- Kyperská republika (ze dne 12.5.1976, č. 74/1979 Sb.)

- Kyrgyzská republika (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Laoská lidově demokratická republika (ze dne 15.3.1985, č. 46/1987 Sb.)

- Maďarská republika (ze dne 17.5.1973, č. 50/1974 Sb.)

- Moldavská republika (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Mongolsko (ze dne 3.6.1976, č. 47/1977 Sb.)

- Polská republika (ze dne 9.6.1972, č. 83/1973 Sb.)

- Přechodový islámský stát Afghánistán (ze dne 22.4.1981, č. 33/1983 Sb.)

- Rakouská republika (ze dne 14.3.1979, č. 22/1981 Sb.)

- Republika Makedonie (FYROM) - (ze dne 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

- Republika Slovinsko (ze dne 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

- Rumunsko (ze dne 9.12.1972, č. 64/1974 Sb.)

- Ruská federace (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Řecká republika (ze dne 22.10.1980, č. 18/1982 Sb.)

- Slovenská republika (Ujednání mezi MZV ČR a MZV SR o spolupráci v oblasti konzulárních služeb, Bratislava ze dne 4.2.1993)

- Spojené království Velké Británie a Severního Irska (ze dne 3.4.1975, č. 135/1976 Sb.)

- Spojené státy americké (ze dne 9.7.1973, č. 28/1988 Sb.)

- Srbsko a Černá Hora (ze dne 10.12.1981, č. 42/1983 Sb.)

- Syrská arabská republika (ze dne 23.5.1979, č. 101/1982 Sb.)

- Španělské království (ze dne 16.11.1970, č. 28/1971 Sb.)

- Tádžická republika (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Tuniská republika (ze dne 12.4.1979, č. 44/1981 Sb.)

- Turecká republika (ze dne 15.11.1977, č. 33/1980 Sb.)

- Ukrajina (ze dne 27.4.1972, č. 143/1973 Sb.)

- Vietnamská socialistická republika (ze dne 14.2.1980, č. 15/1981 Sb.)

Příl.2

Seznam mezinárodních smluv, kterými je v oblasti právního styku s cizinou Česká republika vázána

Vícestranné mezinárodní smlouvy

Smlouvy Spojených národů:

- Mezinárodní úmluva, aby byl potlačen obchod s děvčaty ze dne 4. května 1910, č. 26/1913 Zákoníku říšského pro království a země v radě říšské zastoupená, Částka XII. - Vydána a rozeslána dne 20. února 1913, ve znění Vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 8. února 1922 o přístupu Československé republiky k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910, aby byl potlačen obchod s děvčaty (č. 160/1922 Sb.)

- Mezinárodní úmluva o potírání obchodu s ženami a dětmi ze dne 30. září 1921 (č. 123/1924 Sb.)

- Mezinárodní úmluva o potírání obchodu zletilými ženami ze dne 11. října 1933 (č. 32/1936 Sb.)

(Česká republika ratifikovala rovněž Úmluvu OSN o potlačování obchodu s lidmi a využívání jiných k prostituci ze dne 21.3.1950, která nahrazuje shora uvedené mezinárodní smlouvy. Tuto úmluvu však Česká republika nikdy nepublikovala ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Přestože je tedy Česká republika touto smlouvou v mezinárodních vztazích vázána, podle čl. 10 Ústavy ČR tato úmluva není součástí našeho právního řádu. V následujícím období se plánuje její vypovězení.)

- Úmluva o otroctví ze dne 25.9.1926 (č. 165/1930 Sb.)

- Úmluva o potírání penězokazectví ze dne 20. dubna 1929 (č. 15/1932 Sb.)

Smlouvy Organizace spojených národů:

- Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (462/1991 Sb.)

- Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 8. prosince 1948 (č. 32/1955 Sb.)

- Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ze dne 26. listopadu 1968 (č. 53/1974 Sb.)

- Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu ze dne 30. listopadu 1973 (č. 116/1976 Sb.)

- Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 (č. 143/1988 Sb.)

- Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla ze dne 14. září 1963, podepsaná v Tokiu (č. 102/1984 Sb.)

- Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel ze dne 16. prosince 1970, podepsaná v Haagu (č. 96/1974 Sb.)

- Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví ze dne 23. září 1971, podepsaná v Montrealu (č. 16/1974 Sb.)

- Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců ze dne 14. prosince 1973 (č. 131/1978 Sb.)

- Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí ze dne 17. prosince 1979 (č. 36/1988 Sb.)

- Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků, která byla otevřena k podpisu dne 15. prosince 1997 (č. 80/2001 Sb.m.s.)

Smlouvy Rady Evropy:

- Evropská úmluva o vydávání ze dne 13. prosince 1957 (č. 549/1992 Sb., změny: č. 29/1997 Sb., č. 30/1997 Sb.)

- Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 15. října 1975 (č. 29/1997 Sb.)

- Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 17. března 1978 (č. 30/1997 Sb.)

- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb., změna: č. 31/1997 Sb.)

- Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 17. března 1978 (č. 31/1997 Sb.)

- Evropská úmluva o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972 (č. 551/1992 Sb., změna: č. 147/1993 Sb.)

- Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 (č. 33/1997 Sb.)

- Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27. ledna 1999 (č. 69/2002 Sb.m.s),

- Evropská úmluva o potlačování terorismu ze dne 27. ledna 1977 (č. 552/1992 Sb.)

- Evropská úmluva o odškodňování obětí násilných trestných činů ze dne 24. listopadu 1983 Sb. (č. 141/2000 Sb.m.s.)

- Úmluva o finančních operacích prováděných důvěrně obeznámenými osobami ze dne 20. dubna 1989 (č. 142/2000 Sb.m.s.) s Protokolem k této úmluvě ze dne 11. září 1989 (č. 143/2000 Sb.m.s.)

- Evropská úmluva o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami ze dne 28. června 1978 (č. 46/2002 Sb.m.s.)

- Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o poskytování informací o cizím právu ze dne 15. března 1978 (č. 221/1998 Sb.)

- Evropská úmluva o odškodňování obětí násilných trestných činů ze dne 24. listopadu 1983 (č. 141/2000 Sb.m.s.)

- Úmluva o předávání odsouzených osob ze dne 21. března 1983 (č. 553/1992 Sb.)

- Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob ze dne 18. prosince 1997 (č. 26/2003 Sb.m.s.)

- Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli ze dne 30. listopadu 1964 (č. 75/2002 Sb.m.s.)

Ostatní vícestranné smlouvy:

- Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích ze dne 17. prosince 1997 Sb. (č. 25/2000 Sb.m.s.) - k této úmluvě je přiložen přehled států, které se staly stranami této úmluvy s uvedením doby ratifikace (event. přístupu) a vstupu v platnost

- Úmluva o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany (č. 123/1980 Sb.)

Dvoustranné mezinárodní smlouvy

- Albánská republika - Smlouva mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 97/1960 Sb.)

- Alžírská demokratická lidová republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 17/1984 Sb.)

- Belgické království - Úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních, uzavřená mezi republikou Československou a královstvím Belgickým (č. 79/1928 Sb.)

- Bulharská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 3/1978 Sb.)

- Dánské království - Úmluva mezi republikou Československou a Dánskem o vzájemném vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 34/1932 Sb.)

- Francouzská republika - Úmluva mezi Československem a Francií o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 11/1931 Sb.)

- Italská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 508/1990 Sb.)

- Jemenská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 76/1990 Sb.)

- Kanada - Smlouva mezi Českou republikou a Kanadou o vzájemné pomoci ve věcech trestních (č. 129/2000 Sb.m.s.)

- Korejská lidově demokratická republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 93/1989 Sb.)

- Kubánská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 23. června 1981, č. 80/1981 Sb.)

- Kyperská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 19. května 1983, č. 96/1983 Sb.)

- Lucemburské velkovévodství - Úmluva o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních mezi republikou Československou a velkovévodstvím Lucemburským (č. 104/1936 Sb.)

- Maďarská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 63/1990 Sb.)

- Monacké knížectví - Úmluva mezi Československem a knížectvím Monackým o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 222/1936 Sb.)

- Mongolsko - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech (č. 106/1978 Sb.)

- Nizozemské království - Úmluva ze mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 65/1932 Sb.)

- Polská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních (č. 42/1989 Sb.)

- Portugalská republika - Úmluva mezi republikou Československou a republikou Portugalskou o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 73/1931 Sb.)

- Přechodový islámský stát Afghánistán - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 44/1983 Sb.)

- Rakouská republika -

- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o právní pomoci ve věcech trestních (č. 90/1985 Sb.)

- Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o vzájemném výkonu soudních rozhodnutí ve věcech trestních (č. 113/1992 Sb.)

- Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o vydávání z 13. prosince 1957 a o usnadnění jejího uplatnění (č. 2/1996 Sb.)

- Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a o usnadnění jejího uplatnění (č. 3/1996 Sb.)

- Rumunsko - Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 31/1959 Sb., změna: č. 1/1996 Sb.)

- Ruská federace - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 95/1983 Sb.) - tato smlouva v současné době platí rovněž pro Bělorusko, Gruzii, Kyrgyzstán a Moldavsko

- Řecká republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (č. 102/1983 Sb.)

- Slovenská republika - Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (č. 209/1993 Sb.)

- Slovinská republika -

- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 207/1964 Sb.)

- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (č. 473/1990 Sb.)

- tyto smlouvy platí rovněž pro Srbsko a Černou Horu, Chorvatsko, Makedonii a Bosnu a Hercegovinu,

- Spolková republika Německo -

- Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 13. prosince 1957 a usnadnění jejího používání (č. 67/2002 Sb.m.s.)

- Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání (č. 68/2002 Sb.m.s.)

- Syrská arabská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Syrskou arabskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 8/1986 Sb.)

- Španělské království - Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Španělským o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 20/1931 Sb.)

- Thajské království - Dohoda mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků ze dne 26. dubna 2000 (č. 107/2002 Sb.m.s.)

- Tuniská republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, o uznání a výkonu justičních rozhodnutí a o vydávání, s Dodatkovým protokolem (č. 40/1981 Sb.)

- Turecká republika - Smlouva mezi Československem a Tureckem o vydávání zločinců a o právní pomoci ve věcech trestních (č. 76/1933 Sb.)

- Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců ze dne 11. listopadu 1925 (č. 211/1926 Sb.) - Tato smlouva byla ve vztahu k Velké Británii fakticky nahrazena Evropskou úmluvou o vydávání z r. 1957. Nadále je však možné ji aplikovat na tyto státy:

Austrálie, Indie, Kanada, Keňa, Nový Zéland, Svazijsko a Uganda (č. 22/1928 Sb., č. 73/1928 Sb., č. 56/1929 Sb., č. 166/1932 Sb., č. 212/1934 Sb., č. 25/1935 Sb. a dále výměnou nót ze dne 14. 1. 1965, 12. 6. 1965 a 8. 10. 1970).

- Spojené státy americké -

- Smlouva mezi republikou Československou a Spojenými Státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců (č. 48/1926 Sb., změna: č. 185/1935 Sb.)

- Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech (č. 40/2000 Sb.m.s.)

- Republika Uzbekistán - Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech ze dne 18. ledna 2002, č. 133/2003 Sb.

- Vietnamská socialistická republika - Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 27. dubna 1984, č. 98/1984 Sb.)

Příl.3

Přehledy ratifikací některých mezinárodních smluv, kterými je v oblasti právního styku s cizinou Česká republika vázána

Tato příloha obsahuje přehledy ratifikací níže uvedených smluv, které jsou při právním styku s cizinou nejčastěji používány:

- Evropská úmluva o vydávání ze dne 13. prosince 1957 (č. 549/1992 Sb., změny: č. 29/1997 Sb., č. 30/1997 Sb.)

- Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 15. října 1975 (č. 29/1997 Sb.)

- Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 17. března 1978 (č. 30/1997 Sb.)

- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb., změna: č. 31/1997 Sb.)

- Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 17. března 1978 (č. 31/1997 Sb.)

- Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 8. listopadu 2001 (jeho ratifikace Českou republikou se předpokládá v r. 2005)

- Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 (č. 33/1997 Sb.)

- Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27. ledna 1999 (č. 69/2002 Sb.m.s),

- Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.)

- Evropská úmluva o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972 (č. 551/1992 Sb., změna: č. 147/1993 Sb.)

- Úmluva o předávání odsouzených osob ze dne 21. března 1983 (č. 553/1992 Sb.)

- Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob ze dne 18. prosince 1997 (č. 26/2003 Sb.m.s.)

- Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli ze dne 30. listopadu 1964 (č. 75/2002 Sb.m.s.)

Příl.3a

Evropská úmluva o vydávání ze dne 13.12.1957

--------------------------------------------------------------
Členské státy:      datum       datum       datum vstupu
                    podpisu     ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie             19.5.1998   19.5.1998   17.8.1998

Andorra             11.5.2000   13.10.2000  11.1.2001

Arménie             11.5.2001   25.1.2002   25.4.2002

Ázerbájdžán         7.11.2001   28.6.2002   26.9.2002

Belgie              13.12.1957  29.8.1997   27.11.1997

Bosna a Hercegovina 30.4.2004

Bulharsko           30.9.1993   17.6.1994   15.9.1994

Česká republika**   13.2.1992   15.4.1992   1.1.1993

Dánsko              13.12.1957  13.9.1962   12.12.1962

Estonsko            4.11.1993   28.4.1997   27.7.1997

Finsko                          12.5.1971*  10.8.1971

Francie             13.12.1957  10.2.1986   11.5.1986

Gruzie              22.3.2000   15.6.2001   13.9.2001

Chorvatsko                      25.1.1995*  25.4.1995

Irsko               2.5.1966    2.5.1966    31.7.1966

Island              27.9.1982   20.6.1984   18.9.1984

Itálie              13.12.1957  6.8.1963    4.11.1963

Kypr                18.9.1970   22.1.1971   22.4.1971

Lichtenštejnsko                 28.10.1969* 26.1.1970

Litva               9.11.1994   20.6.1995   18.9.1995

Lotyšsko            30.10.1996  2.5.1997    31.7.1997

Lucembursko         13.12.1957  18.11.1976  16.2.1977

Maďarsko            19.11.1991  13.7.1993   11.10.1993

bývalá jugoslávská  28.7.1999   28.7.1999   26.10.1999
republika Makedonie

Malta               19.3.1996   19.3.1996   17.6.1996

Moldavsko           2.5.1996    2.10.1997   31.12.1997

Německo             13.12.1957  2.10.1976   1.1.1977

Nizozemí            21.1.1965   14.2.1969   15.5.1969

Norsko              13.12.1957  19.1.1960   18.4.1960

Polsko              19.2.1993   15.6.1993   13.9.1993

Portugalsko         27.4.1977   25.1.1990   25.4.1990

Rakousko            13.12.1957  21.5.1969   19.8.1969

Rumunsko            30.6.1995   10.9.1997   9.12.1997

Rusko               7.11.1996   10.12.1999  9.3.2000

Řecko               13.12.1957  29.5.1961   27.8.1961

San Marino          29.9.2000

Slovensko**         13.2.1992   15.4.1992   1.1.1993

Slovinsko           31.3.1994   16.2.1995   17.5.1995

Srbsko a Černá Hora             30.9.2002*  29.12.2002

Španělsko           24.7.1979   7.5.1982    5.8.1982

Švédsko             13.12.1957  22.1.1959   18.4.1960

Švýcarsko           29.11.1965  20.12.1966  20.3.1967

Turecko             13.12.1957  7.1.1960    18.4.1960

Ukrajina            29.5.1997   11.3.1998   9.6.1998

Velká Británie      21.12.1990  13.2.1991   14.5.1991

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Izrael                          27.9.1967*  26.12.1967

Jihoafrická                     12.2.2003*  13.5.2003
republika
--------------------------------------------------------------
* přistoupení
** přistoupeno sukcesí

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3b

Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 15.10.1975

--------------------------------------------------------------
Členské státy:       datum       datum       datum vstupu
                     podpisu     ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie              19.5.1998   19.5.1998   17.8.1998

Andorra              11.5.2000   13.10.2000  11.1.2001

Arménie              8.11.2001   18.12.2003  17.3.2004

Ázerbájdžán          7.11.2001   28.6.2002   26.9.2002

Belgie               18.11.1997  18.11.1997  16.2.1998

Bosna a Hercegovina  30.4.2004

Bulharsko            30.9.1993   17.6.1994   15.9.1994

Česká republika      18.12.1995  19.11.1996  17.2.1997

Dánsko               27.9.1976   13.9.1978   20.8.1979

Estonsko             3.5.1996    28.4.1997   27.7.1997

Finsko

Francie

Gruzie               22.3.2000   15.6.2001   13.9.2001

Chorvatsko                       25.1.1995*  25.4.1995

Irsko

Island               27.9.1982   20.6.1984   18.9.1984

Itálie

Kypr                 1.9.1978    22.5.1979   20.8.1979

Lichtenštejnsko      17.11.2003  4.2.2004    4.5.2004

Litva                9.11.1994   20.6.1995   18.9.1995

Lotyšsko             30.10.1996  2.5.1997    31.7.1997

Lucembursko          15.10.1975  12.9.2001   11.12.2001

Maďarsko             19.11.1991  13.7.1993   11.10.1993

Republika Makedonie  28.7.1999   28.7.1999   26.10.1999
(FYROM)

Malta                20.11.2000  20.11.2000  18.2.2001

Moldavsko            26.6.1998   27.6.2001   25.9.2001

Německo

Nizozemí             13.7.1979   12.1.1982   12.4.1982

Norsko               11.12.1986  11.12.1986  11.3.1987

Polsko               19.2.1993   15.6.1993   13.9.1993

Portugalsko          27.4.1977   25.1.1990   25.4.1990

Rakousko

Rumunsko             30.6.1995   10.9.1997   9.12.1997

Rusko                7.11.1996   10.12.1999  9.3.2000

Řecko                18.6.1980

San Marino

Slovensko            14.2.1996   23.9.1996   22.12.1996

Slovinsko            31.3.1994   16.2.1995   17.5.1995
Srbsko a Černá Hora

Španělsko            10.6.1983   11.3.1985   9.6.1985

Švédsko              29.10.1975  2.2.1976    20.8.1979

Švýcarsko            17.11.1981  11.3.1985   9.6.1985

Turecko

Ukrajina             29.5.1997   11.3.1998   9.6.1998

Velká Británie

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
        Izrael

Jihoafrická                      12.2.2003*  13.5.2003
republika
--------------------------------------------------------------
* přistoupení

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3c

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vydávání ze dne 17.3.1978

--------------------------------------------------------------
Členské státy:      datum       datum      datum vstupu
                    podpisu     ratifikace v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie             19.5.1998   19.5.1998  17.8.1998

Andorra

Arménie             8.11.2001   18.12.2003 17.3.2004

Ázerbájdžán         7.11.2001   28.6.2002  26.9.2002

Belgie              18.11.1997  18.11.1997 16.2.1998

Bosna a Hercegovina 30.4.2004

Bulharsko           30.9.1993   17.6.1994  15.9.1994

Česká republika     18.12.1995  19.11.1996 17.2.1997

Dánsko              25.10.1982  7.3.1983   5.6.1983

Estonsko            3.5.1996    28.4.1997  27.7.1997

Finsko                          30.1.1985* 30.4.1985

Francie

Gruzie              22.3.2000   15.6.2001  13.9.2001

Chorvatsko                      25.1.1995* 25.4.1995

Irsko

Island              27.9.1982   20.6.1984  18.9.1984

Itálie              23.4.1980   23.1.1985  23.4.1985

Kypr                21.6.1983   13.4.1984  12.7.1984

Lichtenštejnsko

Litva               9.11.1994   20.6.1995  18.9.1995

Lotyšsko            30.10.1996  2.5.1997   31.7.1997

Lucembursko

Maďarsko            19.11.1991  13.7.1993  11.10.1993

Republika Makedonie 28.7.1999   28.7.1999  26.10.1999
(FYROM)

Malta               20.11.2000  20.11.2000 18.2.2001

Moldavsko           26.6.1998   27.6.2001  25.9.2001

Německo             8.11.1985   8.3.1991   6.6.1991

Nizozemí            13.7.1979   12.1.1982  12.6.1983

Norsko              11.12.1986  11.12.1986 11.3.1987

Polsko              19.2.1993   15.6.1993  13.9.1993

Portugalsko         27.4.1978   25.1.1990  25.4.1990

Rakousko            17.3.1978   2.5.1983   31.7.1983

Rumunsko            30.6.1995   10.9.1997  9.12.1997

Rusko               7.11.1996   10.12.1999 9.3.2000

Řecko               18.6.1980

San Marino

Slovensko           14.2.1996   23.9.1996  22.12.1996

Slovinsko           31.3.1994   16.2.1995  17.5.1995

Srbsko a Černá Hora

Španělsko           10.6.1983   11.3.1985  9.6.1985

Švédsko             6.4.1979    13.6.1979  5.6.1983

Švýcarsko           17.11.1981  11.3.1985  9.6.1985

Turecko             16.7.1987   10.7.1992  8.10.1992

Ukrajina            29.5.1997   11.3.1998  9.6.1998

Velká Británie      9.11.1992   8.3.1994   6.6.1994

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Izrael

Jihoafrická                     12.2.2003* 13.5.2003
republika
--------------------------------------------------------------
* přistoupení

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3d

Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20.4.1959

--------------------------------------------------------------
Členské státy:    datum       datum       datum vstupu
                  podpisu     ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie           19.5.1998   4.4.2000    3.7.2000

Andorra           15.6.2004

Arménie           11.5.2001   25.1.2002   25.4.2002

Ázerbájdžán       7.11.2001

Belgie            20.4.1959   13.8.1975   11.11.1975

Bosna a           30.4.2004
Hercegovina

Bulharsko         30.9.1993   17.6.1994   15.9.1994

Česká republika** 13.2.1992   15.4.1992   1.1.1993

Dánsko            20.4.1959   13.9.1962   12.12.1962

Estonsko          4.11.1993   28.4.1997   27.7.1997

Finsko                        29.1.1981*  29.4.1981

Francie           28.4.1961   23.5.1967   21.8.1967

Gruzie            27.4.1999   13.10.1999  11.1.2000

Chorvatsko        7.5.1999    7.5.1999    5.8.1999

Irsko             15.10.1996  28.11.1996  26.2.1997

Island            27.9.1982   20.6.1984   18.9.1984

Itálie            20.4.1959   23.8.1961   12.6.1962

Kypr              27.3.1996   24.2.2000   24.5.2000

Lichtenštejnsko               28.10.1969* 26.1.1970

Litva             9.11.1994   17.4.1997   16.7.1997

Lotyšsko          30.10.1996  2.6.1997    31.8.1997

Lucembursko       20.4.1959   18.11.1976  16.2.1977

Maďarsko          19.11.1991  13.7.1993   11.10.1993

Republika         28.7.1999   28.7.1999   26.10.1999
Makedonie (FYROM)

Malta             6.9.1993    3.3.1994    1.6.1994

Moldavsko         2.5.1996    4.2.1998    5.5.1998

Německo           20.4.1959   2.10.1976   1.1.1977

Nizozemí          21.1.1965   14.2.1969   15.5.1969

Norsko            21.4.1961   14.3.1962   12.6.1962

Polsko            9.5.1994    19.3.1996   17.6.1996

Portugalsko       10.5.1979   27.9.1994   26.12.1994

Rakousko          20.4.1959   2.10.1968   31.12.1968

Rumunsko          30.6.1995   17.3.1999   15.6.1999

Rusko             7.11.1996   10.12.1999  9.3.2000

Řecko             20.4.1959   23.2.1962   12.6.1962

San Marino        29.9.2000

Slovensko**       13.2.1992   15.4.1992   1.1.1993

Slovinsko         26.2.1999   19.7.2001   17.10.2001

Srbsko a Černá                30.9.2002*  29.12.2002
Hora

Španělsko         24.7.1979   18.8.1982   16.11.1982

Švédsko           20.4.1959   1.2.1968    1.5.1968

Švýcarsko         29.11.1965  20.12.1966  20.3.1967

Turecko           23.10.1959  24.6.1969   22.9.1969

Ukrajina          29.5.1997   11.3.1998   9.6.1998

Velká Británie    21.6.1991   29.8.1991   27.11.1991

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Izrael                        27.9.1967*  26.12.1967
--------------------------------------------------------------
* přistoupení
** přistoupeno sukcesí

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3e

Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 17.3.1978

--------------------------------------------------------------
Členské státy:      datum      datum       datum vstupu
                    podpisu    ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie             19.5.1998  4.4.2000    3.7.2000

Andorra

Arménie             8.11.2001  23.3.2004   21.6.2004

Ázerbájdžán         7.11.2001

Belgie              11.7.1978  28.2.2002   29.5.2002

Bosna a Hercegovina

Bulharsko           30.9.1993  17.6.1994   15.9.1994

Česká republika     18.12.1995 19.11.1996  17.2.1997

Dánsko              25.10.1982 7.3.1983    5.6.1983

Estonsko            3.5.1996   28.4.1997   27.7.1997

Finsko                         30.1.1985*  30.4.1985

Francie             28.3.1990  1.2.1991    2.5.1991

Gruzie              7.11.2001

Chorvatsko          15.9.1999  15.9.1999   14.12.1999

Irsko               28.11.1996 28.11.1996  26.2.1997

Island              27.9.1982  20.6.1984   18.9.1984

Itálie              30.10.1980 26.11.1985  24.2.1986

Kypr                27.3.1996  24.2.2000   24.5.2000

Lichtenštejnsko

Litva               9.11.1994  17.4.1997   16.7.1997

Lotyšsko            30.10.1996 2.6.1997    31.8.1997

Lucembursko         9.12.1994  2.10.2000   31.12.2000

Maďarsko            19.11.1991 13.7.1993   11.10.1993

Republika Makedonie 28.7.1999  28.7.1999   26.10.1999
(FYROM)

Malta               20.11.2000

Moldavsko           26.6.1998  27.6.2001   25.9.2001

Německo             8.11.1985  8.3.1991    6.6.1991

Nizozemí            13.7.1979  12.1.1982   12.4.1982

Norsko              11.12.1986 11.12.1986  11.3.1987

Polsko              9.5.1994   19.3.1996   17.6.1996

Portugalsko         12.8.1980  27.1.1995   27.4.1995

Rakousko            17.3.1978  2.5.1983    31.7.1983

Rumunsko            15.2.1996  17.3.1999   15.6.1999

Rusko               7.11.1996  10.12.1999  9.3.2000

Řecko               18.6.1980  24.7.1981   12.4.1982

San Marino

Slovensko           14.2.1996  23.9.1996   22.12.1996

Slovinsko           4.3.1999   19.7.2001   17.10.2001

Srbsko a Černá Hora

Španělsko           12.4.1985  13.6.1991   11.9.1991

Švédsko             6.4.1979   13.6.1979   12.4.1982

Švýcarsko           17.11.1981

Turecko             4.2.1986   29.3.1990   27.6.1990

Ukrajina            29.5.1997  11.3.1998   9.6.1998

Velká Británie      21.6.1991  29.8.1991   27.11.1991

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Izrael                         27.9.1967*  26.12.1967
--------------------------------------------------------------
* přistoupení

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3f

Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 8.11.2001

--------------------------------------------------------------
Členské státy:    datum      datum       datum vstupu
                  podpisu    ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
        Albánie           13.11.2001 20.6.2002   1.2.2004

Andorra

Arménie

Ázerbájdžán

Belgie            8.11.2001

Bosna a
Hercegovina

Bulharsko         8.11.2001  11.5.2004   1.9.2004

Česká republika   18.12.2003

Dánsko            8.11.2001  15.1.2003   1.2.2004

Estonsko          26.11.2002 9.9.2004    1.1.2005

Finsko            9.10.2003

Francie           8.11.2001

Gruzie

Chorvatsko        9.6.2004

Irsko             8.11.2001

Island            8.11.2001

Itálie

Kypr              8.11.2001


Lichtenštejnsko

Litva             9.10.2003  6.4.2004    1.8.2004

Lotyšsko          24.9.2003  30.3.2004   1.7.2004

Lucembursko

Maďarsko          15.1.2003

Republika         8.11.2001
Makedonie (FYROM)

Malta             18.9.2002

Moldavsko         26.6.1998

Německo           8.11.2001

Nizozemí          8.11.2001

Norsko            8.11.2001

Polsko            11.9.2002  9.10.2003   1.2.2004

Portugalsko       8.11.2001

Rakousko

Rumunsko          8.11.2001  29.11.2004  1.3.2005

Rusko

Řecko             8.11.2001

San Marino

Slovensko         12.5.2004

Slovinsko

Srbsko a Černá
Hora

Španělsko

Švédsko           8.11.2001

Švýcarsko         15.2.2002  4.10.2004   1.2.2005

Turecko

Ukrajina          8.11.2001

Velká Británie    8.11.2001

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Izrael
--------------------------------------------------------------

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3g

Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8.11.1990

--------------------------------------------------------------
Členské státy:    datum       datum      datum vstupu
                  podpisu     ratifikace v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie           4.4.2000    31.10.2001 1.2.2002

Andorra            7.5.1999    28.7.1999  1.11.1999

Arménie           11.5.2001   24.11.2003 1.3.2004

Ázerbájdžán       7.11.2001   4.7.2003   1.3.2004

Belgie            8.11.1990   28.1.1998  1.5.1998

Bosna a           30.3.2004   30.3.2004  1.7.2004
Hercegovina

Bulharsko         28.9.1992   2.6.1993   1.10.1993

Česká republika   18.12.1995  19.11.1996 1.3.1997

Dánsko            8.11.1990   19.11.1996 1.3.1997

Estonsko          25.6.1999   10.5.2000  1.9.2000

Finsko            25.9.1991   9.3.1994   1.7.1994

Francie           5.7.1991    8.10.1996  1.2.1997

Gruzie            30.4.2002   13.5.2004  1.9.2004

Chorvatsko        6.11.1996   11.10.1997 1.2.1998

Irsko             15.10.1996  28.11.1996 1.3.1997

Island            8.11.1990   21.10.1997 1.2.1998

Itálie            8.11.1990   20.1.1994  1.5.1994

Kypr              8.11.1990   15.11.1996 1.3.1997

Lichtenštejnsko   29.6.1995   9.11.2000  1.3.2001

Litva             3.6.1994    20.6.1995  1.10.1995

Lotyšsko          11.3.1998   1.12.1998  1.4.1999

Lucembursko       28.9.1992   12.9.2001  1.1.2002

Maďarsko          6.11.1997   2.3.2000   1.7.2000

Republika         14.12.1999  19.5.2000  1.9.2000
Makedonie (FYROM)

Malta             5.11.1998   19.11.1999 1.3.2000

Moldavsko         6.5.1997    30.5.2002  1.9.2002

Monako                        10.5.2002* 1.9.2002

Německo           8.11.1990   16.9.1998  1.1.1999

Nizozemí          8.11.1990   10.5.1993  1.9.1993

Norsko            8.11.1990   16.11.1994 1.3.1995

Polsko            5.11.1998   20.12.2000 1.4.2001

Portugalsko       8.11.1990   19.10.1998 1.2.1999

Rakousko          10.7.1991   7.7.1997   1.11.1997

Rumunsko          18.3.1997   6.8.2002   1.12.2002

Rusko             7.5.1999    2.8.2001   1.12.2001

Řecko             28.9.1992   22.6.1999  1.10.1999

San Marino        16.11.1995  12.10.2000 1.2.2001

Slovensko         8.9.1999    7.5.2001   1.9.2001

Slovinsko         23.11.1993  23.4.1998  1.8.1998

Srbsko a Černá    9.10.2003   9.10.2003  1.2.2004
Hora

Španělsko         8.11.1990   6.8.1998   1.12.1998

Švédsko           8.11.1990   15.7.1996  1.11.1996

Švýcarsko         23.8.1991   11.5.1993  1.9.1993

Turecko           27.9.2001   6.10.2004  1.2.2005

Ukrajina          29.5.1997   26.1.1998  1.5.1998

Velká Británie    8.11.1990   28.9.1992  1.9.1993

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Austrálie         28.9.1992   31.7.1997  1.11.1997
--------------------------------------------------------------
* přistoupení

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3h

Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27.1.1999

--------------------------------------------------------------
Členské státy:    datum       datum      datum vstupu
                  podpisu     ratifikace v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie           27.1.1999   19.7.2001  1.7.2002

Andorra           8.11.2001

Arménie           15.5.2003

Ázerbájdžán       21.5.2003   11.2.2004  1.6.2004

Belgie            20.4.1999   23.3.2004  1.7.2004

Bosna a           1.3.2000    30.1.2002  1.7.2002
Hercegovina

Bulharsko         27.1.1999   7.11.2001  1.7.2002

Česká republika   15.10.1999  8.9.2000   1.7.2002

Dánsko            27.1.1999   2.8.2000   1.7.2002

Estonsko          8.6.2000    6.12.2001  1.7.2002

Finsko            27.1.1999   3.10.2002  1.2.2003

Francie           9.9.1999

Gruzie            27.1.1999

Chorvatsko        15.9.1999   8.11.2000  1.7.2002

Irsko             7.5.1999    3.10.2003  1.2.2004

Island            27.1.1999   11.2.2004  1.6.2004

Itálie            27.1.1999

Kypr              27.1.1999   17.1.2001  1.7.2002

Lichtenštejnsko

Litva             27.1.1999   8.3.2002   1.7.2002

Lotyšsko          27.1.1999   9.2.2001   1.7.2002

Lucembursko       27.1.1999

Maďarsko          26.4.1999   22.11.2000 1.7.2002

Republika         28.7.1999   28.7.1999  1.7.2002
Makedonie (FYROM)

Malta             20.11.2000  15.5.2003  1.9.2003

Moldavsko         24.6.1999   14.1.2004  1.5.2004

Německo           27.1.1999   16.9.1998  1.1.1999

Nizozemí          29.6.2000   11.4.2002  1.8.2002

Norsko            27.1.1999   2.3.2004   1.7.2004

Polsko            27.1.1999   11.12.2002 1.4.2003

Portugalsko       30.4.1999   7.5.2002   1.9.2002

Rakousko          13.10.2000

Rumunsko          27.1.1999   11.7.2002  1.11.2002

Rusko             27.1.1999

Řecko             27.1.1999   22.6.1999  1.10.1999

San Marino        15.5.2003

Slovensko         27.1.1999   9.6.2000   1.7.2002

Slovinsko         7.5.1999    12.5.2000  1.7.2002

Srbsko a Černá                18.12.2002 1.4.2003
Hora

Španělsko

Švédsko           27.1.1999   25.6.2004  1.10.2004

Švýcarsko         26.2.2001

Turecko           27.9.2001   29.3.2004  1.7.2004

Ukrajina          27.1.1999

Velká Británie    27.1.1999   9.12.2003  1.4.2004

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Bělorusko         23.1.2001

Mexiko            15.5.2002

USA               10.10.2000
--------------------------------------------------------------

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3i

Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20.12.1988

--------------------------------------------------------------
Členské státy:            datum podpisu       datum ratifikace
--------------------------------------------------------------
Afghanistán               20.12.1988          14.2.1992

Albánie                                       27.6.2001

Alžírsko                  20.12.1988          9.5.1995

Andorra                                       23.7.1999

Antigua a Barbuda                             5.4.1993

Argentina                 20.12.1988          28.6.1993

Arménie                                       13.9.1993

Austrálie                 14.2.1989           16.11.1992

Ázerbajdžán                                   22.9.1993

Bahamy                    20.12.1988          30.1.1989

Bahrain                   28.9.1989           7.2.1990

Bangladéš                 14.4.1989           11.10.1990

Barbados                                      15.10.1992

Belgie                    22.5.1989           25.10.1995

Belize                                        24.7.1996

Bělorusko                 27.2.1989           15.10.1990

Benin                                         23.5.1997

Bhután                                        27.8.1990

Bolívie                   20.12.1988          20.8.1990

Bosna a Hercegovina                           1.9.1993

Botswana                                      13.8.1996

Brazílie                  20.12.1988          17.7.1991

Brunei Darussalam         26.10.1989          12.11.1993

Bulharsko                 19.5.1989           24.9.1992

Burkina Faso                                  2.6.1992

Burundi                                       18.2.1993

Cape Verde                                    8.5.1995

Čad                                           9.6.1995

Česká republika                               30.12.1993

Čína                      20.12.1988          25.10.1989

Dánsko                    20.12.1988          19.12.1991

Demokratická republika    20.12.1988

Kongo

Djibuti                                       22.2.2001
        
Dominika                                      30.6.1993

Dominikánská republika                        21.9.1993

Equador                   21.6.1989           23.3.1990

Egypt                     20.12.1988          15.3.1991

Eritrea                                       30.1.2002

Estonsko                                      12.7.2000

Etiopie                                       11.10.1994

Evropské společenství     8.6.1989            31.12.1990

Fidži                                         25.3.1993

Filipíny                  20.12.1988          7.6.1996

Finsko                    8.2.1989            15.2.1994

Francie                   13.2.1989           31.12.1990

Gabon                     20.12.1989

Gambie                                        23.4.1996

Ghana                     20.12.1988          10.4.1990

Grenada                                       10.12.1990

Gruzie                                        8.1.1998

Guatemala                 20.12.1988          28.2.1991

Guinea                                        27.12.1990

Guinea-Bissau                                 27.10.1995

Guyana                                        19.3.1993

Haiti                                         18.9.1995

Honduras                  20.12.1988          11.12.1991

Chorvatsko                                    26.7.1993

Chile                     20.12.1988          13.3.1990

Indie                                         27.3.1990

Indonésie                 27.3.1989           23.2.1999

Irák                                          22.7.1998

Irán                      20.12.1988          7.12.1992

Irsko                     14.12.1989          3.9.1996

Island                                        2.9.1997

Itálie                    20.12.1988          31.12.1990

Izrael                    20.12.1988          20.3.2002

Jamaika                   2.10.1989           29.12.1995

Japonsko                  19.12.1989          12.6.1992

Jemen                     20.12.1988          25.3.1996

Jihoafrická republika                         14.12.1998

Jordánsko                 20.12.1988          16.4.1990

Kamerun                   27.2.1989           28.10.1991

Kanada                    20.12.1988          5.7.1990

Katar                                         4.5.1990

Kazachstán                                    29.4.1997

Kenya                                         19.10.1992

Kolumbie                  20.12.1988          10.6.1994

Komorské ostrovy                              1.3.2000

Korea                                         28.12.1998

Kostarika                 25.4.1989           8.2.1991

Kuba                      7.4.1989            12.6.1996

Kuwait                    2.10.1989           3.11.2000

Kypr                      20.12.1988          25.5.1990

Kyrgyzstán                                    7.10.1994

Laos                                          1.10.2004

Lesotho                                       28.3.1995

Libanon                                       11.3.1996

Libye                                         22.7.1996

Litva                                         8.6.1998

Lotyšsko                                      24.2.1994

Lucembursko               26.9.1989           29.4.1992

Madagaskar                                    12.3.1991

Maďarsko                  22.8.1989           15.11.1996

Republika Makedonie                           13.10.1993
(FYROM)

Malajsie                  20.12.1988          11.5.1993

Malawi                                        12.10.1995

Maledivy                  5.12.1989           7.9.2000

Mali                                          31.10.1995

Malta                                         28.2.1996

Maroko                    28.12.1988          28.10.1992

Mauretánie                20.12.1988          1.7.1993

Mauritius                 20.12.1988          6.3.2001

Mexiko                    16.2.1989           11.4.1990

Mikronésie                                    6.7.2004

Moldavsko                                     15.2.1995

Monako                    24.2.1989           23.4.1991

Mongolsko                                     25.6.2004

Mosambik                                      8.6.1998

Myanmar                                       11.6.1991

Nepal                                         24.7.1991

Německo                   19.1.1989           30.11.1993

Niger                                         10.11.1992

Nigérie                   1.3.1989            1.11.1989

Nikaragua                 20.12.1988          4.5.1990

Nizozemí                  18.1.1989           8.9.1993

Norsko                    20.12.1988          14.11.1994

Nový Zéland               18.12.1989          16.12.1998

Omán                                          15.3.1991

Pakistán                  20.12.1989          25.10.1991

Panama                    20.12.1988          13.1.1994

Paraguay                  20.12.1988          23.8.1990

Peru                      20.12.1988          16.1.1992

Pobřeží Slonoviny         20.12.1988          25.11.1991

Polsko                    6.3.1989            26.5.1994

Portugalsko               13.12.1989          3.12.1991

Rakousko                  25.9.1989           11.7.1997

Rumunsko                                      21.1.1993

Rusko                     19.1.1989           17.12.1990

Rwanda                                        13.5.2002

Řecko                     23.2.1989           28.1.1992

Salvador                                      21.5.1993

San Marino                                    10.10.2000

Sao Tome a Principe                           20.6.1996

Saudská Arábie                                9.1.1992

Senegal                   20.12.1988          27.11.1989

Seychelly                                     27.2.1992

Sierra Leone              9.6.1989            6.6.1994

Singapur                                      23.10.1997

Slovensko                                     28.5.1993

Slovinsko                                     6.7.1992

Spojené arabské emiráty                       12.4.1990

Srbsko a Černá Hora                           12.3.2001

Srí Lanka                                     6.6.1991

Středoafrická republika                       15.10.2001

Súdán                     30.1.1989           19.11.1993

Surinam                   20.12.1988          28.10.1992

Svatá Lucie                                   21.8.1995

Svaté moře                20.12.1988

Svatý Kitts a Nevis                           19.4.1995

Svatý Vincent a Grenadiny                     17.5.1994

Svazijsko                                     3.10.1995

Sýrie                                         3.9.1991

Španělsko                 20.12.1988          13.8.1990

Švédsko                   20.12.1988          22.7.1991

Švýcarsko                 16.11.1989

Tádžikistán                                   6.5.1996

Tanzánie                  20.12.1988          17.4.1996

Thajsko                                       3.5.2002

Togo                      3.8.1989            1.8.1990

Tonga                                         29.4.1996

Trinidad a Tobago         7.12.1989           17.2.1995

Tunisko                   19.12.1989          20.9.1990

Turecko                   20.12.1988          2.4.1996

Turkmenistán                                  21.2.1996

Uganda                                        20.8.1990

Ukrajina                  16.3.1989           28.8.1991

Uruguay                   19.12.1989          10.3.1995

USA                       20.12.1988          20.2.1990

Uzbekistán                                    24.8.1995

Velká Británie            20.12.1988          28.6.1991

Venezuela                 20.12.1988          16.7.1991

Vietnam                                       4.11.1997

Zambie                    9.2.1989            28.5.1993

Zimbabwe                                      30.7.1993
--------------------------------------------------------------
Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3j

Evropská úmluva o předávání trestního řízení ze dne 15.5.1972

--------------------------------------------------------------
Členské státy:     datum       datum      datum vstupu
                   podpisu     ratifikace v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie            19.5.1998   4.4.2000   5.7.2000

Andorra

Arménie            8.11.2001   17.12.2004 18.3.2005

Ázerbájdžán        7.11.2001

Belgie             15.5.1972

Bosna a
Hercegovina

Bulharsko          9.10.2003   30.3.2004  1.7.2004

Česká republika**  13.2.1992   15.4.1992  1.1.1993

Dánsko             15.5.1972   13.11.1975 30.3.1978

Estonsko           3.5.1996    28.4.1997  29.7.1997

Finsko

Francie

Gruzie

Chorvatsko

Irsko

Island             19.9.1989

Itálie             26.5.2000

Kypr               9.2.2000    19.12.2001 20.3.2002

Lichtenštejnsko    20.10.1983  26.2.2003  27.5.2003

Litva              17.4.1997   23.11.1999 24.2.2000

Lotyšsko           30.10.1996  2.6.1997   3.9.1997

Lucembursko        15.5.1972

Maďarsko           8.11.2001

Republika          8.11.2001   29.11.2004 1.3.2005
Makedonie (FYROM)

Malta

Moldavsko          27.6.2001

Německo

Nizozemí           15.5.1972   18.4.1985  19.7.1985

Norsko             3.4.1974    29.12.1977 30.3.1978

Polsko

Portugalsko        10.5.1979

Rakousko           15.5.1972   1.4.1980   1.7.1980

Rumunsko           20.11.1997  8.6.2000   9.9.2000

Rusko              11.12.2000

Řecko              27.8.1979

San Marino

Slovensko**        13.2.1992   15.4.1992  1.1.1993

Slovinsko          24.6.2002

Srbsko a Černá                 30.9.2002* 31.12.2002
Hora

Španělsko          30.5.1984   11.8.1988  12.11.1988

Švédsko            15.5.1972   7.4.1976   30.3.1978

Švýcarsko

Turecko            26.6.1974   27.10.1978 28.1.1979

Ukrajina                               28.9.1995* 29.12.1995

Velká Británie
--------------------------------------------------------------
* přistoupení
** přistoupeno sukcesí

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3k

Úmluva o předávání odsouzených ze dne 21.3.1983

--------------------------------------------------------------
Členské státy:  datum       datum       datum vstupu
                podpisu     ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie         19.5.1998   4.4.2000    1.8.2000

Andorra         4.11.1999   13.7.2000   1.11.2000

Arménie                     11.5.2001*  1.9.2001

Ázerbájdžán     25.1.2001   25.1.2001   1.5.2001

Belgie          21.3.1983   6.8.1990    1.12.1990

Bosna a         30.4.2004
Hercegovina

Bulharsko       30.9.1993   17.6.1994   1.10.1994

Česká           13.2.1992   15.4.1992   1.1.1993
republika**

Dánsko          21.3.1983   16.1.1987   1.5.1987

Estonsko        4.11.1993   28.4.1997   1.8.1997

Finsko                      29.1.1987*  1.5.1987

Francie         27.4.1983   11.2.1985   1.7.1985

Gruzie                      21.10.1997* 1.2.1998

Chorvatsko      6.11.1996   11.10.1997  1.2.1998

Irsko           20.8.1986   31.7.1995   1.11.1995

Island          19.9.1989   6.8.1993    1.12.1993

Itálie          20.3.1984   30.6.1989   1.10.1989

Kypr            27.2.1984   18.4.1986   1.8.1986

Lichtenštejnsko 3.5.1983    14.1.1998   1.5.1998

Litva           25.1.1995   24.5.1996   1.9.1996

Lotyšsko        30.10.1996  2.5.1997    1.9.1997

Lucembursko     21.3.1983   9.10.1987   1.2.1988

Maďarsko        19.11.1991  13.7.1993   1.11.1993

Republika       28.7.1999   28.7.1999   1.11.1999
Makedonie
(FYROM)

Malta           4.11.1988   26.3.1991   1.7.1991

Moldavsko       6.5.1997    12.5.2004   1.9.2004

Německo         21.3.1983   31.10.1991  1.2.1992

Nizozemí        21.3.1983   30.9.1987   1.1.1988

Norsko          8.3.1985    9.12.1992   1.4.1993

Polsko          22.11.1993  8.11.1994   1.3.1995

Portugalsko     21.3.1983   28.6.1993   1.10.1993

Rakousko        21.3.1983   9.9.1986    1.1.1987

Rumunsko        30.6.1995   23.8.1996   1.12.1996

Rusko

Řecko           21.3.1983   17.2.1987   1.4.1988

San Marino      17.3.2004   25.6.2004   1.10.2004

Slovensko**     13.2.1992   15.4.1992   1.3.1993

Slovinsko       14.5.1993   16.9.1993   1.1.1994

Srbsko a Černá              11.4.2002*  1.8.2002
Hora

Španělsko       10.6.1983   11.3.1985   1.7.1985

Švédsko         21.3.1983   9.1.1985    1.7.1985

Švýcarsko       21.3.1983   15.1.1988   1.5.1988

Turecko         19.6.1985   3.9.1987    1.1.1988

Ukrajina                    28.9.1995*  1.1.1996

Velká Británie  25.8.1983   30.4.1985   1.8.1985

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Austrálie                   5.9.2002*   1.1.2003

Bahamy                      12.11.1991* 1.3.1992

Bolívie                     2.3.2004*   1.6.2004

Chile                       30.7. 1998* 1.11.1998

Izrael                      24.9.1997*  1.1.1998

Japonsko                    17.2.2003*  1.6.2003

Kanada          21.3.1983   13.5.1985   1.9.1985

Kostarika                   14.4.1998*  1.8.1998

Mauricius                   18.6.2004*  1.10.2004

Panama                      5.7.1999*   1.11.1999

Tonga                       3.7.2000*   1.11.2000

Trinidad a                  22.3.1994*  1.7.1994
Tobago

USA             21.3.1983   11.3.1985   1.7.1985
--------------------------------------------------------------
* přistoupení
** přistoupeno sukcesí

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3l

Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených ze dne 18.12.1997

--------------------------------------------------------------
Členské státy:   datum      datum       datum vstupu
                 podpisu    ratifikace  v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie

Andorra

Arménie

Ázerbájdžán

Belgie           29.5.1998

Bosna a
Hercegovina

Bulharsko        9.10.2003  30.3.2004   1.7.2004

Česká republika  26.4.2000  2.10.2002   1.2.2003

Dánsko           18.12.1997 10.9.2001   1.1.2002

Estonsko         26.2.1999  27.10.1999  1.6.2000

Finsko           22.1.1998  3.4.2001    1.8.2001

Francie          10.2.1998

Gruzie           17.9.1999  13.4.2000   1.8.2000

Chorvatsko

Irsko

Island           18.12.1997 25.5.2000   1.9.2000

Itálie           26.5.2000

Kypr             8.9.1999   1.6.2001    1.10.2001

Lichtenštejnsko  28.11.2002

Litva            8.6.2000   31.1.2001   1.5.2001

Lotyšsko         10.11.1998

Lucembursko      18.7.2001

Maďarsko         26.4.1999  4.5.2001    1.9.2001

Republika        28.7.1999  28.7.1999   1.6.2000
Makedonie
(FYROM)

Malta            16.2.2000  26.11.2003  1.3.2004

Moldavsko        11.12.2000 12.5.2004   1.9.2004

Německo          18.12.1997

Nizozemí         18.12.1997 18.6.2002   1.10.2002

Norsko           25.9.2000  25.9.2000   1.1.2001

Polsko           19.2.1998  1.2.2000    1.6.2000

Portugalsko      8.6.2000

Rakousko         8.6.2000   7.12.2000   1.4.2001

Rumunsko         8.4.1998   7.12.2001   1.4.2002

Rusko

Řecko            15.3.2000

San Marino       17.3.2004  25.6.2004   1.10.2004

Slovensko

Slovinsko

Srbsko a Černá              30.9.2002*  1.1.2003
Hora

Španělsko

Švédsko          18.12.1997 24.11.2000  1.3.2001

Švýcarsko        9.7.2001   18.6.2004   1.10.2004

Turecko

Ukrajina         8.6.2000

Velká Británie

--------------------------------------------------------------
Nečlenské státy
--------------------------------------------------------------
Austrálie

Bahamy

Chile

Izrael

Japonsko

Kanada

Kostarika

Panama

Tonga

Trinidad a
Tobago

USA
--------------------------------------------------------------
* přistoupení

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.3m

Evropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli ze dne 30.11.1964

--------------------------------------------------------------
Členské státy:   datum       datum        datum vstupu
                 podpisu     ratifikace   v platnost
--------------------------------------------------------------
Albánie          8.6.2000    17.5.2001    18.8.2001

Andorra

Arménie

Ázerbájdžán

Belgie           22.12.1964  21.9.1970    22.8.1975

Bosna a                      29.12.1994** 30.3.1995
Hercegovina

Bulharsko

Česká republika  15.10.1999  10.4.2002    11.7.2002

Dánsko           22.9.1966

Estonsko         19.7.2001

Finsko

Francie          30.11.1964  16.9.1968    22.8.1975

Gruzie

Chorvatsko                   14.9.1994**  15.12.1994

Irsko

Island

Itálie           29.6.1965   21.5.1975    22.8.1975

Kypr

Lichtenštejnsko

Litva

Lotyšsko

Lucembursko      30.11.1964  22.9.1976    23.12.1976

Maďarsko

Republika                    30.3.1994**  1.7.1994
Makedonie
(FYROM)

Malta            24.6.1999

Moldavsko

Německo          30.11.1964

Nizozemí         7.4.1965    30.9.1987    1.1.1988

Norsko

Polsko

Portugalsko      23.2.1979   16.11.1994   17.2.1995

Rakousko         11.12.1964  1.4.1980     1.7.1980

Rumunsko

Rusko

Řecko            27.8.1979

San Marino

Slovensko        12.3.2003   21.7.2003    22.10.2003

Slovinsko                    20.10.1992** 21.1.1993

Srbsko a Černá               28.2.2001**  29.5.2001
Hora

Španělsko

Švédsko          9.2.1979    27.2.1979    28.5.1979

Švýcarsko

Turecko          13.9.1965

Ukrajina                     28.9.1995*   29.12.1995

Velká Británie
--------------------------------------------------------------
* přistoupení
** přistoupeno sukcesí

Stav ratifikací ke dni 1.1.2005

Příl.4

Seznam států, se kterými lze na základě mezinárodní smlouvy uplatňovat přímý právní styk ohledně dožádání

Na základě čl. 53 odst. 1 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích si mohou justiční orgány níže uvedených států předávat přímo žádosti o právní pomoc:

Belgické království

Česká republika

Dánské království

Estonská republika

Finská republika

Francouzská republika

Islandská republika

Italská republika

Kyperská republika

Maďarská republika

Maltská republika

Nizozemské království

Norské království

Litevská republika

Lotyšská republika

Lucemburské velkovévodství

Polská republika

Portugalská republika

Rakouská republika

Řecká republika

Slovenská republika

Slovinská republika

Spolková republika Německo

Španělské království

Švédské království

Kontakty na justiční orgány dožádaného státu je možné najít na stránkách Evropské justiční sítě, kde je zveřejněna databáze Atlas (je v jazyce anglickém a francouzském), která má justičním orgánům členských států napomáhat při vyhledání oprávněného orgánu příslušného k vyřízení jejich žádosti o právní pomoc. Tato adresa je: http://ejn.fishbones.pt/rje/atlas_advanced.aspx

Adresáře obcí a příslušných justičních orgánů Spolkové republiky Německo a Maďarské republiky jsou k dispozici v elektronické podobě na extranetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (http://extranet.justice.cz) v rubrice "Ke stažení".

Podle čl. 11 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000 (č. 68/2002 Sb.m.s.) žádosti o předání informací nebo podkladů z rejstříku trestů pro trestněprávní účely mohou být zasílány přímo ke Spolkovému ústřednímu rejstříku (Bundeszentralregister) na tuto adresu:

Generalbundesanwalt - Bundeszentralregister

Adenauerallee 99 103

531 13 Bonn

Bundesrepublik Deutschland

tel.: 0049/228 410 40

fax: 0049/228 410 50 50

Příl.5

Seznam států, do kterých lze na základě mezinárodní smlouvy zasílat občanům písemnosti přímo poštou

Na základě čl. 52 odst. 1 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen SPÚ) mohou justiční orgány níže uvedených států doručovat osobám nacházejícím se na území druhé smluvní strany písemnosti související s řízením přímo prostřednictvím pošty:

Belgické království

Česká republika

Dánské království

Estonská republika

Finská republika

Francouzská republika

Islandská republika

Italská republika

Kyperská republika

Maďarská republika

Maltská republika

Nizozemské království

Norské království

Litevská republika

Lotyšská republika

Lucemburské velkovévodství

Polská republika

Portugalská republika

Rakouská republika

Řecká republika

Slovenská republika

Slovinská republika

Spolková republika Německo

Španělské království

Švédské království

Na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.) je možné doručovat písemnosti osobám, na které se vztahují prozatímní a konfiskační opatření přímo poštou nebo prostřednictvím konzulárních orgánů, pokud smluvní stát neučinil proti tomuto ustanovení výhradu.

Státy, které tuto výhradu neučinily (a nejsou členy Evropské unie - viz shora čl. 52 odst. 1 SPÚ), tj. do kterých je možné zasílat výše uvedené písemnosti adresátovi přímo poštou nebo prostřednictvím konzulárního orgánu, jsou tyto:

Bulharská republika

Chorvatská republika

Republika Makedonie (FYROM)

Ukrajina

Příl.6

Seznam států, se kterými lze na základě mezinárodní smlouvy uplatňovat přímý právní styk ohledně předávání trestního řízení

Přímý právní styk je v této oblasti dvoustrannými smlouvami sjednán s těmito státy:

Maďarská republika

(článek 3 odst. 1, č. 63/1990 Sb.),

Polská republika

- v případě Polska dvoustranná smlouva č. 42/1989 v článku 3, odst. 3 sice stanoví ohledně předávání trestního stíhání styk pouze prostřednictvím ústředních justičních orgánů (tj. v České republice Nejvyšší státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti), avšak na základě rezortní dohody mezi Generálními prokuraturami ČSSR a PLR ze dne 1. 2. 1978 jsou trestní řízení předávána na české straně krajskými státními zastupitelstvími a na polské straně vojvodskými prokuraturami. V r. 2003 byl se zástupci Polské republiky projednán dodatek ke smlouvě č. 42/1989 Sb., který, jakmile bude vyhlášen ve Sbírce mezinárodních smluv, umožní přímý právní styk i v oblasti předávání trestního řízení.

Rakouská republika

(článek XII odst. 1, č. 3/1996 Sb.)

Spolková republika Německo

(článek 14 odst. 1 s odkazem na čl. 11 odst. 1, č. 68/2002 Sb.m.s.),

Článek 53 odst. 1 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen SPÚ) se obecně na čl. 21 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb.) nevztahuje, až na následující výjimku.

Podle čl. 53 odst. 5 SPÚ oznámení pro účely trestního stíhání z důvodu porušení právních předpisů o době řízení vozidla a době odpočinku, prováděná podle článku 21 Evropské úmluvy o právní pomoci v trestních věcech ze dne 20. dubna 1959 nebo podle článku 42 Smlouvy států Beneluxu o vydávání osob a právní pomoci v trestních věcech ze dne 27. června 1962 ve znění protokolu ze dne 11. května 1974, mohou doručovat justiční orgány dožadující smluvní strany přímo justičním orgánům dožádané smluvní strany. Tato oznámení je tedy možné přímo zasílat do těchto států:

Belgické království

Dánské království

Estonská republika

Finská republika

Francouzská republika

Islandská republika

Italská republika

Kyperská republika

Maďarská republika

Maltská republika

Nizozemské království

Norské království

Litevská republika

Lotyšská republika

Lucemburské velkovévodství

Polská republika

Portugalská republika

Rakouská republika

Řecká republika

Slovenská republika

Slovinská republika

Spolková republika Německo

Španělské království

Švédské království

Příl.7

Seznam států, do kterých lze na základě mezinárodní smlouvy zasílat listiny se zjednodušenou legalizací

V případě níže uvedených zemí, na základě Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (č. 45/1999 Sb.), postačí k legalizaci dokumentu pouze legalizace ministerstvem spravedlnosti - viz článek 9 tohoto pokynu (oficiální názvy států jsou převzaty z webových stránek Ministerstva zahraničních věcí: www.mzv.cz):

Andorrské knížectví

Antigua a Barbuda

Argentinská republika

Australské společenství

Bahamské společenství

Barbados

Belize

Bolívarovská republika Venezuela

Botswanská republika

Brunej Darussalam

Cookovy ostrovy

Dominické společenství

Ekvádorská republika

Republiky Fidži

Grenada

Honduraská republika

Indická republika

Japonsko

Jihoafrická republika,

Republika Kazachstán

Kolumbijská republika

Lesothské království

Liberijská republika

Malawiská republika

Marshallovy ostrovy

Mauricijská republika

Monacké knížectví

Namibijská republika

Niue

Nový Zéland

Panamská republika

Salvadorská republika

Nezávislý stát Samoa

Sanmarinská republika

Seychelská republika

Spojené státy mexické

Surinamská republika

Svatá Lucie (Saint Lucia)

Svatý Kryštof a Nevis (Saint Kitts a Nevis)

Svatý Vincenc a Grenadiny (Saint Vincent a Grenadines)

Svazijské království

Tonga

Trinidad a Tobago

Příl.8

Seznam mezinárodních smluv, kterými je vázána Česká republika a které se týkají předávání utajovaných informací

- Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky ze dne 29. července 2003 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2004 Sb.m.s.).

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností ze dne 19. září 2000 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2001 Sb.m.s.)

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností ze dne 16. října 2000 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2001 Sb.m.s.)

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností ze dne 25. září 2003 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 118/2003 Sb.m.s.)

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností ze dne 23. května 2000 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2000 Sb.m.s.)

- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemné ochraně utajovaných skutečností ze dne 25. července 2001 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2001 Sb.m.s.)

- Bezpečnostní dohoda mezi Českou republikou a Západoevropskou unií ze dne 13. listopadu 1998 (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/1999 Sb.)

Příl.9

Vzory podání

Vzor č. 1 - žádost  o předání zásilky cizozemskému zastupitelskému
úřadu  akreditovanému  pro  Českou  republiku  se  sídlem v cizině
prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR (čl. 12 odst. 1)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Loretánské nám. 5
118 00 Praha 1
zahraniční výpravna

pro Velvyslanectví České republiky
ve Vídni
----------------------------------

Věc: obv. ............ - žádost  o předání  zásilky Velvyslanectví
                         Spojených arabských emirátů
Příl.: vyrozumění o zadržení občana Spojených arabských emirátů na
       území České republiky


Vážení,

     vzhledem  k tomu,  že zastupitelský  úřad Spojených arabských
emirátů akreditovaný  pro Českou republiku  sídlí ve Vídni,  žádám
o předání zásilky uvedené v  příloze tohoto přípisu Velvyslanectví
Spojených arabských emirátů.

     Děkuji  předem za  vyřízení této  žádosti a  žádám o  zaslání
dokladu o doručení.

S pozdravem

                         (vedoucí) státní zástupce
                           vlastnoruční podpis
        otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 1:

----------------------

V případě, že právní styk mezi Českou republikou a cizím státem se neuskutečňuje na základě mezinárodní smlouvy, která by stanovovala způsob styku justičních orgánů, státní zástupce zasílá žádosti o právní pomoc nebo o předání trestního řízení tomuto státu prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

V praxi se však přesto může vyskytnout případ, kdy státní zástupce se může přímo obrátit na zastupitelský úřad cizího státu akreditovaný pro Českou republiku. Pokud tento úřad sídlí na území České republiky, obrací se na něj státní zástupce přímo poštou (viz čl. 11), pokud sídlí mimo území České republiky, obrací se na něj prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky ve státě, v němž sídlí cizozemský zastupitelský úřad akreditovaný pro Českou republiku, kterému je třeba zásilku doručit. Na tento zastupitelský úřad České republiky se státní zástupce obrací prostřednictvím zahraniční výpravny Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Vzor  č.  2  -  návrh  na  vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu
(§ 384 tr. ř.)


Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


Okresnímu soudu
v .............
--------------


Věc: obv. ................ - trestní  stíhání  -  návrh  na vydání
                             mezinárodního zatýkacího rozkazu
Příl.: trestní  spis  Služby   kriminální  policie  a  vyšetřování
       Policie ČR v ......... ČTS: ...


     Státní  zástupce  Okresního  (Krajského,  Vrchního)  státního
zastupitelství v ......... podává podle § 384 odst. 1 tr. ř.

                             návrh,

1) aby    byl    vydán     mezinárodní    zatýkací    rozkaz    na
   obv...................,  nar. ........,  občana ...,  naposledy
   bytem.................,  který  je  policejním  orgánem  Služby
   kriminální  policie a  vyšetřování  Policie  ČR v  ........ pod
   ČTS:...  stíhán pro  trestný čin  .......... podle  § ..... tr.
   zák.,      jehož      se      měl      dopustit     tím,     že
   ...................................,  (uvede  se  stručný popis
   skutku v souladu s usnesením o zahájení trestního stíhání)

2) aby Ministerstvu spravedlnosti ČR bylo  podle § 386 odst. 1 tr.
   ř.  navrženo,  aby  požádalo  orgány  cizího  státu  o  uvalení
   předběžné vazby  na obviněného, neboť  je třeba zabránit  útěku
   obviněného,
(předběžná  vazba,  kterou  uvádí  např.  čl.  16  Evropské úmluvy
o vydávání ze  dne 13. prosince 1957,  č. 549/1992 Sb., je  v řadě
cizích států zpravidla vazbou fakultativní; tento návrh by měl být
podáván zejména tehdy, kdy je v  cizině znám pobyt obviněného a je
třeba naléhavě zabránit jeho útěku)

3) aby Ministerstvu spravedlnosti ČR bylo  podle § 386 odst. 1 tr.
   ř.  navrženo,   aby  učinilo  další   opatření,  která  směřují
   k vyžádání obviněného z ciziny.


     Jedná se o trestný čin,  jehož trestní stíhání není promlčeno
a za  který  lze  očekávat  uložení  nepodmíněného  trestu  odnětí
svobody v trvání více jak 4 měsíce [ § 385 písm. a) tr. ř.].
(případně  se  uvede  jiná  hranice  trestní  sazby,  jestliže tak
stanoví mezinárodní smlouva týkající  se vydávání, kterou je Česká
republika vázána)

     Vzhledem k  závažnosti trestného činu  vydání obv. ..........
z ciziny není nepřiměřené veřejnému zájmu na trestním stíhání, ani
zájmům obviněného  s ohledem na jeho  věk, sociální postavení nebo
rodinné poměry.

     U obv.  ....... jsou dány důvody  vazby podle § 67  písm. ...
tr.  ř.  a  obviněného  nelze  předvolat,  předvést  nebo  zadržet
a zajistit  tak jeho  přítomnost  u  výslechu. (Uvede  se podrobné
zdůvodnění důvodů vazby - nestačí jen odkaz na zákonný text.)

     Na základě  .......... (uvede se  odkaz na konkrétní  spisový
materiál, z něhož tvrzené skutečnosti vyplývají) bylo zjištěno, že
obviněný se zdržuje  v cizině a vzhledem k tomu,  že je třeba jeho
přítomnosti  k  provádění  procesních  úkonů  trestního stíhání na
území České republiky, je třeba jej vyžádat.



                      státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ)
         otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 2:

-----------------------

1. Mezinárodní zatýkací rozkaz musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a ustanovení o promlčení a popis úkonů ovlivňujících plynutí promlčecí doby, pokud od spáchání trestného činu do vydání tohoto zatýkacího rozkazu uplynula doba delší než 3 roky (§ 384 odst. 2 tr. ř.).

K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce zejména usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) s dokladem o jeho doručení. Přiloží další spisové materiály nebo jejich opisy, ze kterých zejména vyplývá, že se obviněný zdržuje v cizině a proč je třeba jej vyžádat.

2. Předběžná vazba, kterou uvádí např. čl. 16 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. prosince 1957, č. 549/1992 Sb., je v řadě cizích států zpravidla vazbou fakultativní. Podle § 386 odst. 1 tr. ř. může soudce příslušný k vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu požádat Ministerstvo spravedlnosti o uvalení předběžné vazby na obviněného jak před vydáním tohoto mezinárodního zatýkacího rozkazu, tak po jeho vydání.

Je-li v dané trestní věci postupováno podle Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. prosince 1957, č. 549/1992 Sb., podle čl. 16 odst. 2 této Úmluvy je možné žádat o předběžnou vazbu za těchto podmínek:

a) jde o naléhavý případ (zejména tehdy, je-li známo místo pobytu obviněného a je třeba zabránit jeho útěku),

b) je k dispozici jeden z dokladů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) této Úmluvy tj. v přípravném řízení příkaz ke vzetí do vazby vydaný v souladu s řízením stanoveným právním řádem dožadující strany,

c) dožadující strana má v úmyslu podat žádost o vydání.

Žádost o předběžnou vazbu je podle čl. 16 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. prosince 1957, č. 549/1992 Sb. zasílána příslušným orgánům dožádané strany přednostně a teprve poté je dožádané straně zasílána Ministerstvem spravedlnosti žádost o vydání s mezinárodním zatýkacím rozkazem a všemi ostatními extradičními materiály.

3. Návrh státního zástupce by měl rovněž obsahovat další údaje reagující na zvláštní požadavky týkající se vydání obviněného z ciziny, které vyplývají buď z mezinárodní smlouvy nebo z dosavadní praxe.

Zvláštní ustanovení o vyžádání z některých států

Extradiční materiály pro účely vyžádání ze Spojených států amerických

Základní normativní úprava je obsažena ve Smlouvě o vzájemném vydávání zločinců z 2. července 1925 (byla vyhlášena pod č. 48/1926 Sb.) ve znění Dodatkové úmluvy o vzájemném vydávání ;zločinců z 29. dubna 1935 (vyhlášena pod č. 185/1935 Sb. dále v tomto ustanovení jen "Smlouva"). Čl. II Smlouvy obsahuje taxativní výčet extradičních trestných činů. V praxi jsou proto využívána též ustanovení některých mnohostranných mezinárodních smluv, podle kterých jsou určité trestné činy zahrnuty do existujících dvoustranných smluv (např. čl. 6 odst. 2 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988, vyhlášena pod č. 462/1991 Sb.).

Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických je k žádostem o vydání k trestnímu stíhání kromě zatýkacích rozkazů nezbytné jako důkazy podle čl. XI odst. 5 Smlouvy přikládat:

a) buď ověřené kopie (čl. 8) všech důkazů, na jejichž základě je dostatečně odůvodněn závěr, že obviněný spáchal trestné činy, které jsou obsaženy v zatýkacím rozkazu, přičemž kopie důkazů by měly být jasně a srozumitelně označené a uspořádané, anebo

b) zprávu (Case Summary) vypracovanou soudcem, která shrnuje obsah nejdůležitějších důkazů shromážděných v dané věci a v jejímž závěru soudce potvrdí, že na základě těchto důkazů je dostatečně odůvodněn závěr, že obviněný spáchal trestné činy, pro které je vydán zatýkací rozkaz; tato zpráva by měla obsahovat:

1. jméno a titul (spíše funkci než akademický titul) autora,

2. identifikaci obviněného, včetně státního občanství a fyzického popisu (s odkazy na fotografie a další připojené identifikační materiály),

3. informaci o místu současného pobytu obviněného,

4. skutkové okolnosti případu a prameny důkazů tyto okolnosti prokazující (s odkazy na svědecké výpovědi a další relevantní dokumenty připojené jako důkazy),

5. procesní historii případu (s odkazy na relevantní procesní rozhodnutí připojená jako důkazy),

6. seznam trestných činů, pro které je o vydání žádáno, s uvedením maximální délky trestu, který může být uložen, u každého z nich (s odkazy na příslušná ustanovení trestního zákona, a to jak zvláštní části, tak obecné části o ukládání trestů, která musí být též připojena jako důkazy),

7. prohlášení, že trestní stíhání nebylo promlčeno (opět s odkazy na ustanovení § 67 tr. zák. a případně § 67a tr. zák., pokud jeho aplikace vzhledem k právní kvalifikaci skutku přichází v úvahu; znění ustanovení, na něž soud odkazuje, musí být připojena jako důkazy),

8. seznam přiložených důkazů, které musí být jasně a srozumitelně označené a uspořádané a na něž je odkazováno podle předchozích bodů.

Tuto zprávu může zpracovat v přípravném řízení i státní zástupce.

Americké orgány kladou velký důraz na prokázání identity osoby, o jejíž vydání jde. Vždy je proto zapotřebí k zatýkacímu rozkazu připojit i popis, fotografii a otisky prstů obviněného, jsou-li k dispozici. Pokud tomu tak není, musí být tato skutečnost v zatýkacím rozkazu výslovně uvedena. Je li k dispozici fotografie obviněného či odsouzeného, musí být v souladu s požadavky americké strany soudcem vypracováno potvrzení o totožnosti osoby.

Extradiční materiály pro účely vyžádání z Kanady

Základní normativní úprava je obsažena ve Smlouvě mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců z 11. listopadu 1925 s Protokolem ze 4. června 1926 (vyhlášena pod č. 211/1926 Sb., č. 22/1928 Sb.; dále v tomto ustanovení jen "Smlouva"). Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti Kanady z 21. června 1999 je podle kanadského extradičního zákona k žádostem o vydání k trestnímu stíhání kromě zatýkacích rozkazů nezbytné jako důkazy podle čl. 8 odst. 2 Smlouvy přikládat tzv. extradiční balík (Extradition Packet).

Extradiční balík musí být tvořen dvěma oddělenými částmi, a to tzv. záznamem případu (Record of the Case) a tzv. obecným prohlášením (General Legal Statement).

Pokud jde o vyžádání obviněného k trestnímu stíhání, musí záznam případu obsahovat:

a) detailní shrnutí důkazů dostupných ke každému bodu obvinění (tj. ke každému jednotlivému skutku), pro který se žádá o vydání; tomuto požadavku je možné dostát tak, že státní zástupce nebo soudce vypracuje prohlášení (zprávu), ve kterém shrne fakta případu a detailně uvede obsah jednotlivých důkazů ve věci, nebo ve shrnutí případu odkáže na jednotlivé podstatné důkazy ve věci (např. svědecké výpovědi a jiné listinné důkazy), jejichž kopie budou tvořit přílohu tohoto prohlášení; kanadská strana bezvýhradně trvá na tom, aby tato část extradičních materiálů neobsahovala žádný odkaz na právní kvalifikaci skutku podle českého práva ani na žádná jiná ustanovení českého práva - materiály by měly obsahovat pouze shrnutí důkazního materiálu ve věci;

b) identifikační materiály osoby, o jejíž vydání jde, tj. fotografie, otisky prstů a protokol o rekognici svědkem; a

c) ověřovací doložku v tom smyslu, že shromážděné důkazy, které jsou zahrnuty v záznamu případu, mohou být použity v trestním řízení a byly opatřeny v souladu s českým právem; ověřovací doložka musí být vlastnoručně podepsána soudcem a opatřena otiskem kulatého úředního razítka soudu; kanadská strana trvá na tom, aby anglický překlad ověřovací doložky doslovně odpovídal textu, který ministerstvo zašle soudu s pracovním překladem do češtiny. Tento záznam případu může zpracovat v přípravném řízení i státní zástupce.

Obecné prohlášení musí obsahovat:

a) identifikaci osoby činící prohlášení, a to jménem a postavením a krátkým popisem odbornosti této osoby ve vztahu k českému právu,

b) popis vztahu této osoby k trestnímu stíhání (např. že je odpovědná za případ, vyřizuje případ, je seznámena s případem apod.),

c) prohlášení, že o vydání osoby je žádáno k trestnímu stíhání či k výkonu trestu odnětí svobody s uvedením právní kvalifikace, s odkazem na vyhotovení zatýkacího rozkazu, které bude připojeno k této části extradičního balíku,

d) doslovné znění zákonných ustanovení, podle nichž je trestný čin posuzován, s uvedením zákonné sazby, jež je naň v zákoně stanovena, a z nichž by podle výslovného požadavku kanadské strany mělo být též patrné, že nejde o přestupek, nýbrž o trestný čin, pro který lze podat obžalobu u soudu (např. citací ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích),

e) je-li znakem skutkové podstaty výše škody, uvede se i znění § 89 odst. 11 tr. zák.,

f) doslovné znění zákonných ustanovení o promlčení stíhání pro předmětné trestné činy (§ 67 tr. zák. a případně § 67a tr. zák., pokud jeho aplikace vzhledem k právní kvalifikaci skutku přichází v úvahu) nebo o pomlčení výkonu trestu (§ 67a až § 68a tr. zák.) a výslovné prohlášení, že trestnímu stíhání nebo výkonu trestu promlčení nebrání,

g) prohlášení týkající se časové působnosti trestního zákona - tj. prohlášení o tom, že předmětná ustanovení trestního zákona byla účinná v době spáchání trestného činu a jsou účinná i v době, kdy je o vydání žádáno; pokud tomu tak není, připojí soud také ověřenou kopii předpisů uvedených v písmenech d) až f) ve znění účinném v době, kdy je o vydání žádáno.

Obecné prohlášení však není třeba vyhotovovat, pokud znění zákonných ustanovení uvedených v písmenech d) až f) obsahuje zatýkací rozkaz, který v takovém případě obecné prohlášení nahrazuje.

4. Příslušným k vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu je v přípravném řízení předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh (§ 26 odst. 1 tr. ř.), tj. státní zástupce jak okresního, tak krajského či vrchního státního zastupitelství provádějící dozor v trestním řízení podává tento návrh u okresního soudu, v jehož obvodě je činný.

5. Pominou-li důvody pro vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho zrušení (§ 384 odst. 6 tr. ř.) - postačí jen stručné sdělení obsahující odkaz na již dříve podaný návrh, mezinárodní zatýkací rozkaz a zdůvodnění návrhu na zrušení mezinárodního zatýkacího rozkazu.

6. Extradiční materiály vyhotovuje a jejich překlad pořizuje soud.

Vzor č. 3 - prohlášení státního zástupce k extradičním materiálům

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........


Orgánu příslušnému pro rozhodování
o vydání z Nového Zélandu
----------------------------------

Věc: obviněný .......... - vydání   z  Nového   Zélandu  do  České
                           republiky - záznam případu


Usnesením  o zahájení  trestního stíhání  podle §  160 odstavce  1
trestního řádu (podle § 302  trestního řádu) bylo zahájeno trestní
stíhání  obviněného  .........,  narozeného  ........, občana ...,
naposledy  bytem  .................,  který  je policejním orgánem
Služby  kriminální policie  a vyšetřování  Policie České republiky
v ........  pod  číslem  trestního  spisu:...  stíhán  pro trestný
čin..........  podle  §  .....  trestního  zákona,  jehož  se  měl
dopustit  tím,   že...................................  (uvede  se
stručný popis  skutku v souladu  s usnesením o  zahájení trestního
stíhání).

Mezinárodní  zatýkací  rozkaz.............  podle  § 384 trestního
řádu  byl  na  obviněného  vydán  Okresním  soudem  v  ...........
dne........., číslo jednací ..........

Jednání  obviněného  .......,  které  zakládá  v  České  republice
podezření z trestného činu .... podle § ..... trestního zákona, je
dosud doloženo těmito důkazy:
-..............
-...............

     Jako  státní zástupce  odpovědný za  přípravné řízení  v této
trestní věci prohlašuji, že  tento mnou         vyhotovený záznam obsahuje
odkazy na důkazy,  které byly získány za účelem  použití v hlavním
líčení s  osobu, o jejíž  vydání se žádá.  Jakékoli vědomé uvedení
nepravdy  v  tomto  záznamu  by  mělo  pro  mě za následek trestní
stíhání  pro trestný  čin zneužívání  pravomoci veřejného činitele
podle  §  158  trestního  zákona  České  republiky publikovaný pod
číslem 140/1961 Sbírky zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který
zní:

§ 158

             Zneužívání pravomoci veřejného činitele

     (1)  Veřejný činitel,  který v  úmyslu způsobit  jinému škodu
anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci,
bude potrestán  odnětím svobody  na šest  měsíců až  tři léta nebo
zákazem činnosti.

     (2) Odnětím  svobody na tři  léta až deset  let bude pachatel
potrestán,
a) opatří-li činem  uvedeným v odstavci 1  sobě nebo jinému značný
   prospěch,
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti podniku nebo
   organizace, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný
   následek.

     Veřejným činitelem je podle §  89 odstavce 9 trestního zákona
České republiky i státní zástupce.


                               (vedoucí) státní zástupce
                                  vlastnoruční podpis
             otisk kulatého úředního  razítka státního zastupitelství



                                       soudce
                  (který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz)
                               vlastnoruční podpis
                    otisk kulatého úředního razítka okresního soudu

Poznámky k vzoru č. 3:

-----------------------

Jak již je uvedeno v poznámkách ke vzoru č. 2, je třeba vždy reagovat na zvláštní požadavky týkající se vydání obviněného z ciziny, které vyplývají buď z mezinárodní smlouvy nebo z dosavadní praxe. Na základě příslušné mezinárodní smlouvy a dosavadní praxe je třeba, aby v případě žádosti o vydání z Nového Zélandu státní zástupce zpracoval tzv. záznam o případu, doplněný jeho prohlášením o podloženosti tohoto záznamu patřičnými důkazy.

Základní normativní úprava je v tomto případě obsažena ve Smlouvě mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců z 11. listopadu 1925 s Protokolem ze 4. června 1926 (č. 211/1926 Sb., č. 22/1928 Sb.; dále v tomto ustanovení jen "Smlouva"). Podle nóty Vysoké komise Nového Zélandu v Canbeře byla Česká republika s účinností od 16. října 2003 zařazena mezi tzv. "vyňaté" (exempted) státy, což umožňuje k žádostem o vydání k trestnímu stíhání kromě zatýkacích rozkazů přikládat jako důkazy podle čl. 8 odst. 2 Smlouvy pouze tzv. záznam případu (Record of the Case).

Záznam případu v těchto věcech v přípravném řízení vyhotovuje státní zástupce, který v daném případě zastupuje veřejnou žalobu. Záznam případu obsahuje souhrn důkazů opatřených na podporu žádosti o vydání (nepřímé důkazy, tzv. "důkazy z doslechu", jsou podle novozélandského práva nepřípustné, a extradiční materiály se o nich proto nesmí vůbec zmiňovat) a jiné relevantní dokumenty (fotografie, kopie dokladů apod.).

Záznam případu musí být kromě podpisu státního zástupce a razítka státního zastupitelství ověřen i vlastnoručním podpisem soudce a otiskem kulatého úředního razítka soudu, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz.

K záznamu případu musí být přiloženo prohlášení státního zástupce uvádějící, že záznam případu byl vyhotoven jím nebo pod jeho vedením a že důkazy byly získány za účelem použití v hlavním líčení (trial) s osobou, jejíž vydání se žádá, jako obžalovanou novozélandská strana vyžaduje, aby prohlášení státního zástupce (Affidavit) bylo učiněno takovou formou, aby ;případné uvedení nepravdy mělo pro státního zástupce vážné důsledky s ohledem na skutečnost, že institut přísežného prohlášení orgánů činných v trestním řízení české právo nezná, se doporučuje s požadavkem novozélandských orgánů se vypořádat uvedením znění § 158 trestního zákona a vysvětlením, že případné vědomé uvedení nepravdy pro účely vyžádání obviněného z ciziny by mohlo být považováno za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Ve velmi naléhavých případech lze požádat o uvalení předběžné vazby, a to ještě před tím, než ministr spravedlnosti Nového Zélandu obdržel formální extradiční žádost (ta pak musí být předložena do 40 dnů). Osoba vzatá do předběžné vazby však může být propuštěna na kauci. Žádost o předběžnou vazbu proto musí novozélandským (exekutivním) orgánům též naznačit, zda mají případnému propuštění na kauci oponovat, a pokud ano, na jakém základě (zejména předchozí odsouzení, současná obvinění, věcné důvody pro domněnku, že osoba se bude vyhýbat extradičnímu řízení, a to včetně závažnosti trestného činu, pro který by měl být vydán, závažnost důkazů proti němu, pravděpodobnost uložení trestu odnětí svobody, spojení či jeho nedostatek s Novým Zélandem atp.). Státní zástupce proto v takových případech k návrhu na vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu podle § 384 odst. 1 tr. ř. připojí i výše uvedené argumenty pro odporování propuštění na kauci.

Vzor č.  4 - návrh na  dočasné převzetí vydávané osoby  (§ 390 tr.
ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


Okresnímu soudu
v .............
---------------

Ke sp. zn.:
Věc: obv. ................ - trestní  stíhání -  návrh na  dočasné
                             převzetí vydávané osoby

Státní   zástupce   Okresního   (Krajského,   Vrchního)   státního
zastupitelství v ......... podává podle § 390 odst. 1 tr. ř.

                             návrh,

     aby  Ministerstvo  spravedlnosti  bylo  požádáno  o zajištění
dočasného převzetí obv. .............  na území České republiky za
účelem provedení úkonů nezbytných pro ukončení trestního stíhání.

     Okresní soud v ........ vydal  dne ........ pod sp. zn.:.....
mezinárodní  zatýkací  rozkaz  na  obviněného  ..................,
nar........., občana ..., naposledy bytem ................., který
je stíhán  pro trestný čin  .......... podle §  ..... tr. zák.  Na
základě  tohoto  zatýkacího  rozkazu  byl  obviněný  v............
(dožádaný  stát)  zadržen   a  ministr  spravedlnosti.............
(je-li příslušným  k rozhodování o  vydání v dožádaném  státě jiný
orgán než ministr spravedlnosti,  uvede se označení tohoto orgánu)
povolil vydání obviněného do  České republiky, avšak obviněného na
území  České  republiky  dosud  nepředal  z  důvodu, že je trestně
stíhán  orgány  tohoto  státu  (nebo  zde  vykonává  trest  odnětí
svobody).

     Přítomnost  obviněného  na  území  České  republiky  je  však
naléhavě potřeba k provedení úkonů nezbytných k ukončení trestního
stíhání, neboť se jedná o trestní věc, ve které jsou stíháni další
spoluobvinění a vzhledem k okolnostem případu není vhodné vyloučit
trestní věci obv. ....... k  samostatnému trestnímu řízení (ev. se
uvedou jiné důvody, pro které je přítomnosti obviněného k ukončení
trestního stíhání v ČR potřeba).

     Přítomnost  obviněného na  území České  republiky je  potřeba
k provedení těchto úkonů:
- (popis  úkonů,  kterých  se  má  obviněný  osobně na území České
republiky zúčastnit)

     Dobu,  po kterou  bude přítomnost  obviněného na  území České
republiky nezbytná  k provedení těchto  úkonů, lze odhadnout  na 2
měsíce (ev. se uvede jiná lhůta).


                    Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ)
       otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 4:

-----------------------

Ustanovení § 390 tr. ř. umožňuje předsedovi senátu, v přípravném řízení soudci, žádat ministerstvo spravedlnosti o zajištění dočasného předání obviněného, jehož vydání do ČR bylo povoleno, ale jeho realizace byla odložena z důvodu, že v dožádaném státě je trestně stíhán nebo je na něm vykonáván trest odnětí svobody. O dočasné předání je možné žádat za účelem provedení úkonů nezbytných pro ukončení trestního stíhání. V přípravném řízení může soudce žádat ministerstvo spravedlnosti o zajištění dočasného předání obviněného pouze na návrh státního zástupce. Zda bude osoba, o jejíž vydání jde, dočasně předána na území ČR plně závisí na rozhodnutí příslušného cizozemského orgánu.

Vzor č. 5 - návrh na vzetí do předběžné vazby (§ 396 tr. ř.)

Krajské státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........



Krajskému soudu
v ........
----------------

Věc: ......, nar. ...... - návrh na vzetí do předběžné vazby
Příloha: - sdělení Národní ústředny Interpolu Praha ze dne .....
         - zatýkací  rozkaz ........  soudu v  ........... ze  dne
           .....  sp.  zn.  .......  (přiloží  se další písemnosti
           v konkrétní věci)
         - protokol o výslechu .......... před policejním orgánem


     Státní    zástupce    Krajského            státního    zastupitelství
v .........  ve shora  uvedené  věci  předkládá v  příloze uvedený
spisový materiál a navrhuje, aby podle § 396 odst. 1 tr. ř. byl

                     vzat do předběžné vazby

 ...............,  narozený  .........,   státní  příslušník  ...,
trvale bytem  ..., ................., v  České republice přechodně
bytem   ...................,    t.   č.   umístěn    v   policejní
cele......................., s  účinností vazby od  omezení osobní
svobody, tj. ode dne ......... v ..... hod.

     Jmenovaný  byl zadržen  v .......................  ke sdělení
Národní  ústředny Interpolu  Praha ze  dne ..........  na podkladě
zatýkacího  rozkazu  vydaného  .......  soudem  (je-li  příslušným
k rozhodování  o vydání  v dožádaném  státě jiný  orgán, uvede  se
označení  tohoto  orgánu)  ve  ..........  ze  dne  .......... sp.
zn..................

     U obv.  ....... jsou dány  podle § 396  odst. 1 tr.  ř. obavy
z útěku, neboť ............
(Uvede  se  podrobné  zdůvodnění  důvodů  útěkové  vazby,  zejména
v případě, kdy cizí stát požádal  o předběžnou vazbu - nestačí jen
odkaz na zákonný text.)

     Předběžné šetření  podle § 394 tr.  ř. provádí Krajské státní
zastupitelství v ...............


                        (vedoucí) státní zástupce
                          vlastnoruční podpis
       otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 5:

----------------------

Omezení osobní svobody hledané osoby v průběhu předběžného šetření:

1. Zadržet osobu, o jejíž vydání jde, může podle § 395 odst. 1 tr. ř. pouze státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán, je-li dán důvod vazby, neboť zatýkací rozkaz justičního orgánu cizího státu není na našem území přímo vykonatelný, ale je pouze důvodem k zadržení. Policejní orgán může zadržet podezřelého i bez předchozího souhlasu státního zástupce, je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení.

Zadrženou osobu je třeba ve lhůtě 48 hod. od zadržení předat soudu, přičemž před podáním návrhu k soudu musí být tato osoba vyslechnuta policejním orgánem (§ 395 odst. 2 tr. ř.). Předseda senátu je pak povinen vyslechnout zadrženou osobu (§ 396 odst. 3 tr. ř. ) do 24 hod. od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do předběžné vazby a rozhodnout o něm (§ 77 odst. 2 a § 396 odst. 1 tr. ř.).

2. Osobě, o jejíž vydání jde, musí být ustanoven obhájce (§ 36 odst. 4 písm. c), § 394 odst. 3 tr. ř.).

3. O předběžné vazbě podle § 396 odst. 1 tr. ř. soud rozhoduje pouze na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření, a to v době před rozhodnutím o přípustnosti vydání, přičemž jediným důvodem této vazby je nutnost zamezení útěku této osoby. K tomuto návrhu státní zástupce připojí rovněž žádost cizího státu o vzetí takové osoby do vydávací vazby a zatýkací rozkaz soudu cizího státu, pokud mu tento spisový materiál byl doručen.

4. Proti rozhodnutí o vzetí do vazby podle § 396 odst. 1 tr. ř. je stížnost přípustná, která nemá odkladný účinek (§ 396 odst. 7 tr. ř.).

5. O propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z předběžné vazby rozhoduje státní zástupce provádějící předběžné šetření podle § 396 odst. 5 tr. ř. na návrh této osoby nebo i bez návrhu:

a) pominou-li důvody útěkové vazby,

b) jestliže předběžné šetření bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Propuštění v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud žádost o vydání dojde dodatečně.

6. Na řízení o žádosti osoby o propuštění z předběžné vazby se přiměřeně použijí ustanovení § 72 odst. 2, § 73, § 73a a § 73b odst. 3 tr. ř.

Vzor č. 6 - návrh na rozhodnutí o přípustnosti vydání (§ 397 odst.
1 tr. ř.)

Krajské státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........



Krajskému soudu
v ........
---------------

Věc:  ......, nar. ...... - návrh  na  rozhodnutí  o  přípustnosti
                            vydání  k  trestnímu  stíhání  (výkonu
                            trestu         odnětí         svobody)
                            do...........................
Příloha: - žádost ..................................... v ..... ze
           dne  ....  sp.  zn.  ..............  (uvede se označení
           žádosti orgánu cizozemského státu o vydání) s překladem
         - zatýkací rozkaz ........  soudu (nebo jiného justičního
           cizozemského  orgánu,  který   vydal  zatýkací  rozkaz)
           ve..........   ze  dne   .....  sp.   zn.  ............
           s překladem
         - protokol o  výslechu .......... před  státním zástupcem
           Krajského   státního  zastupitelství   v  .............
           dne.............
         - opis z evidence Rejstříku trestů
         - sdělení  Ministerstva   vnitra  ČR  -   odboru  azylové
           a migrační politiky ze dne ......

 (přiloží se další písemnosti v konkrétní věci)


     Po provedeném  předběžném šetření podle  § 394 tr.  ř. státní
zástupce  Krajského státního  zastupitelství v  ........ předkládá
v příloze uvedený spisový materiál a podle § 397 odst. 1 trestního
řádu navrhuje, aby Krajský soud v ....... rozhodl takto:

                             Vydání

 ................,         nar.          .........,         trvale
bytem........,................,   v   České   republice  přechodně
bytem...................,  t.  č.  ve  předběžné  vazbě ve Vazební
věznici.............,   k   trestnímu   stíhání   (výkonu  trestu)
do.............. pro  skutek uvedený v  zatýkacím rozkazu ........
soudu  (příp.  se  uvede  označení  jiného justičního cizozemského
orgánu, který  vydal zatýkací rozkaz)  ve .......... ze  dne .....
sp. zn. .......... je přípustné.


     .... byl zadržen orgány Policie ČR dne ......... v ..... hod.
v ........  Státní  zástupce   Krajského  státního  zastupitelství
v.....  podal  dne  .........  v  ......  hod.  u  Krajského soudu
v.........  návrh   na  vzetí  jmenovaného   do  předběžné  vazby.
Usnesením soudce  Krajského soudu v  ..... sp. zn.  Nt ........ ze
dne ........ byl  ............ podle § 396 odst. 1  tr. ř. vzat do
předběžné vazby  s tím, že tato  započala okamžikem omezení osobní
svobody, tj. dne ......... v ....... hod.

     Podle § 394 tr. ř. zahájil státní zástupce Krajského státního
zastupitelství  v  .....  předběžné  šetření.  V  jeho  rámci bylo
zjištěno následující: .............

     Ze zatýkacího rozkazu ........ soudu (uvede se příp. označení
jiného  justičního  cizozemského   orgánu,  který  vydal  zatýkací
rozkaz) ve .......... ze dne .......... sp. zn. ......... vyplývá,
že   ............   je   důvodně   podezřelý   ze   spáchání  (byl
odsouzen)................  (cituje  se  obsah  zatýkacího rozkazu,
zejména skutek  a jeho právní  kvalifikace podle trestního  zákona
dožadujícího státu).

     Z  výpisu z  trestního zákona  ........ (dožadujícího  státu)
přiloženého  k  žádosti  ........  (orgánu  cizozemského státu) ze
dne..... vyplývá, že za spáchání shora popsaného trestného činu by
jmenovanému   hrozilo   uložení    trestní   odnětí   svobody   na
dobu...........

     Jednání ..................... (jméno  hledané osoby) tak, jak
je  popsáno ve  shora zmíněném  zatýkacím rozkazu  ...............
soudu  (uvede  se  příp.  označení  jiného justičního cizozemského
orgánu,  který  vydal  zatýkací  rozkaz)  ve  .........., by podle
trestního  zákona  České  republiky  mohlo  být kvalifikováno jako
trestný  čin ..................  podle §  ........ tr.  zák. a  za
tento  trestný čin  by mu  hrozilo uložení  trestu odnětí  svobody
od....... do ....... let.

     Jak vyplývá  ze srovnání trestů  stanovených trestními zákony
obou států,  je nepochybné, že trestný  čin, pro nějž se  o vydání
žádá, je trestným činem podléhajícím vydání.

     S  ohledem  na  dobu  spáchání  činu  jeho trestnost z důvodu
promlčení  ani  v  jednom  z  obou  států nezanikla. Rovněž nebyly
zjištěny žádné jiné právní překážky uvedené  v § 393 a § 394 odst.
5 tr. ř., jež by vydání bránily.

     ................. je státním příslušníkem ........ a na území
České  republiky   nepožádal  o  přiznání   statutu  azylanta  ani
o udělení  státního          občanství  České  republiky.  Na  území České
republiky  není  proti  němu  v  současnosti  vedeno žádné trestní
řízení a v minulosti zde rovněž nebyl nikdy odsouzen.

     Z jeho výpovědi učiněné dne .......... před státním zástupcem
Krajského  státního zastupitelství  v ..........  nevyplynul žádný
požadavek na  provedení důkazů ve smyslu  § 394 odst. 4  tr. ř. Ve
své výpovědi  ....... rovněž uvedl, že  nesouhlasí se svým vydáním
k trestnímu  stíhání (výkonu  trestu odnětí  svobody) do...... pro
čin uvedený v žádosti o vydání. Dále uvedl, že jeho pobyt na území
České republiky měl být pouze dočasný  a že zde nemá žádné rodinné
a podobné vazby.

     Z provedeného  předběžného šetření lze učinit  závěr, že jsou
splněny  všechny  podmínky  stanovené  trestním  řádem a Evropskou
úmluvou  o  vydávání  ze  dne  13.  12.  1957  (vyhlášenou  pod č.
549/1992  Sb.), (ev.  ve znění  dodatkových protokolů (vyhlášených
pod  č.  29/1997  a  č.  30/1997  Sb.,  pokud  je  dožadující stát
ratifikoval,  anebo  se  zde  uvede  odkaz  na  jinou  mezinárodní
smlouvu, podle které se postupuje  ve vztahu k dožadujícímu státu.
V případě bezesmluvního styku se odkáže pouze na trestní řád.).

                   (vedoucí) státní zástupce
                     vlastnoruční podpis
  otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 6:

-----------------------

1. O přípustnosti vydání ve smyslu § 397 odst. 1 tr. ř. může krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla zadržena, rozhodnout výlučně na návrh státního zástupce. Příslušný k podání návrhu je státní zástupce, který konal předběžné šetření.

2. Předběžné šetření podle § 394 odst. 1 tr. ř. začíná v okamžiku, kdy Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství zaslalo žádost cizího státu o vydání příslušnému státnímu zástupci, anebo kdy se tento státní zástupce dozvěděl o trestném činu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, tj. když vyžádaná osoba byla v obvodu jeho působnosti zadržena.

Státním zástupcem příslušným k předběžnému šetření, podání návrhu na vzetí do předběžné vazby podle § 396 odst. 1 tr. ř., jakož i k návrhu na vyslovení přípustnosti vydání po skončení předběžného šetření, je státní zástupce krajského státního zastupitelství, které působí při krajském soudu, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla zadržena.

Předběžné šetření je zvláštním druhem řízení, které z obsahového hlediska není trestním stíháním. Z hlediska promlčení zde tedy nemohou nastat žádné účinky (srov. § 67 odst. 2 až 4 tr. zák.). Předběžné šetření není institutem mezinárodního, ale vnitrostátního práva. Neplatí pro něj zásady ústnosti, veřejnosti a bezprostřednosti (§ 2 odst. 10 až 12 tr. ř.). Týká se jak vydání k trestnímu stíhání, tak i k výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím svobody.

Účelem předběžného šetření podle § 394 odst. 1 tr. ř. není zjištění, zda osoba, o jejíž vydání jde, spáchala trestný čin, pro který je její vydání žádáno. Řízení o vydání do ciziny podle § 391 a násl. tr. ř. není součástí trestního stíhání v ČR, a proto se v něm neuplatní příslušná ustanovení trestního řádu ohledně předmětu a rozsahu dokazování v trestním stíhání (§ 89 odst. 1 tr. ř.). Pouze v případě, že tato osoba uvádí v rámci předběžného šetření okolnosti vyvracející podezření ze spáchání trestného činu a současně nabízí o nich důkazy nacházející se především na území České republiky, přičemž tyto důkazy lze bez větších průtahů provést, je příslušný státní zástupce povinen zaměřit předběžné šetření i na objasnění těchto okolností (§ 394 odst. 4 tr. ř.).

Splnění této povinnosti není závislé na tom, jaká je právní úprava týkající se předkládání důkazů uvedená v příslušné mezinárodní smlouvě, nebo zda se řízení koná bez smluvního podkladu. Výsledky šetření podle § 394 odst. 4 tr. ř. nepředstavují právní překážku bránící vydání žádané osoby k trestnímu stíhání do ciziny, ale mohou odůvodnit potřebu vyžádání dodatkových informací (např. ve smyslu čl. 13 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. 12. 1957, vyhlášené pod č. 549/1992 Sb.), zejména vyjádření, zda dožadující strana i za zjištěných okolností na žádosti o vydání trvá.

Smyslem předběžného šetření tedy není obstarávat stejné důkazy jako v přípravném řízení, ale zjistit, zda jsou zde podmínky pro vydání, zejména zda jde o trestný čin podle práva obou států, pro který je vydání přípustné, že jeho trestnost nezanikla a zda nejde o občana České republiky.

Státní zástupce při předběžném šetření podle § 394 tr. ř. zkoumá zejména:

a) zda osoba, o jejíž vydání se žádá, není podle českého právního řádu občanem České republiky (tj. podle zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství, ve znění pozdějších předpisů),

b) zda této osobě nebylo příslušnými orgány České republiky uděleno právo azylu, (tj. podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů),

c) zda tato osoba nemá být vydána do oblasti válečného konfliktu,

d) zda zde nejsou humanitární, zdravotní a jiné závažné důvody, které by bránily vydání takové osoby žádajícímu státu,

e) zda se žádá o vydání pro čin trestný podle práva obou států,

f) zda se žádá o vydání pro čin, pro který je vydání přípustné ve smyslu příslušné mezinárodní smlouvy,

g) zda se nežádá o vydání pro čin, jehož trestní stíhání je pro promlčení nebo jinou zákonnou překážku nepřípustné,

h) zda proti osobě, o jejíž vydání jde, není vedeno v České republice trestní řízení pro tentýž nebo jiný skutek, či zda takové řízení proti ní nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím nebo zda proti takové osobě není nařízen výkon trestu anebo zda taková osoba trest nevykonává,

i) v případě, že vyžádaná osoba byla vydána na území ČR z jiného státu, zda tento stát udělil svůj souhlas, požaduje-li to mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

j) v případě, že vyžádaná osoba byla předána na území ČR z jiného členského státu, zda tento členský stát udělil svůj souhlas podle § 421 odst. 1 tr. ř. per analogiam.

Nutnost zkoumat další otázky může pro státního zástupce vyplývat z dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv.

3. V řízení o vydání musí mít osoba, o jejíž vydání jde, obhájce (§ 36 odst. 4 a § 394 odst. 3 tr. ř.), a to již v předběžném šetření, nejpozději však před započetím výslechu podle § 394 odst. 4 tr. ř. Na postup při zvolení (ustanovení) obhájce se užije obecných ustanovení § 37 až § 40a tr. ř. Ustanovení § 41 tr. ř. o právech a povinnostech obhájce přiměřeně platí též v řízení o vydání. Obhájce může být přítomen při výslechu této osoby státním zástupcem podle § 394 odst. 4 tr. ř., jinak může činit jen návrhy, žádosti a vyjádření. Státní zástupce je povinen včas vyrozumět obhájce o době a místu konání výslechu podle § 394 odst. 4 tr. ř.

Výslech v předběžném šetření podle ustanovení § 394 odst. 4 tr. ř. není výslechem osoby v procesním postavení obviněného a neužijí se na něj ustanovení § 91 až § 95 tr. ř. Smyslem výslechu je ověřit si i touto cestou, zda jsou splněny podmínky pro vydání podle § 394 odst. 1 tr. ř. a umožnit vyslýchané osobě uplatnit námitky proti žádosti o vydání. Vzhledem k tomu, že předmětem žádostí o vydání jsou zpravidla trestné činy spáchané mimo území České republiky, bude pro posouzení, zda obstarání důkazu je spojeno se značnými průtahy, rozhodující, kde se důkazní prostředek nachází.

4. V návrhu státní zástupce uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž vydání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží žádost cizího státu o vydání této osoby a další spisový materiál, který obdržel od dožadujícího státu a který shromáždil v průběhu předběžného šetření. V návrhu musí státní zástupce především uvést , jaký postup soudu navrhuje:

a) pokud má po provedeném předběžném šetření za to, že jsou tu podmínky pro vydání takové osoby, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné,

b) má-li za to, že je možné vydat takovou osobu pouze s výhradou nebo její předání cizímu státu uskutečnit až po pravomocném skončení trestního řízení, které se proti ní v České republice pro jiný trestný čin vede, či po vykonání trestu za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o vydání, navrhne soudu, pokud příslušná mezinárodní smlouva takový postup umožňuje, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné s výhradou nebo že je přípustné, ale předání vyžádané osoby bude uskutečněno až po pravomocném skončení trestního řízení nebo po vykonání trestu,

c) jestliže státní zástupce dospěje k závěru, že tu podmínky pro vydání osoby nejsou, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání není přípustné.

Dospěje-li státní zástupce provádějící předběžné šetření k závěru, že žádost cizího státu o vydání nebo spisový materiál, který je její přílohou, neposkytují dostatečný podklad pro podání návrhu soudu na rozhodnutí o přípustnosti vydání, informuje o tom ihned Ministerstvo spravedlnosti, které v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou zabezpečí dodatkové informace.

5. Jestliže se žádost o vydání týká více trestných činů, které byly spáchány více skutky, podmínky pro vydání se zkoumají u každého samostatně. Přichází v úvahu vyslovit, že vydání je přípustné jen pro některé z těchto trestných činů, i když v cizím státě byl ohledně těchto trestných činů vydán jediný rozsudek a uložen společný trest (srov. rozh. č. 49/1996 Sb. rozh. tr.).

6. Proti rozhodnutí o přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání podle § 397 odst. 1 tr. ř. není stížnost přípustná (§ 397 odst. 4 tr. ř.). Stížnost je přípustná pouze proti rozhodnutí soudu o propuštění z vazby, v případě, že soud rozhodl o nepřípustnosti vydání (§ 397 odst. 4, § 397 odst. 2 tr. ř.) a proti vzetí osoby, o jejíž vydání jde, do vydávací vazby anebo proti přeměně předběžné vazby ve vazbu vydávací (§ 397 odst. 4, 397 odst. 2 tr. ř.). Tyto stížnosti mají odkladný účinek (§ 397 odst. 4 tr. ř.). V případě podání stížnosti osobou, o jejíž vydání jde, proti rozhodnutí o přípustnosti vydání, je možné tuto stížnost řešit pouze předložením věci Ministerstvu spravedlnosti, které případ předloží k přezkoumání Nejvyššímu soudu (§ 397 odst. 5 tr. ř.).

Vzor č. 7  - návrh na vydání evropského  zatýkacího rozkazu (§ 405
tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


Okresnímu soudu
v .............
---------------

Věc: obv. ................ - trestní  stíhání  -  návrh  na vydání
                             evropského zatýkacího rozkazu
Příl.:  trestní  spis  Služby  kriminální  policie  a  vyšetřování
        Policie ČR v ......... ČTS:  ... (včetně příkazu k zatčení
        nebo mezinárodního zatýkacího rozkazu)


     Státní  zástupce  Okresního  (Krajského,  Vrchního)  státního
zastupitelství v ......... podává podle § 405 odst. 1 tr. ř.

                             návrh,

     aby  byl   vydán  evropský  zatýkací  rozkaz   k  zatčení  na
obviněného.................., nar. ........, občana ..., naposledy
bytem.................,   který  je   policejním  orgánem   Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ pod ČTS:...
stíhán pro trestný čin .......... podle § ..... tr. zák., jehož se
měl dopustit tím, že ................................... (uvede se
stručný popis  skutku v souladu  s usnesením o  zahájení trestního
stíhání).

     Příkaz k zatčení na obv. ............. podle § 69 tr. ř. (ev.
mezinárodní zatýkací rozkaz podle § 384 tr. ř.) byl vydán Okresním
soudem v ........... dne ........., č. j. ..........

     Jedná se o trestný čin,  jehož trestní stíhání není promlčeno
a u kterého  je stanovena horní  hranice trestní sazby  nejméně 12
měsíců [§  404 odst. 2 písm.  a) tr. ř.]. Jedná  se o trestný čin,
který  je možné  zařadit pod  kategorii jednání  uvedenou v  § 412
odst.  1,  2  písm.  ...)  tr.  ř.  (ev.  se  uvede, že se nejedná
o trestný  čin,  který  je  možné  zařadit  pod  kategorii jednání
uvedenou v § 412 odst. 1, 2 tr. ř.).

     Na  základě  ..........  (uvedou  se  spisové materiály) bylo
zjištěno, že  obviněný se zdržuje v  jiném členském státě Evropské
unie a vzhledem  k tomu, že je třeba  jeho přítomnosti k provádění
procesních úkonů trestního stíhání, je třeba jej vyžádat.


                       Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ):
          otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 7:

-----------------------

1. Tento návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu lze podat buď samostatně poté, co byl vydán příkaz k zatčení podle § 69 tr. ř. nebo mezinárodní zatýkací rozkaz podle § 384 tr. ř. anebo zároveň s podáním návrhu na vydání příkazu k zatčení podle § 69 tr. ř. nebo mezinárodního zatýkacího rozkazu podle § 384 tr. ř. (vzory těchto spojených návrhů jsou uvedeny po č. 8 a 9 této přílohy).

Vzhledem k volnému pohybu osob po Evropské unii lze zpravidla doporučit, aby návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu byl podán vždy s návrhem na vydání příkazu k zatčení podle § 69 tr. ř. Pokud by státní zástupce měl k dispozici poznatky, že hledaná osoba se nachází v cizině, přičemž se může zdržovat i na území členských států Evropské unie, lze doporučit, aby návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu byl podáván zároveň s návrhem na vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu podle § 384 tr. ř.

2. Příslušným k vydání evropského zatýkacího rozkazu je v přípravném řízení předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh (§ 26 odst. 1 tr. ř.), tj. státní zástupce jak okresního, tak krajského státního zastupitelství provádějící dozor v trestním řízení podává tento návrh u okresního soudu, v jehož obvodě je činný.

3. Pominou-li důvody pro vydání evropského zatýkacího rozkazu, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho zrušení (§ 403 odst. 3, § 384 odst. 6 tr. ř.) - postačí jen stručné sdělení obsahující odkaz na již dříve podaný návrh, evropský zatýkací rozkaz a zdůvodnění návrhu na zrušení evropského zatýkacího rozkazu.

4. Překlad evropského zatýkacího rozkazu pořizuje soud.

Vzor  č.  8  -  návrh  na  vydání  příkazu  k zatčení a evropského
zatýkacího rozkazu (§ 69 tr. ř. a § 405 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........



Okresnímu soudu
v .............
--------------

Věc: obv. ................ - trestní  stíhání  -  návrh  na vydání
                             příkazu   k   zatčení   a  evropského
                             zatýkacího rozkazu
Příl.: trestní  spis  Služby   kriminální  policie  a  vyšetřování
       Policie ČR v ......... ČTS: ...



     Státní  zástupce  Okresního  (Krajského,  Vrchního)  státního
zastupitelství  v  .........  podává   návrh,  aby  byl  vydán  na
obviněného    ..................,    nar.    ........,   naposledy
bytem.................,   který  je   policejním  orgánem   Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ pod ČTS:...
stíhán pro trestný čin .......... podle § ..... tr. zák., jehož se
měl dopustit tím, že ................................... (uvede se
stručný popis  skutku v souladu  s usnesením o  zahájení trestního
stíhání)

1) příkaz k zatčení podle § 69  odst. 1 tr. ř.
2) evropský zatýkací rozkaz podle § 405 odst. 1 tr. ř.

     Ve vztahu k obviněnému ........  jsou dány důvody vazby podle
§ 67 písm. ...) tr. ř. a obviněného nelze předvolat, předvést nebo
zadržet  a  zajistit  tak  jeho  přítomnost  u výslechu. (uvede se
podrobné zdůvodnění  důvodů vazby -  nestačí jen odkaz  na zákonný
text.)

     Jedná se o trestný čin,  jehož trestní stíhání není promlčeno
a u kterého  je stanovena horní  hranice trestní sazby  nejméně 12
měsíců [§ 404          odst. 2, písm. a) tr. ř.].  Jedná se o trestný čin,
který  je možné  zařadit pod  kategorii jednání  uvedenou v  § 412
odst.  1,  2  písm.  ...)  tr.  ř.  (ev.  se  uvede, že se nejedná
o trestný  čin,  který  je  možné  zařadit  pod  kategorii jednání
uvedenou v § 412 odst. 1, 2 tr. ř.).

     Na  základě  ..........  (uvedou  se  spisové materiály) bylo
zjištěno, že obviněný se zdržuje v jiném členském státě a vzhledem
k tomu, že je třeba jeho  přítomnosti k provádění procesních úkonů
trestního   stíhání,  je   třeba  jej   vyžádat.  Trestní  stíhání
obviněného v České republice není dosud promlčeno.


                     Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ):
    otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 8:

-----------------------

V příloze předkládaný spisový materiál musí zejména obsahovat údaje zajišťující, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou a usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) s dokladem o jeho doručení. Dále se přiloží další spisové materiály nebo jejich opisy, ze kterých zejména vyplývá, že se obviněný zdržuje v jiném členském státě (a ve kterém) a proč je třeba jej vyžádat.

Vzor  č.  9  -  návrh  na  vydání mezinárodního zatýkacího rozkazu
a evropského zatýkacího rozkazu (§ 384 tr. ř. a § 405 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........




Okresnímu soudu
v .............
----------------

Věc: obv. ................ - trestní  stíhání  -  návrh  na vydání
                             mezinárodního    zatýkacího   rozkazu
                             a evropského zatýkacího rozkazu
Příl.: trestní  spis  Služby   kriminální  policie  a  vyšetřování
       Policie ČR v ......... ČTS: ...


     Státní  zástupce  Okresního  (Krajského,  Vrchního)  státního
zastupitelství    v    .........     podává    návrh,    aby    na
obviněného..................,     nar.     ........,     naposledy
bytem.................,   který  je   policejním  orgánem   Služby
kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v ........ pod ČTS:...
stíhán pro trestný čin .......... podle § ..... tr. zák., jehož se
měl dopustit tím, že ................................... (uvede se
stručný popis  skutku v souladu  s usnesením o  zahájení trestního
stíhání)

1) byl vydán mezinárodní  zatýkací rozkaz podle § 384  odst. 1 tr.
   ř.,

2) aby Ministerstvu spravedlnosti ČR bylo  podle § 386 odst. 1 tr.
   ř.  navrženo,  aby  požádalo  orgány  cizího  státu  o  uvalení
   předběžné vazby  na obviněného, neboť  je třeba zabránit  útěku
   obviněného,
(předběžná  vazba   je  v  řadě  cizích   států  zpravidla  vazbou
fakultativní; tento návrh by měl být podáván zejména tehdy, kdy je
v cizině znám  pobyt obviněného a je  třeba naléhavě zabránit jeho
útěku)

3) aby Ministerstvu spravedlnosti ČR bylo  podle § 386 odst. 1 tr.
   ř.  navrženo,   aby  učinilo  další   opatření,  která  směřují
   k vyžádání obviněného z ciziny.

4) byl vydán evropský zatýkací rozkaz podle § 405 odst. 1 tr. ř.

     Jedná se o trestný čin,  jehož trestní stíhání není promlčeno
a u kterého  je stanovena horní  hranice trestní sazby  nejméně 12
měsíců [§ 404 odst. 2, písm. a) tr. ř.]. Jedná se rovněž o trestný
čin,  za který  lze očekávat  uložení nepodmíněného  trestu odnětí
svobody v trvání více jak čtyři měsíce [§ 385 písm. a) tr. ř.].

     Vydáním  (předáním)   obv....  z  ciziny   nebude  obviněnému
způsobena újma  zjevně nepřiměřená významu  trestního řízení anebo
následkům trestného činu, a to ani s ohledem na jeho věk, sociální
postavení anebo rodinné poměry.

     U obv.  ....... jsou dány důvody  vazby podle § 67  písm. ...
tr.  ř.  a  obviněného  nelze  předvolat,  předvést  nebo  zadržet
a zajistit  tak jeho  přítomnost  u  výslechu. (Uvede  se podrobné
zdůvodnění důvodů vazby - nestačí jen odkaz na zákonný text.)

     Jedná se o trestný čin,  jehož trestní stíhání není promlčeno
a u kterého  je stanovena horní  hranice trestní sazby  nejméně 12
měsíců.  Jedná  se  o  trestný  čin,  který  je  možné zařadit pod
kategorii jednání  uvedenou v § 412  odst. 1, 2 písm.  ...) tr. ř.
(ev. se uvede, že se nejedná o trestný čin, který je možné zařadit
pod kategorii jednání uvedenou v § 412 odst. 1, 2 tr. ř.).

     Na základě  .......... (uvede se  odkaz na konkrétní  spisový
materiál, z něhož tvrzené skutečnosti vyplývají) bylo zjištěno, že
obviněný se zdržuje v cizině, přičemž z ................ (uvede se
odkaz na  konkrétní spisový materiál, z  něhož tvrzené skutečnosti
vyplývají) bylo  zjištěno, že pobýval i  na území jiných členských
států. Vzhledem k  tomu, že je třeba jeho  přítomnosti k provádění
procesních úkonů  trestního stíhání na  území České republiky,  je
třeba jej vyžádat.

                      státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ)
       otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 9:

----------------------

Pokud ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný pobýval jak na území jiných členských států, tak jiných cizích států, je vhodné podat návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu, jehož podkladem je mezinárodní zatýkací rozkaz. Např. vyplývá-li ze spisového materiálu, že obviněný cestuje mezi státy Evropské unie a USA, může k jeho zadržení reálně dojít jak na území členských států Evropské unie, tak na území USA. V takových případech je vhodné, aby Ministerstvo spravedlnosti bylo informováno soudem rovněž o tom, že v dané trestní věci byl vydán nejen mezinárodní zatýkací rozkaz, ale také evropský zatýkací rozkaz.

Vzor č. 10 - návrh na  dočasné převzetí předávané osoby (§ 407 tr.
ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

Okresnímu soudu
v .............
----------------

Ke sp. zn.:
Věc: obv. ................ - trestní  stíhání -  návrh na  dočasné
                             převzetí předávané osoby


Státní   zástupce   Okresního   (Krajského,   Vrchního)   státního
zastupitelství v ......... podává podle § 407 odst. 1 tr. ř.

                             návrh,

     aby  .............  (příslušný   orgán  dožádaného  členského
státu), byl požádán o dočasné  předání obv. ............. na území
České republiky za účelem provedení úkonů trestního řízení.

     Okresní  soud   v  ........  vydal   dne  ........  pod   sp.
zn.........    evropský    zatýkací    rozkaz    k    zatčení   na
obviněného.................., nar.........,  občana ..., naposledy
bytem................., který je  stíhán pro trestný čin..........
podle § ..... tr. zák.

     Přítomnost  obviněného na  území České  republiky je naléhavě
potřeba k provedení úkonů nezbytných k trestnímu stíhání, neboť se
jedná  o trestní  věc, ve  které jsou  stíháni další spoluobvinění
a vzhledem k okolnostem případu  není vhodné vyloučit obv. .......
k samostatnému trestnímu  řízení (ev. se  uvedou jiné důvody,  pro
které je  nutné naléhavě zajistit  přítomnost obviněného na  území
ČR).

     Přítomnost  obviněného na  území České  republiky je  potřeba
k provedení těchto úkonů:
- (popis  úkonů,  kterých  se  má  obviněný  osobně na území České
republiky zúčastnit).

     Dobu,  po kterou  bude přítomnost  obviněného na  území České
republiky nezbytná  k provedení těchto  úkonů, lze odhadnout  na 1
měsíc (ev. se uvede jiná lhůta).


                           Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ):
          otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 10:

-----------------------

Ustanovení § 407 tr. ř. umožňuje předsedovi senátu, v přípravném řízení soudci, který vydal evropský zatýkací rozkaz, žádat příslušný orgán předávajícího státu o dočasné předání obviněného na území ČR. O dočasné předání je možné žádat za účelem provedení úkonů nezbytných pro trestní řízení. V přípravném řízení může soudce žádat příslušný orgán předávajícího státu o dočasné předání obviněného pouze na návrh státního zástupce. Zda bude osoba, o jejíž předání jde, dočasně předána na území ČR, plně závisí na rozhodnutí příslušného orgánu předávajícího členského státu.

Vzor č. 11 -  návrh na vzetí do předběžné vazby (§  410, § 396 tr.
ř.)

Krajské státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


Krajskému soudu
v ........
----------------

Věc: ......, nar. ...... - návrh na vzetí do předběžné vazby
Příloha: - sdělení Národní centrály SIRENE Praha ze dne .....
         - evropský  zatýkací          rozkaz  ........  soudu (ev. jiného
           k  tomu  příslušného  orgánu  jiného  členského  státu)
           v...........  ze   dne  .....  sp.   zn........  (je-li
           k dispozici)
         - protokol o výslechu .......... před policejním orgánem


     Státní    zástupce    Krajského    státního    zastupitelství
v .........  ve shora  uvedené  věci  předkládá v  příloze uvedený
spisový materiál  a navrhuje, aby podle  § 410 ve spojení  s § 396
odst. 1 tr. ř. byl

                     vzat do předběžné vazby

 ...............,  narozený  .........,   státní  příslušník  ...,
trvale bytem  ..., ................., v  České republice přechodně
bytem   ...................,    t.   č.   umístěn    v   policejní
cele......................., s  účinností vazby od  omezení osobní
svobody, to jest ode dne ......... v ..... hodin.

     Jmenovaný byl  zadržen v .......................  dle sdělení
Národní  centrály  SIRENE  Praha  ze  dne  ..........  na podkladě
evropského  zatýkacího rozkazu  vydaného .......  soudem (uvede se
ev.  označení jiného  k tomu  příslušného orgánu  jiného členského
státu)    ve     ..........    ze    dne     ..........    spisové
značky.................

     U obv. ....... jsou dány podle § 410 ve spojení s § 396 odst.
1 tr.  ř. obavy  z útěku,  neboť ............  (Uvede se  podrobné
zdůvodnění důvodů útěkové vazby, zejména  v případě, kdy cizí stát
požádal o předběžnou vazbu - nestačí jen odkaz na zákonný text.)

     Předběžné šetření  podle § 409 tr.  ř. provádí Krajské státní
zastupitelství v ...............


                               (vedoucí) státní zástupce
                                  vlastnoruční podpis
               otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 11:

-----------------------

Omezení osobní svobody hledané osoby v průběhu předběžného šetření:

1. Zadržet osobu, o jejíž vydání jde, může podle § 410 ve spojení s § 395 odst. 1 tr. ř. pouze státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán, je-li dán důvod vazby, neboť evropský zatýkací rozkaz justičního orgánu jiného členského státu není na našem území přímo vykonatelný, ale je pouze důvodem k zadržení. Policejní orgán může zadržet podezřelého i bez předchozího souhlasu státního zástupce, je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení.

Zadrženou osobu je třeba ve lhůtě 48 hod. od zadržení předat soudu, přičemž před podáním návrhu k soudu musí být tato osoba vyslechnuta policejním orgánem (§ 410, § 395 odst. 2 tr. ř.). Předseda senátu je pak povinen vyslechnout zadrženou osobu do 24 hod. od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do předběžné vazby podle § 410 ve spojení s § 396 odst. 3 tr. ř., a rozhodnout o něm (§ 77 odst. 2 a § 410, § 396 odst. 1 tr. ř.).

2. Osobě, o jejíž předání jde, musí být ustanoven obhájce (§ 36 odst. 4 písm. c) per analogiam, § 403 odst. 3, § 394 odst. 3 tr. ř.).

3. O předběžné vazbě podle § 410, § 396 odst. 1 tr. ř. soud rozhoduje pouze na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření, a to v době před rozhodnutím o předání, přičemž jediným důvodem této vazby je nutnost zamezení útěku této osoby. K tomuto návrhu státní zástupce připojí evropský zatýkací rozkaz příslušného orgánu jiného členského státu, pokud mu tento spisový materiál byl doručen, a sdělení Národní centrály SIRENE Praha.

4. Proti rozhodnutí o vzetí do vazby podle § 410, § 396 odst. 1 tr. ř. je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 410, § 396 odst. 7 tr. ř.).

5. O propuštění osoby, o jejíž předání jde, z předběžné vazby rozhoduje státní zástupce provádějící předběžné šetření podle § 410, § 396 odst. 5 tr. ř. na návrh této osoby nebo i bez návrhu:

a) pominou-li důvody útěkové vazby,

b) jestliže předběžné šetření bylo zahájeno bez doručení originálu evropského zatýkacího rozkazu a tento originál evropského zatýkacího rozkazu nebyl České republice doručen do 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Propuštění v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud originál evropského zatýkacího rozkazu dojde dodatečně.

6. Na řízení o žádosti osoby o propuštění z předběžné vazby se přiměřeně použijí ustanovení § 72 odst. 2, § 73, § 73a a § 73b odst. 3 tr. ř. (§ 410, § 396 tr. ř.)

Vzor č. 12 - návrh na rozhodnutí o předání (§ 411 odst. 1 tr. ř.)

Krajské státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........



Krajskému soudu
v ........
---------------

Věc:  ......, nar. ...... - návrh   na    rozhodnutí   o   předání
                            k trestnímu stíhání (výkonu trestu) do
                            ...........................
Příloha: - evropský  zatýkací  rozkaz  ........  soudu (ev. jiného
           justičního  cizozemského orgánu,  který vydal  evropský
           zatýkací  rozkaz) ve  .......... ze  dne .....  sp. zn.
           ............ s překladem
         - protokol o  výslechu .......... před  státním zástupcem
           Krajského   státního  zastupitelství   v  .............
           dne.............
         - opis z evidence Rejstříku trestů
(přiloží se další písemnosti v konkrétní věci)

     Po provedeném  předběžném šetření podle  § 409 tr.  ř. státní
zástupce  Krajského státního  zastupitelství v  ........ předkládá
v příloze uvedený  spisový materiál a podle  § 411 odst. 1  tr. ř.
navrhuje, aby Krajský soud v ....... rozhodl takto:

                           Předává se

  ................,         nar.         .........,         trvale
bytem........,................,   v   České   republice  přechodně
bytem...................,  t.  č.  ve  předběžné  vazbě ve Vazební
věznici.............,   k   trestnímu   stíhání   (výkonu  trestu)
do..............(uvede   se  cílový   stát)  pro   skutek  uvedený
v evropském  zatýkacím  rozkazu  ........   soudu  (uvede  se  ev.
označení  jiného  justičního   cizozemského  orgánu,  který  vydal
evropský  zatýkací   rozkaz)  ve  ..........  ze   dne  .....  sp.
zn...........

     .... byl zadržen orgány Policie ČR dne ......... v ..... hod.
v........ Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v.....
podal  dne .........  v ......  hod. u  Krajského soudu v.........
návrh na  vzetí jmenovaného do  předběžné vazby. Usnesením  soudce
Krajského  soudu  v  .....  sp.  zn.  Nt  ........ ze dne ........
byl............ podle § 410 ve spojení s § 396 odst. 1 tr. ř. vzat
do  předběžné  vazby.  Vazba  započala  okamžikem  omezení  osobní
svobody, tj. dne ......... v ....... hod.

     Podle § 409 tr. ř. zahájil státní zástupce Krajského státního
zastupitelství  v  .....  předběžné  šetření.  V  jeho  rámci bylo
zjištěno následující: .............

     Z evropského zatýkacího rozkazu  ........ soudu (uvede se ev.
označení  jiného  justičního   cizozemského  orgánu,  který  vydal
evropský  zatýkací rozkaz)  ve  ..........  ze dne  .......... sp.
zn..........  vyplývá,  že  ............  je  důvodně podezřelý ze
spáchání   (byl  odsouzen)   ................  (cituje   se  obsah
evropského  zatýkacího  rozkazu,  zejména  skutek  a  jeho  právní
kvalifikace podle trestního zákona dožadujícího členského státu).

-------------------------------
Následuje text podle jedné z níže uvedených alternativ a) nebo b):

(a) pro případ, že skutek spadá  pod jednání uvedená v § 412 odst.
1 a 2 tr.ř.
     Skutek uvedený  v tomto evropském zatýkacím  rozkazu je možné
podřadit pod jednání uvedené v § 412  odst. 1 a 2 tr. ř. S ohledem
na dobu jeho spáchání trestnost  činu v dožadujícím členském státě
        z důvodu  promlčení  nezanikla.  Stíhání  činu  uvedeného  v tomto
evropském  zatýkacím   rozkazu  nespadá  do   působnosti  právních
předpisů České  republiky. (nebo: Stíhání  činu uvedeného v  tomto
evropském zatýkacím rozkazu spadá  do působnosti právních předpisů
České  republiky  a  jeho  trestnost  z  důvodu  promlčení v České
republice nezanikla - viz § 411 odst. 6, písm. b) tr. ř.)

(b)  pro případ,  že skutek  nespadá pod  jednání uvedená  v § 412
odst. 1 a 2 tr. ř.
     Skutek uvedený v tomto evropském zatýkacím rozkazu není možné
podřadit pod  jednání uvedené §  412 odst. 1  a 2 tr.  ř. Z výpisu
z trestního   zákona  ........   (dožadujícího  členského   státu)
přiloženého  k  evropskému  zatýkacímu  rozkazu  ........  (orgánu
cizozemského  státu) ze  dne .....  vyplývá, že  za spáchání shora
popsaného  trestného činu  by jmenovanému  hrozilo uložení  trestu
odnětí svobody na dobu ...........

     Jednání ..................... (jméno  hledané osoby) tak, jak
je    popsáno    ve    shora    zmíněném    evropském    zatýkacím
rozkazu...............  soudu   (uvede  se  ev.   označení  jiného
justičního  cizozemského  orgánu,  který  vydal  evropský zatýkací
rozkaz)  ve.........., by  podle trestního  zákona České republiky
mohlo být kvalifikováno jako  trestný čin .................. podle
§ ........ tr. zák., a za tento  trestný čin by mu hrozilo uložení
trestu odnětí svobody od ....... do ....... let.

     Jak vyplývá ze srovnání trestních sazeb stanovených trestními
zákony  obou států,  je nepochybné,   že trestný  čin, pro  něž se
o předání žádá, je trestným  činem podléhajícím předání. S ohledem
na  dobu  spáchání  činu  jeho  trestnost  z  důvodu promlčení ani
v jednom z obou států nezanikla.

-------------------------------

     Rovněž  nebyly zjištěny  žádné jiné  právní překážky  uvedené
v § 409 odst. 3 a § 411 odst. 6 tr. ř., jež by předání bránily.

     ................. je státním  příslušníkem ......... Na území
České republiky není proti němu v současnosti vedeno žádné trestní
řízení a v minulosti zde rovněž nebyl nikdy odsouzen.

     Z jeho výpovědi učiněné dne .......... před státním zástupcem
Krajského  státního zastupitelství  v ..........  ve smyslu  § 409
odst. 2 tr. ř. vyplývá, že nesouhlasí se svým předáním k trestnímu
stíhání  (výkonu trestu)  do ......  pro čin  uvedený v  evropském
zatýkacím  rozkazu.  Dále  uvedl,  že  jeho  pobyt  na území České
republiky  měl  být  pouze  dočasný  a  že  zde nemá žádné rodinné
a podobné vazby.

     Z provedeného  předběžného šetření lze učinit  závěr, že jsou
splněny všechny podmínky stanovené trestním řádem pro předání této
osoby.

(1.  pro případ,  že byly   do podání  návrhu na  předání státnímu
zástupci doručeny dva, ev. více zatýkacích rozkazů - § 419 tr. ř.,
je třeba  rovněž uvést, kterému  evropskému zatýkacímu rozkazu  má
soud  vyhovět  a  tento  návrh  odůvodnit  okolnostmi,  závažností
a místem   spáchání  trestných   činů,  datem   vydání  evropských
zatýkacích rozkazů  a zda byly vydány  za účelem trestního stíhání
nebo  výkonu  trestu  odnětí   svobody  nebo  ochranného  opatření
spojeného s omezením svobody)

2.  pro  případ,  že  byly  do  podání  návrhu na předání státnímu
zástupci  doručeny  dva,  ev.  více  zatýkacích  rozkazů  a žádost
o vydání - § 420 tr. ř., je  třeba soud na tuto skutečnost v tomto
návrhu výslovně upozornit)


                       (vedoucí) státní zástupce
                           vlastnoruční podpis
      otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 12:

------------------------

1. O předání ve smyslu § 411 odst. 1 tr. ř. může krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž předání jde, má pobyt nebo byla zadržena, rozhodnout výlučně na návrh státního zástupce. Příslušný k podání návrhu je státní zástupce, který konal předběžné šetření.

2. Předběžné šetření podle § 409 odst. 1 tr. ř. začíná v okamžiku, kdy byla zadržena osoba, o jejíž předání jde, anebo kdy příslušný justiční orgán jiného členského státu, Ministerstvo spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství nebo Policejní prezídium zaslaly žádost cizího státu o vydání příslušnému státnímu zástupci.

Státním zástupcem příslušným k předběžnému šetření, podání návrhu na vzetí do předběžné vazby podle § 410 ve spojení s § 396 odst. 1 tr. ř., jakož i k návrhu na předání po skončení předběžného šetření je státní zástupce krajského státního zastupitelství, které působí při krajském soudu, v jehož obvodu osoba, o jejíž předání jde, má pobyt nebo byla zadržena.

Tak jako ve vydávacím řízení, je předběžné šetření i v řízení o předání zvláštním druhem řízení, které z obsahového hlediska není trestním stíháním. Z hlediska promlčení tedy ani zde nemohou nastat žádné účinky (srov. § 67 odst. 2 až 4 tr. zák.). Předběžné šetření není institutem mezinárodního, ale vnitrostátního práva. Neplatí pro něj zásady ústnosti, veřejnosti a bezprostřednosti (§ 2 odst. 10 až 12 tr. ř.). Týká se jak předání k trestnímu stíhání, tak i k výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětím svobody.

Účelem předběžného šetření podle § 409 odst. 1 tr. ř. není zjištění, zda osoba, o jejíž předání jde, spáchala trestný čin, pro který je její předání žádáno. Řízení o předání do jiného členského státu podle § 408 a násl. tr. ř. není součástí trestního stíhání v ČR, a proto se v něm neuplatní příslušná ustanovení trestního řádu ohledně předmětu a rozsahu dokazování v trestním stíhání (§ 89 odst. 1 tr. ř.). Smyslem předběžného šetření tedy není obstarávat stejné důkazy jako v přípravném řízení, ale zjistit, zda jsou zde podmínky pro předání.

Státní zástupce při předběžném šetření podle § 409 tr. ř. zkoumá zejména:

a) zda je vyžádaná osoba trestně odpovědná podle právního řádu ČR vzhledem ke svému věku,

b) zda skutek popsaný v evropském zatýkacím rozkazu spadá pod některou z kategorií jednání uvedených v § 412 odst. 1, 2 tr. ř.; v takovém případě státní zástupce zkoumá okolnosti promlčení podle trestního zákona ČR pouze v případě, že stíhání tohoto trestného činu spadá do působnosti trestních předpisů ČR,

c) pokud skutek popsaný v evropském zatýkacím rozkazu nespadá pod žádnou z kategorií jednání uvedených v § 412 odst. 1, 2 tr. ř., zda se žádá o předání pro skutek trestný podle práva obou států, včetně tohoto, zda trestnost tohoto činu nezanikla z důvodu promlčení ani v dožadujícím členském státě ani v ČR,

e) zda se na skutek popsaný v evropském zatýkacím rozkazu nevztahuje v ČR amnestie,

f) zda vyžádaná osoba byla v ČR nebo cizím státě za tentýž skutek již pravomocným rozhodnutím odsouzena a trest byl již vykonán, nebo je právě vykonáván, nebo ho již nelze vykonat, anebo trestní řízení bylo v České republice nebo jiném členském státě pravomocným rozhodnutím skončeno, a zda byla taková rozhodnutí v předepsaném řízení zrušena,

g) zda vyžádaná osoba není v ČR trestně stíhána pro stejný čin, pro který byl evropský zatýkací rozkaz vydán,

h) zda proti vyžádané osobě není vedeno v ČR trestní stíhání pro tentýž nebo jiný skutek,

i) v případě, že vyžádaná osoba byla vydána na území ČR z jiného státu nebo předána z jiného členského státu, zda tyto státy udělily svůj souhlas podle § 421 odst. 1, 3 tr. ř.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o udělení azylu v ČR je platné na celém území Evropské unie (postavení vyžádané osoby z hlediska udělení azylu tedy není na území jiného členského státu zhoršeno) a k tomu, že s dalším předáním jinému členskému státu Česká republika uděluje svůj souhlas, udělení azylu hledané osobě na území ČR nebrání předání vyžádané osoby do jiného členského státu.

Státní zástupce rovněž v každém případě zkoumá, zda vyžádaná osoba je státním občanem ČR nebo zda má v ČR trvalý pobyt. Pokud je tato osoba - občan ČR vyžadována:

a) k trestnímu stíhání, státní zástupce navrhne její předání s podmínkou, že tato osoba bude vrácena k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení nebo ochranné výchovy do České republiky, pokud jí bude uložen takový druh trestu nebo ochranného opatření a tato osoba po vynesení rozsudku ve vyžadujícím státě nevysloví souhlas s výkonem trestu nebo ochranného opatření ve vyžadujícím státě,

b) k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení nebo ochranné výchovy a osoba před příslušným soudem do protokolu prohlásí, že:

- souhlasí s výkonem trestu nebo ochranného opatření ve vyžadujícím státě, státní zástupce navrhne její předání,

- se odmítá podrobit výkonu tohoto trestu nebo ochranného opatření ve vyžadujícím státě, státní zástupce navrhne zamítnout její předání a současně navrhne, aby podle § 417 odst. 1 tr. ř. soud vyžádal ověřenou kopii vykonatelného rozhodnutí na jehož základě byl evropský zatýkací rozkaz vydán, s překladem.

3. V řízení o předání musí mít osoba, o jejíž předání bylo požádáno, obhájce (§ 36 odst. 4 per analogiam a § 403 odst. 3 ve spojení s § 394 odst. 3 tr. ř.), a to již v průběhu předběžného šetření, nejpozději však před započetím výslechu podle § 409 odst. 2 tr. ř. Na postup při zvolení (ustanovení) obhájce se užije obecných ustanovení § 37 až § 40a tr. ř. Ustanovení § 41 tr. ř. o právech a povinnostech obhájce přiměřeně platí též v řízení o předání. Obhájce může být přítomen při výslechu této osoby státním zástupcem podle § 409 odst. 2 tr. ř., jinak může činit jen návrhy, žádosti a vyjádření. Státní zástupce je povinen včas vyrozumět obhájce o době a místu konání výslechu podle § 409 odst. 2 tr. ř.

Výslech v předběžném šetření podle ustanovení § 409 odst. 2 tr. ř. není výslechem osoby v procesním postavení obviněného a neužijí se na něj ustanovení § 91 až § 95 tr. ř. Smyslem výslechu je ověřit si i touto cestou, zda jsou splněny podmínky pro předání (§ 409 odst. 1 tr. ř.), seznámit osobu, o jejíž předání jde, s obsahem evropského zatýkacího rozkazu, s možností souhlasit s předáním a s důsledky tohoto souhlasu a dále s možností vzdát se uplatnění zásady speciality podle ustanovení § 406 odst. 1 tr. ř., včetně důsledků vzdání se uplatnění této zásady.

4. V návrhu státní zástupce uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž předání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží originál evropského zatýkacího rozkazu jiného členského státu a další spisový materiál, který shromáždil v průběhu předběžného šetření.

V návrhu musí státní zástupce především uvést, jaký postup soudu navrhuje:

a) pokud má po provedeném předběžném šetření za to, že jsou tu podmínky pro předání takové osoby, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto o předání vyžádané osoby podle § 411 odst. 1 tr .ř.,

b) má-li za to, že je možné předat takovou osobu pouze s podmínkami uvedenými v § 411 odst. 1, 7, 8 nebo 10 tr. ř., navrhne soudu předání vyžádané osoby s těmito podmínkami,

c) má-li za to, že je možné předat vyžádanou osobu až po pravomocném skončení trestního řízení, které se proti ní v České republice pro jiný trestný čin vede, či po vykonání trestu za jiný trestný čin, než pro který je žádáno o předání, navrhne soudu, aby rozhodl o předání takové osoby s odkladem podle § 411 odst. 1 a 9 tr. ř. a navrhne dobu tohoto odkladu (např. do pravomocného skončení trestního stíhání v ČR nebo po vykonání trestu v ČR),

d) jestliže státní zástupce dospěje k závěru, že tu podmínky pro předání osoby nejsou, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto o zamítnutí předání podle § 411 odst. 2, 6 tr. ř.

Dospěje-li státní zástupce provádějící předběžné šetření k závěru, že evropský zatýkací rozkaz neobsahuje všechny náležitosti, ev. pokud má pochybnosti, zda v jiném členském státě již nedošlo k promlčení skutku uvedeného v evropském zatýkacím rozkazu, vyžádá si sám přímo od justičního orgánu jiného členského státu, který evropský zatýkací rozkaz vydal, dodatkové informace. Pokud skutek uvedený v evropském zatýkacím rozkazu nespadá pod žádnou z kategorií uvedených v § 412 odst. 1 ,2 tr. ř., státní zástupce rovněž vyžádá spisové materiály podstatné pro posouzení oboustranné trestnosti skutku (zejména znění ustanovení trestního zákona dožadujícího členského státu týkající se právní kvalifikace skutku uvedeného v evropském zatýkacím rozkazu, včetně ustanovení o promlčení), pokud nebyly předloženy s originálem evropského zatýkacího rozkazu.

5. Jestliže se evropský zatýkací rozkaz týká více trestných činů, které byly spáchány více skutky, podmínky pro předání se zkoumají u každého trestného činu samostatně. Přichází v úvahu vyslovit, že vyžádaná osoba se předává jen pro některé z těchto trestných činů, i když v jiném členském státě byl ohledně těchto trestných činů vydán jediný rozsudek a uložen společný trest (srov. rozh. č. 49/1996 Sb. rozh. tr. per analogiam).

6. Jestliže se evropský zatýkací rozkaz týká více trestných činů, z nichž některé byly spáchány před 1. 11. 2004, je třeba vést předběžné šetření týkající se:

a) skutků spáchaných před 1.11.2004 podle § 394 tr. ř. a soudu po vyžádání žádosti o vydání a dalších extradičních materiálů podat návrh na přípustnost vydání podle § 397 odst. 1 tr. ř. (ev. nepřípustnost vydání podle § 397 odst. 2 tr. ř.),

b) skutků spáchaných po 1.11.2004 podle § 409 tr. ř. a soudu podat návrh na předání podle § 411 odst. 1 (ev. předání s podmínkou podle § 411 odst. 1, 7, 8 nebo 10 tr. ř., anebo zamítnutí předání podle § 411 odst. 2, 6 tr. ř.).

7. Proti rozhodnutí o předání podle § 411 odst. 1 tr. ř., rozhodnutí o zamítnutí předání podle § 411 odst. 2, 6 tr. ř. a o vzetí do předávací vazby podle § 411 odst. 3 tr. ř. je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek (§ 411 odst. 5 tr. ř.). Proti rozhodnutí o propuštění vyžádané osoby z vazby má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.

Vzor  č.  13  -  písemné  vyjádření  státního  zástupce  k  uznání
vykonatelného  rozhodnutí,  na  jehož  základě  byl vydán evropský
zatýkací rozkaz (§ 417 odst. 4 ve spojení s § 452 odst. 3 tr. ř.)

Krajské státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........




Krajskému soudu
v ........
---------------

Věc:  ......, nar. ...... - návrh   na  uznání   rozhodnutí  soudu
                            (uvede   se   označení   soudu  jiného
                            členského  státu, který  uložil občanu
                            ČR nepodmíněný trest odnětí svobody)


     Státní zástupce Krajského  státního zastupitelství v ........
podle  § 417  odst. 4  trestního řádu  navrhuje, aby  Krajský soud
v ....... uznal, že rozsudek soudu (uvede se označení soudu jiného
členského státu,  který uložil občanu ČR  nepodmíněný trest odnětí
svobody)  ze dne  ..........., č.j.  ............ a  trest uložený
tímto soudem  jiného členského státu  přeměnil na trest,  který by
mohl uložit, jestliže by v řízení o spáchaném činu rozhodoval.

     Dne ........ Krajský soud v ........., pod sp. zn............
podle § 411 odst. 2 a 6 písm. e) tr. ř. rozhodl o tom, že vyžádaná
osoba  .........., nar.  ........., občan  České republiky (mající
v České  republice   trvalý  pobyt)  nebude   předána  do.........
(označení jiného členského státu), neboť tato osoba prohlásila, že
se odmítá podrobit výkonu trestu odnětí svobody v tomto státě.
        
     Skutek   popsaný    ve   shora   uvedeném    rozsudku   soudu
v .............  by bylo  možné  v  České republice  posoudit jako
trestný čin......... podle § .......... tr. zák.



                                 státní zástupce
                               vlastnoruční podpis
           otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 13:

------------------------

Prohlášení vyžádané osoby, občana České republiky nebo osoby mající v České republice trvalý pobyt, že se odmítá podrobit výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v členském státě, který vydal evropský zatýkací rozkaz za účelem výkonu trestu odnětí svobody, je jedním důvodů pro zamítnutí předání vyžádané osoby [§ 411 odst. 6 písm. e) tr. ř.].

V takovém případě vzniká České republice závazek uznat rozsudek soudu jiného členského státu, kterým byl občanu České republiky nebo osobě mající v České republice trvalý pobyt, uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

Vzor č. 14 - žádost o právní pomoc v cizině (§ 427 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

                                                        PILNÉ

                                                        VAZBA

přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud  není  žádost  zasílána  přímým  právním  stykem a státnímu
zástupci  není přesně  známo, který  orgán v  cizině je  příslušný
k vyřízení  jeho  žádosti,  postačí  uvést  -  "orgánu příslušnému
pro......" s uvedením místa, kde má být úkon proveden)
 .................  označení cizího  státu (nutno  uvést oficiální
název)
----------------------------------

Věc: obviněný ..........  - žádost o  právní pomoc v  trestní věci
                            v ....
Příloha: poučení  svědka a  poškozeného s  překladem do  .........
         jazyka (uvede se příslušný cizí jazyk)
         (případně  jakékoli jiné  spisové materiály  s překladem,
         kterých je třeba k řádnému vyřízení žádosti v cizině)

     S odvoláním  na Evropskou úmluvu o  vzájemné pomoci ve věcech
trestních ze  dne 20. dubna  1959 (popř. se  uvede odkaz na  jinou
mnohostrannou   mezinárodní   smlouvou    nebo   na   dvoustrannou
mezinárodní  smlouvu  o  právní   pomoci,  pokud  existuje)  žádám
o právní pomoc pro trestní  řízení vedené proti obviněnému.......,
narozenému dne.........  v .........., státnímu  příslušníku České
republiky,  trvale  bytem  v  ............,  toho  času  ve  vazbě
v......,  stíhanému policejním  orgánem Služby  kriminální policie
a vyšetřování  Policie  České   republiky,  pod  číslem  trestního
spisu...  pro  trestný  čin  ......  podle  § .......... trestního
zákona  České  republiky.  (je-li  v  trestní  věci  stíháno  více
obviněných,  uvedou se  údaje ke  všem obviněným,  proti kterým se
v dané trestní věci trestní stíhání vede)

     Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se příslušné ustanovení  trestního zákona o trestném činu,
pro který je obviněný stíhán)

(pokud  je žádáno  o provedení  úkonu ad  III, tj. takového úkonu,
u něhož si  cizí státy většinou  vyhradily přezkoumání oboustranné
trestnosti, je  třeba citovat i  ustanovení o promlčení  trestního
stíhání, tj. § 67 tr. z.)

Uvedeného  trestného činu  se měl  obviněný .......  dopustit tak,
že..........(skutek  by  měl  být  popsán  pokud  možno v krátkých
větách co nejpřehlednějším způsobem)

     Aby  bylo dále  možné  účinně  pokračovat v  trestním stíhání
obviněného .........  na území České republiky,  žádám o provedení
těchto úkonů v trestním řízení:

I.  provedení  výslechu  ........  (jména  osob,  které  mají  být
vyslechnuty, včetně  adres jejich pobytu v  dožádaném státě; místo
pobytu svědka v dožádaném státě je možné si ověřit prostřednictvím
mezinárodní  policejní  spolupráce)  v  procesním postavení svědka
(ev. obviněného).

     S  odkazem na  článek 3  odstavec 2  citované Evropské úmluvy
žádám,  aby  svědci  byli  před  započetím  výslechu poučeni podle
trestního  řádu  České  republiky.  Poučení  je  přiloženo  k této
žádosti.  Skutečnost,  že  svědci  byli  takto  poučeni,  nechť je
uvedena v  protokolu o výslechu těchto  svědků. (příp.: obviněných
poučení svědka, obviněného nebo poškozeného; nesmí obsahovat žádné
pohrůžky pořádkovými pokutami nebo předvedením)

(pokud je  postupováno podle jiné mezinárodní  smlouvy, která tuto
možnost neobsahuje, nebo v bezesmluvním styku, uvede se: "Pokud to
neodporuje   právnímu  řádu   .........."  -   uvede  se  označení
dožádaného státu  - "žádám, aby  svědci byli poučení  rovněž podle
trestního řádu České republiky")

     Svědkům (obviněným) nechť jsou položeny následující otázky:
(uvede se výčet jasně formulovaných otázek, které mají být svědkům
či obviněným položeny).

     S  odkazem  na  článek   4  citované  Evropské  úmluvy  žádám
o vyrozumění  o  době  a  místě  provedení  výslechu těchto svědků
(obviněných) a  o povolení účasti u  výslechu těmto orgánům činným
v trestním řízení v České republice:
- kapitán ............,  policejní rada Služby  kriminální policie
  a vyšetřování v ........, Policie České republiky,
- JUDr.   ..........,   státní   zástupce   Okresního  (Krajského,
  Vrchního) státního zastupitelství v ............

     Dále  žádám  o  povolení   účasti  u  výslechu  svědků  těmto
advokátům:
- JUDr.  .............  ,   obhájci  obviněného  ................,
  advokátu se sídlem ...................
- JUDr.  .............  ,   obhájci  obviněného  ................,
  advokátu se sídlem...................

     Podle  trestního řádu  České republiky  má obhájce obviněného
právo  účastnit se  všech  úkonů  prováděných v  přípravném řízení
trestním,  jejichž výsledek  může být  použit jako  důkaz v řízení
před  soudem, pokud  si účast  na těchto  úkonech vyhradí. Obhájce
JUDr.  ........... požádal,  aby byl  vyrozumíván o  všech úkonech
přípravného  řízení. Z  těchto  důvodů  žádám, aby  tomuto obhájci
obviněného  byla  umožněna  přítomnost  při  dožádaných výsleších.
Pokud to právo ........... (označení dožádaného státu) neumožňuje,
žádám, aby tato skutečnost byla písemně potvrzena.

(pokud je  postupováno podle jiné mezinárodní  smlouvy, která tuto
možnost neobsahuje, nebo v bezesmluvním styku, uvede se: "Pokud to
neodporuje právnímu  řádu .......... (označení  dožádaného státu),
žádám  o  vyrozumění  o  době  a  místě  provedení výslechu svědků
(obviněných) a  o povolení účasti u  výslechu těmto orgánům činným
v trestním řízení v České republice:")

     Pokud bude přítomnost shora  uvedených osob u výslechů svědků
povolena, žádám, aby  o době a místě výslechů  bylo s předstihem 1
měsíce (ev. se uvede jiná doba,  tak aby bylo umožněno všem osobám
se reálně vyžádaného úkonu zúčastnit) vyrozuměno Okresní (Krajské,
Vrchní)  státní  zastupitelství  v...,   na  adresu:  ...,  faxové
číslo:... ke spisové značce: ..........

II. zajištění  a předání kopií těchto  písemných dokladů, které se
vztahují k této trestní věci:
(uvede  se  přesné  označení  listinných  důkazů,  které  mají být
zajištěny a jakým způsobem se vztahují k trestní věci)

     Žádám, aby tyto písemné doklady ověřeny tak, aby bylo patrno,
že souhlasí s originálem.

III. provedení domovních prohlídek v .......... (uvede se označení
míst,  kde mají  být provedeny  domovní prohlídky),  neboť se  zde
nachází  tyto  věci  důležité  pro  trestní  řízení vedené v České
republice: .......... (označení těchto  věcí s uvedením, proč jsou
tyto věci důležité pro trestní řízení)

     Žádám,  aby  domovní  prohlídky  byly  provedeny  pokud možno
v jeden  okamžik.  Pokud  to  neodporuje  právnímu řádu ..........
(označení  dožádaného  státu),  žádám,  aby  se  těchto  domovních
prohlídek  účastnili   tito  zástupci  policejního   orgánu  České
republiky......... (uvedou se jména osob).

     Pokud  bude  přítomnost  shora  uvedených  osob  u  domovních
prohlídek  povolena, žádám,  aby o  době domovních  prohlídek bylo
s dostatečným  předstihem  vyrozuměno  Okresní  (Krajské,  Vrchní)
státní zastupitelství v  .., na adresu: ..., faxové  číslo: ... ke
spisové značce: ..........

     Státní  zástupce v  České  republice  je oprávněn  žádat soud
o povolení  domovní prohlídky  podle §  83 odstavce  1, věty první
trestního řádu, který zní:
     "Nařídit  domovní  prohlídku   je  oprávněn  předseda  senátu
a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce."

IV. zajištění těchto bankovních informací:
a) informace  k  bankovnímu  účtu  číslo  .............,  vedenému
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede):
   - kdy byl tento účet založen a kým,
   - osoby oprávněné disponovat s tímto účtem,
(ev. jiné bankovní informace, které je potřeba zajistit)

b) informace  k  bankovnímu  účtu  číslo  .............,  vedenému
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede):
   - ....................

c) sledování   bankovního  účtu   číslo  .............,   vedeného
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede) po
   dobu  ....... měsíců.  Informace o  pohybu na  tomto účtu nechť
   jsou  prosím  průběžně  zasílány  na  Okresní (Krajské, Vrchní)
   státní  zastupitelství, na  adresu: ...,  faxové číslo:  ... ke
   spisové značce: ..........
(jedná  se  o  jednu  z  nových  forem  spolupráce,  kterou  Česká
republika  neváže  na  existenci  mezinárodní  smlouvy,  avšak  je
schopna  ji zajistit  na základě  vzájemnosti; v  ČR se tento úkon
provádí  podle §          8 odst.  3  tr.  ř., pokud  by jejím  provedením
nedošlo k ohrožení zájmů státu -  viz § 377 tr. ř.; její provedení
při bezesmluvním styku bude  plně záviset na rozhodnutí dožádaného
státu)

     Žádám, aby majitelé těchto  bankovních účtů nebyli vyrozuměni
o tom, že  byly vyžádány informace  týkající se jejich  bankovních
účtů.

     Tyto  bankovní  informace  jsou  nezbytné  pro trestní řízení
vedené  v České  republice z  těchto důvodů:  ............ (popsat
vztah  mezi  trestným  činem,  kterého  se  měl  obviněný dopustit
a požadovanými bankovními informacemi).

     Státní   zástupce  v   České  republice   je  oprávněn  žádat
o poskytnutí bankovních informací podle § 8 odstavce 2, věty první
trestního řádu, který zní:
     "Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění
okolností nasvědčujících  tomu, že byl  spáchán trestný čin,  nebo
v řízení před  soudem též k posouzení  poměrů obviněného anebo pro
výkon rozhodnutí,  může státní zástupce a  po podání obžaloby nebo
návrhu na  potrestání předseda senátu požadovat  údaje, které jsou
předmětem  bankovního  tajemství,  a   údaje  z  evidence  cenných
papírů."

     Státní  zástupce  v  České   republice  je  oprávněn  nařídit
sledování  bankovního účtu  podle §  8 odstavce  3 trestního řádu,
který zní:
     "Z důvodů  uvedených v odstavci  2 může státní  zástupce a po
podání obžaloby nebo návrhu  na potrestání předseda senátu nařídit
sledování bankovního  účtu nebo účtu  u Střediska cenných  papírů,
a to nejvýše  po dobu šesti  měsíců. Trvá-li účel,  pro který bylo
sledování  účtu  nařízeno,  i  po  této  době,  lze toto sledování
prodloužit na základě  příkazu orgánu, před kterým je  řízení v té
době  vedeno,  o  dalších  šest  měsíců,  a  to i opakovaně. Údaje
získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro
trestní řízení, v jehož rámci byly získány."

     Vzhledem k tomu, že obviněný  .......... se nachází ve vazbě,
prosím,  aby tato  žádost byla  vyřízena v  co nejkratším termínu,
případně urychleně sděleny důvody, které tomu brání.

     Veškerou korespondenci v této věci zasílejte prosím Okresnímu
(Krajskému,   Vrchnímu)   státnímu    zastupitelství   v....,   na
adresu:..., faxové číslo: ...  ke spisové značce: ..........(uvede
se pouze v případě přímého právního styku)

Děkuji za spolupráci,


                        (vedoucí) státní zástupce
                          vlastnoruční podpis
     otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 14:

-------------------------

1. Právo trestat je projevem vnitřní suverenity každého státu. Orgán činný v trestním řízení (§ 12 odst. 1 tr. ř.) proto není oprávněn vykonávat procesní úkony na území jiného státu, stejně tak jako obdobné orgány jiného státu nemohou vykonávat takové úkony na území České republiky. O provedení procesního úkonu je nutno požádat příslušný orgán státu, na jehož území má být úkon proveden.

2. Dožádáním podle § 425 tr. ř. se rozumí úkony, které po zahájení trestního řízení v České republice mají být na žádost orgánů České republiky provedeny v cizím státě, anebo úkony, které mají být v trestním řízení na žádost orgánů cizích států provedeny na území České republiky.

O právní pomoc, tj. o provedení procesního úkonu, zejména takového, který má být později použit jako důkaz v řízení před trestním soudem, v cizině žádá v přípravném řízení pouze státní zástupce. Státní zástupce zasílá žádost do ciziny výhradně prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství, pokud mezinárodní smlouva nestanoví přímý právní styk mezi justičními orgány. V takovém případě státní zástupce zasílá svoji žádost příslušnému justičnímu orgánu v cizině přímo a mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství zasílá pouze kopii této žádosti na vědomí (čl. 69 odst. 3 pokynu).

Žádost o právní pomoc je možné vyžádat i před zahájením trestního stíhání. Právní pomoc je možné vyžádat již po zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř.

Žádá-li se právní pomoc podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (vyhlášena pod č. 550/1992 Sb.), není obecně podmínkou oboustranná trestnost skutku (čl. 1 odst. 1 této Úmluvy). Trestnost však musí být dána na straně dožadujícího státu. Proto je nutné, aby v každé žádosti byl uveden popis skutku s označením jeho právní kvalifikace. Výjimkou je žádost o provedení úkonu spočívajícího pouze v doručení rozhodnutí či jiné písemnosti v trestním řízení (čl. 7 této Úmluvy), která nemusí obsahovat popis skutku a právní kvalifikaci (čl. 14 odst. 2 této Úmluvy) - viz poznámka ke vzoru č. 13.

Oboustranná trestnost je podle čl. 5 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 přezkoumávána tedy, pokud smluvní stát při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy si vyhradil právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věci závislým na jedné nebo více z následujících podmínek:

a) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující tak i dožádané strany;

b) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestným činem podléhajícím vydání v dožádaném státě;

c) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané strany.

Česká republika podmínila provedení prohlídky nebo zajištění věci podmínkami ad a) a c). Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle článku 5 odst. 1, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti.

3. Procesními úkony, jejichž provedení je žádáno v cizině, jsou zejména úkony dokazování, vybrané zajišťovací úkony a doručování. Ze zajišťovacích úkonů jsou vyloučeny např. úkony zatčení a vazby, které jsou předmětem extradice. Obdobně jsou vyloučeny i úkony týkající se bezprostředního výkonu trestu, popř. ochranného opatření, neboť jde o instituty, které jsou součástí výkonu rozsudku cizozemského soudu, ale v úvahu přichází právní pomoc ohledně některých procesních úkonů směřujících k výkonu rozsudku dožadujícím státem, např. doručení výzvy k zaplacení peněžitého trestu. Dále jsou z dosahu právní pomoci v užším smyslu zcela vyloučeny tzv. úkony jurisdikční povahy, tzn. úkony, které jsou výkonem práva státu vést trestní stíhání, jakými jsou zejména vydání rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, podání obžaloby, vydání rozhodnutí ve věci. Provedení takových úkonů cizím státem by znamenalo přenesení trestního stíhání do tohoto státu, tj. záměnu s instituty předání a převzetí trestního řízení. Úkonem právní pomoci však může být doručení rozhodnutí orgánu cizího státu o zahájení trestního řízení či stíhání v tomto státě a výslech obviněného na našem území na základě žádosti justičního orgánu cizího státu. Stejně tak lze v rámci právní pomoci doručit v konkrétní věci obžalobu a rozhodnutí ve věci samé, pokud byly vydány k tomu oprávněnými orgány dožadujícího státu.

4. Justičním orgánem oprávněným vyžádat provedení důkazu v cizině je v České republice v přípravném řízení trestním pouze státní zástupce, který buď koná dozor v přípravném řízení trestním nebo sám trestní řízení vede. Policejní orgány nejsou zařazovány pod označení justiční orgány. Na základě pokynu státního zástupce však mohou úkony požadované dožadující stranou provádět. Které orgány cizího státu jsou považovány pro účely mezinárodní justiční spolupráce v trestním řízení za justiční orgány, tj. za orgány oprávněné žádat v České republice o provedení důkazu v trestním řízení, vyplývá buď z příslušných ustanovení mezinárodních smluv nebo prohlášení k mezinárodním smlouvám (k tomu viz např. prohlášení smluvních států k čl. 24 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb.).

Justičními orgány z hlediska vymezení subjektů, které jsou oprávněny provádět na žádost státního zástupce důkazy v trestním řízení v cizině, nejsou české zastupitelské a konzulární úřady v cizině, pokud nestanoví mezinárodní smlouva nebo právo přijímajícího státu (stát, ve kterém konzul působí) jinak [čl. 5 písm. j) Vídeňské smlouvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963, vyhlášena pod č. 32/1969 Sb.].

Na základě mezinárodních smluv je tedy diplomatická mise nebo konzulární úřad oprávněn v rámci trestního řízení:

- provést výslech občana České republiky za podmínky dobrovolnosti (nesmí být použito žádných donucovacích prostředků) v těchto zemích - Afghánistán (viz čl. 9, č. 44/1983 Sb.), Itálie ( čl. 14, č. 508/1990 Sb.), Jemen (čl. 9, č. 76/1990 Sb.) a Rusko, event. další země bývalého SSSR, které k této smlouvě přistoupily (čl. 10, č. 95/1983 Sb.) - v případě Itálie a Ruska, které ratifikovaly Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních z r. 1959 (dále jen Úmluva z r. 1959), je možné na základě těchto ustanovení konzulárních smluv postupovat podle čl. 26, odst. 2 Úmluvy z r. 1959, který umožňuje aplikovat dvoustrannou smlouvu obsahující specifické aspekty vzájemné pomoci v této oblasti,

- doručit písemnost občanu České republiky za podmínky dobrovolnosti v těchto zemích - Afghánistán (viz čl. 9, č. 44/1983 Sb.), Albánie (čl. 11, č. 97/1960 Sb.), Alžírsko (čl. 14, č. 17/1984 Sb.), Bulharsko (čl. 6, č. 3/1978 Sb.), Itálie ( čl. 14, č. 508/1990 Sb.), Jemen (čl. 9, č. 76/1990 Sb.), Kuba (čl. 8, č. 80/1981 Sb., čl. 11 smlouvy č. 14/1975 Sb.), Kypr (čl. 9, č. 96/1983 Sb.), Maďarsko (čl. 11, č. 63/1990 Sb.), Mongolsko (čl. 9, č. 106/1978 Sb.), Rumunsko ( čl. 12, č. 31/1959 ve znění č. 1/1996 Sb.), a Rusko, event. další země bývalého SSSR, které k této smlouvě přistoupily ( čl. 10, č. 95/1983 Sb.), Řecko (čl. 9, č. 102/1983 Sb.), země bývalé Jugoslávie (čl. 10, č. 207/1964 Sb.), Sýrie ( čl. 10, odst. 2, č. 8/1986 Sb.), Tunisko (čl. 10, odst. 2, č. 40/1981 Sb.) a Vietnam (čl. 8, č. 98/1984 Sb.) - pokud jde o země, které ratifikovaly Úmluvu z r. 1959, opět se odkazuje na čl. 26, odst. 2 této Úmluvy,

- provedení žádosti o vzájemnou pomoc s odkazem na vnitrostátní právo přijímajícího státu [viz čl. 5 písm. j) shora citované Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích] - v tomto případě je konzul povinen si vnitrostátní právo v této oblasti ověřit, event. požádat o stanovisko místní ministerstvo zahraničních věcí nebo místní justiční orgány.

Ve všech ostatních případech může zastupitelský úřad naložit s žádostí českého státního zástupce pouze tak, že ji předá k vyřízení místním příslušným orgánům, zpravidla ministerstvu zahraničních věcí nebo ministerstvu spravedlnosti přijímajícího státu. V opačném případě, kdyby konzul, byť na území velvyslanectví nebo konzulátu, prováděl sám na žádost českého orgánu činného v trestním řízení úkon trestního řízení, aniž by mu to umožňovala mezinárodní smlouva nebo vnitrostátní právo přijímajícího státu, byl by v pozici českého orgánu činného v trestním řízení, který na cizím území přímo vykonává trestní jurisdikci, což je z hlediska mezinárodního práva i mezinárodních zvyklostí naprosto nepřípustné a tento postup by mohl být přijímajícím státem hodnocen jako porušování suverenity nebo vměšování do vnitřních záležitostí státu.

5. V případě, že státní zástupce v téže věci k témuž orgánu téhož cizího státu žádá provedení dalších úkonů na základě žádosti o právní pomoc, postačí, když sepíše pouze dodatek k původní žádosti, tj. v tomto dodatku k původní žádosti odkáže na svou předchozí žádost (s uvedením trestní věci, spisové značky a data žádosti) a popis skutku v tomto dodatku již znovu neuvádí, pokud nedošlo k rozšíření trestního stíhání o nové skutky nebo k tomu nejsou jiné zvláštní důvody.

6. V případě poskytování právní pomoci v přípravném řízení trestním justičním orgánům cizího státu na bezesmluvním podkladě je třeba postupovat pouze podle ustanovení trestního řádu České republiky. Pro vzájemnou pomoc v trestním řízení na bezesmluvním základě platí tyto obecné zásady:

a) zásada vedení konkrétního trestního řízení - justiční vzájemnou pomoc lze vyžádat pouze v konkrétní trestní věci, tj. v každé žádosti o vzájemnou pomoc musí být uveden konkrétní popis skutku s označením jeho právní kvalifikace v dožadujícím státě,

b) zásada vzájemnosti (reciprocity) - § 376 tr. ř. - při hodnocení vzájemnosti je třeba vycházet z dosavadní praxe. Pokud je Česká republika požádána o vzájemnou pomoc příslušným justičním orgánem státu, se kterým dosud neprobíhal žádný právní styk ve věcech trestních a žádost jinak splňuje všechny ostatní náležitosti, není zpravidla důvodu této žádosti nevyhovět. Podmiňuje-li dožádaný stát vyhovění žádosti státního zástupce zárukou vzájemnosti, může ji v přípravném řízení poskytnout Nejvyšší státní zastupitelství (§ 376 odst. 2 tr. ř.),

c) zásada pravomoci dožádaného českého justičního orgánu - státní zástupce je oprávněn žádat v cizině o zajištění takového důkazního prostředku či provedení důkazu, k jehož zajištění či provedení je oprávněn podle trestního řádu, pokud by byl úkon prováděn na území České republiky anebo pokud o takový úkon by byl oprávněn v trestním řízení žádat jiný orgán (např. soud o povolení domovní prohlídky). Zda bude jeho žádosti vyhověno, plně závisí na rozhodnutí dožádaného orgánu cizího státu. Naopak pokud státnímu zástupci byla zaslána žádost o provedení důkazu v trestním řízení na území České republiky, k jejímuž vyřízení není příslušný, postoupí žádost k vyřízení orgánu k tomu příslušnému.

d) zásada ochrany zájmů státu - § 377 tr. ř. - žádost dožadujícího orgánu cizího státu je nutné odmítnout, pokud by jejím vyřízením byla porušena Ústava České republiky nebo takové ustanovení právního řádu, na kterém je třeba bez výhrady trvat, anebo jestliže by vyřízením žádosti byl poškozen jiný významný chráněný zájem České republiky (např. na ochraně základních lidských práv a svobod, na utajení chráněných informací, ochraně životního prostředí, atd.).

e) zásada ochrany a použití informací - § 378 tr. ř. - informace nebo důkazy získané prostřednictvím právní pomoci ve věcech trestních není možné poskytnout nebo zveřejnit bez souhlasu příslušného orgánu cizího státu, který je poskytl anebo je používat pro jiné účely, jestliže k tomu Českou republiku zavazuje mezinárodní smlouva nebo tyto informace nebo důkazy byly poskytnuty pouze pod podmínkou dodržení těchto omezení,

f) zásada platnosti úkonů, pokud byly doručení nebo důkazy provedeny na žádost státního zástupce v cizině v souladu s právem dožádaného státu, nebo v souladu s právním řádem České republiky (§ 428 tr. ř.),

g) zásada požadavků vyššího ověření žádosti (legalizace, superlegalizace) - je třeba vždy zjistit, zda a jaký typ legalizace (ověření pravosti podpisu a úředního razítka) orgány cizího státu požadují. V praxi to především znamená zejména zjistit, zda daný stát ratifikoval Úmluvu o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961 (vyhlášena pod č. 45/1999 Sb.) - viz čl. 9 tohoto pokynu,

h) zásada doručení žádosti diplomatickou nebo konzulární cestou - žádost je třeba zasílat vždy prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky. Zpravidla se tak děje prostřednictvím našich konzulů, výjimečně prostřednictvím našich velvyslanců v cizině.

Vzor č. 15 - žádost o právní pomoc v cizině spočívající v doručení
rozhodnutí  podle  Evropské  úmluvy  o  vzájemné  pomoci ve věcech
trestních ze dne 20. dubna 1959

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........


přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
 ................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
----------------------------------

Věc: obviněný .......... - žádost o vzájemnou pomoc v trestní věci
                           v ....
Příloha: usnesení státního zástupce  o zastavení trestního stíhání
         podle  §  172  odstavce  1  písmene  ...)  trestního řádu
         s překladem  do  .............  (uvede  se příslušný cizí
         jazyk)

     S odvoláním na článek 7  Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve
věcech trestních  ze dne 20. dubna  1959 žádám o právní  pomoc pro
trestní  řízení   vedené  proti  obviněnému   .......,  narozenému
dne......... v  .........., státnímu příslušníku  České republiky,
trvale bytem  v ............. (je-li  v trestní věci  stíháno více
obviněných,  uvedou se  údaje ke  všem obviněným,  proti kterým se
v dané trestní věci trestní stíhání vede)

     V  této  trestní  věci  žádám  o  doručení  usnesení státního
zástupce  o zastavení  trestního stíhání  podle §  172 odstavce  1
písmene...) trestního řádu vedeného proti obviněnému ..........

     Žádám,   aby  v   příloze  uvedené   usnesení  bylo  doručeno
obviněnému.... (jméno obviněného s uvedením jeho adres v dožádaném
státě)  do  vlastních          rukou  tak,  aby  důkazem  o  doručení byla
doručenka podepsaná obviněným ........, včetně data doručení. Dále
žádám  o  potvrzení,  že  doručení  bylo  provedeno podle právního
řádu........... (uvede se název  dožádaného státu). Pokud doručení
nemůže  být provedeno,  žádám o  sdělení této  skutečnosti, včetně
důvodů, které brání doručení.

Děkuji za spolupráci,

                     (vedoucí) státní zástupce
                         vlastnoruční podpis
    otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 15:

-----------------------

1. Žádá-li se právní pomoc podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (vyhlášena pod č. 550/1992 Sb.) - dále jen Úmluva z r. 1959, spočívající pouze v doručení písemnosti (např. předvolání svědka) nebo rozhodnutí, není podle čl. 7 a čl. 14 odst. 2 této Úmluvy třeba v žádosti uvádět popis skutku a právní kvalifikaci.

Žádost o vzájemnou pomoc spočívající pouze v doručení musí obsahovat:

a) označení orgánu, který žádost podává,

b) předmět a důvod žádosti,

c) je-li to možné, údaje o osobě (podezřelé nebo obviněné), které se žádost týká, a o jejím státním občanství,

d) jméno a adresu osoby, které má být něco doručeno.

V případě, že jiná mezinárodní smlouva tuto možnost nestanoví anebo v případě bezesmluvního právního styku, musí žádost obsahovat všechny náležitosti vyžadované mezinárodní smlouvou nebo trestním řádem ČR, zejména popis skutku a jeho právní kvalifikaci.

2. Stížnost se podle § 143 odst. 1 věta před středníkem tr. ř. podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137 tr. ř.). Lhůta k podání stížnosti a místo, kde ji lze podat, je třeba uvést v poučení o opravném prostředku.

Podle § 60 odst. 4 tr. ř. je lhůta k podání stížnosti zachována, pokud je:

- podána jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout - § 60 odst. 4 písm. a) tr. ř.,

- učiněna u soudu nebo u státního zástupce, který má ve věci rozhodnout - § 60 odst. 4 písm. b) tr. ř.,

- učiněna příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě u jeho náčelníka - § 60 odst. 4 písm. c) tr. ř.,

- učiněna u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu - § 60 odst. 4 písm. d) tr. ř.,

- učiněna ústně do protokolu u kteréhokoli okresního soudu nebo okresního státního zástupce - § 60 odst. 4 písm. e) tr. ř.

Vzhledem k tomu, že ustanovení § 60 odst. 4 písm. e) tr. ř. výslovně označuje pouze okresní soud nebo okresního státního zástupce v České republice, lhůta není podle trestního řádu zachována, pokud oprávněná osoba v cizině podá opravný prostředek ústně do protokolu cizozemskému orgánu.

3. Specifickým případem doručování je doručení předvolání obviněnému, který se zdržuje na území dožádané strany. V tomto případě je třeba respektovat dvě podmínky vyplývající z Úmluvy z r. 1959, ev. z prohlášení smluvních států k této Úmluvě:

a) doručení předvolání obviněnému s určitým časovým předstihem

- podle článku 7 odst. 3 Úmluvy z r. 1959 je třeba tyto žádosti o vzájemnou pomoc doručit příslušným orgánům s určitým časovým předstihem, který smluvní strany této úmluvy stanovily ve svých prohlášeních a který nesmí překročit 50 dnů. Na základě prohlášení smluvních států je třeba předvolání obviněných zasílat do níže uvedených států nejméně:

- 50 dní před datem, kdy se má daná osoba dostavit do dožadujícího státu - Arménie, Bulharsko, Island, Malta a Portugalsko,

- 40 dní před datem, kdy se má daná osoba dostavit do dožadujícího státu - Izrael, Kypr, Rumunsko, Turecko a Ukrajina,

- 30 dní před datem, kdy se má daná osoba dostavit do dožadujícího státu - Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko a Černá Hora, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Přestože jiné státy ve svých prohlášeních tuto lhůtu jednoznačně nestanovily, je zřejmé, že předvolání je třeba zasílat v takovém časovém předstihu, aby dožádaný orgán mohl reálně předvolání doručit a aby se obviněný mohl k řízení do České republiky dostavit. Totéž platí pro předvolávání svědků, event. znalců.

b) zajištění imunity obviněnému ve smyslu čl. 12 odst. 2 a 3 Úmluvy z r. 1959 - podle čl. 12 odst. 2 Úmluvy z r. 1959 osoba, ať je její státní občanství jakékoliv, která byla předvolána před justiční orgány dožadující strany, aby se odpovídala za činy, které jsou předmětem řízení proti ní, nebude trestně stíhána ani zadržena nebo jinak omezena na osobní svobodě v souvislosti s činy spáchanými nebo rozsudky vynesenými před opuštěním území dožádané strany, které nejsou uvedeny v předvolání. Podle čl. 12 odst. 3 Úmluvy z r. 1959 tato imunita přestane platit v případě, že stíhaná osoba měla možnost opustit území 15 po sobě jdoucích dní ode dne, kdy její přítomnost již nebyla vyžadována, ale bez ohledu na to zůstala na tomto území, nebo se tam po odjezdu vrátila.

Podmínku ad b) je třeba dodržet i v případě, že je na území ČR předvoláván svědek nebo znalec (viz čl. 12 odst. 1 Úmluvy z r. 1959).

Pokud není v cizině žádána právní pomoc spočívající ve výslechu obviněného nebo svědka či znalce, ale je žádáno, aby jim bylo doručeno předvolání k výslechu na území ČR, je nezbytné v žádosti o doručení takového předvolání výslovně uvést záruku imunity ve smyslu čl. 12 Úmluvy z r. 1959.

4. Pokud se státní zástupce v přípravném řízení rozhodne nepředvolávat obviněného k výslechu do České republiky, ale požádá o jeho výslech v cizině, je třeba i v takovém případě plně respektovat veškerá práva obviněného na obhajobu, tak jak mu je stanoví trestní řád České republiky. Zejména v případě nutné obhajoby podle § 36 tr. ř. je třeba dát obviněnému reálnou možnost zvolit si obhájce ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. Tuto lhůtu je třeba obviněnému stanovit dostatečně dlouhou tak, aby měl možnost toto své právo skutečně realizovat.

Vzor č. 16  - žádost o právní pomoc  v případě bezesmluvního styku
do států uplatňujících anglosaský typ řízení

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

                                                          PILNÉ

                                                          VAZBA


přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud  není  žádost  zasílána  přímým  právním  stykem a státnímu
zástupci  není přesně  známo, který  orgán v  cizině je  příslušný
k vyřízení  jeho  žádosti,  postačí  uvést  -  "orgánu příslušnému
pro......." a uvést místo, kde má být úkon proveden)
 ................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
----------------------------------

Věc: obviněný .......... - žádost  o právní  pomoc v  trestní věci
                           v ....
Příloha: poučení  svědka a  poškozeného s  překladem do  .........
         jazyka (uvede se příslušný cizí jazyk)
(případně jakékoli jiné spisové  materiály s překladem, kterých je
třeba k řádnému vyřízení žádosti v cizině)

     S  odvoláním   na  dosavadní  dobrou   spolupráci  ve  věcech
trestních mezi Českou republikou a ......... (dožádaný stát) žádám
o právní pomoc pro trestní  řízení vedené proti obviněnému.......,
narozenému dne.........  v .........., státnímu  příslušníku České
republiky,  trvale  bytem  v  ............,  toho  času  ve  vazbě
v......,  stíhanému policejním  orgánem Služby  kriminální policie
a vyšetřování Policie  České republiky, číslo  trestního spisu:...
pro trestný  čin ...... podle §  .......... trestního zákona České
republiky. (je-li  v trestní věci stíháno  více obviněných, uvedou
se údaje  ke všem obviněným, proti  kterým se v dané  trestní věci
trestní stíhání vede)

     Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:
(ocituje se příslušné ustanovení         trestního zákona o trestném činu,
pro který je obviněný stíhán)

     Uvedeného  trestného činu  se měl  obviněný .......  dopustit
tak, že ..........(skutek  by měl být popsán v  krátkých větách co
nejpřehlednějším způsobem v  chronologickém pořádku, současně však
tak, aby byla zachována jeho  totožnost v souladu s popisem skutku
uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání)

     Trestní stíhání tohoto trestného  činu není v České republice
podle §  67 trestního zákona promlčeno.  Ustanovení § 67 trestního
zákona zní: .............
(ocituje se příslušné ustanovení trestního zákona)

     Obviněný ...........  se nachází na území  České republiky ve
vazební věznici ........ (případně se  uvede, že se na našem území
nenachází,  ev. že  na něj  byl vydán  mezinárodní zatýkací rozkaz
anebo  že je  vedeno řízení  proti uprchlému  podle §  302 tr.  ř.
a následující).

     Obhájcem   obviněného  je   JUDr.  ...........,   advokát  se
sídlem................   (v   případě   trestního   stíhání  proti
uprchlému podle § 302 tr. ř. a  násl. se uvede, že podle § 304 tr.
ř. má obhájce stejná práva jako obviněný.)

     V  této trestní  věci bylo  dne ..........  doručeno usnesení
o zahájení  trestního  stíhání  ............  (jméno  obviněného),
který od  tohoto dne je  považován za osobu  obviněnou. V současné
době proti  tomuto obviněnému probíhá v  České republice přípravné
řízení trestní,  jehož účelem je  posoudit, zda tato  osoba má být
postavena před trestní soud či nikoli.
     Podle  čl. 80  Ústavy České  republiky (vyhlášené  pod číslem
1/1993 Sbírky zákonů) veřejnou  žalobu v trestním řízení zastupuje
státní zastupitelství. Článek 80 Ústavy České republiky zní:
     "(1)   Státní   zastupitelství   zastupuje   veřejnou  žalobu
v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.
     (2)  Postavení  a  působnost  státního zastupitelství stanoví
zákon."

     Zákonem,  který stanovuje  působnost státního  zastupitelství
v trestním řízení,  je trestní řád (vyhlášený  pod číslem 141/1961
Sbírky zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

     Podle ustanovení  § 174 odstavce  1 trestního řádu  dozor nad
zachováváním  zákonnosti  v   přípravném  řízení  vykonává  státní
zástupce.  Dožádání o  provedení důkazu  v cizině  je v přípravném
řízení trestním  podle § 426  trestního řádu oprávněn  podat pouze
státní   zástupce,  a   to  prostřednictvím   Nejvyššího  státního
zastupitelství.  Soud není  oprávněn v  přípravném řízení trestním
v České republice žádat o provedení důkazu v cizině.
     Ustanovení § 426 trestního řádu zní:
     "Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,
nestanoví jinak, dožádání státního  zástupce se zasílají do cizího
státu    prostřednictvím   Nejvyššího    státního   zastupitelství
a dožádání    předsedy   senátu    se   zasílají   prostřednictvím
Ministerstva spravedlnosti."

     Jako  státní zástupce  odpovědný za  přípravné řízení  v této
trestní věci  prohlašuji, že tato mnou  vyhotovená žádost odkazuje
na  skutečnosti, které  byly opatřeny  v trestním  řízení postupem
podle právního řádu  České republiky a tato žádost  je podávána za
účelem získání důkazů v .... (označení dožádaného státu), tak, aby
mohly  být předloženy  v této  trestní věci  jako důkazy trestnímu
soudu v  České republice. Jakékoli vědomé  uvedení nepravdy v této
žádosti by mělo pro mě za následek nebezpečí trestního stíhání pro
trestný čin  zneužívání pravomoci veřejného  činitele podle §  158
trestního  zákona České  republiky (vyhlášený  pod číslem 140/1961
Sbírky zákonů, ve znění pozdějších změn), který zní:

     § 158

             Zneužívání pravomoci veřejného činitele

     (1)  Veřejný činitel,  který v  úmyslu způsobit  jinému škodu
anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
zákazem činnosti.

    (2)  Odnětím svobody  na tři  léta až  deset let bude pachatel
potrestán,
a) opatří-li činem  uvedeným v odstavci 1  sobě nebo jinému značný
   prospěch,
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti podniku nebo
   organizace, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný
   následek.

     Veřejným činitelem je podle §  89 odstavce 9 trestního zákona
České republiky je i státní zástupce.

     Aby  bylo dále  možné  účinně  pokračovat v  trestním stíhání
obviněných  na území  České  republiky,  žádám o  provedení těchto
úkonů v trestním řízení:

I.  výslechu ........  (jména  osob,  které mají  být vyslechnuty,
včetně adres jejich pobytu v  dožádaném státě; místo pobytu svědka
v dožádaném státě  je možné si  ověřit prostřednictvím mezinárodní
policejní  spolupráce) ...................  v procesním  postavení
svědka (ev. obviněného).
     Pokud  to  neodporuje   právnímu  řádu  ..........  (označení
dožádaného  státu), žádám,  aby svědci  byli poučeni  rovněž podle
trestního  řádu  České  republiky.  Poučení  je  přiloženo  k této
žádosti.  Skutečnost,  že  svědci  byli  takto  poučeni,  nechť je
uvedena  v  protokolu  o   výslechu  těchto  svědků  (obviněných).
(poučení svědka, obviněného nebo poškozeného nesmí obsahovat žádné
pohrůžky pořádkovými pokutami nebo předvedením)

     Svědkům (obviněným) nechť jsou položeny následující otázky:
(uvede se výčet jasně formulovaných otázek, které mají být svědkům
či obviněným položeny).

     Pokud  to  neodporuje   právnímu  řádu  ..........  (označení
dožádaného  státu), žádám  o vyrozumění  o době  a místě provedení
výslechu  svědků (obviněných)  a o  povolení účasti  těchto orgánů
činných v trestní řízení v České republice:
- kapitán ............,  policejní rada Služby  kriminální policie
  a vyšetřování v ........, Policie České republiky,
- JUDr.   ..........,   státní   zástupce   Okresního  (Krajského,
  Vrchního) státního zastupitelství v ............

     Pokud  to  neodporuje   právnímu  řádu  ..........  (označení
dožádaného státu), žádám dále o  povolení účasti u výslechu svědků
těmto advokátům:
- JUDr.  .............  ,   obhájci  obviněného  ................,
  advokátu se sídlem ...................
- JUDr.  .............  ,   obhájci  obviněného  ................,
  advokátu se sídlem ...................

     Podle  trestního řádu  České republiky  má obhájce obviněného
právo  účastnit se  všech  úkonů  prováděných v  přípravném řízení
trestním,  jejichž výsledek  může být  použit jako  důkaz v řízení
před  soudem, pokud  si účast  na těchto  úkonech vyhradí. Obhájce
JUDr.  ........... požádal,  aby byl  vyrozumíván o  všech úkonech
přípravného  řízení. Z  těchto  důvodů  žádám, aby  tomuto obhájci
obviněného  byla  umožněna  přítomnost  při  dožádaných výsleších.
Pokud to právo ........... (označení dožádaného státu) neumožňuje,
žádám, aby tato skutečnost byla písemně potvrzena.

     Pokud bude  přítomnost výše uvedených  osob u výslechů  shora
uvedených svědků povolena, žádám, aby o době a místě výslechů bylo
vyrozuměno Okresní  (Krajské, Vrchní) státní  zastupitelství v...,
na adresu: ..., faxové číslo: ... ke spisové značce:..........

II. zajištění  a předání kopií těchto  písemných dokladů, které se
vztahují k této trestní věci:
(uvede  se  přesné  označení  listinným  důkazů,  které  mají  být
zajištěny a jakým způsobem se vztahují k trestní věci)

     Žádám, aby tyto písemné doklady ověřeny tak, aby bylo patrno,
že souhlasí s originálem.

III. provedení domovních prohlídek v .......... (uvede se označení
míst,  kde mají  být provedeny  domovní prohlídky),  neboť se  zde
nachází  tyto  věci  důležité  pro  trestní  řízení vedené v České
republice: .......... (označení těchto  věcí s uvedením, proč jsou
tyto věci důležité pro trestní řízení)

     Žádám,  aby  domovní  prohlídky  byly  provedeny  pokud možno
v jeden  okamžik.  Pokud  to  neodporuje  právnímu řádu ..........
(označení  dožádaného  státu),  žádám,  aby  se  těchto  domovních
prohlídek  účastnili   tito  zástupci  policejního   orgánu  České
republiky......... (uvedení jmen osob).

     Pokud  bude  přítomnost  shora  uvedených  osob  u  domovních
prohlídek  povolena, žádám,  aby o  době domovních  prohlídek bylo
s dostatečným  předstihem  vyrozuměno  Okresní  (Krajské,  Vrchní)
státní zastupitelství  v..., na adresu: ...,  faxové číslo: ... ke
spisové značce: ..........

     Státní  zástupce v  České  republice  je oprávněn  žádat soud
o povolení  domovní prohlídky  podle §  83 odstavce  1, věty první
trestního řádu, který zní:
     "Nařídit  domovní  prohlídku   je  oprávněn  předseda  senátu
a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce."

IV. zajištění těchto bankovních informací:
a) informace   k  bankovnímu   účtu  číslo.............,  vedenému
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede):
   - kdy byl tento účet založen a kým,
   - osoby oprávněné disponovat s tímto účtem,
(ev. jiné bankovní informace, které je potřeba zajistit)

b) informace   k  bankovnímu   účtu  číslo.............,  vedenému
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede):
   - ....................

c) sledování   bankovního    účtu   číslo.............,   vedeného
   u........... (název a adresa pobočky banky, která účet vede) po
   dobu  ....... měsíců.  Informace o  pohybu na  tomto účtu nechť
   jsou  prosím  průběžně  zasílány  na  Okresní (Krajské,         Vrchní)
   státní zastupitelství v...., na  adresu: ..., faxové číslo: ...
   ke spisové značce: .......... (jedná  se o jednu z nových forem
   spolupráce,   kterou  Česká   republika  neváže   na  existenci
   mezinárodní smlouvy,  avšak je schopna ji  zajistit; na základě
   vzájemnosti v  ČR se tento úkon  provádí podle § 8  odst. 3 tr.
   ř., pokud  by jejím provedením  nedošlo k ohrožení  zájmů státu
   - viz § ;377 tr. ř.  její provedení při bezesmluvním styku bude
   plně záviset na rozhodnutí dožádaného státu)

     Žádám, aby majitelé těchto  bankovních účtů nebyli vyrozuměni
o tom, že  byly vyžádány informace  týkající se jejich  bankovních
účtů.

     Tyto  bankovní  informace  jsou  nezbytné  pro trestní řízení
vedené  v České  republice z  těchto důvodů:  ............ (popsat
vztah  mezi  trestným  činem,  kterého  se  měl  obviněný dopustit
a požadovanými bankovními informacemi).

     Státní   zástupce  v   České  republice   je  oprávněn  žádat
o poskytnutí bankovních informací podle § 8 odstavce 2, věty první
trestního řádu, který zní:
     "Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění
okolností nasvědčujících  tomu, že byl  spáchán trestný čin,  nebo
v řízení před  soudem též k posouzení  poměrů obviněného anebo pro
výkon rozhodnutí,  může státní zástupce a  po podání obžaloby nebo
návrhu na  potrestání předseda senátu požadovat  údaje, které jsou
předmětem  bankovního  tajemství,  a   údaje  z  evidence  cenných
papírů."

     Státní  zástupce  v  České   republice  je  oprávněn  nařídit
sledování  bankovního účtu  podle §  8 odstavce  3 trestního řádu,
který zní:
     "Z důvodů  uvedených v odstavci  2 může státní  zástupce a po
podání obžaloby nebo návrhu  na potrestání předseda senátu nařídit
sledování bankovního  účtu nebo účtu  u Střediska cenných  papírů,
a to nejvýše  po dobu šesti  měsíců. Trvá-li účel,  pro který bylo
sledování  účtu  nařízeno,  i  po  této  době,  lze toto sledování
prodloužit na základě  příkazu orgánu, před kterým je  řízení v té
době  vedeno,  o  dalších  šest  měsíců,  a  to i opakovaně. Údaje
získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro
trestní řízení, v jehož rámci byly získány."

     Vzhledem k tomu, že obviněný  .......... se nachází ve vazbě,
prosím,  aby  tato  žádost  byla  vyřízena  co  nejdříve, případně
urychleně sděleny důvody, které tomu brání.

Velmi děkuji za Vaši spolupráci.

S pozdravem

                     (vedoucí) státní zástupce
                     vlastnoruční podpis
   otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 16:

------------------------

1. Pro vyhotovení této žádosti platí obecná pravidla uvedená v poznámce ke vzoru č. 12, zejména bod 5 těchto poznámek.

2. Pro státy uplatňující anglosaský způsob trestního řízení obecně platí, že žádost o provedení v důkazu v cizině žádá soud, výjimečně policejní orgán. Proto je třeba zvláště zdůraznit oprávnění státního zástupce podle trestního řádu České republiky jednak vykonávat dozor v přípravném řízení a jednak žádat o provedení důkazu v cizině, pokud je věc ve stádiu přípravného řízení trestního.

3. Často se stává, že dožádaný orgán vyžaduje, aby státní zástupce, který provádí dozor v přípravném řízení trestním, podal žádost nebo se vyjádřil k námitkám dotčené osoby, které podala v dožádaném státě proti provedení žádosti státního zástupce ČR o právní pomoc, formou tzv. affidavitu, tj. přísežného prohlášení (přísaha se zpravidla v těchto státech skládá do rukou k tomu příslušného úředníka soudu). Jedná se o takovou formu prohlášení, která v těchto státech zajišťuje, že případné uvedení nepravdy bude mít pro státního zástupce vážné důsledky. Bez takovéhoto či obdobného prohlášení se příslušné zahraniční justiční orgány často odmítají našimi žádostmi zabývat.

S ohledem na skutečnost, že institut přísežného prohlášení orgánů činných v trestním řízení právní řád ČR nezná, lze doporučit, aby na tento požadavek bylo reagováno vysvětlením rozdílu mezi právními systémy obou států, nejlépe již v žádosti státního zástupce o právní pomoc. Státní zástupce v ČR nevystupuje v trestním řízení jako soukromá osoba, takže jeho postup v trestním řízení (např. sepsání žádosti o právní pomoc) není třeba nijak zvlášť ověřovat (nezaměňovat s legalizací ve smyslu čl. 9 tohoto pokynu). Státní zástupce zastupuje v trestním řízení státní moc, a to na základě zákona a způsobem, který mu zákon stanoví. V případě, že by překročil své pravomoci nebo jeho postup by byl nezákonný, vystavuje se tím nebezpečí trestního stíhání pro zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 tr. zák., což je vhodné v žádosti výslovně uvést.

Tím, že státní zástupce žádá o vzájemnou pomoc (přičemž žádost má jisté obsahové i formální náležitosti - hlavička úřadu, podpis státního zástupce, kulaté razítko), projevuje vůli státu v trestním řízení a zároveň ji osvědčuje. Tj. v našem právním systému dochází ke ztotožnění projevu vůle státního zástupce a ověření její pravdivosti. Vzhledem k tomu, že státní zástupce na základě zákona a způsobem, který zákon staví, přímo zastupuje státní moc v trestním řízení, není jeho postup v trestním řízení ověřován jiným orgánem státní moci.

Vzor č. 17 - žádost o právní pomoc v cizině spočívající v dočasném
převzetí osoby z ciziny (§ 440 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

                                                          PILNÉ

                                                          VAZBA

přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
 ................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
----------------------------------

Věc: obviněný .......... - žádost  o právní  pomoc v  trestní věci
                           v ....


     S odvoláním na článek 11 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve
věcech trestních  ze dne 20. dubna  1959 (popř. se uvede  odkaz na
jinou  mnohostrannou  mezinárodní  smlouvou  nebo  na dvoustrannou
mezinárodní  smlouvu  o  právní   pomoci,  pokud  existuje)  žádám
o právní pomoc pro trestní  řízení vedené proti obviněnému.......,
narozenému dne.........  v .........., státnímu  příslušníku České
republiky,  trvale  bytem  v  ............,  toho  času  ve  vazbě
v......,  stíhanému policejním  orgánem Služby  kriminální policie
a vyšetřování  Policie  České   republiky,  pod  číslem  trestního
spisu:...  pro trestný  čin  ......  podle §  .......... trestního
zákona  České  republiky.  (je-li  v  trestní  věci  stíháno  více
obviněných,  uvedou se  údaje ke  všem obviněným,  proti kterým se
v dané trestní věci trestní stíhání vede)

     Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

     (cituje se  příslušné ustanovení trestního  zákona o trestném
činu, pro který je obviněný stíhán)

     Uvedeného  trestného činu  se měl  obviněný .......  dopustit
tak, že ..........(skutek by měl být popsán pokud možno v krátkých
větách co nejpřehlednějším způsobem)

     Aby  bylo dále  možné  účinně  pokračovat v  trestním stíhání
obviněného  ......... na  území České  republiky, žádám  o dočasné
předání  ........  (jméno  osoby,  která  má  být dočasně předána,
včetně  adresy  jejího  pobytu  ve  vazební  věznici  nebo věznici
v dožádaném    státě)     na    území    České     republiky    na
dobu.................... za účelem provedení těchto úkonů:
- provedení výslechu ......... (jméno  osoby, která má být dočasně
  předána) v procesním postavení svědka,
- provedení  konfrontace  .........  (jméno  osoby,  která  má být
  dočasně předána)  s ........... (jméno  osoby, se kterou  má být
  osoba, která má být dočasně předána, konfrontována),
- provedení  prověrky  na  místě  činu  (ev.  se  uvede jiný důvod
  - např. provedení vyšetřovacího pokusu nebo rekonstrukce)

     Osobní přítomnost ................ (jméno osoby, která má být
dočasně  předána) na  území České  republiky je  nezbytná z těchto
důvodů:
- osoba, se kterou  má být ........... (jméno osoby,  která má být
  dočasně  předána)   konfrontována  je  z   důvodu  vážné  nemoci
  dlouhodobě upoutána  na lůžko v nemocnici  a její zdravotní stav
  neumožňuje  převoz (ev.  se uvedou  jiné důvody,  pro které není
  možné provést úkon na území  dožádaného státu a je tedy nezbytná
  osobní přítomnost dané osoby na území ČR).

     Pokud  bude  .................  (jméno  osoby,  která  má být
dočasně předána) dočasně předána na území České republiky:
a) bude  tato osoba  po dobu  dočasného předání  omezena na osobní
   svobodě, pokud  ............ (název dožádaného  státu) nepožádá
   o její propuštění,
b) bude této osobě po dobu  dočasného předání zajištěna imunita ve
   smyslu čl. 12 odst. 1 a  3 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve
   věcech trestních  ze dne 20.  dubna 1959 (pokud  je tato právní
   pomoc   žádána  na   bezesmluvním  základě,   uvede  se  citace
   ustanovení § 429 tr. ř.)

     Vzhledem k tomu, že obviněný  .......... se nachází ve vazbě,
prosím,  aby  tato  žádost  byla  vyřízena  co  nejdříve, případně
urychleně sděleny důvody, které tomu brání.

Velmi děkuji za Vaši spolupráci.


S pozdravem

                (vedoucí) státní zástupce
                    vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 17:

------------------------

1. Tento druh vzájemné pomoci podle ustanovení § 440 tr. ř. se neváže na existenci mezinárodní smlouvy, tj. tato vzájemné pomoc je možná podle trestního řádu ČR i na základě vzájemnosti. V žádosti je třeba vždy citovat ustanovení § 429 tr. ř. Vyhovění této žádosti v takovém případě však bude zcela záviset na rozhodnutí příslušného orgánu dožádaného státu.

2. Pokud je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou, která upravuje tento druh vzájemné pomoci, pak je třeba požadavky této smlouvy vždy dodržet.

Vzor č. 18  - žádost o vzetí do vazby  osoby, která má být dočasně
předána na území ČR (podle § 440 odst. 2 tr. ř. )

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v .........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

Okresnímu soudu
v .............
----------------

Ke sp. zn.:
Věc: obv. ................ - trestní stíhání  - návrh na  vzetí do
                             vazby  ...............  (jméno osoby,
                             která má být dočasně předána)

Státní   zástupce   Okresního   (Krajského,   Vrchního)   státního
zastupitelství v ......... podává podle § 440 odst. 2 tr. ř.

                             návrh,

     aby ............. ............... (jméno  osoby, která má být
dočasně předána)  byla vzata do vazby  po dobu dočasného odevzdání
na území České republiky s tím, že vazba začíná dnem převzetí této
osoby na území České republiky.

     Státní  zástupce  Okresního  (Krajského,  Vrchního)  státního
zastupitelství  v  .........  požádal  dne  ..............  (datum
podání  žádosti  o  právní  pomoc)  ....  (název dožádaného státu)
o dočasné  předání  ...............  (jméno  osoby,  která  má být
dočasně  předána) na  území  České  republiky za  účelem provedení
procesních úkonů ve shora uvedené trestní věci.

     Dne ....... ......... (název orgánu dožádaného státu) povolil
dočasně  předat  ..........  (jméno  osoby,  která  má být dočasně
předána) na  území České republiky za  účelem provedení procesních
úkonů na dobu ...............


                          Státní zástupce OSZ (KSZ, VSZ):
        otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 18:

------------------------

1. Tento návrh státní zástupce podává poté, co mu Nejvyšší státní zastupitelství (v případě přímého právního styku příslušný orgán dožádaného státu) sdělí, že dočasné předání osoby na území ČR bylo povoleno.

2. Podle § 440 odst. 2 tr. ř. soud není důvody vazby podle § 67 tr. ř. vázán.

3. Poté, co byly požadované úkony na území ČR provedeny a osobu je třeba vrátit zpět na území dožádaného státu, státní zástupce, k jehož žádosti byla tato osoba dočasně předána, propustí tuto osobu z vazby a postupuje podle čl. 81 odstavce 4 až 9 tohoto pokynu.

Vzor  č.  19  -  žádost   státního  zástupce  o  udělení  souhlasu
s použitím  písemností poskytnutých  policejním orgánům  pro účely
dokazování v trestním řízení

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........



přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud  není  žádost  zasílána  přímým  právním  stykem a státnímu
zástupci  není přesně  známo, který  orgán v  cizině je  příslušný
k vyřízení  jeho  žádosti,  postačí  uvést  -  "orgánu příslušnému
pro......." a uvést místo, kde má být úkon proveden)
 ................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
----------------------------------

Věc: obviněný ......... - žádost  o udělení  souhlasu podle článku
                          39  odstavec   2  Schengenské  prováděcí
                          úmluvy

     S odvoláním  na Evropskou úmluvu o  vzájemné pomoci ve věcech
trestních ze dne 20. dubna 1959 a článek 39 odstavec 2 Schengenské
prováděcí úmluvy ze  dne 19. června 1990 žádám  o udělení souhlasu
k použití těchto  písemností jako důkazů v  níže uvedeném trestním
řízení před trestním soudem v České republice:
(uvede se seznam jednotlivých písemností, které podle čl. 39 odst.
1 Schengenské prováděcí úmluvy byly  policejnímu orgánu ČR předány
policejním orgánem jiného členského státu).

     V   České   republice   je   vedeno   trestní  stíhání  proti
obviněnému......., narozenému dne.........  v .........., státnímu
příslušníku   České  republiky,   trvale  bytem   v  ............,
stíhanému    policejním   orgánem    Služby   kriminální   policie
a vyšetřování  Policie  České   republiky,  pod  číslem  trestního
spisu...  pro  trestný  čin  ......  podle  § .......... trestního
zákona  České  republiky.  (je-li  v  trestní  věci  stíháno  více
obviněných,  uvedou se  údaje ke  všem obviněným,  proti kterým se
v dané trestní věci trestní stíhání vede)

     Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:
     (cituje se  příslušné ustanovení trestního  zákona o trestném
činu, pro který je obviněný stíhán)

     Uvedeného  trestného činu  se měl  obviněný .......  dopustit
tak, že ..........(skutek by měl být popsán pokud možno v krátkých
větách co nejpřehlednějším způsobem)

     Výše uvedené  písemnosti, které jsou  nutné pro toto  trestní
stíhání  v České  republice byly  na základě  článku 39 odstavec 1
Schengenské prováděcí  úmluvy poskytnuty policejnímu  orgánu České
republiky  .........   (uvede  se  přesný   název  tohoto  orgánu)
policejním orgánem ........... (uvede  se přesný název policejního
orgánu jiného členského státu) dne ........

Děkuji za spolupráci,

                (vedoucí) státní zástupce
                    vlastnoruční podpis
   otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 19:

-------------------------

1. Česká republika, stejně jako dalších 9 "nových" členských států, Schengenskou prováděcí úmluvu (dále jen SPÚ) neratifikovala. Česká republika však ratifikovala Smlouvu o přistoupení, jejíž nedílnou součástí je Akt o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv, na nichž je založena EU. Článek 3 odstavec 1 tohoto Aktu stanoví, že ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce EU protokolem připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o založení ES, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, jsou pro tyto státy závazná, avšak ode dne přistoupení závazná a použitelná v nových členských státech jsou pouze ustanovení uvedená v seznamu v příloze I tohoto aktu.

Podle odstavce 2, Přílohy I Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv, na nichž je založena EU, v návaznosti na citovaný článek 3 odstavec 1 tohoto aktu je pro Českou republiku a další "nové" členské státy závazné a použitelné rovněž ustanovení čl. 39 SPÚ.

SPÚ v současné době zavazuje všechny členské státy Evropské unie, kromě Velké Británie a Irska, a dále Norsko a Island.

2. Podle čl. 39 odst. 1 SPÚ se smluvní strany zavazují, že si jejich policejní orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v rámci svých pravomocí poskytují pomoc za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování,

a) pokud podle vnitrostátních právních předpisů není žádost vyhrazena soudním orgánům a

b) pokud žádost nebo její vyřízení nevyžaduje od dožádané smluvní strany použití donucovacích opatření.

Nejsou-li dožádané policejní orgány příslušné k vyřízení žádosti, postoupí ji příslušným orgánům.

Podle čl. 39 odst. 2 SPÚ písemné informace, které dožádaná smluvní strana poskytne podle odstavce 1, může dožadující smluvní strana použít jako důkazy v trestním řízení pouze se souhlasem příslušných justičních orgánů dožádané smluvní strany.

Pokud jde o tyto písemné informace, typicky se může jednat o výpisy s různých databází, např. obchodního rejstříku či katastru nemovitostí, kopie listinných důkazů z trestních spisů, tj. o takové písemnosti, pro jejichž vyžádání policejní orgán nepotřebuje v dožádaném státě souhlas státního zástupce nebo soudce.

3. Žádost státního zástupce o poskytnutí souhlasu s použitím písemností poskytnutých na základě čl. 39 odst. 1 SPÚ musí obsahovat zejména:

- označení státního zastupitelství, které o tento souhlas žádá,

- popis skutku a jeho právní kvalifikaci s citací znění trestného činu v trestním zákoně ČR,

- seznam písemností, které byly poskytnuty podle čl. 39 odst. 1 SPÚ,

- kdy a kterým orgánem byly tyto písemnosti poskytnuty.

Udělení souhlasu závisí pouze na právních předpisech dožádaného státu a rozhodnutí dožádaného justičního orgánu.

4. Policejní orgán ČR je na základě čl. 39 odst. 1 SPÚ rovněž oprávněn policejnímu orgánu výše uvedených členských států poskytnout součinnost. Pokud jde o písemnosti, které je možné na základě tohoto ustanovení předat, může se jednat o výpisy s různých databází, např. obchodního rejstříku či katastru nemovitostí nebo kopie listinných důkazů z trestních spisů, tj. o takové písemnosti, pro jejichž vyžádání policejní orgán nepotřebuje v dožádaném státě souhlas státního zástupce nebo soudce. Výpisy z databází může policejní orgán žádat podle § 47 a § 47a zákona o Policii České republiky (č. 283/1991 Sb. ve znění pozdějších změn). Do zahraničí může policejní orgán předávat tyto údaje právě na základě čl. 39 odst. 1 SPÚ.

5. V případě dožádání justičním orgánem dožadujícího státu státní zástupce souhlas uděluje podle čl. 39 odst. 2 SPÚ za podmínek uvedených v trestním řádu, zejména v ustanovení § 434 tr. ř.

Souhlas, aby údaje nebo věci, které byly dožadujícímu státu Českou republikou předány, byly použity jako důkazy v trestním řízení v cizím státě, může státní zástupce udělit pouze za těchto podmínek:

- k poskytnutí takových údajů nebo věcí není příslušný soud,

- použití údajů nebo věcí jako důkazů v trestním řízení by bylo možné v případě, že by se takové trestní řízení vedlo v České republice (z toho vyplývá, že např. nelze udělit souhlas s použitím úředních záznamů o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 5 tr. ř. jako důkazu v trestním řízení vedeném v cizině), a

- nehrozí, že by tím bylo zmařeno jiné řízení vedené v České republice nebo by byl vážně ohrožen jiný důležitý zájem.

Jestliže poskytnuté písemnosti byly získány v trestním řízení vedeném v České republice a trestní řád stanoví zvláštní pravidla jejich použití v jiné trestní věci (např. § 88 odst. 4, § 159d odst. 5 tr. ř.), je třeba při rozhodování o udělení souhlasu tyto respektovat.

Pokud žádost justičního orgánu dožadujícího státu o udělení souhlasu podle čl. 39 odst. 2 SPÚ neobsahuje náležitosti uvedené v bodě 3, státní zástupce vyžádá její doplnění.

Vzor č. 20 - přípis  Nejvyššímu státnímu zastupitelství, kterým se
předkládá žádost o právní pomoc v cizině

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

                                                      PILNÉ

                                                      VAZBA

Nejvyšší státní zastupitelství
mezinárodní odbor
oddělení právního styku s cizinou
---------------------------------

Věc: obviněný .......... - žádost o právní pomoc v trestní věci
v  .... (název státu)
Příl.: 3x žádost o právní pomoc s překladem do ......... jazyka
        3x poučení svědka s překladem do ......... jazyka
        1x (ev. další přílohy)

     Ve shora uvedené trestní věci  předkládám podle čl. 63 Pokynu
obecné  povahy  poř.  č.  1/2005  ze  dne  26.  1. 2005, kterým se
upravuje postup  státních zástupců při  výkonu působnosti státního
zastupitelství  v oblasti  právního  styku  s cizinou  v trestních
věcech žádost o právní pomoc v ........ (název státu) a žádám, aby
byla odeslána do tohoto státu k vyřízení.


                  (vedoucí) státní zástupce
                     vlastnoruční podpis

Poznámky k vzoru č. 20:

-----------------------

Žádost je třeba mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství zaslat ve trojím vyhotovení, neboť dvě vyhotovení jsou zasílána do dožádaného státu, z nichž jedno zůstává u ústředního justičního orgánu tohoto státu a jedno je postoupeno orgánu, který je oprávněn dožádání státního zástupce v tomto státě provést. Jedno vyhotovení zůstává na mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství pro případ ztráty žádosti v cizině nebo pro případné urgence. Jedno vyhotovení žádosti státní zástupce musí založit rovněž do trestního spisu (čl. 61 odst. 8 tohoto pokynu).

Vzor č. 21 - návrh ministru spravedlnosti na dočasné předání osoby
do ciziny (§ 438 odst. 3, § 400 odst. 2 a 3 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........



Ministerstvo spravedlnosti ČR
Mezinárodní odbor

Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
--------------------------

Věc: obv. .................. - návrh   na   dočasné   předání   do
                               ciziny............... (jméno osoby,
                               která má být dočasně předána)
Příl.: žádost    ...............    (název    justičního    orgánu
       dožadujícího státu) o právní pomoc ze dne .........
       - protokol o  výslechu ........ (jméno osoby,  která má být
         dočasně předána)
(ev. další spisový materiál)

     Okresní  (Krajské,  Vrchní)  státní  zastupitelství  v  .....
podává podle § 438  odst. 3 ve spojení s § 400 odst.  2 a 3 tr. ř.
ministru spravedlnosti

                    návrh na dočasné předání

      ....................  (jméno  osoby,  která  má  být dočasně
předána), nar. ........., bytem  ................, t.č. ve vazební
věznici  (věznici)  v...........,   do  ...............  (označení
dožadujícího státu) na dobu  od ....... do.............. za účelem
provedení těchto úkonů:
- .................................

     ............... (jméno  osoby, která má  být dočasně předána)
musí být vrácena do České republiky nejpozději do ...............

     .....................  (jméno  osoby,  která  má  být dočasně
předána)    je   v    České   republice    stíhána   pro   trestný
čin..............podle § .... tr. zák. Rozhodnutím Okresního soudu
v ........  ze dne  ........, sp.  zn. ..........  byla tato osoba
vzata  do vazby,  která trvá  až do  současné doby. (.............
vykonává  trest  odnětí  svobody  na  základě  rozsudku .... soudu
v............. ze dne .., sp.  zn. ..........., kterým byla uznána
vinnou trestným  činem ........... podle  § ........ tr.  zák., za
který   jí   byl   uložen   nepodmíněný   trest   odnětí   svobody
v délce........., který nastoupila dne ........)

     .....................  (jméno  osoby,  která  má  být dočasně
předána)   dne   .......   uvedla,    že   s   dočasným   předáním
do................ za účelem výše uvedených úkonů trestního řízení
souhlasí. Tato  osoba nemá v  ................ (název dožadujícího
státu)  postavení obviněného,  jak vyplývá  z žádosti ............
(označení justičního  orgánu dožadujícího státu).  Její přítomnost
v době od ................ do  ............ není v České republice
nezbytná    z    důvodu     dokazování    v    trestním    řízení,
neboť..............  Toto  dočasné   předání  nezmění  účel  vazby
(uloženého  trestu  odnětí  svobody),  ani nepřiměřeně neprodlouží
trvání  vazby,  která  je  vykonávána  na  území  České  republiky
(neprodlouží výkon  trestu odnětí svobody,  který je vykonáván  na
území České republiky), neboť...................

              (vedoucí) státní zástupce
                vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 21:

-----------------------

1. O dočasném předání osoby z ČR na území dožadujícího státu (ev. na žádost státního zástupce podle § 439 tr. ř.) rozhoduje podle § 438 odst. 3 ve spojení s § 400 odst. 2 a 3 tr. ř. ministr spravedlnosti.

2. Před podáním tohoto návrhu státní zástupce musí prověřit, zda jsou splněny podmínky dočasného předání uvedené v § 438 odst. 2 tr. ř., ev. v mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána (např. čl. 11 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959, č. 550/1992 Sb.).

3. Pokud státní zástupce příslušný k vyřízení takové žádosti o právní pomoc neshledá dočasné předání vhodným, navrhne ministru spravedlnosti zamítnout dočasné předání. Tento návrh řádně odůvodní, např. probíhajícími úkony trestního řízení, v rámci kterého je tato osoba ve vazbě.

Vzor č.  22 - rozhodnutí o  převzetí trestní věci z  ciziny (§ 447
odst. 1 a 2 tr. ř.)

Nejvyšší   (Okresní,   Krajské,   Vrchní)   státní  zastupitelství
v..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

                           Rozhodnutí
                o převzetí trestní věci z ciziny


     Nejvyšší  (Okresní,  Krajské,  Vrchní)  státní zastupitelství
v..... rozhodlo  dne ........ o  žádosti ............... (označení
orgánu, který o převzetí trestní věci žádal), č. j. ...........         ze
dne .... o převzetí trestní věci takto:

     Podle  §   447  odst.  1  trestního   řádu  (pokud  rozhoduje
o převzetí  trestního řízení  podle příslušné  mezinárodní smlouvy
jiné  než Nejvyšší  státní zastupitelství,  uvede odkaz  na §  447
odst. 1 a 2 tr. ř.)

                           se přebírá

     trestní  věc vedená  u (označení  orgánu, který  vedl trestní
řízení v dožadujícím státě), pod sp. zn. ........ proti...........
nar. ... bytem ... ,  státním občanům České republiky, pro trestný
čin     .............     podle     §     ..........     trestního
zákona...............   (dožadujícího  státu),   kterého  se  měli
dopustit tím, že ..............
(uvede se popis skutku tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným skutkem;
při  popisu  skutku  se  vychází  nejen  z popisu skutku uvedeného
v žádosti cizozemského  orgánu, ale z  celého spisového materiálu,
který tento orgán předložil)

                   státní zástupce
                 vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 22:

-----------------------

1. Převzetí trestního řízení nespočívá v tom, že by po rozhodnutí o žádosti orgánu cizího státu plynule pokračovalo trestní řízení v České republice. Převzetím trestního řízení se zde totiž rozumí převzetí trestního oznámení i převzetí již zahájeného trestního stíhání.

2. Při převzetí trestní věci z ciziny musí o žádosti příslušného orgánu cizího státu, aby orgány České republiky převzaly trestní řízení vedené proti občanu České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin (popř. občanu jiného státu nebo osoby bez státní příslušnosti, je-li dána trestní jurisdikce České republiky), rozhodnout Nejvyšší státní zastupitelství, které také přezkoumá žádost a připojený spisový materiál z hlediska splnění podmínek stanovených příslušnou mezinárodní smlouvou a právního řádu České republiky. Pokud takovou žádost obdrželo přímo nižší státní zastupitelství, předloží ji Nejvyššímu státnímu zastupitelství, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána přímý právní styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního řízení (§ 447 odst. 2 tr. ř.).

3. Pokud Nejvyšší státní zastupitelství po přezkoumání žádosti příslušného orgánu cizího státu dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky příslušné mezinárodní smlouvy a právního řádu České republiky, rozhodne, že trestní řízení se přebírá, a dá bezodkladně podnět k trestnímu řízení podle trestního řádu nižšímu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství. Zároveň s tímto podnětem předá Nejvyšší státní zastupitelství veškerý spisový materiál, který od orgánu cizího státu obdrželo. Současně vyrozumí dožadující orgán cizího státu o svém rozhodnutí.

Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství podle § 447 odst. 1 tr. ř. má pouze deklaratorní charakter, tj. nezakládá trestní jurisdikci ČR. Tato je dána již od okamžiku spáchání trestného činu. Toto rozhodnutí má význam především pro dožadující cizí stát, který je tak dočasně zbaven povinnosti vést trestní stíhání v dané věci a pro ČR má význam z hlediska přípustnosti některých důkazů provedených v rámci trestního řízení v cizině.

4. Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství podle § 447 odst. 1 tr. ř. je rozhodnutím "sui generis", které nemá formu usnesení podle § 119 odst. 2 tr. ř., protože se jedná o rozhodnutí, kterým se reaguje na žádost cizího státu, nikoli na návrh některé z osob zúčastněných na trestním řízení, a to v situaci, kdy není zřejmé, zda vůbec bude konáno trestní řízení podle práva České republiky. Nicméně musí mít charakter rozhodnutí, z něhož vyplývá jednoznačné stanovisko k uvedené žádosti orgánu cizího státu. Jen samotné opatření či pokyn by neodpovídaly svým významem povaze tohoto úkonu, takže by neposkytovaly dostatečný a zákonný podklad pro použití důkazů provedených dožadujícím orgánem v cizině v pozdějším trestním řízení, zahájeném po převzetí trestní věci orgány České republiky. Nejvyšší státní zastupitelství při tomto rozhodování posuzuje otázku, zda jsou splněny podmínky podle příslušné mezinárodní smlouvy, za nichž lze trestní věc převzít, a zda přichází v úvahu trestní řízení podle vnitrostátního práva. Rozhodnutí se vždy založí do trestního spisu.

5. V trestní věci, ve které došlo k převzetí trestního řízení cizího státu na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nebo i bez smluvního základu jen na základě reciprocity Nejvyšším státním zastupitelstvím způsobem předpokládaným právním řádem České republiky, je možno v řízení před soudem použít i důkazy, které byly v procesní formě provedeny a zajištěny v rámci trestního řízení orgány cizího státu (§ 447 odst. 3 tr. ř.).

Po převzetí trestního řízení je nutno provést na území ČR nové trestní řízení v tom směru, že se zahájí úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., ev. jsou-li k tomu podmínky, trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř., vyslechne se obviněný, a provedou další úkony přípravného řízení předpokládané trestním řádem České republiky. Důkazní řízení však není nutné provádět znovu jen proto, že důkazy nebyly provedeny a zajištěny orgány České republiky, ale orgány cizího státu před zahájením trestního stíhání v České republice (rozh. č. 14/1997 Sb. rozh. tr.).

6. Pokud Nejvyšší státní zastupitelství dospěje k závěru, že pro převzetí trestního řízení nejsou splněny podmínky příslušné mezinárodní smlouvy a právního řádu České republiky, žádost o převzetí trestní věci dožadujícímu orgánu vrátí s odůvodněním, proč nebylo rozhodnuto o převzetí dané trestní věci k trestnímu řízení do České republiky. Negativní rozhodnutí o tom, že se trestní řízení nepřebírá, se tedy nevydává.

7. Jestliže Nejvyšší státní zastupitelství shledá, že předložená žádost a k ní připojený spisový materiál neposkytují dostatek podkladů pro rozhodnutí o převzetí trestního řízení, o převzetí trestního řízení nerozhoduje, ale požádá orgán cizího státu, který žádost předložil, o jejich doplnění.

Vzor č.  23 - předání trestní  věci do ciziny -  žádost o převzetí
trestní věci cizozemskými orgány (§ 448 odst. 1 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........


přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud  není  žádost  zasílána  přímým  právním  stykem a státnímu
zástupci  není přesně  známo, který  orgán v  cizině je  příslušný
k vyřízení  jeho   žádosti,  postačí  uvést   "orgánu  příslušnému
pro......."  a dále  uvést místo,  kde má  podezřelý nebo obviněný
v cizině bydliště)
 ................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
-----------------------------------------

Věc: obviněný (podezřelý) .......... - žádost  o  převzetí trestní
                                       věci
Příloha: podstatná  část spisu  Policie České  republiky -  Služby
         kriminální policie a  vyšetřování Policie České republiky
         v.........  číslo  trestního  spisu:  ....... s překladem
         do.............. jazyka (uvede se příslušný cizí jazyk)

     Podle článku  6 Evropské úmluvy o  předávání trestního řízení
ze  dne   15.  května  1972   (popř.  se  uvede   odkaz  na  jinou
mnohostrannou   mezinárodní   smlouvou    nebo   na   dvoustrannou
mezinárodní smlouvu o právní pomoci, pokud existuje - např. článek
21 Evropské  úmluvy o vzájemné  pomoci ve věcech  trestních ze dne
20.  dubna  1959,  č.  550/1992  Sb.)  žádám  o převzetí trestního
stíhání obviněného (podávám trestní  oznámení a navrhuji, aby bylo
zahájeno  trestní  stíhání  podezřelého)  ............, narozeného
dne.........,  státního  příslušníka .............................
(označení  státu), trvale  bytem ve..............,......... (uvede
se označení státu a přesná adresa).

     Obviněný je  v České republice  stíhán pro trestný  čin .....
podle  §.  trestního  zákona  .......,  kterého  se  měl  tím,  že
(Jmenovaný je  na základě šetření  orgánů Policie České  republiky
důvodně podezřelý, že) ............. (podrobný popis skutku).

     V rámci trestního stíhání (řízení) vedeného v České republice
byly shromážděny tyto materiály:

I.
protokoly o výslechu svědků:
- .............. ze dne ............
- protokol o rekognici ze dne .........

II.
úřední záznamy o podaném vysvětlení těchto osob:
- ................ ze dne

III.
- znalecký posudek z oboru ... ze dne ..............

IV.
tyto listinné a věcné důkazy:
- .................

     Materiály uvedené  v bodech I., III.  a IV. je možné  v České
republice použít jako důkaz v  řízení před trestním soudem. Naopak
materiály uvedené v  bodě II. není možné v  České republice použít
jako  důkaz v  řízení před  trestním soudem.  Pokud osoby  uvedené
v bodě II. jsou později vyslýchány jako svědci nebo jako obvinění,
nemohou  jim  být  podle  trestního  řádu  České  republiky úřední
záznamy přečteny, nebo jinak konstatován jejich obsah. Tyto úřední
        záznamy slouží státnímu zástupci a obviněnému v České republice ke
zvážení návrhu,  aby osoba, která  takové vysvětlení podala,  byla
vyslechnuta  jako  svědek,  a  soudu  k  úvaze,  zda  takový důkaz
provede.

     Na základě  shora uvedených materiálů je  možno učinit závěr,
že obviněný  (podezřelý) ....... je důvodně  podezřelý ze spáchání
činu,  který by  mohl být  podle trestního  zákona České republiky
posouzen jako  trestný čin ............. podle  § ...... trestního
zákona.
§ ...... trestního zákona zní:
(Uvede se citace příslušného ustanovení podle trestního zákona.)

     Toto trestní  stíhání v České republice  podle § 67 trestního
zákona nebylo promlčeno.

     § 67 trestního zákona zní:
(Uvede se citace příslušného ustanovení podle trestního zákona.)
(Případně se uvede citace jiných právních předpisů např. z oblasti
dopravy takto:)

     Obviněný (Podezřelý)  ......... tuto dopravní  nehodu zavinil
porušením  dopravních předpisů  České republiky,  když jako  řidič
nedodržoval  ustanovení §  ...... (následuje  výčet) zákona  číslo
361/2000  Sbírky  zákonů,  o  provozu  na  pozemních  komunikacích
a o změnách  některých zákonů, ve znění  pozdějších předpisů. Tato
ustanovení shora uvedeného zákona znějí takto:

          § 11
                       Směr a způsob jízdy
   ..


            § 17
                           Předjíždění

  ...

(následuje  citace  příslušných  ustanovení  zákona,  resp. jiných
právních předpisů)

     Porušení   uvedených   pravidel   silničních   provozu  České
republiky  je v  příčinné souvislosti  se vznikem  dopravní nehody
a s jejími  následky spočívajícími ve zranění  .......... a hmotné
škodě jemu způsobené.

     Shora uvedená pravidla silničního  provozu je nutno posuzovat
za důležité  povinnosti uložené řidiči podle  zákona, neboť jejich
porušení  zpravidla  vede  k  vážným  dopravním  nehodám s těžkými
následky.

     Obviněný  (Podezřelý)   ...........  nebyl  na   území  České
republiky omezen  na osobní svobodě  a ani mu  nebyla odňata žádná
z jeho věcí.  Pro skutek, který je  předmětem tohoto řízení, nebyl
postižen žádným trestem ani správní pokutou.

     Jak vyplývá  z protokolu o  výslechu poškozeného ............
ze   dne  ............,   tento  poškozený   žádá,  aby   obviněný
(podezřelý)..........  byl trestně  stíhán a  aby mu  byla uložena
povinnost nahradit způsobenou škodu.

     Z  protokolu o  zajištění věci  podle §  78 trestního řádu ze
dne................  vyplývá,  že  byla  zajištěna peněžitá částka
v hotovosti ve výši ............., která  je složena na účtu .....
státního zastupitelství v .................
(ev. podle §  79a tr. ř. byly zajištěny  peněžité prostředky na č.
účtu  ..... u  ........... banky  anebo  podle  § 78  tr. ř.  byla
zajištěna vozidla, která jsou uložena u ................atd.)

     Obviněný  po  zahájení  trestního  stíhání  v České republice
vycestoval  do  ..........................   (uvede  se  zpravidla
domovský  stát),  proto  proti  němu  není  možné  nadále  v České
republice  účinně vést  trestní stíhání  (případně se  uvedou jiné
důvody, proč  není možné nebo efektivní  vést dále trestní stíhání
v České republice).

(Nebylo-li v České republice zahájeno  trestní stíhání podle § 160
odst. 1 tr. ř. nebo § 302 a násl. tr. ř. uvede se:)
Podezřelý     vycestoval    před     sdělením    obvinění     zpět
do............................(uvede se  zpravidla domovský stát),
proto  proti  němu  nebylo  v  České  republice  zahájeno  trestní
stíhání.

     Okresní (Krajské, Vrchní)  státní zastupitelství v ..........
podává  tuto  žádost  o  převzetí  trestní  věci  a žádá, aby bylo
informováno ve smyslu  čl. 16 odst. 2 Evropské  úmluvy o předávání
trestního řízení ze  dne 15. května 1972 (popř.  se uvede odkaz na
jinou  mnohostrannou  mezinárodní  smlouvou  nebo  na dvoustrannou
mezinárodní  smlouvu o  právní pomoci,  pokud existuje  a upravuje
tuto možnost  - např. čl.  21 odst. 2  Evropské úmluvy o  vzájemné
pomoci   ve   věcech   trestních)   o   opatřeních,   která  budou
učiněna...........  v  ..........  (uvede  se označení příslušného
orgánu cizího státu  a jeho sídla) v souvislosti  s touto žádosti,
a aby mu byl zaslán opis rozhodnutí, které bude vydáno.

Děkuji za spolupráci.

S pozdravem

               (vedoucí) státní zástupce
                 vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 23:

------------------------

1. Předání trestní věci do ciziny státní zástupcem je možné jen před podáním obžaloby.

2. Pokud bylo na území ČR zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. (nebo § 302 a násl. tr. ř.) a nadále není možné či efektivní toto trestní řízení v ČR vést, zejména z důvodu nepřítomnosti obviněného na území ČR, státní zástupce přeruší trestní stíhání podle § 173 odst. 1, písm. a) nebo d) tr. ř. Pokud byly na území ČR zahájeny pouze úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., rozhodnutí o přerušení tohoto řízení se nevydává.

3. Poté zpracuje žádost o předání trestní věci do ciziny, a to pokud je vedeno trestní řízení:

a) pro trestný čin spáchaný na území České republiky a z jeho spáchání je podezřelá osoba, která je občanem cizího státu, nebo

b) pro trestný čin spáchaný touto osobou na území cizího státu. Tuto žádost zasílá spolu se spisovým materiálem do ciziny prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přímý právní styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního řízení (§ 448 odst. 2 tr. ř.).

4. Jestliže orgán dožádaného státu rozhodl o převzetí trestního řízení, nelze na území České republiky pokračovat v trestním řízení pro trestný čin, pro který bylo trestní řízení předáno, nebo nařídit výkon trestu uloženého za čin, pro který bylo trestní řízení předáno (§ 448 odst. 3 tr. ř.). Orgány České republiky však mohou v trestním řízení pokračovat nebo nařídit výkon trestu (§ 448 odst. 4 tr. ř.), jestliže dožádaný stát

a) oznámí, že ve věci nebude řízení konat,

b) dodatečně odvolá své rozhodnutí o převzetí trestního řízení, nebo

c) oznámí, že v řízení nebude pokračovat.

5. Po předání trestní věci do ciziny státní zástupce vyčká rozhodnutí cizozemského orgánu v této trestní věci. Jakmile je o rozhodnutí cizozemského orgánu v této trestní věci vyrozuměn

a) pokud nebylo na území ČR původně zahájeno trestní stíhání

- založí toto rozhodnutí do spisu a odloží věc podle § 159a odst. 2 tr. ř. nebo podle § 159a odst. 3 tr. ř., event. dá k takovému postupu pokyn policejnímu orgánu,

b) pokud bylo na území ČR původně zahájeno trestní stíhání

- rozhodne o pokračování trestního stíhání podle § 173 odst. 2 věta druhá tr. ř. a zároveň rozhodne o zastavení tohoto trestního stíhání podle § 172

- odst. 1, písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f), nebo g), nebo h), odst. 4 tr. ř., nebo

- odst. 1, písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., nebo

- odst. 2 písm. b) tr. ř.

Při posuzování, zda určité rozhodnutí orgánu cizího státu činného v trestním řízení je překážkou věci rozhodnuté a zda tedy zakládá nepřípustnost trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., tj. zda zastavit trestní stíhání podle § 172 odst. 1, písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. anebo podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř., jsou tyto možnosti:

I. Pokud jde o tato rozhodnutí příslušného orgánu členského státu Evropské unie:

- pravomocný rozsudek soudu nebo rozhodnutí soudu nebo jiného oprávněného orgánu o pravomocném zastavení trestního stíhání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,

- pravomocné rozhodnutí o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,

- pravomocné rozhodnutí o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,

jedná se podle § 11 odst. 4 tr. ř. o rozhodnutí, která vytvářejí překážku vedení trestního stíhání v České republice, proto je třeba trestní stíhání zastavit podle § 172 odst. 1, písm. d) tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. f), nebo g), nebo h), odst. 4 tr. ř.

Ve vztahu ke všem členským státům Evropské unie je Česká republika vázána Schengenskou prováděcí úmluvou (dále jen SPÚ), která v čl. 54 stanoví, že osoba, která byla pravomocně odsouzena jednou smluvní stranou, nesmí být pro tentýž čin stíhána druhou smluvní stranou za předpokladu, že v případě odsouzení již byla vykonána nebo je právě vykonávána sankce, nebo podle práva smluvní strany, ve které byl rozsudek vynesen, již nemůže být vykonána. Ustanovení čl. 55 SPÚ sice stanoví možnost výjimek z této zásady na základě prohlášení členských států učiněných při ratifikaci, přijetí nebo schválení SPÚ, avšak článek 58 SPÚ stanoví, že ustanovení SPÚ o zákazu dvojího trestu neodporují použití širších vnitrostátních právních předpisů upravujících zásadu zákazu dvojího řízení v téže věci ve vztahu k justičním rozhodnutím vyneseným v zahraničí. Proto se ve vztahu k členským státům Evropské unie vždy uplatní § 11 odst. 4 tr. ř. a nikoli platné mezinárodní smlouvy, které byly, tak jako je SPÚ, dodatkem k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959.

II. Pokud je Česká republika ve vztahu k cizímu státu vázána pouze Evropskou úmluvou o předávání trestního řízení ze dne 15. května 1972, za překážku věci rozhodnuté bude považován pouze pravomocný a vykonatelný trestní rozsudek, jímž daná osoba:

(a) byla zproštěna viny,

(b) uložený trest:

(i) byl zcela vykonán nebo je vykonáván, nebo

(ii) zcela nebo z její nevykonané části podléhal milosti nebo amnestii, nebo

(iii) nemůže již být vykonán vzhledem k promlčení,

(c) soud uznal obžalovaného vinným a upustil od potrestání, a to pouze v případě, že Česká republika požádala cizí stát o převzetí trestního řízení.

Pokud tedy cizí stát na základě žádosti příslušných orgánů České republiky převzal trestní řízení, v této věci rozhodl rozsudkem ve smyslu ustanovení čl. 35 odst. 1 Úmluvy a o tomto rozhodnutí Českou republiku informoval, pak státní zástupce toto trestní stíhání zastaví podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř., ve spojení s § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř.

Pokud orgán cizího státu činný v trestním řízení rozhodne jinak než ve smyslu čl. 35 odst. 1 výše uvedené Úmluvy, pak státní zástupce trestní stíhání zastaví podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř.

Tento postup bude uplatněn, pokud trestní stíhání bylo z České republiky předáno do těchto států: Turecko (dvoustranná smlouva vyhlášená pod č. 76/1933 Sb. neobsahuje ustanovení týkající se předávání trestního stíhání), Ukrajina.

III. Další možností je, že v oblasti předávání trestního řízení je Česká republika ve vztahu k některým státům vázána nejen Evropskou úmluvou o předávání trestního řízení z r. 1972, ale rovněž bilaterální smlouvou o spolupráci v trestním řízení.

Čl. 43 odst. 1 Evropské úmluvy o předávání trestního řízení z r. 1972 mimo jiné stanoví, že tato Úmluva se nedotýká ustanovení upravujících záležitosti, kterými se zabývá tato Úmluva a která jsou již obsažena v jiných stávajících dohodách mezi smluvními státy. Při posuzování, zda určité rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení cizího státu je překážkou věci rozhodnuté a zda tedy zakládá nepřípustnost trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., je tedy třeba vycházet jak z Evropské úmluvy o předávání trestního řízení z r. 1972, tak z dané bilaterální smlouvy.

Seznam států, kde dvoustranná smlouva neobsahuje žádné ustanovení týkající se zásad res iudicata nebo ne bis in idem nebo plně odkazuje na Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení z r. 1972:

Albánie (čl. 54, č. 97/1960 Sb.), Rumunsko (čl. 59, č. 31/1959 Sb.), Srbsko a Černá Hora (čl. 81, č. 207/1964 Sb.).

Při rozhodování o pokračování a následném zastavení trestního stíhání státní zástupce postupuje stejně jako je uvedeno v bodě ad II.

IV. Jestliže je Česká republika vůči určitému státu vázána pouze dvoustranou smlouvou, pak české orgány činné v trestním řízení posuzují, zda určité rozhodnutí orgánu cizího státu činného v trestním řízení je překážkou věci rozhodnuté a zda tedy zakládá nepřípustnost trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., pouze podle ustanovení dané dvoustranné smlouvy.

Seznam států, se kterými Česká republika je vázána dvoustranou smlouvou, upravující předávání trestního stíhání, která však neobsahuje žádné ustanovení týkající se zásad res iudicata nebo ne bis in idem

Afghánistán (čl. 32, č. 44/1983 Sb.), Alžírsko (čl. 48, č. 17/1984 Sb.), Bosna a Hercegovina (čl. 81, č. 207/1964 Sb.), Bulharsko (čl. 67, č. 3/1978 Sb.), Chorvatsko (čl. 81, č. 207/1964 Sb.), Jemen (čl. 32, č. 76/1990 Sb.), severní Korea (čl. 44 a 45, č. 93/1989 Sb.), Kuba (čl. 59 a 60, č. 80/1981 Sb.), Makedonie (čl. 81, č. 207/1964 Sb.), Mongolsko (čl. 85 a 86, č. 106/1978 Sb.), Sýrie (čl. 51, č. 8/1986 Sb.), Tunisko (čl. 48, č. 40/1981 Sb.), Vietnam (čl. 59 a 60, č. 98/1984 Sb.).

V tomto případě státní zástupce zastaví trestní stíhání podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř.

Seznam států, se kterými Česká republika je vázána dvoustrannou smlouvou, upravující předávání trestního stíhání, která však obsahuje ustanovení týkající se zásad res iudicata nebo ne bis in idem, kdy za res iudicata jsou považována pravomocná konečná rozhodnutí všech orgánů činných v trestním řízení

Bělorusko (čl. 86, č. 95/1983 Sb.), Rusko (čl. 86, č. 95/1983 Sb.).

V tomto případě státní zástupce zastaví trestní stíhání podle § 172 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 1, písm. j) tr. ř.

V. Pokud Česká republika není vázána vůči určitému státu žádnou mezinárodní smlouvou týkající se předávání trestního řízení, buď pokračuje samostatně v trestním stíhání nebo je na uvážení státního zástupce, zda zastaví trestní stíhání podle § 172 odst. 2 písm. b) tr. ř.

6. Pokud bylo zahájeno řízení podle zákona č. 218/12003 Sb. proti dítěti mladšímu patnácti let, nejedná se o trestní řízení a tuto věc nelze do ciziny, jako trestní řízení předat. O činnosti nezletilců je vhodné informovat zastupitelský úřad státu, jehož jsou občany, který je akreditován pro Českou republiku.

Vzor č. 24 - přípis  Nejvyššímu státnímu zastupitelství, kterým se
předkládá žádost o převzetí trestní věci do ciziny

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

Nejvyšší státní zastupitelství
mezinárodní odbor
oddělení právního styku s cizinou
----------------------------------

Věc: obviněný (podezřelý) .......... - žádost  o  předání  trestní
                                               věci do .... (název státu)
Příl.: 3x  žádost o  předání trestní  věci do  ciziny s  překladem
       do......... jazyka
       1x  ověřená kopie  podstatné části  trestního spisu Policie
       České republiky, SKPV, Policie  ČR v ......... ČTS: .......
       s překladem  do ..............  jazyka (uvede  se příslušný
       cizí jazyk)
(nebo originál spisu, ev. další přílohy)

     Ve shora uvedené trestní věci  předkládám podle čl. 96 Pokynu
obecné povahy poř. č. 1/2005  ze dne 26.1.2005, kterým se upravuje
postup   státních   zástupců   při   výkonu   působnosti  státního
zastupitelství  v oblasti  právního  styku  s cizinou  v trestních
věcech  žádost o  převzetí trestní  věci v  ........ (název státu)
a žádám,  aby  byla  i  s   přílohami  odeslána  do  tohoto  státu
k vyřízení.

                 (vedoucí) státní zástupce
                     vlastnoruční podpis

Poznámky k vzoru č. 24:

-----------------------

Žádost je třeba mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství zaslat ve trojím vyhotovení, neboť dvě vyhotovení jsou zasílána do dožádaného státu, z nichž jedno zůstává u ústředního justičního orgánu tohoto státu a jedno je postoupeno orgánu, který je oprávněn v dožádaném státě vést trestní řízení. Jedno vyhotovení zůstává na mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství pro případ ztráty žádosti v cizině nebo pro případné urgence.

Vzor č. 25 - žádost o právní pomoc v cizině týkající se zajištění věcí
nebo majetku v trestním řízení (§ 427 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

PILNÉ
VAZBA

přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud není žádost zasílána přímým právním stykem a státnímu zástupci
není přesně známo, který orgán v cizině je příslušný k vyřízení jeho
žádosti, postačí uvést - "orgánu příslušnému pro ......."
s uvedením místa, kde má být úkon proveden)
................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
__________________________________

Věc: obviněný .......... - žádost o právní pomoc
v trestní věci v ....
Příloha: (jakékoli jiné spisové materiály s překladem,
kterých je třeba k řádnému vyřízení žádosti
v cizině)

S odvoláním na Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne
20. dubna 1959 (popř. se uvede odkaz na jinou mnohostrannou mezinárodní smlouvou
nebo na dvoustrannou mezinárodní smlouvu o vzájemné pomoci, pokud existuje)
žádám o právní pomoc pro trestní řízení vedené proti obviněnému .......,
narozenému dne......... v .........., státnímu příslušníku České republiky,
trvale bytem v ............, toho času ve vazbě v ......, stíhanému policejním
orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, pod
číslem trestního spisu ... pro trestný čin ...... podle § .......... trestního
zákona České republiky. (je-li v trestní věci stíháno více obviněných, uvedou se
údaje ke všem obviněným, proti kterým se v dané trestní věci trestní stíhání
vede)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se příslušné ustanovení trestního zákona o trestném činu, pro který je
obviněný stíhán)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se ustanovení o promlčení trestního stíhání, tj. § 67 tr. zák.)

Uvedeného trestného činu se měl obviněný ....... dopustit tak, že ..........
(skutek by měl být popsán pokud možno v krátkých větách co nejpřehlednějším
způsobem)

Aby bylo dále možné účinně pokračovat v trestním stíhání
obviněného......... na území České republiky, žádám o provedení těchto úkonů
v trestním řízení:

I. zajištění a předání kopií těchto písemných dokladů, které se vztahují k této
trestní věci: (uvede se přesné označení listinných důkazů, které mají být
zajištěny a jakým způsobem se vztahují k trestní věci)

Žádám, aby tyto písemné doklady byly ověřeny tak, aby bylo patrno, že souhlasí s
originálem.

II. provedení domovních prohlídek v .......... (uvede se označení míst, kde mají
být provedeny v dožádaném státě domovní prohlídky), neboť se zde nachází tyto
věci důležité pro trestní řízení vedené v České republice: .......... (označení
těchto věcí s uvedením, proč jsou tyto věci důležité pro trestní řízení)

Žádám, aby domovní prohlídky byly provedeny pokud možno v jeden okamžik. Pokud
to neodporuje právnímu řádu .......... (označení dožádaného státu), žádám, aby
se těchto domovních prohlídek účastnili tito zástupci policejního orgánu České
republiky ......... (uvedou se jména osob).

Pokud bude přítomnost shora uvedených osob u domovních prohlídek povolena,
žádám, aby o době domovních prohlídek bylo s dostatečným předstihem vyrozuměno
Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v --, na adresu: ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........

Státní zástupce v České republice je oprávněn žádat soud o povolení domovní
prohlídky podle § 83 odstavce 1, věty první trestního řádu, který zní: "Nařídit
domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh
státního zástupce soudce."

Podle § 84 trestního řádu České republiky vykonat domovní prohlídku nebo osobní
prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu
toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se
výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného
důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc
nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

III. zjištění těchto bankovních informací: a) informace k bankovnímu účtu číslo
............., vedenému u ........... (název a adresa pobočky banky v dožádaném
státě, která účet vede): - kdy byl tento účet založen a kým, - osoby oprávněné
disponovat s tímto účtem,

(ev. jiné bankovní informace, které je potřeba zajistit)

b) sledování bankovního účtu číslo ............., vedeného u ........... (název
a adresa pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede) po dobu .......
měsíců. Informace o pohybu na tomto účtu nechť jsou, prosím, průběžně zasílány
na Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství, na adresu: ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........

(jedná se o jednu z nových forem spolupráce, kterou Česká republika neváže na
existenci mezinárodní smlouvy, avšak je schopna ji zajistit na základě
vzájemnosti; v ČR se tento úkon provádí podle § 8 odst. 3 tr. ř., nedojde-li
jejím provedením k ohrožení zájmů státu - viz § 377 tr. ř; její provedení při
bezesmluvním styku bude plně záviset na rozhodnutí dožádaného státu)

Žádám, aby majitelé těchto bankovních účtů nebyli vyrozuměni o tom, že byly
vyžádány informace týkající se jejich bankovních účtů.

Tyto bankovní informace jsou nezbytné pro trestní řízení vedené v České
republice z těchto důvodů: ............ (popsat vztah mezi trestným činem,
kterého se měl obviněný dopustit a požadovanými bankovními informacemi).

Státní zástupce v České republice je oprávněn žádat o poskytnutí bankovních
informací podle § 8 odstavce 2, věty první trestního řádu, který zní: "Jestliže
je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících
tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení
poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání
obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou
předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů."

Státní zástupce v České republice je oprávněn nařídit sledování bankovního účtu
podle § 8 odstavce 3 trestního řádu, který zní: "Z důvodů uvedených v odstavci
2 může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda
senátu nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů, a
to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li účel, pro který bylo sledování účtu
nařízeno, i po této době, lze toto sledování prodloužit na základě příkazu
orgánu, před kterým je řízení v té době vedeno, o dalších šest měsíců, a to i
opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než
pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány."

IV) zajištění tohoto majetku jako výnosu z trestné činnosti

a) peněžení částky -. na bankovním účtu --- vedeném u ---. (název a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité, které se nacházejí v dožádaném státě - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti (popsat věci nemovité, které se nacházejí v dožádaném státě
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

neboť je důvodné podezření, že tyto věci (peněžní prostředky) jsou výnosem z
trestné činnosti. Toto podezření vyplývá z těchto zjištěných skutečností: ----.
(popsat vztah mezi trestným činem, kterého se měl obviněný dopustit a peněžními
prostředky nebo věcmi, které mají být zajištěny).

Státní zástupce v České republice je oprávněn zajistit tyto věci (peněžní
prostředky) podle § 79 (§ 79a až 79c) trestního řádu, který zní: -- (doplní se
text příslušných zákonných ustanovení)

V) zajištění majetku obviněného

a) peněžení částky -. na bankovním účtu --- vedeném u ---. (název a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité, které se nacházejí v dožádaném státě - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti (popsat věci nemovité, které se nacházejí v dožádaném státě
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

neboť je důvodné podezření, že se obviněný dopustil shora uvedené trestné
činnosti 1) kterou způsobil poškozenému ---.. (uvést jméno a adresu poškozeného)
škodu ve výši --.. a je obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody
bude zmařeno nebo ztíženo. 2) a je stíhán pro trestný čin, za který je
vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení
trestu propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo
ztížen. (popsat z jakých důvodů je dána obava ze zmaření nebo ztížení uspokojení
nároku poškozeného na náhradu škody nebo na výkon trestu propadnutí majetku).

Státní zástupce v České republice je oprávněn zajistit tento majetek obviněného
podle § 47 (§ 347) trestního řádu, který zní: --- (doplní se text příslušných
zákonných ustanovení)

Vzhledem k tomu, že obviněný .......... se nachází ve vazbě, prosím, aby tato
žádost byla vyřízena v co nejkratším termínu, případně urychleně sděleny důvody,
které tomu brání.

Veškerou korespondenci v této věci zasílejte, prosím, Okresnímu (Krajskému,
Vrchnímu) státnímu zastupitelství v---., na adresu: ..., faxové číslo: ... ke
spisové značce: ..........(uvede se pouze v případě přímého právního styku)

Děkuji za spolupráci,

(vedoucí) státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 25:

1. Právo trestat je projevem vnitřní suverenity každého státu. Orgán činný v trestním řízení (§ 12 odst. 1 tr. ř.) proto není oprávněn vykonávat procesní úkony, včetně zajišťování majetku v trestním řízení, na území jiného státu, stejně tak jako obdobné orgány jiného státu nemohou samy vykonávat takové úkony na území České republiky. O provedení procesního úkonu je nutno požádat příslušný orgán státu, na jehož území má být úkon proveden.

Žádost o právní pomoc je možné vyžádat i před zahájením trestního stíhání, a to ve stejném rozsahu, v němž lze tyto úkony provést podle trestního řádu na území ČR. Právní pomoc je možné vyžádat již po zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. Některé státy (typicky Velká Británie a Irsko) však zajišťují věci (majetek) v trestním řízení teprve po zahájení trestního stíhání, tj. poté, co trestní stíhání bylo zahájeno proti konkrétní osobě.

Oboustranná trestnost je podle čl. 5 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 přezkoumávána tehdy, pokud smluvní stát při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy si vyhradil právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věci závislým na jedné nebo více z následujících podmínek:

a) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující tak i dožádané strany;

b) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestným činem podléhajícím vydání v dožádaném státě;

c) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané strany. Česká republika podmínila provedení prohlídky nebo zajištění věci podmínkami ad a) a c). Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle článku 5 odst. 1, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti.

3. Procesním úkonem, jehož provedení je žádáno v cizině, je i žádost týkající se zajištění věci nebo majetku.

4. Justičním orgánem oprávněným vyžádat provedení důkazu v cizině je v České republice v přípravném řízení trestním pouze státní zástupce, který buď koná dozor v přípravném řízení trestním nebo sám trestní řízení vede. Policejní orgány dávají státnímu zástupci pouze podnět k provedení zajištění věci nebo majetku v cizině.

5. V případě, že státní zástupce v téže věci žádá týž orgán cizího státu o provedení dalších úkonů na základě předtím již podané žádosti o právní pomoc, postačí, když sepíše pouze dodatek k původní žádosti, tj. v tomto dodatku k původní žádosti odkáže na svou předchozí žádost (s uvedením trestní věci, spisové značky a data žádosti) a popis skutku v tomto dodatku již znovu neuvádí, pokud nedošlo k rozšíření trestního stíhání o nové skutky nebo k tomu nejsou jiné zvláštní důvody.

Pokud však v původní žádosti bylo žádáno o úkony, u kterých se nepřezkoumává oboustranná trestnost, je třeba v dodatku k původní žádosti, ve kterém se žádá o zajištění věci nebo majetku, uvést všechny citace příslušných ustanovení právních předpisů, které jsou ve shora uvedeném vzoru žádosti uvedeny.

6. Státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR - z tohoto důvodu se citují v žádosti ustanovení trestního řádu, podle kterých může státní zástupce postupovat, pokud by se majetek nacházel na území ČR. Nelze tedy žádat o zajištění výnosu z trestného činu spočívajícím v majetkové hodnotě, která nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo u níž to výslovně zákon vylučuje (viz zejm. § 47 odst. 5 a § 348 odst. 1 věta druhá a odst. 2 tr. ř., a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů).

7. Podle článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl. Z tohoto důvodu v členských státech Evropské unie by neměl být problém žádat právní pomoc týkající se zajištění nároku poškozeného ve smyslu našeho ustanovení § 47 tr. ř. Bude však záležet na vnitrostátní právní úpravě členského státu, zda takovýto druh zajištění majetku obviněného připouští.

Pokud jde o jiné něž členské státy Evropské unie, zde bude cela záviset na vnitrostátní právní úpravě dožádaného státu a rozhodnutí dožádaného orgánu v dané věci.

8. Pokud jde o zajišťování majetku obviněného podle § 347 tr. ř., je pouze na dožádaném státě, zda a v jakém rozsahu aplikuje trest propadnutí majetku ve smyslu našeho ustanovení § 51 tr. zák. Vyhovění této části žádosti tedy může být problematické.

Protože státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR, nemůže žádost do ciziny o zajištění náhradní hodnoty a o zajištění majetku pro účely uložení peněžitého trestu.

Vzor č. 26 - protokol o vydání věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 78 
odst. 1, 3 tr. ř.) 




Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: 
V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O VYDÁNÍ VĚCI


Dne ---. v ------ hod. podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst.  1,
odst. 3 tr. ř. byl         vyzván

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                           rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



k vydání

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Po poučení podle  § 78 odst.  1 tr. ř.  o povinnosti věc  na vyzvání vydat  a po
upozornění na možnost odnětí věci,  jakož i na možnost uložení  pořádkové pokuty
(§ 66 tr. ř.), vyzvaná osoba uvádí:


Úkon ukončen v ---- hodin.


Po poučení o možnosti doplnění a oprav protokolu a po jeho přečtení osoba, která
věc vydala prohlašuje, že se zněním protokolu souhlasí - nesouhlasí (důvody).


Nezúčastněná osoba                       Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                      že převzala opis protokolu jako potvrzení
                                         o vydání věci:


(jméno a příjmení)                       (jméno a příjmení)



                                              státní zástupce
                                           vlastnoruční podpis
                          otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 26:

1. Ustanovení § 441 tr. ř. se týká mezinárodní spolupráce obecně při zajišťování výnosů a jiného majetku v trestním řízení, přestože odstavec 1 tohoto ustanovení odkazuje na "vyžádanou osobu" v předávacím řízení. Odstavec 1 tohoto ustanovení uvádí, že orgán příslušný podle odstavce 3 (v přípravném řízení to je státní zástupce okresního státního zastupitelství) na základě žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne o zajištění a předání věcí a majetku, které:

a) mohou sloužit jako důkaz nebo

b) které vyžádaná osoba získala trestným činem, pro který je předání vyžadováno,

c) nebo co za takovou věc bylo opatřeno.

Pokud jde o provedení zajištění, ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. stanoví, že zajištění se provádí za přiměřeného použití ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého. Zde dochází k určitému rozporu s ustanovením § 441 odst. 1 tr. ř., neboť o "zajištění" věcí movitých podle § 78 a § 79 tr. ř. se nerozhoduje, ale toto "zajištění" má povahu opatření, kterým se věc důležitá pro trestní řízení odnímá anebo osoba, která má takovou věc u sebe, ji dobrovolně vydá. Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o vydání a odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.

Vzhledem ke shora uvedenému a k tomu, že ustanovení § 441 odst. 1 tr. ř. nestanoví, jakou formu má mít toto rozhodnutí, a celé ustanovení § 441 neřeší možnost podání opravného prostředku, lze se přiklonit k názoru, že není třeba podle § 441 odst. 1 tr. ř. vydávat formální rozhodnutí, ale je možné postupovat zcela podle ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého trestního řádu, a to pouze s odkazem na § 441 odst. 1, 2 tr. ř., neboť věci ani majetek nejsou zajišťovány v trestním řízení vedeném na území ČR, ale jde o úkon právní pomoci, který je na základě dožádání justičního orgánu jiného státu prováděn pro trestní řízení vedené v cizině.

2. Ustanovení § 441 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 78 a § 79 tr. ř. Podle těchto ustanovení je možné zajišťovat jak výnosy spočívající ve věcech movitých, tak věcné důkazy ve smyslu § 112 tr. ř.

3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech postupuje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst. 1, odst. 3 tr. ř.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.

Vzor č. 27 - příkaz k odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.) 



Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:                               V ........ dne ..........


                              PŘÍKAZ K ODNĚTÍ VĚCI


Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. 


přikazuji    

odejmout níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                    rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



následující věci:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Odůvodnění


V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --. podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu  dožadujícího   státu).  V   žádosti  ---..   (název  justičního   orgánu
dožadujícího státu) ze dne --- je uvedeno ---- (uvést, jak zajištěná věc souvisí
s trestním řízení vedeným v dožádaném státě).

        Věc je nutno  odejmout, protože nebyla  výše jmenovaným, který  má věc u
        sebe, na výzvu dobrovolně vydána. 



                                       státní zástupce
                                     vlastnoruční podpis
                      otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 27:

1. K výkladu vztahu § 441 a § 79 tr. ř. viz poznámky u vzoru č. - ( protokol o vydání věci).

2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech vydává příkaz na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř.

3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.

Vzor č. 28 - protokol o odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.)


Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu



Spisová značka:                                V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O ODNĚTÍ VĚCI


Na základě příkazu k odnětí věci  vydaného dne ---.. po předchozí marné  výzvě k
vydání věci  podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. byla
dne ---. v ------ hod. níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                         rodné číslo:
průkaz totožnosti:           

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   

odňata následující věc důležitá pro trestní řízení:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



Po poučení o možnosti doplnění a  oprav protokolu a po jeho přečtení  osoba, jíž
byla  věc  odňata, prohlašuje,  že  se zněním  protokolu  souhlasí -  nesouhlasí
(důvody).


Úkon ukončen v ---- hodin.


Nezúčastněná osoba                      Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                     že převzala opis protokolu jako potvrzení 
                                        o vydání věci:


(jméno a příjmení)                     (jméno a příjmení)





                                       státní zástupce
                                    vlastnoruční podpis
                    otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 28:

Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost. Viz dále poznámky ke vzoru č. 26 (příkaz k odnětí věci).

Vzor č. 29 - usnesení státního zástupce o zajištění peněžních prostředků na účtu
u banky (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka:
V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ........... rozhodl
dne .................. na základě žádosti o právní pomoc (uvede se název
cizozemského justičního orgánu, který žádost podal) ze dne --.. (datum
žádosti), sp. zn. --- takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79a odst. 1 trestního řádu

se zajišťují

peněžní prostředky ve výši ............., -- Kč na účtu č. .......... vedeném u
pobočky ............. banky .................. (název a sídlo banky, její číslo
a kód), majitele účtu .......................... nar. ......., bytem ..........,
neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u
banky jsou určeny ke spáchání trestného činu - ke spáchání trestného činu byly
užity - jsou výnosem z trestné činnosti (uvede se příslušná alternativa nebo
více z těchto alternativ).

Okamžikem doručení tohoto usnesení se zakazuje s peněžními prostředky v
zajištěné výši jakkoli nakládat, s výjimkou výkonu rozhodnutí a
...................... (§ 79a odst. 2 věta třetí trestního řádu - majiteli účtu
lze povolit přesně vymezené dispozice, např. odvádět prostředky na mzdy
zaměstnancům, na úhradu plateb uvedených v § 147 tr. zák.)

Odůvodnění:

(Dále se uvedou okolnosti vztahující se k podmínkám postupu dle § 79a odst. 1
tr. ř.).

Poučení : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v
.......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve
spojení s § 79a odst. 5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní
soud v .............. [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.]. Na úhradu pohledávek,
které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se
přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené tímto usnesením (§ 79a odst. 2
věta čtvrtá trestního řádu). S peněžními prostředky, na které se vztahuje toto
usnesení, lze v rámci výkonu soudního rozhodnutí nakládat jen po předchozím
souhlasu státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k
uspokojení pohledávky státu (§ 79a odst. 2 poslední věta trestního řádu).
Majitel účtu má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění peněžních
prostředků na účtu u banky. Byla-li taková žádost státním zástupcem zamítnuta,
majitel účtu ji, neuvede-li nové důvody, může opakovat až po uplynutí čtrnácti
dnů po právní moci rozhodnutí o zamítnutí (§ 79a odst. 4 trestního řádu).

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky ke vzoru č. 29:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, ve prospěch trestního řízení vedeného v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 79a tr. ř. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že řada mezinárodních smluv Českou republiku zavazuje k zajišťování výnosů z trestné činnosti, event. věcí určených či užitých k trestné činnosti. Jedná se zejména o tyto mezinárodní smlouvy:

- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb.), včetně Dodatkového protokolu ze dne 17.3.1978 (č. 31/1997 Sb.) a čl. 51 Schengenské prováděcí úmluvy,

- Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 (č. 33/1997 Sb.),

- Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27. ledna 1999 (č. 70/2002 Sb.m.s.),

- Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.),

- Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích ze dne 17. prosince 1997 (č. 25/2000 Sb.m.s.),

- Úmluva Společnosti národů o potírání penězokazectví ze dne 20.4.1929 (č. 15/1932 Sb.).

2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází banka, která účet, který má být zajištěn, vede, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.

3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění peněžních prostředků u banky nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

4. Rozhodnutí podle § 79a odst. 1 tr. ř. musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která zajištění provedla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

Přestože ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto ustanovení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

5. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Formát bankovního spojení upravují zvláštní předpisy a aktuální stav lze zjistit na webových stránkách České národní banky.

6. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v § 441 odst. 3, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř. jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí.

7. O stížnosti proti usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.].

8. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se vydává usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu (§ 79b tr. ř.). Totéž platí i při rozhodování o zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c tr. ř.). Ohledně stížnosti je třeba uvést, že i v tomto případě o ní rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal, podle ustanovení § 146a odst. 1 písm. c) tr. ř.

Vzor č. 30 - usnesení o zajištění nároku poškozeného (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení
s § 47 odst. 1, 2, 4 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .........................
rozhodl dne ...................... na základě žádosti o právní pomoc (uvede se
název cizozemského justičního orgánu, který žádost podal) ze dne --.. (datum
žádosti), sp. zn.: --., takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního
řádu se zajišťuje nárok poškozeného ............................., (nar.
........, bytem .........) na náhradu škody způsobené mu trestným činem
................. podle § ................ trestního zákona -. (název
dožadujícího státu) do výše stanovené pro tento účel finanční částkou
celkem----Kč, neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na
náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno (nebo ztěžováno - uvede se
příslušná alternativa, popř. obě).

Zajištění se vztahuje na tyto části majetku obviněného ................, nar.
........., bytem .............: (uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být
zaměněny s jinými)

---. (jméno a příjmení, datum narození), obviněnému v ....... (název
dožadujícího státu) se současně zakazuje, aby s uvedenými zajištěnými věcmi
jakkoli nakládal.

Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného činu --. podle § ................ trestního
zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se měl dopustit tím, že ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu dožadujícího státu). Tato osoba je v -- (název dožadujícího státu)
stíhána ----(název orgánu dožadujícího státu, který vede trestní stíhání). V
tomto trestním řízení vedeném v ---- (název dožadujícího státu) řádně uplatnil
nárok na náhradu škody poškozený ---.. (jméno a příjmení, datum narození) ve
výši --- (uvede se i měna, v níž je nárok v dožádání cizozemského orgánu
vyčíslen) a o jeho důvodnosti a výši v tomto stadiu trestního řízení není
pochybností. Přitom ze skutečností uvedených v žádosti -. (název justičního
orgánu dožadujícího státu) vyplývá, že je dána důvodná obava, že uspokojení
nároku na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno a ztěžováno. Proto
bylo žádosti ---.. (název justičního orgánu dožadujícího státu) vyhověno a podle
§ 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního
řádu bylo rozhodnuto o zajištění nároku poškozeného na náhradu škody až do
pravděpodobné výše škody na majetku obviněného, která byla pro účely tohoto
zajištění stanovena finanční částkou celkem----v Kč, jak je uvedeno ve výrokové
části tohoto usnesení, v níž jsou dále uvedeny i věci, na které se zajištění
vztahuje. Podle § 47 odst. 7 tr. ř. lze práva třetích osob k zajištěnému majetku
uplatnit podle zvláštního právního předpisu.

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno
podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního
zastupitelství v ................. Stížnost nemá odkladný účinek (§ 49
trestního řádu a contrario ve spojení s § 141 odst. 4 trestního řádu). O
stížnosti rozhoduje Okresní soud v.................. [146a odst. 1 písm. d)
trestního řádu].

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 30:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění nároku poškozeného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 47 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda poškozený řádně uplatnil nárok na náhradu škody a v jaké výši a zda o důvodnosti a výši tohoto nároku v tomto stadiu trestního řízení nejsou pochybností.

Ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně vůči členským státům EU (kromě Irska) a Norsku a Islandu je třeba vycházet i z článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy, podle kterého se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl.

2. Zajištění nároku poškozeného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.

3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

5. V usnesení podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř. je nutné popsat části majetku obviněného určené k zajištění nároku. Obviněnému se zakáže s těmito věcmi nakládat. Z usnesení musí být zřejmé, že hodnota zajištěného majetku odpovídá přibližně výši zajišťovaného nároku, kterou je třeba pro tento účel vyčíslit v korunách.

6. Jde-li o nemovitost, po právní moci usnesení zašle státní zástupce jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.

Movité věci se zpravidla uloží do úschovy soudu, event. státního zastupitelství. Podle § 2 odst. 2 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (č. 279/2003 Sb.) je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.

7. Některé věci jsou ze zajištění vyloučeny (srov. § 47 odst. 3 tr. ř. a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb.).

8. Usnesení o zajištění nároku se oznamuje obviněnému, má-li obhájce, jeho obhájci (§ 137 odst. 2, 3 tr. ř.). Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

Ačkoli ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto usnesení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

9. Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř., a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a tr. ř. Musí přitom jít o soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení jde. Pro určení příslušnosti soudu zde neplatí ustanovení § 26 tr. ř. (srov. rozh. č. 55/1995 Sb. rozh. tr.).

Vzor č. 31 - usnesení státního zástupce o majetku obviněného v přípravném
řízení (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka: V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .................. rozhodl
dne ..................... na základě žádosti o právní pomoc (uvede se název
justičního orgánu dožadujícího státu) ze dne --.. (datum žádosti), sp. zn.: --.,
takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 347 odst. 1 trestního řádu

se zajišťuje

majetek (event. se popíše část majetku) ---. (jméno a příjmení, datum narození),
obviněného v ....... (název dožadujícího státu) pro trestný čin --.. podle §
--.. trestního zákona -.. (název dožadujícího státu), za který je vzhledem k
povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení trestu
propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.

---. (jméno a příjmení, datum narození), obviněnému v ....... (název
dožadujícího státu) se zakazuje po dobu trvání zajištění majetku s majetkem
nakládat. Všechny úkony, které se týkají tohoto majetku, jsou neúčinné, vyjímaje
úkony směřující k odvrácení bezprostředně hrozící škody.

Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného činu --. podle § ................ trestního
zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se měl dopustit tím, že ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu dožadujícího státu). Tato osoba je v -- (název dožadujícího státu)
stíhána ----(název orgánu dožadujícího státu, který vede trestní stíhání).
Obviněný je v --.. (název dožadujícího státu) stíhán pro trestný čin, pro který
mu lze v tomto státě uložit i trest propadnutí majetku. Uložení tohoto trestu je
možno s ohledem na jeho povahu a závažnost důvodně očekávat. Z obsahu žádosti o
právní pomoc vyplývá, že svědkyně ................................... vydala
vyšetřovateli dopis, v němž jí obviněný dává příkazy, jak má naložit s
majetkem, který podle údajů v dopise i podle vyjádření svědkyně je v jeho
výlučném vlastnictví. Jedná se o ................................. Tyto věci
měla .............. prodat a peníze uschovat. Z uvedeného vyplývá, že je tu
plně odůvodněna obava, že výkon trestu propadnutí majetku, jehož uložení
přichází v úvahu, bude zmařen nebo ztížen. Proto bylo v souladu s ustanovením
§ 441 odst. 2 ve spojení s § 347 odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o zajištění
majetku obviněného. Zajištění se týká celého majetku obviněného (event. jeho
přesně popsaných částí), a to i přírůstků a výtěžku, které z něho plynou.
Vztahuje se i na majetek, který obviněný nabude po právní moci tohoto
rozhodnutí. Zajištění se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně
třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo
výchovu je podle zákona obviněný povinen pečovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství
v--... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s
§ 347 odst. 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní soud v---[§ 146a
odst. 1 písm. e) trestního řádu].

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 31:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění majetku obviněného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 347 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda lze očekávat uložení trestu propadnutí majetku a na základě čeho je dána důvodná obava, že uložení trestu propadnutí majetku bude zmařeno nebo ztíženo.

Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.) Českou republiku zavazuje k zajišťování věcí, které byly získány za výnosy z trestné činnosti nebo které byly s nimi smíchány, a které jsou považovány za majetek obviněného.

2. Zajištění majetku obviněného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

5. Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci, popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat.

Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu.

Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.

7. Podle § 3 cit. zákona jsou z výkonu rozhodnutí o zajištění vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména

a) běžné oděvní součásti,

b) obvyklé vybavení domácnosti,

c) snubní prsten a předměty obdobné povahy,

d) zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

e) hotové peníze do částky 1 000 Kč. Zajištění nepodléhají rovněž peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále

a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru,

b) pohledávky obviněného na výplatu výživného a

c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění do částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného, jeho domácnost a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů.

8. Po právní moci usnesení o vyloučení věcí ze zajištění podle § 4 cit. zákona státní zástupce vždy vyrozumí justiční orgán dožadujícího státu o takovém vyloučení věci.

9. Ke zjišťování majetku podléhajícího zajištění státní zástupce využije pravomocí uvedených v § 5 až 8 uvedeného zákona.

10. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů - dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.

11. Správa zajištěného majetku se řídí ustanoveními § 9 až § 12 zákona č. 279/2003 Sb.

12. Obdobné obsahové náležitosti - přizpůsobené povaze těchto rozhodnutí - má rozhodnutí státního zástupce o zrušení zajištění, jakož i o tom, že se na určité prostředky vztahuje anebo nevztahuje zajištění majetku obviněného (viz bod 8).

13. K žádosti justičního orgánu dožadujícího státu nelze zajišťovat podle § 441 odst. 1, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř. tzv. náhradní hodnotu, neboť trestní zákon ČR propadnutí takové hodnoty prozatím neumožňuje.

Vzor č. 32 - příkaz státního zástupce k zajištění důkazního
prostředku v jiném členském státě EU

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

P ř í k a z

k zajištění důkazního prostředku v jiném členském státě Evropské unie

V trestní věci obviněného, narozeného --.. v --- (podezřelého, neznámého
pachatele) pro trestný čin podle § -.. trestního zákona, jehož se měl dopustit
tím, že -------.. (popis skutkového děje s přesným vyznačením doby, místa a
způsobu spáchání trestného činu)

podle § 460b odst. 1 trestního řádu s e p ř i k a z u j e , aby byly
zajištěny tyto důkazní prostředky:
- ---.
- ---. (popis listinných a věcných důkazů),

které se nacházejí v -----.. (jejich umístění v jiném členském státě).

O d ů v o d n ě n í

Ve shora uvedené trestní věci je vedeno trestní řízení proti obviněnému --
(podezřelému, neznámému pachateli) pro trestný čin podle § -.. trestního zákona,
jehož se měl dopustit výše popsaným způsobem.

Ustanovení § ---. trestního zákona zní: (uvede se citace příslušných zákonných
ustanovení trestního zákona vztahující se k trestnému činu, pro který je
obviněný stíhán či pro které je vedeno trestní řízení).

Vzhledem k tomu, že pro řádné objasnění této trestní věci je nezbytné zajistit
shora uvedené důkazní prostředky, které jsou věcí důležitou pro trestní řízení,
byl vydán tento příkaz.

Poučení: Proti tomuto příkazu není podle § 460b odst. 6 tr. ř. stížnost
přípustná.

(Žádost o přezkoumání postupu státního zástupce lze podat podle § 157a tr. ř.).

státní zástupce

vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 32:

1. Novelou trestního řádu č. 253/2006 Sb. bylo do právního řádu ČR implementováno rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2003/577/JVV ze dne 22. července 2003, o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.

2. Vydáním tohoto zajišťovacího příkazu (ZP) podle § 460b odst. 1 tr. ř. může státní zástupce dosáhnout zajištění mimo jiné i listinného nebo věcného důkazu (dále jen "důkazní prostředek"), pokud se tento nachází na území členského státu EU, který rovněž implementoval toto rámcové rozhodnutí.

3. K tomuto ZP je nutné připojit osvědčení o vydání tohoto příkazu podle vzoru, který je stanoven vyhláškou č. 258/2006 Sb. Dále musí státní zástupce zpracovat žádost o právní pomoc spočívající v žádosti o předání důkazního prostředku do České republiky za účelem dokazování. V kolonce h) osvědčení musí být vyznačen odkaz na tuto žádost o právní pomoc. V kolonce j) osvědčení je však třeba odkázat na možnost podání žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce podle § 157a tr. ř. Vzhledem k tomu je vhodné uvést upozornění na možnost podání žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce podle § 157a tr. ř. rovněž do poučení uvedeného v ZP. Osobě přímo dotčené tímto příkazem se tento příkaz doručí až poté, co příslušný orgán vykonávajícího státu zajistil jeho výkon - viz § 460c poslední věta tr. ř.

4. ZP s osvědčením a žádostí o předání zajištěného důkazního prostředku je možné zaslat přímo příslušnému orgánu členského státu EU. Osvědčení i žádost o právní pomoc je třeba přeložit do jazyka, který si členský stát vyhradil, a zaslat je příslušnému orgánu členského státu, který již implementoval toto rámcové rozhodnutí. ZP, který je třeba připojit k osvědčení, se nepřekládá (pokud povinnost překladu příkazu nevyplývá z jiných okolností, např. doručení oprávněné osobě do ciziny).

 Vzor č. 33 - příkaz státního zástupce k zajištění majetku v jiném členském
státě EU

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová  značka:
V ........ dne ..........


                                  P ř í k a z

            k zajištění majetku v jiném členském státě Evropské unie

V  trestní  věci  obviněného,  narozeného  --..  v  ---  (podezřelého, neznámého
pachatele) pro trestný čin podle §  -.. trestního zákona, jehož se měl  dopustit
tím, že  -------.. (popis  skutkového děje  s přesným  vyznačením doby,  místa a
způsobu spáchání trestného činu)

podle § 460b odst. 1 trestního řádu  s e    p ř i k a z u j e, aby byl  zajištěn
tento majetek (popis majetku, včetně jeho umístění v jiném členském státě):

- peněžní prostředky ve výši ............., -- Kč na účtu č. ..........  vedeném
u  pobočky .............  banky ..................  (název a  sídlo banky,  její
číslo  a  kód),  majitele účtu  ..........................  nar.  ......., bytem
.........., ---..

- -------.
který se nachází v -----..

                              O d ů v o d n ě n í

Ve  shora uvedené  trestní věci  je vedeno  trestní řízení  proti obviněnému  --
(podezřelému, neznámému pachateli) pro trestný čin podle § -.. trestního zákona,
jehož se měl dopustit výše popsaným způsobem.

Ustanovení § ---. trestního zákona  zní: (uvede se citace příslušných  zákonných
ustanovení  trestního  zákona  vztahující  se k  trestnému  činu,  pro  který je
obviněný stíhán či pro které je vedeno trestní řízení).

(Dále se uvedou okolnosti  vztahující se k podmínkám  postupu dle § 79a  odst. 1
tr. ř., event. jiných ustanovení trestního řádu týkajících se zajištění  majetku
v trestním řízení).

P o u č e n í :  Proti  tomuto příkazu je podle § 460b odst. 6 tr.  ř. přípustná
stížnost,  kterou  je možno  podat  nejpozději do  tří  dnů od  jeho  oznámení u
Okresního (Krajského,  Vrchního) státního  zastupitelství v  .......... Stížnost
nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 tr. ř.  ve  spojení  s        § 460b odst. 6
trestního  řádu).  O  stížnosti  rozhoduje  Okresní  (Krajský,  Vrchní)  soud  v
.............. [§ 146a odst. 1 písm. g) tr. ř.].

                                       státní zástupce

                                     vlastnoruční podpis
                         otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 33:

1. Novelou trestního řádu č. 253/2006 Sb. bylo do právního řádu ČR implementováno rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2003/577/JVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.

2. Vydáním tohoto zajišťovacího příkazu (ZP) podle § 460b odst. 1 tr. ř. může státní zástupce dosáhnout zajištění mimo jiné i majetku nebo jeho části, věcí nebo jiných majetkových hodnot, u kterých je podezření, že byly určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti nebo svou hodnotou odpovídají, byť i jen zčásti, takovému výnosu (dále jen "majetek"), pokud se tento nachází na území členského státu EU, který rovněž implementoval toto rámcové rozhodnutí. Tj. tento příkaz se týká pouze věcí a majetku, které je možné zajistit podle ustanovení oddílu třetího hlavy čtvrté (§ 78 až § 79f tr. ř.), netýká se zajištění majetku obviněného podle § 347 tr. ř.

3. K tomuto ZP je nutné připojit osvědčení o vydání tohoto příkazu podle vzoru, který je stanoven vyhláškou č. 258/2006 Sb. V kolonce h) osvědčení musí být vyznačeno, že majetek má být zajištěn pro účely následného propadnutí nebo zabrání. Státní zástupce v kolonce h), bod 1.1.3. osvědčení uvede předpokládaný termín, kdy soud podá žádost o uznání a výkon rozhodnutí o propadnutí majetku nebo o propadnutí či zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Osobě přímo dotčené tímto příkazem se tento příkaz doručí až poté, co příslušný orgán vykonávajícího státu zajistil jeho výkon - viz § 460c poslední věta tr. ř.

4. Osvědčení je třeba přeložit do jazyka, který si členský stát vyhradil, a zaslat je příslušnému orgánu členského státu, který již implementoval toto rámcové rozhodnutí. ZP, který je třeba připojit k osvědčení, se nepřekládá (pokud povinnost překladu příkazu nevyplývá z jiných okolností, např. doručení oprávněné osobě do ciziny).

Vzor č. 34 usnesení státního zástupce krajského státního zastupitelství o
uznání příkazu k zajištění majetku vydaného v jiném členském státě EU

Krajské státní zastupitelství v ..................

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

U s n e s e n í

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ........... rozhodl dne
.................. v trestní věci obviněného (podezřelého, neznámého pachatele)
pro trestný čin podle § ----.. trestního zákona (uvede se dožadující stát)
t a k t o :

Podle § 460f odst. 1 tr. ř. s e u z n á v á na území České republiky příkaz
k zajištění peněžních prostředků (event. jiného majetku ve smyslu § 460a odst. 1
písm. a) tr. ř.) vydaný --. (název orgánu, který zajišťovací příkaz v jiném
členském státě vydal) dne ---. v ---., číslo jednací: ----

II.

Podle § 79a odst. 1 tr. ř. s e z a j i š ť u j í peněžní prostředky ve výši
............., -- Kč na účtu č. .......... vedeném u pobočky ............. banky
.................. (název a sídlo banky, její číslo a kód), majitele účtu
.......................... nar. ......., bytem .........., neboť zjištěné
skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny
ke spáchání trestného činu - ke spáchání trestného činu byly užity - jsou
výnosem z trestné činnosti (uvede se příslušná alternativa nebo více z těchto
alternativ).

Okamžikem doručení tohoto usnesení se zakazuje s peněžními prostředky v
zajištěné výši jakkoli nakládat, s výjimkou výkonu rozhodnutí a
...................... (§ 79a odst. 2 věta třetí tr. ř. - majiteli účtu
lze povolit přesně vymezené dispozice, např. odvádět prostředky na mzdy
zaměstnancům, na úhradu plateb uvedených v § 147 tr. zák.)

O d ů v o d n ě n í :

V ---. (název dožadujícího členského státu) je vedeno trestní stíhání (řízení)
proti ----. (jméno a příjmení), obviněnému (podezřelému, neznámému pachateli) z
trestného činu --. podle § ................ trestního zákona -. (název
dožadujícího státu), kterého se měl dopustit jednáním popsaným v (uvede se odkaz
na kolonku zajišťovacího příkazu justičního orgánu dožadujícího členského státu
EU).

V rámci tohoto trestního řízení ---- (název orgánu, který zajišťovací příkaz v
jiném členském státě vydal) vydal dne --.. pod číslem jednacím ---- příkaz k
zajištění peněžní částky uvedené ve výroku tohoto usnesení (event. jiného
majetku ve smyslu § 460a odst. 1 písm. a) tr. ř.). K tomuto příkazu bylo
připojeno řádně vyplněné osvědčení ve smyslu § 460b odst. 2 tr. ř., ve spojení s
vyhláškou č. 258/2006 Sb.

Vzhledem k tomu, že není dán žádný z důvodů pro odmítnutí uznání tohoto příkazu
k zajištění uvedených v § 460f odst. 2 tr. ř., bylo rozhodnuto o uznání tohoto
příkazu a o jeho výkonu. Výkon bude proveden podle právního řádu České
republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je podle § 460f odst. 5 tr. ř. přípustná
stížnost, kterou je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u
Krajského státního zastupitelství v .......... Stížnost nemá odkladný účinek (§
141 odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 460f odst. 5 tr. ř.). O stížnosti rozhoduje
Krajský soud v .............. [§ 146a odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Podle § 460f
odst. 5 věta druhá tr. ř. nelze touto stížností napadnout důvody, pro které byl
příkaz k zajištění majetku vydán justičním orgánem vydávajícího členského státu.
Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního
rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené tímto usnesením
(§ 79a odst. 2 věta čtvrtá tr. ř.). S peněžními prostředky, na které se vztahuje
toto usnesení, lze v rámci výkonu soudního rozhodnutí nakládat jen po předchozím
souhlasu státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k
uspokojení pohledávky státu (§ 79a odst. 2 poslední věta tr. ř.). Majitel účtu
má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na
účtu u banky. Byla-li taková žádost státním zástupcem zamítnuta, majitel účtu
ji, neuvede- li nové důvody, může opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů po právní
moci rozhodnutí o zamítnutí (§ 79a odst. 4 tr. ř.).

státní zástupce

vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky ke vzoru č. 34:

1. Ustanovení § 460f odst. 1 tr. ř. umožňuje uznat a vykonat příkaz k zajištění majetku vydaný příslušným justičním orgánem jiného členského státu EU. Tento příkaz se týká pouze věcí a majetku, které je možné zajistit podle ustanovení oddílu třetího hlavy čtvrté (§ 78 až § 79f tr. ř.), tj. netýká se zajištění majetku obviněného ve smyslu § 347 tr. ř.

2. Tento příkaz k zajištění majetku je třeba vykonat vždy, je-li vydán v rámci trestního řízení (ať už je vedeno proti fyzické nebo právnické osobě, anebo se jedná o část trestního řízení týkající se odnětí výnosů z trestné činnosti, byť by zde docházelo v jiném členském státě k částečnému sdílení důkazního břemene), ledaže by zde byl jeden z důvodů stanovený trestním řádem, kdy lze výkon tohoto příkazu odmítnout. Příkaz k zajištění majetku vydaný příslušným justičním orgánem jiného členského státu EU, je možné odmítnout pouze z důvodů uvedených v § 460f odst. 2 tr. ř.

Vzor č. 35 usnesení státního zástupce krajského státního
zastupitelství o uznání příkazu k zajištění majetku vydaného v
jiném členském státě EU s odložením jeho výkonu

Krajské státní zastupitelství v ..................

Sp. zn.:
V ........ dne ..........

U s n e s e n í

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ........... rozhodl dne
.................. v této trestní věci obviněného (podezřelého, neznámého
pachatele) pro trestný čin podle § ----.. trestního zákona (uvede se
dožadující stát) t a k t o :

II.

a podle § 460g odst. 1 tr. ř. se o d k l á d á v ý k o n tohoto rozhodnutí,
neboť jeho výkon by mohl narušit trestní řízení probíhající v České republice
(majetek uvedený v příkazu k zajištění vydaném justičním orgánem vydávajícího
státu již byl zajištěn v rámci jiného trestního řízení probíhajícího v České
republice nebo v jiném státě).

O d ů v o d n ě n í :

V ---. (název dožadujícího členského státu) je vedeno trestní stíhání proti
----. (jméno a příjmení), obviněnému z trestného činu --. podle §
................ trestního zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se měl
dopustit jednáním popsaným v (uvede se odkaz na kolonku zajišťovacího příkazu
justičního orgánu dožadujícího členského státu EU).

V rámci tohoto trestního řízení ---- (název orgánu, který zajišťovací příkaz v
jiném členském státě vydal) vydal dne EE.. pod číslem jednacím ---- příkaz k
zajištění peněžní částky uvedené ve výroku tohoto usnesení (event. jiného
majetku ve smyslu § 460a odst. 1 písm. a) tr. ř.). K tomuto příkazu bylo
připojeno řádně vyplněné osvědčení ve smyslu § 460b odst. 2 tr. ř., ve spojení s
vyhláškou č. 258/2006 Sb.

Vzhledem k tomu, že není dán žádný z důvodů pro odmítnutí uznání tohoto příkazu
k zajištění uvedených v § 460f odst. 2 tr. ř., bylo rozhodnuto o uznání tohoto
příkazu. Protože výkon by mohl narušit trestní řízení probíhající v České
republice (majetek uvedený v příkazu k zajištění vydaném justičním orgánem
vydávajícího státu již byl zajištěn v rámci jiného trestního řízení
probíhajícího v České republice nebo v --- název státu), bylo rozhodnuto o
odložení výkonu uznání tohoto příkazu.

P o u č e n í : Proti výroku č. I tohoto usnesení je podle § 460f odst. 5 tr.
ř. přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho
oznámení u Krajského státního zastupitelství v .......... Stížnost nemá odkladný
účinek (§ 141 odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 460f odst. 5 tr. ř.). O
stížnosti rozhoduje Krajský soud v .............. [§ 146a odst. 1 písm. g) tr.
ř.].

Podle § 460f odst. 5 věta druhá tr. ř. nelze touto stížností napadnout důvody,
pro které byl příkaz k zajištění majetku vydán justičním orgánem vydávajícího
členského státu.

státní zástupce

vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky ke vzoru č. 35:

1. Ustanovení § 460f odst. 1 tr. ř. umožňuje uznat a vykonat příkaz k zajištění majetku vydaný příslušným justičním orgánem jiného členského státu EU. Tento příkaz k zajištění majetku je třeba vykonat vždy, je-li vydán v rámci trestního řízení (ať už je vedeno proti fyzické nebo právnické osobě, anebo se jedná o část trestního řízení týkající se odnětí výnosů z trestné činnosti, byť by zde docházelo v jiném členském státě k částečnému sdílení důkazního břemene), ledaže by zde byl jeden z důvodů stanovený trestním řádem, kdy lze výkon tohoto příkazu odmítnout. Příkaz k zajištění majetku vydaný příslušným justičním orgánem jiného členského státu EU, je možné odmítnout pouze z důvodů uvedených v § 460f odst. 2 tr. ř.

2. Výkon uznání příkazu k zajištění majetku vydaný příslušným justičním orgánem jiného členského státu EU je možné odložit z důvodů uvedených v § 460g odst. 1 tr. ř. Justiční orgán, který v jiném členském státě vydal příkaz k zajištění majetku, je třeba podle § 460g odst. 2 tr. ř. informovat o odložení a důvodech odložení výkonu zajištění majetku, jakož i o dalších omezeních, která se vztahují na majetek uvedený v příkazu.

3. Jakmile pomine důvod odložení výkonu rozhodnutí o uznání příkazu k zajištění majetku, státní zástupce usnesením rozhodne o výkonu tohoto usnesení o uznání podle § 460f odst. 1 tr. ř., a to podle příslušných ustanovení oddílu třetího hlavy čtvrté (§ 78 až § 79f tr. ř.).

Vzor č. 36 usnesení  státního zástupce krajského státního  zastupitelství o
neuznání příkazu k zajištění majetku vydaného v jiném členském státě EU

Krajské státní zastupitelství v ..................

Sp. zn.:
V ........ dne ..........


                                U s n e s e n í

        Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v ...........  rozhodl
        dne  ..................  v této  trestní  věci obviněného  (podezřelého,
        neznámého pachatele)  pro trestný  čin podle  § ----..  trestního zákona
        (uvede se dožadující stát)  t a k t o :

        Podle § 460f odst. 2 písm. -.)  tr. ř.  s e    n e u z n á v á  na území
        České republiky příkaz k  zajištění peněžních prostředků (event.  jiného
        majetku ve  smyslu §  460a odst.  1 písm.  a) tr.  ř.) vydaný --. (název
        orgánu, který zajišťovací příkaz v jiném členském státě vydal) dne  ---.
        v ---., číslo jednací: ----


                             O d ů v o d n ě n í :

V ---.  (název dožadujícího  členského státu)  je vedeno  trestní stíhání  proti
----. (jméno a příjmení), obviněnému z (event. je vedeno trestní řízení ve  věci
neznámého  pachatele,  který  se  měl  dopustit)  trestného  činu   --.  podle §
................ trestního zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se  měl
dopustit jednáním popsaným  v (uvede se  odkaz na kolonku  zajišťovacího příkazu
justičního orgánu dožadujícího členského státu EU).

V rámci tohoto trestního řízení  ---- (název orgánu, který zajišťovací  příkaz v
jiném členském státě  vydal) vydal dne  --.. pod číslem  jednacím ---- příkaz  k
zajištění  peněžní  částky  uvedené ve  výroku  tohoto  usnesení (event.  jiného
majetku  ve smyslu  § 460a  odst. 1  písm. a)  tr. ř.).  K tomuto  příkazu bylo
(nebylo) připojeno řádně vyplněné osvědčení ve smyslu § 460b odst. 2 tr. ř.,  ve
spojení s vyhláškou č. 258/2006 Sb.

Vzhledem  k  tomu,  že -----(uvedou  se  skutkové  okolnosti odůvodňující  užití
důvodů, které vedly  k rozhodnutí o  neuznání příkazu k  zajištění podle §  460f
odst. 2 tr. ř.).


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle § 460f odst. 5 tr. ř. přípustná
stížnost.

                                                státní zástupce

                                              vlastnoruční podpis
                         otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky ke vzoru č. 36:

2. Podle § 460f odst. 4 tr. ř. státní zástupce je povinen justiční orgán jiného členského státu, který příkaz k zajištění vydal, ihned informovat o tom, že příkaz nebyl v České republice uznán, včetně důvodů, pro které nebyl uznán.

Příl.10

Úřední jazyky vybraných států

(Informace o úředních jazycích níže uvedených států jsou převzaty z webových stránek Ministerstva zahraničních věcí: www.mzv.cz)

Albánská republika - albánština

Alžírská demokratická a lidová republika - arabština

Belgické království - francouzština, vlámština a němčina (podle regionu - pro žádosti či jiné písemnosti lze doporučit francouzštinu)

Běloruská republika - běloruština a ruština

Bosna a Hercegovina - bosenština, srbština a chorvatština

Bulharská republika - bulharština

Dánské království - dánština

Estonská republika - estonština

Finská republika - finština, švédština

Francouzská republika - francouzština

Gruzie - gruzínština

Chorvatská republika - chorvatština

Irská republika - irština a angličtina

Islandská republika - islandština

Italská republika - italština

Kubánská republika - španělština

Kyperská republika - řečtina a turečtina

Kyrgyzská republika - kyrgyzština a ruština

Maďarská republika - maďarština

Maltská republika - angličtina

Moldavská republika - moldavština

Mongolsko - mongolština

Nizozemské království - nizozemština

Norské království - norština

Lichtenštejnské knížectví - němčina

Litevská republika - litevština

Lotyšská republika - lotyština

Lucemburské velkovévodství - lucemburština, administrativními jazyky jsou i francouzština a němčina

Polská republika - polština

Portugalská republika - portugalština

Přechodový islámský stát

Afghánistán - paštu (52 % obyv.), darí (dialekt perštiny - 32 % obyv.) Ostatní hlavní jazyky: uzbečtina, turkmenština, balúčí.

Rakouská republika - němčina

Republika Kazachstán - kazaština a ruština

Republika Makedonie (FYROM) - makedonština

Rumunsko - rumunština

Ruská federace - ruština

Řecká republika - řečtina

Slovinská republika - slovinština

Spojené království Velké Británie a Severního Irska - angličtina

Spojené státy americké - angličtina

Spolková republika Německo - němčina

Svazová republika Jugoslávie - Srbsko a Černá hora - v Srbsku je srbština s ekavským nářečím s písmem cyrilicí, v Černé Hoře srbština s ijekavským nářečím s písmem latinkou v pobřežních oblastech a cyrilicí ve vnitrozemí.

Španělské království - španělština

Švédské království - švédština

Tádžická republika - tádžičtina

Tuniská republika - arabština

Turecká republika - turečtina

Ukrajina - ukrajinština

Uzbecká republika - uzbečtina

Vietnamská socialistická republika - vietnamština

Příl.11

Adresy vybraných orgánů, jejichž činnost se týká právního styku s cizinou

Nejvyšší státní zastupitelství České republiky

mezinárodní odbor

oddělení právního styku s cizinou

Jezuitská 4

660 55 Brno

tel.: 542 512 202 (telefon vedoucí kanceláře)

fax: 542 512 414

Eurojust

Maanweg 174

2516 AB, The Hague

The Netherlands

tel: 0031 / 70 412 52 72

fax: 0031 / 70 412 52 71

e-mail: pzeman@eurojust.eu.int,

Ministerstvo spravedlnosti ČR

mezinárodní odbor

oddělení mezinárodních smluv

a mezinárodní právní pomoci trestní

Vyšehradská 16

128 10 Praha 2

tel.: 221 997 111

fax: 221 997 560

Policejní prezidium ČR

odbor mezinárodní policejní spolupráce

oddělení SIRENE

P.O. Box 62/MPS

Strojnická 27

170 89 Praha 7

tel.: 974 834 225, 974 834 210

fax: 974 834 716

Policejní prezidium ČR

odbor mezinárodní policejní spolupráce

oddělení Interpol

P.O. Box 62/MPS

Strojnická 27

170 89 Praha 7

tel.: 974 834 210 (kontakt na stálou službu Interpolu)

fax: 974 834 716

Diplomatický protokol

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Loretánské náměstí 5

118 00 Praha 1

tel: 224 182 190

fax: 224 182 034

Národní bezpečnostní úřad

Na Popelce 2/16, Praha 5, 150 06

adresa pro podávání písemností:

Národní bezpečnostní úřad

P.O.BOX 49

Praha 56, 150 06

tel.: 257 283 111

fax: 257 283 110

Příl.12

Adresy ústředních justičních orgánů evropských států pro přípravné řízení trestní

--------------------------------------------------------------------------------------------------------
STÁT                ADRESA                             WWW                       fax
                    Ministerstva spravedlnosti         jsou-li k dispozici       telefon
                    nebo Generální prokuratury                                   jsou-li k dispozici
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www nejsou k dispozici     fax:
Albánie             Bld. Deshmoxet e Kompit                                      00355/42/228 359
                    ALB - Tirana                                                 tel.:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------                                                                     00355/42/234 560
                    Ministerio de Justicia e          www nejsou k dispozici     fax: 0037/6/869-250
Andorra             Interior                                                     tel: 0037/6/872-080
                    Edifici de Serveis de l'Obac
                    Ctra. de l'Obac s/n
                    Escaldes-Engordany
                    Andorra
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Generální prokuratura Běloruské   www.ncpi.gov.by/minjust    fax:
Bělorusko           republiky                                                    00375/17/226 44 18
                    Internacionálnaja 22                                         00375/17/223 72 43
                    220 849 Minsk
                    Belarus
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.just.fgov.be           fax:
Belgie              Boulevard de Waterloo 115                                    0032/2/538 83 75
                    1000 Bruxelles                                               tel:
                    Belgium                                                      0032/2/542 65 11
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bosna a             Ministarstvo Vanjskih Poslova     www nejsou k dispozici     fax není
Hercegovina         Bosny a Hercegoviny                                          k dispozici
                    Musala br. 9                                                 tel. na MZV
                    7100 Sarajevo                                                00387/33/28 11 00
                    Bosnia a Hercegovina
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.mjeli.government.bg    fax:
Bulharsko           1040 Sofia                                                   00359/2/98 70 098
                    Slavjanska 1                                                 tel:
                    Bulgaria                                                     00359/2/98 70 709
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.jm.dk                  fax
Dánsko              Slotsholmsgade 10                                            0045/33/933510
                    1216 Kobenhavn                                               tel.:
                    Denmark                                                      0045/33/923340
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.just.ee                fax:
Estonsko            Tönismägi 5a                                                 00372/7/6936052
                    15191 Tallin                                                 tel.:
                    Estonia                                                      00372/7/441390
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.om.fi                  fax:
Finsko              Eteläesplanadi 10                                            00358/9/16067524
                    00130 Helsinki                                               tel.:
                    Finland                                                      00358/9/16067524
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministere de la Justice           www.justice.gouv.fr        fax:
Francie             13, Place Vendome                                            0033/1/44772258
                    750 42 Paris                                                 tel:
                    France                                                       0033/1/44861422
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministarstvo pravosuda            www.pravosudje.hr          fax:
Chorvatsko          ul. Republike             Austrije 14,                               00385/1/3710672
                    100 00 Zagreb                                                tel.:
                    Hrvatska                                                     00385/1/3710671
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.strj.is                fax:
Island              Arnarhvoll 111                                               00354/5527340
                    IS-150 Reykjavík                                             tel.:
                    Iceland                                                      00354/5609010
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice, Equality     www.justice.ie             fax:
Irsko               and Law Reform                                               00353/1/6028420
                    72-76 St.Stephens Green                                      tel.:
                    Dublin 2                                                     00353/1/6028202
                    Ireland
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministero della                   www.giustizia.it           fax:
Itálie              Giustizia                                                    0039/06/68897528
                    Via Arenula 70                                               tel.:
                    I-00186 Roma                                                 0039/06/68852841
                    Italy
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www nejsou k dispozici     fax:
Kypr                125 Athalassa Ave                                            00357/22/518356
                    CY-Nicosia                                                   tel.:
                    Cyprus                                                       00357/22/805958
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Fürstliches Landgericht           www nejsou k dispozici     fax:
Lichtenštejnsko     Aeulestr. 70                                                 00423/236/6569
                    FL-9490 Vaduz                                                tel.:
                    Fürstentum Liechtenstein                                     00423/236/6508
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    Ministry of Justice               www.tm.gov.lt              fax
Litva               Gedimimo pr 30/1                                             00370/2/625940
                    Vilnius                                                      tel.:
                    LT-2600                                                      00370/2/624670
                    Lithuania
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lotyšsko            General Prosecutor's Office       www.tm.gov.lv              fax
                    O. Kalpaka blvd. 6                                           00371/7044449
                    Riga                                                         tel.:
                    LV - 1801                                                    00371/7044525
                    Latvia
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lucembursko         Parquet Général du Luxembourg     http://www.mj.public.lu/   fax:
                    Cote D'Eich 12                                               00352/470550
                    L-2010                                                       tel.:
                    Luxembourg                                                   00352/475981336
                    Grossherzogtum Luxembourg
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Maďarsko            General Prosecutor's Office       www.im.hu                  fax:
                    Markó utca 16                                                0036/1/2692662
                    1055 Budapest Hungary                                        tel.:
                                                                                 0036/1/2692600
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Makedonie           Ministarstvo Pravde               www nejsou k dispozici     fax:
                    Republiky Makedonie                                          00389/91/226975
                    Veljko Vlahovič 9                                            tel.:
                    91000 Skopje                                                 00389/91/110439
                    Makedonia
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
                    The Office of the Attorney        http://www.justice.gov.mt/ fax:
Malta               General                                                      00356/240738
                    the Palace                                                   tel.:
                    MLT-Valletta                                                 00356/21235549
                    Malta
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Moldavsko           General Prosecutor's Office of    www nejsou k dispozici     fax:
                    the Moldavian Republic                                       00373/2/228635
                    ul.Mitropolita Banulescu-Bodoni                              tel.:
                    26                                                           00373/2/228635
                    2005 Chisinau
                    Moldova
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Monako              Principality Monaco               www.gouv.mc
                    Gouvernment
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nizozemí            Ministry of Justice               www.justitie.nl            fax:
                    PO box 20301                                                 0031/70/3707945
                    2500 EH The Hague                                            tel.:
                    The Netherlands                                              0031/70/3707911
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Norsko              Ministry of Justice               www.odin.dep.no/jd         fax:
                    Akersgaten 42                                                0047/22/249534
                    P.O. Box 8005 Dep.                                           tel.:
                    0030 Oslo                                                    0047/22/249090
                    Norway
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německo             Bundesministerium                 www.bmj.bund.de            fax:
                    für Justiz                                                   0049/30/20259875
                    Mohrenstr. 37                                                tel.:
                    D-10117 Berlin                                               0049/30/202570
                    Deutschland
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Polsko              Ministry of Justice               www.ms.gov.pl              fax:
                    Al. Ujazdowskie 11                                           0048/22/6220881
                    00-950 Warszawa                                              tel.:
                    Poland                                                       0048/22/6280949
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Portugalsko         Procuradoria-Geral da República   www.mj.gov.pt              fax:
                    Rua da Escola Politécnica 140                                00351/21/3975255
                    P-1250-103 Lisboa                                            tel.:
                    Portugal                                                     00351/21/3921900
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rakousko            Bundesministerium für Justiz      www.bmj.gov.at             fax:
                    Musseumstrasse 7                                             0043/1/521522730
                    1070 Wien                                                    tel.:
                    Austria                                                      0043/1/521520
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rumunsko            Ministry of Justice               www.just.ro                fax:
                    17, Apolodor                                                         0040/1/4107129
                    Sector 5-Arr                                                 0040/1/3101662
                    RO-70602 Bucurest                                            tel.:
                    Romania                                                      0040/1/4107129
                                                                                 0040/1/3141514
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ruská               General Prosecutor's Office       www.minjust.ru             fax:
federace            ul.B.Dmitrovka 15a                                           007/095/2928848
                    101999 Moscow Russia                                         007/095/2659797
                                                                                 0040/1/3141514
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řecko               Ministry of justice               www.ministryofjustice.gr   fax:
                    Mesogeion 96                                                 0030/1/7716710
                    GR-Athens 115 27                                             tel.:
                    Greece                                                       0030/1/7753230
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slovensko           Generální prokuratura             www.justice.gov.sk         fax:
                    Štúrova 2                         +421 2 59 35 31 11         00421/2/52922308
                    812 85 Bratislava                                            tel.:
                                                                                 00421/2/59532768
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slovinsko           Ministry of Justice               www.sigov.si               fax:
                    Župančičeva 3                                                00386/14/261050
                    SI-1000 Ljubljana                                            tel.:
                                                                                 00386/61/1785350
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Srbsko a            Ministry of Justice               www nejsou k dispozici
Černá Hora          Nemanjina 22-26
                    11000 Beograd
                    Serbia
                    Serbia and Montenegro

                    Ministry of Justice
                    Vuka Karadžiča 3
                    81 000 Podgorica
                    Montenegro
                    Serbia and Montenegro
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Španělsko           Ministry of Justice               www.mju.es                 fax:
                    San Bernardo, 62                                             0034/91/3904457
                    28015 Madrid                                                 tel.:
                    Spain                                                        0034/91/3902228
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Švédsko             Ministry of Justice               www.justitie.regeringen.se fax:
                    Rosenbad 4                                                   0046/8/4054676
                    103 33 Stockholm                                             tel.:
                    Sweden                                                       0046/8/4054500
                    Federal Office of Justice         www.ejpd.admin.ch          fax:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Švýcarsko           Bundesrain 20                                                0041/31/3225380
                    CH-3003 Bern                                                 tel.:
                    Schweiz                                                      0041/31/3224268
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Turecko             Ministry of Justice               www.adalet.goc.tr          fax:
                    TR-06659 Ankara                                              0090/312/4191163
                    Türkiye                                                      tel.:
                                                                                 0090/312/4195733
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukrajina            General Prosecutor's Office       www.minjust.gov.ua         fax:
                    Riznicka 13/15                                               00380/44/2902851
                    01601 Kyiv                                                   tel.:
                    Ukraine                                                      00380/44/5738139
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vatikán             Holly Sedic                       www.vatican.va
                    Vatican
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Velká               Home Office                       www.lcd.gov.uk             fax:
Británie            Mutual Legal Assistance Section                              0044/207/2734400
                    50, Queen Anne"s Gate                                        0044/207/2734422
                    London                                                       tel.:
                    SW1H 9AT                                                     0044/204/2734083
                    United Kingdom
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Evropská unie       European Union                    www.europa.eu
                    Brussel
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rada Evropy         Council of Europe                 www.coe.int
                    CEDEX
                    67075 Strasbourg
                    France
--------------------------------------------------------------------------------------------------------