Vyhláška ze dne 11.7.2006, kterou se stanoví požadavky na snímače teploty používané jako součást stanoveného měřidla

2.8.2006 | Sbírka:  381/2006 Sb. | Částka:  120/2006ASPI

Vztahy

Nadřazené: 505/1990 Sb.
Pasivní derogace: 155/2010 Sb.
381/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 11. července 2006,
kterou se stanoví požadavky na snímače teploty používané jako součást stanoveného měřidla
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:
§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na snímače teploty s převodníkem proudu nebo napětí nebo bez převodníku používané jako součást stanoveného měřidla (dále jen "snímače teploty"), postup při schvalování jejich typu a postup při jejich ověřování. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se za snímače teploty považují
a) odporové snímače teploty pro měřiče tepla dodávaného teplonosnou kapalinou,
b) odporové snímače teploty pro měřiče tepla dodávaného vodní parou,
c) odporové snímače teploty pro měřidla průtoku.
§ 3
Terminologie, požadavky na snímače teploty, postup při schvalování jejich typu a postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2006.
Ministr:
Ing. Urban v. r.
Příl.
1 TERMINOLOGIE
1.1 Čidlo je citlivá část snímače teploty (rezistor), která změnou odporu reaguje na změnu teploty.
1.2 Člen měřiče tepla je část měřiče tepla, která snímá fyzikální veličiny potřebné ke stanovení množství tepla nebo tyto snímané veličiny přijímá a matematicky zpracovává. Členy měřiče tepla jsou vodoměr, snímače teploty a kalorimetrické počítadlo.
1.3 Doba odezvy T
0,5
je časový interval mezi okamžikem, kdy je snímač teploty vystaven skokové změně teploty a okamžikem, kdy takto vyvolaná změna odporu snímače dosáhne 50 % své ustálené hodnoty.
1.4 Dolní mez teplotního rozsahu je nejnižší teplota, při níž je zaručena velikost dovolené chyby snímače teploty.
1.5 Hlavice snímače teploty je konstrukční část sloužící ke spojení vnitřního vedení s připojovacím kabelem; může být provedena jako konektor nebo svorkovnice.
1.6 Horní mez teplotního rozsahu je nejvyšší teplota, při níž je zaručena velikost dovolené chyby snímače teploty.
1.7 Chyba snímače teploty (statická) je rozdíl mezi údajem snímače teploty (výstupním signálem) a teplotou jeho čidla za ustáleného stavu.
1.8 Jmenovitý odpor snímače teploty je základní odpor snímače teploty stanovený technickými podmínkami výrobce.
1.9 Kombinovaný měřič tepla je měřicí přístroj, který je sestavený z oddělitelných členů.
1.10 Kompaktní měřič tepla je měřicí přístroj, který nemá oddělitelné členy.
1.11 Měřicí odpor je rezistor určený ke snímání teploty, který se skládá z kostry, vinutí nebo vrstvy materiálu s definovanou teplotní závislostí elektrického odporu a z vývodů; je konstrukční část snímače teploty.
1.12 Měřič tepla je měřicí přístroj určený k měření množství tepla, které je ve výměníku tepla odevzdané nebo odebrané teplonosnému médiu.
1.13 Nejistota je odhad přiřazený k výsledku měření a charakterizující interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží správná hodnota.
1.14 Nejmenší teplotní rozdíl je nejmenší teplotní rozdíl, pro který je měřič tepla určen a při kterém nejsou překročeny hodnoty dovolených chyb.
1.15 Ochranná trubice (stonková trubice) je konstrukční část chránící měřicí odpor a vnitřní vedení před poškozením. Je ukončena hlavicí snímače teploty, konektorem nebo kabelem.
1.16 Platinový odporový snímač teploty je snímač teploty, jehož měřicí snímač teploty má jako čidlo platinový element.
1.17 Snímač teploty je konstrukční celek, skládající se z měřicího odporu, vnitřního vedení, ochranné (stonkové) trubice, hlavice a případně připojovacího kabelu.
1.18 Teplotní rozdíl je absolutní hodnota rozdílu teplot teplonosného média v přívodním a vratném potrubí.
1.19 Vnitřní vedení jsou vodiče spojující vývody měřicího odporu s hlavicí snímače teploty. Může být dvouvodičové, třívodičové, čtyřvodičové, s pomocnou smyčkou nebo se zemnicím vodičem.
1.20 Základní odpor R
0
[omega] je odpor snímače teploty při teplotě 0 st. C.
2 POŽADAVKY NA SNÍMAČE TEPLOTY
2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY
2.1.1 Všeobecně 

2.1.1.1    Vztah mezi odporem a teplotou lze vyjádřit rovnicí:

           pro rozsah (-200 až 0) st. C
           R
t
 = R
0
 [1 + A . t + B a t
2
 + C (t - 100 st. C) t
3
]

           pro rozsah (0 až 850) st. C
           R
t
 = R
0
 (1 + A . t a B . t
2
)

           Kde: A = 3,9083 . 10
-3
 st. C
-1

                B = -5,775 . 10
-7
 st. C
-2

                C = -4,183 . 10
-12
 st. C
-4


2.1.1.2    Hodnoty odporu

           Snímače  teploty musí  být konstruovány tak, aby jejich
           jmenovitý odpor při  0 st. C byl 100  omega, s výjimkou
           párových snímačů teploty,  jejichž jmenovitý odpor může
           být i 500 omega nebo 1000 omega.

2.1.1.3    Dovolené chyby

           Hodnoty dovolených chyb snímačů teploty jsou:

           třída       hodnota dovolené chyby v st. C
           A           0,15 + 0,002 |t|
           B           0,30 + 0,005 |t|

           kde |t| je absolutní hodnota teploty.

           Hodnoty dovolené chyby třídy A se nepoužijí pro snímače
           teploty 100 omega při teplotách nad 650 st. C.
2.1.2 Specifické požadavky podle typu 

2.1.2.1    Odporové   snímače teploty pro měřiče  tepla dodávaného
           teplonosnou kapalinou

           Největší dovolená chyba  odporového snímače teploty pro
           měřiče  tepla  dodávaného  teplonosnou  kapalinou E
t
 je
           definována vztahem:

           E
t
 = +/- (0,5 + 3 deltaThetamin/deltaTheta) [%]

           kde:
           deltaTheta  je   absolutní   hodnota  rozdílu   mezi  
           teplotami   teplonosné    kapaliny   v   přívodní   a  
           vratné  větvi teplosměnného zařízení
           deltaThetamin  je nejnižší  hodnota deltaTheta,  
           při které   může   měřič   tepla  pracovat,   aniž  by  
           došlo k překročení největší dovolené chyby

           Největší dovolená chyba  odporového snímače teploty pro
           měřiče   tepla  dodávaného   teplonosnou  kapalinou  Et
           vyjadřuje  vztah  mezi  indikovanou  a konvenčně pravou
           hodnotou, který  vyplývá ze vztahu  mezi rozdílem         údajů
           odporových snímačů teploty  pro měřiče tepla dodávaného
           teplonosnou kapalinou a rozdílem teplot.
           Vztah  mezi  teplotou  a  elektrickým  odporem  každého
           jednotlivého  odporového  snímače  teploty  pro  měřiče
           tepla dodávaného  teplonosnou kapalinou z  dané dvojice
           se  nesmí  lišit  od  hodnot  vyplývajících  ze  vztahu
           uvedeného v bodu 2.1.1.1 s použitím standardních hodnot
           konstant A, B, C o více než o hodnotu, která odpovídá 2
           st. C.

2.1.2.2    Odporové  snímače teploty  pro měřiče  tepla dodávaného
           vodní  párou,  odporové  snímače  teploty  pro  měřidla
           průtoku

           Chyby  odporových  snímačů  teploty  pro  měřiče  tepla
           dodávaného vodní parou a odporových snímačů teploty pro
           měřidla průtoku nesmí překročit hodnoty dovolených chyb
           podle bodu 2.1.1.3 nebo specifikovaných výrobcem.
2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.2.1 Všeobecně 

2.2.1.1    Snímače  teploty  musí  splňovat  následující technické
           požadavky:

           a) materiál  stonkové  trubice  musí  být neagresivní k
              platině  a   mechanicky  odolný  i   při  nejvyšších
              teplotách, pro které je snímač teploty určen,
           b) těsnost stonkové trubice musí vydržet tlak 3,5 MPa,
           c) předepsané nejnižší hodnoty izolačního odporu jsou
              (při jmenovitých nejvyšších teplotách):
              100  Momega   při  teplotě  (15  až   35)  st.  C  a
              stejnoměrném zkušebním napětí 100 V,
              10  Momega   v  rozmezí   (100  až   300)  st.  C  a
              stejnosměrném zkušebním napětí 10 V,
              2 Momega   v  rozmezí   (301   až   500)  st.   C  a
              stejnosměrném zkušebním napětí 10 V,
              0,5  Momega   v  rozmezí  (501  až   850)  st.  C  a
              stejnosměrném zkušebním napětí 10 V,
           d) snímače  teploty se  musí konstruovat  tak, aby byly
              vhodné k použití  v měřících systémech používajících
              stejnosměrný proud nebo  střídavý proud o kmitočtech
              do 500 Hz,
           e) snímače  teploty  mohou  být  konstruovány s různými
              konfiguracemi   vnitřních  vodičů   (dvou-,  tří-  a
              čtyřvodičové); svorky musí být jednoznačně označeny,
           f) každý snímač  teploty musí být označen  tak, aby byl
              zřejmý odpor,  třída, konfigurace vodičů  a teplotní
              rozsah.

2.2.1.2    Výrobce poskytne  uživateli ke každému  snímači teploty
           následující informace:

           a) maximální  hodnoty příslušných  elektrických veličin
              (například  kapacita snímače,  kapacita vůči  zemi a
              indukčnost),
           b) minimální ponor při použití snímače teploty,
           c) doba odezvy v sekundách a použité médium,
           d) samozahřívací účinek snímače teploty ve st. C/mW a
           e) hodnotu  odporu vodičů  u dvouvodičových  čidel a na
              požádání  uživatele  měřidla   také  hodnotu  odporu
              vnitřních vodičů pro ostatní zapojení.
2.2.2 Odporové snímače teploty pro měřiče tepla dodávaného teplonosnou kapalinou 
2.2.2.1    Výrobce   ke   každému   měřidlu   poskytne   uživateli
           následující informace:

           a) identifikace typu,
           b) meze teploty (Theta
min
 a Theta
max
),
           c) meze rozdílu teplot (deltaTheta
min
 a deltaTheta
max
),
           d) největší dovolený pracovní  tlak pro přímo montovaná
              měřidla (třída PN),
           e) elektrické  zapojení měřidel  (například čtyř-  nebo
              dvouvodičové),
           f) princip činnosti,
           g) největší efektivní hodnota proudu měřidla,
           h) rozměry,
           i) požadavky  na  instalaci  (například  pro  montáž do
              jímky),
           j) maximální  rychlost  kapaliny  pro  měřidla  o délce
              přesahující 200 mm,
           k) celkový elektrický odpor dvouvodičového kabelu,
           l) minimální ponor,
           m) výstupní signál pro určitou činnost (typ/úroveň) a
           n) doba odezvy.

2.2.2.2    Odporové  snímače teploty  pro měřiče  tepla dodávaného
           teplonosnou  kapalinou,  které  měří  rozdíly  teplot v
           přívodním a vratném   potrubí, odporové snímače teploty
           pro  měřiče  tepla   dodávaného  teplonosnou  kapalinou
           vybrané jako párované dvojice.

           Tam,  kde  nejsou  specifikovány  rozměrové  tolerance,
           používají se hodnoty z tabulky 1.

           Tabulka 1 - Tolerance

------------------------------------------------------------------------------- ----------
Rozměry     0,5 do 3   přes 3 do 6    přes 6 do 30      Přes 30 do 120    přes 120 do 400
mm
------------------------------------------------------------------------------- ----------
Tolerance  +/- 0,2     +/- 0,3        +/- 1             +/- 1,5           +/- 2,5
mm
------------------------------------------------------------------------------- ----------

2.2.2.3    Konstrukce

           Pro  velikosti  potrubí  až  do  a  včetně  DN 250 jsou
           normalizovány   následující  typy   odporových  snímačů
           teploty  pro   měřiče   tepla   dodávaného  teplonosnou
           kapalinou:

           a) krátké  odporové  snímače  teploty  pro měřiče tepla
              dodávaného teplonosnou kapalinou bez jímky - Typ DS,
           b) dlouhé  odporové  snímače  teploty  pro měřiče tepla
              dodávaného teplonosnou kapalinou bez jímky - Typ DL,
           c) dlouhé  odporové  snímače  teploty  pro měřiče tepla
              dodávaného teplonosnou kapalinou do jímky - Typ PL.

           Odporové  snímače teploty  pro měřiče  tepla dodávaného
           teplonosnou kapalinou podle písmen b)  a c) mohou být s
           hlavicí nebo se stabilně připojeným spojovacím vedením.

           Odporový  snímač  teploty  pro  měřič  tepla dodávaného
           teplonosnou  kapalinou   podle  písmene  a)   musí  mít
           stabilně připojený kabelový vývod.

2.2.2.4    Materiály pro ochrannou trubici a teploměrovou jímku

           Teploměrová jímka a ochranná trubice odporových snímačů
           teploty   pro  měřiče   tepla  dodávaného   teplonosnou
           kapalinou podle bodu  2.2.2.3 písm. a) a b)  musí být z
           materiálu,  který  je  dostatečně  silný  a odolný vůči
           korozi.

2.2.2.5    Rozměry krátkých odporových  snímačů teploty pro měřiče
           tepla dodávaného teplonosnou kapalinou  bez jímky - Typ
           DS

           Rozměry musí odpovídat rozměrům uvedeným na obrázku 1.

2.2.2.6    Rozměry dlouhých odporových  snímačů teploty pro měřiče
           tepla dodávaného teplonosnou kapalinou  bez jímky - Typ
           DL

           Rozměry musí odpovídat rozměrům uvedeným na obrázku 2.

           Obrázek 1 - Snímače teploty - typ DS





2.2.2.7    Rozměry dlouhých odporových  snímačů teploty pro měřiče
           tepla dodávaného  teplonosnou kapalinou do  jímky - Typ
           PL

           Rozměry musí  být takové, jaké jsou  uvedeny na obrázku
           3.

2.2.2.8    Rozměry teploměrové jímky

           Teploměrová  jímka  je  určena   pouze  pro  použití  s
           odporovými snímači teploty  pro měřiče tepla dodávaného
           teplonosnou kapalinou  podle bodu 2.2.2.3  písm. c). Je
           konstruována  tak, aby  ji bylo  možné vložit  do stěny
           potrubí, ke které byl  z vnějšku připájen nebo přivařen
           návarek. Pouze v tomto případě je zaměnitelná za dlouhý
           snímač  teploty  pro  montáž  bez  jímky o odpovídající
           jmenovité délce.

           Rozměry musí  být takové, jaké jsou  uvedeny na obrázku
           4.

           Obrázek 2 - Snímače teploty -  Typ DL (s hlavicí nebo s
           kabelovým vývodem)





           Obrázek 3 - Snímače teploty -  typ PL (s hlavicí nebo s
           kabelovým vývodem)





2.2.2.9    Konstrukce  krátkých  odporových  snímačů  teploty  pro
           měřiče tepla dodávaného teplonosnou kapalinou bez jímky
           - typ DS s ohledem na montáž

           Měřidlo musí být namontováno  kolmo ke směru proudění a
           s čidlem umístěným do středu potrubí. Pro vnitřní tlaky
           až do PN 16 musí  být měřidlo konstruováno pro upevnění
           ve spojovací části potrubí.

2.2.2.10   Konstrukce  dlouhých  odporových  snímačů  teploty  pro
           měřiče tepla dodávaného  teplonosnou kapalinou s jímkou
           - Typ PL a bez jímky - Typ DL s ohledem na montáž

           Měřidlo  musí  být  namontováno  tak,  aby  čidlo  bylo
           umístěno ve středu potrubí.

           Měřidlo   musí   být   konstruováno   pro  upevnění  do
           následujících typů  instalace (pro vnitřní  tlaky až po
           PN 16):

           a) v potrubí <=  DN 50 namontováno  do ohybu se  stonkem
              směřujícím proti směru proudění s použitím návarku,
           b) v potrubí <=  DN 50 namontováno  pod úhlem 45  st. se
              stonkem směřujícím  proti směru proudění  s použitím
              návarku,
           c) v potrubí DN 65 až DN 250 namontováno kolmo ke směru
              proudění s použitím návarku.

           Obrázek 4 - Teploměrová jímka
2.2.3 Platinový odporový snímač teploty 


2.2.3.1    Zvláštní   ustanovení    pro   dvouvodičové   připojení
           platinových odporových snímačů teploty (viz obrázek 5)

           Celkový elektrický odpor  obvodu platinového odporového
           snímače teploty

           R
c
 = R
1
+ + R
2
 + R
3


           Elektrický odpor platinového odporového snímače teploty

           R = R
1
 + R
2


           Výrobcem  specifikovaný  elektrický  odpor  spojovacího
           vedení    R
3


            Ve   všech  výpočtech   se  používá   elektrický  odpor
           platinového odporového snímače teploty R.

           Poznámka  -  Pokud  se  použije  čtyřvodičové připojení
           platinových odporových snímačů  teploty, pak není třeba
           znát hodnoty elektrického odporu spojovacího vedení.

           Obrázek 5 - Snímač teploty s kabelovým vývodem





           Obrázek 6 - Snímač teploty s hlavicí





           Celkový elektrický odpor  obvodu platinového odporového
           snímače teploty (viz obrázek 6) je R
c
 = R
1
 + R
2
.

           Elektrický   odpor   platinového    odporového  snímače
           teploty je R = R
1
 + R
2
.

           Ve  všech  výpočtech  se  používá  hodnota elektrického
           odporu platinového odporového snímače teploty R.

           Poznámka -  Jestliže se použije  čtyřvodičové připojení
           platinových odporových snímačů  teploty, pak není třeba
           znát hodnotu  elektrického odporu spojovacího  vedení k
           platinovému odporovému snímači teploty.

2.2.3.2    Odporové charakteristiky

           Střední   hodnoty   elektrického   odporu   platinového
           odporového snímače teploty  pro měřiče tepla dodávaného
           teplonosnou  kapalinou   nebo  vodní  parou   musí  být
           interpolovány pomocí následujícího vztahu:

           R
t
 = R
0
 (1 + A . t + B . t
2
)

           kde:

           R
t
    je  hodnota elektrického  odporu při  teplotě t v
                 omega   (kromě  elektrického  odporu  spojovacího
                 vedení - viz obrázky 5 a 6)
           R
0
    hodnota elektrického odporu při teplotě 0 st. C v
                 omega  (základní   hodnota)  (kromě  elektrického
                 odporu spojovacího vedení)
           A = 3,9083 x 10
-3
 st. C
-1

           B = -5,775 x 10
-7
 st. C
-2


           Poznámka: Předpokládá se,  že národní  etalony  teploty
                     jsou  realizovány  podle  ITS-90 (Mezinárodní
                     teplotní stupnice 1990).

2.2.3.3    Spojovací vedení

           Pro  spojovací vedení  se mohou  použít vodiče kabelové
           nebo v případě platinových odporových snímačů teploty s
           hlavicí  vodiče drátové.  Jestliže jsou  použity vodiče
           kabelové,  pak musí  mít upravené  zakončení (například
           pomocí koncové olověné  objímky). Zapájení konců, které
           má zamezit rozplétání lanka, není povoleno. Pájený spoj
           pro připojení spojovacího vedení platinového odporového
           snímače   teploty  ke   kalorimetrickému  počítadlu  je
           povolen  pouze v  tom případě,  jestliže jsou platinové
           odporové snímače teploty nezaměnitelné.

           U stíněných   kabelů  platinových   odporových  snímačů
           teploty   nesmí  mezi   stíněním  a   ochranným pláštěm
           existovat žádné propojení.

2.2.3.4    Platinové  odporové snímače  teploty pro  dvouvodičovou
           metodu měření

           Délka  a průřez  vodičů spojovacího vedení oddělitelných
           platinových   odporových  snímačů   teploty  musí   být
           totožné.

           Délka  spojovacího vedení,  tak jak  ji udává  výrobce,
           nesmí být změněna.

           Délka přívodů pro platinové odporové snímače teploty se
           musí pohybovat v rozmezí hodnot uvedených v tabulce 2.

           Tabulka  2  -  Maximální  délky  přívodů  pro platinové
           odporové snímače teploty Pt 100

           --------------------------------------------------
           Průřez přívodu          Maximální délka pro Pt 100
           --------------------------------------------------
           0,22 mm
2
                 2,5 m
           --------------------------------------------------
           0,50 mm
2
                 5,0 m
           --------------------------------------------------
           0,75 mm
2
                 7,5 m
           --------------------------------------------------
           1,50 mm
2
                15,0 m
           --------------------------------------------------

           U platinových  odporových snímačů  s vyššími  hodnotami
           elektrického odporu lze mezní hodnoty úměrně zvýšit.

2.2.3.5    Platinové  odporové snímače  teploty pro  čtyřvodičovou
           metodu měření

           Čtyřvodičové  připojení platinových  odporových snímačů
           teploty se použije v případě, že nelze splnit požadavky
           na délku kabelu stanovené v bodu 2.2.3.4.

2.2.3.6    Spoje musí být jasně identifikovatelné tak, aby nemohlo
           dojít k  jejich záměně. Pro  platinové odporové snímače
           teploty  s hlavicí se  doporučuje průřez vodičů 0,5 mm
2

           a platinové   odporové  snímače   teploty  s  kabelovým
           vývodem pak mají minimální průřez 0,14 mm
2
.

2.2.3.7    Doba odezvy

           Dodavatel  musí   udat  dobu  odezvy   T
0,5
 platinového
           odporového  snímače teploty,  jak je  definováno v bodu
           3.3.1.3.

2.2.4      Měřicí   převodník  musí   splňovat  specifikace  dané
           výrobcem a  musí být instalován  a připraven k  provozu
           podle pokynu výrobce.
3 SCHVÁLENÍ TYPU
3.1 Postup při schválení typu
3.1.1 Při podání žádosti o schválení typu1) měřidla předloží žadatel na výzvu Českého metrologického institutu bezplatně jím stanovený počet měřidel k provedení zkoušek. V závislosti na postupu zkoušek může Český metrologický institut požádat žadatele o dodatečné dodání dalších měřidel.
3.1.2 Český metrologický institut provede zkoušky pro schválení typu měřidla včetně posouzení předložené technické dokumentace.
3.2 Kontrolní pomůcky
K provedení zkoušky pro schvalování typu měřidla se použijí následující pomůcky:
a) přípravek na realizaci bodu tání ledu umožňující současné zkoušení nejméně 5 kusů snímačů teploty a jejich ponor do hloubky nejméně 200 mm,
b) vodní lázeň měření v rozsahu teplot (0 až 95) st. C s pracovním prostorem o průměru nejméně 80 mm a výškou nejméně 200 mm; teplotní pole v pracovním prostoru při všech pracovních teplotách nesmí mít větší odchylky než 0,02 st. C, kolísání teploty v pracovním prostoru musí být menší než 0,02 st. C,
c) olejová lázeň pro měření v rozsahu teplot (20 až 300) st. C s pracovním prostorem o průměru nejméně 80 mm a výškou nejméně 200 mm; teplotní pole v pracovním prostoru při všech pracovních teplotách nesmí mít větší odchylky než 0,02 st. C a kolísání teploty v pracovním prostoru musí být menší než 0,03 st. C,
d) solná lázeň pro měření v rozsahu teplot (200 až 600) st. C s pracovním prostorem o průřezu nejméně 40 cm2 a výškou nejméně 250 mm, teplotní pole v pracovním prostoru při všech pracovních teplotách nesmí mít větší odchylky než 0,05 st. C a kolísání teploty v pracovním prostoru musí být menší než 0,05 st. C; solná lázeň musí být opatřena teploměrovými jímkami pro vkládání snímačů teploty, přičemž rozdíl průměru snímače teploty a teploměrové jímky může být nejvýše 1 mm,
e) vzduchová lázeň (pícka) pro měření v rozsahu teplot (100 až 850) st. C, horní mez teplotního rozsahu se zvolí podle požadavku nejvyšších ověřovaných teplot; vzduchová lázeň musí umožňovat zkoušení nejméně dvou snímačů teploty současně, shodnost teploty mezi jímkami nesmí kolísat o více než (0,05 až 0,5) st. C; hloubka ponoru snímačů teploty do vzduchové lázně musí být nejméně 150 mm, kolísání teploty v pracovním prostoru nesmí být větší než (0,02 až 0,3) st. C,
f) platinový odporový snímač teploty - sekundární etalon prvního nebo druhého řádu pro potřebný rozsah teploty s přibližně stejným základním odporem jako zkoušené platinové odporové snímače teploty,
g) měřicí zařízení pro měření odporu (střídavým nebo stejnosměrným proudem) s rozsahem a citlivostí podle základního odporu zkoušených snímačů teploty a etalonového teploměru, třída přesnosti měřicího zařízení pro měření odporu musí být lepší 0,01; musí umožnit nastavení potřebné velikosti měřicího proudu, stejnoměrná měřicí zařízení musí být vybavena komutací měřicího proudu a pokud možno i proudu v měřicím zařízení pro měření odporu. Doporučují se číslicové voltmetry nebo multimetry, nejvhodnější jsou střídavé můstky (speciálně určené pro měření odporových snímačů teploty) s rozsahem (1000 až 4000) omega,
h) měřič izolačního odporu pomocí stejnosměrného napětí do 100 V, jehož dovolená chyba je nejvýše 10 % a rozsah nejméně do 500 Momega,
i) ampérmetr s rozsahem do 10 mA (100 mA) třídy přesnosti 0,5,
j) speciální zkušební zařízení pro měření doby odezvy snímače teploty, zařízení pro tlakovou zkoušku a pro zkoušku vlivu ponoru a termoelektrického účinku,
k) etalonový teploměr a měřící zařízení musí mít platnou kalibraci.
3.3 Zkoušky pro schválení typu
3.3.1 Zkoušky pro schválení typu snímačů teploty 


3.3.1.1    Izolační odpor

           Izolační  odpor se  musí  měřit  mezi každou  svorkou a
           pláštěm  zkušebním  stejnosměrným  napětím  100  V  při
           okolní  teplotě  (15  až  35)  st.  C  a  při relativní
           vlhkosti   vzduchu   nepřesahující   75   %.   Polarita
           zkušebního  napětí se  musí měnit.  Po ustálení hodnoty
           nesmí být izolační odpor menší než 100 Momega.

           Minimální  izolační odpor  při maximální  teplotě nesmí
           poklesnout pod následující hodnoty:

           Jmenovitá maximální teplota   Minimální izolační odpor
           st. C                         Momega
           100 až 300                    10
           301 až 500                     2
           501 až 850                     0,5

3.3.1.2    Přesnost odporu je dána těmito tolerancemi:


           Toleranční třída              Tolerance v st. C
           A                             0,15 + 0,002 |t|
           B                             0,30 + 0,005 |t|

3.3.1.3    Doba odezvy

           Odporové  snímače  teploty  se  zkouší  bez  teplotních
           jímek, za následujících podmínek:

           a) rychlost  proudění vody  v použitelném  průřezu musí
              být (0,4 +/- 0,05) m/s,
           b) počáteční teplota  musí být v rozmezí  (5 až 30) st.
              C,
           c) teplotní krok nesmí být větší než 10 st. C,
           d) konečná teplota  vody se nesmí během  měření lišit o
              více než +/- 1 % teplotního kroku,
           e) minimální  hloubka  ponoru  se  musí  rovnat citlivé
              délce   snímače   teploty,   ke   které   se  přičte
              pětinásobek  jeho  průměru;  je-li  navržená hloubka
              ponoru  snímače  teploty   menší  než  výše  uvedená
              hodnota, provede  se zkouška při  navržené hloubce a
              tato hloubka ponoru se uvede ve zkušebním protokolu,
           f) doba odezvy nesmí překročit specifikaci výrobce.

3.3.1.4    Samoohřívání

           Tato zkouška  se provede se  snímačem teploty ponořeným
           po   uváděnou  pracovní   hloubku  ponoření   do  dobře
           promíchávané  vody  udržované  na  bodu  mrazu. Odpor v
           ustáleném  stavu se  změří takovým  proudem, aby  výkon
           vzniklý ve  snímači teploty nebyl  větší než 0,1  mW. V
           případě snímače teploty se jmenovitým odporem 100 omega
           se musí  odpor v ustáleném  stavu měřit při  maximálním
           výrobcem uváděném  jmenovitém proudu nebo  10 mA, podle
           toho,  který je  menší. Přírůstek  teploty rovnající se
           naměřenému přírůstku odporu nesmí přesahovat 0,3 st. C.

3.3.1.5    Chyba ponoření

           Zkouška se provede s takovým měřicím proudem, aby výkon
           vzniklý ve snímači teploty nebyl  větší než 0,1 mW. Při
           zkoušce se  pomalu snižuje hloubka  ponoru, až dojde  k
           indikovaným změnám  teploty 0,1 st.  C. Potom se  změří
           hloubka  ponoru a  uvede se  jako minimální  použitelná
           hloubka ponoru.

3.3.1.6    Termoelektrický účinek

           U zkoušeného  snímače  teploty  se  pomalu mění hloubka
           ponoru  mezi pracovní  a maximální  hloubkou ponoru  ve
           vzduchové a solné lázni s  teplotou 100 st. C, dokud se
           termoelektrické  napětí  na  svorkách  nedostane na své
           maximum,  konec  snímače   teploty  bližší  svorkám  je
           umístěn v  ledové tříšti. Termoelektrické  napětí nesmí
           přesahovat 20 mýV.

3.3.1.7    Mezní teploty

           Snímač  teploty se  vystaví  horní  a dolní  mezi svého
           rozsahu po  dobu 250 hodin při  každé teplotě. Musí být
           ponořen  alespoň  po  svou  uvedenou kalibrační hloubku
           ponoření. Je-li dolní mez  pod teplotou varu  kapalného
           dusíku  při  atmosférickém  tlaku,  musí  se  pro  tuto
           zkoušku použít teplota kapalného dusíku. Snímač teploty
           se nechá mezi zkouškami ustálit při pokojové teplotě.

           V důsledku těchto  zkoušek se odpor  při 0 st.  C nesmí
           změnit o více než o  hodnotu, která odpovídá 0,15 st. C
           pro snímače  teploty s dovolenou chybou  třídy A a 0,30
           st. C  pro snímače teploty s  dovolenou chybou třídy B.
           Rovněž se  vyzkouší, zda snímač  teploty nadále splňuje
           požadavky na izolační odpor (bod 3.3.1.1).

           Snímače  teploty,  které  se  používají  se  zlepšenými
           parametry  v  rozsazích  užších   než  je  jejich  celý
           pracovní  rozsah,   se  zkouší  v   rozsahu  stanoveném
           výrobcem měřiče tepla.

3.3.1.8    Zkouška teplotní stability

           Aby  bylo možné  určit  dlouhodobou  stabilitu  snímače
           teploty,   musí   být    měřidlo   vystaveno   zkouškám
           zrychleného opotřebení.  Tuto zkoušku je  možné vykonat
           pouze  za předpokladu,  že jsou  tyto zkoušky  pro daný
           vzorek přiměřené.

           Snímač teploty se pomalu přivede na horní teplotní mez,
           pak  se vystaví  vlivu vzduchu  při pokojové  teplotě a
           následně se pomalu přivede na dolní teplotní mez.

           Tento  postup se  zopakuje desetkrát.  Při každé  mezní
           teplotě se  snímač teploty ponoří  do vyznačené hloubky
           ponoření a při této teplotě se musí udržet po dobu, než
           dojde k teplotnímu ustálení.

           V důsledku těchto  zkoušek se odpor  při 0 st.  C nesmí
           změnit  o více než o hodnotu, která odpovídá 0,15 st. C
           pro snímače  teploty s dovolenou chybou  třídy A a 0,30
           st. C  pro snímače teploty s  dovolenou chybou třídy B.
           Rovněž se  vyzkouší, zda snímač  teploty nadále splňuje
           požadavky na izolační odpor (bod 3.3.1.1).
3.3.2 Další zkoušky schválení typu pro odporové snímače teploty pro měřiče tepla dodávaného teplonosnou kapalinou 

3.3.2.1    U odporových   snímačů   teploty   pro   měřiče   tepla
           dodávaného  teplonosnou  kapalinou   se  dále  provedou
           následující zkoušky:

           a) minimální ponor,
           b) přesnost odporu a největší chyby páru a
           c) dlouhodobá stabilita.

3.3.2.1.1  Minimální ponor

           Hloubka  ponoření  měřidla   v  termostatické  lázni  o
           teplotě  (80  +/-  5)   st.  C,  při  teplotě  okolního
           prostředí (25 +/- 5) st. C, kdy při hlubším ponoření se
           elektrický odpor  měřidla změní o  hodnotu odpovídající
           teplotě < 0,1 K.

3.3.2.1.2  Přesnost odporu a největší chyba páru

           Snímače  teploty,  které  jsou  částí  páru,  musí  být
           zkoušeny  bez  svých   teploměrových  jímek  při  třech
           teplotách z následující řady:

           (5 +/- 3)  st. C; (40 +/- 5)  st. C; (70 +/- 5)  st. C;
           (90 +/- 5) st. C; (130 +/- 5) st. C; (16 +/- 5) st. C.

           Teploty  se   zvolí  s  ohledem   na  jejich  optimální
           rozložení v celém rozsahu teplot stanoveném výrobcem.

           Hodnoty  elektrického odporu  zjištěné měřením  se musí
           dosadit  do soustavy  tří rovnic,  čímž se  získají tři
           konstanty rovnice pro teplotu  a elektrický odpor podle
           bodu  2.2.3.2; těmito  třemi změřenými  body se proloží
           křivka.   Výsledná  křivka   je  charakteristická   pro
           teplotní čidlo.

           Pomocí  standardních  konstant  podle  bodu  2.2.3.2 je
           definována ideální  křivka. Chyba měřidla  se určí tak,
           že se od odporu vypočítaného z charakteristické rovnice
           odečte hodnota odporu vypočítaného z "ideální" rovnice.

           Dále se stanoví největší chyby páru v teplotním rozsahu
           a v  rozsahu  rozdílů  teplot  stanovených pro teplotní
           čidla. Pro teploty  ve vratném potrubí nad 80  st. C je
           třeba vzít v úvahu pouze rozdíly teplot nad 10 K.

           Největší  chyby páru  popsané  výše  musí být  v mezích
           stanovených vztahem:
        
           E
t
 = +/- (0,5 + 3 deltaThetamin/deltaTheta) [%]

           Jestliže  odporové  snímače  teploty  pro  měřiče tepla
           dodávaného   teplonosnou  kapalinou   a  kalorimetrické
           počitadlo   tvoří   neoddělitelný   člen   nebo  se  má
           schvalovat kompaktní  měřič teplota, pak se musí použít
           zkušební  podmínky  pro  daný  člen  nebo pro kompaktní
           měřič tepla.

3.3.2.1.3  Zkouška dlouhodobé stability

           Aby  bylo  možné  určit  dlouhodobou  stabilitu  měřiče
           tepla,  pak  členy  těchto  měřičů  musí  být  vytaveny
           zkouškám  zrychleného  opotřebení,  pokud  jsou  takové
           zkoušky pro daný vzorek přiměřené.

           Zkouška měřidla se provede podle bodu 3.3.1.8.

           Chyba stálosti musí být menší než 0,1 st. C.

           Po  dokončení  teplotních  cyklů  se  vyzkouší izolační
           odpor  odporových  snímačů  teploty  pro  měřiče  tepla
           dodávaného  teplonosnou  kapalinou  jako  členů  měřiče
           tepla za následujících podmínek:

           a) izolační  odpor mezi  stonkovou trubicí  a každým  z
              připojených  vodičů  se  musí  změřit  stejnosměrným
              zkušebním napětím 100 V při teplotě okolí (15 až 35)
              st. C a při relativní vlhkosti vzduchu nepřesahující
              75  %,  polarita  napětí  se  musí  měnit a naměřený
              izolační odpor nesmí být menší než 100 Momega,

           b) izolační odpor mezi kovovým  obalem měřidla a každým
              z připojených vodičů  se musí měřit  tehdy,  když je
              měřidlo  na  své   maximální  teplotě, stejnosměrným
              zkušebním napětím, které  nepřekračuje hodnotu 10 V,
              polarita  napětí se  musí měnit  a naměřený izolační
              odpor nesmí být menší než 10 Momega.
3.3.3 Další zkoušky pro snímače s převodníkem pro měřidla průtoku U snímačů s převodníkem pro měřidla průtoku se dále provede funkční zkouška elektroniky převodníku podle návodu výrobce.
3.4 Certifikát schválení typu
Náležitosti certifikátu o schválení typu stanoví zvláštní právní předpis.2)
4 OVĚŘOVÁNÍ
4.1. Ověřování snímačů teploty se skládá z:
a) vnější prohlídky,
b) zkoušky izolačního odporu,
c) zkoušky teplotní závislosti,
d) vyhodnocení výsledků a
e) zápisu do evidenčního listu, vystavení ověřovacího listu a opatření snímače teploty úřední značkou.
Pro zkoušení je použita metoda přímého porovnání údaje zkoušeného měřidla s údajem etalonového teploměru.
4.2 Pro ověření se použijí kontrolní přístroje uvedené v bodu 3.2.
4.3 Požadavky na kontrolní přístroje použité při zkoušce
4.3.1 Přístroje musí mít zaručenou metrologickou návaznost.
4.3.2 Nejistota měření etalonážního zařízení musí být menší nebo rovna 1/5 nejvyšší dovolené chyby zkoušeného snímače teploty předloženého k ověření.
4.4 Podmínky v průběhu zkoušek
4.4.1 Teplota prostředí musí být v intervalu (15 až 35) st. C.
4.4.2 Změny teploty prostředí nesmí překročit po dobu zkoušky 5 st. C.
4.4.3 Rozsah relativní vlhkosti je (25 až 75) %.
4.4.4 Skutečná teplota a relativní vlhkost se nesmí v rozmezí stanoveného rozsahu měnit v průběhu jednoho měření o více než +/- 2,5 st. C a +/- 5 %.
4.5 Popis zkoušek
4.5.1 Vnější prohlídka
Při vnější prohlídce se kontroluje:
a) celkový stav snímače teploty, zda není poškozena stonková trubice nebo kabel a stav těsnících elementů,
b) poskytnutí informací a provedení měřidla podle bodu 2.2.1.2 nebo 2.2.2.1.
Pokud měřidlo nevyhoví požadavkům podle tohoto bodu, z dalších zkoušek se vyloučí.
4.5.3 Izolační odpor
Izolační odpor snímače teploty se měří stejnoměrným zkušebním napětím 100 V při teplotě mezi (15 až 35) st. C, při vyšších teplotách napětím 10 V. Relativní vlhkost se pohybuje v mezích (25 až 75) %. Odpor se měří mezi vodiči vnitřního vedení, spojenými na svorkovnici hlavice nebo na konektoru a pláštěm snímače teploty; u snímačů teploty s pomocnou smyčkou i mezi vodiči čidla a smyčky; u snímačů teploty s pátým (zemnícím) vodičem, též mezi vodiči čidla a tímto vodičem.
Měření je nutné provést při obou polaritách napětí, platí nižší hodnota.
Minimální hodnoty izolačního odporu jsou shodné jako v bodu 2.2.1.3.
4.5.4 Zkouška teplotní závislosti se provádí nejméně v blízkosti 0 st. C a maximální pracovní teploty. Při této zkoušce se porovnává skutečný odpor snímače teploty s hodnotami podle bodu 2.1.1.
Teplota se určuje platinovým odporovým snímačem teploty - sekundárním etalonem druhého řádu.
Při měření se postupuje takto: nejdříve se zkouška teplotní závislosti provádí v blízkosti 0 st. C, pak v blízkosti maximální teploty a naposledy v blízkosti 0 st. C.
Při každé teplotě je třeba provést nejméně dva odečty hodnot odporu všech snímačů teploty.
Výsledkem zkoušky teplotní závislosti je konstatování, že snímač teploty vyhověl nebo nevyhověl požadavkům podle bodu 3.3.1.2.
4.6 Vyhodnocení a zpracování naměřených hodnot
4.6.1 Odporové snímače teploty pro měřiče tepla dodávaného teplonosnou kapalinou 

4.6.1.1    Při vyhodnocování měření se vypočítají průměrné hodnoty
           pro  jednotlivé  zkušební  teploty;  údaje  etalonového
           teploměru,  skutečná  teplota  zkušební  lázně  a údaje
           zkoušeného   měřidla   se   porovnají   s  předepsanými
           hodnotami odporu a s  hodnotami nejvyšší dovolené chyby
           odporového   snímače   pro   měřiče   tepla  dodávaného
           teplonosnou kapalinou podle bodu 2.1.2.1.

           Dál se určí největší dovolená chyba odporového snímače
           teploty   pro  měřiče   tepla  dodávaného   teplonosnou
           kapalinou Et, která je definována vztahem:

           Et = +/- (0,5 + 3 deltaThetamin/deltaTheta) [%]

           Vztah  mezi  teplotou   a  elektrickým  odporem každého
           jednotlivého snímače  z dané dvojice se  nesmí lišit od
           hodnot  vyplývajících   ze  vztahu  uvedeného   v  bodu
           2.1.1.3  (s použitím standardních  hodnot  konstant A,
           B, C) o více než o hodnotu, která odpovídá 2 K.

4.6.1.2    Izolační odpor

           Nejnižší  hodnoty  izolačního  odporu  jsou stanoveny v
           bodu 2.2.1.1.

           Normované  hodnoty  odporu  v  závislosti  na teplotě i
           tolerance jsou dány vztahy podle bodu 2.1.1.
4.6.2 Odporové snímače teploty bez převodníku pro měřiče tepla dodávaného vodní párou a odporové snímače pro měřidla průtoku 

4.6.2.1    Při vyhodnocování měření se vypočítají průměrné hodnoty
           pro  jednotlivé  zkušební  teploty.  Údaje  etalonového
           teploměru,  skutečná  teplota  zkušební  lázně  a údaje
           zkoušeného   měřidla   se   porovnají   s  předepsanými
           hodnotami  odporu a  s hodnotami  povolených chyb podle
           bodu 2.1.1.3.

4.6.2.2    Nejnižší hodnoty izolačního odporu  jsou uvedeny v bodu
           2.2.1.1 písm. c).
4.6.3 Odporové snímače teploty s převodníkem pro měřidla průtoku 

4.6.3.1    Při vyhodnocování měření se vypočítají průměrné hodnoty
           pro  jednotlivé  zkušební  teploty;  údaje  etalonového
           teploměru,  skutečná  teplota  zkušební  lázně  a údaje
           zkoušeného měřidla se porovnají s normovanými hodnotami
           výstupního   signálu   a   s   povolenými  chybami  dle
           specifikace výrobce.

4.6.3.2    Nejnižší   hodnoty izolačního  odporu jsou  stanoveny v
           bodu 2.2.1.1 písm. c).
4.6.3 Nejistota měření zkušebního zařízení 

        
           Nejistoty měření spojené s etalony, metodami a měřicími
           zařízeními musí být vždy známé a musí být:

           a) menší  než  1/5  největších  dovolených  chyb daného
              měřiče tepla nebo jeho členů, nebo

           b) odečteny   od  nejvyšších   dovolených  chyb  daného
              měřidla za  účelem získání nových  hodnot nejvyšších
              dovolených chyb.
4.7 Ověření měřidla
Snímače teploty, které splnily požadavky stanovené touto vyhláškou, se označí úřední značkou3) nebo se vydá ověřovací list a nebo se použije obou způsobů.
1) § 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.
2) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
3) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.