Vyhledávání ASPI

Vyhláška ze dne 15.12.2006, kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

27.12.2006 | Sbírka: 581/2006 Sb. | Částka: 186/2006 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 219/2003 Sb.
Aktivní derogace: 206/2004 Sb.
Pasivní derogace: 61/2011 Sb.

581/2006 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 15. prosince 2006,

kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 15, § 7 odst. 6 písm. c), h), k), l), r) a § 15 odst. 4 písm. d) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., (dále jen "zákon"):

Čl.I

Vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní:

"§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška¹⁾ zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství²⁾ a upravuje

a) maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu,

b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu, technologický postup a způsob odběru vzorků, postupy pro hodnocení množitelských porostů a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) dílčím vzorkem - malé, přibližně stejné množství osiva nebo sadby, které se odebírá jednorázově z náhodně vybraných míst partie,

b) souhrnným vzorkem - vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků z jedné partie,

c) laboratorním vzorkem - vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, vytvořený dělením ze souhrnného vzorku a určený k zaslání do laboratoře; laboratorním vzorkem může být i souhrnný vzorek,

d) rezervním vzorkem - vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený stejným způsobem jako laboratorní vzorek; musí mít označení "Rezervní vzorek" se symbolem "R",

e) revizním vzorkem - vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,

f) úředním vzorkem - vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem,

g) vzorkem na vegetační zkoušku - vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,

h) společným vzorkem - vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem,

i) soukromým vzorkem - vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,

j) standardním vzorkem - vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,

k) kontrolním vzorkem - vzorek odebraný úředním vzorkovatelem za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoru podle § 17 odst. 11 zákona,

l) zkušebním vzorkem - vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,

m) základním zkušebním vzorkem - vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,

n) homogenitou osiva (stejnorodostí) - jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability,

o) heterogenitou osiva (různorodostí) - nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé složky, charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně,

p) egalizací - míchání partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdy,

r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor - počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,

s) vzorkovnicí - obal úředního nebo rezervního vzorku,

t) adjustací - úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osiva,

u) úředním vzorkovatelem - zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Ústav") oprávněný k odběru úředního vzorku nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,

v) úředním přehlížitelem (dále jen "přehlížitel") - zaměstnanec Ústavu oprávněný k provádění přehlídek množitelských porostů nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.

1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.

2) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.

Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 2006/55/ES ze dne 12. června 2006, kterou se mění příloha III směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o maximální hmotnost partií osiva.

Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.

Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.

Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.

Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 2006/55/ES ze dne 12. června 2006, kterou se mění příloha III směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o maximální hmotnost partií osiva.".

2. V § 2 písm. a) se slova "na předepsaném formuláři uvedeném v příloze č. 2" nahrazují slovy "podle § 6 odst. 1 zákona".

3. V § 2 písmeno c) zní:

"c) záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,".

4. Nadpis nad § 3 zní:

"Technologický postup a způsob odběru vzorků

[K § 4 odst. 15 a § 7 odst. 6 písm. l) zákona]".

5. V § 3 až 8 se nadpisy zrušují.

6. V § 3 odst. 4 se slova "dozorové činnosti" nahrazují slovem "dozoru" a slova "odst. 5" se nahrazují slovy "odst. 11".

7. V § 4 odst. 3 se slova "cibulové sazečky" nahrazují slovy "sazečky cibule".

8. V § 4 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.".

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

9. V § 4 odst. 7 se za slovo "příměsí" vkládají slova "jiných rostlinných druhů".

10. V § 4 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

"(8) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.".

Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12.

11. V § 4 odst. 9 se ve větě druhé slova "odstavce 6" nahrazují slovy "odstavců 7 a 8".

12. V § 4 odstavec 12 zní:

"(12) Pro zkoušku odrůdové pravosti a čistoty elektroforeticky je minimální hmotnost zkušebního vzorku osiva 100 g, u sadby brambor pro určení pravosti odrůdy minimální velikost vzorku 10 hlíz a pro určení čistoty partie 100 hlíz.".

13. V § 5 odst. 3 se slova "§ 5 odst. 2 a 3" nahrazují slovy "odstavcích 1 a 2".

14. V § 6 odst. 3 se slova "cibulové sazečky" nahrazují slovy "sazečky cibule".

15. V § 7 odst. 1 písm. d) se slova "cibulovou sazečku" nahrazují slovy "sazečku cibule".

16. V § 7 odst. 2 se slova "úředních vzorků" nahrazují slovy "rozboru úředního vzorku".

17. V § 9 až 12 se nadpisy zrušují.

18. V § 9 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

19. V § 10 odst. 3 se slova "cibulové sazečky" nahrazují slovy "sazečky cibule".

20. V § 12 se odstavec 4 zrušuje.

21. Přílohy č. 1 a 2 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby

1. Technické pomůcky

a) vzorkovací zařízení (bodcové vzorkovadlo, tyčové dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),

b) dělidlo,

c) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,

d) váhy,

e) prošívací jehla, motouz,

f) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),

g) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,

h) plátěný sáček,

i) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.

2. Metody odběru dílčích vzorků

2.1 Ruční odběr vzorků

(1) U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají

a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu, pokud není obal přístupný z protilehlých stran, musí být vzorkovadlo tak dlouhé, aby dosáhlo protější stěny obalu.

1. Pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm,

2. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 20 mm,

3. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 10 mm.

Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je dvojnásobek až pětinásobek šířky otvoru. Maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen.

b) z otevřených obalů a z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu nebo výšce naskladněného osiva.

Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka 762 mm, minimální vnitřní průměr 25 mm, šířka otvorů ve vnějším plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvorů je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo.

Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky, na několik (nejméně tři) samostatných komor. Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.

(2) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů:

Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum.

Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.

(3) Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.

(4) Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku. Při vzorkování partií osiva v podobě osivových pásů nebo osivových rohoží se jako dílčí vzorky odebírají jednotlivé balíčky nebo části pásů nebo rohoží.

2.2 Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla

2.2.1 Použití automatického vzorkovadla

(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.

(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,

b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,

c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,

d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,

e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,

f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,

g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani provádět výběr mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.

(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.

(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla

a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,

b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,

c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,

d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:

1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,

2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,

3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,

4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,

e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.

2.2.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.

(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

2.2.3 Postup práce vzorkovatele

(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne. Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů

(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:

  
                                                          Tab. 1
----------------------- -------------------------------------------
Počet obalů v partii    Počet dílčích vzorků
----------------------- -------------------------------------------
1                       5 dílčích vzorků
2 - 4                   3 dílčí vzorky z každého obalu
5 - 8                   2 dílčí vzorky z každého obalu
9 - 15                  1 dílčí vzorek z každého obalu
16 - 30                 15 dílčích vzorků z partie osiva
31 - 59                 20 dílčích vzorků z partie osiva
60 - 154                30 dílčích vzorků z partie osiva
155 - 400               vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů
401 - 566               dílčí vzorky z 80 obalů
567 a více              vždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů
----------------------- -------------------------------------------

U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Osivové pásy a rohože a malé sáčky mohou být sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.

(2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva) nebo při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle hmotnosti partie v tomto minimálním počtu:

  
                                               Tab. 2
------------------------------- --------------------------------------
        Hmotnost                        Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
do 500 kg                       nejméně 5 dílčích vzorků

501 až 3 000 kg                 jeden  dílčí vzorek z každých 300  kg,
                                nejméně však 5 dílčích vzorků

3 001 až 20 000 kg              jeden  dílčí vzorek z každých 500  kg,
                                nejméně však 10 dílčích vzorků

20 001 a více kg                jeden  dílčí vzorek z každých 700  kg,
                                nejméně však 40 dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------

Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Vzorkování obalovaného osiva probíhá podle tabulek 1 a 2.

4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců

(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě

a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),

b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,

c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.

(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.

(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).

(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.

5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku

(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.

(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.

(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z následujících metod:

Mechanické dělení

je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:

1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,

2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,

3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),

4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší než je maximální velikost semen,

5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou +- 3%.

Metoda dělení rukou

- její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu.

Metoda dělení lžičkou

- doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice.

Modifikovaná metoda půlení

- nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.

(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.

6. Odběr vzorků sadby brambor

(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu

Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.

a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:

1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,

2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.

b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví tabulka 3.

                                                           Tab.3
----------------------------- -----------------------------------
Stupeň množení                Počet hlíz pro posklizňovou zkoušku
----------------------------- -----------------------------------
SE1, SE2                      Do 1 ha    -  1 x 110 hlíz
                              1,1 - 2 ha -  2 x 110 hlíz
                              2,1 - 3 ha -  3 x 110 hlíz
                              atd.

E, C1, C2                     Do 1 ha    -  1 x 110 hlíz
                              1,1 - 2 ha -  2 x 110 hlíz
                              2,1 - 3 ha -  3 x 110 hlíz
                              atd.
----------------------------- -----------------------------------

c) Vzorkování sadby brambor z obalů

  

                                                    Tab.4
---------------------- ---------------- ----------------------------------
   Uložení sadby       Počet dílčích    Způsob odběru dílčích vzorků
                       vzorků
---------------------- ---------------- ----------------------------------
pytle                       10          z   10  náhodně  vybraných  obalů
                                        střídavě   z  horní,  střední   a
                                        spodní  vrstvy, 3 pytle  se  musí
                                        úplně vysypat.

ohradové  palety  a          5          z  5  náhodně vybraných obalů,  a
velkoobjemové vaky                      to  2  z  horní, 2 ze  střední  a
                                        jeden  ze  spodní  vrstvy  obalu,
                                        který je nutné vysypat.
volně ložená                10          z  10 rovnoměrně rozložených míst
                                        střídavě   z  horní,  střední   a
                                        spodní vrstvy.
---------------------- ---------------- ----------------------------------

(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor

a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi (sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,

b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,

c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.

7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku

(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:


                                               Tab. 5
------------------------------- --------------------------------------
Počet obalů v partii            Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
        1-10                            dílčí vzorek z každého  obalu

11-30                           dílčí  vzorky z každého třetího obalu,
                                nejméně však z 10 obalů

nad 31                          dílčí  vzorky z každého pátého  obalu,
                                nejméně však z 10 obalů
------------------------------- --------------------------------------

(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.

(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie.

                                           Tab.6
------------------------------- ---------------------
Hmotnost partie                 Počet dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------
do 1 tuny                       5 dílčích vzorků
nad 1 tunu                      10 dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------

(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.

(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.

(6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.

(7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.

8. Odběr vzorků sazenic zeleniny

(1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.

(2) Velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic; kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.

(3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.

(4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.

(5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.

(6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.

9. Odběr vzorků pro zkoušku heterogenity

(1) Při zkouškách heterogenity se vychází z toho, že partii osiva je nutno považovat za směs z hlediska kterékoliv zkoušené vlastnosti. Jde-li např. o klíčivost, považuje se partie za směs klíčivých a neklíčivých semen. Obdobně je tomu, jde-li o čistotu (směs čistých semen a nečistot) nebo o příměs jiných druhů (jejich směs se základním druhem).

(2) Za homogenní celek se považuje taková partie osiva, v níž důkladným promícháním jsou všechny složky rozptýleny náhodně a stejnoměrně do různých částí partie.

9.1 Postup práce

Vzorky pro zkoušku heterogenity se odebírají ve zvláštních případech, kdy vznikne pochybnost o homogenitě vzorkované partie.

(1) U osiva v pytlích se odebere nejméně tolik samostatných vzorků z jednotlivých, náhodně zvolených pytlů, kolik je předepsáno v tabulce 8. Dílčí vzorky z jednotlivých pytlů se odebírají z horní, střední a dolní části přímo do sáčků, v nichž se odesílají k rozboru. Hmotnost každého takto odebraného vzorku z jednoho pytle nemá být menší než polovina předepsané hmotnosti laboratorního vzorku pro daný druh.

(2) U osiva baleného jinak než v pytlích se volí obdobný postup. Zásadně se však odebírá vždy jen jeden vzorek z každého obalu, aby se ve vzorcích neprojevila i heterogenita uvnitř jednoho obalu. K zaslaným vzorkům se přikládá popis zvoleného postupu.

(3) Velikost zkušebních vzorků pro příslušné laboratorní zkoušky stanoví tabulka 7. Před přípravou zkušebních vzorků se pro orientaci zváží 100 semen a podle toho se upraví hmotnost zkušebních vzorků tak, aby každý z nich obsahoval požadovaný přibližný počet semen.

                                                                                
                                    Tab. 7
----------------------------- -----------------------------------
Vzorek je určen pro zkoušku   Přibližný počet semen ve vzorku
----------------------------- -----------------------------------
klíčivosti v %                z každého dílčího vzorku 100 semen
čistoty v %                   1 000 semen nebo 2 000 semen
obsahu příměsí (počet kusů)   10 000 semen
----------------------------- -----------------------------------

9.2 Výpočet hodnoty heterogenity

(1) Při výpočtu hodnoty heterogenity se používá těchto symbolů:

  H    hodnota heterogenity,
  Vs   variabilita (proměnlivost) skutečná, zjištěná mezi vzorky ve  vztahu  ke 
       zkoušenému znaku,
  Vt   variabilita   teoretická (očekávaná), vypočítaná ve vztahu ke  zkoušenému
       znaku,
  N    počet odebraných a zkoušených vzorků,
  n    počet   semen  v  každém zkoušeném vzorku (např. 1 000  nebo  2  000  pro
       čistotu, 100 pro klíčivost),
  X    hodnota  zkoušené vlastnosti u každého dílčího vzorku (např.  %  čistoty,
       počet semen jiných druhů apod.),
       průměr všech hodnot X, tj. součet hodnot X dělený N.

Je-li N menší než 10, počítá se hodnota na dvě desetinná místa, v ostatních případech na tři desetinná místa.

Je-li hodnota u komponentů čistoty nižší než 0,2% nebo vyšší než 1,0% a u příměsí méně než 2 zjištěná semena, hodnota H se nevypočítává a neoznamuje.

(2) Hodnota H pro kteroukoliv osivovou hodnotu zjišťovanou v procentech se vypočítá podle vzorce

                                        
                       Vs
                   H = ---  - 1
                        Vt
 
Kde

           N suma X2
 - (suma X)2               X (100 - X)
   Vs  =   ----------------------       Vt  = --------------
              (N (N-1)                              n

(3) Hodnota H pro osivové hodnoty, zjišťované počtem kusů,

                                        
                       Vs
                   H = ---  - 1
                        Vt
 
Kde

           N suma X2
 - (suma X)2              
   Vs  =   ----------------------       Vt  =  = X
              (N (N-1)

(4) Ve zprávě o výsledku zkoušky heterogenity se uvádí tyto údaje:

a) označení partie,

b) celková hmotnost a počet pytlů (obalů),

c) počet odebraných vzorků,

d) hodnoty zkoušené vlastnosti u každého vzorku, tj. všechny hodnoty heterogenity H.

(5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami H v Tab. 8 uvede

a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): „Výsledná hodnota heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.“,

b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 7: "Hodnota heterogenity (např. 0,67) není průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná hodnota H je ....“,

c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 8.:“Hodnota heterogenity (např.2,62) je průkazná k prohlášení partie za heterogenní. Přípustná hodnota je ....“,

d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota (čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.

Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:

Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10

  
        ----------------------------------------
        hodnoty X (%)                hodnoty X2

              80                        6400
              82                        6724
              84                        7056
              86                        7396
              88                        7744
              80                        6400
              78                        6084
              76                        5776
              74                        5476
              72                        5184
           X = 800                           X2 = 64240
        ----------------------------------------           
                   (suma X)2 = 640 000

Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
      
           10 x 64240-640000
      Vs = ------------------ = 26,66
                10x9   

Proměnlivost teoretická Vt:

           80 x 20
      Vt = ------- = 16
            100

Heterogenita H:

          26,66
      H = ------ - 1 = 0,66 
            16



Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)

        Tab. 8
----------------- -------------------------- ----------------------
  Počet pytlů     Počet odebraných vzorků        Přípustná
   v partii                  N               (kritická) hodnota H
----------------- -------------------------- ----------------------
      5                      5                      2,58
      6                      6                      2,02
      7                      7                      1,80
      8                      8                      1,64
      9                      9                      1,51
      10                     10                     1,41
      11-15                  11                     1,31
      16-25                  15                     1,08
      26-35                  17                     1,00
      36-49                  18                     0,97
      50 a více              20                     0,90
----------------- -------------------------- ----------------------

"Příloha č. 2 k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Vzory formulářů a dokladů

Vzor formuláře

- žádosti o kontrolu osiva

- žádosti o odběr vzorku

- potisku vzorkovnice

- pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu (Partiový štítek)^*)

- pro vedení evidence návěsek u dodavatele

- návěsky pro vzorek sadby brambor (žádosti o odběr vzorku pro uznání sadby brambor)

*) Evidence je možné vést i v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje uvedené v těchto vzorech.

Vzor dokladu

- Zápis z hodnocení vegetační zkoušky"

22. Příloha č. 5 zní:

"Příloha č. 5 k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Část I Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky


Zemědělské druhy a zeleniny

Tabulka 1
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
     Druh - latinsky      Druh - česky                Maximální    Minimální     Minimální   Minimální     Minimální
                                                      hmotnost     hmotnost      hmotnost    hmotnost      hmotnost
                                                      partie       laboratorního zkušebního  zkušebního    vzorku na
                                                      kg           vzorku^**)     vzorku      vzorku^**)     vegetační
                                                                   g             pro         g             zkoušku
                                                                                 rozbor                    g/ks
                                                                                 čistoty
                                                                                   g
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
            1                       2                 3            4           5            6             7
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
Agropyron cristatum       Pýr hřebenitý                10 000           40         4           40          200
Agrostis canina           Psineček psí                 10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis capillaris       Psineček tenký               10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis gigantea         Psineček veliký              10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis stolonifera      Psineček výběžkatý           10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Allium cepa               Cibule                       10 000      25 (80)         8           80           70
Allium fistulosum         Cibule zimní (sečka)         10 000      15 (50)         5           50           70
Allium porrum             Pór                          10 000      20 (70)         7           70           80
Allium sativum            Česnek                       10 000      20 (80)         8           80           70
Allium schoenoprasum      Pažitka pravá                10 000      15 (30)         3           30           20
Alopecurus pratensis      Psárka luční                 10 000     100 (30)         3           30          150
Anethum graveolens        Kopr vonný                   10 000           40         4           40           40
Anthoxanthum odoratum     Tomka vonná                  10 000           25         2           20          150
Anthriscus cerefolium     Kerblík                      10 000      20 (60)         6           60           20
Anthyllis vulneraria      Úročník bolhoj               10 000           60         6           60     300/150^*
Apium graveolens          Celer                        10 000       5 (25)         1           10            5
Arrhenatherum elatius     Ovsík vyvýšený               10 000     200 (80)         8           80           75
Asparagus officinalis     Chřest                       20 000   100 (1000)       100         1000          100
Avena sativa              Oves                         30 000         1000       120         1000         1000
Beta vulgaris             Řepa krmná, cukrovka         20 000          500        50          500          200
Beta    vulgaris     var. Mangold                      10 000    100 (500)        50          500          300
vulgaris                                             (20 000)
Beta    vulgaris     var. Řepa salátová                10 000    100 (500)        50          500          300
conditiva                                            (20 000)
Brassica juncea           Hořčice sareptská            10 000     100 (40)         4           40          250
Brassica napus            Řepka                        10 000    200 (100)        10          100          250
Brassica    napus    var. Tuřín                        10 000    200 (100)        10          100           10
napobrassica
Brassica nigra            Hořčice černá                10 000     100 (40)         4           40          250
Brassica oleracea         Kapusta krmná                10 000    200 (100)        10          100          250
Brassica oleracea         Brokolice, kedluben,         10 000     25 (100)        10          100           20
                          kadeřávek, kapusta,
                          květák, zelí
Brassica chinensis        Zelí čínské                  10 000           70         7           70           20
Brassica rapa             Řepice (řepák)               10 000     200 (70)         7           70          250
Brassica rapa             Vodnice,          zelí       10 000      20 (70)         7           70           50
                          pekingské
Bromus catharticus        Sveřep samužníkovitý         10 000          200        20          200          200
Bromus inermis            Sveřep bezbranný             10 000           90         9           90           75
Bromus sitchensis         Sveřep sitecký               10 000          200        20          200          150
Camelina sativa           Lnička setá                  10 000           40         4           40          100
Cannabis sativa           Konopí seté                  10 000          600        60          600          500
Capsicum annuum           Paprika                      10         000     40 (150)        15          150           10
Carthamus tinctorius      Světlice     barvířská       25 000          900        90          900          100
                          (saflor)
Carum carvi               Kmín                         10 000     200 (80)         8           80          200
Cichorium endivia         Endivie štěrbák              10 000      15 (40)         4           40           10
Cichorium intybus         Čekanka   (s  výjimkou       10 000      15 (50)         5           50           25
                          průmyslové)
Cichorium intybus         Čekanka průmyslová           10 000           50         5           50          100
Citrullus lanatus         Meloun vodní                 20 000   250 (1000)       250         1000       100 ks
Coriandrum sativum        Koriandr setý                10 000          400        40          400           40
Coronilla varia           Čičorka pestrá               10 000          100        10          100          100
Cucumis melo              Meloun cukrový               10 000    100 (150)        70            -       100 ks
Cucumis sativus           Okurka                       10 000     25 (150)        70            -       400 ks
Cucurbita maxima          Tykev velkoplodá             20 000   250 (1000)       700         1000       100 ks
Cucurbita pepo            Tykev obecná, cuketa         20 000   150 (1000)       700         1000       100 ks
Cynara cardunculus        Karda                        10 000     50 (900)        90          900           50
Cynara scolymus           Artyčok zeleninový           10 000          900        90          900           50
Cynodon dactylon          Troskut prstnatý             10 000      50 (25)         1       5 (10)            -
Cynosurus cristatus       Poháňka hřebenitá            10 000           25         2           20          150
Dactylis glomerata        Srha říznačka                10 000     100 (30)         3           30          200
Dactylis polygama         Srha hajní                   10 000     100 (30)         3           30          200
Daucus carota             Mrkev                        10 000      10 (30)         3           30           80
Deschampsia cespitosa     Metlice trsnatá              10 000           25         1           10          150
Elytrigia intermedia      Pýr prostřední               10 000          150        15          150          150
Fagopyrum esculentum      Pohanka obecná               10 000          600        60          600          500
Festuca arundinacea       Kostřava rákosovitá          10 000     100 (50)         5           50          200
Festuca ovina             Kostřava ovčí                10 000     100 (25)       2,5      30 (25)          200
Festuca pratensis         Kostřava luční               10 000     100 (50)         5           50          200
Festuca rubra             Kostřava červená             10 000     100 (30)         3           30          200
X Festulolium             Festulolium                  10 000     200 (60)         6           60          200
Foeniculum vulgare        Fenykl                       10 000     25 (180)        18          180           70
Glycine max               Sója                         25 000         1000       500         1000         1000
Hedysarum coronarium      Kopyšník               plod  10 000   1000 (300)        30          300             
                                                 sem.  10 000    400 (120)        12          120
Helianthus annuus         Slunečnice                   25 000         1000       200         1000          250
Holcus lanatus            Medyněk vlnatý               10 000           25         1           10           75
Hordeum vulgare           Ječmen                       30 000         1000       120         1000         1000
Lactuca sativa            Salát hlávkový               10 000      10 (30)         3           30           15
Lens culinaris            Čočka jedlá                  10 000          600        60          600          500
Lepidium sativum          Řeřicha setá                 10 000           60         6           60           10
Linum usitatissimum       Len                          10 000    300 (150)        15          150          150
Lolium x boucheaneum      Jílek hybridní               10 000     200 (60)         6           60     350/200^*
Lolium multiflorum        Jílek mnohokvětý italský     10 000     200 (60)         6           60     350/200^*
Lolium perenne            Jílek vytrvalý               10 000     200 (60)         6           60     350/200^*
Lotus corniculatus        Štírovník růžkatý            10 000     200 (30)         3           30     300/150^*
Lotus ornithopodioides    Štírovník jednoletý          10 000           30         3           30     300/150^*
Lupinus albus             Lupina bílá                  25 000         1000       450         1000         1000
Lupinus angustifolius     Lupina úzkolistá             25 000         1000       450         1000         1000
Lupinus luteus            Lupina žlutá                 25 000         1000       450         1000         1000
Lycopersicon esculentum   Rajče                        10 000           20         7            -            5
Malva verticillata        Sléz přeslenitý              10 000           50         5           50            5
Medicago lupulina         Tolice dětelová              10 000     300 (50)         5           50     300/150^*
Medicago x varia          Vojtěška proměnlivá          10 000     300 (80)        10     50 (100)     300/150^*
Medicago  sativa          Vojtěška setá                10 000     300 (50)         5           50     300/150^*
Melilotus alba            Komonice bílá                10 000           50         5           50     300/150^*
Onobrychis viciifolia     Vičenec                      10 000          600        60          600     300/150^*
(plod)
Onobrychis viciifolia     Vičenec                      10 000          400        40          400     300/150^*
(semeno)
Origanum majorana         Majoránka zahradní           10 000           25       0,5            5          0,5
Panicum miliaceum         Proso seté                   10 000          150        15          150          500
Papaver somniferum        Mák                          10 000      50 (25)         1           10          100
Pastinaca sativa          Pastinák setý                10 000          100        10          100           10
Petroselinum crispum      Petržel                      10 000      10 (40)         4           40           60
Phacelia tanacetifolia    Svazenka                     10 000     300 (50)         5      40 (50)          100
Phalaris arundinacea      Lesknice rákosovitá          10 000           30         3           30          200
Phalaris aquatica         Lesknice vodní               10 000     100 (40)         4      50 (40)          200
Phalaris canariensis      Lesknice kanárská            10 000    400 (200)        20          200          200
Phalaris minor            Lesknice menší               10 000          200        20          200          200
Phaseolus coccineus       Fazol šarlatový              20 000         1000      1000         1000          500
Phaseolus vulgaris        Fazol obecný                 25 000   700 (1000)       700         1000          500
Phleum bertolonii         Bojínek cibulkatý            10 000      50 (25)         1           10           75
Phleum pratense           Bojínek luční                10 000      50 (25)         1           10           75
Pimpinella anisum         Anýz vonný                   10 000           70         7           70           50
Pisum sativum             Hrách setý, peluška          25 000         1000       900         1000         1000
Pisum sativum             Hrách zahradní               25 000   500 (1000)       900         1000         1000
Poa annua                 Lipnice roční                10 000      50 (25)         1           10          150
Poa compressa             Lipnice smáčknutá            10 000           25       0,5            5          150
Poa nemoralis             Lipnice hajní                10 000      50 (25)       0,5            5          150
Poa palustris             Lipnice bahenní              10 000      50 (25)       0,5            5          150
Poa pratensis             Lipnice luční                10 000      50 (25)         1            5          150
Poa trivialis             Lipnice obecná               10 000      50 (25)         1            5          150
Raphanus sativus          Ředkev                       10 000          300        30          300          250
Raphanus sativus          Ředkvička, ředkev (zeleniny) 10 000     50 (300)        30          300           50
Rheum rhaponticum         Reveň (rebarbora)            10 000    135 (450)        45          450            -
(Rheum rhabarbarum)
Scorzonera hispanica      Černý kořen                  10 000     30 (300)        30          300           30
Secale cereale            Žito                         30 000         1000       120         1000         1000
Setaria italica           Bér  vlašský  (čumíza,       10 000           90         9           90          150
                          mohár)
Sinapis alba              Hořčice bílá                 10 000    400 (200)        20          200          250
Solanum melongena         Lilek vejcoplodý             10 000     20 (150)        15          150           10
Sorghum bicolor           Čirok (obecný)               10 000   1000 (900)        90          900          200
Sorghum  bicolor  x S.    Čirok  obecný x  Čirok       10 000   1000 (500)        30    900 (300)          200
sudanense                 súdánská tráva
Sorghum sudanense         Čirok súdánská tráva         10         000   1000 (250)        25    900 (250)          200
Spinacia oleracea         Špenát setý                  10 000     75 (250)        25          250          150
Tetragonia tetragonoides  Čtyřboč (špenát              20 000         1000       200         1000          150
                          novozélandský)
Trifolium alexandrinum    Jetel alexandrijský          10 000     400 (60)         6           60     300/150^*
Trifolium hybridum        Jetel švédský                10 000     200 (25)         2           20     300/150^*
Trifolium incarnatum      Jetel nachový                10 000     500 (80)         8           80     300/150^*
Trifolium pratense        Jetel luční                  10 000     300 (50)         5           50     300/150^*
Trifolium repens          Jetel plazivý                10 000     200 (25)         2           20     300/150^*
Trifolium resupinatum     Jetel perský                 10 000     200 (25)         2           20     300/150^*
Trigonella foenum-graecum Pískavice řecké seno         10 000    500 (450)        45          450     300/150^*
Trisetum flavescens       Trojštět žlutavý             10 000      50 (25)       0,5            5           50
x Triticosecale           Tritikale                    30 000         1000       120         1000         1000
Triticum aestivum         Pšenice setá                 30 000         1000       120         1000         1000
Triticum durum            Pšenice tvrdá                30 000         1000       120         1000         1000
Triticum spelta           Pšenice špalda               30 000         1000       270         1000         1000
Valerianella locusta      Kozlíček polníček            10 000      20 (70)         7           70           25
Vicia faba                Bob polní                    25 000         1000      1000         1000         2000
Vicia faba                Bob zahradní                 25 000         1000      1000         1000         2000
Vicia panonica            Vikev panonská               20 000         1000       120         1000          500
Vicia sativa              Vikev setá                   25 000         1000       140         1000          500
Vicia villosa             Vikev huňatá                 20 000         1000       100         1000          500
Zea mays                  Kukuřice, k.pukancová,       40 000         1000       900         1000         1000
                          k. cukrová
Zea mays                  Kukuřice - inbrední linie    40 000          250       250          250          250
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------

*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku

**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností ES.


Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost laboratorních vzorků a vzorků na
vegetační zkoušky sadby

Tabulka 2
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
  Druh latinsky        Druh sadby      Maximální hmotnost  Minimální hmotnost  Minimální hmotnost
                                             partie           laboratorního         vzorku na
                                                                 vzorku         vegetační zkoušku
                                               kg                  kg                 kusy
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Solanum tuberosum  Sadba brambor            40 000                 25                   -
                   - mechanický rozbor
Alium cepa         Sazečka cibule            5 000                  1               80 cibulí
Alium ascalonicum  Šalotka                   5 000                  1               80 cibulí
Alium sativum      Česnek                    2 500             100 cibulí          120 cibulí
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------

Část II Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva

(1) Příprava zkušebních vzorků

Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle části I tabulky 1. Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty je uvedena v části I tabulce 1 a je stanovena tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného druhu.

Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví část I tabulka 1.

(2) Zkoušení čistoty

Cílem rozboru čistoty je stanovit

a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého lze odvodit složení partie osiva,

b) podíl a druh neškodných nečistot,

c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.

Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen, neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů (plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému botanickému druhu).

(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů

Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.

(4) Zkoušení klíčivosti

Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve vitální rostliny.

V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií na

a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a uspokojivého vývoje rostliny,

b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné) klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální rostliny,

c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit více než jednu klíční rostlinu,

d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za optimálních podmínek.

(5) Biochemická zkouška životaschopnosti

Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva, zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních semen.

Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná (zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.

O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených) tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.

(6) Zkoušení vitality osiva

Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce klíčivosti.

a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie osiva, a to:

1. míru a vyrovnanost klíčení osiva,

2. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek prostředí,

3. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování osiva.

b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami

1. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke kterým se řadí test urychleného stárnutí,

2. nepřímými, založenými na měření některých charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku konduktivity u hrachu.

(7) Zkoušení zdravotního stavu

Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na potlačení nebo zničení škodlivých organismů.

Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:

a) metodou na agarových plotnách,

b) metodou na filtračním papíře,

c) odstřeďovací metodou a

d) přímou identifikací.

(8) Zjišťování živočišných škůdců

Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí.

Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou

a) mikroskopickou,

b) vyplavovací,

c) prosévací,

d) makroskopickou,

e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.

(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy

Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit makroskopicky podle vzhledu semen.

Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku. Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena.

Jedná se o

a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen, vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur. Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,

b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity, na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,

c) chemické metody, které jsou založeny na barevné reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými chemickými látkami,

d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy určovány na základě chemické izolace biologicky aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin) ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,

e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních semen od polyploidních na základě stanovení počtu chromozómů. Principem těchto metod je fixace meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod mikroskopem,

f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.

(10) Zkoušení vlhkosti

Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního množství vody.

Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl fyzikálně vázané vody v osivu.

(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen

Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost tisíce semen.

Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.

(12) Obalované osivo

Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u osiva neobalovaného.

a) Obalovaným osivem se rozumí

1. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva, popřípadě další aditiva,

2. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná. Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná aditiva,

3. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno. Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy, barviva nebo další aditiva,

4. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,

5. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu archu,

6. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy, barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod jako osivo neošetřené.

b) Příprava zkušebního vzorku

K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet, aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku klíčivosti.

c) Zkouška čistoty

Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.

1. Zkouška čistoty peletovaných semen

zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:

- čisté pelety,

- depeletovaná semena,

- neškodné nečistoty.

Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné nečistoty je nutno identifikovat.

2. ověřování pravosti druhu

Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku. Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet se odstraní peletizační hmota a u každého semene se identifikuje botanický druh.

d) Zkouška klíčivosti

Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců, kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala z materiálu pásky popřípadě rohože.

e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění

Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný řádkový výsev.

Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet. Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce pelet.

Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se vyjádří v procentech.

Část III Metody zkoušení sadby brambor

Kontrola kvality sadby brambor se provádí

a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,

b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se zjišťuje

1. velikostní třídění,

2. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.

Část IV Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku

(1) Posuzování vzhledu sadby

Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem subjektivního posouzení těchto parametrů:

a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a vyzrálost sadby),

b) vyrovnanosti,

c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),

d) vlhkosti (omakem).

(2) Laboratorní rozbor

Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení

a) čistoty (jen u sazečky cibule),

b) velikostního třídění,

c) mechanického poškození,

d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,

e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,

f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).

Rozbor sazečky cibule

Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou nečistoty, které se sloučí do 4 skupin

1. cibule naklíčené,

2. cibule mechanicky poškozené,

3. cibule napadené hnilobou,

4. inertní materiál.

Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých cibulí se rovněž stanoví procenticky.

Rozbor česnekové sadby

Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za mechanicky poškozené.

Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným počtem stroužků v cibuli.

(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty

Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí, u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.

Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační zkoušky.“.

Čl.II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Ministryně:

MVDr. Vicenová v. r.

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

epravo.cz