Zákon ze dne 11.12.2008, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

8.1.2009 | Sbírka:  7/2009 Sb. | Částka:  3/2009ASPI
7/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Změna: 218/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 91/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 3 písm. r) se slova „z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení“.
2. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.“.
3. V § 29 odst. 3 se za slovo „také“ vkládají slova „neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců,“.
4. V § 29 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.“.
5. V § 31 odst. 1 se za slovo „Ustanovený“ vkládají slova „opatrovník nebo jiný“.
6. V § 31 odst. 2 se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „opatrovníkem nebo jiným“.
7. V § 35 odst. 3 se za slova „odstavci 1 písm. b) až d)“ vkládají slova „a i)“.
8. V § 35 odst. 4 se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státní zastupitelství“.
9. V § 36a odst. 3 se slova „v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát“ nahrazují slovy „senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení“.
10. V § 38 odstavec 2 zní:
„(2) Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na žádosti o poskytnutí právní pomoci v cizině, na ustanovení správce dědictví podle § 175f odst. 2, na zrušení usnesení o dědictví podle § 175w a na vydání potvrzení podle § 175z odst. 1.“.
11. V § 40 odstavec 1 zní:
„(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu.“.
12. V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým
a) byl uzavřen smír,
b) byla uzavřena dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte,
c) byla uzavřena dohoda o styku s nezletilým dítětem,
d) byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví,
e) byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo
f) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy ve věcech péče soudu o nezletilé, vždy je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, nebo pokud tak určí soud. Věta prvá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol.
(4) Úkony prováděné soudním komisařem nebo soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.
(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.
13. Za § 40a se vkládá nový § 40b, který zní:
㤠40b
(1) O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, v listinné podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podepisuje ho ten, kdo stejnopis vyhotovil.
(3) Nestanoví-li zákon jinak, elektronicky vyhotovený úkon soudu opatří předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil, svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).“.
14. V § 41 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního úkonu předepsána písemná forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně“.
15. V § 44 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.
16. § 45 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58a zní:
„Doručování
§ 45
Způsoby doručování
(1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
(2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky58a). Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu.
(3) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím
a) doručujícího orgánu, nebo
b) účastníka řízení či jeho zástupce.
58a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů.“.
17. § 45a až 45f se včetně nadpisů zrušují.
18. § 46 a 46a včetně nadpisů znějí:
㤠46
Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu58a).
(2) Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.
§ 46a
Adresa pro doručování
(1) Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.
(2) Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.
(3) Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.“.
19. Za § 46a se vkládají nové § 46b a 46c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 58b a 58c znějí:
㤠46b
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
Neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti58b); není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu58c),
b) u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
c) u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,
d) u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto zařízení,
e) u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
f) u advokátů adresa jejich sídla,
g) u notářů adresa jejich notářské kanceláře,
h) u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,
i) u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u Komory patentových zástupců,
j) u insolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu insolvenčních správců,
k) u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho příslušného územního pracoviště,
l) u státního zastupitelství adresa jeho sídla,
m) u správních úřadů adresa jejich sídla,
n) u obcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy.
§ 46c
Zástupce pro doručování písemností
(1) Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí v případech, kdy účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem Policie České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky nebo příslušníkem Vězeňské služby a justiční stráže, kterému nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(2) Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí být ve výzvě podle odstavce 1 poučeni.
(3) Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být doručováno (§ 46a odst. 1 a 2), soud při provedení výkonu rozhodnutí (§ 273b) vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst. 1), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku musí být ve výzvě poučen.
(4) Písemnost, která byla uložena u soudu podle odstavců 2 a 3, se považuje za doručenou dnem uložení.
58b) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2008 Sb.
58c) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.
20. § 47 a 48 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58d znějí:
㤠47
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu58a).
(2) Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.
(3) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou podle odstavce 2.
§ 48
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
(1) Doručujícími orgány jsou
a) soudní doručovatelé,
b) orgány Justiční stráže,
c) soudní exekutoři,
d) provozovatelé poštovních služeb.
(2) Doručujícími orgány jsou též
a) Vězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
b) zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,
c) ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v tomto zařízení,
d) krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné službě a písemnost není možno doručit jinak,
e) Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není možno doručit jinak,
f) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity, nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou.
(3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy58d) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem.
58d) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
21. § 48a až 48i se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 61, 61a až 61d zrušují.
22. § 49 a 50 včetně nadpisů znějí:
㤠49
Doručování písemností do vlastních rukou
(1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud.
(2) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.
(3) Písemnost se ukládá
a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,
b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu,
c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
(5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
(6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
(7) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.
§ 50
Doručování jiných písemností
(1) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.
(2) Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.“.
23. § 50a až 50i včetně nadpisů znějí:
㤠50a
Příjemci písemností
(1) Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(2) Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(3) Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci.
(4) Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.
§ 50b
Doručování zástupci účastníka
(1) Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.
(4) Písemnost se doručuje rovněž účastníku,
a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,
b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23,
c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, § 187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu,
d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat,
e) rozhodne-li tak soud.
§ 50c
Odepření přijetí písemnosti
(1) Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(2) Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.
§ 50d
Neúčinnost doručení
(1) Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, soud rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností.
(3) Návrh podle odstavce 1 nelze podat poté, co již nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, a rozsudek, kterým bylo vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství33c) („dále jen partnerství“).
(4) Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.
(5) Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.
§ 50e
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
(1) Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím.
(2) Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení.
(3) Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost soudu.
§ 50f
Průkaz doručení
(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.
(2) Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.
(3) Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.
(4) V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.
(5) Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích 1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.
§ 50g
Doručenka
(1) Doručenka musí obsahovat
a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,
b) označení doručujícího orgánu,
c) označení doručované písemnosti,
d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,
e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,
f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,
i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.
(2) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.
(3) Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat také
a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
b) prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta,
c) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.
(4) Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.
(5) Byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat
a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,
b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.
(6) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.
§ 50h
Výzva
(1) Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení
a) soudu, který písemnost předal k doručení,
b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,
c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d) doručujícího orgánu,
e) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.
(2) Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3) Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.
§ 50i
Oznámení
Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení
a) soudu, který písemnost předal k doručení,
b) doručované písemnosti,
c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d) doručujícího orgánu,
e) sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,
f) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.“.
24. Za § 50i se vkládají nové § 50j až 50l, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 58e, 58f a 62 znějí:
㤠50j
Doručování do ciziny
(1) Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností58e) anebo podle zvláštního právního předpisu58f).
(2) Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
§ 50k
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku62), neomezuje- li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.
§ 50l
Vyvěšení na úřední desce
(1) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.
(2) Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne vyvěšení.
(3) Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
58e) Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.
58f) Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
62) § 769 obchodního zákoníku.“.
25. § 51 včetně nadpisu zní:
„Předvolání a předvádění
§ 51
(1) Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.
(2) Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu.“.
26. V § 78e odst. 4 se slova „usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku doručeno“ nahrazují slovy „doručen stejnopis vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku“.
27. V § 79 odst. 1 se za slovem „příjmení“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „bydliště účastníků“ se vkládají slova „ , popřípadě rodná čísla účastníků“.
28. V § 80 písm. a) se slova „registrovaného partnerství33c) (dále jen „partnerství“)“ nahrazují slovem „partnerství“.
29. V § 87 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
30. V § 88 písm. d) se slova „ . Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“ zrušují.
31. V § 88 písmena g) a h) znějí:
„g) v jehož obvodu je ústav vykonávající zdravotnickou péči, jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v tomto ústavu;
h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmena b);“.
32. V § 88 se písmena ch) až o) označují jako písmena i) až p) a znějí:
„i) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;
j) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení;
k) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo;
l) u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví (§ 175k);
m) u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit (§ 185e);
n) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu;
o) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů;
p) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky;“.
Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno q).
33. V § 88 se na konci písmene q) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena r) až u), která znějí:
„r) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a;
s) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o řízení podle § 200h a 200i;
t) v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách;
u) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního předpisu62e).“.
34. V § 89a se věta druhá zrušuje.
35. V § 105 odstavec 1 zní:
„(1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
36. V § 109 odst. 1 písm. c) se slova „zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a)“ nahrazují slovem „pořádkem“.
37. Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.
38. § 114b zní:
㤠114b
(1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.
(2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.
(3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.
(4) Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.“.
39. § 114c včetně nadpisu zní:
㤠114c
Přípravné jednání
(1) Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.
(2) K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno.
(3) Při přípravném jednání předseda senátu zejména
a) v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízení,
b) vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně,
c) pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99),
d) uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k dosažení účelu řízení.
(4) Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů.
(5) Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přítomné účastníky o tom, že ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1.
(6) Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 120 odst. 2, za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
(7) Nedostaví-li se k přípravnému jednání žalobce nebo jiný navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, zastaví; o tomto následku musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání.“.
40. V § 115 odstavec 2 zní:
„(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.“.
41. § 118b zní:
㤠118b
(1) Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2) Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání.
(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 a v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2 části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.“.
42. § 118c se zrušuje.
43. V § 119a odst. 1 se slovo „ , 118c“ zrušuje.
44. V § 119a odst. 2 se slovo „ , 118c“ zrušuje.
45. V § 120 odst. 3 se slova „potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo“ nahrazují slovy „jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu“.
46. V § 126 odst. 3 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Klást otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.“.
47. Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní:
㤠126a
(1) Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, je povinna dostavit se na předvolání k soudu v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba.
(2) Výslech fyzické osoby uvedené v odstavci 1 se provede podle § 131 odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3.“.
48. V § 137 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 57f znějí:
„(2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b).
(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem
a) advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) nebo patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b), který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d),
b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
c) patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b), který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových zástupců57f), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
d) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tento zaměstnavatel advokáta.
57f) § 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.“.
49. V § 137 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d).“.
50. V § 139 odst. 1 větě první se za slovo „Svědci“ vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“ a ve větě třetí se za slovo „svědka“ vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“.
51. V § 139 se na konci odstavce 4 doplňují věty „O výši znalečného rozhodne bez zbytečného odkladu po podání znaleckého posudku. Znalečné je třeba vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o přiznání znalečného.“.
52. V § 140 odstavec 2 zní:
„(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.“.
53. V § 141 odstavec 1 zní:
„(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.“.
54. Na konci textu § 145 se doplňují slova „ , zajištění důkazů a zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví“.
55. V § 147 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým osobám uvedeným v § 126a,“.
56. V § 148 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým osobám uvedeným v § 126a,“.
57. V § 149 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „57) nebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b)“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 57 za tečkou se zrušuje.
58. V § 151 odstavec 2 zní:
„(2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64). Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d). Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.“.
59. V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, protože je způsobili účastníci řízení, jejich zástupci svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila, nebo protože je způsobili svědci, osoby uvedené v § 126a, znalci, tlumočníci nebo ti, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, nemohou být nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
60. V § 153a odst. 3 se za slova „§ 114b odst. 5“ vkládají slova „a § 114c odst. 6“.
61. V § 153b odst. 1 se slova „(§ 45b)“ nahrazují slovy „(§ 49)“ a slova „a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů“ se zrušují.
62. V § 156 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok.“.
63. V § 157 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.“.
64. V § 158 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Elektronické vyhotovení rozsudku musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem soudce.“.
65. V § 158 odst. 2 se slova ,,písemného vyhotovení rozsudku“ nahrazují slovy ,,rozsudku vyhotoveného v listinné podobě a rozsudek vyhotovený v elektronické podobě“.
66. V § 158 odst. 3 se slova „zpravidla stejnopis rozsudku“ nahrazují slovy „stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla“.
67. V § 158 odst. 4 se za slovo „stejnopis“ vkládá slovo „vyhotovení“.
68. V § 169 odst. 1 se slova „v písemném“ nahrazují slovem „ve“.
69. V § 169 odstavec 2 zní:
„(2) Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.“.
70. V § 171 odst. 2 se za slova „je usnesení“ vkládají slova „ , není-li stanoveno jinak,“.
71. Za § 174a se vkládá nový § 174b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67a zní:
㤠174b
Evropský platební rozkaz
(1) Evropský platební rozkaz67a) je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2) K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal.
(3) Usnesení soudu, jímž bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu, se doručí účastníkům řízení o evropském platebním rozkazu.
67a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 67a se označuje jako poznámka pod čarou č. 67b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámka pod čarou č. 67b se označuje jako poznámka pod čarou č. 67e, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
72. V § 175 odst. 2 se slova „§ 173 odst. 2 a“ zrušují.
73. V § 175c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 67c a 67d zní:
„(2) Soud zjistí, zda v evidenci manželských smluv vedené podle zvláštního právního předpisu67c) jsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství67d), a jejichž účastníkem byl zůstavitel, jakož i to, u kterého notáře jsou uloženy.
67c) § 35c zákona č. 358/1992 Sb.
67d) § 143a občanského zákoníku.“.
74. V § 175e odstavec 2 zní:
„(2) Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudního komisaře nebo u soudu nebo, nelze-li uložení takto zajistit, uložením u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě samém.“.
75. V § 175n větě druhé se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
76. V § 175p odstavec 1 zní:
„(1) Dědici a věřitelé se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Soud dohodu schválí, jestliže neodporuje zákonu nebo dobrým mravům; neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci rozhodnutí.“.
77. V § 175u odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 34a a 34c zní:
„(1) Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku, ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu34a) nebo v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu34c) anebo prodejem mimo dražbu. Likvidaci dědictví lze mimo dražbu provést také prodejem všeho nebo zbývajícího zůstavitelova majetku jedinou smlouvou.
34a) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.
34c) § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
78. V § 175v odst. 4 se za slova „pohledávky věřitelů“ vkládají slova „a jejich zajištění“.
79. V § 175x se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
80. V § 175z odstavec 1 zní:
„(1) Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudů České republiky, vydá o tom soud účastníkům na jejich žádost úřední potvrzení. Před vydáním úředního potvrzení soud zpravidla provede předběžné šetření.“.
81. § 175zd zní:
㤠175zd
(1) Notář připraví všechny podklady potřebné pro vydání usnesení a potvrzení soudu uvedených v § 38 odst. 2 a návrhy na jejich znění. Nejsou-li podklady úplné, soud může požadovat po notáři jejich doplnění nebo provést potřebné úkony sám. Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.
(2) Prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví může notář uskutečnit jen se souhlasem soudu. Při udělení souhlasu může soud stanovit podmínky prodeje. Bez souhlasu soudu je smlouva o prodeji mimo dražbu neplatná.“.
82. V § 187 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Nezvolí-li si vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehož způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito osobami navzájem. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.“.
83. V § 191a odst. 1 se za slovo „oznámit“ vkládají slova „(§ 191b)“.
84. V § 191b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K dodatečnému písemnému souhlasu osoby, která jeví známky duševní choroby či intoxikace a která je zároveň nebezpečná sobě nebo svému okolí, se v rámci již zahájeného řízení nepřihlíží.“.
85. V § 191c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto usnesení vyhlásí soud do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a.“.
86. V § 191d odst. 3 se za slova „opatrovníka pro řízení“ vkládají slova „a ústav“.
87. V § 192 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Soud ustanoví opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osoby, která opatrovníka podle zákona musí mít, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou či mezi těmito osobami navzájem.“.
88. V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena m) až o), která znějí:
„m) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d);
n) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu;
o) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu.“.
89. V § 202 odst. 2 se částka „2 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.
90. V § 205 odst. 2 písm. b) se slova „§ 118c, popřípadě“ zrušují.
91. V § 210 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odvolání proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí předseda senátu těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné.“.
92. V § 229 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.“.
93. V § 229 odst. 2 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí“.
94. V § 234 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
95. V § 234 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o zastavení výkonu rozhodnutí“.
96. V § 237 odst. 2 písm. a) se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“ a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
97. V § 237 odst. 3 se slova „odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem“ nahrazují slovy „soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží“.
98. V § 238a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
99. § 239 zní:
㤠239
(1) Jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3), je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a a 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d). Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.“.
100. V § 243c odstavec 2 zní:
„(2) V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.“.
101. § 250d zní:
㤠250d
(1) Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c) nebo, nebyla-li nařízena a provedena tato příprava jednání, do skončení prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i o skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle § 114c odst. 5 nebo že, nebyla-li nařízena a provedena příprava jednání, soud jim neposkytl poučení o povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností nejpozději v předvolání k prvnímu jednání ve věci.“.
102. V § 254 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.
(5) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
103. V § 315 odst. 1 se slova „může se oprávněný domáhat“ nahrazují slovy „může oprávněný proti dlužníku povinného“ a slova „na dlužníkovi povinného“ se nahrazují slovy „podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat“.
104. V § 323 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 86c a 86d zní:
„(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo podnikání), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného86c) nebo imobilizovaného86d) cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost již v návrhu na výkon rozhodnutí; jde-li o hmotnou movitou věc, vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k uplatnění práva, uvede oprávněný, podle možností, kde se nachází.
86c) § 91 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86d) § 38 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
105. V § 326 odst. 1 větě druhé se za slova „rychlý prodej“ vkládají slova „mimo dražbu“.
106. V § 326 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 86e zní:
„(3) Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána do úschovy nebo skladování86e), osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva84) anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g).
86e) § 157 odst. 3 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
107. V § 326 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 86f až 86h znějí:
„(5) Cenné papíry86f), vkladní knížky, vkladní listy, anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a vždy se odevzdají soudu.
(6) Cenné papíry zapsané v evidenci investičních nástrojů se sepíší, jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v evidenci investičních nástrojů. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše podíl povinného na sběrném dluhopisu86g). Po sepsání soud přikáže osobě oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů zapsat pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem86h) do evidence (§ 324).
86f) § 1 zákona o cenných papírech.
86g) § 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86h) § 97 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9.
108. V § 326b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 329a odst. 1 se použije přiměřeně.“.
109. § 328 zní:
㤠328
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou, pokud není
a) cena stanovena úředně36),
b) uveřejněn kurs kótovaného investičního nástroje, nebo
c) uveřejněna hodnota cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování.
(2) Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.
(3) Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.“.
110. V § 328a odst. 1 se slovo „odhadu“ nahrazuje slovy „zjištění ceny“.
111. V § 328a odst. 1 se za slovo „věcí“ vkládají slova „podle § 328 (dále jen „rozhodná cena“)“.
112. V § 328a odst. 1 a 2 se slovo „odhadní“ nahrazuje slovem „rozhodnou“.
113. V § 328a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Finanční kolaterál85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí.“.
114. V § 328b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 86i zní:
„(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak. Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papíry86i), lze-li očekávat vyšší výtěžek.
86i) § 2 zákona o cenných papírech.“.
115. V § 328b odst. 3 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova „dražební vyhláškou, kterou doručí“.
116. V § 328b odst. 3 větě druhé se slovo „rok“ nahrazuje slovem „vyhláška“.
117. V § 328b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dražební vyhláška není soudním rozhodnutím.“.
118. V § 328b odstavec 4 zní:
„(4) V dražební vyhlášce soud uvede
a) čas a místo dražby,
b) označení dražených věcí,
c) zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
d) rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
e) výši nejnižšího podání (§ 329),
f) zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení (odstavec 5),
g) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se použijí přiměřeně.“.
119. V § 328b se doplňuje odstavce 5, který zní:
„(5) Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky, ekvivalent částky 45 000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se použije obdobně.“.
120. V § 329 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
121. V § 329 odstavec 2 zní:
„(2) Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.“.
122. V § 329 odstavec 4 zní:
„(4) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.“.
123. V § 329 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 86j znějí:
„(5) Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání, nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu86j) (dále jen „limit“), ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(6) Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.
(7) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci.
86j) § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
124. Za § 329 se vkládá nový § 329a, který zní:
㤠329a
(1) Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírů vydá soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.
(2) V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papíru na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papíru přechod vlastnického práva k cennému papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu.“.
125. V § 330 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a včas přihlášených věřitelů“.
126. V § 330 odst. 2 se slovo „kupec“ nahrazuje slovem „vydražitel“.
127. V § 330 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto závazcích, případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud usnesením.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
128. V § 330 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Věci, které nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu rozhodné ceny.“.
129. V § 330 odst. 4 větě třetí se slova „Prodej uskutečněný převzetím“ nahrazují slovy „Převzetí věci“.
130. V § 331 odst. 1 se za slovo „pohledávku“ vkládají slova „a nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4 písm. g)]“.
131. V § 331 odstavec 2 zní:
„(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.“.
132. V § 331a odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84), zastavena87), nebo zadržena88) soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem.“.
Poznámky pod čarou č. 87 a 88 znějí:
„87) § 152 a násl. občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88) § 175 a násl. občanského zákoníku.“.
133. V § 332 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „anebo přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm. g)]“.
134. Nadpis nad § 333 zní: „Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky“.
135. V § 333 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní:
„(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů90). Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
90) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001 Sb.“.
136. V § 334 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
137. V § 334 odst. 1 větě první se za slova „Vkladní knížku“ vkládají slova „ , vkladní list“.
138. V § 334 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Jde-li o cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení.
(3) Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papíru nebo listiny plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.
139. V § 334 se odstavec 4 zrušuje.
140. § 334a včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:
㤠334a
(1) Pokud nebyly sepsané cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334 odst. 2, soud sepsané cenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli cenného papíru.
(2) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).
91) § 35 zákona č. 256/2004 Sb.
§ 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
141. V § 336f odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.“.
142. V § 336g odst. 1 se za slovem „věřitel“ slovo „povinného“ zrušuje.
143. V § 374 odstavec 3 zní:
„(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3. Písemnosti, které byly soudem předány k doručení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů.
4. Správci konkursní podstaty, předběžnému správci a vyrovnacímu správci, ustanoveným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se doručuje na adresy určené podle dosavadních právních předpisů; jinak se jim písemnosti (elektronické dokumenty) doručují podle tohoto zákona.
5. O žalobách nebo jiných návrzích na zahájení řízení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede u soudu prvního stupně příprava jednání podle dosavadních právních předpisů, ledaže soud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučinil ve věci žádný úkon.
6. Byla-li příprava jednání provedena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů, postupuje se při nařízení a provedení jednání před soudem prvního stupně podle dosavadních právních předpisů.
7. Není-li dále stanoveno jinak, v řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
8. V řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle nových § 38 a 175zd.
9. Při likvidaci dědictví se postupuje podle občanského soudního řádu, ve znění tohoto zákona, i když zůstavitel zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
11. Z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno.
13. Žaloby podané ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají a rozhodnou v prvním stupni podle dosavadních právních předpisů.
14. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí anebo nemovitostí nařízený přede dnem účinnosti tohoto zákona se provede podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. III
V § 180 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V řízení před okresním soudem se státní zástupce může nechat zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. IV
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 123/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 4 se za slova „platebnímu rozkazu“ vkládají slova „ , elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu“.
2. V příloze se za položku 24 vkládají nové položky č. 24a a 24b, které včetně poznámek znějí:
    "Položka 24a

    Za poskytování kopie elektronických dat, které jsou součástí
    spisu, za každých započatých 10 MB dat                 Kč   10,-
    Za poskytnutí trvalého nosiče dat                      Kč   10,-

                                   Poznámka:

    Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového
    záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.


    Položka 24b

    Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově
    obrazového záznamu ve formě protokolu
    a) v jazyce českém nebo slovenském
       - bez ověření za každou i započatou stránku         Kč   100,-
       - s ověřením za každou i započatou stránku          Kč   120,-
    b) v cizím jazyce
       - bez ověření za každou i započatou stránku         Kč   150,-
       - s ověřením za každou i započatou stránku          Kč   170,-

                                   Poznámky:

      1. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového
         záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či
         hluchoněmého účastníka.

      2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového
         záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve
         věcech, u kterých to stanoví  zákon, a ve věcech, u kterých 
         tak určil soud.".
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
Čl. V
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna notářského řádu
Čl. VI
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se slovo „notářské“ nahrazuje slovy „výkonu notářství“.
2. § 2 zní:
㤠2
Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám (dále jen „notářská činnost“). Notářskou činnost vykonává notář nestranně.“.
3. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a při jejím výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní zákon jinak“.
4. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.“.
5. V § 7 odst. 1 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „státní“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České republiky“.
6. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti“ za slovy „studijního programu“ nahrazují slovem „oborů“, slova „získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána“ se nahrazují slovy „pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“.
7. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.“.
8. V § 7 odst. 3 se za slova „prokurátorskou zkoušku,“ vkládají slova „odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů,“.
9. V § 8 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)“ nahrazují slovem „ministr“ a slova „Notářské komory České republiky (dále jen „Komora“)“ se nahrazují slovem „Komory“.
10. § 10 zní:
㤠10
(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže
a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného skončení trestního řízení,
b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti notáře k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c) byl zahájen postup podle § 51.
(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře
a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody pro jeho odvolání,
b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však nepřetržitě po dobu 4 let.“.
11. V § 11 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.“.
12. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náhradník se notáři rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle § 10.“.
13. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
14. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu oborů práva na vysoké škole v České republice nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců,“.
15. V § 19 se na začátek písmene a) vkládají slova „sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94,“.
16. V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.
17. V § 23 písmeno a) zní:
„a) sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu3a),“.
18. V § 23 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.
19. V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta.“.
20. V § 26 odst. 2 se slova „dva roky“ nahrazují slovy „1 rok“.
21. V § 28 odstavec 2 zní:
„(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.“.
22. V § 35b odst. 8 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
23. Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou 4a zní:
㤠35c
Centrální evidence manželských smluv
(1) Centrální evidence manželských smluv je neveřejný seznam v elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V Centrální evidenci manželských smluv jsou evidovány smlouvy o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít manželství4a) (dále jen „manželská smlouva“).
(2) Do Centrální evidence manželských smluv se zapisují údaje stanovené předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)]. Zápis údajů o manželské smlouvě do evidence manželských smluv provádí notář, který takovou smlouvu sepsal (§ 70 odst. 2). Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
(3) Komora v řízení o dědictví na žádost sdělí elektronickým přenosem dat notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, zda je či není evidována manželská smlouva uzavřená zůstavitelem nebo více takových smluv a u kterého notáře je uložena.
4a) § 143a občanského zákoníku.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4a se označuje jako poznámka pod čarou č. 4f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
24. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence manželských smluv“.
25. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:
㤠48
(1) Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2) Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je
a) závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Komory, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo
b) závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho chováním.
(3) Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a) písemné napomenutí,
b) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c) odvolání notáře.
(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a) písemné napomenutí,
b) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem, nebo
c) odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.
(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření
a) písemné napomenutí, nebo
b) pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem.
(6) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.
(7) Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).
4b) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4b se označuje jako poznámka pod čarou č. 4d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
26. § 49 zní:
㤠49
(1) O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.
(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.
(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(4) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
c) prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,
d) předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu tohoto soudu,
e) předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na základě pověření notářem jako soudním komisařem,
(dále jen „kárný žalobce“).
(5) Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(6) Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(7) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(8) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho souhlasem.“.
27. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně poznámky pod čarou č. 4c znějí:
㤠49a
(1) Kárně obviněný může být v řízení zastoupen jiným notářem nebo advokátem.
(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechny úkony a rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 49b
(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo
d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení.
(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně stíhán.
(4) Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3, jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být posouzen jako kárné provinění.
(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49 odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
§ 49c
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.
(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.
(3) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c), má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl kárný žalobce.
(4) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(5) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy4c).
4c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.“.
28. § 50 zní:
㤠50
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.
(3) Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.
(4) O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.
(5) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.“.
29. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
㤠50a
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.“.
30. V § 58 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
31. V § 62 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
32. V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Vyhotoví-li notář manželskou smlouvu, zapíše pomocí elektronického přenosu dat do Centrální evidence manželských smluv údaje o takové smlouvě a o těch, kteří ji uzavřeli (§ 35c odst. 2).“.
33. § 71a zní:
㤠71a
(1) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.
(2) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky, dobu plnění, označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna, a skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá.“.
34. V § 71b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
35. V § 71b se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a 71 se použijí obdobně.“.
36. § 71c včetně poznámky pod čarou č. 4e zní:
㤠71c
Notářský zápis podle § 71a a 71b je úřední listinou, která se potvrzuje jako evropský exekuční titul, je- -li předmětem plnění peněžitá pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního závazkového vztahu4e).
4e) § 200ua občanského soudního řádu.
Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.“.
37. Za § 80f se vkládá nový § 80g, který zní:
㤠80g
(1) Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 71 se použije obdobně a ustanovení § 64 až 69 se použijí přiměřeně.“.
38. V § 85 odst. 3 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.
39. V § 86 odst. 1 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ zrušují.
40. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně poznámky pod čarou č. 5b zní:
㤠94a
Stejnopisy notářských zápisů, prosté opisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů vydávané v elektronické podobě se opatří uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu5b) toho, kdo je vydal. Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí uznávaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.
5b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou č. 5d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
41. V § 96 se za slovo „soudům“ vkládají slova „ , soudním komisařům5c)“.
Poznámka pod čarou č. 5c zní:
„5c) § 38 odst. 1 občanského soudního řádu.“.
42. V § 101 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , soudnímu komisaři5c)“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. VIII
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se slovo „Věci“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li zákon jinak, věci“.
2. V § 12 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
3. V § 33 odst. 2 se za slova „správního soudu,“ vkládají slova „asistenta veřejného ochránce práv,“.
4. V § 33 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V trestním řízení může státní zástupce pověřit právního čekatele nebo asistenta státního zástupce, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu tohoto řízení; v řízení před soudem se může dát zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce pouze před okresním soudem.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. IX
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se slova „pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž“ nahrazují slovy „krajskému státnímu zastupitelství, které“.
2. V § 29 odst. 1 se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. X
V § 78 odst. 1 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Čl. XI
V § 39 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se slova „pověřený státní zástupce státního“ nahrazují slovy „okresní státní“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů
Čl. XII
V § 40 odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů se slova „pověřený státní zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o vyšších soudních úřednících
Čl. XIII
V § 10 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, písmeno a) zní:
„a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Čl. XIV
V § 15 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, odstavec 1 zní:
„(1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. XV
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 9a odst. 2 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
2. V § 9a odst. 2 písm. b) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XVI
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o)“.
Poznámka pod čarou č. 5o zní:
„5o) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.
2. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o)“.
3. V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a případně též údaje o adrese, na kterou mají být občanovi, popřípadě cizinci, který je obyvatelem, doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o), její změně nebo zrušení“.
4. V § 8 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 9e zní:
„(12) Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle zvláštního právního předpisu9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
d) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o občana,
e) druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),
f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g) rodinný stav,
h) partnerství,
i) rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
9e) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
5. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:
㤠10b
(1) Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o).
(2) Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel ohlašovně v místě trvalého pobytu.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
zrušena
Čl. XVII
zrušen
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. XVIII
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 110 odst. 3 se za slova „exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta“ vkládají slova „ , činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů,“.
2. V § 174a odstavec 1 zní:
„(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164.“.
3. V § 174a odstavec 3 zní:
„(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“.
4. V § 174a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“).“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
5. V § 174a odst. 6 se slova „jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo“ zrušují.
6. V § 175a odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XIX
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 41 větě druhé se slova „České republiky, státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „ , státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu“.
2. V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.
3. V § 49 odstavec 12 zní:
„(12) Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.“.
4. V § 55 odst. 1 se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo záznamu“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna správního řádu
Čl. XX
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
„(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a). Nelze- -li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie.
13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.
2. V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.
3. V § 19 odst. 6 se slova „ , a je-li možné v řízení postupovat i bez tohoto dokladu“ zrušují.
4. V § 23 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.
5. V § 23 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“.
6. V § 23 odst. 5 se za slovo „vyvolalo“ vkládají slova „nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2“.
7. V § 24 odst. 2 se slova „prominutí zmeškání úkonu“ nahrazují slovy „určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena“.
8. V § 178 odstavec 2 zní:
„(2) Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. XXI
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 77 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
2. V § 77 se odstavec 3 zrušuje.
3. V § 79 odst. 1 větě první se za slovo „adresu“ vkládají slova „pro doručování“ a věta druhá se zrušuje.
4. V § 79 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
Čl. XXII
V § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna exekučního řádu
Čl. XXIII
V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., § 67 zní:
㤠67
Jsou-li cenné papíry nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, předmětem finančního zajištění18a) podle zvláštního právního předpisu18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze je po dobu trvání tohoto finančního zajištění zahrnout do výroku exekučního příkazu [§ 49 odst. 1 písm. e)].“.
Čl. XXIV
Přechodné ustanovení
Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se exekuce podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. XXV
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 97 se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.
2. V § 97 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.
3. V § 97 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,“.
4. V § 97 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o veřejných dražbách
Čl. XXVI
V § 22 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , není-li navrhovatelem soud anebo soudní exekutor v rámci řízení podle zvláštního právního předpisu14b)“.
Poznámka pod čarou č. 14b zní:
„14b) § 334a občanského soudního řádu.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r.