Vyhláška ze dne 7.10.1939 o přídělu potravin pro těžce pracující a velmi těžce pracující, pro ženy těhotné, kojící matky, šestinedělky a pro nemocné a choré osoby

7.10.1939 | Sbírka:  225/1939 Sb. | Částka:  83/1939ASPI
225/1939 Sb.
Vyhláška
předsedy vlády
ze dne 7. října 1939
o přídělu potravin pro těžce pracující a velmi těžce pracující, pro ženy těhotné, kojící matky, šestinedělky a pro nemocné a choré osoby
Podle § 11 vládního nařízení ze dne 18. září 1939, č. 206 Sb., o zmocnění ministerstva zemědělství k úpravě hospodaření některými potravinami a krmivy, vyhlašuji:
Část I
Osoby těžce a velmi těžce pracující
§ 1
(1) Osoby těžce a velmi těžce pracující obdrží vyšší dávky tuku, masa, chleba, popř. mouky; příslušníci zvláštních povolání dostanou vyšší dávky mléka (vyhláška předsedy vlády ze dne 29. září 1939, č. 215 Sb.). K odběru tohoto většího množství potravin opravňují lístky barvy zelené (pro těžce pracující) a lístky barvy červené (pro velmi těžce pracující). Osobám, jimž budou vydány lístky jednoho z obou uvedených druhů, nebudou vydány jiné lístky pro obyčejné spotřebitele, vztahující se na tytéž potraviny.
(2) Osoby, kterým byly již vydány odběrní lístky pro obyčejné spotřebitele a které podle této vyhlášky se prohlašují za těžce nebo velmi těžce pracující, obdrží nové odběrní lístky na zvýšené odběrní dávky. V měsíci říjnu 1939 platí normální lístky na maso a tuky pro těžce a velmi těžce pracující jen ve spojení s odběrnými lístky na maso a tuky pro obyčejné spotřebitele, a sice pro ta množství, která obdrží těžce a velmi těžce pracující jako přídavek oproti obyčejným spotřebitelům. Při vydání nových odběrních lístků na chléb vrátí tyto osoby lístky na chléb pro obyčejné spotřebitele. Na nových lístcích na chléb pro těžce a velmi těžce pracující se při výměně znehodnotí příslušné ústřižky na to množství potravin, které bylo podle původních lístků již odebráno. V případech, kde by měl býti znehodnocen nedělitelný ústřižek lístku na chléb, nebude znehodnocení provedeno, a to ku prospěchu těžce nebo velmi těžce pracujícího.
§ 2
(1) Těžce pracujícím jest:
a) kdo trvale vykonává těžkou tělesnou práci. Za těžce pracujícího nelze však považovati toho, kdo ve svém zaměstnání jen občas, třebaže pravidelně po dobu několika hodin nebo v jednotlivých dnech, musí vykonávati těžkou tělesnou práci,
b) kdo nevykonává sice těžkou tělesnou práci, avšak musí pracovati trvale za podmínek, které ji činí těžkou, např. kdo pracuje za vedra, v prachu, s použitím ochranného dýchacího zařízení nebo jest vystaven účinkům látek škodlivých zdraví.
(2) Velmi těžce pracující jest taková osoba, která musí trvale konati těžkou tělesnou práci za tíživých podmínek uvedených v odstavci 1, písm. b).
(3) Při rozlišování mezi těžce a velmi těžce pracujícím jest se říditi směrnicemi, připojenými k této vyhlášce jako příloha A. Dodatky k těmto směrnicím mohou býti vyhlášeny ministrem zemědělství v dohodě s ministrem sociální a zdravotní správy.
§ 3
Kdo jest pověřen vedením podniku nebo jiného zařízení, jest povinen sestaviti spolu se zástupcem příslušné obce seznamy těžce a velmi těžce pracujících, činných v jeho závodu podle vzoru připojeného jako příloha B a C a sice podle obcí, v nichž sídlí a zaslati je ve dvojím vyhotovení okresnímu úřadu. V seznamech musí býti výstižně uvedena činnost jednotlivých osob, jichž se seznam týká. Okresní úřad může pro svůj obvod vydati bližší předpisy o předkládání výkazů osob těžce a velmi těžce pracujících.
§ 4
(1) Okresní úřad přezkouší předložené mu výkazy [§ 2, odst. 2, písm. b) vyhlášky předsedy vlády ze dne 29. září 1939, č. 210 Sb., kterou se stanoví všeobecné zásady pro úpravu hospodaření potravinami a krmivy], a podle výsledku šetření vydá potřebný počet lístků na potraviny pro těžce a velmi těžce pracující vedoucímu podniku proti vrácení lístku na chléb pro obyčejné spotřebitele (§ 3). Vedoucí podniku zařídí rozdělení lístků oprávněným osobám.
(2) Okresní úřad vede v evidenci osoby, které byly uznány za těžce a velmi těžce pracující, odděleně podle jejich bydlišť a sdělí obcím, kde tyto bydlí, jména těžce a velmi těžce pracujících.
§ 5
Stravují-li se těžce a velmi těžce pracující ve stravovnách podniku nebo zařízení, podrží nebo vyžádá vedoucí podniku nebo zařízení tolik ústřižků, kolik odpovídá množství potravin, jehož je třeba ke každodenní přípravě jednoduchého jídla.
§ 6
Vystoupí-li těžce nebo velmi těžce pracující z pracovního poměru, nebo ukončí-li takovou činnost, jest vedoucí podniku povinen oznámiti neprodleně tuto změnu okresnímu úřadu. Dotčený zaměstnanec jest v uvedených případech povinen svůj odběrní lístek vyměniti za obyčejný odběrní lístek. Stejná výměna musí býti provedena, stane-li se těžce pracující velmi těžce pracujícím nebo opačně, nebo jestliže zaměstnanec přijme nové zaměstnání jako těžce nebo velmi těžce pracující. Ustanovení § 4 platí tu obdobně.
§ 7
Dělníci, kteří jsou ve zvláštní míře vystaveni účinkům jedu, mohou dostati výměnou lístků o 1/4 l mléka více. Řízení jest upraveno v §§ 3 a 4 této vyhlášky. Dělníci, jichž se toto opatření týká, jsou uvedeni v příloze D.
Část II
Ženy těhotné, kojící matky, šestinedělky, nemocné a choré osoby
§ 8
(1) Těhotným ženám, kojícím matkám, šestinedělkám, též nemocným a chorým osobám může okresní úřad podle lékařského osvědčení vydati odběrní lístky, opravňující k zvýšenému odběru potravin.
(2) Okresní úřad může za účelem případného vyrovnání přídavků uvedených v odstavci 1 snížiti podle lékařského osvědčení nárok na odběr jiných potravin. V takovém případě může z odběrních lístků odebrati příslušné ústřižky.
(3) Jde-li o těhotné ženy, kojící matky nebo šestinedělky, mohou se opatření v předcházejících odstavcích uvedená státi též i podle dobrozdání porodní asistentky. V tomto osvědčení stačí uvésti, že žena je těhotná, nebo že jest šestinedělkou, nebo že matka sama kojí.
(4) V lékařském osvědčení o osobách nemocných a churavých musí býti přesně uveden zdravotní nález, dosavadní a předpokládaná doba lékařského ošetřování, způsob, výměra a trvání potřebného vyživovacího přídavku. Ošetřující lékař jest povinen předkládati prvního každého měsíce okresnímu úřadu seznam jim vystavených osvědčení. Okresní úřad přezkoumá seznamy a zjistí-li, že nejsou v některém případě dány předpoklady vyživovacího přídavku, zakáže jeho vydávání.
(5) Podrobnější pokyny o přídavcích vydá ministerstvo sociální a zdravotní správy.
(6) Přídavky mohou býti vydávány jen na dobu skutečné potřeby. Osvědčení může býti vystaveno na dobu do 8 týdnů, v případě potřeby může býti přiměřeně prodlouženo.
(7) Osvědčení mohou vydávati lékaři vykonávající praxi a lékaři ve zdravotních a léčebných ústavech, a to osobám nacházejícím se v jejich léčení. Osvědčení od lékařů a porodních asistentek vydává se osobám jimi ošetřovaným zdarma; jinak je vydává zdarma úřední lékař.
Část III
Trestní a konečné ustanovení
§ 9
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 9 zmocňovacího nařízení.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. Eliáš v. r.
Příl.A
Směrnice pro určování těžce a velmi těžce pracujících
Čl. I
(1) Přiznávání charakteru těžce pracujícího a velmi těžce pracujícího může býti prováděno u povolání těch druhů, která jsou uvedena v čl. II. Pouhá příslušnost k takovému druhu povolání však nestačí. Vždy v každém jednotlivém případě musí býti přezkoušeno, jsou-li dány podmínky § 2 vyhlášky.
(2) Pokud v některém podniku jsou těžce nebo velmi těžce pracující členové osazenstva, jest vyhotoviti seznam podle § 3 vyhlášky.
(3) Je-li u jednotlivých pracovníků, kteří nejsou uvedeni v seznamu, zvláštními poměry na pracovišti odůvodněno, aby bylo použito ustanovení § 2 vyhlášky, vyžaduje návrh na přiznání charakteru těžce nebo velmi těžce pracujícího zvláštního odůvodnění. Okresní úřad jest povinen takové případy přezkoušeti.
(4) Druhům zaměstnání, jimž v některé skupině povolání přísluší charakter těžce nebo velmi těžce pracujících, přísluší tento charakter i v ostatních skupinách, jsou-li dány předpoklady § 2 vyhlášky.
Čl. II
Seznam kategorií osob těžce a velmi těžce pracujících
A.
Všeobecně
1. Těžce pracující:
dopravní dělníci (nakladači, skladači apod.) těžkých předmětů a sypkých materiálů,
topiči kotlů s ruční obsluhou,
dělníci pro odstraňování a vyvážení popela, škváry, dělníci u generátorů,
čističi kotlů,
zámečníci na těžkých montážích,
zámečníci pracující s troubami při jejich kladení a ohýbání, při těžké práci,
zámečníci pro těžké opravy,
kováři, přitloukači a kotláři,
svářeči a řezači autogenem za ztížených pracovních podmínek,
dělníci u pískových tryskačů,
natěrači při práci postřikem na velkých předmětech,
strojvůdci parních lokomotiv s výjimkou polních drah,
topiči na lokomotivách,
posunovači při drážní dopravě (také na vlečných a závodních tratích),
výhybkáři při ručních výhybkách v železniční dopravě, ale vesměs toliko při silném provozu,
šoféři nákladních automobilů při dálkové přepravě zboží,
strojvůdci - řidiči motorových kolejových vozů,
topiči stabilních kotlů a plynárenských retort,
čističi popelníků,
zatápěči,
vymývači,
točnáři,
výpravčí vlaků s velmi obtížnou službou,
personál k obsluze hadic,
personál při desinfekci,
brzdaři,
zaměstnanci pracující v tunelech,
personál v dílnách a zásobárnách při dopravě materiálu,
odnášeči, nakladači a vykladači smetí a čističi stok.
2. Velmi těžce pracující:
čističi plynových generátorů,
čističi nevychladlých kotlů,
dělníci u pískových tryskačů pracující ve volném prostoru (bez odsávání prachu) a
kováři, přitloukači a kotláři za ztížených pracovních podmínek.
B.
Hornictví
1. Těžce pracující:
dělnici u výjezdu, třasadel, v úpravně a při nakládání,
odbírači a nakladači briket,
dělníci u pecí a dehtových předloh,
rubači a jejich učňové při svrchním dolování a ruční nakladači,
vařiči soli v továrnách na amoniak a
strojníci těžných věží.
2. Velmi těžce pracující:
všechny osoby pracující pod zemí (také dozorci),
dělníci pracující přímo u koksových pecí,
dělníci u pražicích, spékacích a žíhacích pecí,
dělníci u násypných pecí v pražírnách uhlí a
dělníci pracující se smolou v briketárnách na černé uhlí.
C.
Dobývání a zpracování kamenů a zemin
1. Těžce pracující:
dělníci při úpravě kamenů a zemin, pokud konají těžkou tělesnou práci,
lomaři (skalníci) a dělníci pracující v jamách při dobývání a nakládání materiálu,
kostkaři,
štěrkaři,
kameníci,
brusiči,
dělníci u pecí všeho druhu,
zedníci při opravách pecí,
točíři vypalovacích pouzder v keramických továrnách,
leptači skla, pokud se ručně namáčí,
brusiči skla nahrubo a
pánvaři.
2. Velmi těžce pracující:
lamači na stěnách,
pecaři (při zavážce i vyvážce vypalovacích pecí),
zedníci při práci v horkých pecích,
nakladači kamene, taviči skla, topiči pecí a foukači a skláři u pecí.
D.
Výroba železa a kovů
1. Těžce pracující:
dělníci při úpravě, pokud konají těžkou tělesnou práci,
formaři a jádraři,
jeřábníci v ocelárnách, válcovnách a slévárnách, jakož i v mlýnech na thomasovou strusku,
pánvaři (kadlubáři),
dělníci u potrubí na kološníkové plyny (kološníci),
dělníci v kanálech,
dělníci u pecí (vysokých, Martinských, žíhacích apod.),
zedníci při opravách pecí a konvertrů,
válcovači, protahovači, lisovači,
dělníci při řezání a střihání za tepla,
upravovači, pokud konají těžkou tělesnou práci,
dělníci při moření,
dělníci při pokovování cínem, zinkem a olovem a
formáři muflí a předloh v zinkových hutích.
2. Velmi těžce pracující:
slévači a taviči,
jeřábníci sázecích jeřábů,
pánvaři u teplých pánví,
dělníci při lití do jam a do kokil,
formáři pro housky a lamači housek,
dělníci v kanálech za ztížených pracovních podmínek,
dělníci pracující přímo u pecí,
dělnici u konvertrů,
míchači,
zedníci při opravě teplých pecí a konvertrů,
čističi litiny,
válcovači, protahovači, lisovači za horka,
kováři (u mechanických kladiv) a
svářeči velkých trub.
E.
Výroba kovového zboží, strojů, nástrojů, dopravních prostředků, elektrotechnických a optických strojů a přístrojů
1. Těžce pracující:
formaři a jádraři, pokud konají těžkou práci,
čističi odlitků,
válcovači, kováři a protahovači (s výjimkou tažení za studena),
lisovači, prorážeči těžkých kusů,
kaliči, žíhači a zušlechťovači,
ruční cvočkáři a hřebíkáři,
ruční pilníkáři,
mořiči a leptači,
pokovovači postřikem,
pájkaři olova,
smaltovači,
pokovovači cínem, zinkem a olovem,
nýtaři ruční i strojoví a přidržovači,
tužiči (temovači),
dělníci při impregnování kabelů, lisaři olova,
dělníci při výrobě akumulátorů (míchači masy, stírači, formovači) a
soustružníci, vrtači a brusiči těžkých kusů, pokud musí těžce pracovati.
2. Velmi těžce pracující:
slévači a taviči (s výjimkou stříkané litiny),
čističi odlitků, pokud pracují s pneumatickými nástroji,
válcovači, protahovači, lisovači a kováři, pracující s horkým kovem,
nýtaři ruční i strojoví, přidržovači a tužiči za ztížených pracovních podmínek a
dělníci při pokovování nořením do tekutého kovu.
F.
Chemický průmysl
1. Těžce pracující:
obsluhovači pecí v anorganických závodech,
plniči nádob karbidem,
dělníci při drcení kyzů, vápna a slínků, při mletí sádry atd.,
vyvažeči výpalků,
dělníci v sušírnách uhlí,
dělníci pracující těžce s kontaktními hmotami,
obsluhovači přístrojů, zařízení, strojů a čerpadel za ztížených pracovních podmínek,
dělníci závodů na tuhu a při vypalování tuhového zboží,
dělníci v továrnách na chlor a zpracující chlor, pracující za ztížených podmínek,
čističi lisů, obsluhovači odstředivek a mlýnů při obtížných pracích,
dělníci při plnění a vyprazdňování sušících komor a zařízení,
barytéři a dělníci při přípravě emulsí atd.,
dělníci při výrobě betanaftylaminu, kyseliny ftalové a podobných chemických výrobků,
spaječi olova,
zedníci při opravě pecí,
dělníci při tavné elektrolyse (hliník, hořčík) a
jiní výrobní dělníci, pokud konají těžké tělesné práce nebo pracují za ztížených podmínek.
2. Velmi těžce pracující:
dělníci u pecí (např. na sirník sodný, rtuť, na rozklad chromové a manganové rudy),
dělníci pracující přímo u pecí na karbid a vápno apod.,
zedníci při opravách horkých pecí,
dělníci při opravách potrubí v odpařovačích,
spaječi olova, pracující převážně v plynových maskách a
výrobní dělníci, pokud konají těžké tělesné práce za ztížených podmínek.
G.
Textilní průmysl
Těžce pracující:
vypírači vlny,
dělníci při trhání a čechrání,
dělníci při tření lnu,
čističi mykadel,
dělníci při valchování a
dělníci u karbonisačního zařízení.
H.
Výroba a zpracování papíru
1. Těžce pracující:
loupači, štípači a brusiči dřeva pokud konají těžkou tělesnou práci,
křesači a
zedníci pro peci a vařiče.
2. Velmi těžce pracující:
dělníci při pražicích pecích,
voziči výpalků,
dělníci při pecích na sodu a
zedníci při opravě horkých pecí a vařičů.
J.
Polygrafické živnosti
Těžce pracující:
písmolijci,
stereotypéři,
dělníci u rotaček a
dělníci u tisku z hloubky.
K.
Zpracování koží
Těžce pracující:
dělníci koželužen při mokré práci, pokud se zpracovávají kůže z velkých kusů, a
dělníci při ručním hlazení, vyklepávání a blanžirování koží.
L.
Výroba gumového a osinkového zboží
1. Těžce pracující:
dělníci při míšení, válení a hnětení gumy, pokud konají těžkou práci, např. při válcování na šíři 1,50 m a více,
dělníci při výrobě automobilových obručí,
dělníci při vulkanisaci za horka, lisovači a topiči a
dělníci při nanášení gumy.
2. Velmi těžce pracující:
dělníci při vulkanisaci za horka, lisovači a topiči při výrobě těžkých kusů.
M.
Zpracování dřeva a řezbářství
Těžce pracující:
dřevorubci,
loupači dřeva,
dělníci na pilách, pokud zároveň konají přepravné práce,
dělníci v závodech na impregnování dřeva a
bednáři při výrobě těžkých sudů.
N.
Výroba potravin a poživatin
Těžce pracující:
mlynáři, pokud obstarávají také přepravné práce,
dělníci při krouhání, plnění difusérů, při kalolisech, v sušárnách u odstředivek při výrobě cukru,
řezníci na jatkách,
dělníci u lisů v olejnách,
dělníci u mlýnů v olejnách, pokud konají přepravné práce a sušiči a pražiči čekanky.
O.
Oděvní průmysl
Těžce pracující:
čechrači, střelaři, navíječi a plstiči v továrnách na klobouky, pokud nejde o strojní práci, a obsluhovači matric a lisů, pokud jde o ruční práci.
P.
Stavební živnosti a vedlejší stavební živnosti
1. Těžce pracující:
obedňovači (šalovači),
dělníci při ohýbání železa a kladení armatur při betonových stavbách,
pomocní dělníci na stavbách všeho druhu, pokud konají těžkou tělesnou práci, jako je kopání zemin při hloubení základů a různé zemní a skalní práce, nakládání a převážení vytěženého materiálu, skládání, nakládání a překládání jiného materiálu a břemen všeho druhu apod., jakož i dělníci pracující podobně u různých stavebních strojů jako u výtahů, míchaček betonu a malty, dále při bourání apod.,
dělníci pracující při stavbě a udržování železničních tratí,
dělníci při vrtacích pracích, ručních i strojních,
dělníci pracující s pneumatickými nástroji (vrtáky, rýče, dláta, pěchy apod.),
jakož i při ručním pěchování a beranění,
dlaždiči kromě práce o drobné dlažbě,
dělníci při mokrém bagrování.
2. Velmi těžce pracující:
dělníci pracující ve stlačeném vzduchu a potápěči.
Q.
Plynárny
1. Těžce pracující:
dělníci u generátorů a u pecí retortových, koksových a komorových,
čističi stok a jam a
obsluhovači a čističi přístrojů za ztížených pracovních podmínek.
2. Velmi těžce pracující:
dělníci, kteří jsou zaměstnáni přímo u pecí.
R.
Nitrozemní plavba
1. Těžce pracující:
osazenstvo nákladních a vlečných lodí a voraři.
2. Velmi těžce pracující:
strojníci za zvlášť ztížených pracovních podmínek,
nakladači a vykladači uhlí a jiných těžkých nákladů a topiči, pokud přikládají ručně.
S.
Zemědělství včetně lesnictví
1. Těžce pracující:
stálí a sezonní dělníci, pokud nejsou samozásobiteli a nestravují se v podniku,
lesní dělníci při kácení stromů a dopravě dříví z lesa v rovině a pahorkatině a
dělníci při stavbě cest, pokud konají práce vyznačené pod C 1 a P 1.
2. Velmi těžce pracující:
lesní dělníci při kácení stromů a dopravě dříví z lesa v horách,
lamači pracující na stěně a
dělníci při hrazení bystřin a zabezpečování proti lavinám v horách.
T.
Strážní služba
Těžce pracující:
výkonnou službu konající: četnictvo, policejní stráž a zaměstnanci finanční stráže.
Příl.B
Seznam těžce pracujících,
kteří v obci .............. pol. okres ................... bydlí a
v podniku ........................................................
v ......................... ulice .................... pracují.

     Podle § 3  vyhlášky předsedy vlády  ze dne 7.  října 1939, č.
225  Sb., o  přídělu potravin  pro těžce  pracující a  velmi těžce
pracující,  pro ženy  těhotné,  kojící  matky, šestinedělky  a pro
nemocné  a  choré  osoby,  prohlašuji  na  své  nejlepší  vědomí a
svědomí, že  dále jmenovaní členové  osazenstva jsou zaměstnáni  v
našem podniku jako těžce pracující:

------------------------------------------------------------------
Běžné číslo      Příjmení a jméno     trvale činný   oddělení
                 bydliště a ulice                    podniku
------------------------------------------------------------------
Příklad:

     1.          Novák František,     čistič kotlů   kotelna
                 Praha VII.,
                 Letenské nám. č. 18

     2.          Karásek Josef,       kovář          kotlárna
                 Praha XVI.,
                 Arbesovo nám. č. 5
Příl.C
Seznam velmi těžce pracujících,
kteří v obci .............. pol. okres ................... bydlí a
v podniku ........................................................
v ......................... ulice ................................
pol. okres ................ pracují.

     Podle § 3  vyhlášky předsedy vlády  ze dne 7.  října 1939, č.
225  Sb., o  přídělu potravin  pro těžce  pracující a  velmi těžce
pracující,  pro ženy  těhotné,  kojící  matky, šestinedělky  a pro
nemocné  a  choré  osoby,  prohlašuji  na  své  nejlepší  vědomí a
svědomí,         že  dále jmenovaní členové  osazenstva jsou zaměstnáni  v
našem podniku jako velmi těžce pracující:

------------------------------------------------------------------
Běžné číslo      Příjmení a jméno     trvale činný   oddělení
                 bydliště a ulice                    podniku
------------------------------------------------------------------
Příklad:

     1.          Novák František,     tavič          vysoká pec
                 Praha VII.,
                 Letenské nám. č. 18

     2.          Karásek Josef,       rubač          dolování
                 Praha XVI.,                         pod zemí
                 Arbesovo nám. č. 5
Příl.D
Seznam dělníků vystavených účinkům jedů
1. Dělníci, kteří jsou pravidelně ohrožováni výpary a prachem olova, např.:
Dělníci v olovnárnách,
dělníci u redukčních pecí na staré olovo,
taviči a slévači olovnatých slitin,
spáječi olova a olovem,
dělníci, pracující v továrnách na akumulátory,
dělníci, pracující s olovnatými glasurami v keramickém průmyslu,
míchači a sazeči v hutích na olovnaté křišťálové sklo,
dělníci, zaměstnaní při výrobě a míšení tetraethylolova,
posypači (pudrovací) olovnatým práškem,
nýtovači a pomocníci při nýtování konstrukcí natřených miniem,
dělníci zaměstnaní při autogenním sváření a čištění železných konstrukcí, lodí atd., které jsou natřeny olovnatými barvami.
2. Dělníci, kteří jsou pravidelně ohrožováni rtutí a jejími sloučeninami, např. při výrobě klobouků a fysikálních přístrojů, při výrobě třaskavé rtuti a při zlacení v ohni.
3. Dělníci při nakládání, mletí, míšení a lisování burelů v továrnách na články.
4. Dělníci, kteří jsou pravidelně ohrožováni benzolem a jeho homology, např.:
dělníci zaměstnaní při strojním tisku z hloubky, čítaje v to míchače barev a čističe tiskacích desek a válců, lepiče a natěrače gumou na velkých kusech.
5. Dělníci, kteří jsou pravidelně ohrožováni nitrosloučeninami a amidosloučeninami benzolu a jeho homologů, např.: dinitrobenzolem a trinitroluolem.
6. Dělníci při moření kovů.
7. Postřikovači barvami a laky pracující na velkých kusech.
8. Dělníci, kteří jsou pravidelně ohrožováni sirouhlíkem nebo sirovodíkem, např. při výrobě viskosy a v gumárnách.
9. Dělníci u plynových generátorů.
10. Dělníci, zaměstnaní při výrobě radioaktivních látek a přípravků.
11. Svářeči (autogenem nebo elektricky) v malých prostorách, např. v kotlech, vodních nádržích a podlodí.
12. Dělníci v chemickém průmyslu, pokud jsou pravidelně ohrožováni jedy, např. sloučeninami fosforu, arsenem, selenem, rtutí a jejich sloučeninami, karbonylem niklu, nitroglycerinem atd.