Nařízení ze dne 30.10.1939 o cenách textilií

25.11.1939 | Sbírka:  275/1939 Sb. | Částka:  99/1939ASPI

Vztahy

Nadřazené: 121/1939 Sb.
Prováděcí: 679/1947 Ú.l.I, 1449/1946 Ú.l.I, 37/1945 Ú.l.
Pasivní derogace: 235/1949 Sb.
275/1939 Sb.
Nařízení
předsedy vlády
ze dne 30. října 1939
o cenách textilií.
Podle § 2, odst. 1 vládního nařízení ze dne 10. května 1939, č. 121 Sb., o zřízení nejvyššího úřadu cenového, nařizuje k návrhu předsedy tohoto úřadu:
§ 1.
(1) Ceny textilií jest v tuzemském obchodním styku tvořiti podle ustanovení tohoto nařízení.
(2) Nejvyšší úřad cenový může určité druhy zboží z platnosti tohoto nařízení zcela nebo zčásti vyňati a jiné druhy zboží sem pojati.
(3) Předpisy nařízení předsedy vlády ze dne 8. září 1939, č. 221 Sb., o cenách zboží při vývozu a dovozu, zůstávají nedotčeny.
(4) Ceny veškerých textilií jsou vyňaty z ustanovení nařízení předsedy vlády ze dne 20. července 1939, č. 175 Sb., o zákazu zvýšení cen.
§ 2.
(1) Textilní suroviny jsou všechny látky, způsobilé k spřádání nebo ke skaní, s výjimkou vláken kovových a vláken z papíru, avšak včetně odpadků.
(2) Vyrobené a zpracované textilie jsou všechny polotovary a hotové výrobky, vyrobené co do množství nebo hodnoty převážně z textilií, bez zřetele k tomu, jsou-li spředené či nikoliv. Sem patří též zboží tkané, stávkové a pletené, s příměsí papíru nebo gumy nebo náhražek anebo s příměsí vláken kovových.
(3) Pomocné látky jsou ony látky, bez jejichž spolupoužití nemůže býti zboží zhotoveno v zamýšleném druhu a jakosti (na př. šlichtovací a prací prostředky, apretura, chemikálie ku přípravě přízí, přípravy a ozdobné přídavky).
(4) Provozní látky, na př. uhlí, elektřina, oleje a tuky pro stroje, nepatří k pomocným látkám.
§ 3.
(1) Nejvýše přípustnou cenu jest tvořiti:
a) z pořizovacích cen základních surovin a pomocných látek (při výrobě a při zpracování), nebo z pořizovacích cen za zboží (v obchodu),
b) z přirážky nákladové a ziskové.
(2) Pořizovací ceny jsou skutečné ceny nákupní, zvýšené o nevyhnutelné výdaje, spojené s nákupem.
§ 4.
(1) Náklady na základní suroviny jest vypočísti podle průměrných pořizovacích cen těch surovin, které jsou pohotově pro zhotovení zboží v době podání nabídky. K výrobní ztrátě jest třeba přihlížeti. Hodnota opět použitelných odpadků se odečítá.
(2) Náklady na základní suroviny, zjištěné podle odstavce 1, mohou býti ponechány též na delší prodejní období, jestliže se cenové výkyvy u těchto nákladů pohybují v přiměřených mezích, a to nejvýše 5 % nahoru nebo dolů. Prodejní období nesmí však překročiti dobu 3 měsíců a jsou-li vydány ceníky na delší období, dobu šesti měsíců.
(3) Zjistí-li se při propočítání nákladů na základní suroviny, prováděním nejdéle za dobu půlletní, že skutečné náklady na základní suroviny jsou nižší než původně podle odstavce 1 nebo 2 do propočtu dosazené, musí býti zjištěná rozdílová částka odečtena od cen následujícího prodejního období. Zjistí-li se, že skutečné náklady na základní suroviny jsou vyšší než původně podle odstavce 1 nebo 2 do propočtu dosazené, může býti rozdílová částka započtena v následujícím prodejním období.
(4) Pro náklady na pomocné látky platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 3. Jestliže zušlechťovací práce jsou zadávány ve mzdě, smí býti úplata za zušlechtění vkalkulována jako náklady na pomocné látky.
§ 5.
(1) Jako nákladová a zisková přirážka platí rozdíl mezi cenou, dosaženou převážně v prvním čtvrtletí 1939 (doba srovnávací) při srovnatelných prodejních stejného anebo srovnatelného zboží, a
a) ve výrobě a při zpracování:
náklady na základní suroviny a pomocné látky, jakož i tarifní mzdy vzaté za podklad výpočtu této převážně dosažené ceny zboží,
b) v obchodu:
pořizovací cenou zboží, vzatou za podklad výpočtu této převážně dosažené ceny.
(2) Jestliže v době srovnávací nebylo prodejů podle odstavce 1, jest vzíti za podklad srovnatelné prodeje stejného nebo srovnatelného zboží, a to z doby prvnímu čtvrtletí 1939 pokud možno nejbližších a za sebou jdoucích 3 měsíců roků 1938.
(3) Jestliže nákladová a zisková přirážka podle odstavců 1 nebo 2 není zjistitelna, může býti připočtena přirážka, která v poměru k ostatním přirážkám v podniku podle druhu, jakosti a množství zboží jest oprávněna. V případech, kde srovnání nebude možné, budiž postupováno jako u nově založených podniků podle § 7.
(4) Doklady pro výpočet nákladových a ziskových přirážek, jakož i jakostní vzorky musí býti uschovány nejméně po dobu 5 let. Pokud tyto doklady v době uveřejnění tohoto nařízení jsou po ruce, nesmí býti zničeny.
(5) Nejvyšší úřad cenový může nákladové a ziskové přirážky všeobecně anebo v jednotlivých případech zvláště upraviti.
§ 6.
(1) Každý podnik musí založiti a vésti záznam svých nákladových a ziskových přirážek; tento záznam musí býti kdykoliv na požádání nejvyššího úřadu cenového nebo orgánů jím pověřených účetnicky doložen. Záznam musí býti dvojmo zároveň s jakostním vzorkem předložen k ověření příslušné obchodní a živnostenské komoře a uložen v podniku. Druhé vyhotovení záznamu a jakostní vzorek zůstanou u obchodní a živnostenské komory. Jakostní vzorek může býti nahrazen odborně postačujícím popisem. Obchod a výroba nepřesahující rozsah řemesla jsou zatím zproštěny od povinnosti odevzdati jakostní vzorek nebo popis. Nejvyšší úřad cenový může připustiti nebo naříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech výjimky z předpisů tohoto odstavce.
(2) Bude-li některá nákladová a zisková přirážka v budoucnu nově vypočtena, musí býti záznam neprodleně doplněn. Pokud jde o doplnění záznamu, platí obdobně odstavec 1.
(3) Provedení zápisu do záznamu a jeho ověření nelze považovati za schválení přirážek.
(4) Po zápisu do záznamu nesmí býti vyšší přirážka již požadována.
(5) Nejvyšší úřad cenový, jakož i orgány jím pověřené, mají vždy právo nahlédnouti do záznamů uložených u obchodních a živnostenských komor. Obchodní a živnostenské komory jsou povinny odevzdati na požádání nejvyššímu úřadu cenovému nebo orgánům jím pověřeným svrchu uvedené doklady.
§ 7.
(1) Podniky, které jsou nově zřizovány po srovnávací době (§ 5, odst. 1), musí přirážky, které hodlají vzíti za základ pro tvoření cen, oznámiti příslušnému úřadu, a to: pokud jde o výrobu a zpracování, přímo nejvyššímu úřadu cenovému, pokud jde o obchod nebo výrobu nepřesahující rozsah řemesla, příslušnému zemskému úřadu.
(2) Ustanovení § 6 platí obdobně.
(3) Převzetí, a to i částečné, nebo přesídlení existujících již podniků nelze považovati za znovuzřízení podle odstavce 1.
§ 8.
(1) Jako prodejní, dodací a platební podmínky platí podmínky srovnávací doby (§ 5, odst. 1).
(2) Nejvyšší úřad cenový může podmínky uvedené v odstavci 1 přezkoušeti a podle potřeby upraviti.
§ 9.
Zboží stejného druhu a stejné jakosti, které by muselo býti prodáváno za různé ceny, smí býti prodáváno za cenu průměrnou, kterou jest tvořiti se zřetelem na množství, pokud jest o tom veden zvláštní propočet.
§ 10.
Při prodejích osobami, které se zařadily do procesu distribučního způsobem v obchodu neobvyklým, lze účtovati nejvýše cenu, za kterou bylo zboží nakoupeno.
§ 11.
(1) Zavedené výrobní značky jednotlivých druhů zboží nesmějí býti měněny a snímány, dokud není zboží zcela prodáno.
(2) Vyznačené ceny na textiliích platí jako požadované ceny prodejní.
§ 12.
Ustanovení tohoto nařízení jest obdobně použíti na úplatu za výrobu a zpracování textilií ve mzdě.
§ 13.
(1) Obchodníci s textilním zbožím, jejichž roční peněžní obrat přesahoval v předcházejícím roce částku 200.000 K, jsou povinni založiti a vésti kontrolní záznamy o zboží, které musí obsahovati alespoň tato data: množství zboží, den převzetí zboží, odesílající firmu, výrobní značku a číslo, skladové číslo, nákupní cenu, vykalkulovanou cenu prodejní a odvolání na účetní zápis.
(2) Obchodníci s textilním zbožím, jejichž roční peněžní obrat přesahoval v roce 1938 částku 200.000 K, jsou povinni kontrolní záznamy o zboží založiti nejpozději do 1. ledna 1940.
§ 14.
Pokud z národohospodářských důvodů nebo za účelem uvarování se zvláštních tvrdostí jest naléhavě nutná výjimka, může býti tato nejvyšším úřadem cenovým všeobecně nebo v jednotlivých případech připuštěna nebo nařízena, zejména může v souvislosti s úpravou nákladových a ziskových přirážek (§ 5, odst. 5) býti změněna též základna [§ 3, odst. 1, písm a)], k níž se tyto přirážky připočítávají.
§ 15.
Předpisy tohoto nařízení nesmějí býti obcházeny. Tak zejména nesmí býti přes existující poptávku snižován podíl levnějšího zboží na celkové výrobě při srovnání s podílem roku 1937, leč by platné předpisy připouštěly jiný podíl, nebo leč by potřebné základní suroviny a pomocné látky nebyly prokazatelně ani po ruce, ani by nebylo je možno opatřiti. Obcházení tohoto nařízení je spatřovati též v tom, jestliže bez závažného důvodu při nedostatku zboží dosavadním zákazníkům neodstává se přiměřeného podílu.
§ 16.
Výjimky a ceny, jež byly povoleny do dne, jímž toto nařízení vstoupí v účinnost, zůstávají v platnosti.
§ 17.
Přestupky tohoto nařízení nebo příkazů nebo zákazů podle něho vydaných trestají se podle čtvrté části vl. nař. č. 121/1939 Sb.
§ 18.
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Ceny výrobků, které byly vyrobeny a zpracovány přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení, jež budou však prodávány teprve po této lhůtě, jest tvořiti podle předpisů tohoto nařízení.
Ing. Eliáš v. r.