Vládní nařízení ze dne 20.6.1940, kterým se provádí vládní nařízení ze dne 25. ledna 1940, č. 48 Sb., o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí

6.7.1940 | Sbírka:  217/1940 Sb. | Částka:  71/1940ASPI

Vztahy

Nadřazené: 48/1940 Sb., 330/1938 Sb.
Pasivní derogace: 280/1949 Sb.
217/1940 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 20. června 1940
kterým se provádí vládní nařízení ze dne 25. ledna 1940, č. 48 Sb. o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II, odst. 4 ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb., a podle § 14, odst. 3 vládního nařízení ze dne 25. ledna 1940, č. 48 Sb., o zřízení plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí:
Část první.
Prostorový plán.
§ 1.
(1) Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí (plánovací komise) stanoví v prostorovém plánu zásady jednotného a organického prostorového rozvoje v pražském plánovacím prostoru.
(2) Plánovací komise pořizujíc prostorový plán, vytvoří jej:
a) využitím přirozených i lidskou rukou vytvořených hospodářských a kulturních možností pražského plánovacího prostoru,
b) zhodnocením důsledků vyplývajících z těchto možností a z usměrnění organického rozvoje tohoto plánovacího prostoru.
(3) Prostorový plán obsahuje směrnice s příslušnými plány.
(4) Prostorový plán tvoří podklad prostorové politiky a veškerého plánování.
§ 2.
(1) Prostorový plán musí stále postupovati s dobou a býti doplňován.
(2) Předseda plánovací komise určí v jednotlivém případě, komu, kdy a v jakém rozsahu bude dána vědomost o obsahu prostorového plánu.
Část druhá.
Určovací plán.
§ 3.
(1) Na podkladě prostorového plánu pořídí nebo dá poříditi plánovací komise určovací plán.
(2) Určovací plán má zjistiti plochy nutné pro různé potřeby a určiti je k jejich zvláštním účelům. Tímto způsobem se má záměrně uspořádati budoucí utváření plánovacího prostoru s hlediska pozemkové politiky a s hlediska stavebního, při čemž se zváží potřeby různých obcí v plánovacím prostoru i obcí sousedních. Zároveň se má zabrániti užívání a zastavování půdy, které by rušilo prostorový rozvoj.
(3) Určovací plán obsahuje plány, vysvětlivky a podrobné předpisy.
(4) Určovací plán musí býti změněn, jakmile to poměry vyžadují, zejména také, žádá-li to vláda. Postupně, vždy však nejpozději po pěti letech, musí býti přezkoušeno a zjišťováno, zda změny jsou nutné.
§ 4.
Určovací plán musí obsahovati údaje o výškové poloze jednotlivých dílčích území plánovacího prostoru, o poměrech geologických, půdoznaleckých a srážkových, jakož i o spodních a povrchových vodách a o odtokových poměrech, dále o hlavních řádech vodovodních a stokových sběračích s vyznačením a ohraničením ploch, připojených i nepřipojených na splachovací kanalisaci, o průběhu hlavních zásobovacích a odvodňovacích vedení, jakož i o síti dálkové i místní dopravy.
§ 5.
Určovací plán má, pokud je třeba, stanoviti tyto druhy ploch:
a) zemědělské a lesní plochy, na př.
role, louky, lesy,
užitkové zahrady,
plochy pro zužitkování kalů,
pustiny a neplodnou půdu.
b) Zelené plochy, na př.
veřejné a soukromé sady čítajíc v to koupaliště v přírodě, hřiště a sportovní hřiště,
hřbitovy,
zahrádkové kolonie,
přírodní reservace a přírodní památky, chráněné krajinné oblasti, krajinné oblasti zvláštního významu, porosty a skupiny stromů.
c) Vodní a vodohospodářské plochy, na př. vodní toky, rybníky, retenční nádrže, území zátopová a povodňová území odtoková,
ochranná území léčivých zdrojů,
plochy pro jímání vody.
d) Plochy pro dopravu silniční, kolejovou, vodní a leteckou, na př.
silnice, ulice a náměstí (dálnice, místa pro odpočinek při nich, protektorátní, okresní a obecní silnice, silnice, při nichž je zakázáno stavěti, silnice a ulice s dopravou kolejovou), cesty (turistické, cyklistické a chráněné pobřežní stezky), dráhy (s příslušenstvím, pomocnými a vedlejšími zařízeními),
vodní cesty a přístavy,
letiště.
Plochy pro dopravu mohou zahrnovati také plochy svahů a vedlejších zařízení, jakož i ony plochy, jichž zastavění musí býti účelně pojato do jednotného plánování s dopravním zařízením. V plánu má býti, pokud možno, rozlišováno mezi dopravou dálkovou, blízkou a závodovou.
e) Plochy pro zásobovací, odvodňovací a telekomunikační vedení, na př.
venkovní vedení (silnoproudá a slaboproudá atd.),
podzemní vedení (silnoproudé a slaboproudé kabely, plynová a dálková plynová vedení, vodovody a kanalisační vedení atd.),
čerpací stanice, čisticí stanice, spínací stanice atd.
f) Průmyslové a důlní plochy, na př.
pro průmysl, obchod a živnosti (také lomy, jíloviště a pískovny, rašeliniště atd.),
pro hornictví (jest udati druh výskytu, na př. kamenné, hnědé uhlí).
g) Plochy pro obytné a osidlovací účely, na př.
pro obytné zastavění,
pro zemědělská osídlení.
h) Vyhrazené plochy, na př.
pro veřejné budovy,
pro zařízení zvláštního významu, sloužící všeužitečným nebo sociálním účelům, pro jiné zvláštní účely, na př. pro jiné budovy, které jsou rozhodné pro prostorové vyřešení nebo pro pozemky, budovy a zařízení, patřící pod ochranu památek a ochranu domoviny.
§ 6.
(1) Jako zvláštní součást určovacího plánu budiž pořízen, pokud je třeba, přehledný plán upravovací. Tímto plánem mají býti označeny a ohraničeny plochy, u nichž jest z důvodů novodobé výstavby měst třeba nové úpravy (plochy nové úpravy).
(2) Takovými důvody jsou zvláště závady stavební, zdravotní, požární, protiletecké ochrany a komunikační nebo požadavky důstojné stavební úpravy města.
(3) Přehledný plán upravovací dále obsahuje podrobné předpisy pro způsob nové úpravy.
§ 7.
(1) Prohlášení určovacího plánu za závazný se provede řízením upraveným v § 10, odst. 1 až 4 vl. nař. č. 48/1940 Sb..
(2) Předseda plánovací komise jest oprávněn veřejně vyhlásiti místně nebo věcně vymezené části určovacího plánu nebo dáti podnět k takovému vyhlášení, a to před prohlášením plánu za závazný nebo po tomto prohlášení, jeví-li se to nutným k zajištění nebo usnadnění provádění plánu. Předseda určí způsob a rozsah vyhlášení.
§ 8.
(1) S prohlášením určovacího plánu za závazný jsou spojeny tyto právní účinky:
1. Obce jsou povinny:
a) prováděti všechna další plánování jen na podkladě určovacího plánu a přizpůsobiti mu neprodleně plánování odchylná,
b) udíleti povolení k rozdělení pozemků na stavební místa, k přeměně pozemkových parcel na stavební parcely a stavební povolení jen podle ustanovení uvedených v odstavci 2, zabrániti opatřením, která jsou v rozporu s těmito ustanoveními, a dozírati na to, aby vlastníci nemovitostí zachovávali tato ustanovení; kdyby takovými povoleními nebo opatřeními mohlo býti provádění určovacího plánu ztíženo, jsou obce povinny zjistiti před rozhodnutím stanovisko plánovací komise.
2. Obdobně postupují příslušné ústřední a jim podřízené úřady, jde-li o záležitosti náležející do jejich působnosti.
3. Ploch dotčených určovacím plánem smí býti až do doby, kdy jich bude použito k účelům určeným pro ně určovacím plánem, dále používáno jen dosavadním způsobem. Změna ve způsobu užívání jest přípustná jen ve smyslu určovacího plánu nebo pokud se jí sleduje jeho konečné uskutečnění. Jiné změny jsou přípustné jedině tehdy, jsou-li nezbytné v zájmu bezpečnosti a pravidelnosti dopravy. Takové provisorní stavební úpravy budou však projednány ústředním úřadem s plánovací komisí.
(2) Zejména nastanou tato omezení v užívání pozemků a po stránce stavební:
a) Na plochách zemědělských a lesních smějí býti postaveny jen takové stavby, které slouží zemědělskému a lesnímu hospodářství nebo provozování zahradnictví, čítajíc v to příslušné byty. Stavební pozemky k tomu potřebné buďtež určeny v zastavovacích plánech.
b) Na plochách určených pro zahrádkové kolonie je přípustné toliko zřizování loubí, domků a nářadí a jiných stavebních zařízení, která slouží k účelům zahrádkářským, a to v nejvyšší výměře 15 m2. V podrobných předpisech (§ 3, odst. 3) může býti plánovací komisi vyhrazeno zvláštní povolení větších ploch pro společné budovy k účelům zahrádkářským. Zřizování a používání budov k bydlení (také zřizování letních chat) je tu zakázáno. V ostatních zelených plochách jest zřízení staveb přípustno jen v tom rozsahu, jak vyhovuje účelu stanovenému určovacím plánem.
c) V podrobných předpisech může býti plánovací komisi vyhrazeno dovoliti stavební zařízení a zřízení stanových táborů uvnitř územního pruhu širokého 200 m při vodních plochách, které neleží v územích určených k zastavění.
d) Na plochách určených pro dopravu jest dovoleno zřizovati jen takové stavby a zařízení, jichž je třeba pro určený druh dopravy. Plánovací komise označí v určovacím plánu silnice, při nichž jest zakázáno stavěti.
e) Ochrana ploch potřebných pro zásobovací, odvodňovací a telekomunikační vedení a zajištění bezvadné úpravy těchto vedení budou upraveny v podrobných předpisech.
f) Na plochách průmyslových a důlních [§ 5, písm. f)] jest dovoleno zřizovati jen příslušné provozní budovy a zařízení, jakož i obytné budovy pro dozorčí a strážní personál. Přípustný způsob zastavění, jeho hustota a výška budou upraveny v podrobných předpisech.
g) Přípustný způsob použití a způsob, hustota a výška zastavění ploch určených pro účely obytné a osidlovací budou upraveny v podrobných předpisech.
h) U vyhrazených ploch určí plánovací komise v jednotlivém případě způsob a dobu jiného přechodně možného jich použití.
Část třetí.
Zastavovací plány.
§ 9.
(1) Na podkladě prostorového plánu a určovacího plánu buďtež podle potřeby pořízeny pro hlavní město Prahu a pro ostatní obce pražského plánovacího prostoru zastavovací plány.
(2) Zastavovací plány musí obsahovati:
a) plány hraničních čar (§ 10),
b) plány výstavby (§ 11).
Spojení plánů uvedených v písm. a) a b) jest přípustno, není-li tím omezena jasnost znázornění.
(3) Zvláštními případy zastavovacích plánů jsou podle potřeby
a) plány přestavby,
b) plány scelovací (§ 12).
(4) Zastavovací plány se skládají z plánů samých (zpravidla v měřítku 1:1000), z vysvětlivek a z podrobných předpisů.
(5) Zastavovací plány mohou býti pořízeny jako dílčí nebo celkové. Mohou se omeziti na jednotlivé místní nebo regionální části plánů.
§ 10.
Plány hraničních čar stanoví závazně plochy pro dopravu, plochy zelené a vyhrazené.
§ 11.
(1) Plány výstavby řídí po stránce prostoru, hmoty a po stránce technické způsob a rozsah přípustného zastavění území, které zůstává na podkladě hraničních čar jako území určené k zastavění.
(2) Plány výstavby stanoví závazně:
a) požadovanou minimální velikost plochy a tvar stavenišť,
b) způsob zastavění,
c) přípustné stavební využití podle zastavěné plochy a podle výšky, zpravidla stanovením míry využití čísly, jež vyznačují poměr ploch podlaží, po případě obrysových rozměrů stavby k nezastavěné části pozemku (dvorní a zahraniční plocha),
d) přední čáry stavební, a je-li třeba, také postranní a zadní čáry stavební. Dále může býti v podrobných předpisech upraven odstup budov (proluky a pod.) a uspořádání dvorů atd. zejména k zajištění dostatečného oslunění, osvětlení a větrání obytných a pracovních místností. Mezi uliční hraniční čarou a přední stavební čarou mohou zůstati volné pásy s výhradou, že v nich budou umístěna zásobovací a telekomunikační vedení a že v případě posunutí hraniční čáry bude jich použito k rozšíření ulice. O úpravě předzahrádek mohou býti vydány plánovací komisí bližší pokyny;
e) tvary domů a způsoby stavění: jednotlivé, sdružené a řadové domy, okrajové, řádkové zastavění atd. (rozdělení bloků). Uzavřenému obestavění bloků budiž pokud možno zabráněno;
f) je-li třeba, ostatní předpisy o úpravě předních, postranních a zadních fasád, o tvaru střech, výši okapu, stavebním materiálu, barvě, oplocení atd. (celkový vzhled).
(3) Plány výstavby mohou býti doplněny modelovým a plánovým nebo obrazovým znázorněním přípustného zastavění.
§ 12.
(1) Pro plochy, které byly určovacím plánem označeny jako plochy nové úpravy (§ 6), nutno poříditi plány přestavby, v nichž budiž stanoven žádoucí konečný stav v podobě nového plánování hraničních čar a výstavby za současného zrušení dosavadních hraničních čar a způsob nové úpravy po stránce výstavby města, při čemž může býti mimo jiné stanoveno též odstranění nebo změna budov.
(2) Je-li třeba scelení pozemků, pořídí se scelovací plány, v nichž budiž stanoveno nové rozdělení pozemků.
Část čtvrtá.
Závěrečná ustanovení.
§ 13.
Bude-li na podkladě vládního nařízení č. 48/1940 Sb. omezena uživatelnost nebo upotřebitelnost pozemků a budov, nepříslušejí žádné nároky na odškodnění, pokud nebude jinak stanoveno zvláštními předpisy.
§ 14.
Úřední a správní pomoc, kterou jsou povinny poskytovati všechny veřejné úřady a orgány plánovací komisi, obsahuje též povinnost poskytnouti plánovací komisi všechny potřebné podklady a vysvětlivky a oznamovati jí z vlastního podnětu bez průtahu všechna zjištění a zamýšlená opatření důležitá pro prostorové plánování.
§ 15.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je předseda vlády v dohodě se zúčastněnými ministry.
Ing. Eliáš v. r.
Ježek v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Dr. Kapras v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Dr. Kratochvíl v. r.
Dr. Havelka v. r.
Čipera v. r.
Bubna v. r.
Dr. Klumpar v. r.