Vládní nařízení ze dne 5.12.1940 o nemocenském pojištění veřejných pensistů, bydlících na území Německé říše mimo Protektorát Čechy a Morava

30.1.1941 | Sbírka:  32/1941 Sb. | Částka:  10/1941ASPI

Vztahy

Nadřazené: 330/1938 Sb.
Pasivní derogace: 1983/1946 Ú.l.I
32/1941 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 5. prosince 1940
o nemocenském pojištění veřejných pensistů, bydlících na území Německé říše mimo Protektorát Čechy a Moravu
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:
§ 1
(1) Poživatelé odpočivných (zaopatřovacích) platů, kteří trvale bydlí na území Německé říše mimo Protektorát Čechy a Morava, a kteří by byli pojištěni podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, kdyby měli bydliště v Protektorátu Čechy a Morava, jsou pro případ nemoci pojištěni u Léčebného fondu veřejných zaměstnanců v Praze.
(2) Jestliže pojištěnec na základě svého zaměstnání jest již pojištěn pro případ nemoci nebo má-li jiný důležitý důvod, může Léčebnému fondu podati návrh, aby byl osvobozen od pojistné povinnosti. O návrhu rozhoduje Léčebný fond výměrem. Proti zamítavému výměru lze podati ve čtrnácti dnech po jeho doručení odvolání k ministerstvu sociální a zdravotní správy. Osvobození jest účinné prvým dnem měsíce následujícího po podání návrhu.
§ 2
(1) Pojištěnci mají nárok na dávky v rozsahu stanoveném v §§ 6 až 9 zák. č. 221/1925 Sb.
(2) Způsob poskytování dávek, jakož i podrobnější ustanovení o tom, v jakém rozsahu a za jakých podmínek bude poskytována pomoc odborných lékařů, výkony zubolékařské, speciální léčiva a sanatorní léčení, jakož i ustanovení o ošetřování v nemocnicích a jiných léčebných ústavech a o dopravě do nich, dále pravidla o hlášení nemocí, o chování se a kontrole nemocných, budou upraveny Léčebným fondem v léčebném řádu se zřetelem k poměrům v území, na němž se dávky poskytují. Tyto úpravy vyžadují schválení ministerstva sociální a zdravotní správy.
(3) Poskytování lékařského ošetřování děje se pokladenskými lékaři (pokladenskými zubními lékaři, pokladenskými zubními techniky) připuštěnými u říšských zákonných nemocenských pokladen (§ 225 říšského pojišťovacího řádu).
§ 3
(1) Pojistné činí 3 % z odpočivných (zaopatřovacích) platů, rozhodných podle platných předpisů pro vyměření pojistného podle zákona č. 221/1925 Sb., nejvýše však z částky 3000 K měsíčně. Pojistné činí nejméně 18 K měsíčně.
(2) Z pojistného nese plátce (§ 5) na vrub účtu (rozpočtové kapitoly), z níž se odpočivné (zaopatřovací) platy vyplácejí, jednu třetinu, pojištěnec dvě třetiny.
(3) Není-li měsíční částka pojistného připadající na pojištěnce vyjádřena v korunách bez haléřů, zaokrouhlí se na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů; jinak na nejblíže vyšší částku v korunách. Částka připadající z celkového pojistného na plátce činí jednu polovinu částky stanovené podle předchozí věty.
(4) Pojistné může býti na návrh Léčebného fondu zvýšeno ministerstvem sociální a zdravotní správy v dohodě s ministerstvem financí a se souhlasem nejvyššího úřadu cenového až na 4 %, nebude-li pojistné podle odstavce 1 dostačovati k úhradě pojistných dávek a správních nákladů. Zvýšení jde na vrub plátce (§ 5). Celkové pojistné se zaokrouhlí na celé koruny tak, že k částkám 50 haléřů a nižším se nepřihlíží, částky vyšší se počítají za jednu korunu.
§ 4
Pojištění podle tohoto nařízení provádí Ústředí Léčebného fondu veřejných zaměstnanců v Praze ve zvláštním oddělení se samostatným hospodařením a účtováním.
§ 5
(1) Plátci, kteří vyplácejí odpočivné (zaopatřovací) platy osobám ve smyslu § 1, jsou povinni tyto osoby ve 14 dnech po prvé výplatě těchto platů přihlásiti a ve 14 dnech po jejich zastavení odhlásiti u Léčebného fondu, a to na tiskopisech tímto fondem vydaných. Tímtéž způsobem jsou plátci povinni oznamovati Léčebnému fondu všechny změny odpočivných (zaopatřovacích) platů pojištěnců a změny jejich bydliště.
(2) Plátci, kteří nedostojí povinnosti uvedené v odstavci 1, jsou povinni nahraditi Léčebnému fondu náklad, který byl spojen s poskytováním dávek pojištěncům včas nepřihlášeným nebo neodhlášeným, jakož i případnou škodu vzniklou neoznámením změn uvedených v odstavci 1.
(3) Pojištěnci jsou povinni ohlašovati způsobem určeným Léčebným fondem poměry, jež jsou rozhodné pro nárok dávky.
§ 6
Způsob, jakým budou poskytovány dávky podle tohoto nařízení, bude stanoven dohodou Léčebného fondu s příslušnými nositeli říšského zákonného nemocenského pojištění.
§ 7
Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, platí obdobně předpisy zákona č. 221/1925 Sb., ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících, nejsou-li v odporu s účelem tohoto nařízení.
§ 8
Pojištěnci, u nichž v den vyhlášení tohoto nařízení jsou splněny předpoklady § 1, musí býti přihlášeni (§ 5, odst. 1) do 14 dnů po jeho vyhlášení.
§ 9
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1941 s výjimkou § 8, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr sociální a zdravotní správy v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Hácha v. r.
Ing. Eliáš v r.
Ježek v. r.
Dr. Kratochvíl v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Dr. Kapras v. r.
Čipera v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Bubna v. r.
Dr. Klumpar v. r.