Opatření ze dne 1.7.2020 o vyhrazení lezeckých terénů na území KRNAP

1.7.2020 | Sbírka:  3/2020 (KR) | Částka:  0/2020ASPI

Vztahy

Nadřazené: 500/2004 Sb., 114/1992 Sb.
3/2020
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
o vyhrazení lezeckých terénů na území KRNAP
čj. KRNAP 05436/2020
Vrchlabí dne 1.7.2020
Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí, jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny pro území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (dále jen "Správa KRNAP"), příslušný dle § 78 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOPK"), podle § 78 odst. 3 písm. i) ZOPK v souladu s ustanovením § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen "správní řád"), vydává toto
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 3/2020
o vyhrazení lezeckých terénů na území KRNAP
Správa KRNAP s platností do 31.12.2025 na území KRNAP mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí
vyhrazuje
následující místa, na kterých se neuplatní zákaz provozovat horolezecké sporty podle § 16 odst. 2 písm. n) ZOPK
I. pro skalní lezení:
- Hnědé skály (k.ú. Strážné, p.p.č. 1958/1)
- Hranostají skály (k.ú. Strážné, p.p.č. 1892/0)
- Emina skála (k.ú. Hořejší Vrchlabí, p.p.č. 2807/1)
- Bartlova skála (k.ú. Labská, p.p.č. 103/16)
- Lubošské skály (k.ú. Harrachov, p.p.č. 1033/36)
za těchto podmínek:
1. Na výše uvedených lezeckých objektech je lezení povoleno celoročně za denního světla.
2. Vyjmenované lezecké objekty jsou vyhrazeny pro uživatele provozující horolezectví individuálně, a to včetně nekomerčního organizovaného výcviku členů tělovýchovných spolků, Horské služby ČR, Armády ČR a Hasičského záchranného sboru za účasti instruktora do celkového počtu 10 účastníků; vyhrazení se nevztahuje na hromadné sportovní či jiné veřejné akce.
3. K výstupu a sestupu mohou uživatelé využívat pouze přirozené skalní tvary a musejí v maximální možné míře šetřit půdní a vegetační kryt. Při výstupu je možné používat stávající fixní jisticí prostředky a dále jisticí prostředky vyjímatelné nepoškozující skálu.
4. Lezení provozují uživatelé na vlastní nebezpečí; za nezletilé děti zodpovídá přítomný zákonný zástupce nebo příslušná osoba vykonávající dohled.
II. pro lezení na přírodním ledu
- skalní útvar v Labském dole na pozemkové parcele č. 792/1 v k.ú. Bedřichov v Krkonoších
za těchto podmínek:
1. Na výše uvedeném skalním útvaru je lezení povoleno každoročně od 1.12.do 15.4. za denního světla.
2. Lezení na ledopádu lze provozovat, pouze pokud bude v dané lokalitě minimálně 30 centimetrová vrstva sněhu a na skalním útvaru přiměřená vrstva ledu. V opačném případě je horolezecká činnost Správou KRNAP pozastavena. Uživatelé budou o této skutečnosti informováni v terénu na místě samém a na www.krnap.cz.
3. Dotčený skalní útvar s ledopádem je vyhrazen k zimní horolezecké činnosti, a to pouze k lezení na vodním ledu. Oblast nelze využívat pro drytooling (výstup se zimním horolezeckým vybavením - cepíny a mačkami na holé skále bez ledu), popř. k mixovému lezení (lezení se zimním horolezeckým vybavením na terénu, kde se střídá led a skála).
4. Do ledu nebudou vysekávány stupy, chyty nebo schody a oblast ledopádu nebude nijak technicky upravována pro usnadnění výstupu. Uživatelé jsou povinni skalní útvar využívat pouze šetrným způsobem (např. výstup vykonat bez odsekávání velkých kusů ledu) v rámci obecných pravidel horolezecké etiky.
5. Skalní útvar s ledopádem včetně vyznačené přístupové cesty se považuje za vyhrazené místo, kde se neuplatní zákaz vstupu do klidového území podle § 17 odst. 2 ZOPK. Uživatelé se budou zdržovat ve vyhrazeném a v terénu označeném sektoru pod skalním útvarem. Přístup ve vymezeném sektoru je možný od turistické stezky "Buď Fit" pěšky, na skialpových lyžích nebo na sněžnicích.
6. Na skalní útvar nesmí být umístěn žádný fixní vratný bod (tj. technické zařízení, které se pomocí vrtu natrvalo umístí do tělesa skály a uživatelem je používáno ke slanění a jištění). K vybudování jednorázového vratného bodu mohou uživatelé použít stromy, které mají v průměru více než 15 cm, kmeny, pařezy aj., jež se nacházejí nad horní hranou skály, a to pouze šetrným způsobem - za použití textilních smyček. Stromy ani jejich větve nesmí být nikterak upravovány.
7. Dosažení jednorázového vratného bodu je možné zespodu horolezeckým způsobem (vyvedením cesty prvolezcem), anebo obejitím skály po trase z pravé strany skály (z pohledu proti skále), vyznačené fáborky a zřízením horního jištění. Nepřipouští se žádný jiný způsob přístupu ke skalnímu útvaru (např. příjezd na lyžích seshora).
8. Horolezectví na ledopádech na vyhrazeném skalním útvaru mohou provozovat pouze osoby, které se předem zaregistrovaly v rezervačním systému Správy KRNAP. Na každý den je zaregistrováno maximálně 16 osob podle pořadí přihlášení. Registrace je nepřenosná na jiné osoby. Jednotliví zájemci mohou zaregistrovat max. 3 volná místa uvedením svého jména, příjmení, data a místa narození, elektronické adresy, telefonního čísla a stejných identifikačních údajů u spolulezců. Registrovat volná místa lze kdykoli před, včetně lezeckého dne, a to elektronicky na stránkách www.krnap.cz nebo přímo v informačním centru Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně.
9. Zaregistrované osoby si pro zaregistrovaný den osobně vyzvednou na informačním centru Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně písemný doklad jako oprávnění k horolezecké činnosti. Bez tohoto dokladu je předchozí registrace neplatná a nelze se zúčastnit lezení na ledopádech. Každá zaregistrovaná osoba se pracovníku informačního centra prokáže platným občanským průkazem, nezletilé osoby budou připsány na doklad zodpovídající zletilé osoby. Vydaným dokladem a dokladem totožnosti se registrované osoby prokazují v terénu stráži přírody.
10. V případě nepříznivých klimatických a přírodních podmínek (viz bod 2) se registrace, včetně případně i již vystaveného písemného dokladu, stávají neplatnými. Registrované osobě z toho titulu nevzniká žádný nárok na náhradní termín registrace a lezení na ledopádech.
Odůvodnění
Podle § 16 odst. 2 písm. n) ZOPK je na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí zakázáno provozovat horolezecké sporty.
Horolezeckými sporty se rozumí pohyb v horolezeckém terénu. Horolezeckým terénem je běžně míněn přírodní terén horský se strmými úbočími, ať už skalnatými, sněhovými nebo ledovými, a mimo hory strmý terén skalní a ledový, anebo terén umělý, který přírodní terén imituje. Při pohybu v tomto terénu musí být v části trasy postupu překonávána vlastními silami člověka zemská gravitace. Horolezeckým sportem je i pohyb v horolezeckém terénu bez zajištění.
Možné negativní vlivy horolezectví na dochované přírodní prostředí lze shrnout v následujících bodech:
- poškozování povrchu skal a vegetačního krytu vlastním lezením, narušování skalního povrchu a vegetačního krytu při prvovýstupech (odstraňování volných kamenů, "čištění" spár, vyřezávání dřevin)
- sešlap terénu v okolí skal a na přístupových cestách, "pobytové znaky" - ohniště (nebezpečí požáru), odpadky, exkrementy
- rušení živočichů, zvláště rušení ptáků při hnízdění
- změna přirozeného vzhledu skal umisťováním prostředků pro fixní jištění a slaňování (jisticí kruhy, skoby, expanzní a vrtané skoby, slaňovací kruhy), umisťováním vrcholových krabic, používáním magnézia (bílé stopy) nebo jen opotřebením povrchu (odrolení, ohlazení)
- vjezdy motorových vozidel mimo zákonem povolená a vyhrazená místa
Správa KRNAP jako orgán ochrany přírody příslušný pro území Krkonošského národního parku může podle § 43 odst. 3 a podle § 78 odst. 3 písm. i) ZOPK vyhradit místa, na nichž se neuplatní tento zákaz provozovat horolezecké sporty, prostřednictvím opatření a současně stanovit podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděné činnosti.
Vymezení vybraných míst pro provozování horolezeckých sportů na území Krkonošského národního parku vychází z dosud platného návštěvního řádu národního parku. Jedná se o lokality dobře přístupné, v okrajových částech národního parku.
Mezi nejvyužívanější horolezecké terény na území Krkonoš patří tradičně Hnědé skály a Hranostají skály v Klínovém dole v katastru obce Strážné.
Hnědé skály tvoří několik menších skalních útvarů, ve kterých je zhruba 25 cest. Obtížnost cest je nízká, tudíž je to vhodný terén pro nácvik zakládání vlastního jištění.
Hranostají skály leží vpravo přes potok nedaleko Hnědých skal a nabízí zhruba deset zajištěných cest lehkých a středně těžkých obtížností.
Skály jsou zařazeny v zóně soustředěné péče o přírodu mimo klidové území národního parku. Oba horolezecké terény jsou snadno přístupné z nedalekého parkoviště ve Strážném - lomu.
Emina skála a Bartlova skála jsou unikátní solitérní skalní věže, tvořené krystalickými břidlicemi. Skály leží cca 260 metrů od sebe a nacházejí se v lesních porostech na pravém svahu údolí Labe pod Špindlerovým Mlýnem. Obě skály se nacházejí v zóně přírodě blízké mimo klidové území národního parku. Přístupné jsou od mostu přes Labe u Bártlovy Lávky anebo od Benecka a Rovinky sestupem do údolí.
Emina skála je asymetrická malá skalní věž nestejné výšky, dosahující 5,5 až 9 metrů. Stěna proti svahu je převislá a výstup na ni je obtížný, proto je lezecky nejatraktivnější.
Bartlova skála je skalní věží kyjovitého tvaru o výšce stěn 11 až 14 metrů, ležící v lesním porostu na okraji malé sídelní enklávy.
Dosud byla v návštěvním řádu pro horolezeckou činnost vyhrazena jen Emina skála, namísto lezecky atraktivnější Bartlovy skály, ovšem veřejnost oba útvary v praxi běžně zaměňuje. Z výše uvedených důvodů jsou nadále pro horolezeckou činnost vyhrazeny obě skalní jehly.
Lubošské skály se nacházejí ve svahu nad ohybem Lubošské bystřiny v katastru města Harrachov. Jsou přístupné po modré turisticky značené trase, vedoucí z Harrachova okolo řeky Mumlavy. Přibližně dva kilometry za Mumlavským vodopádem na křižovatce u prvního mostu přes Mumlavu na soutoku s Lubošskou bystřinou lezci odbočí doleva a po hřebínku dojdou asi 220 metrů lesem až ke skalám. Leze se především na tzv. Mumlavské věži. Lubošské skály leží v lesním porostu zařazeném do zóny soustředěné péče o přírodu mimo klidové území národního parku.
Za žádoucí Správa KRNAP považuje vyloučení komerčních aktivit cestovních kanceláří a dalších outdoorových agentur apod. na místech vyhrazených pro provozování horolezectví. Hromadné akce s prvky horolezecké činnosti (horolezecké závody, závody Horské služby ČR, cvičení složek integrovaného záchranného systému, provázení klientů outdoorových agentur) mají v místě konání významný vliv na přírodní prostředí (sešlap terénu a následná eroze, rušení živočichů v senzitivním období). Z výše uvedeného byla stanovena podmínka č. 2, omezující max. velikost skupiny na 10 účastníků. Podmínkou pro přístup na vyhrazené terény však není členství v určité zájmové horolezecké organizaci (např. Českém horolezeckém svazu).
Ledopád v Labském dole je dnes vyhrazen pro lezení na přírodním vodním ledu na základě samostatného rozhodnutí Správy KRNAP o souhlasu s vyhrazením míst1. Cca 20 metrů vysoká skála s ledopádem se nachází na pravém břehu Labe, jihozápadně od konce cesty "Buď Fit", přibližně 4 kilometry od okraje Špindlerova Mlýna, nedaleko modré turisticky značené trasy. Pro přístup na lokalitu je třeba překonat Labe po nataženém ocelovém laně a posléze dojít cca 200 metrů rozvolněným lesním porostem až ke skále. Lokalita je zařazena v zóně přírodě blízké a jako jediná z vyhrazených lokalit leží v navrhovaném klidovém území. Lokalita je lezecky využívána od roku 2011.
Labský důl je jednou z klíčových oblastí, kde se od konce ledna zdržuje a hnízdí sokol stěhovavý (Falco peregrinus), a je také životním prostorem pro přezimujícího tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Pro lezení tak bylo vytipováno místo, které je poměrně snadno dostupné z přístupové cesty, a zároveň je stále ještě dostatečně vzdálené od hnízdiště sokola stěhovavého. Okolní charakter vzrostlého smrkového lesa není vhodným zimovištěm pro tetřívka obecného, který zde má jen okraj zimního výskytu.
Přístup ke skalnímu útvaru je možný pouze po vyznačené přístupové cestě od stezky "Buď Fit" v Labském dole, která se považuje za vyhrazenou trasu a sám skalní útvar se považuje za místo vyhrazené pro vstup, kde se neuplatní zákaz § 17 odst. 2 zákona, neboť tato lokalita je součástí navrhovaného klidového území.
Důvodem nepovolení drytoolingu a záměrného lezení mixů (lezení za použití stoupacích želez a cepínů v terénu, kde se střídají úseky skalní, tedy bez vrstvy ledu, a úseky zaledněné, případně led zcela chybí) spolu s podmínkou minimálně 30 centimetrové vrstvy ledu je především možné poškozování přirozeného skalního povrchu a vegetačního krytu a možný zvýšený rozsah pohybu osob v rámci skalního útvaru.
Za účelem minimalizace dopadů na přírodní prostředí a limitace počtu osob byl zachován systém registrace lezců na ledopádu tak, aby bylo možno regulovat a stanovit maximální počet osob, které budou každý den provozovat na vyhrazeném skalním útvaru horolezeckou činnost. Omezení bylo stanoveno na 16 lezců za den.
Celkovou návštěvnost lezeckého terénu v Labském dole v jednotlivých letech ilustruje následující graf:
Zdroj: Informační systém Správy KRNAP
Na základě zkušeností z provozování horolezectví na ledopádech v Labském dole v období minulých zimních sezon 2012-2019 bylo prokázáno, že při dodržování podmínek je dopad na přírodní ekosystémy, a tedy i plnění cílů zóny přírodě blízké ve smyslu § 18a ZOPK, minimální.
Správa KRNAP sleduje stav ledu a uveřejňuje informace o něm na svých internetových stránkách, zajišťuje chod a údržbu registračního systému a provádí kontrolní činnost na místě.
Po nabytí účinnosti tohoto opatření budou lezecké terény zaneseny do map dostupných na mapovém serveru Správy KRNAP zpřístupněných pro širokou veřejnost na http://gis.krnap.cz/map/.
Majetkově jsou všechny dotčené skalní útvary vyhrazené pro skalní lezení a lezení na přírodním vodním ledu na pozemcích s příslušností hospodaření Správy KRNAP.
Správa KRNAP nezajišťuje opatření k bezpečnosti horolezců. Každý z nich provozuje činnost, spočívající ve využívání skalních útvarů vyhrazených pro provozování horolezectví na území národního parku, na vlastní zodpovědnost.
Při projednání návrhu vyhrazených míst byl Správou KRNAP adresně osloven Český horolezecký svaz, který s vyhrazením míst souhlasil. Dále bylo vyhrazení míst pro provozování horolezectví na území národního parku projednáno i s Horskou službou ČR.
Podle § 71 odst. 4 ZOPK mají obce ve svém územním obvodu při projednávání návrhu opatření podle části třetí tohoto ZOPK postavení dotčeného orgánu podle správního řádu. Dotčenými obcemi jsou obce Strážné, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn a Harrachov.
Opatření je vydáváno s ohledem na skutečnost, že stávající návštěvní řád KRNAP se podle ZOPK zrušuje a současně pozbývá účinnosti i Rozhodnutí čj. KRNAP 06930/2014 ze dne 6.10.2014. Doba platnosti opatření byla stanovena na pět let tak, aby bylo možné provést případnou revizi vyhrazených míst a stanovených podmínek.
Vyhodnocení námitek a připomínek
Proti návrhu opatření nebyly uplatněny žádné námitky a připomínky ve smyslu § 172 odst. 4 a 5 správního řádu.
Poučení
Do opatření a jeho odůvodnění může každý nahlédnout v budově Správy Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí. Proti opatření nelze podat opravný prostředek. Soulad opatření s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Porušení opatření je postihováno jako přestupek na úseku ochrany přírody a krajiny.
Účinnost
Opatření nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Správy KRNAP.
PhDr. Robin Böhnisch
ředitel
Vyvěšeno na úřední desce Správy KRNAP dne: 1.7.2020
Sejmuto z úřední desky Správy KRNAP dne: