Instrukce ze dne 29.6.2021 o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu

29.6.2021 | Sbírka:  MSP-14/2021-OPR-SP | Částka:  0/2021ASPI

Vztahy

Nadřazené: 219/2000 Sb.
Aktivní derogace: MSP-48/2019-OPR-SP
MSP-14/2021-OPR-SP
Instrukce č. 5/2021
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 29. 6. 2021,
o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu
Ministerstvo spravedlnosti k uplatnění zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZMS"), a vyhlášky Ministerstva financí č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Instrukce o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu (dále jen "Instrukce") se vztahuje na
a) všechny organizační složky státu v působnosti Ministerstva spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"), které jsou účetními jednotkami, kterými jsou:
- ministerstvo,
- Nejvyšší soud,
- Nejvyšší správní soud,
- vrchní soudy,
- krajské soudy,
- okresní (obvodní) soudy,
- Nejvyšší státní zastupitelství,
- vrchní státní zastupitelství,
- krajská státní zastupitelství,
- Vězeňská služba,
- Justiční akademie,
- Rejstřík trestů,
- Probační a mediační služba,
- Institut pro kriminologii a sociální prevenci
(dále jen "organizační složky")
b) na státní příspěvkové organizace rezortu ministerstva (dále jen "státní příspěvkové organizace").
(2) Pokud se v Instrukci hovoří o organizačních složkách, platí tato ustanovení pro státní příspěvkové organizace obdobně.
(3) Instrukce stanoví, ve kterých případech musí být majetkové dispozice s nemovitým majetkem projednány Komisí pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu Ministerstva spravedlnosti (dále jen "Komise"). Komise je poradním orgánem ministra a její Statut a jednací řád jsou obsaženy v příloze č. 1 této Instrukce. Návrhy na projednání v Komisi zasílají organizační složky státu a státní organizace odboru právnímu. Odbor právní posoudí návrh z hlediska své působnosti, zejména s ohledem na soulad návrhu s právními předpisy týkajícími se hospodaření s majetkem státu, a vyžádá si stanovisko odboru investic a majetku, zejména s ohledem na řešení dislokace organizačních složek rezortu.
§ 2
Odpovědné osoby
(1) Za plnění povinností vyplývajících z právních předpisů při hospodaření a nakládání s majetkem státu odpovídají a právně jednají:
a) ministr spravedlnosti,
b) předsedové
- Nejvyššího soudu,
- Nejvyššího správního soudu,
- vrchních soudů,
- krajských soudů,
- okresních (obvodních) soudů,
c) nejvyšší státní zástupce,
d) vrchní státní zástupci,
e) krajští státní zástupci,
f) generální ředitel Vězeňské služby;
g) ředitelé
- Rejstříku trestů,
- Justiční akademie,
- Probační a mediační služby,
- Institutu pro kriminologii a sociální prevenci,
- státních příspěvkových organizací
(dále jen "odpovědná osoba").
(2) Odpovědná osoba může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance organizační složky a státní příspěvkové organizace. Další zaměstnanci organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem této organizační složky nebo státní příspěvkové organizace.
(3) Za zaměstnance podle této Instrukce se považuje také státní zaměstnanec podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, soudce, státní zástupce a příslušník Vězeňské služby podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU
Hlava I
Základní povinnosti při nakládání s majetkem státu
§ 3
(1) Majetek státu, se kterým organizační složka hospodaří, využívá tato složka k plnění svých funkcí a činnostem s tím souvisejícím.
(2) Majetek státu organizační složka využívá účelně a hospodárně, zejména dbá o to, aby nebyla snižována hodnota majetku státu, a dále bezodkladně uplatňuje právo na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení.
(3) Organizační složka je povinna řádně hospodařit s majetkem státu a ochraňovat a střežit jej před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Zaměstnanci organizační složky odpovídají za jim svěřené hodnoty podle jiných právních předpisů1).
Hlava II
Náhrada škody
§ 4
(1) Odpovědná osoba je povinna bez zbytečného odkladu a prokazatelně prošetřit každou škodu vzniklou na majetku státu a
a) posoudit, zda škoda vznikla porušením právních povinností,
b) posoudit, která konkrétní osoba je povinná k náhradě škody,
c) uplatnit vůči této osobě nárok na náhradu škody podle jiných právních předpisů,
d) pořídit o posouzení uplatnění nároku na náhradu škody písemný záznam.
(2) V případech, kdy zjištěné skutečnosti o škodě nasvědčují podezření, že byl spáchán trestný čin, je odpovědná osoba povinna neprodleně podat trestní oznámení.
(3) Na základě rozhodnutí odpovědné osoby se náhrada škody eviduje v účetnictví. Analytická evidence se vede podle jednotlivých dlužníků (tj. dle osob povinných k náhradě).
§ 5
(1) V případech stanovených jiným právním předpisem2) se při uplatnění nároku na náhradu škody postupuje podle tohoto jiného právního předpisu.
(2) Pokud organizační složka užívá dlouhodobý hmotný majetek ve smyslu přílohy č. 3 v příslušnosti k hospodaření jiné organizační složky v rámci jedné kapitoly a na daném majetku vznikne škoda, lze při stanovení výše uplatňované náhrady takové škody vycházet z pořizovací ceny majetku. Pro tyto účely se hodnota majetku snižuje o 10% za každý rok užívání. K prvnímu snížení hodnoty majetku dojde k 31. 12. roku následujícího po roce, ve kterém došlo k užívání majetku.
§ 6
Kontrola
(1) Ministerstvo provádí kontrolu hospodaření a nakládání s majetkem státu u organizačních složek a státních příspěvkových organizací podle jiných právních předpisů3).
(2) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem a při jeho správě v rámci organizační složky provádějí zvláštní kontrolní útvary4. Kontrolní metody a postupy se řídí jinými právními předpisy4).
Hlava III
Nabývání majetku státem
§ 7
Stát může nabývat prostřednictvím organizační složky jenom takový majetek, který daná organizační složka potřebuje k plnění svých funkcí nebo k činnostem s tím souvisejícím.
§ 8
(1) Stát může prostřednictvím organizační složky nabýt majetek kupní, darovací nebo jinou smlouvou, na základě zákona, rozhodnutím příslušného orgánu, děděním ze závěti, na základě platné mezinárodní smlouvy, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.5)
(2) V případě nabývání nemovitých věcí musí být na jednom vyhotovení smlouvy podpisy smluvních stran úředně ověřeny podle jiného právního předpisu.
(3) Organizační složka se ve smlouvě označuje
a) Česká republika - název organizační složky,
b) sídlem,
c) identifikačním číslem (IČO),
d) osobou, která právně jedná za organizační složku, s uvedením jména a funkce.
(4) Státní příspěvková organizace se ve smlouvě označuje
a) názvem (obchodní firmou),
b) sídlem,
c) identifikačním číslem (IČO),
d) uvedením člena statutárního orgánu nebo zaměstnance, který je oprávněn k podepsání smlouvy.
(5) Smlouva musí být podepsána všemi smluvními stranami a datována.
(6) Identifikační údaje smluvních stran se dále doplní zejména o bankovní spojení, údaje z výpisu z registru ekonomických subjektů (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík) apod.
(7) Obsah smluv lze měnit pouze písemnou dohodou stran s náležitostmi podle odstavce 1 až 6.
(8) Všechny organizační složky a státní příspěvkové organizace jsou povinny uveřejňovat uzavřené smlouvy v registru smluv v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. V rámci každé organizační složky a státní příspěvkové organizace je určena osoba provádějící administrativní úkony potřebné ke zveřejňování smluv v registru smluv. Tato osoba je odpovědná za úplnost a správnost údajů do registru smluv vkládaných a za řádné provedení pseudonymizace vybraných údajů ze smlouvy, není-li upraveno vnitřním předpisem organizační složky jinak.
§ 9
Bezúplatné nabývání
(1) Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
(2) Žádost o schválení podle odstavce 1 podává organizační složka prostřednictvím odboru právního ministerstva, který si k návrhu smlouvy vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná. Před podáním žádosti o schválení musí být majetková dispozice s nemovitým majetkem projednána Komisí. Žádost o projednání Komisí zasílá příslušná organizační složka odboru právnímu ministerstva.
§ 10
Úplatné nabývání
(1) Stát může nabývat úplatně prostřednictvím organizační složky pouze takový majetek, který příslušná organizační složka využívá k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním těchto funkcí, k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání a který bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu.
(2) Při úplatném nabývání veškerého majetku lze cenu sjednat6) maximálně do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle jiného právního předpisu7). Pokud jde o majetek nabývaný v zahraničí, lze cenu sjednat pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.
(3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané v souladu s jiným právním předpisem8), ledaže má být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.
(4) Žádost o vydání předchozího souhlasu podle odstavce 2 podává organizační složka prostřednictvím odboru právního ministerstva, který si k žádosti vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná. Před podáním žádosti o souhlas musí být majetková dispozice s nemovitým majetkem projednána Komisí. Žádost o projednání Komisí zasílá příslušná organizační složka odboru právnímu ministerstva.
Nabývání nemovitých věcí
§ 11
(1) Při nabývání nemovitých věcí na základě smlouvy se vlastnictví nabývá až vkladem do katastru nemovitostí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Nabývá-li organizační složka na základě smlouvy nemovitou věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnické právo okamžikem účinnosti této smlouvy.
(2) Smluvní zřízení práva stavby za podmínek § 25a ZMS vyžaduje schválení Ministerstva financí, přičemž žádost o jeho schválení se na Ministerstvo financí zasílá prostřednictvím odboru právního ministerstva, který si ke smlouvě vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva.
§ 12
V případě úplatného nabývání hmotné nemovité věci předkládají organizační složky žádost o vydání předchozího souhlasu k návrhu smlouvy před jejím podpisem odboru právnímu ministerstva, který si k návrhu vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez vydání předchozího souhlasu ministerstva nelze smlouvu uzavřít. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná. Před podáním žádosti o souhlas musí být majetková dispozice projednána Komisí. Žádost o projednání Komisí zasílá příslušná organizační složka odboru právnímu ministerstva.
§ 13
Užívání nestátního majetku
(1) Organizační složky mohou užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, sjednat pouze za podmínek § 12a ZMS.
(2) Sjednává-li se užívání nebo požívání za úplatu, nesmí úplata překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Je-li užívání nebo požívání určitého majetku nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání vyšší úplaty, která však nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna. Žádost o vydání předchozího souhlasu se na Ministerstvo financí zasílá prostřednictvím odboru právního ministerstva, který si k žádosti vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva.
ČÁST TŘETÍ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM STÁTU
Hlava I
Nakládání s majetkem v rámci státu
§ 14
(1) Organizační složky mezi sebou navzájem upravují své vztahy při nakládání s majetkem na základě zápisu, jehož náležitosti stanoví jiný právní předpis.9) Nakládají-li organizační složky s věcmi, které se evidují v katastru nemovitostí, zajistí též podání návrhu na záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky hospodařit s věcí.
(2) Na vztahy mezi organizačními složkami a ostatními organizačními složkami státu se předchozí odstavec použije obdobně.
§ 15
Organizační složky a státní příspěvkové organizace mezi sebou navzájem, a státní příspěvkové organizace mezi sebou navzájem upravují své vztahy při nakládání s majetkem na základě smlouvy, jejíž náležitosti stanoví § 55 odst. 3 ZMS.
§ 16
(1) Pro náležitosti zápisu nebo smlouvy podle této hlavy se použije § 8 obdobně. V případě zápisu se organizační složka státu označí svým názvem bez předřazení slov "Česká republika".
(2) V zápisu i smlouvě organizační složka navíc vždy uvede i právní důvod, který zakládá příslušnost organizační složky k hospodaření s majetkem, který je předmětem zápisu nebo smlouvy. V zápisu i smlouvě se uvede vždy také důvod opravňující fyzickou osobu podepisující zápis k tomuto podpisu za organizační složku.
(3) Pokud dochází mezi dvěma organizačními složkami státu, anebo mezi organizační složkou státu a státní příspěvkovou organizací k převodu příslušnosti hospodařit s nemovitou věcí, a alespoň jedna ze stran zápisu či smlouvy spadá do resortu ministerstva, předkládá tato strana zápisu či smlouvy žádost o vydání předchozího souhlasu k návrhu zápisu či smlouvy odboru právnímu ministerstva, který si k návrhu vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez vydání předchozího souhlasu ministerstva nelze zápis či smlouvu uzavřít. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná. Před podáním žádosti o souhlas musí být majetková dispozice projednána Komisí. Žádost o projednání Komisí zasílá příslušná organizační složka odboru právnímu ministerstva.
§ 17
Organizační složky si neposkytují vzájemně peněžité plnění, pokud není stanoveno zvláštním právním předpisem jinak, tím není dotčena případná náhrada škody podle § 4, ani postup podle § 30 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZZVZ").
§ 18
Organizační složky jsou povinny poskytovat do Centrálního registru administrativních budov údaje o nemovitých věcech v souladu s § 14a odst. 1 ZMS. Nabídka užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v Centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám, se provádí prostřednictvím tohoto registru. Vedoucí každé organizační složky a státní příspěvkové organizace pověří osobou odpovědnou za vkládání dat do registru a její jméno sdělí odboru investic a majetku ministerstva. Tato osoba je odpovědná za úplnost a správnost údajů do registru vkládaných a za jejich průběžnou aktualizaci.
§ 19
Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem, který se eviduje v Centrálním registru administrativních budov a je potřebný pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo její činnosti, se může dohodnout s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na převzetí tohoto majetku s tím, že jí tento majetek bude přenechán k užívání nebo požívání. K tomuto záměru si předem vyžádá souhlas Komise prostřednictvím odboru právního ministerstva.
§ 20
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 ZMS o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby, postupuje se dále v souladu s § 19b ZMS.
§ 21
Rozhodování sporů
(1) Pochybnosti o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu mezi organizačními složkami navzájem odstraňuje Ministerstvo financí10).
(2) Spory mezi organizačními složkami při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku, vyjma příslušnosti k hospodaření, rozhoduje ministerstvo.
Hlava II
Převody vlastnického práva k majetku státu
§ 22
(1) Převést vlastnické právo k majetku státu je možno jenom v případě, pokud organizační složka takovýto majetek trvale nepotřebuje11), s výjimkou případů stanovených jiným právním předpisem.12) Vzor rozhodnutí o nepotřebnosti je uveden v příloze č. 2 Instrukce.
(2) O tom, který majetek je nepotřebný, rozhodne písemně odpovědná osoba. U nepotřebného majetku, který nemůže dále sloužit svému účelu, rozhodne odpovědná osoba o jeho likvidaci.
§ 23
(1) Majetek lze převést úplatně nebo bezúplatně.
(2) Bezúplatně lze majetek převést právnickým a fyzickým osobám jen ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob dispozice nebo stanoví-li tak jiný právní předpis.
§ 24
Smlouvy o převodu nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, mohou ke své platnosti vyžadovat schválení v souladu s § 22 a § 25a ZMS. Žádost o schválení předkládá organizační složka prostřednictvím odboru právního ministerstva, který si k návrhu smlouvy vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná. Před podáním žádosti o schválení musí být majetková dispozice projednána Komisí. Žádost o projednání Komisí zasílá příslušná organizační složka odboru právnímu ministerstva.
§ 25
Širší nabídka
(1) Trvale nepotřebný majetek, pokud je způsobilý dalšího využití, nabídne organizační složka přednostně jiným organizačním složkám a státním příspěvkovým organizacím. Pokud trvale nepotřebný majetek není způsobilý dalšího využití, např. je nefunkční či zastaralý, není dále nabízen a je s ním naloženo v souladu s § 27 odst. 2.
(2) Nenajde-li organizační složka zájemce postupem podle odstavce 1, nabídne nepotřebný majetek ostatním organizačním složkám státu.
(3) Nabídku podle odstavce 1 organizační složka provede tak, že zveřejní záměr převést nepotřebný majetek na extranetu ministerstva minimálně po dobu deseti kalendářních dnů, anebo zašle tuto nabídku všem organizačním složkám v rámci rezortu ministerstva. V případě, že je převáděným majetkem nemovitá věc, organizační složka zašle nabídku podle odstavce 1 těm organizačním složkám, které by tento majetek mohly potřebovat k výkonu své činnosti.
(4) Nabídku podle odstavce 2 organizační složka provede tak, že zveřejní záměr převést nepotřebný majetek na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových minimálně po dobu deseti kalendářních dnů. Dále je možné nabídku provést zveřejněním na internetových stránkách organizační složky, případně jiným vhodným způsobem.
(5) Převod administrativních budov podléhá zvláštnímu režimu vládní dislokace, tzn. projednání ve Vládní dislokační komisi, anebo příslušné regionální dislokační komisi. Před tímto projednáním je nutné zaslat žádost o schválení záměru ze strany Komise. Žádost se zasílá odboru právnímu ministerstva.
(6) Organizační složka má povinnost archivovat doklady o uveřejnění nabídky ve smyslu odstavců 3 a 413).
§ 26
Úplatný převod
(1) Pokud se věc převádí za úplatu, organizační složka nemůže sjednat cenu nižší, než která je v daném místě a čase obvyklá, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak14).
(2) Je-li předmětem zamýšleného prodeje hmotná nemovitá věc, je organizační složka povinna vyvěsit oznámení o zamýšleném prodeji přímo na nabízené nemovité věci, pokud je to prakticky proveditelné.
(3) Při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem, lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit.15) Snížení kupní ceny musí být řádně zdůvodněné. Při rozhodování o využití tohoto postupu příslušná organizační složka nebo státní příspěvková organizace posuzuje zejména povahu a stav prodávaného majetku, dostupné informace týkající se míry prodejnosti srovnatelného majetku a průběh a délku dosavadního zjišťování zájemců o koupi.
§ 27
Nabídka zájemcům o koupi
(1) Nepodaří-li se organizační složce převést majetek postupem podle § 25, a nejedná-li se o povinný převod majetku na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ze zákona, nabídne ho k převodu fyzickým nebo právnickým osobám, za dodržení podmínek uvedených v § 26. Nabídka se provede na internetových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových i příslušné organizační složky, případně dalším vhodným způsobem.
(2) Věci, které jsou využitelné jako druhotné suroviny, nabídne organizační složka fyzickým nebo právnickým osobám zabývajícím se výkupem nebo zpracováním druhotných surovin. U ostatních movitých věcí, s nimiž nelze naložit hospodárněji způsobem výše uvedeným v tomto odstavci ani jinak, zajistí příslušná organizační složka jejich fyzickou likvidaci, nebo se jich jinak zbaví v souladu s jinými právními předpisy16).
(3) Lhůtu pro přihlášení zájemců zvolí organizační složka podle okolností konkrétního případu, zejména s přihlédnutím k hodnotě majetku, tato lhůta by však neměla být kratší než deset kalendářních dnů a delší jednoho měsíce.
ČÁST ČTVRTÁ
JINÉ NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
Hlava I
Ubytovací zařízení
§ 28
(1) Ubytovací zařízení se používají především pro přechodné ubytování zaměstnanců příslušných organizačních složek při pracovních cestách, přeložení nebo dočasném přidělení. Jako ubytovací zařízení mohou sloužit i další prostory k tomu určené sloužící k ubytování zaměstnanců příslušných organizačních složek během pracovního týdne. Úhrada za ubytování musí odpovídat nákladům včetně údržby a oprav a poměrné části odpisů souvisejících s provozem těchto zařízení.
(2) Při využívání zařízení uvedených v odstavci 1 k rekreačním nebo sportovním účelům se hradí poměrná část nákladů z fondu kulturních a sociálních potřeb17).
Hlava II
Služební byty
§ 29
(1) Služebními byty jsou byty ve vlastnictví státu, se kterými příslušná organizační složka hospodaří, nebo které má stát prostřednictvím organizační složky v nájmu, a slouží k ubytování zaměstnanců dané organizační složky.
(2) Služebními byty jsou i byty pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.
(3) Přenechání bytu nebo jeho části nájemcem do podnájmu lze realizovat pouze za předpokladu, že organizační složka státu, která je pronajímatelem, si vyžádá schválení odborem právním ministerstva, který si ke smlouvě vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence.
§ 30
Za služební byt se pokládá i byt v domě jiné osoby, určený pro ubytování zaměstnance organizační složky, pokud v něm zaměstnanec bydlí z důvodu, že je v pracovním nebo služebním poměru k organizační složce.
§ 31
Úhrada za nájem služebního bytu se sjednává ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase.
Hlava III
Přenechání věci nebo její části do užívání mezi organizačními složkami a právnickými nebo fyzickými osobami
§ 32
(1) Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje a nelze ji pokládat za trvale nepotřebnou, lze prohlásit za dočasně nepotřebnou rozhodnutím v souladu se ZMS. Vzor rozhodnutí o nepotřebnosti je uveden v příloze č. 2. Po vydání rozhodnutí o dočasné nepotřebnosti se na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových provede nabídka užívání, nebo požívání dočasně nepotřebného majetku, který není evidován v Centrálním registru administrativních budov, případně se věc neevidovaná v tomto registru může přenechat do užívání jiné organizační složce státu, která o věc předem projevila zájem, aniž by byla provedena nabídka na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. U majetku evidovaného v Centrálním registru administrativních budov se provede nabídka prostřednictvím tohoto registru. Přenechání administrativních budov do užívání jiným organizačním složkám státu, právnickým nebo fyzickým osobám, podléhá zvláštnímu režimu vládní dislokace, tzn. projednání ve Vládní dislokační komisi, anebo příslušné regionální dislokační komisi.
(2) Teprve v případě nezájmu jiných organizačních složek státu se nabídka ve prospěch právnických nebo fyzických osob provede na internetových stránkách příslušné organizační složky, případně jiným vhodným a prokazatelným způsobem.
(3) Přestože věc nebo její část organizační složka potřebuje ke své činnosti, lze ji přenechat do užívání jiné osobě, jestliže tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží.
(4) Bezúplatné užívání lze sjednat ve prospěch osob, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží.
(5) Pokud smlouva současně upravuje přenechání věci nebo její části do užívání nestátnímu subjektu a zároveň jsou naplněny znaky pro veřejnou zakázku zadávanou v koncesním řízení dle § 174 ZZVZ, je třeba aplikovat souběžně ZMS i ZZVZ. V takovém případě, vzhledem k aplikaci ZVVZ, smlouva nepodléhá schvalovacímu řízení dle této Instrukce.
§ 33
(1) Užívací vztah se stejným nájemcem nebo vypůjčitelem lze sjednat pouze na dobu určitou, která nepřekročí 8 let18).
(2) Pokud budou splněny podmínky podle § 27 odstavce 1 ZMS, lze užívání témuž uživateli prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce nelze nájemci dát.
(3) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak19), musí smlouva obsahovat ustanovení o možnosti okamžitého ukončení smlouvy s účinky ode dne doručení oznámení o tomto ukončení pro případ, že organizační složce vyvstane potřeba k využití pronajaté nebo půjčené věci. Smlouva musí také obsahovat ustanovení o možnosti výpovědi minimálně pro případ, že nájemce nebo vypůjčitel neplní řádně a včas své povinnosti, zejména užívá věc v rozporu s podmínkami sjednanými ve smlouvě anebo nájemce neplatí včas nájemné.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí, je-li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.
(5) Přenechání nemovité věci nájemcem do užívání třetí osobě (podnájem) lze realizovat pouze za předpokladu, že pronajímající organizační složka si vyžádá schválení odboru právního ministerstva, který si k návrhu smlouvy vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence20). To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání třetí osobě.
(6) V případě sjednání pachtu se ustanovení této hlavy použijí obdobně.
§ 34
(1) Organizační složka zašle návrh nájemní smlouvy, která se týká nemovité věci, ke schválení odboru právnímu ministerstva, který si k němu vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez souhlasu ministerstva nelze smlouvu uzavřít. To neplatí pro smlouvy upravující nájem nemovité věci o výměře do 15 m2, a dále smlouvy uzavírané Vězeňskou službou za účelem zajištění provozu zaměstnaneckých a vězeňských prodejen.
(2) V případě, že organizační složka vstupuje jako nájemce do nájemního vztahu, který se týká nemovité věci, nebo pokud dochází ke změně tohoto vztahu, se žádost o vydání předchozího souhlasu k návrhu smlouvy před jejím podpisem zasílá odboru právnímu ministerstva, který si k návrhu vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez vydání předchozího souhlasu ministerstva nelze smlouvu uzavřít. Žádost musí být písemná a řádně zdůvodněná.
§ 35
Organizační složka zašle návrh smlouvy o zřízení služebnosti ke schválení odboru právnímu ministerstva, který si ke smlouvě vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez souhlasu ministerstva nelze smlouvu uzavřít. To neplatí pro smlouvy o zřízení služebnosti pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení.
Hlava IV
Přenechání věci do užívání v rámci státu
§ 36
(1) Organizační složka může věc, s níž hospodaří, přenechat k užívání jiné organizační složce státu nebo státní organizaci za podmínky, že je to nezbytné pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo činnosti nebo vyžaduje-li to veřejný zájem a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce, která s věcí hospodaří, užívání nebránilo ve výkonu její činnosti nebo působnosti. Za stejných podmínek může být věc přenechána organizační složce k užívání ze strany jiné organizační složky státu nebo státní organizace.
(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat i na dobu neurčitou. Organizační složka státu nebo státní organizace, které byla věc přenechána do užívání, není oprávněna přenechat tuto věc do užívání jiné osobě, organizační složce státu nebo státní organizaci.
(3) Organizační složka zašle návrh zápisu o přenechání nemovité věci do užívání podle této hlavy ke schválení odboru právnímu ministerstva, který si k zápisu vyžádá stanovisko odboru investic a majetku ministerstva, pokud daná věc spadá rovněž do jeho kompetence. Bez souhlasu ministerstva nelze zápis uzavřít. To neplatí pro zápisy uzavírané mezi organizačními složkami a zápisy týkajících se užívání nemovité věci o výměře do 15 m2.
(4) Zápisy o přenechání nebytových prostor do užívání sjednané mezi organizačními složkami lze ukončit jen s předchozím souhlasem odboru investic a majetku ministerstva.
ČÁST PÁTÁ
EVIDENCE A ODPISOVÁNÍ MAJETKU
Evidence dlouhodobého majetku
§ 37
(1) Odpovědné osoby zajišťují evidenci majetku a závazků podle jiných právních předpisů. Charakteristika jednotlivých druhů majetku je uvedena v příloze č. 3 této Instrukce.
(2) Evidence majetku se provádí prostřednictvím automatizovaného informačního systému IRES s využitím jednotlivých číselníků. Obsah číselníků je uveden v uživatelské příručce - Majetek a Evidence software. Majetek se v systému IRES dělí na:
a) dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízený z kapitálových (investičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech podle jiného právního předpisu21), tato evidence má podevidenci pro evidenci software podle jiného předpisu22),
b) drobný dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízený z běžných (neinvestičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech podle jiného právního předpisu, tato evidence má podevidenci pro evidenci software podle jiného předpisu,
c) operativní evidenci majetku, kde se vede jiný drobný dlouhodobý majetek,
d) cizí majetek,
e) evidenci instalací.
(3) Majetek se označuje inventárním číslem ve struktuře typ majetku (1 - místo - znakově, I - investiční, D - drobný, O - operativní evidence, C - cizí majetek), skupina majetku (4 - místa numericky), pořadové číslo majetku v rámci skupiny a typu majetku (6 míst - numericky), pořadové číslo v rámci souboru movitých věcí (2 místa numericky).
(4) Vězeňská služba postupuje v případech podle odstavců 2 a 3 podle vlastního interního předpisu a eviduje majetek ve vlastním informačním systému.
(5) Státní příspěvkové organizace postupují v případech podle odstavců 2 a 3 podle vlastního interního předpisu a evidují majetek ve vlastním informačním systému.
(6) Částky získané prodejem se převedou do příjmů státního rozpočtu. K převodu práva hospodařit s majetkem státu nebo vlastnictví k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb je třeba dohody s příslušným odborovým orgánem, pokud byl v organizační složce ustaven.
(7) V případě evidence nehmotného majetku spadajícího do oblasti výpočetní techniky se postupuje v souladu s přílohou č. 4 této Instrukce.
Odpisování majetku
§ 38
(1) Účetní jednotky odpisují dlouhodobý majetek podle Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 708 "Odpisování dlouhodobého majetku" vydaného Ministerstvem financí ČR" (dále jen "ČÚS č. 708"). Účetní jednotkou je organizační složka nebo státní příspěvková organizace rezortu ministerstva.
(2) Způsob odpisování dlouhodobého majetku v rezortu ministerstva může být:
a) rovnoměrný způsob u dlouhodobého majetku mimo motorových vozidel,
b) výkonový způsob u motorových vozidel,
c) komponentní způsob.
(3) Účetní jednotka si stanoví vlastní dobu odpisování dlouhodobého majetku v souladu s bodem 6. 1. a 6. 2. ČÚS č. 708. Stanovení předpokládané doby používání dlouhodobého majetku, lze nejen pro jednotlivé věci, ale také pro předem určenou množinu věcí. V příloze č. 5 této Instrukce je stanovena minimální možná doba odpisování u vybraného dlouhodobého majetku.
Při stanovení předpokládané doby používání dlouhodobého majetku zohlední účetní jednotka zejména
a) charakteristiku dlouhodobého majetku, například materiálovou podstatu a její trvanlivost,
b) charakter prostředí, ve kterém bude dlouhodobý majetek využíván, například vystavení povětrnostním podmínkám, nadzemní uložení či nezastřešení,
c) stupeň intenzity užívání dlouhodobého majetku,
d) rychlost morálního zastarávání dlouhodobého majetku,
e) opotřebení dlouhodobého majetku, jehož není účetní jednotka prvním uživatelem, ale jeho stav odpovídá opotřebení v první třetině jeho předpokládané doby používání,
f) další specifické podmínky používání dlouhodobého majetku nebo jeho individuální vlastnosti.
(4) Zbytková hodnota dlouhodobého majetku představuje zdůvodnitelnou kladnou odhadovanou částku, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících, která není vyšší než ocenění majetku snížené o oprávky a opravné položky, při stanovení zbytkové hodnoty se přihlíží též k plánovaným odpisům v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Organizační složka státu může stanovit zbytkovou hodnotu majetku pouze u majetku, u kterého předpokládá, že v okamžiku vyřazení majetku by mohla získat určitou hodnotu, představující například nevyužitý potenciál z tohoto majetku, který využije jiná účetní jednotka.
(5) Účetní jednotky
a) podle ustanovení bodu 4. 11. ČÚS č. 708 sestavují a aktualizují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona o účetnictví, s ohledem na předpokládaný průběh používání majetku a se zohledněním změn, k nimž došlo v průběhu používání majetku účetní jednotkou,
b) v informačním systému generují odpisový plán s měsíční periodou,
c) o odpisech účtují minimálně k datu sestavení mezitímní a řádné účetní závěrky,
d) v případě nabytí dlouhodobého majetku včetně technického zhodnocení zahajují jeho odpisování 1. dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k jeho zařazení do užívání,
e) v případě pozbytí dlouhodobého majetku včetně technického zhodnocení tento majetek odpisují včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení,
f) při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, zahajují odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu.
(6) Účetní jednotky neodpisují
a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,
b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
c) finanční majetek,
d) zásoby,
e) pohledávky,
f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo ve výpůjčce,
g) povolenky na emise a preferenční limity,
h) majetek oceněný podle § 25 odstavce 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"), soubory tohoto majetku podle § 71 odstavce 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona o účetnictví oceňuje reálnou hodnotou,
j) drobný dlouhodobý majetek,
k) pozemky.
(7) V případě bezúplatné změny dispozice nebo bezúplatného zcizení dlouhodobého majetku mezi vybranými účetními jednotkami, se kterou souvisí změna účetní jednotky provádějící odpisování tohoto majetku, navazuje účetní jednotka přebírající tento majetek na výši ocenění a výši oprávek.
ČÁST ŠESTÁ
Závěrečná a zrušovací ustanovení
§ 39
(1) Pokud je podle Instrukce vyžadován souhlas ministerstva ke smlouvě nebo zápisu, zasílá se příslušný dokument na ministerstvo vždy ve formátech kompatibilních s programem Microsoft Word, aby bylo možné činit úpravy přímo v posuzovaném dokumentu.
(2) Podrobnější podmínky a postup pro pořizování, vyřazování a převod služebních motorových vozidel v rezortu ministerstva upravuje jiný vnitřní předpis23).
§ 40
Jiný právní předpis24) stanoví případy a podmínky, kdy za stát - organizační složku, vystupuje a jedná ve věcech týkajících se majetku státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
§ 41
Ke dni nabytí účinnosti této instrukce se zrušuje instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 4/2020, ze dne 6. 10. 2020, č. j. MSP-48/2019-OPR-SP, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu.
§ 42
Tato Instrukce nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2021.
Mgr. Marie Benešová
ministryně spravedlnosti
Příloha 1
Statut a jednací řád Komise pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu Ministerstva spravedlnosti
Čl.I
Úvodní ustanovení
1. Komise pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu Ministerstva spravedlnosti (dále jen "Komise") je poradním orgánem ministra spravedlnosti v oblasti nakládání s nemovitým majetkem rezortu.
2. Komise je zřízena v souladu s ustanovením čl. 5 odst. 9 pokynu č. 5/2019 ze dne 25. 6. 2019, č. j. MSP-28/2019-ORLZ-ORG/15, kterým se vydává Organizační řád Ministerstva spravedlnosti.
3. Komise se při své činnosti řídí zejména zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, a instrukcí ministerstva upravující hospodaření s majetkem státu v resortu justice.
Čl.II
Působnost Komise
1. Komise se zejména:
a) vyjadřuje k převodu nemovitého majetku (změně příslušnosti k hospodaření), úplatném či bezúplatném, na jiné organizační složky státu a státní organizace, a v případě, že nebude o tento majetek projeven zájem, vyjadřuje se ke způsobu převodu majetku třetím osobám,
b) vyjadřuje k převzetí nemovitého majetku do vlastnictví státu s příslušností k hospodaření pro organizační složky,
2. Komise vede jednání s organizačními složkami a státními příspěvkovými organizacemi na základě výsledků jednání Komise o změně příslušnosti k hospodaření s nemovitým majetkem státu.
3. Předseda Komise v případě nutnosti informuje ministra spravedlnosti o výsledcích jednání Komise.
Čl.III
Složení Komise
1. Členy Komise jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na základě návrhu náměstka pro řízení sekce provozní a právní. V Komisi musí být zastoupen vždy minimálně jeden zástupce odboru investic a majetku a minimálně jeden zástupce odboru právního ministerstva. Komise má minimálně pět členů.
2. Předsedou Komise je náměstek pro řízení sekce provozní a právní. Místopředseda Komise je volen z členů Komise na jejím prvním zasedání.
3. Po dobu nepřítomnosti předsedy Komise zastupuje předsedu Komise její místopředseda.
4. Délka funkčního období členů Komise není stanovena. Členství v Komisi končí odvoláním nebo skončením pracovního/služebního poměru.
5. Člen Komise, který se osobně nemůže zúčastnit jednání Komise, je povinen tuto skutečnost písemnou formou sdělit předsedovi Komise, či v jeho nepřítomnosti místopředsedovi Komise, a písemně určit jinou osobu z téhož útvaru ministerstva anebo téže státní instituce, která se jednání Komise zúčastní, se všemi právy a povinnostmi, které vyplývají z funkce člena Komise (písemné pověření k zastupování člena Komise předá určená osoba předsedovi Komise před zahájením jednání).
Čl.IV
Předseda Komise
1. Předseda Komise odpovídá ministru spravedlnosti za činnost Komise.
2. Předseda Komise zejména:
a. svolává jednání Komise podle potřeb rezortu,
b. řídí činnost Komise,
c. podepisuje stanoviska, doporučení, návrhy apod. Komise,
d. minimálně jedenkrát ročně předkládá poradě vedení "Zprávu o činnosti Komise"
e. rozhoduje o tom, zda na jednání Komise budou přizvány osoby uvedené v čl. VI. odst. 2,
f. v případě naléhavé potřeby může vyslovit předběžný souhlas s nakládáním s majetkem. Tento postup podléhá schválení Komisí na jejím nejblíže následujícím jednání.
Čl.V
Členové Komise
1. Členové Komise jsou povinni se účastnit jednání a práce Komise, s výjimkou stanovenou v čl. III odst. 5.
2. Členové Komise mají právo předkládat na jednání Komise návrhy, stanoviska a doporučení.
Čl.VI
Osoby přizvané
1. Předseda Komise je oprávněn přizvat k činnosti a jednání Komise zaměstnance ministerstva určené dle jeho uvážení, pokud jsou útvary, v nichž jsou tito zaměstnanci zařazeni, zainteresovány na projednávané dispozici s majetkem. Přizvané osoby budou jmenovitě uvedeny v zápise z jednání komise.
2. Předseda Komise je oprávněn přizvat na jednání Komise zástupce organizačních složek, pokud jsou tyto složky zainteresované na projednávané dispozici s majetkem. Přizvané osoby budou jmenovitě uvedeny v zápise z jednání komise.
Čl.VII
Jednací řád Komise
1. Materiál pro jednání Komise, který připraví odbor právní po konzultaci s odborem investic a majetku, je po schválení předsedou Komise rozeslán všem členům minimálně jeden pracovní den před jednáním Komise. V případě negativního stanoviska odboru právního nebo odboru investic a majetku k návrhu do Komise, odbor právní předloží návrh předsedovi Komise k rozhodnutí, zda bude návrh do Komise předložen, či bude zvolen jiný postup.
2. Jednání Komise administrativně zajišťuje odbor právní. Z jednání Komise odbor právní zpracuje zápis, který po jednání zašle členům Komise a osobám přizvaným k připomínkám a po jejich vypořádání zápis předloží předsedovi Komise ke schválení. Následně odbor právní rozešle schválený zápis členům Komise a přizvaným osobám a informuje všechny zainteresované organizační složky nebo státní příspěvkové organizace o výsledcích jednání Komise. Odbor právní rovněž poskytuje právní podporu k jednání Komise včetně zpracování stanovisek k projednávaným návrhům či souvisejícím právním otázkám na základě vyžádání předsedy Komise.
3. Komise je usnášeníschopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejich členů.
4. Při hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Komise.
5. Případné odlišné stanovisko člena Komise vznesené při hlasování bude zaznamenáno v Zápisu z jednání Komise.
6. Předseda Komise může rozhodnout o projednání materiálu prostřednictvím elektronické komunikace. O výsledku jednání pořizuje pověřený pracovník odboru právního záznam. Předseda Komise informuje Komisi na jejím nejbližším jednání o všech materiálech projednávaných v předchozím období prostřednictvím elektronické komunikace, včetně výsledku hlasování o těchto materiálech.
7. Zasedání Komise se konají podle potřeby, zpravidla čtyřikrát do roka, minimálně však jedenkrát ročně.
Příloha 2
Vzor rozhodnutí o trvalé/dočasné nepotřebnosti
                                                         č.j. ...............
   
               Rozhodnutí o trvalé / dočasné nepotřebnosti majetku
 
                     ......název organizační složky ....... 
 
(Sídlo)
 
                                  ROZHODNUTÍ
      o trvalé / dočasné nepotřebnosti majetku podle § 14 odst. 7 zákona 
   č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních 
                     vztazích, ve znění pozdějších předpisů
   
   
Česká republika je vlastníkem a Krajský soud (Okresní soud, Krajské státní 
zastupitelství xy) je příslušný hospodařit s movitým/nemovitým majetkem - 
...........(uvést o jaký majetek se jedná).
 
Předmětné věci nabyl Krajský soud (uvést způsob nabytí tohoto majetku) 
........................a jeho pořizovací cena podle účetnictví činí ..... 
Kč (slovy.......).
 
Krajský soud xy nepotřebuje tento majetek k plnění svých úkolů a vzhledem k 
jeho charakteru lze předpokládat, že tato potřeba nevznikne ani v budoucnosti. 
Z tohoto důvodu se stal výše uvedený majetek pro tuto organizační složku státu 
trvale nepotřebným. / Krajský soud xy nebude tento majetek využívat k plnění 
svých úkolů v době od......do...... z důvodů..............Výše uvedený majetek 
je po takto stanovenou dobu majetkem dočasně nepotřebným.
 
 
V ................ dne .............
 
 
 
                          .......................
                               podpis, funkce
Příloha 3
Druhy majetku
A. Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek je definován v § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále "vyhláška") a patří do něho zejména:
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (druh/účet 012), software (druh/účet 013) a ocenitelná práva (druh/účet 014), s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60.000,- Kč;
- povolenky na emise a preferenční limity (druh/účet 015) bez ohledu na výši ocenění
- drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 018) jsou:
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7.000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60.000,- Kč včetně. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice.
- software, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění nepřevyšuje částku 60.000,- Kč včetně;
- ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 019), obsahuje majetek, který svým charakterem nelze zaúčtovat na SÚ 012, 013, 014, 015 a 018 bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného na účtech 012, 013, 014.
- dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji (druh/účet 035), obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví. Majetek oceněný reálnou hodnotou se neodpisuje dle § 66 odst. 7 písm. i) vyhlášky č. 410/2009 Sb.;
- nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 041), obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. Účetní jednotka v případě technického zhodnocení účtuje za předpokladu splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb. v následujících účetních obdobích;
- technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč a zároveň jsou splněny podmínky dle § 11 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - zařadí účetní jednotka technické zhodnocení k příslušné položce majetku. Technickým zhodnocením podle § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn, u dlouhodobého nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 60.000,- Kč stanovenou jiným právním předpisem1).
- jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 901), obsahuje ocenitelná práva, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, jež nesplňují pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v drobném dlouhodobém nehmotném majetku. Řadí se sem majetek v ocenění nižší než je částka 7 000 Kč pokud nemá OSS ve vnitřním předpise stanoveno jinak. Jedná se pouze o ocenitelná práva a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Software se účtuje na SÚ 018 vždy v ocenění do částky 60 tis. Kč včetně.
- podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku - užívání cizího majetku např. na základě smlouvy o výpůjčce nebo jiného důvodu, se v evidenci vedou jako podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku druh/účet skupina 96x.
- podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou - obsahuje budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, např. z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči jednotce - druh/účetní skupina 92x.
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého nehmotného majetku.
Dlouhodobý hmotný majetek je definován v § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ke kterému Generální finanční ředitelství vydalo pokyn D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a člení se na majetek:
- pozemky (druh/účet 031), obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami. Tento syntetický účet neobsahuje části pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části na SÚ 021 "Stavby", 025 "Pěstitelské celky trvalých porostů" a 029 "Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" podle § 14 odst. 7 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Pozemky se v souladu s § 66 odst. 7 písm. k) vyhlášky č. 410/2009 Sb. neodpisují.;
- kulturní předměty (druh/účet 032) bez ohledu na výši ocenění obsahuje zejména movité kulturní památky2), sbírky muzejní povahy3), předměty kulturní hodnoty4), umělecká díla5) a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách Stavby (druh/účet 021), Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí (druh/účet 022), Drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 028), zboží (druh/účet 131, 132 a 138) a ostatní zásoby (druh/účet 139). Kulturní předměty se v souladu s § 66 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. neodpisují.;
- dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji (druh/účet 036), obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví. Majetek oceněný reálnou hodnotou se neodpisuje dle § 66 odst. 7 písm. i) vyhlášky č. 410/2009 Sb.;
- stavby (druh/účet 021) bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
a) stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
c) technické rekultivace,
d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,
e) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,
f) technické zhodnocení staveb uvedených v § 28 odst. 5 zákona o účetnictví, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40.000 Kč. Technickým zhodnocením podle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn, se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku částku 40.000,- Kč. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví;
h) právo stavby, pokud není zásobou.
- samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí (druh/účet 022), které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné hmotné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 vyhlášky převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky;
- pěstitelské celky trvalých porostů (druh/účet 025), tj. ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar, a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí;
- drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 028), obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3.000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40.000,- Kč včetně. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy:
a) předměty z drahých kovů6), pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., bez ohledu na výši pořizovací ceny tj. od 1 - 40 000 Kč včetně.
b) věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona o účetnictví nepřevyšuje částku 40 000 Kč včetně;
c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění SÚ 021 "Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "B.I. Zásoby", u kterých ocenění nepřevyšuje částku 40 000 Kč včetně;
- ostatní dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 029), obsahuje zejména dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní. Dále obsahuje ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2 vyhlášky, a to bez ohledu na výši ocenění, a dále obsahuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nevykazovaného na SÚ 032 "Kulturní předměty", SÚ 021 "Stavby", SÚ 022 "Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" a SÚ 025 "Pěstitelské celky trvalých porostů" a posledním bodě obsahuje zejména věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění SÚ 021 "Stavby" nebo jako součást ocenění v rámci položky "B.I. Zásoby", nevykazovaná na SÚ 028 "Drobný dlouhodobý hmotný majetek";
- nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (druh/ účet 042), obsahuje zejména pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč. Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 9 a 12 § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle výše uvedených odstavců 9 a 12, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle výše uvedených odstavců 9 a 12 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení na SÚ 042. Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.
- jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/ účet 902), obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování drobného dlouhodobého hmotného majetku tj. majetek v ocenění nižší než je částka 3 000 Kč pokud nemá OSS ve vnitřním předpise stanoveno jinak.
- technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč a zároveň jsou splněny podmínky dle § 14 odst. 9 a 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - zařadí účetní jednotka technické zhodnocení k příslušné položce majetku (SÚ 021, 022, 029);
- cizí dlouhodobý hmotný majetek, tj. užívání cizího majetku např. na základě smlouvy o výpůjčce nebo jiného důvodu, se v evidenci vedou jako podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku druh/účet skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku (např. druh/účet 966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě o výpůjčce);
- zapůjčený dlouhodobý hmotný majetek se v evidenci majetku vede jako druh/účet ve skupinách 02, 03 a vyznačuje se jako podmíněná pohledávka z důvodu užívání majetku jinou osobou jako druh/účet ve skupině 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou (např. účet 924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce).
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věcí a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se oceňuje podle § 25 zákona o účetnictví
- pořizovací cenou,
- reprodukční pořizovací cenou,
- vlastními náklady.
Organizační složky rezortu a státní příspěvkové organizace tento majetek při prodeji oceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. h) zákona o účetnictví.
Podle § 55 vyhlášky součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 12, jsou zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
g) úhradu podílu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
h) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,
i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,
j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu,
c) kurzové rozdíly,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Ocenění jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného se zvýší o technické zhodnocení, pokud jeho ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.
Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.
B. Zásoby
Krátkodobý majetek je materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě.
Do materiálu zejména náleží:
a) suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) náhradní díly,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění.
g) další movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. s dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Zásoby se oceňují podle § 25 zákona o účetnictví
- pořizovací cenou,
- reprodukční pořizovací cenou,
- vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, přímými náklady vynaložených na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti.
Podle § 57 vyhlášky jsou součástí pořizovací ceny zásob též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
O zásobách se v rezortu MSp účtuje způsobem B, pokud nemá OSS ve vnitřním předpise stanoveno jinak.
Příloha 4
Metodika vedení nehmotného majetku
I. Základní pojmy
Dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 013) je definován v § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění převyšuje částku 60.000,- Kč.
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 018) z hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění nepřevyšuje částku 60.000,- Kč včetně. Pro účely evidence rozumíme počítačovým programem licenci.
Licence je právo užívat dané programové vybavení. Rovněž převod licence může proběhnout pouze za podmínek stanovených licenční smlouvou.
Typy licencí
a) Licence na počítač (PC) je model, kdy je poskytováno oprávnění užívat licenci k počítačovému programu právě na jednom počítači (bez závislosti na tom, kolik zaměstnanců s počítačem pracuje). Každá licence na počítač (PC) je evidována pod vlastním inventárním číslem jako (drobný) dlouhodobý nehmotný majetek.
b) Serverová licence (SRV) je model, který umožňuje volné využití dané licence na serveru instalované, a to pro zaměstnance, kteří se na daný server připojují. Licence může být omezena např. počtem procesorů serveru (CPU licence) nebo počtem aktuálně přihlášených (pracujících) uživatelů, případně celkovým počtem uživatelů, kteří můžou tuto licenci využívat. Využití licence může být časově omezeno. Každá serverová licence (SRV) je evidovaná pod vlastním inventárním číslem jako (drobný) dlouhodobý nehmotný majetek.
c) Multilicence (MULTI) slouží zejména velkým organizacím pro zjednodušení přístupu k využití licencí. Multilicence může být omezena např. na počítače (servery), na počet uživatelů apod. Využití multilicence může být časově omezeno. Multilicence je evidována pod jedním inventárním číslem jako (drobný) dlouhodobý nehmotný majetek.
d) Shareware (SHARE) označuje produkty, které jsou obvykle volně šiřitelné. Většinou se jedná o verze programů, které jsou komerčně prodávané a jsou u nich výrobcem nastavená omezení (např. časově, funkčně apod.). Shareware je primárně určen pro vyzkoušení produktu a dlouhodobé užívání programu může být podmíněno zaplacením ceny, případně registrací u vykonavatele autorských práv k počítačovému programu. Až po zaplacení ceny produktu přechází Shareware do jiného licenčního modelu a splňuje podmínku pro zařazení do jako (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku.
e) Freeware označujeme počítačové programy, které jejich autor dává k dispozici jako volný statek pro všechny potencionální uživatele (může být vyžadována registrace uživatele). Obvykle nevznikají s pořízením tohoto typu licence náklady, nicméně můžou vzniknout výdaje nebo náklady spojené se zprovozněním počítačového programu, pak se počítačový program oceňuje cenou v hodnotě nákladů spojeních se zprovozněním a v tomto případě bude freeware zařazen do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku.
f) Programové vybavení pořízené současně s počítačem (OEM licence). Je to jednak základní programové vybavení, jehož existence podmiňuje činnost příslušného technického zařízení (hardware), jako např. operační systém počítače, ovladače periferních zařízení, programy antivirové ochrany atd., a dále i aplikační programové vybavení, jehož instalace na počítač rozšiřuje komfort a použitelnost počítače na úlohách řešených uživatelem. Cena tohoto programového vybavení je součástí ceny počítače. Povinností uživatele je předat s předávanými technickými prostředky i související programové vybavení. OEM licence je spojena s konkrétním počítačem a je nepřenositelná na jiný počítač nebo zařízení. OEM licence se eviduje jako součást jako (drobného) dlouhodobé hmotného majetku (tj. OEM licence se samostatně neevidují.)
Ocenění nehmotného majetku
Účetní jednotky oceňují dlouhodobý nehmotný majetek podle zákona o účetnictví, a to:
pořizovací cenou, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související; reprodukční pořizovací cenou při bezúplatném nabytí majetku, za kterou by však byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, majetek nabytý darováním, vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady a nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek), vlastními náklady, tj. přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného majetku vlastní činností.
Zhodnocení majetku a technické zhodnocení
a) Zhodnocení - update je provedení opravy či aktualizace, popř. úprava pro momentální (nové) podmínky. Jeho podstata spočívá v tom, že se počítačový program uvádí do stavu, ve kterém bude tak jako dříve korespondovat s vnější objektivní realitou. Jde sice o zásah do majetku, ale následkem není změna účelu, ani technických parametrů, ani se nerozšiřuje vybavenost nebo použitelnost. V případě update nejde o technické zhodnocení, jedná se o opravu, resp. údržbu.
b) Technické zhodnocení - upgrade znamená zdokonalení počítačového programu (obvykle nová verze). Jeho podstata spočívá v nových užitných vlastnostech, které většinou budou na úrovni změny technických parametrů, nebo v rozšíření vybavenosti a použitelnosti. Většinou se formálně odlišuje číslem verze. Upgrade je technickým zhodnocením.
c) Ocenění nehmotného majetku při technickém zhodnocení
- ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na zásah převýší částku 60.000,- Kč a technické zhodnocení splňuje podmínky uvedení do užívání;
- pokud technické zhodnocení je nižší než stanovená částka, hradí tento výdaj organizační složka státu vždy jako provozní výdaj.
Nakládání s majetkem
a) Poskytnutí (zapůjčení) licence
Pokud je tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Při poskytování oprávnění nedochází ke změně smluvních stran licenční smlouvy. Zapůjčení mezi organizačními složkami státu probíhá na základě zápisu, který je dokladem o nabytí práva k užití licence.
Složka rezortu, které jsou licence poskytnuty, je oprávněna přenechat poskytnuté licence do užívání organizačním složkám v rámci své působnosti.
Při poskytnutí licencí programového vybavení zůstávají tyto licence nadále v majetkové evidenci složky rezortu, která tyto licence poskytuje. Složka rezortu, která licence poskytuje, o tomto poskytnutí neúčtuje. Složka rezortu, které jsou licence poskytnuty, o tomto poskytnutí neúčtuje a poskytnuté licence eviduje jako cizí majetek.
b) Postoupení licence (převod)
Postoupení licencí je postoupení práva hospodařit s majetkem jiné složce rezortu. Dokladem o postoupení je zápis. Po tomto postoupení dochází k vyřazení příslušného majetku z majetkové evidence u složky rezortu, která majetek postoupila, tj. u této složky rezortu se sníží počet licencí a sníží se cena majetku v evidenci a účetnictví.
Složka rezortu, které byl majetek postoupen, zavede tento majetek do majetkové evidence a účetnictví.
c) Přesun licencí (změna umístění v rámci dané složky)
Pojem přesun licencí se používá pro přesun licencí v rámci dané složky rezortu. O přesunu se neúčtuje s výjimkou případného střediskového účetnictví.
II. Majetková evidence počítačového programu
Dokumentace oprávněnosti užívat počítačové programy
Základním dokladem o oprávněném použití počítačového programu je zaplacený daňový doklad (faktura).
Oprávněnost používání počítačových programů lze dále prokázat zejména některými z následujících dokumentů:
a) smlouvami na dodávky počítačového programu (pokud byly takovéto smlouvy uzavřeny), příp. dalšími nabývacími doklady,
b) licenčními smlouvami upravujícími užívání počítačového programu, případně originálními standardizovanými licenčními podmínkami,
c) doklady týkajícími se registrace užívání v registračním centru nebo obdobné evidenci výrobce či distributora počítačových programů (např. kopie registračních karet),
d) elektronickými kopiemi odeslaných a přijatých zpráv v případě pořízení počítačových programů dálkovým přístupem.
Tyto dokumenty musí složky rezortu evidovat o veškerých počítačových programech užívaných u každého orgánu státní správy. Odpovědnost za řádné vedení a evidenci nabývací dokumentace nesou složky rezortu. Zároveň jsou složky rezortu povinny zajistit u počítačových programů nově pořizovaných po nabytí účinnosti těchto pravidel uložení a evidenci originálních instalačních médií (disket, CD disků) po celou dobu užívání počítačového programu.
Vkládání programového vybavení do majetkové evidence
- Zásady při vkládání programového vybavení do majetkové evidence
1. organizační složka státu je povinna evidovat všechen nabytý nehmotný majetek - programové vybavení v APV IRES (Aplikační programové vybavení Informační rozpočtový a ekonomický systém), modulu Evidence software, a to neprodleně po jeho nabytí; při evidenci je nezbytné dodržovat zásady podle dokumentace systému IRES;
2. programové vybavení pořízené současně s (drobným) dlouhodobým hmotným majetkem (např. počítač, tiskárna, kopírka apod.) se eviduje jako součást tohoto (drobného) dlouhodobého hmotného majetku pod inventárním číslem přiděleným tomuto majetku;
3. programové vybavení zakoupené odděleně od (drobného) dlouhodobého hmotného majetku se eviduje samostatně pod samostatným inventárním číslem;
4. při evidenci programového vybavení vyvíjeného na zakázku s dílčími platbami za jednotlivé etapy vývoje se dílčí platby (náklady) účtují na vrub účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek; teprve po dokončení a převzetí díla se majetek eviduje v majetkové evidenci (v celkové hodnotě všech pořizovacích nákladů); po zaevidování majetku se dá pokyn k zaúčtování na vrub účtu 013 Software ve prospěch účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek;
5. pro každé dodávané programové vybavení je nutno vytvořit samostatný „Protokol o převzetí“;
6. členění majetkové evidence na majetek dlouhodobý a drobný dlouhodobý je nezbytné zachovat i v rámci jedné faktury, tzn. že některé položky faktury mohou patřit do majetkové evidence dlouhodobého majetku (druh majetku - 013), jiné do majetkové evidence drobného dlouhodobého majetku (druh majetku - 018);
7. zhodnocení majetku je třeba vyznačit v majetkové evidenci. Přesáhne-li celková částka zásahu na majetku částku 60.000,- Kč, jedná se:
- u dlouhodobého nehmotného majetku o technické zhodnocení, jehož výsledkem je „Protokol o technickém zhodnocení“ (při technickém zhodnocení dojde k navýšení pořizovací ceny);
- u drobného dlouhodobého nehmotného majetku se technické zhodnocení považuje za nový majetek - dlouhodobý nehmotný, který je třeba zaevidovat do majetkové evidence dlouhodobého nehmotného majetku v ceně technického zhodnocení;
- Postup při vkládání programového vybavení do majetkové evidence:
1. V systému IRES se majetek eviduje na základě dokladu o pořízení pomocí formuláře FIA014F - „Protokol o převzetí majetku“. Současně je nezbytné vyznačit vazbu mezi „Protokolem o převzetí majetku“ a dokladem o pořízení (viz formulář FIA016F - „Protokol převzetí - vazba na doklady“).
2. Dokladem o zařazení programového vybavení do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“, který podepisuje oprávněná osoba. Po zařazení majetku do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“ předán k zaúčtování.
3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat „Protokol o převzetí“ společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování.
4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování programového vybavení na „Protokolu o převzetí“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Zhodnocení a technické zhodnocení programového vybavení
- Postup při zhodnocení programového vybavení
1. Zhodnocení programového vybavení se eviduje na základě dokladu o jeho pořízení.
2. V systému IRES se zhodnocení eviduje pomocí formuláře „Zhodnocení majetku“, volaného z formuláře „Inventární karta majetku“ - FIA002F.
- Postup při technickém zhodnocení programového vybavení
1. V systému IRES se technické zhodnocení eviduje pomocí formuláře FIA021V - „Technické zhodnocení“ volaného z formuláře „Inventární karta majetku“- FIA002F.
2. Dokladem o technickém zhodnocení je „Protokol o technickém zhodnocení“ (formulář „Protokol o technickém zhodnocení“ - FIA025F“), který podepisuje oprávněná osoba. Po provedení evidence technického zhodnocení je protokol předán k zaúčtování.
3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat protokol společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování.
4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování technického zhodnocení na „Protokolu o technickém zhodnocení“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Poskytování programového vybavení
- Postup při poskytování programového vybavení
V systému IRES se poskytování programového vybavení eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“.
1. Dokladem o poskytnutí programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o poskytnutí podlicence software (výpůjčka)“. Zápis musí být podepsán oprávněnými osobami obou stran.
2. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
3. Vypůjčitel je povinen vždy do 10. ledna doručit půjčiteli písemnou zprávu o stavu předmětu zápisu k 31.12. uplynulého kalendářního roku z důvodu provádění inventur.
- Prodlužování výpůjček
1. Po uplynutí doby výpůjčky, nepožádá-li půjčitel o vrácení programového vybavení, se sjednaná doba výpůjčky automaticky prodlužuje vždy o další rok.
2. Prodloužení výpůjčky se eviduje v systému IRES ve formuláři FIA042F - „Zapůjčené licence SW“.
- Postup při vrácení programového vybavení
1. Vrácení programového vybavení se v systému IRES eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“.
2. Dokladem o vrácení programového vybavení je „Zápis o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“. Zápis musí být podepsán oprávněnými osobami obou stran.
3. Před uplynutím sjednané doby bezplatného užívání lze užívací vztah ukončit dohodou obou stran učiněnou písemnou formou - rovněž „Zápisem o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“.
4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
Postupování programového vybavení
1. K postoupení programového vybavení je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba, jehož vzor je uveden v této metodice.
2. V systému IRES se postoupení programového vybavení eviduje ve formuláři FIA040F - „Evidence software“.
3. Dokladem o postoupení programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o převodu příslušnosti hospodařit se software“. Zápis musí být podepsán oprávněnými osobami obou stran.
4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
5. Na základě podepsaného zápisu provede složka rezortu, která programové vybavení postoupila, jeho vyřazení z majetkové evidence a účetnictví.
6. Složka rezortu, které bylo programové vybavení postoupeno, vloží na základě podepsaného „Zápisu o převodu příslušnosti hospodařit se software“ toto programové vybavení do majetkové evidence a účetnictví.
Přesun programového vybavení
1. V systému IRES se přesun programového vybavení eviduje ve formuláři „Přesun majetku“, který lze vyvolat z formuláře „Inventární karta majetku“ - FIA002F.
2. V případě, že složka rezortu účtuje o přesunu na jinou organizaci, je třeba vytisknout „Protokol o přesunu“ na formuláři „Protokol o přesunu majetku“ - FIA019F. U složek rezortu, které neúčtují o přesunu programového vybavení, se body 2. - 5. neprovádí. Případný „Protokol o přesunu“ má pouze informativní význam.
3. „Protokol o přesunu majetku“ podepíše oprávněná osoba a je dokladem o přesunu programového vybavení.
4. Podepsaný „Protokol o přesunu“ je nezbytné předat k zaúčtování.
5. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování na „Protokolu o přesunu“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Vyřazování programového vybavení z majetkové evidence
1. Je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o trvalé nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba. Vzor “Rozhodnutí o trvalé nepotřebnosti majetku“ je uveden v příloze č. 2 Instrukce.
2. Programového vybavení, pokud to není v rozporu s licenčními podmínkami a ujednáními, je nutno nabídnout jiným zájemcům formou vystavení na extranetu po dobu minimálně deseti (10) kalendářních dnů a v případě, že se nenajde zájemce, nabídne se ještě formou vystavení na internetu po dobu minimálně deseti (10) kalendářních dnů.
3. Není-li o programové vybavení zájem, je nezbytné předložit likvidační komisi doklady o neupotřebitelnosti majetku a požádat o vypracování návrhu o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku a způsobu naložení s ním v souladu se zvláštními právními předpisy16.
4. Na základě předchozích kroků je možné provést vlastní vyřazení programového vybavení z majetkové evidence. V systému IRES se provádí vyřazení ve formulářích „Inventární karta majetku“ - FIA002F, FIA040F - „Evidence software“ a „Vyřazení majetku“.
5. Dokladem o vyřazení programového vybavení z majetkové evidence je „Protokol o vyřazení“ (formulář „Protokol o vyřazení majetku“ - FIA020F), který podepíše oprávněná osoba.
6. „Protokol o vyřazení“ je předán do účtárny.
7. Účtárna potvrdí zaúčtování na „Protokolu o vyřazení“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
8. Po splnění všech výše uvedených podmínek (body 1-7) lze provést fyzickou likvidaci majetku v souladu se zvláštními právními předpisy16. Dokladem o likvidaci je protokol o fyzické likvidaci.
Evidence instalací
Složka je povinna vést evidenci instalací programového vybavení.
Evidenci instalací lze vést některým z níže uvedených postupů:
- prostředky systému IRES, v takovémto případě složí k evidenci formuláře FIA044F - „Evidence instalací“, FIA045F - „Balíčky software“ a FIA050F - „Evidence seskupení nebo
- prostředky jiného automatizovaného systému nebo
- jiným způsobem, jenž prokazatelně a v souladu s legislativou dokladuje oprávněnou instalaci programového vybavení na příslušném počítači.
Příloha 5
Způsoby odpisování a doba odpisování u některého dlouhodobého majetku
A. Rovnoměrný způsob odpisování
V tabulkách v bodě a) a c) je stanovena minimální možná doba odpisování u vybraného dlouhodobého majetku. Povinností účetní jednotky je sestavovat a aktualizovat odpisové plány po celou dobu používání dlouhodobého majetku. Účetní jednotka při zaevidování nově pořízeného majetku může k odhadu předpokládané doby odpisování zahrnout i délku záruční doby.
a) Dlouhodobý hmotný majetek - informační technologie
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I CZ-CPA   I Název                     I Doba odpisování       I Do této     I
I          I                           I                       I skupiny     I
I          I                           I                       I patří       I
I          I                           I                       I zejména     I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.11 I Přenosná zařízení pro     I Záruční doba + 2 roky I Notebooky,  I
I          I automatické zpracování    I (minimálně 4 roky)    I atd.        I
I          I dat o hmotnosti <=        I                       I             I
I          I 10 kg, např. přenosné     I                       I             I
I          I počítače (notebooky);     I                       I             I
I          I osobní digitální          I                       I             I
I          I asistenti a podobné       I                       I             I
I          I počítače                  I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.13 I Digitální zařízení pro    I Záruční doba + 2 roky I osobní      I
I          I automatizované zpracování I (minimálně 4 roky)    I počítače    I
I          I dat obsahují pod          I                       I             I
I          I společným krytem nejméně  I                       I             I
I          I základní jednotku,        I                       I             I
I          I vstupní a výstupní        I                       I             I
I          I jednotku, též kombinované I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.14 I Digitální zařízení pro    I Záruční doba + 2 roky I ostatní ICT I
I          I automatizované zpracování I (minimálně 4 roky)    I             I
I          I dat předkládané ve formě  I                       I             I
I          I systémů                   I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.15 I Ostatní digitální         I Záruční doba + 2 roky I servery     I
I          I zařízení pro              I (minimálně 5 let)     I             I
I          I automatizované zpracování I                       I             I
I          I dat, mohou též obsahovat  I                       I             I
I          I pod společným krytem      I                       I             I
I          I jednu nebo dvě z          I                       I             I
I          I následujících jednotek:   I                       I             I
I          I paměťové, vstupní,        I                       I             I
I          I výstupní jednotky         I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.18 I Jednotky vykonávající dvě I Záruční doba + 2 roky I Tiskárny,   I
I          I nebo více z těchto        I (minimálně 4 roky)    I skenery     I
I          I funkcí: tisk, skenování,  I                       I atd.        I
I          I kopírování, faxování      I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
I 26.20.16 I Vstupní nebo výstupní     I Záruční doba + 2 roky I Disková     I
I          I jednotky pro počítače,    I (minimálně 6 let)     I pole        I
I          I mohou též obsahovat pod   I                       I             I
I          I společným krytem paměťové I                       I             I
I          I jednotky                  I                       I             I
I----------I---------------------------I-----------------------I-------------I
b) Dlouhodobý hmotný majetek - nemovitosti
U nově pořízené nemovitosti OSS provede kvalifikovaný odhad doby používání, případně může stanovit předpokládanou dobu používání v rozmezí 80 - 300 let.
c) Dlouhodobý nehmotný majetek
I----------I----------------------------------------------------I------------I
I CZ-CPA   I Název                                              I    Doba    I
I          I                                                    I odpisování I
I          I                                                    I   (min.)   I
I----------I----------------------------------------------------I------------I
I 62.01.00 I software a obdobné předměty                        I     4      I
I----------I----------------------------------------------------I------------I
I 59.00.00 I audiovizuální dílo                                 I     3      I
I----------I----------------------------------------------------I------------I
I 72.20.00         I nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, licence a      I     8      I
I          I obdobná práva a ostatní dlouhodobý majetek s       I            I
I          I výjimkou studií, záměrů, analýz, plány a obdobných I            I
I          I produktů                                           I            I
I----------I----------------------------------------------------I------------I
I 71.00.00 I Studie, záměry, analýzy, plány a obdobné produkty  I     5      I
I----------I----------------------------------------------------I------------I
U položky CZ-CPA 62.01.00 (software a obdobné předměty) stanovuje složka dobu odpisování individuálně při zohlednění podmínek pořízení SW (např. placená podpora apod.), nicméně doba odpisování nesmí být kratší, než doba uvedena v tabulce. U vybraných SW bude odborem informatiky určena závazná doba odpisování.
B. Výkonový způsob odpisování motorová vozidla
V tabulce je stanoven minimální počet ujetých km při prvním zařazení motorového vozidla. Povinností účetní jednotky je sestavovat a aktualizovat odpisové plány po celou dobu používání dlouhodobého majetku.
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
I CZ_CPA oddíl I Název                             I     Doba používání      I
I              I                                   I   stanovené na počet    I
I              I                                   I      ujetých km 1)       I
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
I      29      I mini a malé třídy                 I       220 000 km        I
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
I      29      I nižší střední a střední třídy     I       250 000 km        I
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
I      29      I vyšší střední třídy, B-SUV, C-SUV I       300 000 km        I
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
I      29      I luxusní, mikrobusy, užitková      I       350.000 km        I
I--------------I-----------------------------------I-------------------------I
1) § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
§ 123 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů,
§ 95 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 až § 12 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2018 Sb.
4) § 48 a § 49 ZMS
5) § 12 a § 13 ZMS
6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů
7) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
9) § 14 odst. 2 vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 9 odst. 2 ZMS
11) § 14 odst. 7 ZMS
12) § 21 odst. 2 ZMS
13) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů.
Pokyn čj.MSP-3/2015-OP-ORG , kterým se vydává Spisový řád Ministerstva spravedlnosti.
14) např. § 1 odst. 6, § 3 a násl. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů
15) Metodický výklad Ministerstva financí č. j. 22/83 730/2009 - 222 ze dne 11. listopadu 2009, k pojmu "přiměřené snížení kupní ceny"
16) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
17) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 27 ZMS
19) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
20) § 27 odst. 5 ZMS
21) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, včetně jeho prováděcích předpisů.
22) Usnesení vlády č. 624 z 20. června 2001, o pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly užívání počítačových programů
23) Instrukce č. 9/2020 Ministerstva spravedlnosti ze dne 28. 12. 2020 č.j. 53/2020-OIM-OSU, o používání služebních a jiných motorových vozidel a o používání elektronických karet pro nákup pohonných hmot v resortu Ministerstva spravedlnosti
24) § 2 až 12 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.
1) vyhláška č. 410/2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších změn
2) Vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
3) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
4) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
5) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
6) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů
1) Minimální doba používání a stupeň třídy u motorových vozidel jsou odvozeny z Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 9/2020 ze dne 28. 12. 2020 č.j. 53/2020-OIM-OSU, o používání služebních a jiných motorových vozidel a o používání elektronických karet pro nákup pohonných hmot v resortu Ministerstva spravedlnosti