Novela počítá s tím, že bude nově zřízená Kancelář finančního arbitra, která má především mimosoudně řešit spory mezi klienty a poskytovateli finančních služeb. Tato kancelář bude organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, přesněji z kapitoly ministerstva financí.

Do pravomocí finančního arbitra má podle zákona nově spadat i řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů a kolektivního financování, tedy například účast v podílových fondech. Novela také stanoví, že výnos ze sankcí bude plynout do rozpočtu.

Změna je především v tom, že podle současného zákona o finančním arbitrovi je jeho činnost povinná zajišťovat ČNB. Tento postup je ale v rozporu se Smlouvou o fungování EU, protože narušuje nezávislost ČNB a je v rozporu se zákazem měnového financování centrálních bank.

Současný stav je již delší dobu předmětem kritiky Evropské komise (EK), která hrozí, že zahájí řízení o porušení smlouvy. V krajním případě může dojít i k finančním sankcím. Podle Lisabonské smlouvy totiž EK může uložit finanční sankce v takové výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.