Bulletin advokacie online

autor: Mgr. Ing. Petra Jelínková

K sepsání tohoto článku mě vedou některé zkušenosti, které jsem jako zapsaná mediátorka při realizaci soudem nařízených setkání s mediátorem získala. Realizace některých soudem nařízených setkání s mediátorem mě přiměla řešit situace a zabývat se otázkami vyvstalými v souvislosti s tímto setkáním, které jsem v jiných případech řešit nemusela. Ačkoliv se alespoň u mě jednalo o výjimečné případy, lze předpokládat, že s nárůstem četnosti soudem nařizovaných setkání, otázek a složitých situací souvisejících s nařízeným setkáním s mediátorem bude přibývat. V tomto článku nabízím zamyšlení a právně zdůvodněné odpovědi a návrhy řešení některých z nich.

Kdo a koho jen povinen oslovit ohledně termínu nařízeného setkání s mediátorem? Strany nebo zapsaný mediátor?

Institut nařízeného setkání s mediátorem je upraven pouze v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský zákoník, zejména v § 100 odst. 2, dále, co se odměny za toto nařízené setkání týče, v § 10 odst. 3 zákona č. 202/2012 Sb. a v poslední řadě v § 15 vyhlášky č. 277/2012 Sb.

Z těchto právních předpisů je pro posouzení shora uvedené otázky stěžejní zákon č. 99/1963 Sb., neboť zbývající dva zmíněné právní předpisy upravují v souvislosti s nařízeným setkáním se zapsaným mediátorem pouze otázku odměňování a zákon č. 202/2012 Sb. v § 8 odst. 1 písm. f) nadto povinnost zapsaného mediátora té straně, která splnila soudem uloženou povinnost se setkat, vydat o tomto potvrzení.

V § 100 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. je upraveno, že předseda senátu může účastníkům nařídit první setkání se zapsaným mediátorem. Z tohoto lze interpretovat, že to jsou účastníci, kterým soud může uložit tuto povinnost, a nikoliv zapsaný mediátor. Ten, kdo má uloženou nějakou povinnost, má na svých bedrech, aby ji splnil. Je tak zcela na jeho svobodné vůli, zda se tuto povinnost rozhodne splnit, a tedy zda k tomu učiní potřebné kroky, nebo se jí rozhodne nesplnit. Aktivita je tak zcela na straně toho, komu byla uložena nějaká povinnost, jelikož on je tím, kdo ponese v případě jejího nesplnění sekundární odpovědnost. V případě nesplnění soudem nařízeného setkání se zapsaným mediátorem, je možnou sekundární odpovědností uložení pokuty či nepřiznání zcela či zčásti náhrady nákladů řízení.

Pokud jsem dospěla k tomuto závěru, pak ten, kdo má soudem uloženou povinnost, je povinen konat a tedy i sám oslovit zapsaného mediátora s žádostí o termín nařízeného setkání s mediátorem. Tento můj závěr se opírá i o skutečnost, že zákon č. 99/1963 Sb. neklade zapsanému mediátorovi žádnou povinnost a dokonce mu soud není ani povinen zasílat usnesení o určení jeho osoby mediátorem.

S odkazem na vše shora uvedené jsem dospěla k závěru, že jsou to strany konfliktu, které mají, v případě, že je jim soudem uložena povinnost se setkat s mediátorem, povinnost dotčeného jimi vybraného či soudem zvoleného zapsaného mediátora zkontaktovat. Zapsanému mediátorovi z žádného právního předpisu nevyplývá vůči stranám soudního sporu, kterým bylo setkání nařízeno, žádná povinnost, vyjma vydání potvrzení o splnění povinnosti se setkat dle § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 202/2012 Sb. Zapsaný mediátor tak není ani povinen strany sám aktivně kontaktovat ohledně termínu setkání. A to ani v situaci, kdy i jemu je soudem zasláno usnesení o určení jeho osoby jako zapsaného mediátora pro účel prvního setkání v dané věci.

Ovšem v případě, že se dotčenému zapsanému mediátorovi již jedna ze stran ozve s žádostí o termín setkání, měl by dle mého názoru zapsaný mediátor již jednat, termín či termíny navrhnout a aktivně je sdělit i těm účastníkům soudního sporu, kteří ho aktivně sami nekontaktovali. Tento závěr opírám o povinnost zapsaného mediátora postupovat vyváženě vůči oběma stranám, která je zakotvena v § 8 odst. 1 zákona č. 202/2012 Sb.

V praxi se mi stává často, že po určení mé osoby mediátorem se účastníci sami neozvou a až na základě mé dobrovolné iniciativy, kdy se ozvu po delší době sama s návrhy termínů setkání, mi sdělují, že čekali, až se ozvu.

Některé soudy tuto nejasnost řeší tím, že do výroku usnesení, kterým je povinnost setkat se s mediátorem nařizována nebo kterým je mediátor určen, stranám ukládají i povinnost mediátora zkontaktovat v určité lhůtě. U soudů, které takto postupují, se mi nestalo, že by se alespoň jedna ze stran neozvala sama.

Vzhledem však k tomu, že praxe soudů není v tomto jednotná, navrhuji sjednocení postupu soudů ve smyslu, aby ve výroku usnesení, kterým se určuje konkrétní mediátor, bylo dále i uvedeno, že účastníci konfliktu jsou povinni kontaktovat mediátora v určité lhůtě.

Komunikovat přímo z účastníky řízení nebo jejich právními zástupci ohledně termínu nařízeného setkání?

Zodpovězení této otázky věcně souvisí s odpovědí na předchozí otázku. Předně zapsaný mediátor bez ohledu, zda mu od soudu dojde usnesení o nařízení prvního setkání s mediátorem a o jeho vybrání jako zapsaného mediátora, není povinen ve vztahu ke stranám dotčeného soudního sporu dělat nic.

Pokud se mediátor rozhodne sám ze své vůle jako první strany zkontaktovat ohledně termínu setkání či již jedna či obě strany soudního sporu ho sami zkontaktovaly, pak se nabízí otázka, zda má mediátor komunikovat přímo s účastníky nebo jejich právními zástupci.

Jak už bylo zmiňováno při zodpovídání shora uvedené první otázky, povinnost setkat se s mediátorem je určena výlučně účastníkům konfliktu dle § 100 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. a nikoliv jejich právním zástupcům či zapsanému mediátorovi.

Dále čtěte >>> zde.

Na webových stránkách www.bulletin-advokacie.cz naleznete obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie, který je držitelem prestižního ocenění Právnický časopis ČR pro rok 2011 a 2012 a 2014, je taktéž recenzovaným časopisem. Dále zde naleznete odborné příspěvky exkluzivně určené jen pro tento portál, denně aktuality ze světa práva, české i zahraniční advokacie, legislativy a judikatury.

Bulletin advokacie, Bulletin advokacie online
Česká advokátní komora

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz