Je odškodnění za neoprávněnou vazbu a výkon trestu dostatečně vysoké a rychlé?
eFocus
V současné době, která je z hlediska aktivity různých orgánů činných v trestním řízení velmi živá, jsem pročítal materiály vztahující se k případnému odškodnění za výkon neoprávněné vazby a trest.
Myslím, že ohledně některých osob v současné době stíhaných v mediálně sledovaných kauzách, bude rozhodnuto v jejich prospěch, a možná jim vznikne nárok na odškodnění. Jsem samozřejmě profesně zdeformován profesí advokáta a obhájce. Přímým popudem k zalistování v zákoně 82/1998 Sb. (dále zákon) v odškodnění újmy způsobené státem jsou kauzy Rath a spol. a Nagyová a spol.
V obou kauzách bylo použito procesní opatření pobyt ve vazbě. Nehodnotím správnost těchto rozhodnutí, nemám podklady.
Určitě nelze ale vyloučit zastavení nebo odložení věci či zproštění obžaloby u některých obviněných či obžalovaných.
Po takovémto procesním rozhodnutí může právě následovat použití zák. 82/1998 Sb. Samozřejmě rozhodujícím stimulem je existence alespoň zbytku sil u těchto osob. Ne fyzických, ale hlavně psychických s motivací získat satisfakci společenskou a profesionální.
Pokud se laik v takovéto životní situaci seznámí s podmínkami a řízením v zákoně, může odstoupit od myšlenky požadovat odškodnění (komplikovanost, zdlouhavost a pozice prosebníka).
Již kolega JUDr. Michal Žižlavský navrhoval ve svém programu před 5. Sněmem ČAK v roce 2009 zahájit odbornou diskusi k výši odškodnění nemajetkové újmy. Nevím, kam tato iniciativa pokročila. Moje základní myšlenka v odškodnění za vazbu a výkon trestu spočívá ve zjednodušení celého řízení poskytnutím paušálních částek za tyto újmy. Konkrétní výši nechávám stranou. Tento mechanismus by mohl být doplněn povinností státu poskytnout náhradu automaticky, bez žádosti poškozeného.
Stejný mechanismus by mohla mít i úprava náhrady dle § 31a zákona – nemajetková újma zejména pokud věc byla v pozornosti médií. Myslím, že někteří poškození by přivítali takto zjednodušené řízení.
Pokud by chtěli plnohodnotné odškodnění, měli by možnost po přijetí paušálu požádat o doměření do dnes v zákoně zakotvených částek.
Ještě malá odbočka k § 31/4 zákona. Nevidím důvod, proč by neměla být přiznána náhrada zastoupení v souvislosti s projednáním u příslušného úřadu. Jestliže stát způsobil poškozenému takovou zásadní újmu jako bezdůvodné omezení svobody, proč by právě v řízení o nápravu tohoto stavu nebyl nápomocen úhradou nákladů za odbornou pomoc.
Ještě jedna myšlenka, kterou již nebudu rozvádět. Paušální náhrada za újmu vzniklou pobytem ve vazbě či výkonu trestu by měla být zvýšena v případě publikace kauzy v médiích. Za tím účelem by byla na místě provázanost tiskového zákona se zákonem 82/1998 Sb.
Minimálně by bylo namístě založit takto povinnost médií publikovat výrok kladného trestněprávního rozhodnutí.
Jsem přesvědčen, že naše právní úprava má ještě prostor pro vylepšení pozice osob, u nichž došlo k odložení či zastavení trestního řízení nebo ke zproštění obžaloby.
JUDr. Jiří Polanský,
advokát
Advokátní kancelář JUDr. Jiřího Polanského
Vladislavova 1747/16
110 00 Praha 1
Tel.: +420 257 310 821
Fax: +420 257 310 822
e-mail: kancelar@akpolansky.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
