Ocenění Flamma pro inspirativní právničky má šest nových laureátek. Do Síně slávy vstoupila Eliška Wagnerová
Projekt #PRVNÍCH100LET vyhlásil výsledky třetího ročníku česko-slovenského ocenění Flamma. Mezi letošními laureátkami jsou zástupkyně justice, advokacie, akademie i neziskového sektoru. Do Síně slávy projektu byla jako první právnička uvedena bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Třetí ročník česko-slovenského ocenění Flamma se uskutečnil v rámci projektu #PRVNÍCH100LET, který se věnuje historii, současnosti i budoucnosti žen v právu. Z více než 40 nominací, které projekt v průběhu roku získal, se celkem 18 příběhů dostalo na finálový shortlist. Ten hodnotila porota složená z ambasadorek a podporovatelek projektu, loňských laureátek, zástupců právnických organizací i partnerů projektu. Vyhlášení proběhlo dne 27. února 2024 na galavečeru „Právničky na Jatkách“, v rámci kterého předaly oceněným právničkám skleněnou plaketu například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, ministryně obrany Jana Černochová nebo místopředsedkyně slovenského Nejvyššího soudu Andrea Moravčíková.
Vzdělání na prvním místě
Hned dvě výherkyně ocenění Flamma se zásadně podílí na formování (nejen) nastupující generace právniček a právníků. Veronika Bílková je první profesorkou oboru mezinárodního práva veřejného v České republice a jako první žena také převzala vedení katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Současně byla nedávno již podruhé zvolena místopředsedkyní Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise). Podle porotkyň se se Veronika Bílková prosadila v nejsložitějším velmi maskulinním právnickém odvětví. „Je také laskavý člověk věnující se lidským právům starších lidí. V tuto chvíli je určitě nejznámějším a českým právním akademikem v Evropě i na světě,“ řekla jedna z porotkyň.
„Ve své akademické dráze se řídím heslem odpovědět na každý e-mail studenta, přečíst každou kvalifikační práci a jak stálo v jednom evaluačním studentském hodnocení: systematicky obtěžovat poznatky z praxe,“ říká další z finalistek, akademička a advokátka Renáta Šínová z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dodává, že ji v práci výrazně ovlivňuje těžce postižená dcera Alžběta. „Díky ní jsem začala nejen řešit práva osob se zdravotním postižením, ale získala a přijala životní krédo, že žádný problém není tak velký, abychom museli ztratit sílu a energii pro nalezení jeho řešení,“ popisuje expertka působící také v advokátní kanceláři Havel & Partners. „Vážím si její aktivity při organizování akcí v rodinně právní oblasti, i obětavé práce na fakultě. Jednoznačně upřednostňuje péči o druhé a ochranu slabších před vlastními zájmy,“ zhodnotila jedna z porotkyň.
Také další z oceněných, Ludmila Vodáková, se svými aktivitami snaží vzdělávat a posouvat právnické profese v Česku. Posledních šest let stojí v čele Justiční akademie a přesto, že justice není jednoduchý partner pro zavádění změn, její manažerské dovednosti a schopnost kombinovat profesionální a lidský přístup k práci proměnily akademii ve funkční platformu pro odbornou spolupráci soudců, akademiků a odborníků z různých oborů. „Je to statečná žena, která se již několik let snaží o funkční chod justiční vzdělávací instituce, navzdory překážkám, které má,“ napsala v hlasování jedna z porotkyň.
Fokus na lidská práva
Další z oceněných je Monika Hanych. Expertka na lidská práva, mediální právo a nové technologie dříve pracovala například v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva nebo v Kanceláři veřejné ochránkyně práv. „Monika dlouhodobě přispívá k ochraně lidských práv velmi důsledně, ale přitom ne invazivně, ne aktivisticky,“ uvedla jedna z porotkyň. Podobně zásadní dopad mají také aktivity slovenské advokátky Vandy Durbákové, která se v rámci své právní praxe zaměřuje zejména na práva menšin a jejich ochranu před diskriminací a ochranu práv žen. Vanda mimo jiné v minulosti uspěla před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku v případech nezákonných sterilizací romských žen, policejní razie vůči Romům v Moldavě nad Bodvou či romským chlapcům na policejní stanici v Košicích.
Šestou cenu si z galavečera odnesl spolek Bez trestu, který od svého založení v roce 2021 upozorňuje na bagatelizaci domácího a sexualizovaného násilí. Kromě toho poukazuje na neadekvátně nízké tresty, které jsou pachatelům často uloženy i v případech velmi brutálního či dlouhotrvajícího násilí. „Oblast, na kterou se zaměřují, je nesmírně důležitá. I události posledních dnů a týdnů (odmítnutí ratifikace Istanbulské úmluvy, přístup brněnského odvolacího soudu k diskusi nad sporným rozhodnutím) ukazují, že oběti domácího násilí stále potřebují pomoc,“ zhodnotila jedna z porotkyň. Jedna z klíčových tváří spolku, advokátka Lucie Hrdá, je současně již laureátkou ocenění Flamma z roku 2021.
Síň slávy pro Elišku Wagnerovou
Soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková a místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková uvedly společně v závěru večera Elišku Wagnerovou jako první právničku zařazenou do Síně slávy projektu. Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá senátorka si ocenění převezme z rukou Kateřiny Šimáčkové v Brně.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
