Pamatujeme si nové změny týkající se rodičovské dovolené?

Vzhledem k tomu, že proběhla poměrně velká komunikační kampaň na výše uvedené téma, advokátní kancelář chtěla vědět, zda veřejnost v této oblasti dané změny vnímala. V průzkumu se ukázalo, že 44 % dotázaných záležitost nezajímá a nebo si již nic z nově nastavených pravidel nepamatuje. Ale 41 % respondentů si naopak pamatuje, že rodičovský příspěvek má vzrůst o 80 000 Kč, nicméně neznají další podrobnosti.
 

Janka Brezániová, partnerka Taylor Wessing Česká republika a specialistka na pracovní právo k tomu uvádí: “Největší změnou, se kterou novela zákona o státní sociální podpoře přichází, je navýšení celkové částky rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun. Tato změna se dotkne těch rodičů, kteří začnou pobírat rodičovský příspěvek nejdříve od 1. ledna 2020. Na zvýšený rodičovský příspěvek budou mít taktéž nárok i ti rodiče, kteří již příspěvek pobírají. Ti mohou počítat s přírůstkem celých 80 tisíc korun nebo jen části tohoto navýšení. Bude záležet na tom, kolik již vyčerpali z rodičovského příspěvku celkem, a také na době, po kterou ještě mohou rodičovský příspěvek čerpat. Důležitou roli hraje také příjem, který pobírali před nástupem na rodičovskou dovolenou. Pokud ale dítě oslaví čtvrté narozeniny před 1. lednem 2020 nebo rodič již rodičovský příspěvek vyčerpal, na něj se pak již tato nová úprava nevztahuje. K tomu je ovšem nutné doplnit, že v případě, kdy by Poslanecká sněmovna přijala novelu ve znění pozměňovacího návrhu Senátu, nárok na vyšší rodičovský příspěvek by měli taktéž rodiče, kteří i nadále pečují o dítě ve věku do 4 let, a již před účinností novely vyčerpali celou částku rodičovského příspěvku.“

Zajímavé bylo i zjištění, zda respondenti vědí, kdo má nárok na rodičovský příspěvek. 27 % dotázaných správně určilo, že jsou to oba partneři střídavě, pokud poskytují soustavnou péči o dítě. Skoro 30 % oslovených ale potvrdilo, že si nejsou jistí, zda jde o střídavou nebo souběžnou péči obou partnerů dohromady. Brezániová k tomu dodává: “Samozřejmě platí, že dávku rodičovského příspěvku lze čerpat na jedno dítě pouze jednou. Nelze tedy očekávat, že by oba z rodičů mohli každý samostatně vyčerpat celou částku rodičovského příspěvku. Technicky ovšem nic nebrání tomu, aby se rodiče na rodičovské dovolené v jejím průběhu vyměnili. V souvislosti s touto případnou  změnou by s uvolněním nastupujícího rodiče neměly vznikat žádné problémy. Návrat rodiče, který dosud pobíral rodičovský příspěvek, zpět do práce může být ale komplikovanější, a to především za situace, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem na svém návratu do práce předem jasně nedomluvil.”

Advokátní kancelář taktéž zajímalo, zda si respondenti myslí, že je správné, že si rodiče mohou během čerpání rodičovského příspěvku přivydělávat. Téměř 84 % dotázaných potvrzuje, že možnost přivýdělku rodičů považuje i nadále za správnou, a ve svých odpovědích deklaruje, že určitě nebo spíše ano. Pouze 10 % z dotázaných se kloní k odpovědi, že spíše či rozhodně ne, rodič by měl zůstat celou dobu pouze doma.
 

Neméně důležité a zajímavé bylo i zjištění, že přesto, že se zaměstnavatelé chlubí následnou podporou rodičů po nástupu do zaměstnání, téměř 78 % respondentů hlásí, že o žádné podpoře neví a nebo nemá žádné dostupné informace. Pouze 3 % dotázaných uvádějí, že je společnost po nástupu do zaměstnání i nadále podporuje. A pokud nějaká podpora ze strany zaměstnavatelů existuje, jedná se především o udržení místa a pozice do 3 let věku dítěte a jesle či školka přímo ve společnosti. Dotazovaní také často zmiňují i možnost práce z domova.
 

Brezániová k tomu dodává: “Zaměstnavatel je povinen zaměstnance po jeho návratu z rodičovské dovolené zařadit do práce dle jeho pracovní smlouvy, nicméně nemusí se jednat o zařazení na původní práci či pracoviště. Jinými slovy, zaměstnavatel je oprávněn zařadit zaměstnance na jinou práci a odlišné než původní pracoviště, pokud je toto zařazení a práce v souladu s jeho pracovní smlouvou.”

Průzkumu se zúčastnilo 51,4 % mužů a 48,6 % žen. Z toho ve věkové škále 15 – 29 let bylo 29,7 % respondentů, ve věku 30 – 44 let pak 40,4 % respondentů a ve věku 45 – 59 let 29,9 % respondentů. K internetovému šetření, provedeného společností STEM/MARK v listopadu tohoto roku se vyjadřovalo k položeným otázkám 512 respondentů.

O průzkum:

Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 40 % osob bez maturity, 37,3 % bylo s maturitou a 22,7 % s vysokoškolským vzděláním.

V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26,7 %), následoval Jihomoravský kraj s 11,3 % a Moravskoslezský kraj s 10,5 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 7,8 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (2,7 %). Vzorek zahrnoval 510 dotazovaných. Průzkum proběhl v listopadu 2019.