Státu propadnou nemovitosti bez průkazného vlastníka. Lze se o ně přihlásit už jen do konce roku

„Stát eviduje přes 330 tisíc položek v seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Nejvíce se jich nachází v Jihomoravském a dále Středočeském kraji, které jsou z hlediska počtu vysoko nad průměrem. Kdo seznamu nemovitostí najde své jméno, měl by se o majetek urychleně přihlásit a připravit se na doložení vlastnictví,“ doporučuje advokát Lukáš Regec z BDO.

Přehled takovýchto nemovitostí poskytuje na svých webových stránkách Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle úřadu nemá spousta nemovitostí zcela zřejmého vlastníka z toho důvodu, že před rokem 1989 se katastr nemovitostí neudržoval řádně, případně se informace ani neevidovaly. V seznamu převládají pozemky, kterých jsou statisíce, následované tisícovkami staveb.

„Lhůta, do kdy se musí vlastníci o své nemovitosti přihlásit, uběhne 31. prosince 2023 v souladu s občanským zákoníkem,“ uvádí konkrétně Lukáš Regec. „Počátek roku 2024 tak symbolicky završí 10 let dlouhé hledání vlastníků, které v roce 2014 uložil nový katastrální zákon katastrálním úřadům, potažmo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ dodává advokát z BDO Legal.

U černých staveb je situace složitější, ale ne vždy neřešitelná

V náročnější situaci se pak nacházejí ti, kteří jsou nejen nedostatečně identifikovatelní vlastníci, ale navíc jsou majiteli takzvané černé stavby. Pokud se chtějí o nemovitost přihlásit, čeká je navíc snaha o odstranění nedostatků a legalizaci stavby.

„Podle nedostatků těchto staveb rozdělujeme dvě kategorie – nepovolené a neoprávněné stavby. Prvním termínem rozumíme převážně stavby bez stavebního povolení anebo ty, které byly postaveny s výraznými odchylkami od schváleného projektu, například mají jiné půdorysné rozměry. Oproti tomu neoprávněnými stavbami označujeme ty, které jsou postavené na cizím pozemku bez potřebného povolení, přičemž může jít o situace, kdy stavba svou jakoukoliv částí zasahuje do sousedního pozemku, ale například se může jednat i o vedení inženýrských sítí napříč cizími pozemky bez souhlasu jejich vlastníků,“ rozebírá Lukáš Regec z BDO Legal.

Pokud stavební úřad dojde k závěru, že je stavba nepovolená a/nebo neoprávněná, je povinen zahájit řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení je povinen zároveň poučit vlastníka stavby o tom, že předmětnou stavbu je možné na žádost dodatečně povolit za splnění podmínek stanovených zákonem.

Obdobná situace platí i pro nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem, které jsou zároveň černými stavbami. Zde je však proces komplikovanější, neboť předpokladem pro zápis stavby do katastru nemovitostí je doložení podkladů, z nichž je zřejmé, že stavbu je možné užívat.

„Takovým dokladem může být i rozhodnutí o dodatečném povolení stavby s vyznačeným souhlasem o povolení užívání stavby. Toto rozhodnutí vydá stavební úřad tehdy, shledá-li, že černá stavba může být zlegalizována a užívána. Nicméně, prostředkem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je zahájení řízení o odstranění stavby. A předpokladem pro zahájení tohoto řízení je známost vlastníka nebo stavebníka, který však je nedostatečně identifikovaný a jeho vlastnictví do doby legalizace stavby nelze řádně stvrdit v katastru nemovitostí,“ specifikuje advokát z BDO.

Stavební úřad, ale i potenciální vlastníci, se tak mohou ocitnout v bludném kruhu, z něhož je často vyvede jen soud. V takové situaci Lukáš Regec radí řešit věc s odborníky.