Téměř 40 % Slovenek si spravuje svůj vlastní majetek samostatně. Ženské bohatství roste rychleji než kdy dřív

Ženy ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dříve. V Evropě podle údajů společnosti McKinsey vzrostla aktiva ovládaná ženami ze 4,6 bilionu dolarů v roce 2018 na 6,6 bilionu dolarů v roce 2023, což představuje nárůst z 32 na 38 % celkových spravovaných aktiv (AUM) EU. Společnost McKinsey zároveň předpovídá, že v EU aktiva ovládaná ženami dosáhnou do roku 2030 hodnoty 11,4 bilionu dolarů, což bude 47 % všech aktiv EU.

Ženy neustále posilují své socioekonomické postavení ve společnosti především proto, že jsou stále emancipovanější a ekonomicky aktivnější. Vzdělávají se, čím dál častěji obsazují vedoucí pracovní pozice a zvyšuje se i počet podnikatelek a investorek. Zároveň se ženy statisticky dožívají vyššího věku než muži a podle zprávy Rodinné chování Statistického úřadu SR z roku 2023 si ženy berou muže starší o 3 až 5 let ve 41 % případů a ve 22 % dokonce o 6 a více let, což znamená, že častěji také po mužích majetek dědí.

„Přesun bohatství směrem k ženám vnímáme jako součást širšího a v západním světě známého fenoménu transferu majetku od budovatelů ke správcům. Zatímco dosud podnikatelé budovali velmi úspěšné firmy a v souvislosti s jejich růstem enormně navyšovali své bohatství, jejich následovníci, z nichž v mnoha případech to budou právě ženy, se budou snažit majetek udržet a dál ho úspěšně spravovat tak, aby jeho výnosy dlouhodobě zajistily rozšiřující se rodiny. Klíčovou roli při tom bude mít strategická, profesionalizovaná správa tohoto jmění,“ vysvětluje řídící partner HAVEL & PARTNERS a ONE FAMILY OFFICE Jaroslav Havel.

Emancipovaná správa

V důsledku sociálních ekonomických, demografických a kulturních faktorů tak ženy stále častěji dokáží samy vybudovat velké jmění, zároveň průzkum NextŽeny realizovaný na Slovensku nyní ukázal, že i co se týče správy vlastního majetku, jsou zdejší ženy emancipované. Nejčastěji totiž Slovenky, konkrétně téměř dvě pětiny (38 %), uváděly, že samy řeší svůj vlastní majetek a své finanční záležitosti.

„Největší podíl investorek, které spravují vlastní majetek, tvoří mladší ženy ve věku 18-34 let. Jsou otevřené online investování, často svobodné nebo v ranné fázi vztahu a zvyklé pracovat s vlastními financemi už během studií nebo krátce po jejich dokončení. Jedním z důvodů jsou silné digitální dovednosti, vyšší ochota vyzkoušet rizikovější produkty. To je skvělá zpráva pro budoucí růst počtu žen investorek,“ komentuje to Jana Holíková, Director of Business Relations z rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE. Samostatně nespravují svůj majetek a finance jen mladé ženy, ale jsou to i svobodné nebo rozvedené. A sama si řeší své finance a jmění dokonce i více než čtvrtina (26 %) vdaných žen.

Ve srovnání s Češkami tak slovenské ženy rozhodují o svém majetku samostatněji. Podle průzkumu NextŽeny z roku 2023 v Česku totiž svůj vlastní majetek spravovalo jen 26 % žen. Češky naopak nejčastěji rozhodovaly o rodinném jmění spolu s někým dalším (39 %). U aktuálního slovenského průzkumu řeší v domácnosti finance a majetek s někým společně cca třetina Slovenek (32 %). „Zatímco v České republice je správa majetku častěji společnou záležitostí, Slovenky se učí pracovat s vlastním portfoliem už v mladším věku – a to i v případě, že mají partnera,“ potvrzuje Jana Holíková. 

Slovenští muži se nejčastěji starají o finanční a majetkové záležitosti celé domácnosti sami (34 %), je to dvakrát častěji než u žen – o financích a majetku rodiny samo totiž rozhoduje jen 16 % žen. „Silná skupina starších věkových kategorií – baby boomers nebo následující generace X – žila dlouhodobě v tradičním modelu konzervativního přístupu k investicím, kdy rozhodující slovo a často i přehled o rodinných financích měl pouze muž (otec zakladatel),“ připomíná Jana Holíková.

Risk versus jistota

Portfolio svých investic 6 mužů z 10 a 5 žen z 10 diverzifikuje – část prostředků tedy investují konzervativně do investic s nižším rizikem a výnosem a část do rizikovějších oblastí s vyšším výnosem. Slovenské ženy častěji než muži (22 % vs. 13 %) volí konzervativnější investice s nižší mírou rizika. Slovenští muži se zase naopak častěji než ženy pouštějí do odvážnějších investic, kdy usilují o maximální výši výnosu i za cenu vyšší míry rizika (19 % muži vs. 9 % ženy).

„Slovenská data v tomto ohledu nakonec odpovídají zahraničním statistikám. Snadnou ukázkou je například držení bitcoinu, které vychází v poměru 6:4 ve prospěch mužů. Naopak ženy mají častěji zájem o pomaleji rostoucí investice, ovšem s nižší mírou rizika. Při správě vlastního majetku sledují konzervativní fondy. Při správě podniku se častěji poohlížejí po investici v jejich odvětví, a nemají tak velkou potřebu utíkat jinam,” vysvětluje řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková.   

Ochota riskovat se u žen a mužů na Slovensku také mění s věkem. Ženy nejvíce investují ve věku 35 až 44 let, kdy dávají přednost kombinaci konzervativních a diverzifikovaných produktů. Mladší ženy do 34 let jsou v porovnání s muži konzervativnější a výrazně méně riskují. Od 44 let věku vykazují ženy rostoucí ochotu riskovat. Nad 55 let má v portfoliu rizikové investice 14 % Slovenek, což může souviset s jejich delší investiční zkušeností.

„Průzkumy ukazují, že na Slovensku roste skupina finančně aktivních žen, které se buď prosadily v zaměstnání/podnikání, nebo jsou dědičkami a mají potřebu samy rozhodovat, vzdělávat se a sledovat trendy. Pro tuto generaci je také přirozená vyšší otevřenost riziku s vidinou vyššího výnosu,“ vysvětluje Jana Holíková z ONE FAMILY OFFICE. U mužů naopak ochota riskovat s přibývajícím věkem klesá. V mladším věku má rizikové investice třetina slovenských mužů, nad 55 let pak rizikové investice u mužů výrazně klesají až na pouhá 3 %.

Klidné stáří a jistota v cihlách

Lidé na Slovensku se nejčastěji chtějí podle průzkumu NextŽeny investicemi zajistit na stáří, chránit své prostředky před znehodnocením a chtějí majetkově zajistit i rodinu. V tom se motivace u mužů a žen příliš neliší. Výrazně více Slovenek (34 %) než Slováků (20 %) ale investuje, protože chtějí mít dostatek financí na své cíle, aby si mohly samostatně pořídit to, co chtějí. „Samostatná správa majetku není jen otázkou financí, ale také identity – slovenské ženy si prostřednictvím investování budují pocit nezávislosti a schopnosti ovlivnit svou budoucnost. To se promítá i do potřeby dopřát si věci, které chtějí, aniž by musely žádat o finanční prostředky manžela, partnera nebo otce rodiny,“ říká Jana Holíková. Muži zase naopak mají častěji než ženy investování jako koníček a také v něm více hledají osobní uspokojení.

V souladu s tím, že chtějí být Slováci zajištění na stáří, využívá drtivá většina spoření na důchod (77 %). Ženy v porovnaní s muži více preferují likviditu – více než tři čtvrtiny z nich nechávají přebytečné prostředky na běžném účtu a 71 % sáhne po spořicím účtu. Většina slovenských investorů a investorek také sází na „cihly a beton“. Do stále populárních nemovitostí už teď ukládá své peníze přes polovinu žen a také dvě třetiny mužů, a i do budoucna je vidí jako perspektivní 73 % žen a 68 % mužů.

Investice v hledáčku

Muži na Slovensku nejčastěji čerpají informace k investicím z investičních a zpravodajských webů (59 %). Ženy zase více sázejí na osobní kontakt: více než polovina (54 %) pravidelně čerpá informace od bankéře nebo finančního poradce.

Mladší generace do 34 let sleduje podcasty a videa, které jsou pro ně hlavním zdrojem (54 %). Movitější investoři s kapitálem přesahujícím 830 tisíc EUR se zase vracejí k tradičnějšímu, strukturovanému obsahu: preferují renomované finanční portály a tištěné publikace. Stručně řešeno – čím vyšší portfolio a zkušenost, tím větší ochota číst dlouhé analýzy; čím mladší věk, tím více „streamovaného“ know-how.

Digitální nástroje však hrají klíčovou roli nejen při získávání informací, ale také při samotné správě financí. „Digitální bankovnictví se stalo běžnou součástí finančního života většiny Slováků a až 66 % z nich ho využívá pravidelně. Zajímavé je, že přibližně pětina investorů a investorek (22 %) také aktivně spravuje své investice prostřednictvím digitálního bankovnictví. Tyto výsledky jasně naznačují, že důvěra v digitální řešení v oblasti financí roste,” uvedla Ľubica Gubová, country manažerka společnosti Visa pro Slovensko.  

Být připraven/a

Smrt a dědictví jsou zásadními životními milníky, při kterých dochází k jednorázovému transferu významného objemu majetku. V byznysu jsou stále častěji nástupnicemi v nové generaci právě ženy. To na Slovensku potvrdila i studie NextŽeny z roku 2022. Analýza vzorku 10 největších slovenských rodinných firem z roku 2022 ukázala, že vlastníci jsou z 90 % muži. 80 % podnikatelů již tehdy bylo více než 60 let, a dokonce celkem pětina z celkového počtu vlastníků byli osmdesátníci. Pro většinu těchto podnikatelů na Slovensku je tedy zcela aktuální téma nástupnictví. V rámci analýzy majetkových a rodinných poměrů studie navíc zjistila, že kdyby proběhlo u těchto rodinných firem předání majetku vlastníků formou dědictví dle slovenské legislativy, pak by většina majetku přešla do rukou žen, a to ze 65 %. Pouze 20 % majetku by nadále drželi muži.

Náhlé události a smrt jsou tedy situace, které zásadně promlouvají do rozložení rodinného majetku. I proto zjišťoval aktuální slovenský průzkum NextŽeny, na kolik jsou lidé na tyto situace připravení.

Pro případ nečekané události má každý druhý jasný nebo aspoň částečný plán, co bude s jeho či rodinným majetkem. Přístup se u slovenských mužů a žen příliš neliší. Každý čtvrtý má sepsaná pravidla na jednom místě, 28 % lidí nějaká pravidla má, ale ne přehledně shromážděná na jednom místě. 9 % mužů a 4 % žen řeší tyto záležitosti v rámci family office.

Slováci sází v krizových chvílích hlavně na rodinu: 68 % věří, že někdo z blízkých by v případě nečekané události dokázal spravovat rodinný majetek. Zhruba šest lidí z deseti má s rodinou vyjasněno, co se má stát s financemi či firmou (61 %) a podobný podíl ví, jak budou zajištěny potřeby dětí a partnera (61 %) – jistota přitom roste s věkem (45+). Jen asi třetina lidí by svěřila správu majetku v takovém případě profesionálům.

Na druhou stranu z průzkumu vyplývá, že otázku, co bude s jeho majetkem v případě náhlé události, také každý druhý člověk vůbec neřešil. A navíc polovina z těchto lidí ani neví, jak pravidla řešit budou, nebo je vůbec připravovat nechtějí. Záporně odpovídaly častěji ženy (57 %) než muži (36 %).

„Polovina lidí vůbec nemá promyšleno, co se stane s jejich majetkem při náhlé události, a ženy tuto otázku odkládají ještě častěji, přitom právě tyto situace patří k největším rizikům pro stabilitu rodinného bohatství. Pokud chybí závěť či jasná pravidla, majetek se rozdělí podle zákona, což často vede k jeho drobení a sporům. Svěřenské a nadační fondy proto nabývají na významu, protože dokážou ochránit majetek a zajistit, aby byl spravován podle skutečné vůle vlastníka,“ říká Štěpán Štarha, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Vzorek a metodologie průzkumu NextŽeny