10 otázek pro ... Martina Dolečka
Mgr. Martin Doleček je advokátem a jedním ze zakládajících společníků advokátní kanceláře Trojan, Doleček a partneři (tdpA). Do advokacie nastoupil bezprostředně po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 2001, od roku 2005 je advokátem se zaměřením především na obchodní právo a spornou agendu. Vedle advokacie dlouhodobě působí i jako rozhodce u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.
1. Co máte na své práci nejraději?
Je toho mnoho. Napětí a adrenalin u sporné agendy, vyjednávání u transakcí, detailní poznávání různých oborů lidské činnosti, v nichž působí naši klienti. Velkou různorodost, ať už jde o práci nebo osobnosti klientů.
2. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
V posledních letech poměrně často a málokdy pozitivně, a to především v legislativní oblasti. Obvykle jde o důsledek některého z aktuálních trendů, zejména transparentnosti a veřejné kontroly v oblastech, které byly dříve soukromé a nedotknutelné.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Měl jsem opravdu štěstí na zkušené advokáty - partnery první advokátní kanceláře, do které jsem nastoupil ještě jako student a později jako koncipient. Každý z nich měl k advokacii i klientům drobně odlišný přístup, někdo více odborný, někdo více klientsky orientovaný. Mnoho z tehdy zformovaných pohledů na advokacii mám dodnes.
4. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Již na počátku studií jsem si oblíbil teorii práva pro její pohled na normy a jejich tvorbu, vzhledem k mé oblibě historie jsem měl rád i římské právo. Z praktičtějších předmětů pak zejména trestní právo pro pocit, že v něm „o něco jde“. Naopak vůbec jsem neměl rád obchodní právo… Tedy přesně opačně, než jsem se následně vydal ve své praxi.
5. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Právnických profesí je celá řada, s často velmi odlišnou charakteristikou. Pokud mezi nimi vybírají a hledají takovou, která je zajímavá, rozmanitá a nabízí možnost individuálního prosazení se, a zároveň jim nevadí její velká náročnost, doporučil bych jim advokacii.
6. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Zpětně nahlíženo asi proto, že jsem měl vždy rád logiku a argumentaci. Pokud se ale pokusím vybavit si důvody z doby, kdy jsem se pro tento obor rozhodoval, tak zřejmě proto, že k přírodním vědám jsem neměl žádný vztah, a z množiny zbývajících profesí jsem práva vnímal jako nejzajímavější.
7. Ideální způsob relaxace?
V přírodě a bez elektroniky.
8. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Na silné vzpomínky byl bohatý zejména začátek praxe v advokacii – první vyhrané i prohrané soudy, první větší kauzy, které mi zkušenější kolegové s někdy větší, někdy menší nervozitou jako začínajícímu koncipientovi svěřovali. Z pozdější doby vyčnívají především některé sporné případy, zejména ty, které měly pro klienta subjektivně velký význam.
9. Kde se vidíte za 10 let?
Budu rád, když stále v advokacii, ideálně pokud pro mě bude stejně vnitřně uspokojivá jako dnes.
10. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Zřejmě novinářem. Věřím, že bych jím byl rád, přesto nelituji.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
