Články

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila sedmý ročník firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzala ministryně spravedlnosti ČR prof. JUDr. Helena Válková, CSc. Záštitu nad galavečerem převzala již tradičně Česká advokátní komora. Výsledky firemního žebříčku Právnická firma roku 2014 byly slavnostně vyhlášeny 10. listopadu…

Výstavba nové budovy či změna již dříve realizované stavby se nepochybně může dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. V závislosti na provedení stavby, zejména okenních otvorů, může dojít i k dotčení jejich práva na ochranu soukromí. V takové situaci tedy dochází ke střetu vlastnického práva zahrnujícího oprávnění realizovat na pozemku…

Institut vedlejšího účastenství (neboli vedlejší intervence) je v civilním soudním řízení stručně upraven v ust. § 93 občanského soudního řádu. Za zmínku jistě stojí, že vyjma terminologických změn nebylo toto ustanovení od účinnosti současného občanského soudního řádu měněno. Proto by se mohlo na první pohled zdát, že institut vedlejšího…

V popisované kauze Městský soud v Praze zrušil rozsudek pro zmeškání vydaný Obvodním soudem pro Prahu 5, a to pro údajné nedostatky v doručení předvolání (k prvnímu jednání před prvostupňovým soudem) a žaloby žalovanému. Odvolací soud konstatoval, že prvostupňový soud žalovaného obeslal celkem třemi zásilkami (3 x žaloba, 2 x předvolání), ve všech…

Zápis do veřejného rejstříku by mohli provádět notáři místo rejstříkových soudů, ovšem za zvláštní soudní poplatek, který by zaplatili žadatelé o zápis. Vyplývá to z vládní novely, kterou Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila.

V minulém příspěvku[1] jsem se snažil uvést, do kdy může dlužník podat návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek a jaká kritéria mají být soudem při rozhodování o dlužníkově návrhu posuzována. V tomto příspěvku se pokusím představit několik způsobů (variant soudních rozhodnutí), jak mohou být dlužníkovi jeho měsíční splátky…

V rámci posouzení otázky potenciálního dělení, respektive stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejných zakázek na služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace, autorském dozoru projektanta a výkonu technického dozoru investora stále přetrvávají výkladové spory bránící bezproblémové aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných…

Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela nebo zčásti ze svého bydliště. Může mít několik různých podob. Pokud zaměstnanec pracuje z domova převážnou část své pracovní doby, označuje se jako homeworking. Pro příležitostnou práci z domova se obvykle v české prostředí používá pojem home office (v…

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu prvorepublikový institut uznání pohledávky za pravou. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat dlužníci, jejichž věřitelé postoupili své pohledávky.

Přestože od účinnosti insolvenčního zákona uplynulo již několik let, stále není v insolvenční praxi zcela ustálen výklad ustanovení, jež se dotýkají výpočtu odměny insolvenčního správce, což je pro správce zajisté otázkou kruciální, když nelze předpokládat, že svou práci vykonávají z čirého zalíbení či lásky k insolvenčnímu právu bez ohledu na…

Relativně poklidné vody domácího zpravodajství rozvířil v závěru letošních prázdnin rozsudek Nejvyššího soudu týkající se úpravy pracovní doby zaměstnance – rodiče. Nejvyšší soud opakovaně potvrdil, že zaměstnaný rodič má nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Výjimkou jsou pouze tzv. vážné provozní důvody na…

Tento článek reaguje na volby do zastupitelstev obcí, které proběhly v nedávné době, přičemž v jejich rámci opět nastala úskalí, která museli někteří z kandidátů podstoupit.

Prvním zákonem u nás zakotvujícím konkurenční doložku byl zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích ze dne 16. ledna 1910. Zakotvení konkurenční doložky do našeho právního řádu bylo doprovázeno snahou zajistit ochranu určitého okruhu informací, jež mohly být zaměstnanci zpřístupněny v průběhu jeho pracovního poměru. Konkurenční doložka se…

V posledních letech jsme zaznamenali zvýšený zájem o tzv. střídavou péči o děti, a to jak z řad laické veřejnosti, médií, tak z řad odborné veřejnosti. Pohled na tuto problematiku poskytuje i Ústavní soud České republiky, který ve svých nálezech potvrdil rozvíjející se trend střídavé péče. Účelem tohoto článku je tedy podat objektivní informace o…

Co je směnka směnkou, vznikají spory ohledně platnosti směnky cizí na řad vlastní, pokud co do označení remitenta obsahuje toliko text „na řad vlastní“. Tento článek upozorňuje na novou judikaturu Vrchního soudu v Olomouci, která se odlišuje od názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v jediném rozhodnutí polistopadové éry týkající se této…

Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…

S novým občanským zákoníkem se do úpravy dědického práva vrací institut odkazu jako jedna z možností, jak může zůstavitel naložit s majetkem pro případ své smrti. Zatímco na dědice obecně přecházejí jak práva, tak i povinnosti zůstavitele, odkaz představuje výjimku z tohoto pravidla univerzálního dědického nástupnictví. Odkazovník dědicem není, a…

V poslední době se objevují rozporuplné diskuse ohledně současné rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ve vztahu k § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), potažmo § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších…

Občanský zákoník[1] stanoví, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. K tomu ještě přidává demonstrativní výčet situací, kdy půjde o bezdůvodné obohacení, a to získání majetkového prospěchu (i) plněním bez právního důvodu, (ii) plněním z právního důvodu, který odpadl, (iii) protiprávním…

Nařízení vlády č. 204/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 zvyšuje minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zatímco zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy bývá nezaslouženě opomíjeno.