Institutu neúměrného zkrácení, který do našeho právního řádu navrátil nový občanský zákoník (NOZ), se v odborných článcích věnovala již řada autorů. Zajímavým (a dle našich informací) dosud neřešeným problémem však zůstává, zda lze uvažovat implikace tohoto institutu v oblasti pracovního práva. Dle našeho názoru…
V souvislosti s novou civilně právní úpravou vyvstala v praxi po novém roce již nejedna interpretační potíž. Jedná z nich je spojená s § 441 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), konkrétně s jeho druhým odstavcem in fine. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná…
Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) se v insolvenčních řízeních použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, jestliže tomu nebrání insolvenční zákon nebo zásady, na kterých spočívá insolvenční řízení. Takto přiměřeně aplikovatelná jsou i…
Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) rozsudkem ve věci C-365/12 P, EnBW Energie v. Komise ze dne 27. února 2014[1] souhlasil s postojem Evropské komise („Komise“) ohledně přístupu třetích stran k dokumentům obsaženým ve spisech, které Komise vede v rámci kartelových řízení, tj. v řízeních o porušení článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie…
Ekologické zemědělství je fenoménem dnešní doby, který postupem času nabývá stále více na významu. Nejenže se s ním zájemce může setkat v podobě biobedýnek na farmářských trzích či bioproduktů dostupných v běžných obchodních řetězcích, ale existuje i celá řada akcí financovaných Českou republikou, které jsou zaměřeny na osvětové a propagační…
S účinností zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), došlo k nezanedbatelné změně v úpravě odpovědnosti členů volených orgánů obchodní korporace (tj. typicky členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, je-li zřízen) za řádný výkon…
Dne 24.10.2013 vynesl Soudní dvůr pod sp.zn. C-22/12 rozhodnutí o předběžné otázce v řízení vedeném Krajským súdem v Prešově mezi účastníky Katarína Haasová proti Rastislavu Petríkovi a Blance Holingové, ve kterém se vyjádřil k výkladu evropských norem vztahujících se k pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a náhradě…
Dne 28. března 2014 byly v Úředním věstníku EU (řada L, č. 94) po více než dvouletém legislativním procesu zveřejněny nové směrnice upravující zadávání veřejných zakázek, a to konkrétně:
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí…
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Připojení ČR k paktu by podle ekonomů…
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jenž společně s novým občanským zákoníkem nahradil dosavadní obchodní zákoník. Poměrně významné změny zavádí zákon o obchodních korporacích (ZOK) v oblasti úpravy podnikatelských seskupení, tzv.
Umbrella clause a její význam v dohodách o podpoře a vzájemné ochraně investic (bilateral investment treaties – „BIT“) byla v poslední době obsahem diskutovaných nálezů. S těmito nálezy vzniká otázka, který investor se ještě pod deštník umbrella clause vejde, a který naopak zůstane „na dešti“, tj. mimo ochranu mezinárodního…
Předmětem tohoto článku je v krátkosti shrnout stávající právní úpravu přeměny akcií na zaknihované akcie, a to v především v kontextu vlivu takové přeměny na rozsah a trvání zástavního práva k listinným akciím. Na závěr se autor zamýšlí nad možnými následky nedodržení zákonného postupu při přeměně akcií na zaknihované…
Zkušební dobu ve smyslu § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) bude i v roce 2014 možno sjednat na dobu tří měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru ve smyslu § 36 zákoníku práce nebo po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucích…
Cílem článku je zamyšlení, zda je v souladu s právem, ale také v souladu s principy rovnosti subjektů, podle něhož lidé jsou si rovni i v právech (ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod), aby za stejné zranění při stejných souvisejících podmínkách úrazu byl občan odškodněn zásadně jinak než zaměstnanec.
Revizní novela insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), která byla provedena zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „novela“), přinesla do insolvenčního práva celou řadu změn a posunů. Ty možná nejvýznamnější se týkají postavení zajištěných věřitelů, resp. postupu při správě a zpeněžení majetku, který slouží k zajištění jejich…
Nový občanský zákoník přinesl kromě jiného i několik změn v oblasti licenční smlouvy. Především dřívější dvojkolejnost úpravy licence, která se u práva autorského řídila autorským zákonem a u práv k průmyslovému vlastnictví zákoníkem obchodním, byla sjednocena do jednotné úpravy v NOZ.
Tento článek se zabývá výkladem neplatnosti v občanském zákoníku z roku 1964, tak nově účinným občanským zákoníkem z roku 2012, jak ve smyslu obecných ustanovení, tak v kontextu nájemní smlouvy. Účelem není podrobný rozbor a komparace jednotlivých ustanovení obou zákoníků, nýbrž vymezení rozdílů, které autoři považují za…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
