Články

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu.

Často jsme fascinováni civilizacemi pro nás vzdálenými nejen prostorově, ale především časově. Nelze již zřejmě vyčíslit, kolik knih bylo napsáno o starověkém Egyptu a též jen ztěžka posoudíme, kolik asi knih o své době napsali starověcí Egypťané.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.

Působností normy rozumíme vymezení okruhu vztahů, na něž daná norma dopadá. Osobní působnost trestního zákona je pak vymezení okruhu osob, vůči kterým tento zákon působí.

Sněmovnou nedávno prošla novela zákona o regulaci reklamy, která zpřísňuje podmínky pro propagaci tabákových výrobků. Účinná by měla být od 1.7.2002 a kontrakty, uzavřené před tímto datem budou defintivně ex lege ukončeny k 30.6.2004.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.

Živnostenský zákon rozděluje živnosti na ohlašovací, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané (zařazení jednotlivých živností je obsaženo v přílohách k živnostenskému zákonu zákon č. 455/1991 Sb.) a koncesované.

Vytvoření odlišných pracovních podmínek pro ženy, zvláště pro těhotné ženy a matky malých dětí patří mezi prvořadé zájmy společnosti. Jejich úpravu najdeme v § 153 a násl. zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

Nedlouho po vstupu v účinnost nového autorského zákona (zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů – dále i „AZ“) byl přijat v rámci komunitárního práva nový právní předpis, který může způsobit určité změny v českém autorském právu.

Právo podnikat realizují fyzické osoby v praxi nejčastěji prostřednictvím provozování živnosti. K provozování živnosti je vyžadováno, aby osoba splňovala zákonem (živnostenský zákon) stanovené podmínky a aby byla živnost provozována na základě živnostenského listu popř. povolení k provozování živnosti tzv. koncese.

Listina základních práv a svobod jako právní norma tvořící ústavní pořádek České republiky, tedy jako norma s nejvyšší právní závazností, stanoví mnohá základní lidská práva a svobody, práva politická i sociální. Mezi těmito právy zaručenými každému jednici je rovněž právo podnikat.

Jak jsme již na našich stránkách několikrát informovali, začátkem letošního roku doznala opět částečné změny právní úprava zástavního práva.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice.

Mezi základní práva účastníka řízení před soudem I. stupně v civilní věci patří právo na odvolání, pokud to zákon výslovně nezakazuje.

Právo doživotního užívání bytu resp. určité obytné místnosti je typickým představitelem tzv. věcných břemen in personam.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice. Anglosaské právo tento problém nepociťuje jako aktuální vzhledem ke skutečnosti, že kolektivní odpovědnost má v anglosaském systému práva dlouhou tradici a v této době nelze…

Trest propadnutí věci a trest propadnutí majetku jsou dva tresty z katalogu trestů, které soud může dle trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb.) za spáchaný trestný čin uložit. Podle dikce ustanovení § 55 trestního zákona může soud trest propadnutí věci uložit ve čtyřech vymezených případech. Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo…

Jak krádež, tak i zpronevěra patří mezi majetkové trestné činy. Oba tyto trestné činy jsou spáchány přisvojením si cizí věci. Základním momentem, který tyto dva trestné činy odlišuje, je skutečnost, že trestný čin krádeže je spáchán přisvojením si cizí věci zmocněním, zatímco při trestném činu zpronevěry si pachatel přisvojí cizí věc, která mu…

Do oddílu II. Hlavy 8 zvláštní části trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb.) jsou zařazeny trestné činy, které jsou spojeny společným druhovým objektem, kterým je lidská důstojnost. Do tohoto oddílu zákonodárce zařadil čtyři trestné činy, a to znásilnění, pohlavní zneužívání, soulož mezi příbuznými a obchodování se ženami. Je otázkou, zda-li by…