AML v roce 2025: klíčové změny pro praxi

Na přelomu roku 2024 a 2025 vešla v účinnost v oblasti AML řada novelizací, a to jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. V tomto článku se budeme zabývat vybranými novelizacemi s ohledem na praktické fungování povinných osob.

Mezi dotčené předpisy patří zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí a vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML vyhláška“).

Mnoho konkrétních změn je vyvolaná zejména přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv (dále jen „MiCA“), které kryptoaktiva – resp. virtuální aktiva, pokud se přidržíme slovníku AML zákona, stvrzuje jako běžnou součást finančního života obyvatel EU.

V širším pohledu se také zaváděly změny v ohledu na přijetí tzv. AML balíčku na úrovni EU. Ten zahrnuje:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ze dne 31. května 2024 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu terorismu (dále jen „AMLR“), které obsahuje většinu pravidel ve vztahu k AML povinnostem povinných osob,
• směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, neboli šestou AML směrnici,
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „AMLAR“), a
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv.

Reklama

Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026

6.5.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

AML balíček není v současnosti zcela účinný a své účinnosti bude nabývat postupně. AMLAR nabývá účinnosti z velké části 1 července 2025 a ve zbytku pak 31. prosince 2025. U druhého zásadní nařízení – AMLR, je pak nutné počítat s ještě pozdější účinností, a to k 10. červenci 2027, s výjimkou fotbalových agentů a profesionálních fotbalových klubů, pro které je AMLR účinné až od 10. července 2029.

Zákon o provádění mezinárodních sankcí

Jednou z nejvýznamnějších novinek je loňská novelizace zákona o provádění mezinárodních sankcí a zakotvení pravomoci Finančního analytického úřadu (FAÚ) vydávat opatření obecné povahy (OOP) za účelem zmrazení majetku a aplikace jiných cílených finančních sankcí na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN.

Tato OOP vydávané FAÚ slouží k překlenutí doby mezi zařazením osoby na sankční seznam OSN a implementací příslušných opatření na úrovni Evropské unie. Sankce budou zaměřeny na oblasti zahrnující boj proti terorismu, financování terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a financování jejich šíření. Znění OOP je k nalezení na webové stránce FAÚ a obsahuje hypertextový odkaz na sankční seznam OSN.

AML zákon s ohledem na MiCA

Nejnovější změny pro rok 2025 byly přijaty v souvislosti s MiCA a došlo k zařazení CASP – poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy (resp. dle AML zákona virtuálními aktivy, dále jen „CASP“), mezi povinné osoby, přičemž definice služby spojené s virtuálním aktivem se AML zákon odkazuje přímo na nařízení MiCA. Je zde však dána výjimka a CASP nebude povinnou osobou, pokud bude poskytovat pouze službu poradenství týkajícího se kryptoaktiv ve smyslu MiCA.

S MiCA dále souvisí zavedení pojmu nehostované adresy do AML zákona a povinnost CASP vždy vyhodnotit rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy (§ 25b AML zákona). V rámci přeshraniční spolupráce mimo EU si pak jednotlivé CASPy musí zjistit, zda je jejich zahraniční partner licencovaný nebo registrovaný a s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv

• partner provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům,
• je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.

Nehostované adresy mají i další význam, a to že se jedná o povinně hodnocený rizikový faktor dle AML vyhlášky, pokud dochází k převodu virtuálních aktiv na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy. Zejména banky tak budou zjišťovat, zda CASPy umožňují využití nehostovaných adres.

Další významné změny AML zákona

Další významná změna se týká rozšíření definice obchodního vztahu. Nově se za obchodní vztah považují i vztahy založené zákonem, nikoliv pouze smluvní vztahy. Tento krok je důležitý například pro notáře a insolvenční správce, kteří zakládají vztahy na základě zákona. Zároveň se musí jednat o vztahy srovnatelné se smluvními vztahy, jinak bychom mohli dojít k absurdnímu výkladu (např. v důvodové zprávě k novele se uvádí, že by se nemělo jednat např. o manželství či zákonné zastoupení vlastního potomka).

Další zpřesnění se týká definice politicky exponované osoby (PEP). Zákon nyní odkazuje místo pouze statutárního orgánu na „řídicí nebo kontrolní orgán“ ve smyslu § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, což je v souladu s mezinárodními standardy a směrnicí EU, které dlouhodobě následuje FAÚ ve svém metodickém pokynu č. 7.

V rámci § 18 odst. 1 AML zákona byla pak byla přidána věta: „Povinná osoba vyhodnocuje dostupné informace a zjišťuje podezřelý obchod.“ AML zákon tak nově zavádí jasnější požadavek na povinnost aktivně vyvíjet činnost při zjišťování podezřelých obchodů a vyhodnocování dostupných informací za účelem jejich odhalení. Doposud byla tato povinnost vyvozována z nikoliv zcela jasné konstrukce spojením ustanovení o hodnocení rizik.

AML zákon nově také staví na jisto, že kontaktní osoba ve smyslu § 22 AML zákona není povinna být „na příjmu 24/7“ a že každá povinná osoba kromě notářů a advokátů při činnostech dle § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona musí určit kontaktní osobu. Kontaktní osoba musí být dostupná v provozní době povinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osoba obchody. Tato skutečnost může být náročná pro kontaktní osobu CASPů, a to s ohledem na obchodování kryptoaktiv v „nonstop“ režimu.

Pro advokáty a notáře se také zavedl zjednodušený režim identifikace klienta § 11a AML zákona, kdy notáři a advokáti mohou, pokud nemají pochybnost o skutečné totožnosti klienta ani osoby, která za klienta jedná, provést identifikaci za kombinace

• zaslání kopie průkazu totožnosti (za dodržení § 10 odst. 4 AML zákona),
• předložení podepsané plné moci s úředně ověřeným podpisem,
• provedení identifikaci osoby jednající za klienta standardním postupem dle § 8 AML zákona.

Na závěr stojí za zmínku i nová úprava v oblasti přestupků dle AML zákona. U přestupků s horní hranicí pokuty nad 1 000 000 Kč je nyní stanovena promlčecí doba v délce pěti let, přičemž maximální lhůta po v případě jejího přerušení činí deset let.

Závěr

Nové požadavky, jako je zahrnutí poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy (CASP) mezi povinné osoby, zpřesnění pravidel pro identifikaci politicky exponovaných osob nebo zavedení OOP pro zmrazení majetku, kladou vyšší nároky na povinné osoby. Právní úpravy zároveň reflektují praktické potřeby, například zjednodušenou identifikaci klientů pro advokáty a notáře nebo jasnější vymezení povinností kontaktních osob. Pro praxi bude zásadní průběžné sledování termínů nabytí účinnosti jednotlivých částí AML balíčku a jejich implementace do vnitřních systémů povinných osob, a to nejen v oblasti kryptoaktiv, ale i v tradičním finančním sektoru.

Mgr. Veronika Civínová
Partnerka

Mgr. Ondřej Nový
Právník

 

KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář