epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 10. 2015
    ID: 98978upozornění pro uživatele

    Autorská díla na internetu

    V posledních letech s dynamickým rozvojem informačních technologií, internetu nevyjímaje, roste i potřeba fyzických a právnických osob (zejm. obchodních společností) veřejně prezentovat své produkty a služby, nejčastěji prostřednictvím webových stránek. Obsahem takových prezentací pak zpravidla bývají texty, obrázky či videa. Je ovšem třeba mít na paměti, že právě tyto texty, obrázky či videa mohou naplňovat znaky autorského díla podle autorského zákona a jako taková pak požívají zvláštní právní ochrany.

     
     VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Užití vlastního autorského díla a potřeba souhlasu třetích osob

    Autorské dílo je jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti autora vyjádřený v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně podoby elektronické). Úprava autorského díla, jeho ochrana a výkon autorských práv z něj plynoucích, resp. problematika správních deliktů z jejich porušení, je obsažena v autorském zákonu.

    I v případě, že v rámci prezentace je užíváno vlastní autorské dílo (tj. zejména vlastní text, obrázek či video), může nastat situace, kdy je třeba respektovat omezení plynoucí z autorských práv ostatních autorů. Typicky se jedná o případy, kdy vlastním autorským dílem je fotografie či video obsahující vyobrazení výrobku, který je autorským dílem jiného autora. Obdobná situace nastává v případě, že se autorská díla dotýkají osobnostních práv jiných osob, například při pořízení fotografie zobrazující jinou fyzickou osobu. V obou těchto případech je k pořízení autorského díla (např. fotografie) a způsobu jeho dalšího užití zapotřebí souhlasu dotčené osoby, tedy buď autora zobrazeného autorského díla (např. výrobku), nebo osoby autorským dílem zachycené.

    Užití cizího autorského díla a potřeba souhlasu jeho autora

    Vedle užití vlastního autorského díla se pro webovou (či jinou) prezentaci nabízí též užití autorských děl jiných autorů, přičemž v zásadě platí, že k takovému užití je vždy třeba autorova souhlasu.[1]

    V praxi často dochází k prostému kopírování a stahování textů, obrázků a videí z původního zdroje umístěného na internetu a k jejich následnému použití, a to nejen bez uvedení původního zdroje autorského díla, ale dokonce právě bez potřebného souhlasu autora díla k jeho užití. Důvodem takového jednání je zřejmě neznalost kontextu autorskoprávní ochrany, možných důsledků porušení autorských práv, či snad dokonce lhostejnost k autorským právům. Je přitom chybou domnívat se, že se na nelegální užití autorského díla nepřijde. Riziko odhalení a následného postihu je vysoké. V internetovém prostředí bývají používány speciální vyhledávací softwary, které jsou schopny autorské dílo lokalizovat např. pomocí vodoznaků nebo stenografických zpráv, které fungují v podstatě jako jedinečný podpis autora.

    Pokud někdo užije autorské dílo bez svolení autora (a nejedná se přitom o výjimečné případy, ve kterých zákon takové užití bez svolení autora připouští), například stažením textů, fotografií nebo videí z internetu a jejich umístěním do své webové či jiné prezentace, dopouští se tím protiprávního jednání, které v krajním případě může být posuzováno i jako trestný čin.

    Licenční smlouva, licence Creative Commons a fotobanky

    Souhlas autora s užitím autorského díla je nejčastěji udělován ve formě licenční smlouvy, kterou autor díla poskytuje nabyvateli licence oprávnění užívat autorské dílo. Licenční smlouva může opravňovat nabyvatele k neomezenému užití autorského díla, nebo může být licence omezena různými ujednáními smluvních stran obsaženými v licenční smlouvě. Nabyvatel licence tedy může být oprávněn užít dílo v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, pouze určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v omezeném či neomezeném rozsahu. Právní úprava licence k předmětům chráněným autorským zákonem je od 1. ledna 2014 obsažena v novém občanském zákoníku.

    Zvláštním druhem licence je tzv. licence Creative Commons opravňující nabyvatele licence bezúplatně k různým způsobům užití autorského díla, přičemž způsob a rozsah užití závisí na zvolené verzi licence. V případě uplatnění oprávnění z této licence je nabyvatel při užití díla povinen uvádět název díla, jeho autora, zdroj a specifikovat verzi licence, aby bylo zřejmé, jaká oprávnění z ní pro nabyvatele plynou. Autorská díla spadající pod licenci Creative Commons pak mohou být užita podle zvolené verze licence i ke komerčním účelům. Nejznámějšími zdroji takto licencovaného obsahu jsou např. Flickr či služba Google+.

    Jako legální zdroj zejména obrázků a v poslední době též videí slouží různé fotobanky a databanky, v nichž lze na základě licence získat oprávnění v různém rozsahu a k různým způsobům užít autorské dílo ve fotobance či databance uložené a jí zpřístupněné.

    Odkazy na autorská díla ve webových prezentacích

    Určitou možností, jak zobrazit ve své webové prezentaci autorské dílo bez udělení souhlasu konkrétního autora, může být využití odkazování na autorská díla zveřejněná na internetu.

    Problematikou sdělování autorských děl veřejnosti pomocí tzv. hyperlinků (tj. odkazů na zdroj autorského díla), embeddovaných odkazů (tj. odkazů, kliknutím na něž se autorské dílo zobrazí takovým způsobem, že sice vyvolá dojem, že se nachází na stránce odkazu, ve skutečnosti ale pochází z jiné webové stránky) či framingu (tj. vložení videa či obrázku z jiné webové stránky) se v uplynulém roce zabýval Soudní dvůr Evropské unie, který v této souvislosti vydal dvě významná rozhodnutí. V nich se zabýval zejména výkladem pojmu sdělování díla veřejnosti upraveného v čl. 3 tzv. Informační směrnice,[2] dle kterého poskytnou členské státy autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoli sdělení jejich děl veřejnosti včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si sám zvolí.

    První z těchto průlomových rozhodnutí vydané v únoru loňského roku se zabývalo sporem skupiny novinářů a provozovatele internetových stránek obsahujících hypertextové odkazy na jejich články.[3] Soud se v něm vypořádal s otázkou, zda odkazování na autorské dílo v prostředí internetu lze podřadit pod pojem sdělování díla veřejnosti dle čl. 3 Informační směrnice či nikoli, a rovněž se zabýval rozsahem pojmu veřejnost. Soud dovodil, že užití hyperlinku představuje sdělování díla veřejnosti ve smyslu Informační směrnice. Aby však v případě odkazování došlo k porušení autorského práva, muselo by být autorské dílo takto sdělováno tzv. nové veřejnosti, tedy osobám, které nebyly – objektivně nahlíženo – zahrnuty do množiny veřejnosti u původního sdělování samotným autorem nebo osobou k tomu oprávněnou. Jinými slovy, k zásahu do autorských práv by v případě odkazu mohlo dojít pouze tehdy, pokud by pomocí odkazování bylo autorské dílo sděleno širšímu okruhu osob (například by odkaz směřoval na obsah, který byl v původním umístění přístupný pouze určité omezené skupině uživatelů placeného webového rozhraní), nebo pokud by došlo k odkazování na zdroj, kam bylo autorské dílo umístěno neoprávněně (bez souhlasu autora). Naopak v případech, kdy je autorské dílo zveřejněno na internetu se souhlasem jeho autora bez dalšího omezení, nedochází odkazem na takové autorské dílo k porušení práv jeho autora.[4]

    Ve druhém případě Soud řešil předběžnou otázku, zda vložení cizího autorského díla zpřístupněného veřejnosti na cizí webové stránce na vlastní webovou stránku (za použití tzv. framingu) představuje sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 Informační směrnice.[5] Soud přitom dospěl k závěru, že odkaz na autorské dílo, které je veřejně publikované na internetu majitelem autorských práv (v tomto případě šlo o video umístěné na youtube.com), lze umístit na vlastní web bez souhlasu autora, pokud k tomu nedochází za použití specifické technologie odlišné od technologie původního sdělování, a zároveň tím nedochází ke sdělování cizího díla tzv. nové veřejnosti (tedy osobám, kterým by autorské dílo v místě jeho původního umístěno nebylo přístupné).

    V obou shora popsaných případech, jimiž se Soudní dvůr Evropské unie zabýval, je přitom důležitým aspektem právě podstata odkazování, které nenaplňuje znaky rozmnožování autorského díla ve smyslu autorského zákona. Na rozdíl od kopírování a stahování totiž v případě odkazování nejde o vytváření duplikátu autorského díla, který by byl následně umístěn na webové stránky odlišné od původního zdroje.

    Možné důsledky porušení autorských práv

    V případě, že k neoprávněnému užití autorského díla dojde, je takové porušení právních předpisů spojeno s několika důsledky.

    Především se autor, do jehož práv bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právům hrozí neoprávněný zásah, může domáhat odstranění následků takového zásahu do svého práva (např. stažením neoprávněně zkopírovaného obrázku z webových stránek), poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu (včetně poskytnutí zadostiučinění v penězích), náhrady způsobené škody či vydání bezdůvodného obohacení.

    Vedle uvedených soukromoprávních důsledků může být neoprávněným užitím autorského díla naplněna skutková podstata správního deliktu podle autorského zákona, v krajním případě i trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s autorským právem a práv k databázi. Závažnost trestného činu se přitom posuzuje podle míry zásahu do práv autora, resp. velikostí prospěchu z takového jednání získaného, případně podle toho, zda protiprávní jednání porušující autorské právo, vykazuje znaky obchodní činnosti či jiného podnikání neoprávněně jednající osoby. Osobami, kterým hrozí trestněprávní postih za porušení autorského práva, přitom mohou být nejen fyzické, ale i právnické osoby.


    Andrea Kopečková

    Andrea Kopečková,
    advokátní koncipientka


    VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.

    Husova 242/9
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 220 775
    Fax: +420 222 220 804
    e-mail: info@vcv.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Výjimkou z tohoto pravidla jsou tzv. volná díla (tedy díla, u nichž uplynula doba trvání majetkových práv autorských a každý je může bez dalšího volně užít) a zákonná omezení autorského práva v podobě tzv. volných užití a užití na základě zákonných licencí.
    [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
    [3] SDEU C-466/12 Nils Svensson, Sten Sjögren, Madelaine Sahlman, Pia Gadd v. Retriever Sverige AB.
    [4] FOREJTOVÁ, Monika. Hyperlinkový tunel do majetkového práva autorského., [online]. Pravniprostor.cz, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [5] SDEU C-348/13 BestWater International GmbH v. Michael Mebes a Stefan Potsch.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Andrea Kopečková ( VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ )
    7. 10. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.